Výcvik pro Lucky (Sheila Dagenhardtová-Lindelová)

Zde se odehrává výcvik každého nového hráče.

Moderátor: Moderátoři

Re: Výcvik pro Lucky (Sheila Dagenhardtová-Lindelová)

Příspěvekod Lucky » 22.11.2018 16:36:35

Nar Shaddaa, Kunnikova loď:

Do první kajuty, která nevypadala, že by patřila kapitánovi, ačkoli někdo v ní rozhodně bydlet musel vzhledem k té hoře špinavého nádobí, co se kupila na stolku, jsem si vyšlápla pěkně zostra jako finančák na kontrolu. Jenže jsem se sekla. Přes veškerou snahu se mi nepodařilo narazit na nic, co by mi pomohlo odhalit identitu „pana Tajemného“. Byla jsem dokonce tak zoufalá, že jsem nadzdvihla i to zválené povlečení, abych se podívala, jestli pod ním něco není. Jenže kdepak. Frustrovaně jsem ho upustila na zem a víc se o něj nestarala.

Ale no tak! To seš nějakej zatracenej Jedi, že pohrdáš vším světským?!
skousla jsem si rozmrzele ret. Kdybych měla víc času nazbyt, nejspíš bych na něco přišla, nikdo přece nemůže cestovat jen tak nalehko, jenže minuty do spuštění kamer nemilosrdně ubíhaly. Nešlo to jinak, musela jsem přejít do druhé místnosti. Ta mi byla hned od pohledu mnohem sympatičtější.

Po očku jsem zkontrolovala postel, všimla si toho samého bordelu, co už jsem měla možnost vidět o kajutu dál, nezapomněla jsem rozvalit dveře od šatníku, ale na první pohled tam nebylo nic tak důležitého, a konečně hurá ke stolu. Tam mi hned do oka padla datakarta, která se tam jen tak povalovala jako by se nechumelilo.

Ale ale! Copak to tu máme? Tebe si beru. Až budu venku, tak zjistím, co skrýváš,
rozhodla jsem se a ve vteřině si nacpala kartu do kapsy u bundy. Jenže tím to pro mě nekončilo. Ještě zbývaly šuplíky. V tom prvním byly jenom nějaký papíry, podle všeho nic zajímavého, takže jsem je nechala být. Ten druhý už byl o něco zajímavější. Objevila jsem tam nějaké prášky.

Že by měl Kunnik potíže se spaním? Podle všeho ty léky tak akutně nepotřebuje, vzhledem k tomu, že je nechal tady a kdoví jakou dobu se neukázal. Nebo, napadla mě myšlenka, s kterou jsem předtím nekalkulovala, nepočítal, že by byl tak dlouho pryč. I to je možnost. Třeba se on a jeho doprovod dostali do potíží. Proč mě to kruci předtím nenapadlo? Ale spekulace nechám až napotom. Pro jistotu vezmu tyhle prášky s sebou a venku se podívám, co je to fujtajbl.
Kapsy se mi pomalu začínaly plnit, ale pořád jsem měla dvě menší na prsou a jednu velkou uvnitř bundy v záloze. Pokusila jsem se dostat i do poslední zásuvky, jenže jsem narazila. Byla zamčená, a to že fest.

Doháje! Tak tady nemám nárok. Jako párkrát jsem sice viděla, jak si jiní dovedli poradit se zámky, ale sama jsem to nikdy nezkoušela. Kdybych neměla strach, že zlomím tu doslova za kredit kudlu, co mám v botě, zkusila bych to tím. Ale co už. Teď to nechám být a do příště se doučím, jak překonat aspoň ty jednodušší zámky.
Přešla k nočnímu stolku, ze kterého jsem vděčně sebrala datapad a nacpala ho do kapsy k tomu svému. To bylo takhle na povrchu asi všechno, co mi mohlo dát nějaké vodítko, kde Kunnika hledat.

No a co dál?
V zamyšlení jsem se podrbala na hlavě. Mohla jsem vyrazit do kokpitu, ale měla jsem pochybnosti, jestli bych tam vyhrabala něco důležitého, nebo ještě jednou a pořádně prošmejdit tuhle cimru. Neprohledala jsem přece všechno. Mohla bych ještě vytahat ze skříně hadry a zkontrolovat, jestli pod nimi jejich majitel neschoval nějaké drobnosti, případně projít noční stolek a postel, včetně prostoru pod ní. Nakonec jsem se rozhodla pro tuhle variantu. Vezmu to tu ještě jednou a dám pozor na každý detail, na který případně narazím.
Uživatelský avatar
Lucky
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 12
Registrován: 16.7.2018 13:18:07

Re: Výcvik pro Lucky (Sheila Dagenhardtová-Lindelová)

Příspěvekod Jordi Linx » 07.12.2018 00:22:45

Nar Shaddaa, Kunnikova loď:
S ohledem na zbývající čas jsi si jako dodatečnou volbu pro hledání navíc vybrala důkladnější prohledání stolků a skříně. A zatímco u šatníku jsi nic neobvyklého nenašla, tak u psacího stolu se ti povedlo přeci jen ulovit něco důležitějšího. Na jeho zadní straně se totiž nacházelo něco jako skrytá zásuvka - nešlo o nic velkého nebo nápadného, ale rozhodně to bylo dostatečné pro ukrytí datakarty, kterou jsi tam také nalezla. Rychlá kontrola chronometru ti pak prozradila, že byl nejvyšší čas zmizet.

Vyběhla jsi z lodi a zajistila ji za sebou akorát včas, aby ses během dostala mimo výseč kamer, když opět naskočily. Bylo to nakonec velmi těsné, ale prohledávání jsi měla nakonec za sebou a dokonce i s nějakým úlovkem. Najít si někde nějaké klidné místečko, abys vše mohla projít pak už nebyl nejmenší problém.

Jako první jsi procházela datapad, kde na tebe po odemčení vyskočila nějaká rozečtená novela. Už po pár řádcích jsi věděla, že N'wen jakožto hlavní hrdina měl před sebou těžkou výzvu ve splnění třetího úkolu, který dostal od svrchovaného vládce. Po uzavření novely jsi pak nenašla mnoho dalšího přínosného - nějaké další novely, aplikace pro čtení a zobrazovaní datakaret, čtení dat z holonetu a prostě ty obecné, které se na takových zařízeních nacházely. Ke zprávám ses pak nemohla dostat, protože byly smazané a pro obnovení bys potřebovala být autorizovaná k nějakému připojení.
Datakarta uzmutá ze stolu pak nebylo o mnoho lepší - v podstatě obsahovala lodní deník, takže seznam posledních navštívených destinací, stejně jako pár poznámek o druhém pasažérovi z poslední cesty, který byl označen jako cestující. V souhrnu se jednalo o "deník maloobchodníka", co převážel zboží za pár kreditů.
Až ta poslední datakarta vypadala zajímavě - hlavně proto, že se ti ji nepovedlo hned z počátku načíst, protože byla zašifrovaná. A šifrované věci znamenaly důležité informace, teď však před tebou stála výzva v prolomení této šifry.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6593
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Re: Výcvik pro Lucky (Sheila Dagenhardtová-Lindelová)

Příspěvekod Lucky » 07.12.2018 20:22:19

Nar Shaddaa, Kunnikova loď:

Oblečení jsem ze šatníku vyházela na zem přesně jak jsem si předsevzala, ale k mému velkému zklamání tam nebylo nic, co by stálo za řeč. S trochu protáhlým obličejem jsem přistoupila k psacímu stolku a začala po něm přejíždět rukama, abych se ujistila, jestli nemá nějakou skrytou schránku nebo něco na ten způsob. Lidi si ty nejcennější krámy obvykle šušní na místech, kde mají pocit, že se nevláme někdo jako jsem já. Nejspíš se jim potom líp spí. Však on by je rázem přešel smích, kdyby věděli, že my, zloději a děcka ulice, nejsme tak blbí, jak si oni ve své nabubřelosti myslí.

Má snaha byla konečně korunována úspěchem. Pod prsty, které uvykly „delikátní“ práci, jsem ucítila malý, sotva znatelný výstupek. Když jsem ho povytáhla, odhalila jsem titěrný úložný prostor s další datakartou.

Ha! Tam bude určitě něco strašně důležitýho, jinak by to takhle neschovával. Dobrá práce, Shey.
Po očku jsem mrkla na chronometr a zděsila se. Nejvyšší čas se vypařit. S kapsama narvanýma k prasknutí jsem vyrazila rychlou chůzí k východu z lodi.

Stihla jsem to taktak. Kamery byly ještě slepé, ale co chvíli měly naskočit. Ve spěchu jsem se zašila do jednoho tmavého kouta, kde už jsem měla vychytaný slepý bod systému, a tam jsem se zády svezla po stěně až na podlahu. Srdce mi doteď bušilo příjemným návalem adrenalinu. Zahihňala jsem se jako tichý blázen. Pro tyhle chvíle, pro ty jsem žila. Ne pro kredity, ačkoli i ty měly v mém životě své nezpochybnitelné místo už jenom kvůli tomu, že byly mou vstupenkou pryč z téhle vesmírné žumpy, ale pro tohle. Vzrušení a příval euforie po odvedené práci. Další důkaz, že se hlas plný pochybností, co mi sem tam straší v hlavě, ve mně mýlí.

Bez dalších průtahů a jsem sáhla po tom prvním z kořisti, co mi padlo pod ruku – datapad. Odemkla jsem ho a s úžasem zjistila, že náš pohřešovaný Kunnik je tak trochu knihomol. Na tvář se mi vloudil úsměv. Bylo to mé velké tajemství, ale já ve skutečnosti zbožňovala čtení. Od určité doby jsem si zvlášť oblíbila čtivo, ve kterém se aspoň mihli Mandaloriani a jejich fascinující kultura, ale neomezovala jsem se jenom na něj. Mou slabinou byla červená knihovna, i když bych to nikdy nepřiznala živé duši.

Ehm, fajn. Tohle si můžu schovat na dlouhé zimní večery, jenže teď mi to je na dvě věci. Já potřebuju něco, co by mi řeklo něco o Kunnikovi a tom jeho doprovodu!
Po tváři se mi přehnal stín zamračení. Vrátila jsem datapad zpátky do kapsy a nahmatala druhý kousek z mé sbírky, tedy datakartu. Ta mi toho taky moc nedala. Zorničky se mi stáhly akorát jednou, a to ve chvíli, kdy jsem četla o Kunnikově parťákovi. Pro jistotu jsem si ty řádky prošla rovnou dvakrát.

Tak „cestující“. No, to zní daleko líp než osobní stráž,
pomyslela jsem si a s povzdechem dala načíst poslední kartu. Ta mi napřed odmítla poslušnost, aby se o vteřinu později ukázalo, že je zašifrovaná. Poškrábala jsem se na bradě. S partou jsme taky čas od času používali šifry, nějaké to prohazování písmen nebo zprávy v prvních písmenech, nic složitého. Rozhodla jsem se tedy napřed soubor pořádně prohlédnout, abych se pokusila identifikovat, o jakou šifru se jedná. Pokud to bude jedna z těch komplikovaných stojových, nezbyde mi než zabrousit na holonet. S odhodláním jsem se pustila do práce.
Uživatelský avatar
Lucky
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 12
Registrován: 16.7.2018 13:18:07

Předchozí

Zpět na Výcvik SR

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron