Evan Blake - Kdo seje vítr, sklízí bouři

Zde se odehrává výcvik každého nového hráče.

Moderátor: Moderátoři

Příspěvekod Shisco » 06.3.2013 17:21:37

V hyperprostoru, na palubě Bručouna

Přivolal sis na pomoc Sílu, aby ses pokusil o manévr nepříliš ortodoxní, avšak protentokrát účinný. Vzepjal ses na zádech jako nějaký mlok, odrazil se rukou a vymrštil se do strany, abys dopadnul na nohy, zakroužil mečem a než k tobě mistr stačil vyběhnout, opět vyskočit - spíše po způsobu vzdušného Ataru, čtvrté formy, než přízemního Soresu - a parakotoulem přes mistra přeletět, abys ho mohl začít zasypávat seky a body.
Jeden z tvých útoků byl natolik prudký, že se ti podařilo mistrovi vyrazit z ruky jeden z jeho mečů. Jako by vůbec nebyl připravený na to, že bys mohl na chvíli vyměnit Soresu za Ataru. Nebo tě chtěl šetřit a hrubě tě podcenil. Každopádně Kaz-Quietus skrz zatnuté zuby zavrčel překvapením, když jeho modrý padawanský meč vyletěl kamsi nahoru, zatočil se ve vzduchu a byl ještě předtím, než stihnul dopadnout na zem a deaktivovat se, zachycen tvojí rukou.
A přestože ses nepovažoval za žádného přeborníka v Jar'kai, Kaz-Quietus jednou zbývající čepelí jen stěží zvládal nenadálý příval technik. Vaše situace se obrátily, měl jsi možnost dát mistrovi, jak se říká, ochutnat jeho vlastní medicínu, a od čepelí světelných mečů odletovaly jiskry, když se znovu a znovu srážely.
Aby stíhal, musel opustit Niman a uchopit svůj černý meč oběma rukama v shienovém držení. V jednom okamžiku se proti tobě důrazně zapřel a začala přetlačovaná.
"Překvapil jsi mne, Evane," pronesl za zvuku skřpání energetických paprsků. "A já musím říct, že jsem si až příliš zvyknul na dva meče a už je pro mě docela těžké bojovat jenom s jedním."

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Evan Blake - Kdo seje vítr, sklízí bouři

Příspěvekod UPIRIK2 » 07.3.2013 20:52:31

V hyperprostoru, na palubě Bručouna

Jeden z mých útoků byl tak prudký, že jsem vyrazil mistrův padawanský meč a já ho chytil a aktivoval.
Super! Pak jsem se zarazil.
Vždyť se dvěma to neumím sakra! A tak jsem se snažil útočit oběma rukama. Pravačkou to šlo snadno, ale levačku jsem musel zpočátku kontrolovat. Pak už jsem ale přišel na to, jak je to "správně". Najednou se zapřel a začal přetlačovat. Zkřížil jsem čepele do X a bránil se, pak mě ale něco napadlo.
Uskočím! To nebude čekat, teda snad. Uskočil jsem doprava a doufal že mistr silou kterou tlačil půjde dopředu a tak jsem skočil rychle k němu a útočil jsem ve snaze ho odzbrojit. V jednu chvíli jsem vypnul jeden meč a druhým jsem stále útočil. Pak jsem zapnul ten vypnutý a pokusil jsem se mistra odzbrojit a pak mu namířit přiložit ostří jednoho meče na krk a ostří druhého mít v obranné pozici.
Obrázek

Uživatelský avatar
UPIRIK2
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 63
Registrován: 06.1.2013 18:20:59
Bydliště: Knowhere

Příspěvekod Shisco » 09.3.2013 10:39:12

V hyperprostoru, na palubě Bručouna

Uskočil jsi a opět ses jen o pár milimetrů vyhnul vrčící čepeli s černým jádrem a bílou korónou ho obklopující. Tvůj úskok byl rychlý. Někomu, kdo neumí používat Sílu, by připadal šíleně rychlý. Ale přesto nebyl dost rychlý na to, aby se ti podařilo mistra zbavit i jeho druhého meče.
Aby taky ano, vždyť to byl mistr Jedi s mnoha desetiletími zkušeností a tys byl, ač velmi nadějný, stále jen Padawan.
Pokračovali jste tedy v souboji. Kaz-Quietus se otočil na špičce a vyskočil Sílou posíleným skokem, aby po tobě seknul shora technikou padajícího listu, následovaly tři prudké údery opět shora, pak mou kei - sek na nohy pokračující vzhůru k rukám, sek sai cha na hlavu, otočka jung a bodnutí shiak.
Když js opět vycítil svou šanci a přešel do protiútoku, mistr zavířil světelným mečem a srážel do stran tvé výpady, aby - což je hlavní filozofie Shienu - používal tvé útoky proti tobě samému a při parírování na tebe dotíral ve snaze provádět kontraakce a opět převzít iniciativu.
Výhoda dvou čepelí, ač ve tvých rukou nebyly tak efektivní jako v Kaz-Quietusových, byla na tvé straně a dařilo se ti mistra tlačit, ustupoval, ustupoval...
Až najednou, z ničeho nic, deaktivoval svůj světelný meč, pověsil si ho na magnetickou úchytku na opasku a s rošťáckým výrazem v obličeji nohou v obrněné kovové botě zbroje kopnul do bedny, co se v hangáru válela, aby z ní v mžiku vyletěl roj snad sedmi nebo ještě více kulovitých tréninkových droidíků, kteří na tebe všichni zároveň spustili nízkoenergetickou palbu ještě předtím, než sis vlastně stihnul uvědomit, co se děje.
Podařilo se ti tak deset sekund odrážet jejich střely dvěma modrými meči a akrobatickými manévry se vyhýbat těm, co už bys nezvládnul odrazit, než jsi dostal několik zásahů a droidíci se stáhli.
"Vypnout," pronesl Kaz-Quietus a všech sedm koulí poslušně přistálo zpátky do bedny.

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Evan Blake - Kdo seje vítr, sklízí bouři

Příspěvekod UPIRIK2 » 09.3.2013 18:09:04

V hyperprostoru, na palubě Bručouna

Můj tak se nepovedl zrovna tak, jak bych chtěl a výhodu měl znovu mistr. Útočil ze všech stran.
Tohle ubráním! Pomyslel jsem si a oběma meči jsem přešel do Soresu. Najednou jsem ucítil znovu šanci a tak jsem sekal a bodal, ale mistr všechny údery odkláněl do stran.
Používá mé útoky proti mě! Zděsil jsem se. Nebyl jsem tak dobrý se dvěma meči jako mistr, ale podařilo se mi ho zatlačovat a tak pořád ustupoval, až najednou vypnul svůj meč a schoval jej. Kopnul do nějaké bedny a najednou z ní vyletělo sedm nebo víc cvičných koulí, které spustili palbu.
Co to?! Zůstal jsem v šoku a pak jsem rychle začal odrážet útoky. Nějakou dobu se mi dařilo odrážet útoky a když jsem nemohl odrazit, uskočil jsem. Po nějaké době jsem dostal několik zásahů a pak se droidi stáhli. mistr jim rozkázal ať se vypnou. Postavil jsem se proti němu a vypnul jsem světelné meče. Oddychl jsem si a stál jsem tak, abych mohl okamžitě přejít do obrany.
Obrázek

Uživatelský avatar
UPIRIK2
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 63
Registrován: 06.1.2013 18:20:59
Bydliště: Knowhere

Příspěvekod Shisco » 10.3.2013 23:18:36

V hyperprostoru, na palubě Bručouna

Mistr se zasmál, jak rychle tvůj triumf skončil. Ale nebyla v tom škodolibost, mistrův prskavý smích byl natolik bezelstný a přátelský, jak jen to u příslušníka jeho rasy bylo možné.
"Evane... Jsem na tebe hrdý. Učíš se rychle a já věřím, že už velmi brzy tě Rada Jediů pustí ke zkouškám."
Přišel k tobě blíže, poplácal tě mohutnou rukou po rameni a pak tě objal.
"To Ataru už mělo šťávu, jde vidět, že trénuješ. Sice tomu něco pořád chybí, chce to přidat víc skákání, akrobacie a celé to přenést víc do vzduchu, ale mělo to šťávu."
Pak si mistr vzal zpátky svůj světelný meč ze tvé ruky a sevřel ho v dlani.
"Ale Ataru má docela slabinu v odrážení výstřelů z blasterů. Vyžaduje k tomu soustředění a reakce, které se musí namakat a nadrilovat. Proti střílejícím protivníkům je alfou a omegou Soresu, stejně tak druhá čepel pro někoho, kdo s ní pořádně neumí, může být spíše na obtíž.
I když to, co jsem ti udělal na konci, byla docela prasárna, uznávám,"
dokončil mistr svou řeč a usmál se.
"A víš co? Jestli budeš chtít, tak si to trénuj, šlo ti to. Já půjdu asi spát, než doletíme na Kantelis. Který chceš?"
Nastavil ruce, v každé svíraje jeden svůj meč, a čekal, který si půjčíš. Když ses vyjádřil, případně se mu svěřil s plánem, zda strávíš zbytek cesty na Kantelis něčím jiným nežli tréninkem, odešel ke dveřím.
"Dobrou", ohlédnul se ještě přes rameno, načež se odebral do kajuty ke spánku a tys měl volné pole působnosti dělat si co se ti zlíbí, než se Bručoun vynoří z hyperprostoru...

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Evan Blake - Kdo seje vítr, sklízí bouři

Příspěvekod UPIRIK2 » 23.4.2013 17:56:35

V hyperprostoru, na palubě Bručouna

"Děkuji vám mistře." Odpovím na jeho poznámku o tom jak se učím a že je na mě hrdý.
Možná bych se mohl brzy stát opravdovým rytířem Jedi. Zajásám v duchu.
"Jistě, příště se vynasnažím zabudovat do toho více akrobacie." Pokývám hlavou s úsměvem.
"Ano ty dva meče jsou celkem těžké, protože zatím jsem měl vždy jen jeden. Dalo mi práci si přitom neuseknout něco. Člověk je navyknutý na jeden meč a že s ním nějak bojuje, a když má náhle dva, tak už se mu různě kříží a nebo nemá dostatečnou zkušenost, tak jako já." Pousměji se, pak mi nabídne svůj meč a tak si půjčím jeho padawanský.
"Děkuji mistře, asi budu teď nejakou dobu dost trénovat. Jak se to říká? No to je jedno.. Dobrou mistře. Sdělil jsem mu a s kamennou tváří jsem došel k bednám s droidíky. Jednu jsem jen tak nakopl a pak jsem přešel do středu místnosti.
"Zapnout." Řekl jsem ledově a aktivoval jsem dvě modré čepele, a ty začali poskakovat a odrážet střely od droidíků. Různě jsem uskakoval a bránil se. Když už jsem nemohl dál, tak jsem vyhrkl.
"Vypnout." Nějakou dobu jsem si odpočinul.
Budu trénovat, dokud tam nedoletíme, nebo dokud nepadnu únavou. Pomyslel jsem si, a pak jsem zase prohlásil:
"Zapnout."
Obrázek

Uživatelský avatar
UPIRIK2
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 63
Registrován: 06.1.2013 18:20:59
Bydliště: Knowhere

Příspěvekod Shisco » 26.4.2013 19:46:09

V hyperprostoru, na palubě Bručouna

Neochvějně jsi se rozhodnul, že strávíš zbytek cesty hyperprostorem poctivým tréninkem, a poté, co šel mistr spát, jsi se zašil v nákladovém prostoru, jen ty a malí, avšak leckdy otravní kulatí tréninkoví robůtci.
Hodiny ubíhaly a tobě už, přestože sis čas od času udělal přestávku na oddych, značně umdlévaly ruce. Vlasy, čelo i celou tvář jsi měl úplně spocenou, a z dlouhého poskakování a máchání dvěma hučícími modrými světelnými meči kolem sebe ti bylo vedro, ačkoliv bundu ze syntetické kůže sis sundal a byl jsi jen v košili s krátkým rukávem.
Postupně jsi v boji se dvěma čepelemi získával jakousi jistotu a mohl sis dovolit postupně zvyšovat obtížnost tréninkového nastavení droidíků. Tvá mysl byla pohotová a koncentrovaná, postupem času jsi už ani nevnímal nepohodlí a únavu.
Dařilo se ti odrážet střely dokonce i tehdy, když jsi zavřel oči.
"Výstup z hyperprostoru za pět minut," ozvalo se najednou z reproduktorů ve zdech oznámení lodního počítače, které Kaz-Quietus předtím nastavil, aby ho vzbudilo.
Vypravil ses tedy do kokpitu, aby ses v chodbičce před ním setkal s mistrem.
"Jsi spocený jako bantha," poznamenal a pozvednul při tom dvojité obočí svých dvou párů očí.
"A funíš zrovna tak. To jsi trénoval celou tu dobu?"
Trochu zaskočeně, avšak uznale pokýval hlavou, a posadil se do pilotního křesla, nebo spíše vmáčknul, protože nebylo stavěné na jeho tělesné proporce, a to skřípavě zasténalo, načež se Kaz-Quietus připoutal a připravoval se na výskok z hyperprostoru do normálního vesmíru, aby sebou za několik okamžiků Bručoun skutečně škubnul a modravý hyperprostorový tunel se scvrknul na miliardy teček hvězd rozsetých po hluboké černotě vesmírného vzduchoprázdna a vám se naskytnul skrz průzor pohled na majestátně se otáčející modrošedou kouli planety Kantelis a její orbitu, po níž obíhaly lodě všemožných velikostí a různorodého designu a původu...

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Evan Blake - Kdo seje vítr, sklízí bouři

Příspěvekod UPIRIK2 » 11.6.2013 15:47:25

Na palubě Bručouna

Počítač oznámil výstup z hyperprostoru a já se vydal do kokpitu, před kterým jsem se setkal s mistrem.
"Ano, ano a ještě jednou ano." Odpověděl jsem Odpověděl jsem na jeho poznámka a otázku. Trochu jsem se pousmál, když jsem viděl, jak se mačká do křesla. Sedl jsem si také a připoutal jsem se. Vystoupili jsme z hyperprostoru a mě se naskytl pohled na planetu.
Pane jo, ta je. Začal jsem si prohlížet lodě, které létali všude kolem nás a po orbitě.
Obrázek

Uživatelský avatar
UPIRIK2
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 63
Registrován: 06.1.2013 18:20:59
Bydliště: Knowhere

Příspěvekod Shisco » 17.6.2013 19:39:43

Soustava Kantelis, na palubě Bručouna

Většina lodí obíhající kolem Kantelisu byly frachťáky, dále jsi mohl zahlédnout několik zřejmě pirátských fregat a jednu bitevní loď neznámé třídy, jež očividně patřila planetární obraně stejně jako veliká orbitální stanice ježící se turbolasery, díky které by si případná nezvaná návštěva své nepřátelské úmysly ještě promyslela, a to i kdyby si s sebou přivezla flotilu, neboť nad tou stranou planety, která šla vidět, byly ještě nejméně dvě podobné.
"Fíha," řekl Kaz-Quietus, svíraje v mohutné pěsti řídící páku lodi. "Tady neponechávají nic náhodě. Buď jsou tak paranoidní, nebo měli v minulosti velké problémy a nechtějí si je zopakovat."
Proto raději počkal, až palubní počítač přijme signál s přiděleným vektorem, který vás měl navést na určené místo přistání.
Během deseti minut jste již proletěli stratosférou, prodrali se mraky a pluli oblohou nad hustě zastavěnou oblastí tvořenou stříbrnými až šedými hranatými budovami, jež byly sice zdaleka ne tak vysoké jako coruscantské, avšak stále vysoké.
Holografická šipka vznášející se nad přístrojovým panelem vedla Bručouna do doků přímo pod vámi. Mistr si už odepnul popruhy a přistání přenechal autopilotovi.
"Oukej, Nicku, takže jdeme na to."
S těmi slovy mistr, od této chvíle veřejně vystupující jako kapitán Soosba, uhodil do tlačítka v chodbě, čímž spustil vysouvání rampy.

Kantelis, doky

Vyšli jste ven do suchého doku, kam autopilot zaparkoval Bručouna. Vzduch tam byl těžký a v hangárech bylo docela horko a trochu smrad. Nepatrné hučení dalo najevo, že mistrova zbroj automaticky spustila klimatizační procedury, aby udržovala stálou vnitřní teplotu.
Zamířili jste k výtahům. Jeden z nich se po chvíli otevřel a vystoupil z něho Calibop - vysoké, ptáku podobné stvoření se zahnutým černým zobanem a celým tělem pokrytým žlutým peřím. Calibop měl na sobě jakousi vestu připomínající uniformu, k ní připnutý komlink a v náprsní kapse malý datapad.
"Zdrávim vás," řekla opeřená bytost - zřejmě průvodce - kvokavým hlasem v bezchybném basiku, avšak s patrným cizákým přízvukem. "Jste tu kvůůůli hrám, předpóóókladám?"

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Evan Blake - Kdo seje vítr, sklízí bouři

Příspěvekod UPIRIK2 » 14.7.2013 12:27:16

Kantelis, doky
Přistáli jsme v doku a s mistrem jsme vyšli ven z lodi. Bylo tam horko, smrad a k tomu docela těžký vzduch, takže jsem se asi zatvářil všelijak, když jsem se poprvé nadechl. Najednou jsem uslyšel skoro neslyšné hučení.
To si děláš srandu! Pomyslel jsem si a podíval jsem se toužebně na mistrovo brnění.
To není fér. Utrousil jsem šeptem a otřel si pot z tváře. S mistrem jsme vyrazili k výtahům, jeden se pootevřel a vyšel Calipop. Byl oblečen jakoby v uniformě a já si říkal že tenhle nikdy nemůže udělat dobrý první dojem. Na pozdrav jsem odpověděl jen pouhým:
Dobrý den. Jeho přízvuk byl zajímavý, takový jsem ještě neslyšel. Pak se zeptal jestli tu jsme kvůli hrám a já se snažil potlačit tázavý a překvapený výraz v mé tváři. Jen jsem se tiše díval, co odpoví mistr.
Obrázek

Uživatelský avatar
UPIRIK2
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 63
Registrován: 06.1.2013 18:20:59
Bydliště: Knowhere

Příspěvekod Shisco » 15.7.2013 21:44:35

Kantelis, doky

"Errr," zavrčel Kaz-Quietus, zatímco přemýšlel, co má ptačímu stvoření odpovědět. "Ano, jistěže ano. Kvůli hrám."
Jak to Calibop uslyšel, nadšeně roztáhnul křídlovité paže a jeho ptačí obličej se rozradostnil.
"Výtečně," kvoknul v odpověď průvodce, nebo možná jeden z pomocných organizátorů.
"Zitra ve 0900 standárdniho coruscáááántskeho čááásu je ceremóóóniální zaháááájeni," pokračoval.
"Následúúúje klání na swoooopech a dálši dén aréééna. Státisicé se sem sjély, úúúúrčitě si úúúžijete parááádni nóóóčni žíííívot."
Mistr tě přejel svýma dvěma páry červených očí.
"Omluv mýho parťáka, je trochu plachej, na každýho špitá Dobrý den jako vystrašený malý klučina," uchechtnul se mistr a vycenil své ostré špičaté zuby.
"Ale rvát se umí pěkně, to jó, to teda kurva jó. Že jo, Nicku?" dodal a spiklenecky na tebe mrkl.
"Óóóómlouvám se, já nééévěděl, že jste úúúúčastníci klááání. Mame skvěěěěělou nóóóvou arééénu, móóóc pýýýýšni nááá ni."
"Ne, to zas né," zastavil Kaz-Quietus Calibopa dřív, než stihnul začít chrlit další záplavu informací. "I když..."
Opět ti věnoval ušklíbnutí, jako kdyby to zvažoval.
"Necháme si to projít hlavou."
"Dóbře, dóbře," zakdákal průvodce. "Přihááásit se můůůžete do 0000 standááárdniho coruscááántskeho čááásu v amfitéatru."

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Evan Blake - Kdo seje vítr, sklízí bouři

Příspěvekod UPIRIK2 » 16.7.2013 18:06:51

Kantelis, doky
Když začal ten pták mluvit o aréně a takových věcech, už jsem měl hodně špatné mínění jak to tu dopadne. S tázavým pohledem jsem hleděl na mistra.
Tak tohle bude ještě zajímavé. Pomyslel jsem si a pak jsem zvučně odpověděl na mistrovu otázku s jiskrou v očích.
No neřekl bych že...Ale jo, kurva jo kapitáne! Zvědavě jsem se podíval na mistra.
za tohle by mi v chrámu pěkně dali. Pomyslel jsem si a doufal že si to mistr pak nechá pro sebe.
Co?! Vyhrkl jsem když se mluvilo o tom že by jsme se zúčastnili těch her.
Já to věděl, tohohle se určitě bude chtít mistr zúčastnit. Proletělo mi hlavou, ale snažil jsem se udržet si naději že je to jen špatná předtucha.
Jaké "Necháme si to projít hlavou?"! Můj obličej měnil snad všechny vražedné a nenávistné pohledy.
Tohle nemůžete myslet vážně! Zašeptal jsem k mistrovi a pak jsem si vzpomněl na role a dodal:
Kapitáne.
Obrázek

Uživatelský avatar
UPIRIK2
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 63
Registrován: 06.1.2013 18:20:59
Bydliště: Knowhere

Příspěvekod Shisco » 20.7.2013 10:38:09

Kantelis, doky

"Děkujem," kývnul mistr, když zaregistroval tvé pohledy, stejně jako skutečnost, že tvůj obličej za ten okamžik vystřídal několik různých barev.
"To už bude všechno."
"Tedy nááááschledááánou," řekl calibopský průvodce a mistr ho zpražil pohledem, což mělo za následek, že ptačí stvoření s co možná největší rychlostí opět zmizelo v tom výtahu, ze kterého prve vystoupilo.
"Máš pravdu, Nicku," odvětil ti, jakmile byla bytost pryč. "Nemyslím to vážně. Zatím. Pomysli, taková obrovská událost, na kterou se všichni slétají z širokého okolí. Ty hry budou znamenat příležitost. Fakticky celý Kantelis se zastaví a půjde se dívat, víš, kam tím mířím, že ano? I náš člověk se tady podle mého názoru ještě těch pár dní zdrží. Určitě bychom se tam mohli aspoň podívat."
Zamířili jste k výtahům a mistr jeden z nich přivolal. Kabina byla vcukuletu u vás nahoře.
"Myslím, že bychom se měli rozdělit," řekl mistr, načež se za vámi zavřely dveře a výtah se rozjel dolů. "Tak toho objevíme víc. Máš komlink? Buď na příjmu."

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Evan Blake - Kdo seje vítr, sklízí bouři

Příspěvekod UPIRIK2 » 09.3.2014 15:33:46

Kantelis, doky

Ptáček kokrháček konečně zmizel ve výtahu a já se podíval na mistra:
Možná máte pravdu, jistý smysl to dává. Podívat se tam po něm můžeme, to nám nic neudělá. Přikývl jsem souhlasně a tiše doufal že má mistr pravdu.
Vážně doufám že tam bude. Ale doufá že to proběhne v klidu. Pousmál jsem se při myšlence že by něco mohlo probíhat jen tak v klidu:
To určitě budu doufat že bude vše v klidu a stane se pravý opak a ještě to bude dvakrát horší. Zašklebil jsem se nad svou předtuchou a zamířil jsem k výtahu za mistrem. Kabina jakoby přiletěla v mžiku a tak jsem vstoupil.
Nemyslím si že rozdělovat se je moudré... Začal jsem když se o tom mistr zmínil ale pak mě přerušil a řekl že by jsme toho víc objevili.
Hlavně problémy že? Ozval se zlověstný hlásek v mé hlavě, který byl jako alarm.
..., mohly by z toho být potíže a ... Pokračoval jsem, pak jsem se na chvíli odmlčel a dodal jsem šeptem, který nikdo neměl slyšet:
Co já vlastně vím, kašlu na to. Upřeně jsem se podíval na mistra a pak jsem přikývl:
Jistěže mám. Zatvářil jsem se ukřivděně když jsem odpovídal.
Za co mě má? Snad si nemyslí že bych si ho jen tak někde pohodil a zapomněl ho tam. Poté jsem pronesl:
Dobrá, pokusím se. A doufal jsem že se mi komlink zrovna nepokazí.
Obrázek

Uživatelský avatar
UPIRIK2
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 63
Registrován: 06.1.2013 18:20:59
Bydliště: Knowhere

Příspěvekod Shisco » 14.3.2014 23:51:44

Kantelis, doky

"Proč myslíš?" dotázal se mistr a zamyšleně přimhouřil oba páry očí.
"Jo," řekl, když jsi mu odpověděl, a lehce se ušklíbnul, načež stejně jako ty ztišil hlas až do šepotu.
"Potíže jsou často znamením toho, že jsme na dobré cestě. A po tom dnešním tréninku s tebou mi těch potíží začíná být i tak trochu líto."
Kabina výtahu se zastavila a dveře se otevřely, čímž se vám odhalila prostorná promenáda se spoustou všelijakých obchodů, barů a podniků rozličného zaměření. Zdálo se, že tohle je jedna z těch druhů čtvrtí, které nikdy nespí, a tahle obzvlášť, vzhledem k tomu, že se nacházela takřka přímo pod kosmoportem.
Když jste vyšli z výtahu, shledali jste, že celá čtvrť je tvořená něčím jako mosty a plošinami, ze kterých šlo vidět na další níže položené plošiny, když ses podíval přes zábradlí.
Nad plošinou se táhly bílé a červené čáry ze světel vznášedel ve vzdušných pruzích a všude se to hemžilo postavami, lidmi, humanoidními bytostmi i tvory zcela odlišnými.
"Nuže, Nicku, kudy se vydáš?" řekl mistr, jakmile jste se přiblížili k nedalekému rozcestí, kde se zábavní třída větvila. "A nemusíš být neustále jako na jehlách, stačí zůstat rozumně ve střehu a klidně si zajdi někam do klubu nebo nevím, co budeš chtít. I takhle se dají zjistit zajímavé věci. Spoj příjemné s užitečným, když už jsme tady, a každou hodinu se ozvi, že žiješ, ať vím, že se ti nic nestalo."

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

PředchozíDalší

Zpět na Výcvik SR

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník