Evan Blake - Kdo seje vítr, sklízí bouři

Zde se odehrává výcvik každého nového hráče.

Moderátor: Moderátoři

Re: Evan Blake - Kdo seje vítr, sklízí bouři

Příspěvekod UPIRIK2 » 20.5.2014 16:42:04

Kantelis, doky

Potíže a dobré znamení? Zakroutil jsem hlavou i když to dávalo smysl.
Po dnešním tréninku? Nesmíme to používat! Sikl jsem na mistra a dělal že se nic neděje.
Možná by mu mohlo být líto potíží, kdyby to nezahrnovalo utajení a používání blasteru. Problesklo mi a pak jsem řekl normálním tonem:
Měl bych si potrénovat střelbu...Někdy. Výtah sjel dolů a dveře se otevřeli. Vyšli jsme ven a já se podíval na mistra po jeho otázce.
Jdu rovně. Řekl jsem a už jsem se rozešel, když jsem se na chvíli otočil, abych si vyslechl mistra.
Po něčem se podívám. Kývl jsem na něj a šel dál.
Příjemné s užitečným? No proč ne že? Nejsem teď Jedi a tak se taky nesmím chovat. Šel jsem ulicí a hledal nějaký zajímavý bar nebo něco podobného.
Obrázek

Uživatelský avatar
UPIRIK2
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 63
Registrován: 06.1.2013 18:20:59
Bydliště: Knowhere

Příspěvekod Shisco » 28.5.2014 15:56:45

Kantelis, zábavní čtvrť

Mistr svraštil všechna čtyři obočí.
"Jako kdyby snad byl trénink omezený jenom na jednu jedinou věc," řekl, načež vytáhnul rukou v obrněné rukavici měšec s kredity a podal ti ho.
"Tady jsou kredity, kdyby něco, je tam asi tisícovka. Neplýtvej, a nenech se okrást, a já jdu. Doleva."
A zamířil k jedné z bočních ulic, aby do ní vzápětí zaplul a zmizel ti z dohledu.
Tahle úroveň se zdála být něco na způsob pěší zóny, ruch různorodých bytostí tu byl značný a jediné vznášedlo v dohledu, které sem zamířilo ze vzdušných pruhů nad vámi, přistálo před jedním z barů a manipulační droid se pustil do vykládání beden s alkoholem.
Na modrým neonem podsvíceném vývěsním štítu stálo Bar U Jedné hvězdy, nad ním se pomalu otáčel hologram slunce, rovněž modrého, jehož povrch olizovaly jazyky slunečních erupcí.
Byla možnost být vybíravý a jít dál, hospod a barů bylo na tomhle místě nespočet, avšak i Jedna hvězda se zdála být na předběžné zjištění situace a drink více než dobré místo. Konec konců nahlédnout můžeš i do těch ostatních, avšak těžko říct, kolik bys jich zvládl, pokud by sis v každé z nich dal po kalíšku, abys byl schopný pokračovat v plnění úkolu...

_____________________________________
Budeš nakonec hrát? Jak to máš s časem?
A když už jsi byl dva měsíce neaktivní beze zprávy, tak jsem se rozhodl, že ti Evana zabiju. Ale se vší parádou a až za Impéria, což mu garantuje přežití Rozkazu 66.
Viz výcvik Artieho Císařovy ruky v Impériu, Dheth Artem - Karneval rzi
PM kdyžtak a řeknu ti víc

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Evan Blake - Kdo seje vítr, sklízí bouři

Příspěvekod UPIRIK2 » 30.6.2014 19:29:17

Kantelis, zábavní čtvrť

Přikývl jsem a vzal jsem si od mistra měšec s kredity.
Pokusím se o to. Podíval jsem se za mistrem a pak jsem se vydal svou cestou.
Tolik ras, ani je všechny nedokážu pojmenovat. Podíval jsem se kolem a viděl jsem vznášedlo u podniku Bar U Jedné hvězdy.
To by mohlo být na začátek dostačující. Rozhodl jsem se že nesmím přejít ani jednu možnost, jak získat informace a tak jsem zamířil k Jedné hvězdě.
Musím jich projít co nejvíc. Pomyslel jsem si a rozhlédl se kolem sebe, poté jsem otevřel dveře do baru a vešel. Namířil jsem si to do jednoho ''tmavého'' rohu a tam se posadil a snažil jsem se být uvolněný a nenápadný.
Mistr říkal že se mám chovat jako ostatní a že si mám spojit příjemné s užitečným. No asi si budu muset objednat, doufám že mě to nesloží a že se to nedostane k Radě.
Obrázek

Uživatelský avatar
UPIRIK2
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 63
Registrován: 06.1.2013 18:20:59
Bydliště: Knowhere

Příspěvekod Shisco » 08.7.2014 22:51:07

Kantelis, zábavní čtvrť, bar U Jedné hvězdy

Vstoupil jsi do podniku a ocitl ses ve vysokém sále, do kterého se scházelo po dlouhých klikatících se schodech ne nepodobných údržbářskému schodišti na nějakém vesmírném korábu. Wookijský vyhazovač s šokovým obuškem připnutým k opasku na tebe u schodů mlčky kývnul a pokynul ti směrem k elektronické ceduli visící ze stropu na řetězech, na které stálo VSTUP 5 KREDITŮ.
Shrábnul od tebe kreditový čip příslušné hodnoty a v úsměvu vycenil ostré špičáky.
Hned první věci, která se opravdu přehlédnout nedala, byla velikánská plazmová koule vznášející se odhadem tak čtyři nebo pět metrů nad tanečním parketem, který byl ozářený jejím modrým světlem. Tanečníci a tanečnice se svíjeli po parketu do půl těla svlečení, byla to pro ně v podstatě nutnost, protože plazmová koule byla jako malá spoutaná hvězda a sálalo z ní teplo.
Za parketem měl svoji základnu DJ. Veliká zelená kobylka, která vypadala jako mnohokrát zvětšená verze těch, které skákaly v travinách Chrámových zahrad, měřící na výšku tak metr a půl, s dlouhými tykadly a masivními sluchátky posazenými v prostoru před silnými zadními skákacími nohami, klouzala chitinovými předními končetinami po mixážním pultu a nástrojích a tvořila hudbu složenou z elektronických tónů a ambientních zvuků a mající složitý, avšak chytlavý a pod kůži přecházející rytmus.
Opodál, jen kousek od tanečního parketu, stál bar. Měl tvar prstence, po jehož vnějším okraji byly rozmístěny barové židličky a uvnitř míchala nápoje nádherná Theelinka, v průhledných šatech působící oblečeným-neoblečeným dojmem. Bylo jí vidět mnoho a obdivné, toužebné pohledy mužů, které obsluhovala, jí soudě podle úsměvu na její tváři pranic nevadily, nýbrž jí naopak imponovaly a užívala si je.
"Uvítací drink v ceně vstupu pro kluka v sexy vestě," pravila směrem k tobě a věnovala ti laškovný úsměv. Nato se jala připravovati nápoj v tenké a vysoké sklenici, která připomínala nějakou křivuli z chemické laboratoře, a její obsah zrovnatak. Původně hnědý nápoj se po přisypání jakéhosi prášku vzňal, sklenicí blafnul plamen a poté nápoj získal svítivě modrou barvu, načež ti jej barmanka šoupla po stole.

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Evan Blake - Kdo seje vítr, sklízí bouři

Příspěvekod UPIRIK2 » 15.7.2014 21:10:11

Kantelis, zábavní čtvrť, bar U Jedné hvězdy

Vešel jsem a cestu mi zastoupil Wookie a kývl směrem k ceduli. Přečetl jsem si ji nahlas:
Vstup 5 kreditů. Povzdechl jsem si a dal jsem mu kreditový čip téže hodnoty. Podíval jsem se na něj a pak jsem pokračoval dál.
Obří lidoop s tesákama a obuškem. Při představě že bych se s ním měl někdy záplést bez zbraní jsem se otřásl. Porozhlédl jsem se po prostoru.
To je asi ta Jedna hvězda. Hleděl jsem na kouli vznášející se nad parketem, pak mi oči sjeli dolů a prohlédl jsem si ''lidi'' na parketu. Snažil jsem se vyhýbat pohledem dámám nahoře bez.
I když kdo by to vlastně zjistil. Pousmál jsem se a řekl jsem si:
Mám se přece chovat jako normální člověk. A tak jsem napravil svou chybu a a rozhlédl se znova. Upřel jsem pohled na druhou stranu parketu a kobylku DJ.
Musí se uznat že má rytmus. Podíval jsem se na prstencový bar a šel jsem k němu a sedl jsem si na jednu z volných barových židliček. Podíval jsem se kolem a sledoval jak všichni upírají pohledy na tu ženu.
Musí se uznat že je hezká. Zamyslel jsem se a zpozoroval jsem že jí pohledy mužů okolo nijak zvlášť nevadí.
Hm? Zabručel jsem když jsem si uvědomil že mluví o mě. Natáhl jsem po drinku co mi poslala.
Jak by to řekl normální chlap? Proběhlo mi hlavou a tak jsem řekl.
Díky kotě! Nebyl jsem si jistý jestli by to řekli ostatní a jestli jsem to nezpackal, nebo to byla tradiční odpověď za drink. Usmál jsem se na ni a pozvedl jsem baňku do vzduchu a letmo mnou projeli protichůdné pocity z obsahu.
Vypij to a nepřemýšlej! Zakřičel jsem si v hlavě a pak jsem si řekl:
A co když mi to nějak uškodí, není to zrovna povzbuzující pohled na to jak se mění barva a sype tam prášek. Bez dalšího váhání jsem přiložil křivuli k ústům a napil se, snažil jsem se nějak zamaskovat svůj výraz a zakuckání z toho, jak jsem se poprvé v životě něčeho napil.
Obrázek

Uživatelský avatar
UPIRIK2
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 63
Registrován: 06.1.2013 18:20:59
Bydliště: Knowhere

Příspěvekod Shisco » 24.7.2014 22:09:42

Kantelis, zábavní čtvrť, bar U Jedné hvězdy

Ačkoliv měšec, jenž ti svěřil mistr, byl notně těžký a kreditové plíšky v něm radostně chřestily, neodpustil sis povzdech, když jsi platil vstupní poplatek. Nicméně první pití zdarma, které v něm bylo zahrnuté, to poněkud ospravedlňovalo.
Drink v křivuli byl od toho, jak chytnul plamenem, ještě trochu horký, ale když jsi ho do sebe otočil, chutnal sladce a jeho sladkost téměř překrývala charakteristickou chuť lihu, kterou jsi začal cítit, teprve až byla křivule prázdná.
"Za málo," usmála se barmanka, když uviděla obličej, jaký jsi nasadil v reakci tvůj nezvyk pít. Znal jsi v Chrámu několik Padawanů, kteří si na nedostatek zkušeností v tomto ohledu stěžovat nemohli, a byli dokonce tací, u nichž bylo veřejným tajemstvím, že po nocích chlastají jako vydry a z nějakého důvodu jim to prochází, avšak ty ses k nim neřadil a játra jsi neměl zvyklá, takže sis rychle uvědomil, že budeš muset pít pomalu a prokládat to nějakou brzdou, aby tě Kaz-Quietus za několik hodin nenašel na ulici rýt čumákem v zemi.
"Tesar přišel na ještě jednoho ohniváka," zasyčel vedle tebe statný, ještěru podobný šupinatý Barabel v blýskající se kroužkové košili a v očekávání zakmital ocasem. Barmanka se usmála a pohodila hlavou s velmi dlouhými vlasy splývajícími po ladných křivkách jejího těla zakrytého šatičkami z lehounké, skoro průhledné látky, načež Barabelovi nalila velkého panáka čistého lihu, zalila troškou nějakého sirupu a zapálila jiskrou z elektrického zapalovače.
Barabel se natáhnul po hořícím panákovi a pozvednul ho do výše.
"Na guvernéra Iskera Jaxe a na Hry!" pronesl přípitek a pomalu na jeden zátah pití vypil, načež kýchnul a z nozder mu vyšlehl oheň.
"Tesar děkuje," oddechl Barabel slastně, zakmital rozeklaným plazím jazykem a šoupnul po baru kreditový čip, aby pití zaplatil.
Když ses pootočil o kousek vedle ke kruhovému stolu, u kterého sedělo několik lidí, dolehl k tobě útržek jejich konverzace.
"Mám to tady rád," pronesl jeden z nich
"Já taky. Jedno z nejlepších míst. U Draka to bylo lepší, ale od té doby, co se v převážně lidských čtvrtích občas začne střílet a v ulicích hoří zaparkovaná vznášedla, tam moc rád nechodím, pravil druhý.
"To mi povídej," přisadil třetí. "Jedno z těch vznášedel, co posledně ti šílenci v kuklách zapálili, bylo mojeho bratránka. Chudák, dlouho na něho šetřil a měl ho jenom pár měsíců..."
"Guvernér nechal posílit hlídky a slíbil, že se bude zatýkat," ozval se opět první u stolu.
"Už bylo na čase. Asi si uvědomil, že když nic neudělá, tak nakonec lidé vezmou spravedlnost do vlastních rukou," na to třetí.
"Hej, fešáku, nešel by sis zatancovat?" přitočila se k tobě černovlasá lidská dívčina tvého věku oděná ve vzdušných modrých šatech a se stříbrnou čelenkou na hlavě, připravená tě popadnout a odtáhnout do kola.

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Evan Blake - Kdo seje vítr, sklízí bouři

Příspěvekod UPIRIK2 » 23.9.2014 20:49:24

Kantelis, zábavní čtvrť, bar U Jedné hvězdy

Měl bych trochu brzdit, nejsem tak zvyklí jako někteří padawani. Přitom jsem si vzpomněl na jejich ''tajné'' chlastačky.
Budu si muset dávat něco bez alkoholu, jinak bude po mě a mistr mistr mě zabije pro jistotu dvakrát. Zasmál jsem se nad blbostí, která se mi zrodila v mysli.
Už to začíná? Snad je to jen můj skrytý talent na vtípky pro každou situaci. I když není to špatný nápad, dělat si ze všeho a všech srandu. Přes útržky hulákajících tvorů kolem jsem vyslechl zajímavý rozhovor.
To by stálo za podívání, kde jsou problémy, tam jsou lepší informace a budu tam i já. Najednou mě oslovila nějaká dívka, já se otočil a nějakou chvíli jsem nedokázal vymyslet odpověď či výmluvu. V chrámu byli padawanky, jistě, ale s normálními dívkami jsem se nikdy nesetkával a vlastně ani s těmi v chrámu. Většinou jsem měl dost svých problémů.
Díky, ale nevím jestli je to nejlepší nápad. Potřeboval jsem to nějak zamaskovat a tak jsem ze sebe vysoukal:
Kapitán mi dal jasné instrukce, už to že jsem tady je menší problémek. Jestli mě najde opilého nebo opilého a ještě pak pohybujícího se po parketě jako po obrně, tak mě jistě zabije. Omluvně jsem se usmál a doufal že mě nechá napokoji, přeci jen, byl to strach z neznáma.
Obrázek

Uživatelský avatar
UPIRIK2
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 63
Registrován: 06.1.2013 18:20:59
Bydliště: Knowhere

Příspěvekod Shisco » 02.10.2014 22:50:06

Kantelis, zábavní čtvrť, bar U Jedné hvězdy

Jakmile dívčina zpozorovala tvé rozpaky a červeň, jež se ti vháněla do tváře, zamrkala na tebe dlouhými řasami a usmála se.
"Ale notak," řekla a za svůdného pohledu si tě vedla za ruku směrem k parketu, a jakmile jsi zmínil pohyby po obrně, zvonivě se zasmála.
"Líbí se mi kluci od lodí... Jen pojď, takhle aspoň rychleji vystřízlivíš."
Pustila ti ruku a místo toho si tě vzala kolem pasu.
"Pověz mi něco o sobě... Odkud jsi? A jak se jmenuješ? Já jsem Angelika."
Kobylce podobný DJ za pultíkem přehodil track na klidnější, méně divoký a vhodnější k párovému tanci, a než ses nadál, už jste byli v kole, nebo přesněji řečeno na jeho okraji. Angelice se patrně nechtělo blíže pod Jednu hvězdu, protože tam bylo příliš mnoho tanečníků, hudba tak hlasitá, že by znemožňovala konverzaci, a navíc v poměrně delších šatech, co měla na sobě, by jí bylo za chvíli horko.
"Máš hezký oči, víš to?" pověděla ti pološeptem do ucha, zatímco ti ovinula paži kolem pasu a druhou ruku vložila do tvé.

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Evan Blake - Kdo seje vítr, sklízí bouři

Příspěvekod UPIRIK2 » 22.10.2014 20:06:52

Kantelis, zábavní čtvrť, bar U Jedné hvězdy

Ale no tak říkal jsem ne. Protestoval jsem když mě tahla na parket.
No výborně, tak alespoň jsem jí k smíchu. Když jsem zaslechl, že dřív vystřízlivím, jsem trochu povolil a nechal se dotáhnout na parket. Když si mě vzala kolem pasu tak jsem si uvědomil že za a.) neumím tančit, b.) neumím to s dívkami a c.) proboha proč musel ten génius Kobylka ještě k tomu všemu pustit ploužák.
Hm..To je .. celkem hezké jméno. Odvětil jsem na její představení, jelikož mě nenapadlo nic lepšího.
Od lodí?..To ani není loď, spíš stará plechovka co se protláčí prostorem z bodu A do bodu B. Pokusil jsem se o ne nervózní úsměv.
Musím jí lhát a nesmím to podělat. Problesklo mi a představil jsem se.
Já jsem Nicholas Rush a jsem z planety zvané alespoň místními Bogdet III. Zalhal jsem a přitom jsem ani netušil zda nějaká planeta tohohle jména vážně existuje.
Jaká by mohla být šance, že pokud ta planeta existuje, je ona zrovna odtud? Nevině jsem se usmál a pak mi najednou jako červ rozežírající jablko v hlavě začal hlodat divný pocit.
Třeba si všimla mého meče, možná je to zlodějka nebo špeh? Taky to může být někdo kdo o nás ví a kuje na nás past. I přes své myšlenky jsem se snažil na své tváři neprozradit pochyby.
Co..že?...Hezký..oči? Zakoktal jsem se a nějak se ztrácel.
Proč jsem někdy nešel na špacír s těma těma padawanama, teď by se nějaká praxe fakt hodila. Přitom jsem měl takový přiblblý úsměv.
Obrázek

Uživatelský avatar
UPIRIK2
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 63
Registrován: 06.1.2013 18:20:59
Bydliště: Knowhere

Příspěvekod Shisco » 15.11.2014 16:41:21

Kantelis, zábavní čtvrť, bar U Jedné hvězdy

Dívka tě do rytmu tónů vedla parketem, jehož křišťálově čiré dlaždice byly modře prozářené svitem umělé hvězdy nad vámi. Když jsi zmínil stav vaší lodi, Angelika se jen beze slova pousmála a přitáhla si tě k sobě blíže.
V galaxii muselo být obrovské množství všelijakých tanců a tanečních kroků, nakonec i kdybys tančit uměl, mohlo se dost dobře stát, že každý budete znát kroky úplně jiné, a rozhodli jste se setřít civilizační rozdíly starým dobrým ploužákem.
Nebo možná lépe řečeno něčím, co ploužák připomínalo, ale obsahovalo to rozmanitější prvky než se přitisknout jeden na druhého a obíhat po parketu otáčeje se kolem své osy, jako když planeta obíhá kolem svého slunce.
Bylo to trochu zvláštní, ale pokud se tento tanec řídil nějakými kroky, Angelika je znala a vedla tě.
"Těší mě, Nicholasi," odvětila s úsměvem stále rozjasňujícím její tvář a pohled jejích očí se střetl s tvými.
"To mi něco říká, Bodget, Bodget... Počkej, já si vzpomenu. Hluboké jádro, pokud se nepletu? To jsi sem tedy měl pořádný kus cesty."
S dlaní ve tvé tě zvedla za ruku a podtočila se pod ní.
"Já jsem odsud, přesněji řečeno z druhého měsíce Kantelisu."
Následovala otočka zpátky, abyste se opět ocitli tváří v tvář, přičemž tě Angelika vzala za zápěstí zrovna v místě, kde jsi měl v rukávu schovaný světelný meč.
"Jseš roztomilej," pověděla, jakmile viděla, do jakých rozpaků tě uvedl její kompliment. Aby ti pomohla se s nimi vypořádat, věnovala ti ještě sladší úsměv a rukou, co měla doteď ovinutou kolem tvého pasu, tě pohladila po tváři.
"Takhle roztomilej kluk, co nosí zbraň v rukávu. To se nevidí často," dodala a opět se tě chytla, abyste pokračovali v tanci.

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Evan Blake - Kdo seje vítr, sklízí bouři

Příspěvekod UPIRIK2 » 31.12.2014 17:31:13

Kantelis, zábavní čtvrť, bar U Jedné hvězdy

Tanec je zlo. Zapsal jsem si do paměti a nechal jsem se vláčet po parketu sem a tam, jelikož očividně znala kroky tance.
I kdyby je neznala, pravděpodobně bych se nechal vláčet. Kdybych věděl proč. Zatvářil jsem se poněkud překvapeně když zjevně poznala mou vymyšlenou planetu.
Zapiš si že i blbost mohou být možné. Usmál jsem se na ni a pokýval.
Nečekal bych, že tuhle planetu bude někdo v tomto koutě galaxie znát. Najednou mě popadla za zápěstí s mečem.
Tak to je v prdeli. Zřejmě jsem mírně zbledl.
Proč se takhle usmívá sakra. Vůbec mě nezná a jen tak si ke mě dojde, odvede mě na parket a páčí ze mě informace. Mírně jsem pohnul s rukou tak, aby mi vklouzla její ruka do dlaně a nedošlo jí co to je za zbraň.
Hmm...Tak roztomilej jo.. No člověk s naším řemeslem musí mít i nějakou zálohu. Spoléhat se jeden na druhého nemusí vždy fungovat. Zkusil jsem to zahrát na svůj převlek a práci, kterou jsme se měli s mistrem živit. Znova se mě chytla a pokračovala v tanci.
Měl bych se zdejchnout, je to divný a už jsem asi podezřelá osoba. Doufám že ji neslyšel nikdo jiný.
Obrázek

Uživatelský avatar
UPIRIK2
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 63
Registrován: 06.1.2013 18:20:59
Bydliště: Knowhere

Příspěvekod Shisco » 07.1.2015 17:41:23

Kantelis, zábavní čtvrť, bar U Jedné hvězdy

"Studuju astrografii, takže musím," odvětila, nepolevujíc ve svém okouzlujícím úsměvu. Pak začala taneční hudba slábnout a vytrácet se, a vzhledem k tomu, že Angelika rovněž byla už zadýchanější a pokračovat v tanci, až muzika znovu spustí, se jí již nechtělo, rozhodla se vytratit také.
"Zvu tě na pití, Nicholasi."
Prstem ti pokynula, abys ji následoval, a po propletení se okolo zalidněného parketu jste usedli ke stolku pro dva v klidnějším místě poblíž vstupních schodů.
"Sonický šroubovák, dvakrát," výskla směrem k baru, barmanka v průhledných šatech s kývnutím hlavy potvrdila její objednávku a za chvíli vám servírovací droid popojíždějící na jediném kolečku dovezl tác se dvěma vysokými sklenicemi s pestrobarevným obsahem doplněným o duhový deštníček. Nápoj byl hustý skoro jako ledová tříšť a musel se pít slámkou.
"Zůstáváte na hry, nebo musíte letět dál? Já uvažuju, že se půjdu podívat, ale to ještě záleží na tom, kolik budou letos chtít za vstupné," povídala Angelika usrkávaje své pití. "Aspoň že schválili nová pravidla pro klání na swoopech, tentokrát už by se to mělo obejít bez zbytečných úmrtí. Přeci jen, ta prapůvodní byla příliš barbarská i pro mandalorianské žoldáky. Sem tuhle disciplínu kdysi přinesli ti nejotrlejší z nich..."
Náhle se na schodišti nad vámi ozval hluk.
"Hej, sem nemůžete takhle vtr-"
"Sláva bratrstvu!" zakřičel nelidský hlas, umlčivše vyhazovače hlídajícího vstupní dveře, aby jej vzápětí dávka z opakovacího blasteru umlčela nadobro. Nato se ozval maniakální nelidský smích a následovala další salva, tentokrát do vzduchu, zasáhnuvší jen strop, ze kterého se vydrolily kusy zdiva.
"Hej, vy člověčácká chátro, navalte tržbu a možná to tady celý nevystřílíme!" zakřičel opět onen nelidský hlas, patřící zakuklené postavě s opakovacím blasterem v rukou sestupující dolů po schodech. Dotyčný měl na hlavě naraženou zvláštní špičatou černou helmu, která připomínala obrácený kornout na zmrzlinu s otvory pro oči, a za ním následovala trojice dalších takových.
"K zemi, to jsou rendarovci!" sykla Angelika, načež tě popadla za límec a stáhla tě s sebou za koženou pohovku, na které jste seděli, aby vám posloužila jako případné krytí.
"Máš ji?" pošeptala ti do ucha a ukázala na tvůj rukáv.

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Evan Blake - Kdo seje vítr, sklízí bouři

Příspěvekod UPIRIK2 » 02.2.2015 19:45:05

Kantelis, zábavní čtvrť, bar U Jedné hvězdy

Konečně! Muka skončila a Angelika očividně už tancovat nechtěla.
Další panák? Nesmím se moc opít. Posadil jsem se vedle ní a přijal drink, ale poznamenal jsem:
To já bych měl zvát tebe. Prohlédl jsem si nápoj a z těch barev se mi zatočola hlava.
Víš jistě že je to bezpečné? Zamumlal jsem tak že to nemohla slyšet.
Jo, zůstáváme. No kapitán nás nějak protlačí, jen doufám že to bude dál než vedle někoho kdo mě chce zabít na bojišti. Utrousil jsem s podtónem říkajícím že tomu nevěřím ani za všechny kredity v galaxii. Najednou se strhnul humbuk a já se jen otočil a se zájmem sledoval.
Jako Jedi zasáhnout nemůžu, zničil bych naše krytí a s blasterem to skoro vůbec neumím. Najednou mě Angelika stáhla za pohovku.
Co jsou zač? Bude nutné použít zbraň? Mě připadá že chtějí jen kredity. Podíval jsem se kam ukazuje a zavrtěl jsem hlavou.
Tuhle tu použít nemůžu. Ale mám tuhle. Vytáhl jsem blaster z pouzdra a ukázal jí ho. Zaujal jsem lepší polohu ze které by se dalo střílet.
No zas tak těžké to být nemůže že? Jen namířím a stisknu spoušť. Pomyslel jsem si.
Obrázek

Uživatelský avatar
UPIRIK2
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 63
Registrován: 06.1.2013 18:20:59
Bydliště: Knowhere

Příspěvekod Shisco » 12.2.2015 16:43:16

Kantelis, zábavní čtvrť, bar U Jedné hvězdy

Krče se za pohovkou, Angelika rychle, prudce zavrtěla hlavou.
"Ne," zašeptala. "Kredity jsou jen záminka. Je to rasistický kult, co nenávidí lidi."
Za pohovkou byl jen výklenek s topením a zeď, což vám poskytovalo dobrou ochranu, protože vás nikdo nemohl překvapit zezadu, ale na druhou stranu v případě odříznutí únikové cesty nebude kam utéci.
"Přišli zabíjet..."
Cítil jsi na krku Angeličin dech. I v Síle jsi cítil její strach, třebaže na druhou stranu nehodlala prodat svoji kůži lacino. Když potom poslední kultista se špičatou přilbicí skopl dolů ze schodiště mrtvolu vyhazovače, všiml sis, že je to člověk. Wookieemu, kterého jsi potkal, musela asi skončit směna nebo si zrovna někam odskočil.
Pak ti na opasku zacvrlikal komlink. Nebylo pochyb o tom, kdo to je, vybrali jste si komlinky speciálně pro tenhle úkol a nikdo jiný než mistr tuhle frekvenci neměl.
"Oni... Oni už jsou i tady?" zakoktal možná příliš hlasitě někdo u baru, načež jej hluboký nelidský hlas okřiknul:
"Držet huby, nebo to tady vystřílíme do posledního prašivce!"
Krásná theelinská barmanka s dlouhými azurově modrými vlasy splývajícími jí po těle pomalu zvedala ruce nahoru a jak se přibližovala, patrně chtěla nohou zmáčknout skryté tlačítko k vyhlášení tichého poplachu na stanici Bezpečnosti.
"To bych si být tebou rozmyslel," řekl další ze špičatých helem a namířil jí z druhé strany pultíku hlaveň těžké blasterové pistole mezi oči, načež se úchylně zachechtal.

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Evan Blake - Kdo seje vítr, sklízí bouři

Příspěvekod UPIRIK2 » 20.3.2015 18:10:02

Kantelis, zábavní čtvrt, bar U Jedné hvězdy

Takže zabíjet. ..To bude problém. Podival jsem se na mrtvého vyhazovace a zjistil že je to člověk.
Opice by udělala v jejich řadách pár děr. Pomyslel jsem si. Zahlédl jsem že barmanka chce zmáčknout tichý alarm, ale vetřelec ji zastavil. Silou jsem se snažil tento alarm spustit, když v tom mi zapípal komlink. Okamžitému jsem ho vzal a zašeptal jsem do něj:
Bar U Jedné hvězdy, je tu přepadení... kapitáne, potřebujeme pomoc!

-sorry pokud jsou tam někde nesmysly nebo není diakritika, teprve se na mobilu učím.
Obrázek

Uživatelský avatar
UPIRIK2
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 63
Registrován: 06.1.2013 18:20:59
Bydliště: Knowhere

PředchozíDalší

Zpět na Výcvik SR

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron