CT-4671 "Alf" - Udeří-li bouře

Zde se odehrává výcvik každého nového hráče.

Moderátor: Moderátoři

Re: C-4671 "Alf" - Udeří-li bouře

Příspěvekod Clonetrooper Neyo » 10.2.2014 18:31:21

Paluba Republikového hvězdného destruktoru Lenience


"Tak, ještě tyhle dva a je to..."
Unaveně jsem vzdychl a sklonil se k pisoáru. Pomalu jsem ho začal čistit a nemohl se dočkat až si odpočinu.
"Vida,"
Někdo mi položil ruku na rameno, když jsem se otočil stál tam Kocour.
"Ahoj, Kocoure..."
Řekl jsem unaveným hlasem a pokračoval dál v čištění.
"Rage? Čím jsi ho vytočil tentokrát?"
Zeptal se mě a pomalu zaplul do kabinky.
"drzím chováním, hele neudělej tam moc velký brajgl."
Řekl jsem a přemístil se na poslední pisoár.
"Nevím, cos Rageovi řekl, ale komandér Boleynová vzkazuje, že se už dlouho tak nenasmála.
Ale prý nemáš takhle trollovat moc často, ať se to nedostane ke generálovi."

Pousmál jsem se.
"Moc často ? Budu to dělat při každé příležitosti."
Zasmál jsem se, odložil kartáč a narovnal si záda.
"Upozornění, všichni vojáci, kteří tak již neučinili, nechť si co nejdříve vyzvednou vybavení ve zbrojnici,"
Ozvalo se z reproduktorů na stropě.
"Ale ne, to si budu muset pospíšit"
Zvedl jsem kartáč a dal se znovu do čištění.
"Prošvih jsi opravy. Vypadá to, že Lenience po cestě sem někdo celkem solidně pocuchal.
Měl jsi vidět ty zakouřené stěny v inženýrské sekci. A všude střepiny z granátů a bordel,
i když většinu věcí už spravili ti, co tu sloužili před námi."

Ozvalo se z poza kabinky.
"Jo, pár zničených stěn jsem si všiml."
Dočistil jsem poslední záchod, vstanul a kartáč hodil do kýble.
"Tak a já padám do uklízecí komory."
Řekl jsem šťastnějším hlasem.
"Výstup z hyperprostoru za třicet minut,"
Opět se ozvalo z reproduktorů.
"Třicet minut ? To bych se možná i stihl vysprchovat, smrdím jak Rageův dech..."
"Hotový? Pojď si pro tu zbroj, já ten kýbl už odnesu,"
Nabídl se Kocour a vzal mi načíní.
"No tak to dík"
Pousmál jsem se a běžel ven. Zahnul jsem k výtahům a sjel do zbrojnice.
"Zdravím, přišel jsem pro zbroj"
Řekl jsem vydýchaně.
Přiložil jsem zápěstí a dostal svojí zbroj. podíval jsem se na čas, zbývalo ještě dvacet minut.
Vykulil jsem oči a rychle vyběhl ven, zpátky na ubykaci.
Cestou jsem míjel vojáky, kteří si bavili o Útoku.
Došel jsem ke dveřím, vešel dovnitř a začal zmatkovat.
Uvnitř už nikdo z mojí jednotky nebyl, opět jsem poslední.
Vyzlekl jsem starou zbroj, a nachystal novou.
"No zas tak moc nesmrdím, sprcha může počkat."
Rychle jsem se nasoukal do zbroje, nasadil helmu, vzal zbraň a opět běžel ven.
Ach, už mě to nebaví.
Povzdychl jsem, vyběhl na chodbu a zamířil do hangáru, cestou jsem míjel už opravené stěny. Vyšel jsem do hangáru, přede mnou stály houfy nastoupených bratrů a čekali na další rozkazy. Během vteřiny jsem vyhledal svou jednotku a zařadil se k ní.
Obrázek

Uživatelský avatar
Clonetrooper Neyo
Archivář
Archivář
 
Příspěvky: 70
Registrován: 27.1.2013 15:20:21
Bydliště: Korriban

Příspěvekod Shisco » 18.2.2014 16:32:42

Paluba Republikového hvězdného destruktoru Lenience

"Hm," zahučel na tebe ještě Kocour, než jsi opustil místnost, a popadnul kýbl, aby vylil jeho obsah a uklidil ho.
"Myslím, že bys to neměl přehánět, brácho. Buďme rádi, že sloužíme tam, kde sloužíme, a ne třeba pod generálem Krellem. Uvidíme se na nástupu."
Slyšel jsi příběhy o generálu Krellovi. Říkalo se mu Generál Masakr a počet mužů zabitých v akci pod jeho velením nezřídka přesahoval padesát procent. V bitvě o Gantreel Tři údajně ztratil ve frontálním útoku na separatistickou pevnost téměř celou legii. Postrádal hlubší strategické myšlení, což si však vynahrazoval autoritářstvím a otevřeným pohrdáním klonovanými vojáky, které nazýval "potrava pro kanóny" či "maso do mlýnku".
Ve zbrojnici ti byla vydána nová zbroj toho samého typu, jaký jsi předtím viděl nosit muže vyměňující si s vámi místa na základně na Borleiasu. Stejně jako jejich zbroje byla i ta tvá matně bílá, narozdíl od druhé jednotky na sobě měla béžové vzory táhnoucí se přes pancíř. Na zádech měla drážky na upevnění jetpacku a vzduchové nádrže, obojí jsi dostal společně se zbrojí, stejně jako několik granátů, novou lékárničku, čutoru s energetickým nápojem a vzhledem ke tvé specializaci i balíček trhaviny, rozbušku s dálkovým ovládáním a defúzní kit na zneškodňování náloží.
Zbroj byla vybavená motivátory v kloubech a částečně tedy sama kopírovala tvé pohyby, čož ti umožňuje běžet rychleji, zvednout břemena, která bys normálně nezvednul, a dávat větší rány, ačkoliv ke katarnové zbroji klonových komand měla ještě daleko, přeci jen byla projektována k jinému účelu. Musel sis na to chvilku zvykat, když sis ji obléknul, stejně jako na průhledový displej v helmě lišící se od osekaného rozhraní standardní zbroje.
Každopádně, následný pohled do zrcadla stál za to.
"Zdravíčko, Alfe," přitočil se k tobě seržant Sedma, jakmile jsi vyšel z kajuty, pochodující po chodbě s helmou pod paží, když si stejně jako předtím ty zkoušel novou zbroj.
"Jako bych to neříkal," pousmál se. "I když zase tak doslova jsem to s tou rutinou k posrání pravda nemyslel."
"Výstup z hyperprostoru za deset minut," oznámil hlas lodního počítače Lenience.
"Pak tedy pojďme," řekl Sedma a nasadil si svoji helmu, až to cvaklo, když zapadla do úchytů.
"Operace Bouře už se nás nemůže dočkat. Stejně jako my jí," řekl a vykročili jste. Jeho hlas zněl přes helmu zkresleně, protože šel přes reproduktor.
V hangáru jste se postavili jako jedna četa a čekali.
"Takže Anvil Squad, kontrola," ozvalo se ti v helmě. "Sedma, zde."
"Kocour, tu jsem," promluvil další hlas.
"Zakkeg, tu jsem," následovalo.
"Doktor, zde."
"Theon, zde."
"Weedle, tady jsem."
"Devadesát devítka, zde."
"Rafan, tu jsem."
"Kouzelník, zde."
Zbýval jsi už jenom ty.
"Anvil Squad kompletní," prohlásil hrdě seržant a stejně jako ostatní, ve zbrusu nových stejných zbrojích naprosto nerozeznatelní od sebe, vyčkával instrukce.

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: C-4671 "Alf" - Udeří-li bouře

Příspěvekod Clonetrooper Neyo » 03.3.2014 23:22:07

Paluba Republikového hvězdného destruktoru Lenience


Stál jsem v řadě a tupě čekal na rozkazy, okolí jsem nevnímal.
Vzpomínal jak jsme na základně poslouchali historky z vesmírných bitev, nikdy nechoďte ke krajům chodeb, stačí díra a vcucne vás.
Když loď dostane zásach, nemá smysl utíkat, vesmír si vás najde.

Toty věty mi v hlavě, probíhaly pořád dokola.
Vzpomínal jsem na poničené zdi, když jsme přijeli.
Přece nás ihned nepošlou do první linie...
Proběhlo mi hlavou, a po tváři mi začaly stékat pramínky potu.
Ta přilba je celkem těsná, aspoň že se nezamlžuje hledí..
Pousmál jsem se snažíc si odlechčit situaci.
Z myšlenky mě vytrhl komunikátor.
"Alf, je tu"
Řekl jsem neklidným hlasem, a pomalu jsem začal dávat ruku ke granátu.
"Anvil Squad kompletní,"
Ozvalo se z helmy a odradilo mě to od chycení granátu.
"Pokud bude malér, odpálím se"
Řekl jsem velice potichu a dal ruku zpátky k boku.
Válka jednou skončí, ale já budu bojovat dál...
Napadlo mě z čista jasna, přitom dívajíc se na záda bratrům přede mnou.
Obrázek

Uživatelský avatar
Clonetrooper Neyo
Archivář
Archivář
 
Příspěvky: 70
Registrován: 27.1.2013 15:20:21
Bydliště: Korriban

Příspěvekod Shisco » 06.3.2014 00:03:37

Paluba Republikového hvězdného destruktoru Lenience

"Opovaž se," zavrčel do komnetu Sedma. "Takové plýtvání granáty..."
Za okamžik přišla na scénu komandér Boleyn, s helmou pod paží a modrými kudrnatými vlasy sepnutými do culíku, aby se jí pod ni vešly, a za ní následoval muž, který nemohl být nikdo jiný než samotný generál Agmeter, velitel 266. batalionu. Oba Jediové byli zakuti ve stejné zbroji jako vy všichni ostatní, jen barevné schéma béžové a bílé bylo invertované a na ramenních plátech měli nakreslený emblém Řádu, čímž se odlišili, aby šlo na první pohled rozeznat Jedie v útvaru vojáků, i když se kolem sebe zrovna nebude ohánět světelným mečem, ale zároveň nevyčnívali příliš, jako by nechtěli vypadat, že ze sebe dělají něco víc.
"Vojáci!" řekl generál poté, co si odkašlal, silným hlasem, který se rozléhal celým hangárem, ale nekřičel, jen chtěl, aby ho bylo dobře slyšet.
"Chtěl bych vám říct, že na vás a vaše vynikající schopnosti spoléhám jako jeden z vás. Od generála po vojáka včetně pilotů a posádek, všichni sdílíme tuhle válku. Všichni jsme tu na základě rozkazů z vyšších míst a ty rozkazy se musíme snažit naplnit. Každý z nás něco umí, každý z nás má svou vlastní výzbroj, výstroj a nenahraditelnou funkci. Každý, jak tu jsme, všichni společně tvoříme jednu jednotku, jedno bitevní uskupení, a společně jsme doslova na jedné lodi. Myslím, že já jsem tu hlavně proto, abych vám pomohl a co nejvíce vás podpořil."
Generálův proslov přerušil odpočet lodního počítače.
"Výstup z hyperprostoru za deset, devět, osm, sedm, šest, pět, čtyři, tři, dva, jedna..."
Loď se zachvěla a vrata hangáru se pomaličku začala otevírat, přičemž odhalovala narůžovělé silové pole bránící vzduchu uniknout ven a vycucnout do kosmu všechno, co není připevněné.
"Doufám, že nám to společně dobře půjde," dokončil generál Agmeter a nasadil si helmu. "A teď nechť nás všechny provází Síla."
Komandér Boleyn ho následovala, načež na okruhu komnetu společném pro celý batalion začala zpívat:
"Kotééééééé!"
K ženskému hlasu se přidával jeden bratr po druhém a než komandérovi došel dech, zněl ti ve vysílačce v helmě chorál stovek mužů chystajících se zpívat mandalorianskou píseň pro dodání odvahy a kuráže před bojem.
"Kandosii sa ka'rta, Vode an.
Coruscanta a'den mhi, Vode an.
Bal kote, darasuum kote,
Jorso'ran kando a tome.
Sa kyr'am nau tracyn kad, Vode an."

Vode an, překládáno jako Všichni bratři, byla píseň zpívaná původně jen oddíly, které cvičili výcvikoví seržanti mandalorianského původu, hlavně klonovými komandy, ale od začátku války se šířila napříč celou Velkou armádou Republiky jako její neoficiální hymna. Jedno nezdolné srdce, všichni bratři. My, hněv Coruscantu, všichni bratři. Sláva, věčná sláva, poneseme její váhu společně, kovaní jako meče v ohních smrti, všichni bratři.
Slyšel jsi burácení, když se zbraně Lenience probraly k životu a začala si vyměňovat turbolaserovou palbu se separatistickými jednotkami.
Když chorál dozníval, vrata hangáru byla již zcela otevřená. Lenience se již přiblížila ke stanici a zbýval jen kousíček, než se dostanete do vhodné vzdálenosti. Nepřátelská palba bubnovala o štíty lodi, a když se hangár konečně ocitnul vůči stanici ve správné poloze, oba Jediové aktivovali své sytě modré světelné meče, načež generál zakřičel:
"Kupředu!"
A sám jako první proskočil průchozím silovým polem.

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: C-4671 "Alf" - Udeří-li bouře

Příspěvekod Clonetrooper Neyo » 06.3.2014 19:47:27

Paluba Republikového hvězdného destruktoru Lenience


"Heh, to byl vtip"
Zasmál jsem se.
Ne nebil...
Z mé hluboké a cítěné myšlenky mě vytrhl pohled na přicházejicího komándéra Boleynovou a generála Kehliana.
Hmmm, podle toho jak vypadá... By se s ním možná dalo dobře zachlastat...
Pousmál jsem se a narovnal hlavu.
"Vojáci!"
Začal generál.
"Chtěl bych vám říct, že na vás a vaše vynikající schopnosti spoléhám jako jeden z vás. Od generála po vojáka včetně pilotů a posádek, všichni sdílíme tuhle válku.
Všichni jsme tu na základě rozkazů z vyšších míst a ty rozkazy se musíme snažit naplnit.
Každý z nás něco umí, každý z nás má svou vlastní výzbroj, výstroj a nenahraditelnou funkci.
Každý, jak tu jsme, všichni společně tvoříme jednu jednotku, jedno bitevní uskupení, a společně jsme
doslova na jedné lodi. Myslím, že já jsem tu hlavně proto, abych vám pomohl a co nejvíce vás podpořil."

Proslov přerušil lodní počítač.
Jakmile odpočet skončil, loď se zachvěla a začala otvírat vrata hangáru.
Pomalu jsem otočil hlavu na otevirájicí se vrata. Přes narůžovělé silové pole byl vidět jen vesmír, velká černá díra plná třpitících se hvězd. Hlavu jsem otočil zpět a čekal dál.
"Doufám, že nám to společně dobře půjde,"
Dokončil Agmeter svůj proslov.
"Kotééééééé!"
Ozvalo se z Comlinku. Postupně se přidávali dalši a další...
"Kandosii sa ka'rta, Vode an.
Coruscanta a'den mhi, Vode an.
Bal kote, darasuum kote,
Jorso'ran kando a tome.
Sa kyr'am nau tracyn kad, Vode an."

Loď se začala otřásat, když jsem se podíval zpátky ke vratům. Byla již celá otevřená, šlo vidět kmitajicí paprsky modré a červené barvy. Nepřátelská palba do nás bušila nepřetržitě, hned se mi vybavil meteorický déšť na Arkánii.
Žaludek mi začal tíhnout pod náporem stresu, naštěstí to zas tak hrozné není. Před lodí se začala objevovat separatistická stanice. Chorál dozníval a hangárem se rozezněl zvuk světelných mečů.
A je to tady...
"Kupředu!"
Ozvalo se z Comlinku a Generál jako první proskočil silovým polem.
Pomalu jsem se rozběhl a skočil skrz, jakmile jsem byl ve vesmíru, zapl jsem Jetpack.
Byl jsem v chumlu s ostatníma, ale palbu jsem viděl dokonale. Střely mi svištěly přímo nad hlavou.
Obrázek

Uživatelský avatar
Clonetrooper Neyo
Archivář
Archivář
 
Příspěvky: 70
Registrován: 27.1.2013 15:20:21
Bydliště: Korriban

Příspěvekod Shisco » 09.3.2014 22:26:54

Vesmír, bezejmenná soustava, zygerrianská orbitální stanice nad planetou X2-G307

Poté, co jste vyskočili z hangáru, jste pár okamžiků jen tak letěli vesmírem a vzdalovali se od Lenience. Majestátný hvězdný destruktor třídy Venator byl k orbitální stanici obíhající kolem mrtvého kusu kamene natočený bokem a jakoby šikmo ke stanici, takže to vypadalo, jako kdyby vás z něho někdo vysypával jako ze solničky. A navzdory své více než kilometrové délce vypadala Lenience ve srovnání ve stanicí, tvořenou útvarem ne nepodobným jakési gigantické houbě, jako trpajzlíček.
Mohl jsi též vidět v dáli další dvě Republikové lodě, které vás doprovázely. Lékařská fregata Patience se sice držela v ústraní, protože toho zdaleka nevydržela tolik jako Acclamator, natož Venator, ale i tak bubnovala předními turbolasery na štíty jedné ze tří zygerrianských hlídkových fregat. Ačkoliv zygerrianská loď byla o poznání větší, pod palbou Republikové Pelty potupně přišla o štíty a z trupu jí začaly vykvétat ohnivé květy výbuchů.
V dáli se vznášela vesmírem separatistická bitevní loď typického koblihovitého tvaru nastříkaná na fialovo a s typickou separatistickou krychlí na trupu.
Acclamator Bravery, také se účastnící vesmírné šarvátky, když společně s Lenience koncentrovanou palbou zničil druhou hlídkovou fregatu, patrně již nějakou dobu před vaším vyloděním vypustil stíhačky.
Letka klonových stíhačů Z-95 Headhunter prosvištěla pod vámi, aby na sebe upoutala pozornost turbolaserových věžiček na povrchu a aby každý z tvých bratří pilotů poslal stanici na pozdrav jedno nebo dvě torpéda.
První salvy se rozprskly o štíty, torpéda ze zadních řad je ale sundala a stíhačky následně pokropily laserovou palbou nejbližší dvě obranné věžičky dříve než stihly pročísnout vaše řady.
Obranných střeleckých věžiček bylo na povrchu stanice povícero, než se k vám ale ty ostatní stihly otočit, již jste stanuli nohama na trupu stanice.
"Hammer Squad a Anvil Squad půjdou s komandérem, všichni ostatní za mnou," pokynul generál na komunikačním kanálu, načež komandér Boleyn zabořila modrou čepel svého světelného meče do trupu a asi tak za třicet sekund vyřízla otvor dostatečně velký na to, aby se jím vcelku pohodlně protáhli čtyři muži vedle sebe. A všechno tohle proběhlo za naprostého ticha vesmírného vakua, kde se nešíří zvuky.
Z místnosti, kam jste se prořezali, uniknul vzduch. A těla. Několik navýsost překvapených Zygerrianů ve zbrojích s vysokými ušatými helmami se najednou octlo ve vzduchoprázdnu a v marně lapaje po dechu kolem sebe máchali rukama a nohama, zatímco vlhkost z jejich dechu se srážela v drobné krystalky ledu.
"Tak takhle se to dělá a dělat se to má," uchechtnul se Zakkeg, četový specialista na těžké zbraně, a pohladil dlaní v obrněné rukavici zbroje svůj rotační blaster Z-6.
Během okamžiku byly obě dvě čety uvnitř.
"Dobré, jsme vevnitř. Tohle bysme měli," řekla velitelka. "Teď potřebuju technika. Kdo z vás má specializaci technik?"
"Já, madam," ozval se Kocour a vystoupil z řady.
"Jméno?"
"Cé čtyři šest sedm sedm řečený Kocour, madam."
"Výborně. Kocoure, potřebuju otevřít támhlety vzduchotěsné dveře."
"Hned to bude, madam," odvětil Kocour, načež zamířil k terminálu a pustil se do práce.

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: C-4671 "Alf" - Udeří-li bouře

Příspěvekod Clonetrooper Neyo » 10.3.2014 23:16:26

Vesmír, bezejmenná soustava, zygerrianská orbitální stanice nad planetou X2-G307



Vznášel jsem se volně ve vesmíru, na místě mě držel pouze Jetpack. Nad hlavama prolítavala spoustá červených a modrých barevných čar, sem tam nějaká tenčí nebo tlusčí.
Tak a je to tady...
Pousmál jsem a z hrdostí pohlédl na drát zacvaklej v pušce. Z pohledu mě vyrušila obrovská záře, když jsem se otočil spatřil jsem separatistickou loď celou v plamenech.
Krása, škoda že jsem ho neodpálil já...
Pokračoval jsem dál, palba byla až příliš blízkou naších hlav, když v tom nám pod nohama prosvištěli naše stíhačky, které miřily rovnou na laserové věže bitevní stanice. Jakmile jsem nohama dosedl na ocelový plát, celý se zachvěl, když jsem se podíval spatřil jsem opět mohutný výbuch a věž v plamenech. Vyšel jsem z chumlu ostatních a poklekl na okraj formace, zamířil a vystřelil dávku do další věže. Ohlédl jsem se a spatřil plno mrtvých těl bratrů vznašejicích se ve Vakuu.
Snad takhle neskončím...
Ovládl mě pocit beznaděje.
Sakra, teď by se hodil menší panáček něčeho ostřejšího...
"Hammer Squad a Anvil Squad půjdou s komandérem, všichni ostatní za mnou,"
Ozvalo se mi v přilbě, stanul jsem a rozběhl se za jednotkou. spatřil jsem krásnou záři světelného meče zabořujcího se do trupu. Opět jsem zaujal boční pozici a vypálil další dávku.
Mít trochu času, mohl bych se dostat k té jedné věži a odpálit ji...
Všiml jsem si že otvor je dokončen. Pomalu jsem vstanul a rozběhl se k díře.
"Zvládl bych to rychleji"
Řekl jsem do komunikačního kanálu a skočil skrz otvor. Když jsem se octl vevnitř všiml jsem si několik mrtvích protivníku zmrzlích na kost.
"Tak takhle se to dělá a dělat se to má,"
Uchechtnul se Zakkeg.
Mrtvej sepík, dobrej sepík.
Odvětil jsem a zbraní bouchnul do zmrzlého těla, čekajíc že se rozletí. Došel jsem dopředu a stoupnul si asi dva metry od komandéra.
"Dobré, jsme vevnitř. Tohle bysme měli,"
řekla.
"Teď potřebuju technika. Kdo z vás má specializaci technik?"
"Já, madam,"

ohlásil kocour.
"Jméno?"
"Cé čtyři šest sedm sedm řečený Kocour, madam."
"Výborně. Kocoure, potřebuju otevřít támhlety vzduchotěsné dveře."
"Hned to bude, madam,"
odvětil Kocour, načež zamířil k terminálu a pustil se do práce.
Zatím jsem si stoupnul vedle zdi, přiklekl a namířil zbraň na dveře, čekajíc nepřítele.
Obrázek

Uživatelský avatar
Clonetrooper Neyo
Archivář
Archivář
 
Příspěvky: 70
Registrován: 27.1.2013 15:20:21
Bydliště: Korriban

Příspěvekod Shisco » 22.3.2014 00:30:18

Vesmír, bezejmenná soustava, zygerrianská orbitální stanice nad planetou X2-G307

"Vysávám z místnosti vzduch, paní," oznámil Kocour.
Tisíckrát nacvičeným manévrem Anvil Squad obklopila dveře, v dostatečném rozestupu, ale abyste pokryli všechny možné palebné úhly, takže vás nemůže takřka nic překvapit, ať už bude za dveřmi cokoliv, jakmile se otevřou, na čemž Kocour usilovně pracoval a jeho hbité prsty v rukavicích zbroje tančily dotykové obrazovce datapadu napojeného káblíkem na síťovou zdířku ve zdi.
Komandér by mohla dveře prostě proříznout světelným mečem, ale tím by se vakuum, jež jste vytvořili přidáním přebytečné díry do trupu stanice, rozšířilo i do místnosti před vámi. A jednou z leckdy nepříliš příjemných nevýhod, kterou jste měli oproti droidům, bylo že potřebujete dýchat a ačkoliv má každý z vás ve zbroji malou kyslíkovou bombu, i ta jednou dojde, většinou v tu nejméně příznivou chvíli.
Zato pokud otevřete aspoň tyhle první dveře způsobem, k jakému jsou určeny, budete moct dýchat vzduch zvenčí.
"Hotovo, madam. Otevírám," ozval se Kocour na komlinkovém okruhu , načež se dveře otevřely.
"Výborně. Vojáci, vpřed," zavelela velitelka, načež jste se přesunuli do další místnosti, chystaje se celou proceduru zopakovat.
Místnost byla malá, v podstatě se zdála být nějakým skladem technického vybavení, všude se válely bedny, nářadí a další věci podobné těm, co byly k vidění zpátky na základně na Borleiasu v technické sekci, kde jsi hledal drát na přívěšek.
"Kocoure, načerpejte vzduch zpátky do místnosti a otevřete ty další dveře. Hammer Squad, hlídejte nám záda," rozdala velitelka další instrukce a Hammer Squad obestoupila dveře, kterými jste právě vešli, zatímco Kocour, datapad v rukou a DC patnáctku pověšenou za popruh na rameni, zamířil k datové zdířce.
Kocour, stejně jako všichni ostatní, měl helmu, takže jsi mu neviděl do tváře, ale podle držení jeho těla sis dokázal představit, jak se pod helmou na datapad mračí. Syčivý zvuk, který se ozval a přerušil tak naprosté ticho, které doteď panovalo, když se nepočítá komnet, sice svědčil o tom, že vzduch už se do místnosti napustil zpátky, avšak s otevřením dveří něco vázlo.
A ty, když ses podíval na harampádí rozeseté napříč místností, na druhý pohled ti připadala, jako by ji někdo hodně ve spěchu opustil.
Komandér Boleyn pomalu, nervózně chodila od stěny ke stěně jako šelma v kleci, rukou v obrněné rukavici zbroje pevně svírajíc rukojeť světelného meče.
"Něco tady nehraje," řekla.
Než se stačila nadechnout, aby řekla něco dalšího, vzduchem se mihla černá šmouha a něco jí skočilo za krk.
Komando droid série BX. Popadnul komandéra za ramena a silnými hydraulickými pažemi ji zvednul, aby ji mrštil proti stěně.
"Pozor!" křiknul někdo z vojáků a bratři namířili DC patnáctky na strop, po kterém se plazilo několik dalších takových. Komandér aktivovala světelný meč a sekla pod sebe, čímž droida přeťala vejpůl a oba s žuchnutím upadli na zem. Horní půlka droida se po ní stále ještě sápala, ohnala se po něm tedy bzučící modrou čepelí ještě jednou a zbavila jej hlavy, přičemž v podlaze zůstala vypálená černá brázda.
"Tady tým Dragostea, nepřátelský kontakt!" vymrštila se velitelka na nohy do bojového postoje a křikla do komnetu zrovna v okamžiku, kdy jeden z droidů BX přistál před tebou a bleskurychle na tebe namířil hlaveň separatistické blasterové pušky E-5.

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: C-4671 "Alf" - Udeří-li bouře

Příspěvekod Clonetrooper Neyo » 22.3.2014 15:42:44

Vesmír, bezejmenná soustava, zygerrianská orbitální stanice nad planetou X2-G307


"Hotovo, madam. Otevírám,"
Ozvalo se mi v přilbě, načež se otevřely dveře.
"Výborně. Vojáci, vpřed,"
Zavelela komandérka a všichni jsme se vydali do další místnosti.
Vstanul jsem a krokem s namířenou zbraní se vydal vpřed. Přede mnou se rozléhla menší místnost plná beden a nářadí.
"Kocoure, načerpejte vzduch zpátky do místnosti a otevřete ty další dveře. Hammer Squad, hlídejte nám záda,"
Rozhlédl jsem se a vydal k jedné s těch beden, přiklekl jsem k ní, položil zbraň na zem a prohlížel si jejich označení.
Pracovní označení, může v nich být cokoli...
Svůj pohled jsem poté upřel na kocoura, který nebyl moc nadšený na datapad. Ticho přerušil vzduch proudící do místnosti.
Zvedl jsem ruku, jakmile se na zápěstním displeji objevila zelená čárka, vymačkal jsem číselnou kombinaci, která uzavřela
přívod kyslíků z malé bomby a otevřela dýchací přívody v přilbě pro dýchání vzduchu z venčí. Rozhlédl jsem se po místnosti,
zadíval jsem se na rozházené věci a došlo mi, že ti kteří tu byli, opouštěli místnost ve spěchu. Stále jsem klečel, opět
jsem otočil hlavu zpátky na Kocoura.
S těmi dveřmi není něco pořádku, ale taky co by bylo... Jsme přímo v bitevním poli.
Najednou bylo takové ticho že v místnosti se ozíválo klapání podpatku komándéra, který nervózně chodil sem a tam.
"Něco tady nehraje,"
To máte recht...
"Pozor!"
Křiknul někdo z vojáků a za komandérem se objevil droid. Skoro všichni namířili zbraně na strop, kde byli další snažíc se dostat k nám blíž. Místností zaburácela palba, jediné co vynikalo byl zvuk světelného meče rozřezávájíc pancíř droidů. Okamžitě jsem vzal zbraň a vstanul abych měl stabilnější pozici. Přede mnou se objevil jeden z nich a namířil na mě zbraň.
A.. Kurva...
Problesklo mi hlavou.
"Ty sráči !"
Vykřikl jsem na něj a do obličeje mu hodil svoji zbraň, na vteřinu ztratil přehled, což mi přihrálo do karet.
Levou rukou jsem mu chytil zbraň, pravou mu zakryl oči a plnou silou jsem na něj skočil, čímš jsem ho dostal na zem. Rychle jsem si serval přilbu a začal ho tím mlátit, bušil jsem ho tak dlouho dokud jsem mu nezničil oči. Poté jsem pustil přilbu, natáhl se pro svoji zbraň a vstanul. Prišlápl jsem mu krk a hlaveň mu namířil do oka, vzápětí jsem vystřelil.
"HA, můj první potvrzenej plecháč,"
Vítězně jsem pronesl a několika švihama pažbou zbraní mu usekl prsty. Jeden jsem vzal a dal si ho ke granátům.
Ještě jsem vzal svoji přilbu, otočil ji k sobě čelem a zkontroloval ji. Měla lechce promáčklé čelo. Když jsem si ji navlekl, v ničem to neomezovalo, takhle bych ani nepoznal že je promáčklá.
Obrázek

Uživatelský avatar
Clonetrooper Neyo
Archivář
Archivář
 
Příspěvky: 70
Registrován: 27.1.2013 15:20:21
Bydliště: Korriban

Příspěvekod Shisco » 28.3.2014 11:48:38

Bezejmenná soustava, zygerrianská orbitální stanice nad planetou X2-G307

Okolím se rozléhala blasterová palba a bzučení komandérova světelného meče. Vypadala skoro jako tanečnice, když se otáčela na špičce nohy v piruetovitém manévru a vířila a máchala modrou energetickou čepelí kolem sebe.
Elegantním obloukem rozsekla dalšího z droidích komand na tři kusy, načež ji jeho kolega popadnul za zápěstí ruky, ve které držela meč, a další po ní vystřelil.
Nemohla spršku střel odrazit, protože ruku s mečem měla znehybněnou, využila toho však ve svůj prospěch a švihla rukou prudce dopředu, dost možná s výpomocí Síly, čímž vzala s sebou ruku, co ji držela, i s celým droidem, jenž se najednou ocitl v palebné linii a palba jeho vlastního spolubojovníka mu vyvrtala do pancíře nespočet kouřících děr.
Poté, cos hodil svou pušku po droidovi, jsi uskočil a sundal si helmu. Trvalo to několik sekund, ozvalo se zapískání, jak se vyrovnával vnitřní a vnější tlak, a potom cvaknutí a teprve potom se helma uvolnila.
Droida hozená DC-15S zasáhla do hlavy, ale pak ji chytil do druhé ruky a vystřelil po tobě z obou zbraní. Naštěstí jsi byl rychlejší a skočil mu po nohách, to ho srazilo na zem a jeho další střely se zavrtaly do stropu. Následně droida zbavit fotoreceptorů údery helmou ti zabralo dlouhých několik desítek sekund, potom sis vzal zpátky svou zbraň a dorazil ho, než se zvedne a najde tě podle sekundárních senzorů.
Následně ses rozehnal DC-15S jako sekerou a několikrát uhodil pažbou do jeho ruky. Prst se ti podařilo oddělit až na sedmý úder a jakkoliv je DC patnáctka držák a můžeš ji protáhnout vodou, blátem, pískem a stále střílí, tenhle tvůj skutek na ní zanechal viditelné promáčkliny.
"Alfe, co to tam děláš?" ozvalo se na komunikačním okruhu, jakmile sis opět nasadil helmici. Byl to Zakkeg, se svým těžkým rotačním blasterem Z-6 pokosil další dva droidy, co se na tebe chystali vrhnout, zatímco ses skláněl nad jejich zlikvidovaným spolubojovníkem.
"Proč nestřílíš?"
Droidů ubývalo a blasterová palba řídla, dva droidi uskočili před blasterovou smrští ze Zakkegovy Z šestky zpátky na strop, odkud už je sundali DC patnáctkami ostatní bratři, včetně Kocoura, který nechal dveře dveřmi a střílel také.
Zbývali už jen tři. Jeden po tobě začal střílet zpoza bedny, za kterou se schoval, druhého právě zlikvidovala komandér Boleyn a třetího, kapitána droidího komanda, jsi neviděl.
Až do okamžiku, kdy černá vibročepel, co třímal, vyjela Weedleovi zamířivšímu ti na pomoc z břicha.

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: C-4671 "Alf" - Udeří-li bouře

Příspěvekod Clonetrooper Neyo » 06.4.2014 17:16:44

Bezejmenná soustava, zygerrianská orbitální stanice nad planetou X2-G307


"Alfe, co to tam děláš?"
Ozvalo se z helmy hned po tom co jsem si ji nasadil.
"Nic, zbírám si zuby..."
Řekl jsem ironicky do komunikátoru a namířil hlaveň zbraně na strop místnosti, kde byly další droidi.
"Proč nestřílíš?"
Opět se ozvalo z přilby, ani jsem pořádně nezamířil a jen tak od oka jsem vystřelil dávku do stropu. Poté jsem se okamžitě skryl za bednu, před smrští střel z nepřátelských blasterů.
Sakra, možná bych za to měl brát peníze...
Vyhodil jsem zásobník ze zbraně a vzal další ze sumek, vložil jej dovnitř a nabil. Vstanul jsem a rozhlédl se, droidů ubývalo a palba řídla. Jediné co bylo stále výrazné byla zařezávajicí se barva světelného meče do oči. Opět jsem namířil zbraň na strop a bez rozmyslů jsem vystřelil další dávku.
Tohle nemá se simulací nic společného,
Usmál jsem se, ovšem úsměv hned zmizel, jakmile po mě začal střílet další droid. Okamžitě jsem uskočil, přitom zakopl o trubku valejicí se na zemi.
Do prdele !,
Ihned jsem sezbíral ruce a zbraň, zamířil na droida a vystřelil mu na hlavu. Masa plechu spadla na zem bez půlky hlavy, V tu chvíli palba utichla.
Další trofej,
Pomalu jsem se zvedl ze země, bylo slyšet jen hlasité dupání kroků, když jsem se podíval spatřil jsem Weedleho, který ke mě běžel.
Ale, ne...
Zamračil jsem se, když jsem spatřil černou čepel trčicí Weedleovi z těla. Byl to poslední droid, který velel celé této rezavé jednotce. Už celkem znavený tíhou zbraně, jsem ji zvedl a zamířil na Weedleho hlavu, když jeho tělo spadlo na zem, zmáčkl jsem spoušť.
Co to kurva ?,
Vytřeštil jsem oči, pořádně se napřáhl a co nejsilněji jsem bouchl do zbraně. Klekl jsem si a znovu zmáčkl spoušť, bez účinku.
"Mám zaseklou zbraň"
Řekl jsem do comlinku.
Obrázek

Uživatelský avatar
Clonetrooper Neyo
Archivář
Archivář
 
Příspěvky: 70
Registrován: 27.1.2013 15:20:21
Bydliště: Korriban

Příspěvekod Shisco » 22.4.2014 14:37:21

Bezejmenná soustava, zygerrianská orbitální stanice nad planetou X2-G307

Stisknul jsi jazýček spouště DC-15S a ouha - zbraň nevystřelila. Dost možná to mělo souvislost s událostmi o pár okamžiků dříve, kdy jsi její pažbu používal jako sekeru.
Rozbít decku tak, aby nefungovala, bylo považováno za téměř nadlidský úkol, tobě se to zřejmě dnes povedlo. Možná si tím mezi bratry vysloužíš respekt, za předpokladu, že budeš žít dostatečně dlouho, aby sis s nimi o tom mohl promluvit, neboť velitel droidího komanda se rozpřáhnul vibromečem a dvěma dlouhými rychlými skoky byl u tebe.
"Vydrž!" křiknul Kocour a vypálil dávku. Droid uskočil, aby se vyhnul proudu letících modrých blasterových výbojů, čímž jsi získal cenné sekundy na zareagování.
Droid tě tímto manévrem také dostal mezi sebe a Kocoura, tím pádem Kocour na něho nemůže vystřelit, aniž by zároveň riskoval, že trefí tebe. Kocour, třímaje v rukách decku, tě hbitě obešel, aby se k droidovi dostal z druhé strany a mohl ti asistovat.

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: C-4671 "Alf" - Udeří-li bouře

Příspěvekod Clonetrooper Neyo » 27.4.2014 12:32:16

Bezejmenná soustava, zygerrianská orbitální stanice nad planetou X2-G307


"Sakra, sakra, sakra !!..."
Začal jsem si pořád opakovat a snažíc se jakkoli zbraň zprovoznit. Nic nepomáhalo, v tom chumlu jsem si uvědomil, že jsem pořád ještě na bojišti. Stanul jsem a připraven se rozhlédnout, stál velitel droidího komanda přímo předemnou. Stuhnul jsem, hrůzou jsem stál a nemohl se ani pohnout, jen jsem pozoroval jak se droid napřahuje vibromečem.
"Vydrž!"
Ozvalo se z přilby a před obličejem mě přejeli tři pramínky modré barvy. To mě vytrhlo z šoku a získal jsem pár cenných vteřin času. Zaťal jsem ruku v pěst, rozpřáhl se a dal droidovi pěstí do oka. Hned poté jsem si uchopil pěst a svalil se na kolena, hned na to Kocour vypálil dávku do šrotu. V tu chvíli jsem byl červenější víc než při čistění záchodků na lodi.
"Kurva !... Nejspíš jsem si zlomil prsty !..."
Vyprskl jsem do komlinku a velice lehce si tiskl pěst. Byla to taková bolest, že jen sundat z ruky rukavici by byl nadlidský výkon.
Obrázek

Uživatelský avatar
Clonetrooper Neyo
Archivář
Archivář
 
Příspěvky: 70
Registrován: 27.1.2013 15:20:21
Bydliště: Korriban

Příspěvekod Shisco » 04.5.2014 22:44:10

Bezejmenná soustava, zygerrianská orbitální stanice nad planetou X2-G307

Bez přemítání ses vrhnul střemhlav proti droidovi. Jak se vzápětí ukázalo, tento impulzivní skok nebyl zrovna nejlepší nápad. Do úderu pěstí jsi sice dal velikou sílu a plech na droidově hlavě se promáčkl, přičemž fotoreceptor nepotěšeně zablikal, avšak z rovnováhy se ti droida vychýlit nepodařilo.
A zapomněl jsi na to, že je ozbrojený vibromečem ostrým jako žiletka, kterým se po tobě ohnal, jakmile ses stáhnul zpět s naraženými kůstkami ruky pod rukavicí.
"Alfe!" uslyšel jsi jenom, jak na tebe Kocour zakřičel, a pak tebou projela vlna řezavé bolesti šířící se z levého boku kousek nad tvou pánevní kostí.
Zatmělo se ti před očima, jen jsi slyšel zaštěkat Kocourovu DC patnáctku a zvuk jejích střel, které se zavrtaly do stěny, když se jim droid vyhnul.
Zakroužil prskající vibročepelí, aby tě dorazil, načež všechny okolní zvuky přehlušilo kmitnutí komandérova světelného meče a kusy droida se s kovovým zařinčením rozletěly po podlaze.
"Medik!" křikla komandér a zatímco se k tobě přibližovaly kročeje Doktora, položila ti ruce na pancíř v místě krvácející rány a natáhla se v Síle, aby vybudila hojivé procesy ve tvém těle k nadpřirozeným výkonům. Všechny vjemy se slívaly dohromady a připadal sis jako ve snách, tedy až na tu bolest.
"Zastavila jsem krvácení, ale ta rána potřebuje vyčistit a zacelit umělou kůží," řekla, když se nad tebou Doktor sklonil, načež ti bleskurychle sundal plát pancíře zakrýcající zraněné místo a dal ti injekci proti bolesti, načež ti nakreslil fixem na ramenní plát symbol, aby bylo jasné, co ti píchnul.
"Jak je na tom ten druhý zraněný?" zeptala se následně velitelka, jakmile ji u tebe Doktor vystřídal.
"Je mrtev, madam, je mi líto."
I přes otupění, které nastalo poté, co ti Doktor podal anestetikum, jsi cítil, jak ti syntetická kůže tuhne v ráně. Doktor ti sundal helmu a poplácal tě po tváři, aby tě udržel bdělého, načež se komandér Boleyn obrátila ke dveřím, zabořila do nich světelný meč a jala se je prořezávat.
"Vydrž, brácho," sklonil se nad tebou Kocour, načež se narovnal a nabil zbraň, aby tě mohl v případě potřeby bránit.

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: C-4671 "Alf" - Udeří-li bouře

Příspěvekod Clonetrooper Neyo » 05.5.2014 21:38:31

Bezejmenná soustava, zygerrianská orbitální stanice nad planetou X2-G307


Tiskl jsem si pěst a droida jsem ignoroval, zapomněl na něj.
"Alfe!"
Vykřikl Kocour, v tu chvíli jsem si uvědomil, že mám něco v levém boku břicha. Do očí mi věly slzy a zrak se mi zatměl, bolest byla tak silná že jsem začal pociťovat lehké křeče. Uslyšel jsem zvuk výstřelu a střely dopadajicí na zeď místnosti, hned na to jsem ucítil ještě větší bolest než předtím. Zrak se lehce rozmazal a sluch byl tupý jako droidí mozek. Rozmazaně se předemnou míhlo modré světlo, tupým sluchem jsem rozpoznal světelný meč. Ihned na to se uvolnil droidův meč a já sebou třískl o zem, částečně paralyzován bolestí jsem aspoň necítil kosti v ruce.
Alfe ! Ty hovado... Co jsi to proved ?.. Teď za to budeš sevřen nelítostnou bolestí a nakonec umřeš. Snad se z toho poučíš do dalšího života !.
Promluvilo moje svědomí a já se pomalu smiřoval z osudem.
"Takhle umřít to je teda gól..."
Řekl jsem šeptavým hlasem a v duchu se začal smát. V tu chvíli mě někdo položil ruce k ráně, najednou jsem si připadal jako v jiném světě ovšem pořád v bolestivém světě. Poté někdo sundal zničený panceřovaný plát z rány, díky bolesti jsem se ani nesnažil zjistit kdo to je. Něčím do mě píchnul, hned na to začala bolest částečně mizet, ovšem ne všechna.
Zrak a sluch se mi částečně vracel do normálu, z rozmazané postavy jsem trochu začal rozpoznávat doktora a komandéra Boleynovou.
Dostal jsi druhou šanci ! Využij ji dobře...
Opět se ozvalo svědomí. Pořád jsem částečně cítil bolest a látku v ráně jak tuhne, ale aspoň bolest v ruce zmizela úplně. Byl jsem jako nadrogovaný, na tu chvíli mi bylo všechno jedno. Doktor se ke mě naklonil a sundal mi přilbu, poplácal mě po tváři čímž zabránil abych omdlel. Pomal jsem zvedl hlavu a podíval se na komandéra a Doktora.
"Díky, díky vám všem."
Řekl jsem jako bych se zrovna probouzel z hlubokého spánku, akorát s tím rozdílem že se nemůžu skoro ani hnout.
"Vydrž, brácho,"
Řekl Kocour a nabil zbraň.
"Kde mám svoji zbraň ?"
Řekl jsem zvědavím a breptajicím hlasem, rychle jsem se chtěl narovnat a rozhlédnout, načež jsem zase zalehl, bolest se opět ozvala.
Musím na to jít trochu pomaleji.
Obrázek

Uživatelský avatar
Clonetrooper Neyo
Archivář
Archivář
 
Příspěvky: 70
Registrován: 27.1.2013 15:20:21
Bydliště: Korriban

PředchozíDalší

Zpět na Výcvik SR

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků