Dlouhá cesta domů - Stanley Grigs

Zde se odehrává výcvik každého nového hráče.

Moderátor: Moderátoři

Re: Dlouhá cesta domů - Stanley Grigs

Příspěvekod Stanley » 25.7.2016 18:13:25

Frachťák Sleepwalker

Kývol jemne hlavou na Antje, ako pokyn na odzdravenie. Pocity ktoré som mal o nej boli len veľmi zmiešané. Bezpochyby sa jednalo o človeka ktorý vie čo chce. Tá viac zaujímavá časť, teda aspoň pre mňa bola že čo všetko je ochotná pre svôj cieľ spraviť a obätovať. Konec koncou toto charakterizuje každú osobnosť. Slová sú nič.
Vypočul som si majstrovú poznámku. I keď viem že to, čo mi povedal, ma má skôr upokojiť a dať mi jednoznačnejšiu odpoveď kam ideme, čo vlastne budeme riešit a hlavne že prečo tam ideme, vo mne to vyvolalo skôr ďalšie otázky.

V galaxii je toľko iných problémov ktoré treba riešiť... Prečo teda práve nás, členov rádu Jedi posielajú ako ochranku jednej diplomatky čo je len tak mimochodom práca ochrankárov... a hlavne prečo na takú planétu ktorá patrí do menej výrazných a významných regionov? Alebo zase len ja som taký paranoidný? Kašľať na to....


Na prvý pohľad mi tu niečo nehralo, nakoľko som bol od malička učený myslieť na to, čo z toho má druhá strana, alebo ďalšie strany, naozaj v resp. pouvažovať nad tým, čo nám nepovedali.

Súhlasím. Nevyzerá to na osobu ktorá sa veľmi nerada nechá obmedzovať. Každopádne ale správím všetko čo bude v mojích silách.
Keď Egypťania dokázali postaviť pyramídy bez strojov, ty minimalne dokáže postaviť svoj biznis bez výhovoriek!
Uživatelský avatar
Stanley
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 161
Registrován: 28.12.2010 21:46:12

Re: Dlouhá cesta domů - Stanley Grigs

Příspěvekod Kazma » 10.8.2016 13:07:34

Frachťák Sleepwalker

“To nejspíš všichni.”
Jinn se na své židli spustil o něco níž a zadíval se jen tak do zdi.
“Něco mi na tom hodně nesedí, …”

Soustava Esoris

A teď bylo o nějakou dobu později. Před dvěmi hodinami jste vstoupili do soustavy Esorisu, co dodat, měla příjemné velké slunce, kolem něhož obíhalo šest planet - od Esorisu I. až po Esoris VI., místní se s názvama moc nepřetrhli to jo. Aby toho nebylo málo, vy jste mířili na Esoris I., který byl v pořadí třetí planetou od slunce a měl dva měsíce a nezanedbatelné množství vesmírných lodí, které jej chránili okolo.

Esoris, přistávací plocha

První vykráčela z lodi Antje ve svých zlatorudých šatech, snad mnohem dokonalejší, než když si ji viděl poprvé, za ní ty a tvůj mistr, potom seržantka a Max, oba pouze s krátými pobočními zbraněmi.
Co dodat planeta měla rozhodně krásnou architektonickou kulturu plnou mramorových a zlatých barev, rozsáhlých zdobných prvků - a to jste byli teprve na přistávací ploše.
Také tu byl rudý koberec, který se táhnul až ke dveřím do paláce a po obou stranách byla vyrovnána místní “honor gard” v zlatých a modrých barvách s dlouhými zbraněmi připomínající energo-naginaty.
Přišli vás uvítat tři muži, jeden, ten první ve zlatofialovém, další dva ve fialovostříbrném. Všichni měli složité účesy, elegantně zastřižené vousy a … no, ve fialové. Rozhodně již od pohledu hodně zvláštní. Promluvil ten ve zlatém:
“Jsem Likarierius Aforonismi aret Inarewireth. Je mi ctí přivítat vás lady Antje v hlavním městě.”
A uklonil se. Antje odvětila něco, co bylo hláskově podobné tomu, co si slyšel od mluvčího, ale jistý sis nemohl být, poté se též uklonila. Likarierius očividně potěšen všemi náležitými formalitami vás poté vyzval, ať jej následujete do zámku.

Esoris, palác Úsvitu

Jestli byla přistávací plocha neúměrně přezdobená, tohle bylo mnohem horší, všemu dominovala bílá, zlatá, fialová a zelená. Úplně všemu. A všichni se tvářili, že je to úplně normální, hold jiný kraj, jiný mrav. “Lik” tobě a Chaarovy přidělil doprovod, každému po jednom stříbrnofialovém muži, jako vaše průvodce a společně s Antje a její ochrankou se vzdálil.
“Mé jméno je Niwenarius aret Inarewireth a toto je Astorogeniaus aret Kirhaweranit, během vašeho pobytu na Esorisu budeme vašimi průvodci.”
Mluvčí mohl být podobně starý jako tvůj mistr, ten druhý, který zatím mlčel a vypadal, že bude mlčet ještě dlouho, mohl být jen o pár let starší než ty.
“Jsme poctěni Niwenarie aret Inarewireth, jsme naneštěstí po cestě trochu unaveni, mohli by jste nám ukázat naše pokoje?”
Zeptal se mistr mnohem uhlazenějším tónem, než většinou mluvíval.
“Zajisté.”
Odvětil Niwenarius a pokynul vám, ať jej následujete. Co dodat, ty chodby byly dost široké na to, aby jste se tam vlezli všichni čtyři vedle sebe. Nemuseli jste ani moc uhýbat, služebnictvo oděné většinou v bílo-zeleném se vám vyhýbalo samo s pohledy sklopenými hluboko k zemi.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“
Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 512
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban

Re: Dlouhá cesta domů - Stanley Grigs

Příspěvekod Stanley » 16.8.2016 18:12:05

Esoris, přistávací plocha

Akonáhle sme pristáli na plošinu, rýchlo som vbehol do kajút a pobral si základné veci, medzi ktoré patrili aj napriklad kredity. Podľa snobizmu Antje som posúdil, že na jej planéte sa mi budú hodiť. Poponáhľal som sa, a jak som skončil, hneď som šiel k bráne, kde už čakala Antje, Jinn a ďalší. Na ploche nás už čakalo zopár ľudí, mali byť niečo ako uvítacii výbor, ktorý nás viedol do paláca. Mierne som sa poklonil a nasledoval "Lika". Cítil som sa ako filmová hviezda. Uvítací výbor, úžasná architektúra, červený koberec....

Esoris, palác Úsvitu

Pekné a luxusné miesta sa mi vždy páčili. Mám rád zlatú farbu a miesta s nadychom umeleckých skvostov. Ale toto bolo predsalen trocha veľa. A výzor tých ľudí bolo taktiež presne taký divný ako to miesto. Ako som vravel, mám rád extrémy ale toto je už veľa.
Pripojili sa ku nám ďalší ľudia, ktorých nám sítce predstavili ako sprievodcov, ale v skutočnosti som z nich mal pocit ako keby to boli nejaký ochrankári. Myslím tým ľudí, ktorý nás budú neustále sledovať a starať sa, nech sa nepletieme do vecí, ktoré by mohli byť podstatné.
Každopadne som sa mierne poklonil, ako náznak pozdravu.

Je mi cťou. Stanley Grigs.


Skrz rozsiahlou gíčovitou chodbou nás sprievodci viedli do naších apartmánov.
Keď Egypťania dokázali postaviť pyramídy bez strojov, ty minimalne dokáže postaviť svoj biznis bez výhovoriek!
Uživatelský avatar
Stanley
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 161
Registrován: 28.12.2010 21:46:12

Re: Dlouhá cesta domů - Stanley Grigs

Příspěvekod Kazma » 09.5.2017 18:54:43

Esoris, palác Úsvitu

A to byla ta chvíle, kdy jste se se svým mistrem rozdělili. Ne, že by se mu to zrovna dvakrát zamlouvalo, tvářil se, jako by přemýšlel, jak tomu nejlépe zabránit, jenže, jiný kraj, jiný mrav a ne vždy můžeš bojovat v předem připraveném terénu, který ti takticky vyhovuje.
Sice si osaměl s pečlivě upraveným Astoro…cosi, jenže uprostřed neznámého palácového prostředí a nekončícího luxusního přepychu.
Třetí diplomat, zhruba ve tvém věku tě uvedl do tobě patřících místnosti. Což o to, že by se na něco takového zvyknout nedalo, určitě dalo, ovšem oproti tvému dosavadnímu životu, kdy si měl k dispozici, … no rozhodně ne pět velkých místnosti pro sebe a vlastní “sociálky”. A mezi námi, na posteli, pokud se tak dá říkat rozlehlému prachovému letišti povlečeném v měkoučkém fialovém saténu, bylo tolik polštářů, že by se s tím dala svést velmi obstojná polštářová bitka.

Jenže to byla klec, zlatá, zdobená, měkoučká, plná jídla, ale klec. Kdykoliv ses rozhodl opustit svůj pokoj, stál tam Astorogenie připraven tě doprovodit, kam si chtěl. Služebnictvo, které ti kdykoliv a v jakoukoliv hodinu doneslo cokoliv, co sis vymyslel, s tebou nepromluvilo ani slovo.
Takhle to bylo první dva dny, svého mistra si za tu dobu viděl několikrát a vaše zjištění byla prakticky stejná, zatracená zlatá klec. K nějakým politickým jednáním si se dostal až třetího dne a i tak se odehrávali prakticky bez tebe. Byl si tam jen do počtu. Ksakru, jsi ovšem přece Jedi, musí tady být něco, čeho je nutné se obávat. Určitě, někde, jinak velmi brzy hodně moc zmagoříš.

Pátý den na Esorisu.

Konečně. Tvůj na krok se od tebe nehnoucí doprovod navrhl vyjížďku. Ano, konečně, ptáček dostal obojek, špagát a může si polétat na metr od klícky.
Bylo to pěkné, stříbrnofialové vznášedlo.

Esoris, Prales nekončící zeleně

A krajna taky nebyla špatná. Obrovský zlatomramorový palác stál na kopci nad městem z bílého mramoru lesknoucího se v krásném zlatavém slunci. Příliš idilické. Vy jste ovšem nemířili k městu, ale na jeho druhou stranu. Nejdříve jste minuli zábavní, hospodářské a průmyslové oblasti, než jste se dostali k tomu skutečně zajímavému.
“Pod námi se rozkládá Prales Nekončící zeleně.”
Byla to obrovská listnatě zalesněná plocha a ty stromy byly vážně vysoko. Vaše vznášedlo jen těsně nečesalo horní linii obrovských zelených “plachet”.
“Je to úžasné, byť trochu nebezpečné místo.”
Poprvé za pět dní si měl ze svého společníka pocit, že projevuje nějaké vlastní hluboké emoce, v tomhle případě to bylo nadšení.
“Před sedmi eony zde Blahoslavený nechal začít pátrat po architektonických skvostech ze zašlých dob, jsou to skutečně vzrušující objevy.”
Jo, ten Blahoslavený. Jednalo se o něco jako jejich absolutního vládce ve zbožštěné formě, nemusím snad dodávat, že si jej zatím nikdy neviděl.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“
Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 512
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban

Re: Dlouhá cesta domů - Stanley Grigs

Příspěvekod Stanley » 10.5.2017 17:29:02

Esoris, palác Úsvitu

Rozdelenie s Jinnom mi nerobilo nejako obzvlášť problém, i keď jemu sa to to viditeľne nepozdávalo. Neviem čoho sa obával. Očividne zabúda, že už niesom ten malý youngling a viem sa o seba postrať. Tiež som sa sitce čudoval, prečo nás chcú rozdeliť ale napadlo ma, že keďže nás viedli do izieb ubytovať, je možné že podla ich zvyku určujú kvalitu ubytovania podľa spoločenského statusu, čo mal samozrejme majster vyšší, tým pádom si zaslúži majster asi apartmán dokým ja sa možno budem musieť pomknúť v (relatívne na tieto pomeri) skromnejšej izbe. Alebo možno bolo za tým niečo iné, neviem, no každopádne si užiť trocha súkromia bodne, nakoľko zväčša, na doterajších misiách bolo súkromie v niektorých prípadoch luxus samo osebe.

A keď už hovoríme o luxuse... keď som bol ale konečne ubytovaný do svojej izby, dosiahlo slovíčko "luxus" úplne iný level. V prvom rade, nejednalo sa o izbu, ako som z praxe čakal a ako som bežne zvyknutý... jednalo sa o skutočný apartmán! Toľko izieb sme nemali ani u nás doma, keď som býval u rodičov, a poviem vám nežili sme si zle. A to samozrejme nehovorím o prepychu. Niečo také som doslovne nikdy nevidel, možno len na holonete na videach či fotogalériach dizajnérskych štúdii. A to nehovoriac o tých pochutinách čo ma čakali na izbe. Vo vačšine prípadov som ani dané jedlo nepoznal lebo pre mňa osobne, po jedlách na Enkláve, bola táto "palácová" kuchyňa exotická a samozrejme veľmi chutná.

Po ochutnaní rôznych jedál, ktoré som mal pripravené, som sa hodil na posteľ a užil som si trocha relaxu a oddychu.

Tak možno to na tejto diplomatickej misii predsa len nebude taká nuda. Aspoň sa zrelaxujem, zregenerujem a okamžite si pôjdem poobzerať tento palác, neďaleké mesto a samozrejme spoznať nových ľudí....Fuh kebyže tu mam Ninu, Roba a Danna... tu by sme vedeli robiť ine večierky.

- Piatý deň v paláci Úsvitu -

Neubehol deň, kedy by som sa tu na Esoris neprebudil do nádherneho slnečného rána. Videl som veľa nádhernych východov slnka na viacerich planétach, ale tieto rána boli určite jedny z najkrajších rán aké som videl. Mračná, či dážď som zatiaľ nezažil na tejto planéte a keďže ma fascinuje aj búrkovité počasie, očakával som nádherný výhľad z mojej terasi aj za upršaného, búrkovitého počasia.
Každopádne, na prebudenie v takýchto prepychových priestoroch a na královské služobníctvo si môže len málo kto sťažovať. A aj napriek tomu som mal čudný pocit z tohto miesta.

Naše úlohy pomaly naberali správny smer, i keď bolo zjavné že ja som tam bol len ako doprovod, všetko čo sa dialo, dialo sa mimo mňa. Nevadilo by mi to, pokiaľ by som mal možnosť vidieť počas týchto dní aspoň na chvíľku mesto, poprechádzať sa po paláci, či v záhradách alebo nadviazať konverzáciu s niekym iným ako bol môj majster. V podstate, aspoň z časti zrealizovať to, čo som plánoval. Presne tak, prežil som tu 5 dní a nikto sa somnou do reči ani nedal. Služobníctvo celý čas hľadelo do zeme a z daleka ma obchádzalo a ignorovalo, s výnimkou, keď som niečo potreboval. Vtedy sa dalo okamžite do akcie a poskytlo mi všetko o čo som žiadal. Poviem vám, čudná atmosféra. Čím ďalej som tu bol, o to viac som mal pocit, že možno celý tento prepych je iba maska, ktorá má možno niečo zakryť.

I keď tých 5 dní bola viac-menej nuda a moc k úžitku pre mňa či môj trening nemali, dnes sme mali konečne naplánovanú vychádzku. Nevedel som kam, ani som sa o to nejako zvlášť nezaujímal, bol som rád že konečne vypadneme niekam, i keď zase len pod dohľadom ale aj tak to bola prijmna zmena.

Nasadli sme do vznášadla a vyrazili sme.

Esoris, prales nekonečnej zelene

I keď ma z prvu nejako nezaujímalo kam pôjdeme, šli sme opačným smerom, než je mesto čiže som zase len nemal nič z kultúry tejto planéty. Leteli sme naprieč zábavnými a hospodárskymi komplexmi.

Dúfam že cestou naspäť navštívime tie zábavné oblasti, nech mám aspoň nejaky zážitok z tohto šutru.

A v tej chvíli som mal pred sebou niečo neuveriteľné. Kam som len dovidel, samá zeleň a poviem vám nebol to pohľad na zahodenie a to aj napriek tomu že som vyrastal na Dantooine, čo je tiež krajina s nádhernou prírodou.

Pozorne som počúval čo mi sprievodca hovoril.

Nádhera.

Nedalo sa nevšimnúť si ten jeho záujem hovoriť o jeho krajine. Je zatial prvá info a možno jediná na ktorú je ľud právom hrdý.

Blahoslavený? To znie ako nejaká prezívka samozvaného diktátora, i keď spolu s tými artefaktmi ktoré tu skúmal to asi nepasuje.

Prejavil som záujem dozvedieť sa viac, keďže som o histórii Esoris nevedel takmer nič a už ma to po piatich dňoch aj celkom štvalo. Musel som k tomu pristúpiť samozrejme opatrne, keďže je možne že sa spýtam na niečo, čo je pre Esorijčana samozrejmosťou vedieť. Nechcel som ho ničím uraziť. Pokračoval som teda zdvorilo.

Ospravedlňujem sa za svoju nevedomosť. Nemal som žiaľ nikde možnosť sa dozvedieť viac o historii vášho ľudu a po piatich dňoch ste jediný kto ku mne prehovoril viac, ako jednu vetu. Povedzte mi prosím, kto je ten Blahoslavený, čo pre váš ľud znamená? A čo presnejšie tu skúmal?
Keď Egypťania dokázali postaviť pyramídy bez strojov, ty minimalne dokáže postaviť svoj biznis bez výhovoriek!
Uživatelský avatar
Stanley
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 161
Registrován: 28.12.2010 21:46:12

Re: Dlouhá cesta domů - Stanley Grigs

Příspěvekod Kazma » 24.5.2017 18:54:56

Esoris, ruiny Palakorwati

“Já.”
Začal pomalu “Astor”.
“Nemyslím si, že je správný čas na dokonalost Blahoslaveného. Pro někoho jako my je nepřípustné o něm hovořit.”
Ehm, co na to říct, kulturní rozdíly.
“Jeho Svátost, nechť vládne věčně, určila, že zde v těchto místech stála prastará civilizace, na jejíž kořenech stojí ta naše.”
Vznášedlo začalo sestupovat mezi obrovské stromy, což o to, na Dantooinu byly taky stromy, které by se do těhle schovaly tak třicetkrát a ještě by zbylo pro úkryt celé kolonie padawanů a younglingů.
“Objevili jsme zde mnoho zajímavých prostor, od jakýchsi podzemních náměstí, laboratoří, přes arény a dnes.”
Tvému společníkovi se objevil v očích znovu onen nezdravý zápal.
“Jsme konečně našli cestu do pokladnice, jen si to představte, místo, kde celé eony nikdo nebyl. Nikdo neví, co přesně je tam ukryto. Musím to vidět.”
Jemně a elegantně jste přistáli uprostřed ruin. Na první pohled se nelišili nijak od ostatních hmotných připomínek minulosti, ve kterých si udělali své tábořiště archeologové a jim podobní badatelé a nadšenci. Najatá pracovní síla, vědci, kusy nálezů pečlivě označené a rozmístěné po okolí ...

V této části vyprávění nemohu říct, že by vás všichni vyignorovali a příspěvek si ulehčit, ne, snad krom strážných, kteří pečlivě střežili ze svých stanovišť všechno zvenčí i zevnitř. Rychlým krokem se k vám hnal muž se skutečně specifickým stylem v oblékání.

Obrázek

Z ostatních stran se samozřejmě plížilo asi pět otrhaných a špinavých kopáčů a mimo jiné tři neméně špinavý, ale zato upravení -nejspíš- archeologové. Ti všichni spěchali, aby pozdravili tvého společníka, nebudeme si nalhávat, že jim šlo o tebe. S trochou štěstí máte ještě jednu konverzační výměnu, než k vám dorazí.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“
Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 512
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban

Re: Dlouhá cesta domů - Stanley Grigs

Příspěvekod Stanley » 06.6.2017 08:35:24

Esoris, ruiny Palakorwati

Hneď mi došlo že toto nieje len taký jednoduchý výlet. Astor ma mal na krku ako "hosťa", musel sa o mňa starať, riešiť moje potreby, ale hlavne na mňa dával pozor. Väčšinu činností, i keď ich nebolo veľa, som robil pod jeho dohľadom.
Dnes, keď objavili tú takzvanú pokladnicu, ju chcel ísť pozrieť (asi by bolo naivné si myslieť že len zo zvedavosti si chcel popozerať kultúrne pamiatky). Musela to byť zaujímavá atrakcia, keď to nepočkalo dovtedy, kým by končil v práci.

Samozrejme, že sme neboli prvý čo sem došli. Vykopávky tu boli už v plnom prúde, a nevyzeralo to na amatérske organizácie. Nepredpokladal som že nás tu nechajú len tak sa potulovať.

Ešte sme ani nepristáli, a už som odsledoval, že sme stredobodom pozornosti. Títo ľudia nevyzerali, že by patrili k tým najvyšším vrstvám obyvateľstva, v porovnaním s tým čo som videl v paláci.

Okamžite ako sme pristáli a vystúpili z kráľovského vozidla, sa ku nám rútila skupinka ľudí zo všetkých strán.

No, paráda...

Nechápte ma zle, niesom ten typ čo by mal predsudky voči ľuďom a ani som nemal problémy byť stredobodom pozornosti. Sem-tam pre Jedia je to prirodzené. Ale keď sa na vás rúti z ničoho nič skupina ľudí v dotrhaných odevoch, necítite sa v komforte. Samozrejme sa nedalo nevšimnúť si jedno indivíduum, ktoré malo natoľko mätúci image, že som nevedel posúdiť či to bol muž alebo žena.

Tvoji dobrý kamaráti, hmm?

Šeptom som sa spýtal Astora.
Keď Egypťania dokázali postaviť pyramídy bez strojov, ty minimalne dokáže postaviť svoj biznis bez výhovoriek!
Uživatelský avatar
Stanley
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 161
Registrován: 28.12.2010 21:46:12

Předchozí

Zpět na Výcvik MW

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron