Zake Kurtyz - Krůček k velikosti

Pakliže je hráč déle než 30 dní neaktivní, sem bude přesunut jeho výcvik

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Marinho
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 413
Registrován: 16.2.2012 21:17:57
Bydliště: Elpizies
Kontaktovat uživatele:
Bonaire

Re: Zake Kurtyz - Krůček k velikosti

Příspěvek od Marinho »

Korriban - Pustina, severní stezka

Během několika momentů zde leží dva mrtví. Zasloužili si smrt? Zcela jistě. Smrt je spravedlivá. Kdo se jí snaží uniknout, přestává skutečně žít.

Skrze vítězství jsou má pouta zlomena
Je načase dosáhnout vítězství. Ovšem po boku Laury tohoto vítězství nedosáhnu. Vrhá příliš nebezpečný a mlhavý stín. Hrála si celou dobu se mnou? Kdy došlo k její změně? Příliš mnoho otázek a není zde nikdo, koho nyní zajímá odpověď. S radostí přijmu skutečnost, že se naše cesty rozdělují. Věnuji poslední pohled za odcházející Laurou, jedinou osobou, ke které jsem měl důvěru a která mě dnes zradila. Poté v rychlém tempu vyrazím po stopách. Přede mnou se tyčí svatyně Freedona. Netoužil stejně jako já ovládnout celou galaxii. Ovládl planetu a vytvořil si prostor pro studium Síly, aniž by musel o svůj trůn bojovat se zástupy slabochů. Zcela jistě musel bránit svůj ideál, ale nemusel nesmyslně plýtvat drahocenným časem v boji proti arogantním ubožákům, jako jiní. A teď se ve stínu či v samotné svatyni snaží ukrýt někdo, kdo nese drahocennou informaci. Čím blíže jsem svatyni, tím ubírám na tempu a věnuji se okolí. Stále netuším, koho pronásleduji, jaké má instrukce nebo vlastní plány. Proto je více než na místě obezřetnost. Zmýlil jsem se dnes vícekrát, než je bezpečné. V hlavě se mi krátce zjeví tváře Farrina, Tarwina a Laury.
"Admini nejsou banda emocionálně nestabilních hňupů."
- MrTukan

jako moderátor i hráč odpovídám ve všední dny mezi 8:00 a 16:00 až na ojedinělé výjimky

Uživatelský avatar
Alyatur
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 247
Registrován: 13.9.2012 06:31:35

Re: Zake Kurtyz - Krůček k velikosti

Příspěvek od Alyatur »

Korriban - Pustina, severní stezka

V hlavě se ti objevují všemožné obrazy. Znovu se ptáš sám sebe, co se vlastně odehrálo. Přítel mrtev, oponent mrtev, žádné vítězství, žádné potěšení, žádný cíl.
V duchu si zarecituješ slova sithského kodexu. Nyní ti poskytne útěchu, možná ho konečně začínáš chápat.
Bouřlivé pocity se utišují, zbytek Silou poháněného hněvu je pryč. Bylo to správné rozhodnutí?
Nemáš čas nad tím uvažovat a nejspíše ani nechceš. Laura již ušla notný kus, vaše cesty se rozdělily.
Povzdechneš a obrátíš pohled k epické stavbě po pravici.

Následuješ čím dál čerstvější stopy. Není pochyb, cesta směřuje do svatyně. Slunce se ti opře do zad, sebejistě pokračuješ, už nemá kam utéci. Možná se připravil, však určitě ne dost. Bude to jako chytat kanárka v kleci.
Před tebou stoupá svatyně Sithského krále. Vchod lemují pilíře, u kterých stojí mohutná socha Nadda.
Vskutku mistrovská práce. Dopřeješ si krátký pohled do jeho kamenných očí. Socha působí tak živým dojmem, že skoro zauvažuješ jestli to není král samotný. Volně nahozenou omítku zdobí úryvky z jeho výroků, či symboly vlády.
Silný ten kdo ovládne chaos. Mocný však ten, kdo jej pochopí.
Citát na přední desce tě na moment zastaví. Je tomu tak, před chvílí jsi předvedl sílu, však ani vzdáleně skutečnou moc...

Svatyně není nijak obsáhlá, typuješ jednu, maximálně dvě místnosti. Spíše vzhledem připomíná přezdobenou chatku.
Stopy míří někam do nitra, přesto těžké kamenné dveře jsou zavřené. To si vážně myslí, že mu toto pomůže?
Poslední šlápota končí těsně před "prahem". Můžeš se pokusit počkat až vyjde ven, nebo jít dovnitř na vlastní pěst. Tak nebo tak, jednoho vězně máš na dosah ruky.
Obrázek

Uživatelský avatar
Marinho
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 413
Registrován: 16.2.2012 21:17:57
Bydliště: Elpizies
Kontaktovat uživatele:
Bonaire

Re: Zake Kurtyz - Krůček k velikosti

Příspěvek od Marinho »

Korriban - Pustina, severní stezka

Plahočím se pustinou a slunce se pomalu začíná péct na plný výkon. Ještě mám několik málo hodin, ale odpoledne bude lepší strávit někde ve stínu. Hněv postupně vymizí a na jeho místo přichází pochybnosti.

Udělal jsem správně? Neměl jsem udělat něco jinak?
Tyto zbytečné úvahy zaženu už v zárodku a soustředím se na úkol, kterým nás pověřil Lord Urias. Možná se na tom úkolu podílelo víc mistrů. Jistě jich mnoho hledá učedníky. Ve válce jich jistě umírá mnoho. Více než tady? Vybavím si tvář Farrina a Tarwina. Vzájemné nepřátelství bylo pro mě samozřejmé jako dýchání. Kdy začalo? Co ho spustilo? Mohlo to být jinak? Opět ty samé otázky. Stopy v písku jsou stále jasnější a míří přímo ke svatyni. Hledá zde útočiště? Či zde má splnit úkol? To brzy zjistíme. Pomalu procházím ke vchodu do svatyně a prohlížím si sloupoví. Na chvíli se zastavím u sochy Nadda. Jeho socha vypadá téměř dokonale, zub času ani extrémní podmínky sochu neponičily. Nebo se snad o sochy a svatyně někdo stará? Či temná síla chrání svatyně a kobky?

Silný ten kdo ovládne chaos. Mocný však ten, kdo jej pochopí
Přečtu nahlas jeden z citátů. Ještě mne čeká dlouhá cesta k pochopení.Prvním krůčkem bude opustit Korriban. Nejlépe po boku mistra, který mne povede správnou cestou. Nebo bez mistra, když to nepůjde jinak. Zde na Korribanu již nic nezískám. Tato zkouška rozhodne o mé další cestě. Usadím se do stínu sochy a otevřu svůj batoh. Vytáhnu láhev s vodou a otevřu uzávěr. Nyní si všimnu zaschlé krve Tarwina a možná i Farrina. S nechutí ruku omyji vodou. Poté se zarazím. Vodu a jídlo chystala Laura. Snažila se mě otrávit? Přičichnu k mokré ruce a poté i k láhvi. Nic neobvyklého necítím a i voda má zcela normální barvu. Jídla se ale netknu. Ztratil jsem chuť k jídlu. Vodou si napřed vypláchnu písek z úst a poté polknu pár hltů. Až nyní si uvědomuji žízeň, která byla potlačena důležitějšími věcmi. Poté sbalím věci zpět do batohu, vytáhnu baterku. Vyzkouším, zda neutrpěla při souboji s Farrinem a vydám se ke dveřím. Dojdu až ke dveřím, kde stopy jakoby šly skrze dveře.

Ty dveře musely být otevřené.
Kdyby se je pokusil otevřít, bylo by zde více stop, jak se snaží těžké dveře odtlačit. A zavřel je hlavně proto, aby nikoho nenapadlo do svatyně nahlížet. Usměji se. Nevím, kdo uvnitř čeká. To ale brzy zjistím. Použiji Sílu k otevření dveří a s rukou na jílci meče a zapnutou baterkou vejdu dovnitř.
"Admini nejsou banda emocionálně nestabilních hňupů."
- MrTukan

jako moderátor i hráč odpovídám ve všední dny mezi 8:00 a 16:00 až na ojedinělé výjimky

Uživatelský avatar
Alyatur
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 247
Registrován: 13.9.2012 06:31:35

Re: Zake Kurtyz - Krůček k velikosti

Příspěvek od Alyatur »

Korriban - Pustina, svatyně Freedon Nadda

Příjemný stín sloupoví ti poskytne útočiště, posadíš se na písek a vytáhneš občerstvení. Přijde uvědomění, ruce, záhyby rukávu, tvář, všechno zdobí schnoucí krev. Krev tvého oponenta, jakožto i odvěkého přítele. Otevřeš vak s vodou a pokusíš se ji smýt.
Proč se to muselo stát? Proč se to muselo stát takto?!
Bleskne ti hlavou, zatímco drhneš již méně viditelné stopy. Pokusila by se tě otrávit? A jak je možné, že nad tím vůbec uvažuješ?
Přičichneš k průzračné tekutině a nakonec si přesto dopřeješ několik osvěžujících doušků. Schováš vak do batohu, čeká tě práce.
Těžké kamenné dveře musely být otevřené, dá docela práci s nimi pohnout. Hlavně v případě vyčerpaného vězně.
Možná je na místě větší obezřetnost, dnes jsi již jednou podcenil oponenta, podruhé to neuděláš.

Ze všech sil se opřeš do desky. Ozve se kovový, táhlý skřípot. Škvírou ve dveřích pronikne kužel světla, baterka nebude nutná. Schováš ji do batohu a uvolněnou ruku položíš na jílec meče. S veškerým odhodláním odsuneš desku a tasíš meč.
Naskytne se ti magický pohled. Svatyně je opravdu silně vyzdobena. Naproti dveřím se nachází portrét Nadda ve zlatém rámu. Pod ním za oponou symbolického silového pole, jedinečný rukopis. Na stěnách visí všemožné předměty, hoří modré ohně v mosazných krbech.
Rychle očima proletíš vnitřek než se pohled zastaví na postavě v rohu. Člověk krčící se vedle pomyslného oltáře. V rukou svírá jedno z žezel, tváří se vyděšeně.
Žádná past, žádné nebezpečí, jen zbabělý vězeň, šílený strachem.
Jakmile tě zaregistruje vyskočí na nohy a namíří na tebe žezlem, zoufalý pokus. Má na sobě roztrhanou vězeňskou róbu, která odhaluje nechutnosti, jenž si zažil. Zhmožděné části, podlitiny, stopy po pálení, řezání, cosi co se dá považovat za směs slabé kyseliny a soli. Známky několikrát znovu lámaných kloubů, dlouhé šrámy po vyřezávání kousků masa, mnohé další...
Není emocí, pouze míru.
Zašeptá a roztřese se.
Nebudu se bát! Není vášně, pouze klidu.
Kostrbatě drmolí kodex řádu jedi a třesoucíma se rukama mává žezlem.

Jeho smrt by byla příliš jednoduchá, získat potřebné informace bude horší. Muž si očividně zažil mnohá děsivá mučení, tak jak jej přesvědčit?
Obrázek

Uživatelský avatar
Marinho
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 413
Registrován: 16.2.2012 21:17:57
Bydliště: Elpizies
Kontaktovat uživatele:
Bonaire

Re: Zake Kurtyz - Krůček k velikosti

Příspěvek od Marinho »

Korriban - Pustina, svatyně Freedon Nadda

Vcházím do osvětlené místnosti. Nádherně vyzdobené. Kdyby nebyl Freedon mrtvý, jistě by byl pyšný na úctu, která je mu zde projevena. Očima vnímám celou místnost. Pozornost zaujme svitek, vystavený před obrazem Nadda. Zmocní se mě zvědavost.

Jaké tajemství může ukrývat?
Poté si všimnu pohybu v koutě. Nějaká zrůda se třese v rohu a dlouhou chvíli mi trvalo, než jsem si dokázal představit, že ta postava byla kdysi člověk. Pravděpodobně muž. Jeho zranění jsou příšerná. Nic podobného jsem zatím neviděl, ne na stále živé osobě. Jeho chabé máchání kusem kovu mi strach nenahání. Zaujmou mě jeho slova. To zní jako kodex Jeedai. Netuším, co s ním kdo provedl, ale mám pochybnosti, že stále v sobě drží formuli, kterou z něj musím dostat.

Tak se neboj a buď v klidu.
Snažím se o co nejklidnější hlas. Opřu se do dveří a snažím se je zavřít. Koutkem oka kontroluji, jestli ten pošuk nemá v plánu nějakou hloupost. Zasunu meč do pochvy a sundám batoh ze zad. Vytáhnu z něj malou porci jídla, vodu a nějaké obvazy a další věci, které by mohl potřebovat a pomalu se k němu přibližuji.

Jistě máš hlad a žízeň.
Když dosáhnu vzdálenosti, ve které ve mě uvidí intenzivní hrozbu, položím věci na zem a pozpátku se pár kroků vrátím. Posadím se na zem a sleduji jeho reakci. V klidu jej nechám něco sníst.

Můžu ti pomoci, když mi to dovolíš.
Snažím se začít nějakou konverzaci. Tahat to z něj pomocí Síly by ho v tomto stavu mohlo zabít. A jak by mi Tarwin potvrdil, mrtví nemluví. Mám na něj téměř celý jeden den. Snad je to dost času a zásob mám dostatek. A pak, živého či mrtvého ...
"Admini nejsou banda emocionálně nestabilních hňupů."
- MrTukan

jako moderátor i hráč odpovídám ve všední dny mezi 8:00 a 16:00 až na ojedinělé výjimky

Uživatelský avatar
Alyatur
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 247
Registrován: 13.9.2012 06:31:35

Re: Zake Kurtyz - Krůček k velikosti

Příspěvek od Alyatur »

Korriban - Pustina, svatyně Freedon Nadda

Dveře se za hlasitého skřípotu zavřou. Zůstanete zavření v jedné místnosti útulné svatyně. Namodralé plameny lačně osvětlují vaše tváře, zdůrazňují rysy a podtrhují odlesky očí. Až nyní si uvědomíš, že celou svatyní se line příjemná vůně, nejspíše kadidlo.
Někdo musí svatyni pravidelně navštěvovat a udržovat ji čistou. Osamělý dobrovolník? Nebo existuje kult Nadda?
Vzpomínáš na hodiny sithské filozofie. Nadd sepsal tři svitky, každá část je uložena na jiném místě. Existuje pověst, prý kdo složí všechny svitky pozná tajemství chaosu.
Může tohle být?
No jistě, kde jinde než na Korribanu. První část králova moudra.

Skoro zapomeneš na vězně krčícího se v koutě. Nemůžeš uvěřit, že "tohle" kdysi bývalo jediem. Nebo se jen snaží koktat ubohý kodex zatracených?
Poskytneš slova útěchy a opatrně sáhneš pro batoh. Vytáhneš dehydrované jídlo a vak s vodou. Zamáváš s nimi směrem k té trosce.
Jíst, pít.
Zašeptá a třes těla mírně ustane. Několikrát přikývneš a krůček po krůčku se začneš přibližovat. Ruce s občerstvením stále před tělem, je to skoro směšný pohled.
Muž rychle uzme balíček a stáhne se zpět do relativního stínu.
Děkuji.
Řekne slabě a poprvé k tobě zvedne pohled. Rozbalí sáček a polkne většinu kousků masa, vůbec se neobtěžuje kousat. Podle toho jak to vypadá, nejedl už nějakou chvíli. Světlo se odráží od jeho tváře, nutí ji vypadat ještě ošklivěji. Napolo zahojené jizvy poblíž úst se otevřou a vyteče z nich nažloutlá tekutina.

Můžete mi pomoci?
Několikrát zakroutí hlavou a vyděšeně odloží sáček.
Neřeknu to a budu propuštěn! Neřeknu to a budu svobodný! Neřeknu to a budu volný!
Vykřikne tak rychle, až vyjekne bolestí. Znovu se zkroutí do kouta a chytne si ústa.
Síla mě zachrání. Síla mi pomůže.
Zašeptá již skoro neslyšitelně. Tohle bude složitější než se mohlo zdát. Nejspíše má slíbenou svobodu za udržení tajemství, dokážeš překonat takovou pobídku?
Obrázek

Uživatelský avatar
Marinho
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 413
Registrován: 16.2.2012 21:17:57
Bydliště: Elpizies
Kontaktovat uživatele:
Bonaire

Re: Zake Kurtyz - Krůček k velikosti

Příspěvek od Marinho »

Korriban - Pustina, svatyně Freedon Nadda

Chvíli bojuji s touhou vzít svitek a studovat jej, ale mám tady úkol a nechci plašit tu hromádku neštěstí. Sithské alchymi si užil za jak nevím dlouho více než dost.

Nežvýká, z ran v ústech mu teče nějaká žlutá tekutina ...
Zhoupne se mi žaludek z toho, jaké zranění musí mít neviditelné mým očím.

Mohu a chci ti pomoci.
Toto bude náročné, ten chlap je šílený hrůzou.

Komu nesmíš nic říct? Někomu, kdo tě hledá? Neboj, sem nikdo nepřijde, můžu tady zůstat s tebou do rána a pak tě doprovodit na loď, pomůžu ti odtud odletět. Jak dlouho ještě musíš mlčet?
Kladu otázky pomalu, všimnu si, že každá grimasa mu způsobuje bolest. Tvářím se, že jsem tady jen náhodou, někdo, kdo se o svatyni stará a pomalu obcházím kolem stěn a sem tam něco poupravím. Musím se o něm dozvědět víc, pochopit, z čeho má strach a kde je skulinka, kterou se k němu dostanu. V případě, že cestičku nenajdu, budu se muset uchýlit k tomu, co mě naučili, ikdyž trochu jinak. Dalším utrpením by se mohl ještě více uzavřít, zmenšit jeho bolest bych zvládnout mohl.

Se mnou jsi tady v bezpečí, znám Sílu a nikdo ti tady nemůže ublížit.
Kdyby mě tak slyšel mistr. Naložil by mě na nejbližší loď a poslal kdoví kam. Ale věřím, že volím správnou cestu, hrubým násilím a mučením bych nemusel dojít dost daleko. Vezmu si taky jeden suchar a pomalu ho žvýkám, zatímco sedím na druhé straně místnosti, kam dopadá záře z hořících kotlů. Nechci se mu skrývat ve stínu.
"Admini nejsou banda emocionálně nestabilních hňupů."
- MrTukan

jako moderátor i hráč odpovídám ve všední dny mezi 8:00 a 16:00 až na ojedinělé výjimky

Uživatelský avatar
Alyatur
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 247
Registrován: 13.9.2012 06:31:35

Re: Zake Kurtyz - Krůček k velikosti

Příspěvek od Alyatur »

Korriban - Pustina, svatyně Freedon Nadda

Odtrhneš pohled od lákavého svitku. Moudro v něm skryto bude muset počkat.
Chvíli jen tak sedíte a občas zavadíte pohledem jeden o druhého. Místnost poskytuje zvláštní klid, klid knihoven. Jen ohně svým praskáním naruší onu tichost.
Pomoci?
Přeruší chvíli člověk. Hláskem tak nejistým, že by se dal považovat za smyslovou iluzi. Svit ohně naplno ozáří jeho tvář, znovu se natáhne pro kousek sušeného masa a podívá se ti do očí. Zkouší něco? Máš snad ještě zbytky jedijské síly?
Snažíš se zapudit podobné uvažování.
Znáš sílu?
Řekne už o poznání hlasitěji, intonace stále ustrašené, přesto cítíš zvláštní jiskřičku pokroku. Nebo snad vzdoru? Jak dlouho ho měla Nir ve své "péči"? Jestli dokáže i nyní vzdorovat, musel být skutečně mocný.
Znáš jen její temnou stranu, ohavnou a zvrácenou stranu.
Na moment v jeho tváři rozpoznáš stopy dávného rytíře jedi. Ta rozhodnost, síla přesvědčení a hloupá naivita vlastního ega.

Odloží žezlo na pečlivě upravovanou podlahu a natáhne k tobě ruku. Ruku plnou jizev, ohavných strupů a spálenin.
Ale i v tobě je kon...
Silně se rozkašle, zem pokropí několik kapek krve. Muž se znovu roztřese a rukama zakryje ústa. Díváš se jak potůček krve proteče skrze bariéru prstů. Muž však nepřestává.
...konflikt. Je patrný, ještě nejsi tou zrůdou, ještě nejsi sith.
Otře si ústa a přitáhne nohy blíže k tělu, bolest musí být ukrutná. Jestli jde něco tvrdit s jistotou, tak to, že tento muž nebude žít dlouho.
Přišel jsi pro formuli, kterou nám násilně vryli do paměti.
Řekne klidně, i jeho tělo se přestane viditelně třást. Ať již byl pod vlivem alchymie, drog či jiného způsobu, jeho mysl se začíná navracet.
Nic ti neřeknu, ze všech sil se pokusím zabránit vzniku dalšího pomateného tvora.

Tvoje snaha ztroskotala, co nyní? Mučit jej? Použít Sílu? Snažit se jej přemluvit? Možností je celá škála a čas hraje ve tvůj prospěch. Jenže znamená vůbec vyhrát jako poslední, vyhrát? Ne! Je to porážka, první jsou zapamatováni, druzí opomíjeni a na třetí se zanevře...
Obrázek

Uživatelský avatar
Marinho
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 413
Registrován: 16.2.2012 21:17:57
Bydliště: Elpizies
Kontaktovat uživatele:
Bonaire

Re: Zake Kurtyz - Krůček k velikosti

Příspěvek od Marinho »

Korriban - Pustina, svatyně Freedon Nadda

Poslouchám jeho žvatlání a mísí se ve mně pocity. Na jednu stranu mnou pohrdá, na druhou ve mě vidí naději ... V co vlastně? Že nejsem sith? Nic ve mně není, co,by nebylo sithem ... Jak se může opovážit? A co vykládá za hlouposti o temné straně?

Jen arogantní tupci jako Jeedai a další, co jen touží ovládat všechno v galaxii rozdělují Sílu a myslí si, že tu druhou lze vymýtit ... Lze snad zničit teplou vodu? Nebo snad studený vzduch? Síla je jen jedna. Jsi hlupák a jako hlupák zemřeš. Věříš někomu, kdo udělal z tebe tu další zrůdu, že tě propustí?
Nevěřícně jsem kroutil hlavou. Zvednu se a pomalu přejdu ke svitku. Naposled se k němu obrátím.

Nabízím ti milosrdnou smrt. To je víc, než ti kdo kdy nabídne.Chci po tobě znát tu formuli. Čas máš do rána, pak buď budeš trpět, nebo nebudeš trpět už nikdy. To je tvá svoboda.
Pokud se nezačne chovat vyloženě agresivně, s úctou vezmu do obou rukou svitek a posadím se na zem, dostatečně daleko od ubožáka a tak, aby mi světlo dopadalo na svitek. Pokud je to možné, zablokuji dveře, abych ztížil případnému vetřelci vstup do svatyně.

Do rána jsi pod mou ochranou, vlastním životem tě budu bránit. Neptej se, proč to pro tebe dělám, sám to nevím. Možná jsi mě oblbnul nějakým trikem.
Podívám se na něj, ale nevěřím, že má nade mnou moc. Poté uvolním mysl a ponořím se do tajemství, které ukrývá svitek. Meč po ruce, kdyby jedi zešílel úplně.
"Admini nejsou banda emocionálně nestabilních hňupů."
- MrTukan

jako moderátor i hráč odpovídám ve všední dny mezi 8:00 a 16:00 až na ojedinělé výjimky

Uživatelský avatar
Alyatur
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 247
Registrován: 13.9.2012 06:31:35

Re: Zake Kurtyz - Krůček k velikosti

Příspěvek od Alyatur »

Korriban - Pustina, svatyně Freedon Nadda

Něco v tobě se vzepře, jsi sith, dokonce čistokrevný. Jak si dovoluje snižovat tvoje postavení? Jak si dovoluje zpochybňovat tvoje přesvědčení?
Na moment tě přepadne hněv, okolní ohně zahoří silným plamenem. Tentokrát však dokážeš udržet horkou krev na uzdě, ještě ho potřebuješ, musí mluvit.
Sithové se nesnaží ovládnout galaxii? Máš-li z poloviny shnilé jablko, budeš jíst obě jeho části? Ne, jedna je prohnilá a druhá v pořádku. Věci možná k sobě patří, ale některé je nutné oddělit. Světlo může oslepit, ale temnota tě rozežírá zevnitř. Brzy nezbude nic než jen prázdná schránka.
Silně zakašle a na moment se rozhostí ticho. Snaží se popadnout dech a sleduje tvůj postup ke svitku. Proč toho nevyužít? Tohle může být dlouhé a v budoucnu už možná nebude příležitost. Přiložíš ruku k identifikátoru, silové pole zmizí.
Nezáleží na tom jaká Síla je, ale jak ji používáme. Chráníme-li milované, pak ji užíváme správně. Avšak pokud obracíme její tok k sobeckým cílům, stáváme se zrůdou.
Pokračuje muž, jakoby snad ani nedbal na tvoje slova. Vyměníš si s ním ještě jeden pohled, než se uvelebíš na zem, naproti namodralé záře ohně.

Zarazíš vibronůž do škvíry a přidáš jedno z žezel, případnému útočníkovi to možná nezabrání ve vstupu, ale dá ti to všechen potřebný čas k manévrování.
Muž se schoulí do stínu kouta a přivře oči. Se spokojeným ujištěním rozvineš svitek a dáš se do čtení.
...Kráčíme dávnou stezkou, neseme nejvyšší odpovědnost. Skrze naše ruce prochází chaos, jsme jeho poslové, jeho strážci a zvěstovatelé. Vesmír funguje v nekonečné rovnováze. Konstrukce a destrukce, život a smrt. My jsme silou destrukce, užíváme ji a odvádíme jí nejvyšší daň. Už v dávných učeních jsme věděli tento fakt, dávno před vznikem bratrstva, dávno před kolonizací Korribanu. Znali jsme pravdu, znali jsme onu cestu. Ale udělali jsme chybu.
Pozvedneš obočí, je to něco jiného než skripta akademie. Ze svitku je cítit něco zvláštního, něco velikého. Periferním pohledem stále sleduješ muže, který se snad ani nepohnul.
Ano převelikou chybu. Na počátku všeho byla tma, jediná nekonečná Síla. Síla, která pojila vše, poskytovala vznik i zánik. Pak přišlo světlo, parazit. Začalo uzurpovat svoje místo v oceánu věčnosti, zažehlo spor, vytvořilo původní konflikt. Zaslepilo celé civilizace. Světlo je považováno za kýžené dobro, opak je pravdou. Světlo se snaží vymazat poslední stopy uvažování u svých uživatelů, fanatizuje a naivizuje jejich činy.
Sith zůstává silným, odolává vlivům světla i jeho slepým následovníkům. Sith zná vášeň, matku všech emocí. Vášeň pohání a formuje naše činy, bez ní je naše jednání bezduché. Sith se v prvé řadě musí snažit dosáhnout moudrosti v chaosu Síly. Poznat podstatu vlastních emocí, podstatu rovnováhy temnoty, jen tak dokáže stát proti ubohosti slepých.
Nenávist a hněv jsou silnou zbraní, však zbraněmi musí zůstat. Sith není nikdy ničím ovládán! Jakmile se nechá ovládnout vlastním hněvem, nenávistí, nebo směšnou touhou po moci, nemá právo říkat si sith! Stává se pomatencem na cestě za vlastní destrukcí... ...

Protřeš si oči a krátce se napiješ vody. Cítíš jak tebou projíždí vzrušení, až tě udivuje, že svitek držíš teprve nyní. Tolik let jsi ho bez povšimnutí obcházel, skoro trestuhodný přečin.

Muž si přesedne a pohlédne na tebe.
Autor toho svitku byl pouhý zrádce a slaboch. Nedokázal se vyrovnat s nedůvěrou vlastní mistryně, nikdy nedokončil zkoušky na rytíře. Našel útěchu v temnotě, aby obelhal sám sebe, aby si připadal mocný.
Na moment vidíš rudě, probodneš muže pohledem a sevřeš ruce v pěst. Jak si dovoluje?! Jak si sakra dovoluje?!
Hněv tebou začíná pulzovat, když v tom muž protne sílu chvíle.
Jsem Srdce Temnoty.
Odvrhuji strach a
naopak rozsévám ho mezi protivníky,
jsem ničitel světů,
skrze moc Temné Strany.

V mém nitru žhne nenávist,
celý vesmír se přede mnou sklání,
oddal jsem se Temné Straně,
v níž našel jsem pravý život,
ve smrti světla.

Muž se zklamaně zahledí do země. Jeho oči zalijí proudy slzí, co vlastně chtěl? Vykonat poslední "dobrý" skutek před smrtí?
Tady je tvoje fráze. Nyní mě nech zemřít.
Dodá šeptem.
Obrázek

Uživatelský avatar
Marinho
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 413
Registrován: 16.2.2012 21:17:57
Bydliště: Elpizies
Kontaktovat uživatele:
Bonaire

Re: Zake Kurtyz - Krůček k velikosti

Příspěvek od Marinho »

Korriban - Pustina, svatyně Freedon Nadda

Slyším, co jeedai říká, ale jde to jedním uchem dovnitř a druhým ven. Stále stejný příběh. Ponořím se do textu a několik hodin jej pročítám stále znovu a znovu. Po každém přečtení mi dává vždy o něco jasnější obraz.

Věčný boj. Život proti smrti, budování proti destrukci. Zdravé ovoce proti hnilobě.
Světlá strana jen buduje hmotu, kterou temná pohltí. Může temná strana zůstat bez světlé? Ničit nelze pořád. Svitek mi nezní, jakoby ho psal vládce planety, který musel najít nějakou harmonii. Možná se více dočtu v jiných svitcích, ale ty na Korribanu asi nenajdu. A samozřejmě studovat i jiné mocné mistry. Freedon nemusel jít nejlepší cestou za ...

Po čem vlastně toužím? Čeho chci dosáhnout? Ještě ráno jsem to věděl ... Ještě ráno jsem byl ale dítě.
Snad již brzy najdu mistra, který bude hoden mne a ukáže mi cestu. Ve svitku se objevuje několik myšlenek a automaticky před očima vidím ty, kteří se nechovali podle těchto slov a které to stálo život. Ze studia mě vytrhne šramot v rohu, kde sedí ten ubožák. Začne urážet někoho, v jehož svatyni se krčí jako červ.

Kdyby to k něčemu bylo, litoval bych tě.
Odpovím poté, co se musím silně ovládnout a nezabil ho na místě. Poté mě uzemní kodexem Sithů. Rozbouří se ve mě emoce.

Posmívá se mi? Nebo je natolik zlomený? Lže mi, abych ušetřil jeho utrpení? A co když mi opravdu lže? Na Akademii ho nedotáhnu živého, abych z něj dostal případně správnou formuli. A co pak?
Přemýšlím, zatímco chudák čeká na smrt. Je tu Laura, sice šla sama, ale možná získala také formuli. Ne, raději zemřu, než abych přilezl a poníženě prosil, aby mě uchránila smrti.

Jestli mi lžeš, ani smrt tě neuchrání utrpení. Stane se ze mě zrůda, jakou si ani nedokážeš představit, jen abych tě přivedl zpět k životu a mučil tě!
Slova myslím vážně, jen vzadu v mysli mi hlásek říká, že budu zítra mrtvý, jestli mi lhal.

S jednou rukou na rukojeti jej přitáhnu doprostřed místnosti, zády k obrazu a donutím jej sklonit hlavu. Dávám pozor na jeho ruce, nemám stále žádný důvod mu bezmezně věřit. Vytáhnu vibromeč a setnu mu hlavu. Vrátím svitek na místo. Poté si v koutě udělám pohodlí a využiji meditace, abych si několik hodin odpočinul. Chci vyrazit dřív, abych na akademii dorazil ještě dopoledne. Hlavu uložím do spacáku a pokud tomu počasí dovolí, vydám se zpět na akademii, mrtvolu vytáhnu před svatyni, skvrny od krve či dalších tělních tekutin si nevšímám, nějaký výtvor Nir či stoupenec Nadda se o to postará.

V hlavě mi vrtá hlavou, jestli je Laura ještě naživu a zda dostihla tu prchající ženu. Kodex znám zpaměti, ale aby mi cesta utíkala rychleji, opakuji si ho stále dokola a zamýšlím se nad tím, zda se podle něj chovám.
"Admini nejsou banda emocionálně nestabilních hňupů."
- MrTukan

jako moderátor i hráč odpovídám ve všední dny mezi 8:00 a 16:00 až na ojedinělé výjimky

Uživatelský avatar
Alyatur
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 247
Registrován: 13.9.2012 06:31:35

Re: Zake Kurtyz - Krůček k velikosti

Příspěvek od Alyatur »

Korriban - Pustina, svatyně Freedon Nadda

Světlo se střídavě odráží od vypulírovaných žezel a ostatních ozdob, jež zušlechťují "posvátné" místo. Aniž by jsi si to uvědomoval, strávíš několik hodin ponořen do svitku. Vynese na povrch více otázek, než odpovědí. Co Nadd zamýšlel? Proč vlastně sepsal svitky? Chtěl na něco poukázat? Něco připomenout, změnit?
Vězeň jehož život skomírá, se poslušně tiskne k zemi, jen občas pozvedne ruku, aby zabránil světlu ozářit jeho tvář. Nejspíše začíná vnímat vlastní pomýlení, není v tobě konflikt cest, ale konflikt cílů. Kráčíš, však prozatím nevíš kam tvé kroky povedou.
Konečně se vzdá i poslední naděje, zlomil jsi ho. Z jeho výrazu vyprchají i poslední zbytky sveřepé bojovnosti, nahradí je odevzdanost. Naposledy se pokusí argumentovat, tentokráte proti počínání domnělého hostitele.
Snad jen vědomí jeho blízkého skonu, tě uchrání od propadnutí hněvu. Je to jen zvíře, které kouše před utracením. V koutu vlastní mysli, bez možnosti návratu.

Kodex?
Opravdu je tou formulí? Zlomený muž by stěží zvládl lhát, ještě tak okázalým způsobem, přesto tě posedne nejistota. Tvojí výhrůžku už nejspíše ani nevnímá, je připravený, chce zemřít.
Naposledy se zahledíš na svitek, podnět tolika myšlenek, další krůček na cestě. Za čím vlastně?
Za poznáním, za moudrostí temné strany. Za vlastní velikostí.
Probleskne ti hlavou, zauvažuješ jestli jsou to tvé vlastní myšlenky. Zakroutíš hlavou a s úctou, kterou zasluhuje, vrátíš svitek zpět na své místo.
Zbývá poslední, ukončit život polomrtvého psa. Ruka najde rukojeť meče, postupuješ pomalu, obezřetně. Moc dobře jsi pochopil dřívější lekci, nikdy není záhodno podceňovat soupeře, byť sebe-ubožejšího.
Chytneš ho pod ramenem a nadzvedneš, je to jako manipulace s dítětem, příliš jednoduché. Odtáhneš jej z jeho útočiště v zákoutí rohu, až před masivní obraz Onderonského krále.
Nad by byl zajisté poctěn.
Uvažuješ, zatímco mu násilím skloníš hlavu. Jeden rychlý pohyb, proud krve, bezvládné tělo klesá k zemi.
Nepokoušel se bránit, vzdorovat, je to patetické, smutné, primitivní...

Hlavu zabalíš do spacáku, stejně jej nebudeš potřebovat.
Máš ještě dosti času, krátká meditace ti neuškodí, naopak. Nevíš co můžeš přijít, postrádat síly, by mohla být kategorická chyba. Sedneš si do křížového posedu a zavřeš oči. Z pod víček vnímáš tlumené světlo ohňů, všude je ticho, přívětivé, prospěšné ticho.
Vidíš jeskyni, vše je zalité mlhou. Z mohutných krápníků odkapávají kapičky vody. Cítíš vlhkost, jeskyně je jí prosycená. Staletou zatuchlost, mísí se ze zatuchlou vodou. Sedíš na vyvýšenině, kterou stvořila samotná příroda. Ze všech směrů je slyšet prapodivný šepot, nebo je to jen pocit tlaku v uších? Nemůžeš se hýbat, tvé tělo je zcela paralyzované, smysly ochromené počtem novým vjemů. Co tu děláš? Proč se ti vyjevuje tato, co vlastně? Vize? Pomatená představa? Sen z vyčerpanosti? Ne, nespíš, alespoň si to troufáš tvrdit. V mlze před tebou se zformuje silueta, humanoidní, to je vše co dokážeš říci.
Bezprostřední okolí mlhy zčervená, jako soumrak na noční obloze. Skrze mlhu vidíš i zažloutlé panenky a zarudlé bělmo, září jako hvězdy na noční obloze. Dívá se na tebe, ty jsi nucen se dívat na ni. Připadá ti to jako hodiny, mučivé okamžiky bezmoci. Kurtyz...
Zašeptá silueta a přeruší tak ono mučivé ticho.
Tvé pocity tě ohrožují, oslabují tvou ruku. Hledáš rady dávných, upínáš se k mistrům. Začít musíš v sobě samotném.
Silueta k tobě vztáhne ruku, nemůžeš utéci, nemůžeš se pohnout, či bránit. Nedělej to! Ne... Mlha ustoupí, ke tvému zděšení ta postava jsi ty sám, starší, mnohem starší.

Otevřeš oči, zvláštní vize je pryč. Ještě chvíli zůstaneš sedět, nádech a výdech. Co to mělo znamenat?

Vyškrábeš se na nohy, odblokuješ dveře, už chceš být na cestě, chůze ti pomůže uspořádat si myšlenky, roztřídit všechny vjemy.
Sbalený spacák nacpeš do batohu, v rukou ti nesmí nic překážet.
Není důvod běžet, přesto se neubráníš rychlejší chůzi, pohání tě touha dorazit mezi prvními. Užít si skutečně vítězství, za které jsi tolik zaplatil.
Jen ty, tvé myšlenky, úvahy a pustina, táhlá cesta k branám akademie. Po Lauře žádné stopy, je možné, že to vzala oklikou. Nebo stále zpracovává ženu? Vlastně bude lepší, když ji ještě nějakou chvíli neuvidíš.
Noční pustina má zvláštní kouzlo, podivný závoj přikrývající vše živé.

Jdeš celou noc, svítá když v dálce uvidíš obrysy akademie.
Už si chceš oddechnout, když se zpoza jedné předsunuté barikády vyrojí trojice učedníků. Jsou ze stejné skvadry, o tom nemůže být pochyb. Nevidíš na nich žádné stopy zápasu, že by neuspěli?
O představě tě utvrdí slova nejvyššího z nich. Konstantin, člověk a méně výrazný učedník. Za celou dobu tvé existence na akademii jste spolu neprohodili snad jediné slovo.
Zaku.
Řekne s předstíraným kamarádským úsměvem.
Vždy jsem v tobě viděl silného jedince, uznával tě.
Pokračuje ve snaze blahosklonného podlézání.
Potřebujeme pomoci, neměli jsme štěstí. Musíš nám pomoci, jsme přeci přátelé. Stačí ta formule, prosím Zaku. Určitě se dohodneme, že?
Dohodneme? Pokud nedodají tělo, ani neřeknou formuli, čeká je dozajista smrt. Jejich život se nachází ve tvých krví potřísněných rukách.
Obrázek

Uživatelský avatar
Marinho
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 413
Registrován: 16.2.2012 21:17:57
Bydliště: Elpizies
Kontaktovat uživatele:
Bonaire

Re: Zake Kurtyz - Krůček k velikosti

Příspěvek od Marinho »

Korriban - Brány akademie

V meditaci vidím vizi. Nebo jen sen? Hraje si se mnou Svatyně? Nebo snad samotná Temná strana zuřící skrz vše na této planetě? Postava mne osloví jménem.

Začít musíš u sebe. Nehledej dávné mistry a jejich moudrost, neupínej se k mistrům.
Postava je velmi podobná něčemu, čím bych mohl být za několik let. Je to pohled do budoucnosti nebo jen mé představy? A jsem dost silný na to, abych šel vlastní cestou? Dostal jsem se přeci tak daleko sám, přestože mi nikdo nepomohl a nejbližší ... přátelé? mne zradili a snažili se mě oslabit, předběhnout, využít. Zatínám pěst. Já byl jejich přáteli. Tarwinovi jsem daroval smrt. Nechtěl jsem, aby se Farrinova banda vrátila nebo aby nebyl kořistí nějaké dravé zvěře. Zasloužil si ji, pomáhali jsme si celou dobu, cvičili, diskutovali, učili se. Byl ale příliš slabý na cestu, kterou se tady každý má vydat. Snad o všech mocných slyším, že jejich cesta byla vydlážděna mrtvolami slabých, mrtvolami přátel a nepřátel. Je to nějaké znamení? Již se chci zastavit na malou přestávku, abych se trochu napil a chytil dech, neuvědomil jsem si, jak vysoké tempo jsem nasadil. Zpoza jedné z bariér se vyloupne skupinka nějakých zoufalců, podle všeho taky z Osmičky.

Jeden z nich, podle všeho ten nejblbější mne osloví. Jeho ksicht mi něco říká. Nathan? Konrad? Konstantin? Tak nějak se jmenuje, důležitý to ale není. Chce po mě znát formuli, tvrdí, že neměli štěstí. Co si to dovoluje? Že se tu budou vyvalovat a pak to z někoho, kdo se vrátí, vymlátí? Ubožáci. Nemám v plánu jim formuli prozradit. Ani jim to ulehčit. Nemají tušení, co všechno jsem musel obětovat, abych se vrátil s úspěchem. Jejich drzost mne uráží a cítím, jak mne pohlcuje vztek. Napřed je zkusím odlákat, přeci jen jsou tři a já jsem na rozdíl od nich unavený. Ale ani na vteřinu nezaváhám, jestli jim zachránit krk. Tam venku jsou ještě tři živí zajatci a jen jedna kompletní skupina, Laura a dva poskoci Farrina.

Slyšel jsi o svatyni Freedona Nadda? Uvnitř najdeš jednoho ze zajatců. Když hejbneš prdelí pro jednou, tak se stihneš vrátit.
Není mi jasné, zda by Lordu Uriasovi stačil kus těla, jeho instrukce nebyly úplně jednoznačné. Proto s sebou tahám tu hlavu, jako důkaz, že jsem formuli získal sám. Nečekám na reakci a pokračuji v cestě. Nepochybuji o tom, že se těm sráčům nebude chtít jít až ke svatyni, navíc mi to nemusí věřit. Jednu ruku držím na rukojeti meče a druhou nechám provléknutou jedním popruhem, abych mohl okamžitě odhodit batoh na zem. Jdu od nich, takže mou opatrnost alespoň z části kryjí moje vlastní záda.
"Admini nejsou banda emocionálně nestabilních hňupů."
- MrTukan

jako moderátor i hráč odpovídám ve všední dny mezi 8:00 a 16:00 až na ojedinělé výjimky

Uživatelský avatar
Alyatur
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 247
Registrován: 13.9.2012 06:31:35

Re: Zake Kurtyz - Krůček k velikosti

Příspěvek od Alyatur »

Korriban - Brány akademie

Jako můžou? Projede tebou pocit hněvu. Nevypadají vyčerpaně, pokusili se vůbec? Svádí to na nedostatek štěstí. Tenhle úkol nebyl o štěstí, byl o schopnostech. Úsilí, potu a krvi. Tímto si neprošli, tak jakým právem se ptají na formuli.
Konstantinovi společníci, nevypadají o nic nebezpečněji než on sám. Pachtí se na vlně průměru, možná spoléhají na odchytnutí slabého jedince. Počkat! Myslí si snad, že jsi slabý? Tvůj hněv se jenom prohlubuje, přesto nechceš začínat zbytečné konflikty před cílem. Akademie už je na dosah, úspěch a vysvobození. Vnitřně se těšíš na reakci mistra, věříš, že jdeš jako jeden z prvních. Jak bude reagovat? Kolik tvých spolu-učedníků se vrátí?

Ukročíš a pokusíš se je obejít, ruka svírá jílec meče, nic nechceš ponechat náhodě. Chvíli tě pozorují, neuspokojeni odpovědí, kterou jsi jim poskytl.
Příteli...
Chytne tě za rameno Konstantin a pokusí se tě otočit. V jeho tváři se zrcadlí stopy nejistoty, ale rovněž i stálá arogantní drzost. Je si vědom přesily, dodává mu důvěru.
Myslím, že jsme si nerozuměli.
Řekne a jeho společníci přidají spokojený úsměv. Chová se jako typický násilník. Nečekal jsi, že to někdy připustíš, ale Farrinovi nesahá ani po paty. Když už nic jiného Farrin měl čest, čest postavit se ti sám v otevřeném boji. Dokonce se vrhnout proti přesile. Přistihneš se, že pod tíhou skutečností, jej skoro uznáš.
Chtěli jsme požádat, ve vší kolegialitě o formuli, ne ukázat cestu.
Sarkasticky se zasměje a okatě poklepe na rukojeť vlastního meče. Jakoby to něco znamenalo. Snaží se ti vyhrožovat? Tolik k přátelské pomoci.
Nechceme být nezdvořilí, ale nemáme čas někam chodit, jistě to chápeš.
Sám ustoupí o krok zpět, jeho společníci si začínají stoupat podle trojúhelníkové formace, chystají se na přepadnutí.
Takže si nebudeme dělat problémy a ty nám to hezky prozradíš, že?
Dodá samolibě a všichni tři se ustálí na svých místech. Mají značnou míru výhody, ale zdaleka ne tvůj prožitek. Nejsi ten chlapec, který opustil bránu a to trojice neměla možnost zaregistrovat.

Posloucháš Konstantina, cítíš vařící se krev. Málem však přehlédneš zvláštní pocit, tíhu očí na zádech. Někdo vás pozoruje, někdo jehož blížící se energii jsi již zaznamenal. Někdo kdo připravil vězně a umožnil tuto "zábavu". No ano, ona...
Obrázek

Uživatelský avatar
Marinho
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 413
Registrován: 16.2.2012 21:17:57
Bydliště: Elpizies
Kontaktovat uživatele:
Bonaire

Re: Zake Kurtyz - Krůček k velikosti

Příspěvek od Marinho »

Korriban - Brány akademie

Můj plán nevyšel. Ne, že bych mu dával velké naděje, ale situace se stává horší a nezůstává mi příliš možností. Urážením mé osoby ve mně roste vztek a přestávám myslet racionálně, čím dál častěji se přikláním k řešení je prostě na místě rozsekat.

Tak to bude pokaždé? Kdejaký ubožák se mi bude stavět do cesty a parazitovat na mém úsilí?
Roste ve mně vztek. Nevím, jak se budou na akademii tvářit na mrtvého Farrina a Tarwina, ale další tři mrtví na mé cestě situaci rozhodně nezlepší. Jediný přímo nenásilný způsob vyřešení situace mne nenapadá. Farrin bojoval čestně, neměl strach, dokud tedy nepoznal mou skutečnou Sílu. A to není nic, čím jsem se stal od té doby. Tito ubožáci nevidí svou smrt, i když stojí přímo před nimi a dýchá jim do tváře. Je škoda plýtvat mými silami. Cítím upřený pohled, připomíná mi pohled lady Nir. Pozoruje snad mne? Stydím se, že se v jejích očích ukazuji jako slaboch, ale splnění úkolu je pro mě důležitější.

Mám dokonce dvě formule. Jednu si samozřejmě nechám pro sebe, tu druhou ale dám jen jednomu z Vás. Ti ostatní ji nepotřebují, mrtvým bude k ničemu. Ukažte, co ve vás je a že alespoň jeden z vás je schopnější než Konrad.
Schválně mluvím jen k dvěma vzadu, pohledem ignoruji Konstantina, jehož jméno jsem úmyslně zaměnil. Je to jen další zoufalý plán, který nemusí vyjít. Při náznaku, že jsem někoho z nich přesvědčil, aby se o formuli bil s ostatními, ustoupím bokem, abych se mohl usadit a nabrat ještě trochu sil. Jednoho z nich vyřídím snadno a budu mu moci vysvětlit, že pro slabé tady opravdu není místo.

Jestli ne, nezbývá mi, než bojovat. Tento souboj bude zábavný a snad i doufám, že se se mnou rozhodnou bojovat všichni. Cítím, jak mi všemi buňkami prostupuje Síla, ničí slabou tkáň a nahrazuje ji temnotou.
"Admini nejsou banda emocionálně nestabilních hňupů."
- MrTukan

jako moderátor i hráč odpovídám ve všední dny mezi 8:00 a 16:00 až na ojedinělé výjimky

Zamčeno

Zpět na „Dočasně uzavřené výcviky“