Výcvik pro Funnyho(Mais de Ream)

[Funny]

Kamparas, Tréninkové Centrum:

Po chvilce chůze chodbou jsem došel až k odbočce, kde byla další chodba, která vedla do knihovny. Protože jsem se chtěl podívat do knihovny, tak jsem dlouho neváhal a zahnul vpravo. Došel jsem až na konec chodby ke dveřím, a když jsem je otevřel, tak se mi naskytl další děsivý pohled. Knihovna byla v hrozném stavu. Elektronické knihy dříve, ještě před vydáním Rozkazu 66, svítily světle modrou barvou, dnes však ne, byli vyhaslé a šedé. Tisíce, možná milióny informacích nenávratně ztracených. Regály nalevo, které sahali až ke stropu, byly plné rozbitých elektronických knih. Pod regálem se nacházelo pouze velké množství střepů z rozbitých knih. V regálech napravo byly uloženy nyní již spálené papírové svazky. U nejvzdálenější stěny byly další dva regály plné blasterem vystřílených elektronických knih a dva počítače, které se zdáli být nepoškozeny. Bylo naprosto jisté, že i zde byli Stormtroopeři. Avšak tady se neobtěžovali s odnášením důležitých předmětů, prostě je zničili. Stoupl jsem si do středu místnosti, zavřel oči a ponořil se hluboko do Síly, aby mi ukázala neporušené elektronické knihy nebo papírové svazky, pokud zde nějaké byli. Po dokončení tohoto hledání jsem měl v plánu prohledat ještě počítače, na kterých se mohly uchovat některé důležité informace.

[Jordi Linx]

Kamparas, Knihovna:
Když jsi se ponořil do Síly, tak ti celé tohle místso přišlo neuvěřitelně mrtvé, jakoby bez života a nepocítil jsi nikde nic, co by tě k něčemu mohlo navést nebo dovést. Po neúpěchu tohoto hledání jsi zamířil k dvěma počítačům na konci místnosti, které sis začal prohlížet. Jeden měl rozmlácený monitor a vlastně celý svůj ovládací panel od pažby zbraně stormtrooperů, zatímco druhý byl jenom trochu omlácen v místě, kde se do něj zasouvají paměťové disky. Zkusil jsi ho spustit a opravdu naběhl a objevilo se ti i základní menu, jenže u většiny jeho položek bylo zobrazeno: Nelze přistoupit nebo Technická závada, což ti nakonec neposkytlo mnoho možností, kam by jsi se mohl ubírat dál. Jediné co bylo zpřístupnitelné, byl poslední záznam správce knihovny. Rozhodl jsi se ho spustit, protože ti stejnak více možností nezbývalo. Objevil se záznam Jediho s mečem v ruce, který stojí před prvním, nyní rozmláceným, terminálem, jenž něco zobrazoval, když se objevilo několik výstřelů z blasterů.
Napadli nás klonoví vojáci ! Naši vlastní vojáci, pokusím se zachránit co se dá, ale ...
pronese Jedi směrem do záznamu, když se náhle odmlčí, aby se soustředil na obranu. Poté se natáhne po Síle a shodí jeden hořící regál s knihami(první v řadě z tvé současné pozice) směrem ke stormtrooperům, než se záznam přeruší a vlastně i ukončí.

[Funny]

Kamparas, Knihovna:

Ani jsem nebyl příliš překvapen, když jsem nic při svém hledání pomocí Síly nenašel. Po neúspěchu prvního hledání jsem přistoupil ke dvoum počítačům na konci místnosti. První počítačový terminál měl rozmlácený monitor a celý svůj ovládací panel od pažby zbraně Stormtrooperů. Druhý terminál dopadl o poznání lépe než první, kromě omláceného místa, kam se zasouvají paměťové disky, vypadal nepoškozeně. Pokusil jsem se počítač zapnout a po chvilce skutečně naběhl. Na obrazovce se objevilo základní menu, bohužel se ale u téměř všech položek zobrazila zpráva, která zamítnula přístup do zvolené sekce. Jediné, co šlo spustit, byl poslední záznam správce knihovny. Protože jsem stejně neměl na výběr, tak jsem záznam spustil. Shlédl jsem krátký, ale děsivý záznam, který byl z doby, kdy na tréninkové cetrum útočili Stormtroopeři, tehdy ještě nazývaní normálně klonoví vojáci. Záznam skončil dříve než neznámý Jedi buď utekl, nebo zemřel. Bohužel byla zásuvka, kam se zasouvaly paměťové disky, zničena, takže jsem nemohl záznam nahrát. Z toho důvodu jsem si záznam spustil ještě jednou, abych si zapamatoval každý detail. Na chvíli jsem si záznam zastavil v okamžiku, kdy byl v záběru druhý, nyní rozbitý, počítač, který něco zobrazoval. Pokusil jsem část obrazu, kde byla obrazovka počítačového terminálu, přiblížit, jestli bych nedokázal přečíst informace zobrazené v záznamu. Použil jsem také Sílu, abych dokázal zaostřit zrak co možná nejlépe. Když záznam skončil, tak jsem vypnul počítač a vyšel dveřmi na chodbu. Přes chodbu do knihovny jsem se vrátil na hlavní chodbu a po odbočení vpravo jsem pokračoval hlouběji do prostor tréninkového centra, kde se zřejmě nachází ubytovny.

[Jordi Linx]

Kamparas, Knihovna:
Ještě předtím, než jsi se vydal pryč z knihovny, tak jsi se pokoušel podrobně projít několikrát záznam, ale ani s přibližením nebo použitím Síly se ti nepovedlo přečíst informace na druhém počítači, protože nejenže byli převrácené, ale hlavně rozmazané a značnou část záběru skryté za tělem Jediho, nejspíše místního archiváře. Po tomto, dalo by se řící dalším, nezdaru, jsi opustil zničenou knihovnu a vydal se chodbou, tentokráte směrem do ubytoven. Chodba končila dveřmi, který ti odhalili nakonec jenom další chodbu, ta však měla mnohem více dveří, které každé jednotlivé vedli do pokojů zde dříve žijících rytířů, padawanů. Doleva se po délce chodby na každé její straně rýsovali čtvery dveře a na konci jedny další, které vedli nejspíš dále do budovy a dost možná i zpět k fontáně, nedaleko níž jste přistáli. Doprava byl jenom kousek chodby, které taky zakončili dveře, které také vedli dále do budovy, ale spíše k místnotem rady.

[Funny]

Kamparas, Obytná část:

Dveřmi jsem vstoupil do další chodby, která poskytovala přístup vpravo do místnosti rady a vlevo do pokojů padawanů, rytířů nebo mistrů Jedi, kteří dříve tréninkové centrum obývali. Celou dobu, co jsem prohledával bývalé tréninkové centrum, jsem neviděl žádné mrtvoly, což mě znepokojovalo. Věděl jsem o třech možnostích, kdo mohl mrtvá těla odklidit. První byla ta, že je odnesli ještě klonoví vojáci, avšak tuto možnost jsem považoval za nejméně pravděpodobnou. Další byla taková, že tréninkové centrum již někdo, nejspíš nějaký přeživší Jedi, po útoku klonových vojáků navštívil a těla Jediů spálil, jak bývalo zvykem. A ta poslední, že někdo se během útoku ukryl a masakr na Kamparasu tak přežil, a když kloni odešli, mrtvá těla spálil. A za předpokladu, že kloni zničili i všechny lodě v hangáru, tak kdyby někdo útok skutečně přežil, zůstal by zde. Zcela odříznut od ostatních světů. Rozhodl jsem se tedy, že ještě než půjdu do místnosti rady, tak prozkoumám pokoje. Došel jsem k prvnímu pokoji a zastavil se přede dveřmi, protože mě právě něco napadlo. Rozhodl jsem se opět použít Sílu, nyní k prozkoumání pokojů, abych zjistil jestli se v některém z nich někdo nenachází. Kdybych při hledání někoho našel, tak bych nejdříve vstoupil do pokoje, ve kterém by se nacházel. Pokud bych při hledání nikoho nenašel, začal bych systematicky prohledávat jeden pokoj po druhém.

[Jordi Linx]

Kamparas, Obytná sekce:
Po zběžném porozhlénutí přistoupíš k dveřím prvního pokoje a pokusíš se Sílou vycítit, jestli se v něm někdo neskrývá. Když se ti dostane záporné odpovědi na tuto otázku, tak i nadále opatrně otevřeš dveře, aby jsi viděl prázdný pokoj v němž v době útoku nejspíš nebyl nikdo ubytován. Přejdeš tedy na druhou stanu chodby k druhým dveřím, kde postupuješ stejně, než staneš v opět prázdném pokoji. Zklamaný dalším neúspěchem zamíříš k třetímu pokoji, kde po jeho otevření konečně něco spatříš. Tedy není toho mnoho, vlastně jenom nedostlaná postel na níž byl pohozený zaprášený plášť, jenž je pro Jedie tak typický. Ve skříni jsi našel ještě jeden čistší plášť a nějaké dívčí šaty, jak jsi mohl usoudit, když jsi jedno triko prozkoumal blíže. Ve spodku skříně byli i dva páry menší obuvi, o jejímž zkoušení jsi ani nepomyslel. Poslením místem k prohlédnutí byl menší stolek na jehož vršku se povaloval stále ještě funkční chronometr. Ani v šuplíku jsi toho však moc nenašel, jeden hřeben, sponu do vlasů, menší nůžky a tištěný deník. Sáhl jsi po něm, když jsi náhle něco neurčitého pocítil v Síle a přicházelo to ze směru od dveří v chodbě vedoucích nejspíše směrem ke kašně.

[Funny]

Kamparas, Obytná sekce:

Když jsem v pokoji, před kterým jsem stál, nikoho neucítil, tak jsem opatrně otevřel dveře a vstoupil dovnitř. Pokoj byl prázdný a zřejmě v něm před útokem nikdo nebyl ubytován. Proto jsem z pokoje odešel a přešel ke dveřím na opačné straně, kde jsem před vstupem opět prohledal pokoj Sílou. Bohužel jsem ani nyní nikoho neucítil, a tak jsem vstoupil do pokoje, který byl prázdný stejně jako ten první. Už jsem si přestával myslet, že v pokojích něco nebo někoho najdu. Ve třetím pokoji jsem konečně něco nalezl. Na nedostlané posteli byl pohozen zaprášený plášť, který tradičně nosili rytíři Jedi. Postel mohla být nedostlaná jak od dnešního rána, tak i od útoku klonů, takže to moji teorii o tom, že někdo útok na tréninnkové centrum přežil nepodporovalo, ani nevylučovalo. Po otevření skříně jsem spatřil další, tentokrát čistší, plášť a nějaké šaty. Když jsem jedno triko prozkoumal blíže, tak jsem zjistil, že se jedná o dívčí oblečení. Na spodku skříně se nacházely ještě dva páry obuvy. Poslední místo, které bylo možné v pokoji prohledat, byl menší stolek. Na vrchu byl pouze stále fungující chronometr. V šuplíku, jenž jsem následně otevřel, bylo také jen pár věcí a to hřeben, nůžky, spona do vlasů, ale nejdůležitější věc tištěný deník. Když jsem se ho chystal vytáhnout ze šuplíku, abych si ho poté mohl prohlédnout, ucítil jsem v Síle něco neurčitého a přicházelo to ze směru dvěří, které vedli nejspíše k fontáně. Rychle jsem si deník vložil za opasek, abych se pak pro něj nemusel vracet a vyšel zpět na chodbu. Sáhl jsem k opasku pro svůj světelný meč a vzal si ho do pravé ruky. Kdyby se za těmi dveřmi nacházelo něco nebezpečného, byl jsem schopný světelný meč během setiny sekundy v případě potřeby aktivovat. Pomalu a opatrně jsem se začal ke dveřím přibližovat a snažil se pomocí Síly zjistit, co se za dveřmi nachází.

[Jordi Linx]

Kamparas, Obytná sekce:
Po rychlém uschování nalezeného deníku jsi se rychle a opatrně přemístil ke dveřím od nichž jsi pocítil onu nerovnováhu v Síle. Připraven kdykoliv uchopit svůj světelný meč jsi se ponořil do Síly a snažil se sledovat přibližující se objekty či objekty. Nejprve to nebylo zřetelné, jen že se k tobě přibližuje, teprve o několik dalších vteřin později jsi rozeznal, že se jedná o víc osob, které se pohybovali v překvapivě uspořádané skupině. Nejprve jsi zachytil jednu čtveřici, kterou následoval o kus dále druhá čtveřice. Postupovali tiše a opatrně, což se ti dařilo sledovat z jejich pohybu, když v tom momentě jsi zachytil další varování v Síle. Okamžitě jsi jej prozkoumal, aby jsi zjistil, že přichází z úplně opačné strany, než se doposud blížili dvě čtveřice organizovaných osob. Pohlédnul jsi k druhým dveřím, o kterých ses předtím domníval, že vedou k místnostem rady, kde jsi měl později v plánu se později setkat s Klossi Anno.

[Funny]

Kamparas, Obytná sekce:

Nejprve jsem pomocí Síly zjistil, že se ke mně neznámé objekty přibližují, poté že se jedná o více osob, které postupují neočekávaně organizovaně. Soustředil jsem se na neurčitý počet osob, abych se dozvěděl z kolika osob se skupina skládá, jak jsem hned zjistil, tak ze čtyř a za první skupinou šla stejně početná druhá. Další varování v Síle jsem prozkoumal také. Tentokrát pocházelo z místností rady, alespoň jsem si tedy myslel, že to jsou místnosti rady. Pokud měly neznámé osoby nepřátelské myšlenky, tak by nebylo dobré nechat se obklíčit, proto jsem couvl ke dveřím do chodby, jenž spojovala obytnou sekci s tréninkovým centrem, abych měl připravenou únikovou trasu. Do druhé ruky jsem si vzal komlink a pokusil se spojit se svou mistryní.
Mistryně, někdo na Kamparasu je. Osm neznámých osob jde od fontány k obytné sekci a ještě něco je v místnostech rady. Já jsem uprostřed chodby obytné sekce u dveří na chodbu, která vede k tréninkovému centru.
Oznámil jsem mistryni Anno přes komlink svou situaci, která nastala a čekal na odpověď. Pokusil jsem se také Sílou prozkoumat něco neznámého, co se nachází v místnostech rady, ale část své pozornosti jsem věnoval také osmi člené skupině přibližující se ke mně od fontány. Za žádných okolností jsem se nechtěl nechat překvapit.

[Jordi Linx]

Kamparas, Obytná sekce:
Přikrčil ses u chodby vedoucí zpět ke knihovně a po informování své mistryně jsi čekal buď na odpověď od ní, nebo až k tobě dorazí oni pronásledovatelé. Neuvěřitelné ticho, které panovalo na chodbě, bylo až zarážející a nevěstilo nic příjemného.
Maisi, už jsem to zjistila také ... jsou to imperiálové, zmiz odtamtud, jak nejrychleji dovedeš ... a zatím se nevracej k loďi !
odpovídala ti rozdrobeně tvoje mistryně, přičemž se vždy po chvilkách odmlčela, jak se musela vypořádat se střelbou z jejího pozadí, která nenaznačovala nic dobrého. Spojení se poté odmlčelo, klidm který tu však předtím byl, se nedostavil. Dveře na obou stranách se prudce rozevřeli a ty jsi v nich mohl zahlédnout nezaměnitelné bílé uniformy, které mohli patřit jenom jedněm vojákům. Blištivě bílé uniformy imperiálních stormtrooperů na tebe zamířili z obou stran a chystal se po tobě okamitě pálit z blasterů.

[Funny]

Kamparas, Tréninkové Centrum:

Když mi mistryně Anno rozdrobeně odpovídala, tak jsem v pozadí slyšel blasterovou střelbu, která nenaznačovala nic dobrého. Od mistryně Anno jsem se dozvěděl, že to jsou imperiálové, což jsem si už myslel, když jsem zaslechl střelbu. Pokyny byly zcela jasné, rychlé utéct a zatím se nevracet k lodi. Komlink jsem si bleskurychle připl zpět na opasek. Pak se náhle otevřely dveře na obou stranách chodby a v nich se objevili imperiální vojáci v nablískaném bílém brnění, Stormtroopeři. Rychle jsem otevřel dveře do chodby, která vedla k tréninkovému centru, a vstoupil do ní. Když jsem probíhal dveřmi, tak abych se nezpomaloval, Sílou jsem zmáčkl tlačítko, které zavíralo dveře. Nyní po mně Stormtroopeři nemohli hned střílet, nejprve museli otevřít dveře, což mi dá pár vteřin navíc. Poté, co se za mnou dveře zavřely, tak jsem opět použil Sílou, abych dosáhl neuvěřitelné rychlosti. Bylo možné, že se v tréninkovém centru nachází nějací Stormtroopeři, avšak jinam jsem nemohl, nýbrž v knihovně by mě Stormtroopeři hned dohnali, proto jsem zažehl svůj světelný meč. Když už jsem byl blízko u dveří do tréninkového centra, tak jsem Sílou otevřel dveře a připravil se na boj, který mohl nastat, jestli se v místnosti nacházeli nějací imperiálové.

[Jordi Linx]

Kamparas, Tréninkové Centrum:
Na nic jsi nečekal a rozhodl se od mužů v bílém brnění co nejrychleji vzdálit, čímž jsi z počátku vynuloval jejich šanci na jakýkoliv, byť náhodný zásah. Rychle jsi proběhl dveřma do chodby směrem ke knihovně a pro jistotu za sebou zavřel, aby jsi vojáky zdržel a zvýšil svůj náskok. K tomu jsi využil i pomoci Síly, kdy jsi se urychlil nad běžné lidské meze a rychle se vyřítil do zbořené tréninkové haly. Zde jsi se trochu zarazil, když jsi nenarazil na žádný odpor, který jsi tu předpokládal. Rozhodl jsi se dál nezdržovat a pořád zvýšenou rychlostí pokračovat pryč, takže přes polozobřenou krytou tréninkovou halu, skrz díru ve zdi na venkovní cvičiště. Dorazil jsi však jenom k díře ven, když jsi vlivem své setrvačnosti srazil dva stormtroopery přímo do jejich dvou kolegů za nima. Sám jsi měl co dělat, aby jsi ustál náraz, ale naštěstí jsi se udržel na nohou, aby jsi se mohl rychle rozhlédnout. Za týmem stormtrooperů, které jsi trochu šťastnou náhodou srazil k zemi jsi spatřil ze směru odkud jsi jsem před tím přišel, další trojici týmů, kteří se už chystali po tobě střílet. Jediná další cesta, kterou jsi rychle zaregistroval, byla branka vedoucí pryč z centra směrem ke kraji kaňonu a dost možná i na nějakou cestu dolů do něj.

[Funny]

Kamparas, Tréninkové Centrum:

V tréninkovém centru žádní Stormtroopeři nebyli, což mě trochu překvapilo. Rozhodl jsem se rychle, stále zvýšenou rychlostí pomocí Síly, pokračovat dál na venkovní cvičiště. Skrz díru ve stěně, která byla jediným vstupem do tréninkového centra, jsem chtěl vyběhnout ven, ale srazil jsem se se dvěma Stormtroopery. Vlivem své setrvačnosti jsem je srazil do jejich dvou kolegů, kteří šli za nimi. Téměř jsem také spadl, avšak nakonec jsem se udržel na nohách a podařilo se mi rozhlédnout okolo. Za skupinou čtyř Stormtrooperů, jenž jsem před chvílí srazil, jsem spatřil další tři skupiny, dvanáct Stormtrooperů chystajících se na mě vystřelit. Musel jsem odtud zmizet a to okamžitě. Jedinou cestu vedoucí pryč, které jsem si všiml, byla branka vedoucí ke kraji kaňonu, bylo také dost pravděpodobné, že tam bude i nějaká cesta dolů do něj. Pomocí Síly jsem získal opět neuvěřitelnou rychlost, které by člověk bez použití Síly nemohl nikdy dosáhnout, a vyběhl směrem k brance. Když už jsem byl od branky vzdálen jen pár metrů, tak jsem přestal používat Sílu k dosáhnutí vysoké rychlosti. Přesně v ten okamžik jsem se prudce odrazil i s pomocí Síly a přeskočil branku. Sílu k dosáhnutí neuvěřitelně vysoké rychlosti jsem přestal používat proto, abych nespadl do kaňonu a branku jsem přeskočil jen těsně nad ní, abych ve vzduchu byl jen chvilku a Stormtroopeři mě neměli šanci zaměřit.

[Jordi Linx]

Kamparas, Trénikové Centrum:
Po rychlém vyhodnocení situace jsi se opět dotknul Síly a jak nejrychleji to bylo možné doběhl k brance a elegantně ji přeskočil. To vše za bouřlivého doprovodu blasterové palby, která kopírovala tvoji dráhu pohybu, dokud jsi nepřeskočil branku, což stormtroopeři nečekali. Jejich překvapení však netrvalo dlouho, když se stále v organizovaném útvaru vydali rychle za tebou, to vše jednoznačně říkalo, že to není první situace, kdy pronásledují Jedie, či padawany. Ty jsi se svým přeskokem dostal za branku a jediná možná cesta vedla do sestupujícího tunelu dolů do kaňonu. V tunelu k tvému překvapení nebyla tma, protože v několika místech byli skoro až umělecky vytvořeny otvory, kterými sem pronikalo dostatek světla, aby jsi viděl kam jdeš a o něco nezakopl. Sešel jsi až k jeho konci a před tebou se otevřelo poměrně široké úst kaňonu, jímž protékala úzká říčka. Z jedné možnosti cesty jsi nyní měl dvě - doprava po proudu řeky, nebo doleva proti proudu pod skálou, která nad sebou drží výcvikové centrum. V Síle jsi ucítil jakési lehké zašimrání, které ti říkalo, že směrem proti proudu už kdysi dříve nějaký Jedi šel.

[Funny]

Kamparas, Kaňon:

Že přeskočím branku Stormtroopeři nečekali, a proto přestala blasterová střelba kopírovat dráhu mého pohybu. Stormtroopeři však rychle zareagovali a rychle se za mnou vydali. Věděl jsem, že se jich hned tak nezbavím. Určitě už nějaké rytíře Jedi, během štvanice, kterou na nás pořádá císař a Darth Vader, pronásledovali, a tak mají dost zkušeností a jistě znají alespoň nějaké schopnosti Jediho. Nebyl čas se zdržovat, po přeskočení branky jsem spatřil jedinou možnou cestu, do tunelu sestupujícího dolů do kaňonu. Protože jsem stejně neměl na výběr, tak jsem vběhl do tunelu, který byl prosvětlen, což jsem neočekával. Když jsem při běhu tunelem zapátral po zdroji světla, všiml jsem si na několika místech až uměleckých otvorů.
Mohla je zde vytvořit sama příroda, nebo rytíři Jedi, jenž tréninkové centrum kdysi obývali. Třeba místo na druhé straně mohlo být často navštěvováno, jako oblíbená destinace pro meditace.
Pomyslel jsem si při krátkém pohledu na otvory. Když jsem sešel až ke konci tunelu, tak jsem uviděl široké ústí kaňonu, kterým protékala úzká říčka. Nyní jsem měl dvě možnosti, kudy jsem mohl pokračovat. Podíval jsem se doprava po proudu řeky a pak doleva proti proudu řeky. Při pohledu doleva jsem nemohl přehlédnout skálu, která nad sebou drží tréninkové centrum.
Možná je ve skále skrytý tajný hangár, na povrchu žádný vidět nebyl. Navíc je to skvělé místo pro hangár…
Z krátkého přemýšlení mě vytrhlo lehké zašimrání Síly, které mi říkalo, že proti proudu řeky už dříve nějaký Jedi šel. Další důvod, proč jít ke skále. Deaktivoval jsem světelný meč, ale stále jsem ho držel v pravé ruce připravený kdykoliv zažehnout a vyběhl jsem směrem ke skále. Stále jsem byl pomořen v Síle, abych si všiml nějaké stopy po Jedim, který tudy dříve šel, nebo aby mě upozornila na nebezpečí.