Výcvik pro Funnyho

[Garth Devilman]

Yavin IV – v zahradách

A já tebe... Rinn mírně pohodila hlavou, až ji už tak dlouhé vlasy spadly do očí. Neseš sebou těžké břímě. Pronesla, když si je odhrnula z čela. Svoje tajemství si nech pro sebe. Dává ti energii a sílu vytrvat. Aniž to tušíš, máš netušené možnosti, které jsi zatím neobjevil. A popravdě... Něžně zašermovala Mayovi prstem před očima. I osobní kouzlo. Sáhla do kapsičky svého roucha. Za chvíli vytáhla ruku a otevřela dlaň. Podívej... Zašeptala. S dlaně vyskočila malá opička s poměrně zakrouceným ocáskem. Na první pohled by na ní nebylo nic zvláštního, ale když se mladík podíval pozorněji, zjistil, že opička, která mezitím seskočila na zem a chlapce si měřila svýma žlutýma očkama má blyštivou srst.

Rinn se začala chichotat, když zvířátko otevřelo tlamičku, vyplázlo jazýček, pak sklonilo hlavičku a líně vskočilo mladíkovi do náprsní kapsy. Pak vystrčila hlavu spokojeně zavrněla a zalezla zpět. To je Recnot. Vysvětlovala stále usmívající se Rinn. Otec mi ji koupil k narozeninám na trzích. Ten prodavač říkal, že slouží jako ochránce svého pána a neopustí ho ani v nouzi nejvyšší. Nechápu co tím myslel. Jak může ochraňovat někdo, kdo pořád spí? Zažertovala. Ale je milá. Stejně jako ty... V tu chvíli se ozval gong oznamující večeři.

[Funny]

Yavin IV - zahrady Akademie

Po doznění gongu, který oznamoval večeři jsem odvrátil svůj zrak od Rinn a podíval jsem se na svou náprsní kapsičku, ve které byla vidět malá opička se svou krásně nablýskanou srstí, který byla stříbrná. Lehce jsem Recnot pohladil po hlavičce a poté zašeptal, aby to slyšela jen ona.
Jsi opravdu hezká Recnot, rád tě poznávám.

Když jsem domluvil podíval jsem se na Rinn a při vzpomínce na hlasitý gong, který zřejmě oznamoval, že je čas večeře jsem promluvil.
Řekl bych, že ten gong oznamoval večeři. Já mám docela hlad, tak co kdybychom se šli najíst? Aspoň zjistím, jaký tady vařejí jídlo.
Poté jsem se na Rinn usmál a společně jsme prošli dveřmi zpět do jedné z chodeb v chrámu. Tedy já, Rinn a Recnot, o které jsem se dozvěděl teprve před chvilkou. Ta malá opička, co se mi přistěhovala do kapsy, se mi líbila čím dal tím víc.

Akademie – v jedné z (mnoha) chodeb

Hned jak jsme se ocitli za dveřmi, tak jsem na Rinn opět promluvil a oba jsme se dali do chůze směrem k jídelně.
Ani jsem ti ještě nepoděkoval za Recnot, omlouvám se a děkuji ti nyní. Je hezká, téměř jako ty. Přesto jak Recnot vypadá, bych řekl, že je klidně možné, že svého pána ochrání. Ne vždy je všechno takové jak vypadá.
Poté, co jsem domluvil, jsem se na Rinn usmál.

[Garth Devilman]

Yavin IV – Akademie

Inu, ať chceš nebo nechceš, evoluční pokrok nezastavíš. Zachichotala se Rinn. I když musím přiznat, že stříbrné vlasy by se mi hodily. Pár vešel do jídelny, kde to čpělo nejrůznějšími vůněmi.

Áaaa, Huttská omáčka s pikantním masem. Četla Rinn jídelníček. No, doufám, že se jedná pouze o reklamní trik, protože nerada bych cpala do žaludku něco, do čeho slintal huttský milostpán.... Obrátila oči v sloup. Půjdu sehnat, nějakou tu báječnou večeři. Vy dva zatím můžete sehnat nějaká místa u stolu. Usmála se na Maya a také na Recnot, která vystrčila zvědavě hlavu a čichala. Hodně zdaru... Usmála se Rinn a zmizela ve frontě.

[Funny]

Yavin IV - jídelna Akademie

Hmmm… tak Huttská omáčka. No jsem zvědavej jak bude chutnat, ještě nikdy jsem jí nejedl.

Na chvíli jsem zapřemýšlel o jídle, poté jsem si vzpomněl na Rinnina poslední slova a trochu jsem se divil proč mi přála hodně zdaru, ale když jsem se otočil, tak jsem to zjistil. Jídelna byla téměř celá plná a najít volný stůl nebude rozhodně lehké. Rozhlédl jsem se po místnosti a když jsem konečně nalezl volný stůl a šel směrem k němu, tak si tam sednul nějaký další student i se svými přáteli. Musel jsem tedy pokračovat v pátraní, při kterém jsem zahlédl Mistra Katarna, jak se o něčem baví s Mistrem Skywalkerem a vedle nich byl alespoň prozatím volný stůl.

Konečně, už jsem si začínal myslet, že tu žádný volný stůl nenajdu…

Pomyslel jsem si a pak jsem se rychlou chůzí vydal ke stolu. Po pár metrech jsem došel ke stolu a posadil se na jednu ze čtyř židlí. Pak jsem se podíval na svoji kapsičku, která se nedávno stala novým domovem Recnot. Trochu jsem k ní sklonil hlavu a pošeptal.

Tak jak se ti u mě v kapse líbí, doufám, že to není o moc horší než u Rinn? Až přijdeme do mýho pokoje, tak ti tam udělám nějakou hezkou postýlku, ať se máš dobře. A nechtěla by si se taky najíst?

Když jsem domluvil, tak jsem se usmál a Recnot v tu chvíli vystrčila z kapsičky hlavu a můj úsměv se ještě zvětšil. Pohladil jsem Recnot jemně po její krásné srsti a poté začal vyhlížet Rinn, která šla pro jídlo.

[Garth Devilman]

Yavin IV - jídelna Akademie

Těžko říct, kdo se těšil víc. Zdali opička na jídlo, či Mayo na Rinn. Nakonec se dočkali svým způsobem oba. Přes obrovskou frontu si razily cestu dívčiny blonďaté vlasy. Recnot, která vycítila blízkost potravy vyskočila svému pánovi z kapsy, přistála na lavici a hlavou nakukovala přes kamenný stůl. Vidím, že máte oba pořádný hlad. Chichotala se Rinn, když vyskládala na stůl dva tácy s večeří a malou misku. Přeji dobrou chuť... Popřála a sedla si na protější lavici.

Kyle Katarn seděl vedle trojlístku spolu se svým přítelem Lukem Sywallkerem u vedlejšího stolu a byl hluboce zamyšlen. Jídelna vládla čilým ruchem, místy někdy až příliš hlasitým. Jindy by snad Kyle vstal a místnost trochu „přibrzdil.“ Teď však mu trocha toho vzruchu nevadila. Ba naopak, dalo by se říci, že ji dokonce v jistém smyslu byl dnes vděčný. Je to správné? Zeptal se po chvíli.
Luke zvedl obočí od své porce. Co prosím tě myslíš?
Ty víš zatraceně dobře co myslím a také moc dobře víš jaký na to mám názor... Kylle nechal svojí lžíci ponořit do omáčky. Jak si můžeš být tak jistý? Tolik nadějí vkládat do jedince, který ještě ani nezačal s Jediským výcvikem?

Že to říkáš zrovna ty, který už tolikrát riskoval. Luke se zvedl od stolu a přešel k Mayovi. Až budete mít čas stavte se u mě v kanceláři. S těmito slovy odešel z místnosti a nechal všechny zúčastněné jen nevěřícně zírat. Všechny kromě Recnot, která se s vrněním a jiskrou v oku, již naplno pustila do své porce...

[Funny]

Yavin IV - jídelna Akademie

Než jsem si stihl připravit odpověď, tak byl Mistr Skywalker pryč. Jako by věděl, co bych odpověděl, a proto se tady déle nezdržoval. Svůj zrak jsem tedy přenesl ze dveří, kterými před chvílí odešel Mistr Skywalker, zpět na svoji dnešní večeři - Huttskou omáčku. Recnot se do omáčky již pustila a vypadala, jako by jí chutnala. Nejprve mi název trochu sebral chuť do jídla, ale při pohledu na Recnot se mi vrátila, navíc jsem měl hlad, tak jsem se rozhodl konečně ochutnat. Nabral jsem nazelenalou omáčku na svoji lžíci a pak ochutnal. Huttská omáčka nebude moje oblíbené jídlo, i když co bych za ní před čtyřmi roky dal. S údivem jsem se podíval na Recnot, která s chutí jedla svou porci a promluvil na ní.

Vážně ti to chutná?

Po pár minutách jsem měl snězenou půlku omáčky a hlad mě už dávno přešel a tak jsem v jídle dál nepokračoval. S ještě větším údivem než před pár minutami jsem pohlédl na Recnot, která už snědla celou svou porci. Vyměnil jsem tedy misku se svou omáčkou za prázdnou misku, ze které jedla Recnot a úsměvem jsem jí naznačil, aby si dala ještě. Poté jsem se podíval na Rinn, ktará asi musela být pořádně zklamána, když zjistila jak Huttská omáčka chutná. V jídelně byl stále hlasitý ruch, až jsem se divil, že nějaký Mistr se nepokusil trochu utichit tento ruch. Otočil jsem se opět na Rinn, abych jí položil otázku, na kterou jsem se už těšil. Byl jsem totiž zvědavý, co mi Mistr Skywalker chce říct, z rozhovoru s Mistrem Katarnem jsem slyšel jen část a ta mi odpoveď neposkytla.

Můžeme jít? Rád bych tě poprosil, aby jsi mě dovedla k Mistru Skywalkerovi, prosím. Jsem zvědavý, co mi chce a popravdě mě hlad už přešel. Doufám, že se tady Huttská omáčka nepodává příliš často.

Pokusil jsem se ještě trochu odlehčit atmosféru a pak čekal na Rinninu odpověď. Usmál jsem se a také zahleděl do Rinniných očí, krásně modrých očí, které tak ladili s jejími blonďatými vlasy. Celá byla krásná a okouzlivá. Byla to moje láska.

[Garth Devilman]

Akademie – v jedné z (mnoha) chodeb

Po odchodu z jídelny se náš trojlístek ocitl na chodbě a nic mu nebránilo, aby se vydal směrem k Mistrově pracovně. Všichni byli neobvykle zamlklí. Ovšem popravdě řečeno, každý z trochu jiného důvodu. Mayo přemýšlel o rozmluvě, kterou právě vyslechl v jídelně. Rinn byla tajemná jako vždy a bylo takřka nemožné odhadnout na co právě myslí. Jediná Recnot na tom asi byla nejlépe. Po vydatné večeři nyní spokojeně chrupkala v kapse svého pána...

Akademie – pracovna

Mistra našli v pracovně za stolem, když se probíral nějakými hologramy. Očividně byl rád, že byl vyrušen a poměrně s potěšením ukončil přenos. Děkuji, že jste přišli tak rychle... Vždycky jsem rád, když existuje někdo, kdo jeví zájem... Poté však jeho tvář zvážněla. Určitě vás potěší, že zítra Mayo absolvuješ zkoušky k oficiálnímu výcviku. Luke se mírně zamyslel. Zajisté už asi víš, že výcvik rytíře Jedi vyžaduje značné soustředění, odvahu a vyrovnanost. Ale řekl bych... (Mistr očima zalétl k Rinn, která mírně zčervenala...) Žes to vzal za správný konec.

Mistr vstal od stolu a stoupl si mezi příchozí. Rinn, vzhledem ke tvým výsledkům tě jmenuji Mayovou Mistryní... Rinn povytáhla obočí a ustoupila o dva kroky dozadu. Mistře, skutečně to myslíte vážně? Necítím se připravená... Recnot, kterou v tu chvíli nikdo nevnímal vyskočila Mayovi z kapsy na zem a vypadalo to jakoby očima vybízela svého pána k nějaké reakci...

[Funny]

Akademie - pracovna Mistra Skywalkera

Byl jsem překvapen tím, co Mistr Skywalker před chvilkou řekl tak, že jsem nebyl schopen reagovat. Naštěstí mi to připomněla Recnot, který mi nenápadně vyskočila z kapsičky na podlahu. Když jsem si pořádně srovnal myšlenky, začal jsem se usmívat, jak na Rinn, mou novou Mistryni, tak i na Mistra Skywalkera, který mi sdělil, že zítra budu podroben oficiálním zkouškám pro výcvik na rytíře Jedi. Najednou mnou začal proudit proud emocí radosti, a tak jsem konečně odpověděl.

Děkuji Mistře Skywalkere. Jsem rád, že Rinn bude mou Mistryní. Nevím, jak to říct, o Síle toho zatím moc nevím, ale jako by nás mimojiné spojovalo nějaké pouto. A také mám ještě jednu otázku, zaslechl jsem část vašeho rozhovoru s Mistrem Katarnem a mám dojem, že se týkal mě. Doufám, že nejsem moc zvědavý, ale mohu se zeptat, pokuď jde skutečně o mě, oč se jedná?

Po položení otázky Mistru Skywalkerovi jsem se sehnul k podlaze, kde stále stála Recnot. Položil jsem vedle ní ruku, na kterou malá opička vstoupila. Svou společnici jsem neuložil do kapsičky, ale na své rameno, aby měla dobrý rozhled. Následně jsem se otočil k Rinn, usmál se a trochu jí povzbudil.

Neboj Rinn, budeš skvěla. Určitě jako doposud, jsem si jistý.

[Garth Devilman]

Akademie – pracovna

Rinn se na Maya vděčně usmála. Děkuji, že máš ve mne takovou důvěru. Recnot trůnící na Mayovi spokojeně pleskala pacičkami. Ovšem jen do té chvíle, dokud se mladík nezeptal na podrobnosti rozhovoru mezi dvěma Mistry. To upřela svá žlutá očka na Mistra Skywalkera, jakoby říkala: Myslím, že je čas přiznat barvu... Mayo měl na chvíli dojem, že se opička nějakým, zvláštním způsobem z Mistrem dorozumívá.

Luke zvedl ruce nad hlavu na znamení kapitulace. Dobrá. Pomalu přešel ke stolu, kde ještě před malou chvílí něco spisoval. Obsah rozhovoru, který jsi slyšel se skutečně z velké části týkal tebe. Chvíli se hrabal v ovládání a najednou se na stropě pracovny holograficky zobrazila mapa galaxie...

Na planetě Carida žila za doby impéria žena jménem Drina Mhan. Dodnes si nejsem jistý, jakou roli sehrála v souvislosti s Impériem, či samotným Imperátorem. To však není směrodatné. Důležité je, že republice poskytla tehdy důležité informace o klonových nádržích...

Luke si odkašlal, aby si mohl utřídit myšlenky a pokračoval: Tvůj otec byl jedním z těch, kdo se náletu účastnili. Jak už sám asi víš, byl sestřelen. Byl poslán vyšetřovací tým, protože velitel akce si bůhví proč myslel, že tvůj otec přežil. Tým našel pouze, trosky jeho stíhačky, ale tělo se nenašlo....

Mistr se počal neklidně procházet. Před pár měsíci jsme dostali zprávu, že by se snad někde mohl nacházet. O pár dnů později jsi jsem přišel ty. Jestli to skutečně není znamení Síly, pak už nevím. Skywallker domluvil, ale Recnot se začala divoce vrtět...

[Funny]

Akademie - pracovna Mistra Skywalkera

Musel jsem se zasmát, když jsem se podíval na Recnot, která na mém rameni vesele pleskala svými maličkými pacičkami. Navíc pleskání její tlapiček nebylo téměř vůbec slyšet. Více mě ale zaujala následující situace, kdy se Recnot dívala do očí Mistra Skywalkera a ten do žlutých oček mé malé společnice. Připadalo mi to, jako by se spolu nějak dorozumívali pomocí Síly. Pokuď Recnot byla spojená se Sílou, tak opravdu nebyla tak bezbraná, jak se mohlo zdát na první pohled. Sledoval jsem přechod Mistra Skywalkera k jeho pracovnímu stolu, poté jsem však svou pozornost přenesl na mapu galaxie, která se holograficky zobrazila na stropě pracovny. Opět jsem se podíval na Mistra Skywalkera, když začal mluvit. Se zaujetím jsem ho poslouchal, nejprve hovořícího o Drině Mhan, klonovacích nádržích a pak o mém otci. Opět se mě lehce dotkla vzpomínka na jeho smrt, ale nemohl jsem uvěřit následující zprávě, že možná stále žije. Můj výraz plný překvapení se neuvěřitelně rychle změnil v radostný úsměv. Ještě před mou odpovědí jsem se podíval na Recnot, která se mi začala vrtit na rameni.

To je skvělé Mistře Skywalkere, nemohu tomu uvěřit. Všichni mi říkali, že je mrtvý, ale já ho stále cítil, jenže nikdo mi nevěřil, tak jsem si to začal myslet také, bohužel... Kde se nachází? Neměli bychom ho letět najít, říkal jste, že tu informaci máte již několik dní, proč jste pro něj tedy neletěli?

K radostné odpovědi jsem přidal ještě otázku a uvědomil jsem si, že se Recnot možná nevrtěla jen pro nic za nic. Došlo mi, že Mistr Skywalker možná neříká vše. Má radost začala ustupovat, když jsem si začal uvědomovat, jaký háček v tom asi je, když pro něj ani Jediové nedoletěli. Sundal jsem Recnot z ramene a vzal si jí do pravá ruky a druhou jsem jí začal lehce hladit po hlavičce.

[Garth Devilman]

Akademie – pracovna

Recnot zřejmě hlazení dělalo dobře. Líně se přetočila a slastně zavrněla. Dále však ostře sledovala Mistra Skywallkera, který se najednou tvářil, jakoby nevěděl kam s očima. Víš Mayo, ono to není tak jednoduché... Podle posledních zpráv je tvůj otec držen jednou skupinou generála Sayo Dinna...

Rinn, která dosud jen nečinně stála se pohnula a rozšířily se jí zorničky. Vy ho chcete poslat do jámy lvové? Recnot obrátila hlavu na Rinn a našpulila tlamičku v náznaku úsměvu. Vždyť nedokončil výcvik, navíc ho vlastně ani ještě nezapočal. Já jsem teď jeho Mistryní a já říkám, že nebude riskovat z vašeho rozmaru! Rinn vypadala nepříčetně. Bylo to poprvé, co jí Mayo takto viděl.

Lukovi v očích hrály pobavené jiskřičky, ale jen na chvíli. Já o to nestojím o nic víc ty. Ale Sayo chce jeho. Nevím sice proč, ale je to tak. Pokud dokáže zvládnout základní parametry výcviku, bude moct tu misi absolvovat. Máme šanci dopadnout největšího záškodníka Řádu...

Rinn povytáhla obočí. Odkdy takhle bezhlavě riskujete život? I když bych byla s ním je to moc riskantní. Můj názor znáte. Počkám na chodbě... Otočila se na patě a při odchodu místnosti procedila mezi zuby: Zřejmě někdo ví něco co já ne! Dveře se za ní zavřely...

[Funny]

Akademie - pracovna Mistra Skywalkera

Ještě jsem se podíval, jak se za Rinn zavřeli dveře a následně jsem přenesl svůj zrak na Recnot, která spokojeně odpočívala v mých dlaních. Opět jsem jí pohladil a usmál se na ní, poté jsem začal přemýšlet o odpovědi Mistru Skywalkerovi, i proto jsem si při myšlení vzpomněl na okamžik, kdy jsem se dozvěděl o “smrti” mého otce.

Coruscant - Cartisův byt (před čtyřmi lety)

Na Coriscantu bylo klidné, deštivé odpoledne. Klidné tedy alespoň pro mě, seděl jsem na křesle a díval se na odpolední zprávy. Zrovna když jsem si chtěl dojít pro něco k jídlu do kuchyně, uslyšel jsem hlas droida jménem Cuty. Protože můj otec byl bojovým pilotem a často býval pryč, koupil mi vychovatelského droida, aby se o mě staral, když bude pryč.

Pane Mayo, přinesla jsem vám svačinu.

Pronesla svým typickým hlasem Cuty. „Děkuji Cuty, jsi hodná.“ poděkoval jsem a převzal od Cuty tác s jídlem. Ještě než zprávy skončili, snědl jsem vše, co bylo na táci. Poté jsem se zeptal svého droida, který se právě věnoval úklidu, jestli si nezahraje Sabaac.

Cuty, nezahrajeme si Sabaac?

Ale jistě pane, jen to tady uklidím.

Odpověděla Cuty na mou prosbu. Jak řekla, tak také udělala. Nebyl jsem zrovna brilantní hráč a bylo to vidět, zatím většinu her vyhrála Cuty. Ta se chystala rozdat karty na další hru, když v tom jsme oba uslyšeli zvonek.

Já se o to postarám, to bude asi táta.

Odpověděl jsem Cuty a v duchu se ptal, proč zvoní.
Když jsem otevřel dveře nespatřil jsem otce, ale jeho nejlepšího přítele Fashe Mandona, jenž byl také bojovým pilotem. Dnes se ale neusmíval jako vždy, dnes byl smutný.

Co se stalo?

Vypravil jsem ze sebe po dlouhé době trochu vystrašeně.

Je mi to moc líto Mayo, ale tvůj otec zemřel.

Odpověděl mi Fash tvrdou pravdu. Když to říkal téměř se rozbrečel, kdo se ale rozbrečel zcela určitě jsem byl já. V tu chvíli se ke dveřím dostavila i Cuty, která až doposuď celou situaci sledovala z pozdálí, ale vše pozorně poslouchala.

Pane Mayo je mi to líto. Pojďte se raději posadit a vy také pane Mandone.

Cuty se snažila mluvit, co nejpříjěmnějším tónem a kupodivu se jí to i dařilo.
Když už jsme všichni tři seděli nějakou dobu na pohovce nebo na křesle rozhodl se konečně promluvit Fash.

Tvůj otec byl skutečný hrdina, zachránil mi několikrát život. Je mi líto, že jsem ho nedokázal zachránit.

Jak… jak zemřel?

Zeptal jsem se Fashe, jak zemřel můj otec a pokračoval jsem v pláči a truchlení.

Akademie - pracovna Mistra Skywalkera

V hlavě se mi přehrála událost jen z části a ne celá, ze vzpomínání mě vytrhla povinnost odpovědět Mistru Skywalkerovi a zjistit i něco nového.

Chápu chování Rinn Mistře, má o mě strach, ale pokud to bude nutné a až ta chvíle nastane, tak budu připraven se setkat s Dinnem. A pokuď jde o Rinnina poslední slova, tak by mě zajímalo, jestli víte o něčem o čem já ne. Také bych se rád dozvěděl něco o generálu Dinnovi, je-li to možné.

Zareagoval jsem na poslední události, které se udály před okamžikem a čekal jsem na Mistrovu odpověď. Pohladil jsem ještě jednou Recnot, a poté jsem jí uložil do své kapsičky, aby si mohla odpočinout, i když vlastně nedělala nic, čím by se mohla unavit.

[Garth Devilman]

Akademie – pracovna

Luke se smutně usmál. Pokud jde o Sayo Dinna... Jedná se o vysloužilého vojáka, který přišel za války s Impériem o rodinu. Ze své ztráty viní Republiku a dělá vše možné, aby ji shodil. Ztratit někoho blízkého je velice těžké...To samé platí o Rinn. Bojí se, že tě ztratí stejně, jako svého někdejšího přítele. Mistr Skywallker zakroutil hlavou: Nic se neděje bez určitého cíle. S těmito slovy gestem Maya propustil...

[Funny]

Akademie - pracovna Mistra Skywalkera

Stále jsem trochu přemýšlel o tom, co mi Mistr Skywalker řekl. Když jsem se chystal odejít, tak mi Recnot vyskočila z kapsičky na zem a uklonila se na rozloučenou. Trochu jsem se zasmál a uklonil se stejně jako ona, poté jsem společně s Recnot, která mi vyšplhala po noze a po břiše zpět do kapsičky, vyšel zpět na chodbu.

Akademie - v jedné z (mnoha) chodeb

Na chodbě už čekala Rinn, jenž odešla z pracovny Mistra Skywalkera chvilku přede mnou. Úsměvem jsem se jí pokusil zlepšit náladu a poté jsem jí naznačil, aby mě následovala do mého pokoje. Možná jsem měl přenechat výběr cesty Rinn, protože cestou do bloku C jsem se parkrát ztratil, ale nakonec jsem cestu našel. Všichni tři jsme se, tedy spíše dva, nýbrž Recnot se na mě pouze nesla, jsme prošli kolem pokoje číslo 9, kde by se měl nalézat kluk asi o rok starší než jsem já, jehož jsem potkal hned po příletu ve svém pokoji.

Akademie - Mayův pokoj

Následně jsem vstoupil následován Rinn do svého pokoje a zamířil k nočnímu stolku. Otevřel jsem vrchní šuplík, který obsahoval pouze jednu malou dřevěnou truhličku. Přistoupil jsem s ní k Rinn a otevřel jí. V krabičce se nacházel duhový drahokam z Gallinoru, jenž zářil vlastním ohněm.

Tohle je největší cennost mé rodiny, duhový drahokam z Gallinoru, má nevyčíslitelnou hodnotu. Dědil se z matky na dceru po mnoho generací. Nyní patří tobě.

Sdělil jsem Rinn o co se jedná, z truhličky jsem vyndal drahokam a podal jí ho. Usmíval jsem se, nikdy jsem si nebyl ničím jist, jako tím co jsem právě udělal. Cítil jsem, že jsem udělal správnou věc. Miluju Rinn, a tak jí drahokam z Gallinoru podle tradice patří.

[Garth Devilman]

Akademie – Mayův pokoj

Rinn se překvapením rozšířily oči. Chvíli na tu krásu zírala a pak se zeptala: Opravdu to myslíš vážně? Nerada bych, aby to vypadalo, že je to všechno kvůli mně. Pak potěžkala drahokam a dodala: Tohle je víc, než vyznání lásky, cítím to. Jsi na to připraven?

Recnot nečekaně vyskočila Mayovi z kapsy, usadila se na nočním stolku a vyplázla jazýček. Poté jakoby se drahokam v Riinně ruce rozzářil. Recnot se zvědavě podívala na svého pána. Mayo byl překvapen. Nikdy dříve nepadla v rodině zmínka o podobném rituálu.

Mayo... Mayo... Hlas ženského pohlaví se rozezněl v mladíkově hlavě. Byl podivně známý, ale přesto tak daleký. Jsi připraven můj synu? Ať už se rozhodneš jakkoli, máš mé požehnání chlapče...