Výcvik pro Tarmien Nalju (elinor)

[Xavier]

Dantooine, jeskyně

Cítíš že je mistr dosti nervózní. Hovor však skončí celkem brzy. Nyní v něm převládá smutek a zklamání.
Poď dolů, deme zpátky do enklávy.
Zavolá na tebe unaveným hlasem, a pomálu vyjde k východu z jeskyně.

[Elinor Yall]

Dantooine, jeskyně

Tak tohle nebudou žádní podnapilí padawané.
Nicméně ať už za naším návratem do enklávy stojí cokoli, musím opustit své uvelebené místo a vyrazit taky.
Slezu ze skály, vyhnu se kinrathímu hnojivu a připojím se k mistrovi. Tak trochu doufám, že nenasadí žádné opravdu rychlé tempo - ale nezdá se, že by měl něco takového v úmyslu.
Předpokládám, že trénink je u konce.
Prohlásit to nahlas si nicméně radši nedovolím.
Asi po šestistech metrech se nicméně zeptám: Co se děje?
Bez ohledu na pud sebezáchovy se mi ale podařilo zvolit tón a postup použitelný v případě, že vidíte zdrblého younglinga a máte vážné podezření, že mu někdo sebral svačinu. Nebo v případě, kdy chcete zjistit, kde je problém, abyste mohli někomu zvednout náladu - nebo se o to alespoň pokusit.

[Xavier]

Dantooine, pláně

Mistr šel ještě několik minut tiše než ti odpověděl.
Před pár lety nás Republika požádala o pomoc ve válce. Odmítli jsme, báli jsme se že by jsme tím přišli o naše ideály. Ale Alek s Revanchistem se rozhodli Republiku podpořit. Apelovali na ostatní jedi že se válce nelze jen tak vyhnout a že musíme pomoci. Někteří s ním šli.
Začal mistr. Nechápal jsi příliš co tato lekce z nedávné historie znamená.
Pak ale zmizeli a vrátili se jako Sithové. A nyní...... Nyní Jedie doutili jít do války.
Pochopils.
Rada Jedi se rozhodla že se spojíme s republikovými vojsky a zastavíme Sithy.
Oznámil ti co se právě dozvěděl.
Odmítli jsme jít s Revancistem. Jdeme tedy proti němu.
Dodal s bolestí ve hlase.

[Elinor Yall]

Dantooine, pláně

Sotva znatelně přikývnu.
Dost dobře nevím, co na to říct... a nevěděl bych to ani, kdybych byl mnohem moudřejší než jsem.
Je to pocit, jako by se z moře přihnala vlna a smetla ten pracně vytvořený pískový hrad. Změna. Nic nebude takové, jako dřív. Ty naprosto nejsamozřejmější věci jsou najednou trochu jinak.
Bylo to překvapení, z něhož zamrazí.
Nyní Jedie doutili jít do války.
Odmítli jsme jít s Revancistem. Jdeme tedy proti němu.
Přidal jsem do kroku a sladil ho s mistrovým.
A rozhodně mi nebylo lehko u srdce.

[Xavier]

Dantooine, pláně

Přemýšlel jsem. Skončilo by to stejně kdyby pomohl republice celý řád? Byla by tíha války na jednotlivé rytíře menší, a ti byli schopni odolat Temné straně? Nebo by přešli všichni? To už se nikdo nikdy nedozví.
Mistr vypadal že mluví spíše sám se sebou, než aby mluvil s tebou.
Po chvíli ale již vypadal že se vzpamatoval.
Ale teď již dost toho. Jaký předmět jsi přinesl? A chci od tbe slyšet i důvod.
Přešel mistr k tvému výcviku.

[Elinor Yall]

Dantooine, pláně

A tak jsme se vrátili zpátky na starou známou půdu.
Sice jsem se nedokázal ubránit pocitu, že mé zdůvodnění bude znít - v novém kontextu - jako sbírka frází. No co. I tohle se stává a asi bych si měl zvyknout, že jak půjde čas, bude to častější a častější.
Takže... jak to všechno říct?
Na to je snadná odpověď. Postupně.
Takže jsem aportoval kashu.
Nechal jsem si pauzu tří kroků na promyšlení, a začal se zdůvodněním:
Je s ní spojována schopnost pomoci s odzmatkováním mysli a jejího udržení v bdělém klidu. Zpravidla se používá při meditacích - ale zároveň je použitelná i jako krystal do světelného meče, a v tom případě rovněž působí jako pročišťovadlo od zmatků a zkratů.
Počkal jsem další dva kroky a dodal:
Připadá mi, že dost vystihuje to, o co se snažím.

[Xavier]

Dantooine, pláně

Mistr se při slově "aportoval" poněkud ušklíbne ale nic neřekne. Pozorně si poslechne tvé zdůvodnění, nakonci nic neřekne, jen pokrčí neutrálně rameny.
Mám-li tvůj výcvik zhodnotit, tak druhá část byla úspěšná. I když jsi byl zraněn, tak jsi splnil svůj úkol.
Začal mistr hodnotit.
Co se týče první části. Tak zde jsi zcela neuspěl.
Prohlásil nesmlouvavě.

[Elinor Yall]

Dantooine, pláně

Dobře.
BYLA to rána do hlavy. Ideálně zezadu a něčím pořádně těžkým.
Zcela - neuspěl - ?
COŽE?!?
Nějak mi to nedávalo smysl.
Pokud to tedy nějaký smysl mělo.
- Ano, použil jsem Sílu ve snaze zmanipulovat kathské psy. - Ale to byla obrana! Mohl jsem jim vyprášit kožich, jenže z celkového hlediska jsem si vybral správnější možnost. (dobře. MOŽNÁ tak správnější nebyla. Jenže pořád byla pochopitelná a opodstatnitelná!!!)
- Ano, ulítly mi nervy a nechal jsem droidovi plášť ve vrátnici. - což se nevylučovalo s mistrem danými pravidly. Ale ne zcela v souladu s nimi. Mohlo to naštvat. Jenže to by byl zcela subjektivní pocit.
Ať jsem se v tom se špatně potlačovaným šokem a o něco lépe potlačovanou naštvaností hrabal sebevíc, neviděl jsem jediný důvod, proč bych měl neuspět. Rozhodně ne "zcela".
Co jsem, zatraceně, musel udělat tak špatně, aby to dopadlo takhle mizerně?
Jo, nebylo to perfektní. Vždycky je přece co zlepšovat... jenže ostatní provádí při tréninzích i vážnější boty a je to víceméně v pohodě. No, co ostatní... i mě se podařilo v dřívějších tréninzích pěkných pár chyb. A horších. A Murray je přešel jako něco, co se prostě stane a nevede k selhání.
Paměť si nedokázala vybavit jedinou část tréninku, kterou bych kdy nezvládl, pokud možno s přehledem. Dobře, začátky v enklávě byly hodně těžké. Younglingové kolem už měli za sebou pár měsíců - většinou dokonce i dva, tři roky - výcviku, a dosáhnout stejných výsledků znamenalo... spoustu práce a ještě víc snahy.
Skvělé. Nejlepší člověk z ročníku - a zcela nezvládne banální procházku po Dantooine. Jeden z mála, co se fakt učí a dělají ještě dost věcí navíc (a ne problémy) - a... a...
...a?...
V duchu mi cuklo v koutcích - takhle by se přece Jedi chovat neměl.
Pocity dokázaly nadělat v hlavě pořádný binec.
Zlost, ukřivděnost, nemilé překvapení, zmatek...
Ideální příležitost ověřit si pár věcí v praxi, že? rýplo si mé ironické já a nebyl to úplně hloupý nápad. Vlastně jediný konstruktivní, pokud jsem neměl vypadat jako bych trucoval - a to jsem rozhodně nechtěl.
Nádech. Výdech. A soustředění.
Po chvilce se podařilo dostat emoce minimálně pod pokličku a z části do recyklace.
Beru na vědomí. Předpokládám správně, že detaily budeme analyzovat zbytek cesty do enklávy? Vzhledem k hodnocení je to totiž můj nejhorší trénink a rád bych se seznámil rozborem chyb a následně se z nich i poučil.
Nevyznělo to ani zdaleka tak klidně, jak jsem to hodlal říct... ale rozhodně to nebylo PŘÍLIŠ sarkastické. Jen tak... přiměřeně.

[Xavier]

Dantooine, pláně

Neuspěl jsi proto že jsi nedodržel pravidla. Měl jsi zakázáno používat Sílu, mimo okamžiky nouze.
Oznámil ti důvod tvého neúspěchu.
Použití Síly na Kathské psy nebylo nezbytné, i když asi jediný způsob jak se vyhnout jejich likvidaci, či zranění. Ale to není ten důvod.
Opět se rozhovořil mistr.
Když jsi ode mne na začátku vybýhal. Tak jsem tě pomocí Síly upozornil na Kathské psy.
A ty jsi mi skrz Sílu odpověděl! Porušil jsi pravidla ještě dřív než jsi vlastě pořádně začal.
Vyčetl ti mistr.
Jsi již dost starý a chytrý aby jsi se byl schopen vyvarovat takovýchto uklouznutí. Pochop že čím jsi starší a jak pokračuješ ve výcviku, je třeba zvedat laťku. Před rokem by ti to prošlo, a ani bych se o tom nezmiňoval. Ale teď je teď.
Až budeš jednoho dne rytíř Jedi, nebudeš si mnohdy moct dovolit takovéto bezvýznamné maličkosti.
Vysvětloval ti mistr.
Ber to jako ponaučení že ač se některé věci zdají neviné a bezvýznamné. Pro někoho to může znamenat zásadní rozdíl.
Opět nasadil svůj "poučující výraz".
Jinak tě ještě budu muset naučit jak jednat s Kathskýma psama. To co si na ně skusil byla lemplovina, a měl jsi zatracený štěstí že si z toho vyváz takhle.
Dokončil svou řeč.

[Elinor Yall]

Dantooine, pláně

Co...?
Na porušení pravidel hned na začátku výcviku jsem si nemohl vzpomenout, a teprve když se mistr pustil do podrobnějšího popisu příčin tohoto debaklu, mi to docvaklo.
Zatvářil jsem se provinile jako padawan přistižený an zřeďuje younglingům sodovku technickým lihem.
K lemplovině s hafhovady jsem se radši ani nevyjadřoval nijak obsáhleji, jen jsem přikývl.
Jo, to asi bude potřeba.

[Xavier]

Dantooine, pláně

Mistr se zatvářil povzbudivě a plácl tě do zad.
Hlavu vzhůru, chybami se člověk učí.
Dodal povzbudivě.
Jinak. Zejtra budu mít s radou asi nějakej delší pokec. Dojeď ráno pro ty ostatní předměty co tam visí. Ještě ti předam seznam co všechno tam je, aby na něco nezapoměl.
Zaúkoloval tě mistr rovnou.
Teď se akorát pak usuš a di spát, už je pozdě.

[Elinor Yall]

Dantooine, pláně

Jasně, beru na vědomí.
Kathští psi budou mít bezpochyby radost, až bude jejich biotop připomínat i něco jiného než ilegální skládku vojenského materiálu, ale nad tímhle dojmem jsem se příliš nezdržoval. Už proto, že zákonitě se na něj vázal řetězec asociací vedoucí k známému skákal pes / přes oves / přes minový pole...

Dantooine, enkláva

První starost po návratu bylo pochopitelně vyzvednutí pláště, sprcha v teplé vodě, pořádné vydezinfikování kinrathského škrábnutí (au, hnusná dezinfekce) a zapadnutí do pelechu.
Vzhledem k ranní akci se mi opravdu nechtělo zbytečně ponocovat.
Plánoval jsem, že hned po snídani druhého dne vymámím z mistra ten seznam a pustím se do velkého úklidu lesoparku.

[Xavier]

Dantooine, enkláva

Ráno sis celkem zaspal. Takže jsi dorazil na snídani až těsně před koncem vydávání.
Když ses vrátil do pokoje ze snídaně, již ležel seznam na tvém nočním stolku.
Po prohlédnutí jsi poznal že jsi i spoustu věcí včera neviděl.
Pod seznamem byla ještě poznámka, abys odnesl předměty do enklávního dramatického kroužku, aby měli zase své rekvizity.

[Elinor Yall]

Dantooine, enkláva

Dramatický kroužek. A jéje.
Matně jsem si vybavil své tři roky tam strávené a hlavně jednu tragédii z dávné minulosti řádu, kterou naše část souboru proměnila v konverzační frašku o legii Lettow, následnou změnu pravidel o scénářích a jejich úpravách - a také o režii - , které nemilosrdně prosadili mistři rukou společnou a nerozdílnou (byť se mnozí při premiéře a zároveň derniéře nehorázně chechtali).
Vzhledem k tomu, že jsem neměl žádné herecké ambice a v dramaťáku tvrdl jen kvůli tomu, že mistr Murray usoudil, že potřebuji získat zkušenosti s neformálními sociálními interakcemi, mi to přišlo celkem vhod. S organizačními změnami se měnila i atmosféra souboru a tak jsem mohl po roce pokojně vypadnout a získat dvě odpoledne na užitečnější aktivity, aniž by s tím byly nějaké problémy.
(Navíc - a tohle mi nevymluví nikdo - neexistuje jediná hra, kde by temní Jediové nepronášeli patetické bláboly hlasem, z nějž člověka nebude mezi jednotlivými zkouškami příšerně bolet v krku. Nejspíš se jedná o svébytný druh prevence.)
A letos hrají…
Chvíli jsem zatápal v paměti. Před měsícem jsem v jídelně zakotvil u stejného stolu jako Mirilin – která se nedávno dopracovala k vedení vlastní skupiny v souboru.
…letos hrají naši konverzačku, ale v původním znění.
Sice jsem nevěděl, který chudák hraje generála Xendora, ale bylo mi jasné, že tentokrát první velké schizma nebude kvůli ovesným vločkám rozhodně nebude.
Asi bych se měl Miri zeptat.
Prvořadým cílem bylo nicméně sehnat si dopravní prostředek a vyrazit k lesu.

Vymotal jsem se tedy směrem k logistické části a vyhlížel někoho zodpovědného, od koho by šlo získat oficiální přidělení. Jestli by se nikdo takový nevyskytl, měl jsem v plánu si půjčit nějaké malé vozítko s nákladovým prostorem, protože těch rekvizit bude opravdu, opravdu hodně.

[Xavier]

Dantooine, enkláva

Po chvíli se ti podařilo odchytnout šéfa místního vozového parku.
Byl tu mistr Murray. Mám výslovnej zákaz ti cokoliv pučovat.
Zklame tě však.
Prej to máš brát jako cvičení tvé krativity schopností. Nebo něco na ten způsob.
Doplní.
Už odcházíš když na tebe ještě zavolá.
Jo a prej když pokáš kathskýho psa, tak ho máš zranit mečem.
Doplní radou od mistra.