Výcvik pro hráče snapi (Voza Dash)

[R.O.F.L]

Akademie Sithů - pokoj:

Jakmile jsi se vrátil ze sprchy zpátky do pokoje, sedl sis na postel a začal studovat datakarty, jež jsi donesl z Archívu. Jakmile jsi všechny prošel a udělal si poznámky, sedl jsi na zem a začal meditovat, abys nabral síly. Potom sis šel lehnout. Usnul jsi celkem rychle.
Zdál se ti zvláštní sen. Nejdříve v něm byla jen Visha a zvala tě k sobě blíž. Jakmile jsi se ale k ní přiblížil na vzdálenost asi jednoho metru, zničeho nic se změnila na Luciena, který tě okamžitě začal bít. Nemohl jsi se nijak bránit, něco ti v tom bránilo. Pak jsi se probudil. Hodiny ukazovali několik minut po šesté hodině.
V celém tom snu byla skrytá jakási symbolika, ale nemohl jsi přijít na to jaká.

[snapi]

Akademie Sithů - pokoj

Všude byla tma. Tma. Strašlivá tma. Nic jsem neviděl. Nechápal jsem kde jsem.
Je tu někdo???
.....nic..... ticho, nic se neozývalo.
Kalle!!! Uslyšel jsem.
Kalle!!! Kalle!!!!!! ozývalo se stále hlasitěji. A pomalu jsem začal vidět postavu.
Kdo to je??? Někoho mi připomíná. Jasně!!! Visha!!!
Kalle!!!
Visho?????
....Nic... zase zmizela. Pak jsem ale uslyšel smích. Známý smích.
Ta není pro tebe. Jsi nic, nic!! Nejsi Sith jsi slabý Jedi.
Na obličej mi dopadla rána, pak další.
Slabý??? Nejsem slabý. Začal čas dluhů!! Zašklebil jsem se a snažil se postavit. Co to??? Sakra!!! Nešlo to, něco mě drželo při zemi.

Posadil jsem se, byl jsem celý zpocený. Srdce mi bilo. Musel jsem použít utišovací techniku. Cítil jsem jak mi tělem prochází Síla.
Emoce jsou pro mě teď posilou, ale ne takhle. Ne teď. A zahnal jsem strach, nenávist i bezmocnost.
Kolik je??? A podíval jsem se na hodiny. Šest.
Postavil jsem se a snažil si protáhnout tělo. Udělal jsem pár cviků. A poloh. Ulevilo se mi celkem. Zbytek času jsem zase meditoval. Pokusil jsem se pochopit smysl mého snu. Ale nic mě nenapadlo.
Před sedmou jsem si vzal tuniku, plášť. A vyrazil jsem.
Doufám, že dnešní den bude lepší.

[R.O.F.L]

Akademie Sithů:

Po protažení těla a krátké meditaci jsi se oblékl a vydal do výcvikové/soubojové místnosti, kde jsi měl začít s výcvikem pod vedením Mistra Krenase. Cestou se nic zvláštního nestalo a tak jsi mohl bez problémů dorazit necelých pět minut před sedmou.
Po vejití do místnosti jsi zjistil hned dvě věci. Mistr Krenas ještě nedorazil, Visha tady už ale byla. Opírala se o zeď na druhé straně místnosti. Zdála se ti úplně jiná než včera, ale to bylo nejspíš způsobeno tím, že měla své dlouhé zrzavé vlasy svázané do copu. Když tě zahlédla, usmála se.
Dobré ráno Kalle.
Jakmile jsi ale přišel blíž, úsměv zmizel, neboť si všimla památek na tvé ,,seznámení" s Lucienem ve tvém obličeji.
Co se ti stalo? Vypadlo zní zvědavě.

[snapi]

Akademie Sithů - Chodby

Vyšel jsem z pokoje, zadal kód na zamknutí a vydal se pomalým, šouravým krokem ke cvičišti. Kápi jsem si posunul víc do čela. Nechtěl jsem aby mě někdo poznal a hlavně aby nikdo neviděl mé zranění.
Nemusí vidět co se mi stalo, na reputaci mi to nepřidá!!
Šel jsem sice pomalu, ale zato jsem se snažil novodit pocit nezájmu a síly. Ale stále jsem v Síle kontroloval mé okolí a nenápadně těkal očima po zbytku chodby.
Došel jsem konečně k výcvikové místnosti. Nátáhl jsme se v Síle a vycítil jsem pouze Vishu.
Kde je asi mistr?
Stáhl jsme kápi a vkročil jsem dovnitř.

Aademie Sithů - Výcviková místnost

Zamířil jsem k Vishe. Opírala se nedbale o zeď. Byla jiná než včera. Možná ještě přitažlivější, v což jsem už ani nedoufal. Její zrzavé vlasy visely v jednom ohonu.
Dobré ráno Kalle. Řekla s úsměvem, který byl upřímný. O to upřímnější byla i reakce na můj zjev.
Co se ti stalo?
Co??? Myslíš tohle?? A sáhl jsem na modřinu ne obličeji.
Ale, to nic! Jen malá výměna názorů. A mávl jsme ledabyle rukou.
Kde je mistr? Už je sedm!
Podíval jsem se po místnosti.

[R.O.F.L]

Aademie Sithů - Výcviková místnost:

Možná bych ti mohla trochu pomoct. řekla Visha a přišla k tobě blíže. Mohl jsi cítit její dech a její líbeznou vůni. Zavřela oči, jak se soustředila a příjemně položila svou ruku na tvou tvář, cítil jsi, jak po jejím chladivém dotyku mizí následky tvé ,,výměny názorů", stejně jako jsi cítil Sílu, kterou se nechala pohltit, Sílu, která ale nebyla Temné strany. Když svou ruku sundala, necítil jsi na svém obličeji už žádné následky včerejšího přepadení.
Otevřela oči, aby si mohla prohlédnout výsledek své práce a vaše pohledy se setkali. Z náhlého nutkáni jsi chytil její ruku. Rozbušilo se ti srdce. Dívali jste se dlouze na sebe. Vaše rty se začali navzájem přibližovat.
Mír je klam, je jen vášeň, není liž pravda? ozval se najednou za vámi mírně pobavený hlas Mistra Krenase. Odtrhli jste se od sebe, ačkoliv jste ještě nic nestihli.
Myslím, že by nebylo od věci, když vám již teď řeknu, že úspěšně dokončit výcvik pod mým vedením bude moct jen jeden z vás. Dodá Mistr Krenas se zvráceným potěšením v hlase.

[snapi]

Akademie Sithů - Výcviková místnost

Přišla ke mně. Cítil jsem její vůni a dech. Položila ruku na mou tvář a mě přejel mráz po zádech. Nebyl to odpor ale vzrušení. Pak jsem pomalu cítil Sílu, která kolovala mezi mnou a Vishou. Podléhal jsem tomu spojení. Ale necítil jsem temnou stranu.
To vysvětluje kým byla předtím. Určitě ji cvičil někdo kdo ovládal Jediske schopnosti.
Ale bylo mi to jedno. Vychutnával jsem si každý okamžik kdy byla tak blízko u mne. Prostupovala mnou světlá strana a pomalu pohlcovala následky mého ponížení. Jak fyzické tak psychické.
Nechával jsem se ukolébat světlou stranou Síly, ale můj hněv na Luciena nezmizel. To mne zaujalo. Ona dokázala manipulovat se světlou stranou Síly, ale nenarušovala moje Sitské vnímání. Stáhla svou ruku. Poté na mne pohlédla.
Překrásné oči.
Chytil jsem její ruku. Ona ale neucukla, naopak muj stisk opětovala. Cítil jsem své bušící srdce, její na tom bylo stejné. Pomalu sme se začali přibližovat.....
Mír je klam, je jen vášeň, není liž pravda? Ozvalo se za náma. Trhl jsem sebou a zahlédl Mistra. Visha taky ucukla. Odtáhli jsme se od sebe.
Myslím, že by nebylo od věci, když vám již teď řeknu, že úspěšně dokončit výcvik pod mým vedením bude moct jen jeden z vás. Řekl Mistr. Nedalo se nevšimnout jeho zvráceného tónu v hlase.
Vychutnává si nás. To je jasné. Možná to je pravda. Možná v nás chce probudit soutěživost. Nebo ji chce pro sebe. Nezapomenu na jeho intimní pohledy. Visha je moje!!! Látalo mi v hlavě. Probouzel se ve mně zatím nejsilnější hněv. Povzbuzen vášní.
To je ono. Konečně se cítím silný. Cítím sílu Temné strany. Vášeň!!!!! Pochopil jsem další část kodexu. Měl bych mu být vděčný, ale místo toho jsem nechal v sobě kolovat hněv, který mě posiloval. A neopouštěl mě.
Uvažuj! Nemůžeš na něj zaútočit. Né teď!!! Nejsi dost silný. Ale jednou zaplatí za tyto slova a za jeho pohledy na Vishu. Ozýval se hlásek v mé hlavě.
Pohlédl jsem na Vishu, nenápadně se snažil ji naznačit, ať se uklidní a pokusil jsem to k ní vyslat Silou. Ale tak aby Mistr nic nepoznal. Poté jsem se otočil ke Krenasovi.
Mír je klam, je jen vášeň! Ano máte pravdu Mistře. A myslím že tuto část kodexu jsem konečně pochopil dokonale. Mohu se zeptat proč jsme dnes tady?? Začne náš výcvik??

[R.O.F.L]

Akademie Sithů - Výcviková místnost:

Jak se ukázalo, Visha patrně uklidnit ani nepotřebovala, protože z ní, narozdíl od tebe, vyzařoval ledový klid.
Váš výcvik začal už včera. Odpověděl Mistr Krenas na tvou otázku. Otázkou ovšem zůstává, kdo z vás dvou ho dokončí.
Oběma z vás věnoval krátký pohled a pak se vydal ke kraji místnosti. Včera jsem si vás vybral, protože oba máte v sobě jistý potenciál, nyní ale chci, abyste mi ukázali, co všechno můžu od vás očekávat.
Jeho tón se ti vůbec nelíbil.
Došel ke zdi. Máte k dispozici celou místnost i s jejím obsahem. Jenom podotknu, že se na stojanu nachází jen jeden vibromeč. Takže hodně štěstí oba. Usmál se. A málem bych zapomněl, nezabijte se mi tady, budete k tomu mít ještě spoustu mnohem lepších příležitostí.
Visha se podívala na tebe, pak na stojan s mečem a pak zase na tebe. Očividně čekala na tvůj první tah. Nevypadala ale nijak zvlášť nadšeně. Stojan s vibromečem se nacházel na druhé straně místnosti, než kde jste stáli, což vzhledem k jejím rozměrům bylo docela daleko.

[snapi]

Akademie Sithů - výcviková místnost

Potenciál??? Hm.... No snad to znamená něco dobrého, už dlouho jsme čekal na mistra. Nemám zájem učit se jen skupinově. Mistr mi ukáže nové formy a schopnosti v Síle. A co to mělo znamenat??? Byla úplně chladná! Předstírala vše? Nebo jen je tak dobrá v zastíraní svých emocí? Dám si na ni pro příště pozor.
Máte k dispozici celou místnost i s jejím obsahem. Jenom podotknu, že se na stojanu nachází jen jeden vibromeč. Takže hodně štěstí oba. Usmál se mistr a pomalu se přesunul na kraj místnosti.
A málem bych zapomněl, nezabijte se mi tady, budete k tomu mít ještě spoustu mnohem lepších příležitostí.
Hned jsem začal procházet obsah místnosti.
Hlupák!!! Měl jsi to tušit, že se něco stane. Teď jsi nepřipraven. Co udělá Visha?? Skočí po meči??? Musí! Nejsme Jediové, jsme následovníci Temné strany. Zde remíza nebude. Mezitím co si prohlížím místnost, čekám na první tah od Vishy. Když se pohne k meči nebo když se po něm nasáhne v Síle zadržím meč Silou na místě.
Jiné zbraně! Třeba tu je něco jiného..... Možná Mistr něco má u sebe!! Nezapomenu prohledat Silou Mistra.

[R.O.F.L]

Akademie Sithů - výcviková místnost:

Místnost na tom byla obsahově celkem chabě. Tato výcviková místnost soužila hlavně na souboje a tomu byl uzpůsoben její obsah - kromě onoho stojanu na zbraně zde bylo několik klecí na otroky a na zdech hořely pochodně, jež osvětlovaly místnost.
Prohledání mistra se ukázalo jako zbytečné, protože až na světelný meč toho u sebe moc neměl, ale to se dalo čekat.
Vishe už nejspíš došlo, že čekáš na její první tah, stejně jako ona čeká na ten tvůj, a tak se nakonec chopila iniciativy a vyběhla k meči a zároveň se po něm natáhla v Síle. Hned jsi ho skrze Sílu zadržel na místě, nebo jeho pohyb alespoň co nejvíce zpomalil, to se nedalo moc poznat. Každopádně jsi musel něco vymyslet, protože se k němu blížila Visha.

[snapi]

Akademie Sithů - Výcviková místnost

Nic! Nic! A zase nic! Sakra nikde nic není! Mám se pokusit vzít mistrovi meč?? Ne, radši ne. Najednou se Visha pohne.
Co teď? Zatlačím na meč aby si ho nepřitáhla.
Přehlédnu situaci. Visha se pohybuje k meči. Takže má pohybovou sílu. Jo to by šlo.
Použiji Sílu a vyšlu vlnu na Vishu ve směru jejího pohybu aby narazila na stěnu. Poté se natáhnu v Síle pro vibromeč.
Snad ji to omráčí a bude po boji. Usměji se.

[R.O.F.L]

Akademie Sithů - Výcviková místnost:

Poslal jsi na Vishu ve směru jejího pohybu vlnu. Do zdi díky její včasné reakci sice nenarazila, ale za to se celkem slušně rozmázla na zemi. Okamžitě se zvedla a v Síle se opět natáhla po vibromeči, jenže ten se už mezitím nacházel přitažený ve tvých rukou.
Podívala se na tebe trochu naštvaně a pak vyrazila proti tobě. První část souboje sice prohrála, ale konec celého souboje byl zatím v nedohlednu a tak se chopila iniciativy. Když byla necelé tři metry od tebe, uskočila náhle stranou, jen aby proti tobě vyletěl ve velké rychlosti doteď se za ní ukrývající stojan na zbraně.
Kdyby jsi teď sledoval Mistra Krenase, zjistil bys, že se nepatrně pousmál.

[snapi]

Akademie Sithů - Výcviková místnost

Na tváři mi přejel úsměv. Né že bych ji to přál, ale spíš mě pobavilo jak se rozplácla na kamennou zem.
Meč!! Prolétne mi hlavou a přivolám si ho do ruky.
Podívám se na Vishu. Z jejího zachmuřeného obličeje bylo vidět, že tohle nečekala. Pohla se. Zamířila ke mně, ale těsně předemnou uhla.
Co to??? Sakra!!! Hlupáku! Přece by nenaběhla na meč!! A už jsem se chystal na náraz stojanu. V poslední chvíli se snažím použít Sílu aby zmírnila náraz.
Upadnu sice na zem, ale stojan je stále na mě. Požiji ho a mrštím ho zpěd po Vishe. Ale hned se zvedám a běžím k ní. Bedlivě ale sleduju tok Temné strany a čekám co na mne použije.
Co může použít?? Stojan! A to je vše co je v místnosti. Pak už jen Sílu. Nevím jak na tom je. Ale blesky, škrcení a jiné Sithské praktiky se učí až od Mistra. Zatím oba navštěvujem jen skupinové cvičení. Nikdy ale nemůžu vědět kdo ji tajně učil a co.

[R.O.F.L]

Akademie Sithů - Výcviková místnost:

Hodil jsi stojan zpátky po Vishe. Ta se kupodivu ale vůbec nepohnula a čekala než k ní stojan doletěl. Pak udělala jediný rychlý pohyb a stojan rozpadající se na dva kusy ji minul. Stojanu jsi ale v tu chvíli už nevěnoval vůbec žádnou pozornost, protože tu jsi věnoval světelnému meči s fialovou čepelí, jež třímala Visha v rukou a jež měla patrně celou dobu schovaný v rukávu. Škodolibě se usmála.
Promiň, ale musela jsem něčím vyvážit ten meč co držíš.
Patrně se opět snažila před mistrem Krenasem chovat drze a sebevědomě, tedy za předpokladu, že to jen hrála, samozřejmě.

[snapi]

Akademie Sithů - výcviková místnost

Uhla! No nic, ani nevím proč jsem v to doufal.
Co to?? Visho?? To je zrada! Byla moje jediná reakce na fialové světlo které vycházelo ze světelného meče. Kde ho vzala???
Promiň, ale musela jsem něčím vyvážit ten meč co držíš.
Meč na meč. Nemám sice světelný meč, ale vibromeč by měl vydržet.
Pohlédla na Mistra. Zase se předvádí!!! Nemůžu riskovat střet mečů, nevím jestli vydrží.
Kupil se ve mne vztek. Štvalo mě, že se zas blíží porážka. Hned tak po sobě. A před mistrem. To mě si měl vybrat. Nechci být zase bez mistra.
Neeeee!!!!! To bylo jediné na co sem myslel. Byl sem bezradný. A tak jsem čekal a vztek ve mne narůstal dál a dál, bez jakékoli kontroly.

[R.O.F.L]

Akademie Sithů - výcviková místnost

Visha zaútočila. Kupodivu nebyl problém vykrýt její údery, neboť vibromeč neměl problém se světelným mečem a ona se ani moc nesnažila. Hrála si s tebou! Nemohl jsi už udržet svůj vztek na uzdě a zaútočil jsi na ni bez jakékoliv starosti o svou obranu. Tvé zběsilé a tvrdé údery ji tlačili čím dál více dozadu, měla pořád větší problémy je vykrýt.
Když už se zdálo že vyhraješ, pocítil jsi ve své mysli cizí myšlenku. Odpusť.
Pak se najednou Visha vzchopila, vyhnula se jednomu tvému úderu, na místě se přetočila a tvrdým kopancem do hlavy tě poslala k zemi. Poslední věcí, co se ti prohnala hlavou, než jsi upadl do bezvědomí, byla další její myšlenka.
Musela jsem.


Akademie Sithů - pokoj:

Pomalu jsi přicházel k sobě. Ležel jsi na posteli ve svém pokoji. Hlava tě kupodivu vůbec nebolela, pouze jsi měl pocit, jakoby tak ještě před nějakou dobou bylo. Hodiny ukazovali něco před půlnocí - musel jsi být mimo něco kolem šestnácti hodin. Spolu s úplným procitnutím sis uvědomil, že v pokoji nejsi sám - na židli vedle postele seděla Visha a pokojně podřimovala, nejspíše tě hlídala celou tu dobu cos byl v bezvědomí a patrně stála i za tím že tě nic nebolí. Vypadala bezbranně.
Na opasku se jí houpal její světelný meč, jehož existenci po tom představení ve výcvikové místnosti už nemělo smysl tajit. Stačilo se jen trochu natáhnout a pomstít se za to, co ti provedla.