hyperprostor, frachťák
Svět kolem tebe se podstatně zpomalil.
Potvory se náhle pohybovaly mnohem méně rychle, ale pořád to bylo dost, aby se zdály být nepříjemnými sprintery.
Plnou rychlostí jsi vyrazil ke kokpitu a pro jistotu se neohlížel, cože to za sebou necháváš.
Ve dveřích pilotní kabiny stál tvůj mistr, notně pobledlý, s očima jako by poznamenanýma horečkou. Nikdy jsi ho nezažil tak vážného a nesmlouvavého, jak se zdál v tu chvíli.
Pocítil jsi intenzivní závan Síly. Prolétl kolem tebe a zastavil hemžící se hmyz vprostřed jejich spěchu, jako by těsně před ně padla neviditelná, ale o to snad neprůchodnější bariéra.
POHNI! ozval se hlas Velryna Corriolana.
Zněl ti zpomaleně.
Do kokpitu ses vřítil jako kulový blesk a záhy za tebou a za mistrem zaklaply dveře.
Tak to by bylo, konstatoval Corriolan a unaveně se zhroutil na pilotní křeslo. Pokusil se o povzbudivý úsměv, ale moc mu to nešlo. Patrně jej příliš vyčerpala tvorba štítu.
Pohled mu zabloudil na obrazovku, na údaj ukazující, kdy opustíte hyperprostor.
Zbývalo vám 36 minut a 54 vteřin.
A abychom se nenudili, budeme se koukat na seriál ze života hmyzu. Bude to velice poučné, zazubil se tvůj mistr, když se číslice změnily na 35 minut a 36 vteřin, a na obrazovce se pod počítadlem objevila mozaika bezpečnostních kamer.
Ukazovala nejrůznější hmyzí hemžení, vesměs přímo na sklech kamery.
Zajímavé... tohle je skutečně poučné, procedil Velryn Corriolan mezi zuby. Jestli je vakuum nevyplaví, ale jen zabije, čeká mě hnusná čističská práce.
Kloubem ukazováčku zaťukal na obrazovku, jako by to bylo akvárium.
Héj, vypadněte, chci vidět tu hlavní všici, jak hledá větrací šachtu... kazíte mi zoologické pozorování!
Snad na potvrzení této skutečnosti jedna z kamer zcela vypadla.
Lan Mandragoran
Moderátor: Moderátoři
-
Lan Mandragoran
- Učedník
- Příspěvky: 260
- Registrován: 22.9.2009 12:45:08
- Bydliště: Střední čechy
hyperprostor, frachťák
Povedlo se. Svět kolem mne se zpomalil a ja vyrazil posílen úspěchem vpřed. Bez jakýchkoli okolků jsem spěchal vstříc křeslu kopilota které mne čekalo kdesi tam vpředu. co je za mnou mě teď nezajímalo, ohlížením by jsem se zpomalil.
Když jsem konečně zahlédl mistra Velryna ulevilo se mi. úlevu však vystřídal úlek. Sílo, vypadá jako by se nevyspal tři dny a zchvátila ho horečka. zadrhly se mi úlekem nohy a já zaškobrtl. naštěstí sem to dokázal vyrovnat právě ve chvíli kdy kolem mne proletěla téměř hmatatelná vlna síly.
Do kokpitu jsem se vřítil stále ještě v rychlosti a vrazil jsem do svého křesla. Že se zavřely dveře jsem věděl jen díky typickému zvuku. Uf to se mi ulevilo mistře. viděl jste to? povedlo se mi konečně odhalit jedno z tajemství síly které jsem zatím nezvládal. A pak mi to došlo. jsem stále ještě spojený s rychlostí. mistrovy to znělo jako Ufsemilevilostřevidělsteo? povelosekonečndhaliednotajemsslyterésemzatezvládal. Kruci jak to vypnout. Propustil jsem sílu a přestal se soustředit. čímž na mne padla vlna vyčerpání z úkonu který byl na mne zatím ještě složitý a já se zhroutil do křesla. Musím to po návratu do chrámu cvičit. Abych to příště lépe zvládal. Hlava mi spadne do dlaní a chvíli jen tak odpočívám mezitím začal mistr mluvit.
Zvednu unaveně hlavu a mrknu na monitory. Vidím že nám zbývá pouze 36 minut a 54 vteřin do výstupu z hyperprostoru. Z mistra mezitím spadla únava a začal mluvit svým obvyklým humorem. Ano mistře, seriál ze života hmyzu bude fajn. Ale raději uvidím ten z umírání hmyzu. Ty potvory jsou sakra rychlý. Další minutu jen pozoruji mistrovo počínání a rovnám si myšlenky. Jestli to chápu správně chcete tu potvoru dostat co nejblíže k vratům aby byla jistota že půjde ven. ale čím déle budeme čekat tím větší je pravděpodobnost že najde šachtu a počká si na vhodnou příležitost.
Asi bychom to raději měli spustit než bude pozdě. Do té velké se alespoň dá trefit. i když zvládneme hodně házení šipek na mouchy a menší cíle není mé hobby a nerad bych to zkoušel tady v kokpitu.
Sakra, kamera v háji, to nám ještě scházelo. musíme to udělat, sice přijdeme o všechny věci ale tak holt nakoupíme a vyfasujeme nové.
Povedlo se. Svět kolem mne se zpomalil a ja vyrazil posílen úspěchem vpřed. Bez jakýchkoli okolků jsem spěchal vstříc křeslu kopilota které mne čekalo kdesi tam vpředu. co je za mnou mě teď nezajímalo, ohlížením by jsem se zpomalil.
Když jsem konečně zahlédl mistra Velryna ulevilo se mi. úlevu však vystřídal úlek. Sílo, vypadá jako by se nevyspal tři dny a zchvátila ho horečka. zadrhly se mi úlekem nohy a já zaškobrtl. naštěstí sem to dokázal vyrovnat právě ve chvíli kdy kolem mne proletěla téměř hmatatelná vlna síly.
Do kokpitu jsem se vřítil stále ještě v rychlosti a vrazil jsem do svého křesla. Že se zavřely dveře jsem věděl jen díky typickému zvuku. Uf to se mi ulevilo mistře. viděl jste to? povedlo se mi konečně odhalit jedno z tajemství síly které jsem zatím nezvládal. A pak mi to došlo. jsem stále ještě spojený s rychlostí. mistrovy to znělo jako Ufsemilevilostřevidělsteo? povelosekonečndhaliednotajemsslyterésemzatezvládal. Kruci jak to vypnout. Propustil jsem sílu a přestal se soustředit. čímž na mne padla vlna vyčerpání z úkonu který byl na mne zatím ještě složitý a já se zhroutil do křesla. Musím to po návratu do chrámu cvičit. Abych to příště lépe zvládal. Hlava mi spadne do dlaní a chvíli jen tak odpočívám mezitím začal mistr mluvit.
Zvednu unaveně hlavu a mrknu na monitory. Vidím že nám zbývá pouze 36 minut a 54 vteřin do výstupu z hyperprostoru. Z mistra mezitím spadla únava a začal mluvit svým obvyklým humorem. Ano mistře, seriál ze života hmyzu bude fajn. Ale raději uvidím ten z umírání hmyzu. Ty potvory jsou sakra rychlý. Další minutu jen pozoruji mistrovo počínání a rovnám si myšlenky. Jestli to chápu správně chcete tu potvoru dostat co nejblíže k vratům aby byla jistota že půjde ven. ale čím déle budeme čekat tím větší je pravděpodobnost že najde šachtu a počká si na vhodnou příležitost.
Asi bychom to raději měli spustit než bude pozdě. Do té velké se alespoň dá trefit. i když zvládneme hodně házení šipek na mouchy a menší cíle není mé hobby a nerad bych to zkoušel tady v kokpitu.
Sakra, kamera v háji, to nám ještě scházelo. musíme to udělat, sice přijdeme o všechny věci ale tak holt nakoupíme a vyfasujeme nové.
-
Elinor Yall
¨někde ve vesmíru, frachťák
...není smrt, je jenom Síla, zkomentoval Velryn Corriolan s ironickým úsměškem umírání hmyzu.
Nezdálo se, že by jej vyřazení jedné kamery až tak zkrušilo.
Pohodlně si opřel nohy o okraj přístrojové desky a pozoroval zbytek hemžení breberek.
Wuf. Vzhledem k tomu, jak s námi spolupracují, bych řekl, že je nakonec vcelku i jedno, kdy je vyhodíme. O věci totiž přijdeme tak jako tak, a teoretické prodloužení vlastnických práv o zhruba půl hodiny něco... no, rozhodně na tom nijak zvlášť nelpím.
Fakt je, že jsem od základů Síly líná bytost, a čím víc mrch vyletí do prostoru, místo abych jejich zvakuované mrtvolky musel odklízet, tím líp pro mě.
Nicméně jestli tě to jejich fujtajflování znervozňuje... radši bych to v hyperprostoru nedělal, nejsem odborník na fyziku a nevím, jestli by se to nemohlo nějak zvrhnout. Nejspíš ne, takže pokud z blešek vešek nemáš dobrý pocit, tak je prostě pustíme pryč.
Na chvíli se zatvářil zamyšleně, jako by přemýšlel, zda ti něco říct, nebo raději neříct. Nakonec vyhrála druhá alternativa.
Nechávám to zcela na tobě, Lane.
...není smrt, je jenom Síla, zkomentoval Velryn Corriolan s ironickým úsměškem umírání hmyzu.
Nezdálo se, že by jej vyřazení jedné kamery až tak zkrušilo.
Pohodlně si opřel nohy o okraj přístrojové desky a pozoroval zbytek hemžení breberek.
Wuf. Vzhledem k tomu, jak s námi spolupracují, bych řekl, že je nakonec vcelku i jedno, kdy je vyhodíme. O věci totiž přijdeme tak jako tak, a teoretické prodloužení vlastnických práv o zhruba půl hodiny něco... no, rozhodně na tom nijak zvlášť nelpím.
Fakt je, že jsem od základů Síly líná bytost, a čím víc mrch vyletí do prostoru, místo abych jejich zvakuované mrtvolky musel odklízet, tím líp pro mě.
Nicméně jestli tě to jejich fujtajflování znervozňuje... radši bych to v hyperprostoru nedělal, nejsem odborník na fyziku a nevím, jestli by se to nemohlo nějak zvrhnout. Nejspíš ne, takže pokud z blešek vešek nemáš dobrý pocit, tak je prostě pustíme pryč.
Na chvíli se zatvářil zamyšleně, jako by přemýšlel, zda ti něco říct, nebo raději neříct. Nakonec vyhrála druhá alternativa.
Nechávám to zcela na tobě, Lane.
-
Lan Mandragoran
- Učedník
- Příspěvky: 260
- Registrován: 22.9.2009 12:45:08
- Bydliště: Střední čechy
někde ve vesmíru, frachťák
S údivem sleduji jak se mistr rozvalil v křesle a hodil nohy na přístrojovou desku. No to snad ne, jak může být takhle v klidu. To nechápu.
Prý líný, to určitě. Tahá mě po všech možných planetách až na samotný okraj soustavy, prohání mě jako otroka. Každou chvíli na mne útočí ze zálohy aby vyzkoušel jestli jsem připraven a soustředěný. Prohání mě mezi větvemi a bude mi vyprávět že je líný. Jednomu z nás teď asi přeskočilo. Buď si já představuji lenost jinak než on. Nebo on ztratil paměť.
Je fakt že otevřít vrata v hyperprostoru by nás asi připravilo o půl lodi od vrat až k motorům. Ale takhle klidný být snad ani nejde.
A je to tady zas. Rozhodím rukama. Krucinál, zas je to na mě. Jako by ani neměl vlastní úsudek. Jistě mistře. Ani jsem nečekal že by to bylo na někom jiném. Ušklíbnu se jako bych snědl hodně kyselé jablko. V podstatě tu velím ne? Šmarja jestli mě někdy v budoucnu bude můj vlastní učedník takhle mučit jako vy teď mě tak to snad nevydržím. Usměju se nečekaně vesele.
Asi nám nezbude než čekat. Rozhlédnu se. Ventilace je tu menší než na větších lodích Ta velká veš se sem sice nedostane ale ty malé ano. Ale jako první by se hodilo nějak zahradit ventilaci. Nechci mít ty potvůrky tady. To rozhodně ne. Vstanu abych našel něco vhodného k zahrazení průduchu vedoucího do kokpitu. Najdu kus hadru který původně sloužil k úklidu po rozlitých nápojích a pečlivě s ním zakryji ventilaci. Hned klidnější se usadím na místo koopilota, zavřu oči a soustředím se abych se uklidnil.
Nejsou žádné emoce, je jen klid
Není žádná nevědomost, je jen poznání
Není žádná vášeň, je jen vyrovnanost
Není žádný chaos, je jen harmonie
Není žádná smrt, je je Síla
Uklidněn kodexem Jedi znovu otevřu oči.
S údivem sleduji jak se mistr rozvalil v křesle a hodil nohy na přístrojovou desku. No to snad ne, jak může být takhle v klidu. To nechápu.
Prý líný, to určitě. Tahá mě po všech možných planetách až na samotný okraj soustavy, prohání mě jako otroka. Každou chvíli na mne útočí ze zálohy aby vyzkoušel jestli jsem připraven a soustředěný. Prohání mě mezi větvemi a bude mi vyprávět že je líný. Jednomu z nás teď asi přeskočilo. Buď si já představuji lenost jinak než on. Nebo on ztratil paměť.
Je fakt že otevřít vrata v hyperprostoru by nás asi připravilo o půl lodi od vrat až k motorům. Ale takhle klidný být snad ani nejde.
A je to tady zas. Rozhodím rukama. Krucinál, zas je to na mě. Jako by ani neměl vlastní úsudek. Jistě mistře. Ani jsem nečekal že by to bylo na někom jiném. Ušklíbnu se jako bych snědl hodně kyselé jablko. V podstatě tu velím ne? Šmarja jestli mě někdy v budoucnu bude můj vlastní učedník takhle mučit jako vy teď mě tak to snad nevydržím. Usměju se nečekaně vesele.
Asi nám nezbude než čekat. Rozhlédnu se. Ventilace je tu menší než na větších lodích Ta velká veš se sem sice nedostane ale ty malé ano. Ale jako první by se hodilo nějak zahradit ventilaci. Nechci mít ty potvůrky tady. To rozhodně ne. Vstanu abych našel něco vhodného k zahrazení průduchu vedoucího do kokpitu. Najdu kus hadru který původně sloužil k úklidu po rozlitých nápojích a pečlivě s ním zakryji ventilaci. Hned klidnější se usadím na místo koopilota, zavřu oči a soustředím se abych se uklidnil.
Nejsou žádné emoce, je jen klid
Není žádná nevědomost, je jen poznání
Není žádná vášeň, je jen vyrovnanost
Není žádný chaos, je jen harmonie
Není žádná smrt, je je Síla
Uklidněn kodexem Jedi znovu otevřu oči.
-
Elinor Yall
někde ve vesmíru, frachťák
Velíš? Spíš bych řekl, že se učíš rozhodovat dřív, než to budeš muset - aniž by se ti, o nichž rozhoduješ, dokázali o sebe v případě, že vymyslíš blbost, postarat sami a ještě tě vytáhnout z maléru.
Fakt je, že si vedeš mnohem líp než Jon, ten mě svého času dokázal na misi skrz delegované velení přizabít, odpověděl mistr s těžko skrývaným úsměvem.
Tak já ti to sladké tajemství prozradím.
Ve stavbě lodí jsou značné konstrukční rozdíly a pokud ty mrchy znají jenom velké lodi s můstkem, budou hledat přístupy, které v mrňavém zastaralém frachťáku nenajdou.
A ty dveře mají tak perfektní těsnění, že se sem nic nedostane.
Čili jsme tu zcela v bezpečí, dokud nedojde vzduch - což nejbližšího půl dne nehrozí. A do té doby ty mrchy vyklepeme a vrátíme se zpátky na základnu.
Chvíli na tebe koukal, jak na to reaguješ, a pak dodal:
To znamená, že až vypustíme breberky do vesmíru na procházku bez skafandru, budeme zde zcela v bezpečí a opravdu, opravdu nám nebudou chybět ty dýchací masky, co zůstaly mimo kokpit.
Takže má poslední nabídka nebyla myšlená jako test.
Pokud se ti z pohledu na to hmyzí hemžení dělá blbě, prostě si zahrajeme na deratizéry už teď. Jenže nevím, jak moc je ti to celé nepříjemné, jestli nemáš nějakou fóbii, a není to situace, kdy můžu rozhodnout - budeme pozorovat hmyz, protože je to unikátní druh a jakákoli informace pro archiv by mohla mít cenu.
Ano, mohla - ale za to, že to způsobí v spojitosti s předchozími událostmi noční můry, to doopravdy nestojí za to.
Zarážející na tom byla prostá skutečnost, že zcela chyběla obvyklá ironie či sarkasmus.
Nějaké riziko tam sice je, ale hyperprostor a motory by to poškodit nemělo. Zpátky se včas dostaneme, jen možná ne s celou lodí. Jinak bych ti to ani nenabídl.
Velryn Corriolan na tebe povzbudivě mrkl.
V nejhorším případě mi prostě Rada přidělí nějakou novější erární kocábku.
A pokud jde o padawana vlastního - nepočítej, že by ti někoho svěřili, dokud ti nebude víc než třicet. A to i kdyby tě nějakou náhodou po téhle misi povýšili na rytíře. Jako že tu náhodu bych za až tak náhodnou nepovažoval.
Velíš? Spíš bych řekl, že se učíš rozhodovat dřív, než to budeš muset - aniž by se ti, o nichž rozhoduješ, dokázali o sebe v případě, že vymyslíš blbost, postarat sami a ještě tě vytáhnout z maléru.
Fakt je, že si vedeš mnohem líp než Jon, ten mě svého času dokázal na misi skrz delegované velení přizabít, odpověděl mistr s těžko skrývaným úsměvem.
Tak já ti to sladké tajemství prozradím.
Ve stavbě lodí jsou značné konstrukční rozdíly a pokud ty mrchy znají jenom velké lodi s můstkem, budou hledat přístupy, které v mrňavém zastaralém frachťáku nenajdou.
A ty dveře mají tak perfektní těsnění, že se sem nic nedostane.
Čili jsme tu zcela v bezpečí, dokud nedojde vzduch - což nejbližšího půl dne nehrozí. A do té doby ty mrchy vyklepeme a vrátíme se zpátky na základnu.
Chvíli na tebe koukal, jak na to reaguješ, a pak dodal:
To znamená, že až vypustíme breberky do vesmíru na procházku bez skafandru, budeme zde zcela v bezpečí a opravdu, opravdu nám nebudou chybět ty dýchací masky, co zůstaly mimo kokpit.
Takže má poslední nabídka nebyla myšlená jako test.
Pokud se ti z pohledu na to hmyzí hemžení dělá blbě, prostě si zahrajeme na deratizéry už teď. Jenže nevím, jak moc je ti to celé nepříjemné, jestli nemáš nějakou fóbii, a není to situace, kdy můžu rozhodnout - budeme pozorovat hmyz, protože je to unikátní druh a jakákoli informace pro archiv by mohla mít cenu.
Ano, mohla - ale za to, že to způsobí v spojitosti s předchozími událostmi noční můry, to doopravdy nestojí za to.
Zarážející na tom byla prostá skutečnost, že zcela chyběla obvyklá ironie či sarkasmus.
Nějaké riziko tam sice je, ale hyperprostor a motory by to poškodit nemělo. Zpátky se včas dostaneme, jen možná ne s celou lodí. Jinak bych ti to ani nenabídl.
Velryn Corriolan na tebe povzbudivě mrkl.
V nejhorším případě mi prostě Rada přidělí nějakou novější erární kocábku.
A pokud jde o padawana vlastního - nepočítej, že by ti někoho svěřili, dokud ti nebude víc než třicet. A to i kdyby tě nějakou náhodou po téhle misi povýšili na rytíře. Jako že tu náhodu bych za až tak náhodnou nepovažoval.
-
Lan Mandragoran
- Učedník
- Příspěvky: 260
- Registrován: 22.9.2009 12:45:08
- Bydliště: Střední čechy
někde ve vesmíru, frachťák
Ehm, Sklopím pokořeně oči. omlouvám se mistře, nechtěl jsem vás rozlobit poznámkou o velení. jen jsem chtěl krapet zlehčit naši situaci.
Ale každopádně děkuji za pochvalu. zmíním se o poznámce že Jon byl horší nežli já. Jestli po vašem výcviku budu jen zpoloviny tak dobrý jako Jon budu jen rád.
Po pravdě si nemyslím že by breberkám nějak záleželo na tom jaké má loď konstrukční plány. přeci jen, nemají mozek na takové úrovni aby si něco zapamatovali. O té velké sice nevýme jak na tom je s mozkem, ale ty malé prostě zalezou kam to půjde. O dveře se také nebojím.
Každopádně když jste se předtím zmínil o těch fyzikálních zákonech došlo mi že teď v hyperprostoru nás vesmír v podstatě obtéká podle tvaru lodě.
Což znamená že otevřít vrátka by způsobilo skulinu kam by se v jediné vteříně vřítilo vzduchoprázdno vzduch by šel ven což by mohlo způsobit tak ohromný tlak že by nás to roztrhlo. takže opravdu dám raději na vás. uklidním se a počkáme až z hyperprostoru vystoupíme.
A mezitím můžeme zkusit najít tu velkou potvoru na kamerách abychom tedy mohli něco zjistit pro naše archívy. Nakloním se nad kamerový systém a začnu hledat tu potvoru.
Ještě zvednu hlavu když se zmíní o mém padawanovi. Mistře jsou případy že přidělí padawana i dříve než ve třiceti. Každopádně jsem říkal že někdy v budoucnu. nepočítám s tím že mi bude přidělen teď, a ani nepočítám s povýšením, přeci jen jsem ještě příliš mlád. usměju se a znovu se skloním nad kamery.
Ehm, Sklopím pokořeně oči. omlouvám se mistře, nechtěl jsem vás rozlobit poznámkou o velení. jen jsem chtěl krapet zlehčit naši situaci.
Ale každopádně děkuji za pochvalu. zmíním se o poznámce že Jon byl horší nežli já. Jestli po vašem výcviku budu jen zpoloviny tak dobrý jako Jon budu jen rád.
Po pravdě si nemyslím že by breberkám nějak záleželo na tom jaké má loď konstrukční plány. přeci jen, nemají mozek na takové úrovni aby si něco zapamatovali. O té velké sice nevýme jak na tom je s mozkem, ale ty malé prostě zalezou kam to půjde. O dveře se také nebojím.
Každopádně když jste se předtím zmínil o těch fyzikálních zákonech došlo mi že teď v hyperprostoru nás vesmír v podstatě obtéká podle tvaru lodě.
Což znamená že otevřít vrátka by způsobilo skulinu kam by se v jediné vteříně vřítilo vzduchoprázdno vzduch by šel ven což by mohlo způsobit tak ohromný tlak že by nás to roztrhlo. takže opravdu dám raději na vás. uklidním se a počkáme až z hyperprostoru vystoupíme.
A mezitím můžeme zkusit najít tu velkou potvoru na kamerách abychom tedy mohli něco zjistit pro naše archívy. Nakloním se nad kamerový systém a začnu hledat tu potvoru.
Ještě zvednu hlavu když se zmíní o mém padawanovi. Mistře jsou případy že přidělí padawana i dříve než ve třiceti. Každopádně jsem říkal že někdy v budoucnu. nepočítám s tím že mi bude přidělen teď, a ani nepočítám s povýšením, přeci jen jsem ještě příliš mlád. usměju se a znovu se skloním nad kamery.
-
Elinor Yall
frachťák, hyperprostor
Znepokojuje mne především to, jak rychle zablokovaly výhled kamer, poznamenal mistr. Mám toho - dost možná zbytečně paranoidní - pocit, jako by nás chtěly dezorientovat. Od normálního tupého hmyzu bych spíš čekal hemžení před vstupem do kokpitu. Podle modelu "čím hustší, tím lepší"... nepřekvapilo by mne, kdyby u těch potvor bylo nějaké kolektivní vědomí či jiné podobné svinstvo.
Velryn Corriolan si dlouze zívl.
Až se vrátíme na Coruscant, připomeň mi, že příště musím namontovat kávovar do pilotní kabiny. Stejně tak tu udělat skladiště na asi tak dva kanistry pitné vody a několik hrnků.
Obrazovky neukazovaly stále nic jiného než monotónní hmyzí víření, a kde přebývala vrchní veš, to věděla jen ona, její souputnice a Síla.
Mistr si znovu zívl a po chvíli začal o hranu přístrojové desky vyťukávat rytmus nápadně podobný známému "banthy, banthy, jak si vlastně povídáte..." - i když pokud to dělal zcela záměrně, tak to asi mělo poněkud odlišná slova.
Cesta vám monotónně ubíhala, žádné pokračování hororových prvků se nekonalo. I samotné vyklepávání nežádoucího nákladu se omezilo na prosté "sbohem - a na neshledanou!" a pak stačilo jen zamávat šátečkem a zadat souřadnice směrem k domovu...
--- konec první části ---
Znepokojuje mne především to, jak rychle zablokovaly výhled kamer, poznamenal mistr. Mám toho - dost možná zbytečně paranoidní - pocit, jako by nás chtěly dezorientovat. Od normálního tupého hmyzu bych spíš čekal hemžení před vstupem do kokpitu. Podle modelu "čím hustší, tím lepší"... nepřekvapilo by mne, kdyby u těch potvor bylo nějaké kolektivní vědomí či jiné podobné svinstvo.
Velryn Corriolan si dlouze zívl.
Až se vrátíme na Coruscant, připomeň mi, že příště musím namontovat kávovar do pilotní kabiny. Stejně tak tu udělat skladiště na asi tak dva kanistry pitné vody a několik hrnků.
Obrazovky neukazovaly stále nic jiného než monotónní hmyzí víření, a kde přebývala vrchní veš, to věděla jen ona, její souputnice a Síla.
Mistr si znovu zívl a po chvíli začal o hranu přístrojové desky vyťukávat rytmus nápadně podobný známému "banthy, banthy, jak si vlastně povídáte..." - i když pokud to dělal zcela záměrně, tak to asi mělo poněkud odlišná slova.
Cesta vám monotónně ubíhala, žádné pokračování hororových prvků se nekonalo. I samotné vyklepávání nežádoucího nákladu se omezilo na prosté "sbohem - a na neshledanou!" a pak stačilo jen zamávat šátečkem a zadat souřadnice směrem k domovu...
--- konec první části ---
-
Elinor Yall
Výcvik
Vedla: Elinor
Hodnocení:
Tvar příspěvků: Plná spokojenost na mé straně.
Chování charakteru: vcelku odpovídající postavě, jejímu věku a zkušenostem
Postup v příběhu: plynulý, bez zadrhávání
Reakce na podněty: reakce byly i na ten nejmenší náznak; plné využití prostředí a jeho možností dokonce vedlo z značnému zkrácení příběhu - spoustu problémů buď stopl zcela v zárodku, nebo se jim vyhnul
Využití Síly: ani zde nemám nejmenší výtku
Celkové hodnocení:
Říkala jsem si, jestli jsem to s těmi drochy nepřehnala a nenastavila moc malou šanci na úspěšné absolvování příběhu - nicméně si s tím dokázal poradit na jedničku s hvězdičkou (a podtrženou k tomu).
Vcelku by mě zajímalo, kdy a jak zjistil, s čím má vlastně tu čest.
Rezervy by tu nějaké byly, spíš po formální a slohové stránce než po dějové, takže dávám 97%.
A gratuluju, příště budu kdyžtak zákeřnější, vím, že si to u tebe můžu dovolit.
Následky výcviku:
+ zvládání krizových situací v praxi - prostě dokáže být v klidu, i když to kolem vypadá hodně zoufale a normální člověk by začal panikařit
+ zrychlení prostřednictvím Síly
+ zlepšená vnímavost prostředí a intuice
Vedla: Elinor
Hodnocení:
Tvar příspěvků: Plná spokojenost na mé straně.
Chování charakteru: vcelku odpovídající postavě, jejímu věku a zkušenostem
Postup v příběhu: plynulý, bez zadrhávání
Reakce na podněty: reakce byly i na ten nejmenší náznak; plné využití prostředí a jeho možností dokonce vedlo z značnému zkrácení příběhu - spoustu problémů buď stopl zcela v zárodku, nebo se jim vyhnul
Využití Síly: ani zde nemám nejmenší výtku
Celkové hodnocení:
Říkala jsem si, jestli jsem to s těmi drochy nepřehnala a nenastavila moc malou šanci na úspěšné absolvování příběhu - nicméně si s tím dokázal poradit na jedničku s hvězdičkou (a podtrženou k tomu).
Vcelku by mě zajímalo, kdy a jak zjistil, s čím má vlastně tu čest.
Rezervy by tu nějaké byly, spíš po formální a slohové stránce než po dějové, takže dávám 97%.
A gratuluju, příště budu kdyžtak zákeřnější, vím, že si to u tebe můžu dovolit.
Následky výcviku:
+ zvládání krizových situací v praxi - prostě dokáže být v klidu, i když to kolem vypadá hodně zoufale a normální člověk by začal panikařit
+ zrychlení prostřednictvím Síly
+ zlepšená vnímavost prostředí a intuice
-
Lan Mandragoran
- Učedník
- Příspěvky: 260
- Registrován: 22.9.2009 12:45:08
- Bydliště: Střední čechy
Jsem tak překvapený že ani nejsem schopný pracovat
už téměr hned ze začátku když mistr koukal do tmy mě napadlo že to co tu potkám nebude člověk či jiná běžná potvora.
co se týče slohu a pravopisu, řekněme že čeština nikdy nebyla má silná stránka
takže, děkuji
na zákeřnosti se těším jen doufám že na mě nevymyslíš něco obzvlášť technicky a emocionálně nezvládnutelného
už téměr hned ze začátku když mistr koukal do tmy mě napadlo že to co tu potkám nebude člověk či jiná běžná potvora.
co se týče slohu a pravopisu, řekněme že čeština nikdy nebyla má silná stránka
takže, děkuji
na zákeřnosti se těším
jen doufám že na mě nevymyslíš něco obzvlášť technicky a emocionálně nezvládnutelného -
Elinor Yall