Výcvik pro Darth Unara(Joster Anur aka Nameless)

[Darth Unar]

Korriban, Labyrint:

Obrněnec pronesl nějaký blábol Ja'den Saarai-Taral, dery Jen'Jidai !. Kterému jsem vůbec nerozuměl. Pak na mě zařval vlastně použil silovou techniku jekotu. Cítil jsem jak ten jekot prochází celým mým tělem,ale bez známky účinku nebo jsem ji nezpozoroval. .. Ten ale umí řvát ..
pomyslím si
Během toho zaujme obrněnec obranné postavení a čekal co budu dělat.
Rozhodně nevypadal že se mě bojí. Chvilku jsem si ho prohlížel a přemýšlel jak budu postupovat.
Byl mnohem větší než já a taky těžší z toho je jasné že bude pomalý a díky brnění bude i špatně pohyblivý. Ta jeho helma je taky nepraktická musí z ní mít špatný výhled do stran. Meč je taky nepraktický určitě klade odpor při používání.
Z toho všeho jsem usoudil že nejlepší bude útočit ze stran a zezadu. Jeho havní taktikou bude používání síly jak fyzické tak té naší.
Popojdu dva kroky doprava a zapnu svůj meč, náznakem se mu ukloním hlavou. Postavím se do útočného postoje o očekávám jeho reakci. Ale spíš než reakci očekávám jeho útok. NA kterým odpovím podle zvolené taktiky protiútokem.

[Jordi Linx]

Korriban, Labyrint:
Odhadneš obrněnce na pomalejšího než jsi ty, stejně jako si domyslíš, že v té helmě nebude mít dostatečný výhled, což tě dle tvého dojmu staví do jasné výhody. Rozhodneš se připravit na kladení údery ze strany a plánuješ si možnosti, jak by ses mohl dostat za něj, ale pro začátek zůstáváš v klidu. Nejsi však jediný, kdo se rozhodne nehýbat a obrněnec také pevně stojí ve své obranné pozici a nemá v plánu se hýbat. V chodbě tedy nastane téměř hrobové ticho, jak nikdo z vás nejeví sebemenší aktivitu vůči tomu druhému a tebou očekávaný útok nepřichází. Obrněnec tedy nejspíše neměl sebemenší důvod nikam spěchat, či se snažit tě rychle porazit - těžko říct, zda-li to byl jeho plán a taktika, nebo prostě nechtěl zaútočit první. Mohl sis tak všimnou některých detailů jeho brnění a rozeznat tři základní barvy, které brnění zakrývaly. Kromě černé, jež jasně dominovala, jsi nacházel i slabší pruhy tmavě rudé, stejně jako tmavě zelené. Všechna místa svého těla měl brněním dobře pokryty, ať už se jednalo o kotníky na nohou nebo i po samotné ruce.

[Darth Unar]

Korriban, Labyrint:

Stojím ve svém postoji proti obrněnci který na mě naprosto nereaguje a čeká až na něj zaútočím. Při prohlížení jeho brnění jsem se všiml že je celé pokryté různými barvami červenou,tmavě rudou a tmavě zelenou. Jeho brnění mu bezpečně krylo všechny části jeho těla nebyla vidět žádná skulinka kterou bych mohl využít .. Budu si muset tu skulinku udělat sám
.. To brnění byla silné,ale rozhodně nevypadalo na to že by odolalo žáru světelného meče. Možná dříve před pár set lety ale teď snad ne...
Ještě nějakou dobu si prohlížím svého protivníka a přemýšlím v čem bude zase háček.
.. Nespíš bude hodně posílen Sith magií a to brnění bude nezníčitelné .. .. Ale každý má svou slabinu a já mám tři možnosti kam utéct. ..
.. No rozhodně to nebude lehké,ale musím to zvládnout ..
Podívám se na svého protivníka a protočím svůj meč v ruce
Tak jsem na to NE?? řeknu to celkem nahlas,ale nečekám odpověď
.. Musím zjistit jak na tom doopravdy je. Můj první útok bude určen k tomu abych zjistil jak je rychlý a co vydrží jeho brnění ..
Rozeběhnu se proti obrněnci pokusím se mu dostat za záda a trochu ho na nich „pošimrám“ svým mečem.

[Jordi Linx]

Korriban, Labyrint:
Po chvilce trpělivého čekání tě to přestane bavit, protočíš meč ve své ruce a vyrazíš rychle proti soupeři s cílem jej oběhnout a dostat se mu tak do zad. Za místo průniku do zad si vybereš jeho levý bok, který máš ze svého pohledu zprava. Jenže krátce před dosažením toho bodu se na té straně objeví sithský meč tvého protivníka a vystřelí kupředu, tudíž ti nezbude nic jiného, než ránu zablokovat. I přes svou rychlost, kterou se pokusíš přetavit do silného obranného úderu, tě rázný útok obrněnce po šoupne v mírném prachu jeskyně o půlku bot nazpět, čímž ti naštěstí jenom trochu poničil podrážku. S jeho útokem jsi však měl potíže a to i přesto, že nepatřil do kategorie nejrychlejších - úspěch soupeře tkvěl v tom, že si všiml z které strany útočíš a včas si přehodil meč na správnou stranu znemožňujíc tvůj původní plán. Hned však musíš čelit dalšímu útoku, kterým je prudké rozmáchnutí do horizontálního seku vedeného na tvůj krk zleva. Svůj meč dostaneš na obrannou pozici včas, ale opět ti dělá potíže brunátní síla soupeře, jíž odoláš především díky pevnému zapření celého těla, přesto cítíš drobný třes v těle, jak se síla úderu přenáší na tebe skrze tvou obranu.

[Darth Unar]

Korriban, Labyrint:

Vykryl jsem druhý soupeřův útok. Který nebyl nijak rychlý,ale byl ohromě silný síla toho úderu prošla mečem a já ji cítil v celém těle nebýt toho že jsem se dobře zapřel už bych ležel na zemi s mečem v břiše. Brutální síla mého protivníka mě docela zaskočila. Jeho technika nebyla zrovna ukázková,ale co nedokázal technikou a obratností doháněl silou. Nevěděl jsem kolik dalších úderů ustojím,ale bylo mi jasné že moc ne,proto jsem se rozhodl pro radikální řešení.
.. Musím se pokusit o Sai Cha to je jediné východisko z tohoto souboje ..
Byla to moje jediná šance nabízela se i jiná východiska jako třeba Cho Mai,ale useknutí ruky s mečem by tohohle svalovce asi jen podráždilo a pak by mě rozmačkal v náručí nebo by mě paralizoval jekotem.
.. Musím ho ale nějak oklamat. Protože posledně při útoku mi ani rychlost nepomohla se dostat za něj ..
Udělám to asi takhle rozeběhnu se proti ruce ve které drží meč a když budu skoro u něj změním pozici a zaútočím na tu druhou poté co se dostanu skoro k ní a budu už v nápřahu udělám Jung Ma
a pokusím se mu ufiknout tu jeho plechovou palici.
.. Tenhle plán je sice odvážný a riskantní,ale zároveň to je moje jediná šance jak ho porazit ..
Nastal čas pro provedení mého plánu rozeběhnu se proti obrněnci a za pomoci síly se pokoušim provést svůj plán.

[Jordi Linx]

Korriban, Labyrint:
Dospěl jsi k přesvědčení, že svého soupeře budeš muset oklamat a vypracoval sis plán útoku, který si se jal hned realizovat. Tvým ultimátním cílem bylo setnutí hlavy tvého nepřítele, což se ti zatím zdálo jako jediné řešení tohoto souboje. Začal jsi nabíhat na obrněncovu ruku s mečem a zdálo se, že soupeř se dle toho zařizuje. Kousek před ním jsi stočil své útočné snažení na druhou stranu, kde jsi naznačil útok na jeho druhou ruku a už jsi se chystal přejít do otočky Jung Ma. Tvůj útočný plán však ukázal jednu výraznou chybu na níž jsi zapomněl. Ve svém útočném rozpoložení jsi pozapomněl i na obranou stránku a to především na straně, kde měl obrněnec svůj sithský meč. Měl jsi však to štěstí v tom, že jsi byl příliš blízko a nemohl se po tobě omáchnout mečem, to mu nebránilo tě zasáhnout rukavicí. Důvěrně ji seznámil s tvými zády právě v moment, kdy jsi začínal Jung Ma a překazil tak tvůj útok. Pocítil jsi prudkou bolest v zádech a letěl jsi dopředu, což se to povedlo přetavit v kotoul a u stěny chodby, kde jsi skončil jsi hned uhnul do strany, aby ses vyhnul meči, který se zabořil do míst, kde jsi před chvílí skončil svůj kotoul. Prudká herda do zad ti však připomene doposud opomíjenou bolest hrudníku, kterou sis způsobil dříve.

[Darth Unar]

Korriban, Labyrint:

Při svém pokusu o setnutí obrněnce jsem zapoměl na krytí a tvrdě jsem ji koupil do zad a opět se ozvalo zranění mé hrudi.
.. Ten snad vidí budoucnost ne??? .. rozčilil jsme se zlost,nenávist a chut vraždit se ve mně hromadila pomalu jsem dospíval do stádia ve kterém jsem byl asi tak před rokem v akdemii jediu.
Jak to tak vypadalo moje technika byla proti tomu monstru krátká a nenapadala mě jediná věc ani způsob jak ho porazit. Byl jsem úplně ve stejné situaci jako ve chrámu (bez šance).
Najednou jsem dosta jakýsi flashback vybavil jsem si ten souboj v chrámu. Ty dva žáci jak mě pomalu,ale jistě tlačily to kouta a já neměl šanci je porazit.
Nemáš šanci Jostere řekl jeden teď budeš poražen řekl druhý
Nikdy před tím mě žádný žák neporazil ani ty starší to co mi řekli mě tak naštvalo že jsem použil temnou stranu proti nim. Neměl šanci moc temné strany by je zabila do pár sekund kdyby nezasáhl mistr.
Probral jsem se ze své vzpomínky. A sám sobě řekl Je čas si to přiznat PROHRÁLS.
Dostal jsem se do druhého záchvatu temné strany ve svém životě. Najednou jsem se rozeběhl proti tomu obrněnci neměl jsem vůbec tušení co budu dělat,ale temná strana ano. Prakticky úplně jsme se tomu poddal a nechal jsem temnou stranu řídit můj spíš její útok. Temná strana ovládala každý můj pohyb a zahájila devastující útok na obněnce.

[Jordi Linx]

Korriban, Labyrint:
Tvůj druhý neúspěch v plánování taktiky se výrazně podepsal na přiživení tvého strachu a vzteku, k nimiž se brzy připojila nenávist. Vzpomínka na minulost, na ponižující pocity beznaděje a touha znova je nezažít, neprohrát postupně přiživovaly tvé emoce až do hrany, kdy ses jimi nechal unést, kdy ses nechal unést temnou stranou Síly. To jsi už zuřivě běžel přímo proti obrněnci a zaútočil jsi prudkým úderem shora, který byl však zastaven mečem protivníka. Zuřivý úder vedený horizontálně zleva - další blok obrněnce, neméně zuřivý útok na pravé rameno obrněnce, aby by tvá hrubá síla podpořená temnou stranou narazila na stejnou hrubou sílu obrněnce stojícího proti tobě. Temná strana přiživila tvé útoky na síle, agresivitě, dodala jim moc, která tehdy prorazila obranu dvou mladých padawanů, přesto obrněnec tvým útokům odolával se stejnou vervou, jakou jsi na něj útočil. Teď ti trochu podklouzla noha a narušila tvoje útočné míhání poskytujíc tak obrněnci možnost protiútok, ten se však od tebe odrazil stejně jako tvé útoky od něho, tentokráte jsi však nepocítil ono brnění v těle nebo jsi nebyl odhozen zpět. Po tomhle kroku obrněnec ustoupil trochu dozadu.
Ta'derri jen.
pronesl jenom, zabořil svůj sithský meč do země a jeho brnění se sesypalo na hromadu, jakoby v něm nikdy nic nebylo. Viděl jsi jednotlivé pláty, helmu, ale nikde nic, co by nasvědčovalo tomu, že vevnitř něco bylo.

[Darth Unar]

Korriban, Labyrint:

Za použití moci Temné strany síly jsem bojoval s obrněncem sterý bez sebemenšího problému vykryl všechny mé útoky. Měl jsem pocit jaky by mi četl myšlenku. Podklouzla mi trochu noha a obněnec zaútočil a odrazil se ode mě jako já od něho a zastavil se zabořil svůj meč do země a rozpadl se na jednotlivé pláty a kousky brnění. Vypadalo to jako že v tom brnění nikdo nikdy nebyl.
Rozhodl jsem se že si sednu a odpočinu si. Posadil jsem se kousek od toho brnění a přemýšlel co to bylo zač.
.. Jak to že to brnění nebo to co byla v něm vždy naprosto vědělo co udělám? Jakoby jeho jednání a rozhodování vycházelo z mojich pocitů. ..
.. A pak se najednou rozpadl. Hned po tom co jsem požil temnou stranu síly proti němu. Jakoby zjistil že nejsem proti němu ..
Sám asi nepřídu nato co to bylo až se od tu dostanu tak se v akademii zeptám mistra.
Vyndal jsem si z batohu jídlo a začal jíst nebylo to sice nic moc ale lepší než nic. Poté co jsem se najed a chtěl jsem jít pryč jsem se zastavil a rozhodl se že si prohlédnu to brnění. Chtěl jsem si vzít nějaký suvenýr popojdu k brnění a začnu ho prohledávat. Doufal jsem že najdu něco malého co bych s mohl nechat na památku toho souboje. Abych si napořád pamatoval co jsem podstoupil

------------
Prosím tě JL mohl bych najít nějaký prsten na kterém by byl nějaký znak který bych mohl vzít a svůj. Děkuju (jestli bych ho našel mohl bys popsání jeho dizajn nechat na mě ?? Znak vyber klidně sám) Ještě jednou děkuju za to že to aspoň zvážíš

[Jordi Linx]

Korriban, Labyrint:
Po namáhavém a záhadně ukončeném souboji sis vybral chvilku na odpočinek, v němž jsi zlikvidoval zbytek svých potravinových zásob. Také se ti během odpočinku povedlo znova potlačit onu bolest hrudníku, i když veškeré pohyby s trupem byly nyní jaké ztuhlé a celkově tě to bude zpomalovat, pokud by ses dostal do dalšího boje. Když skončíš s občerstvením a potlačením bolesti, tak se rozhodneš věnovat svému bývalému obrněnému protivníkovi. Rozhodneš se rozpadlé brnění prohledat kousek po kousku v naději, že nalezneš nějaký suvenýr, ale opravdu nenalezneš nic víc, než ony kousky brnění. Když zkusíš rukavici vzít kousek dál od brnění, tak začne vibrovat a výrazně ti těžknout v ruce, než je skoro nemožné ji nést dál. Jak ji vracíš zpět k brnění, tak opět začne být lehčí a lehčí, než váží pouze svou vlastní váhu. Je tedy zřejmě, že brnění samo o sobě je k sobě vázanou nějakou temnou silou, o níž jsi mohl číst snad jen v dávných textech pradávných Sithů.
------------------
Vezmu to v potaz a uvidím dle vývoje tvého výcviku Nezapomeň, že ale ještě nejsi z labyrintu venku.

[Darth Unar]

Korriban, Labyrint:

Postupně jsem prohledával zbytky brnění kousek po kousku a nadějí že najdu nějaký suvenýr nenašel jsem v něm vůbec nic a tak jsem se rozhodl že si vezmu rukavici zvedl jsme ji kousíček popošel a ona začala podivně vybrovat a zvyšovat svoji hmotnost po dvou krocich už jsem ji skoro nemohl udržet a musel jsem se sní vrátit zpátky k brnění jak jsem se vracel vybrování v rukavici ustávalo a i její váha se vracela do původního stavu. Celé brnění bylo nejspíše spojené nějakou dávnou temnou silou. Bylo mi to líto,ale musel jsem rukavici vrátit na hromadu k brnění.
.. Kruci co je tohle za výlet bez suvenýrů?? ..
.. Snad při cestě ven něco najdu něco co jsem popisoval ve svém přání …
Chviličku jsem uvažoval jak obelstít to temnou sílu a došel jsem k jednomu neuskutečnitelnému závěru.
.. Můžu to brnění vzít celé !!! Když bude celé pohramadě tak by nemuselo zvyšovat svoji váhu ..
Tuhle myšlenu jsem rači hned vypudil z hlavy protože zase tak chamtivý nejsem. A ten kdo nosil to brnění byl mnohem větší masér než já. Pochyboval jsem i o tom že bych ten celý komplet útáhl po zemi.
.. Smůla musíš to tu nechat ležet kámo ..
Kouknu se po křižovatce a mám zase klasicky na výběr vpravo,vlevo a zpátky.
Zpátky rozhodně nepůjdu,vpravo jsem šel pokaždé v Labyrintu a vlevo jsem zatím nešel.
Cesta vpravo mi připadal toková akčnější a temnější ta vlevo mi připadala taková jedijská (delší a jistější).
Rozhodl jsem se že půdu vlevo. Ne že bych se bál temnoty,ale na další souboj bych asi neměl.
A prto se jako správný Sith vydám cestou kterou kterou jsem předurčil Jedium. Ale ne tom nesejde protože pořád nevím kam doopravdy patřím.

[Jordi Linx]

Korriban, Akademie:
po neustálém chození vpravo se rozhodneš jednou změnit směr a kráčet na druhou stranu, což tě přivede do relativně rovné, tedy nikam nezahýbající chodby. Po chvilce se s tvou chodbou slučuje jiná, která se napojuje zleva a to lehce šikmo ze směru, kterým jsi právě přišel. Aby toho však nebylo málo tak o kus dál se od současné chodby odděluje jedna další, která vede lehce šikmo doleva, stejně jako je možnost pokračovat dále chodbou, kterou právě jdeš. Nekončící množství rozboček ti jenom opakovaně připomíná, že se nacházíš v labyrintu, který rozhodně nepatří mezi menší a snaží se tedy komplikovat cestu, jak jen je to možné. Ve své současné situaci jsi tedy čelil čtyřem volbám - jít zpět, jít chodbou připojující se zleva, jít dál rovně nebo odbočit do chodby mírně se odchlípující doleva kousek od tvé současné pozice. Podrobné a detailní rozhlížení to bohužel nijak nepomohlo v tom ujistit se, kudy vede správná cesta, stejně jako jsi zde nenašel žádné stopy nikoho, kdo by tudy už někdy šel.
--------------------------
Technická poznámka: Neuškodí, když zauvažuješ nad kreslením si cest, kterými jsi šel, někam na papír nebo v počítači do malování

[Darth Unar]

Korriban, Akademie:

Postupoval jsem dále celkem rovnou cestou do které se z leva připojila další cesta. Tím jsem dostal možnost vrátit se zpět. Zauvažoval jsem o směru chodby (v malování) a odhadl že tahle chodba vede na místa která jsem tu už navštívil. Po pár krocích se ono chodba opět rozdělovala mohl jsem jít pořád po té samé rovně nebo uhnout do chodby která zahýbá lehce doleva. Prohlédl jsem se na tom místě snad každý kamínek a nikde nenašel žádnou stopu po nějakém předchůdci který tady prošel.
.. Kudy dál?? .. ptám se sám sebe
.. Která chodba je lepší?? Kterou se dáš?? …..
Nejdříve jsem se podíval na chodby která vedla zpátky,ale jelikož přicházela skoro ze stejného ze směru kterým jsem přišel já usoudil jsem že to je jedna z chodeb které jsem minul při své pouti za obrněncem. Cesta na které jsem byl a která vedla pořád rovně se mi zdála až moc jednoduchá protože Do pekla vede cesta přímo a rozhodně na ní bude něco čekat něco co co zrovna teď nechci potkat. A ani s tím bojovat protože moje zranění mě dost omezovalo a zloba,nenávist a chut zabíjet mě opustila poté co jsem „porazil“ obněnce. A bez pomoci temné strany síly bych asi neměl moc šancí.
Teď jsem se cítil klidný ostražitý a rozhodný. Přesně taková mi připadala cesta vlevo kterou bych nazval Jedijská.
A protože jsem už bojovat nechtěl a ani nemohl nebo mohl,ale těžko rozhodl jsem se jít vlevo. Ještě jednou jsem se ohlédl a pokračoval svoji novou cestou.

-------------
JL to že jsi použil lokaci Korriban, Akademie: znamená že už jsem blízko??? Nebo je to překlep??

[Jordi Linx]

Korriban, Labyrint:
Po kratším zvažování jsi se vydal chodbou, která se od té vedoucí rovně oddělovala šikmo doleva. Když jsi po ní kráčel, tak se mírně stáčela doleva až do doby, kdy jsi dorazil na další křižovatku. Další místo, kde bylo zapotřebí volby na níž stála tvá cesta dál. Tentokráte se ti, včetně možnosti vydat se zpět, nabízely hned čtyři varianty dalšího postupu. Mohl jsi ze svého současného směru mírně odklonit doprava, nebo přes ostrý roh zabočit hodně doleva a v neposlední řadě jít zhruba rovna a zabočit mírně doleva. Když by ses na celou situaci díval shora, tak jsi byl v chodbě, která se s ještě jednou z opačné strany slepují do do té doby rovné chodby. Rozhodl jsi se znova porozhlédnout po případných stopách, ale jak jsi očekával z předchozí zkušenosti, ani zde jsi nenalezl nic průkazného, nic co by ti jakkoliv pomohlo se rozhodnout. Tedy alespoň do doby, než jsi pocítil jakési zachvění v Síle. Zachvění, které jakoby přicházelo z místa ležícího přímo rovně před tebou. Jenomže přímo rovně jsi jít nemohl a navíc jsi netušil, jestli to zachvění je dobrá, nebo zlá zpráva.

[Darth Unar]

Korriban, Labyrint:

Stál jsem na další komplikované rozbočce. Mohl jsem jít buď zpátky,ostře doleva,lehce doprava …
všechny tyto cesty se zde spojovaly do jedné velké což bylo znakem toho že většina cest povede zpátky odkud jsem přišel. Cesta která vedla prudce vlevo mířila nejspíše zpátky někam ke vchodu.
.. To určitě nebude ta nejlepší volba dát se tudy ..
Cesta která zahýbala mírně vlevo také vedla zpátky aspoň podle mých odhadů.
Cesta lehce vpravo byla podle mě jediná která vede tam kam potřebuji. Na předchozí odbočce jsem mohl jí také rovně,ale nešel jsem. A tahle odbočka vede přibližně v to samém úhlu.
Promyslel a odhadl jsem si kam cesty vedou a začal jsem se zabývat podlahou a okolím.Pokoušel jsem se najít nějakou stopu po někom předešlém,ale marně.
Při svém zkoumání a hledání jsem najednou ucítil zachvění v síle po male chvilce vnímání jsem vyhodnotil že přichází z místa které leží rovně přede mnou. Bohužel na tomto místě nebyla žádná cesta dál a stejně jsem nemohl vědět jestli je to dobrá správa nebo špatná. Dalo se očekávat že k místu nebo věci které to vytváří se nechá dojít mnohem více cestami než jen jednou. Narovnal jsme se a přemýšlel jakým směrem se mám vydat. Nemohl jsem se rozhodnout jakým směrem se mám dát a tak jsem uvažoval na tím jak by mi poradily Mistři v akademii a po chvilce jsem došel k závěru že nijak protože většina se sem bojí jít.
Došel jsem k závěru že jediný kdo by mi asi poradil by byl Mistr z akademie Jediu on totiž vždycky věděl co říci,ale teď tu není takže si musím poradit sám.
Rozhodl jsem že půjdu cestou která se mírně stáčela doprava protože jsem z ní měl jako z jediné pocit že vede dopředu a ne zpátky jako ty zbylé.