Výcvik pro Kiru (Jordi Linx)

Zde jsou umístěny všechny dokončené výcviky.

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Re: Výcvik pro Kiru (Jordi Linx)

Příspěvek od Jordi Linx »

Yavin 8, Podhůří:
Varování o tom, že bych jako Jedi nikdy neměla přestat dávat pozor jsem doposud zaslechla už tolikrát, že to často působila až otravně.
Dávej pozor při výcviku. Dávej pozor na jednotlivé detaily. Dávej pozor na bráchu. Dávej pozor na tamhletoho. Dávej pozor ať nespadneš.
znělo mi hlavou snad celý život, až se dalo uvažovat o tom, že být Jedim prostě znamená dávat pozor. A to vždy, všude a na cokoliv - i kdyby to měla být jenom muška, co šilhá pohledem. Je tedy pravda, že do jisté míry by to mělo být logické, aby si to Jediové zautomatizovali a dělali tyto návyky bez přemýšlení, ale poté, kdy to slyšíte desetkrát denně, 3650x do roka a ... 10x3650 to je 36500 plus asi 3x3650, no prostě asi pětačtyřicet tisíckrát za život, tak to opravdu dovede dost lézt na nervy.
... moment, osmimetroví lítavci?
narušil sled mých myšlenek nový a velice zajímavý fakt. Fakt, o němž jsem mohla přemýšlet celé tři hodiny cesty k horám. Vybavil se mi jeden obrázek o jakýchsi rebelech z Onderonu, kteří na podobně velkých dravcích létali. Nemohla jsem si přesně vybavit jeho jméno, ale bylo to někde na začátku aurabeshe. Ve finálním důsledku to však nebylo podstatné a z toho, co jsem mohla vysledovat, jsem celou cestu uvažovala, jak by se daly poznatky onderonský 'pilotů' aplikovat na tyto velelétavce, jež jsem se snažila se zájmem zahlédnout.

První vzrušující moment z cesty, mimo moje velice zajímavé myšlenkové rozpravy, přišel při nutnosti se skrýt před létavcem, když jsem už začali putovat skalnatou pěšinou v horách.
... eh, kdy jsme vůbec dorazili do hor?
uvědomila jsem si náhle, když mě moje myšlenky natolik zaměstnávaly, že jsem kromě nich vnímala pouze svého mistra a nečekané změny v prostředí, které se prakticky neděly. Při krčení pod římsou a občasném nenápadném vykouknutí na dravce jsem si ale už tu poznámku nemohla nechat déle pro sebe.
Víte mistře, nebylo by rychlejší si osedlat některého z těch létavců? S takovouhle velikostí mají dostatečnou rychlost a nemuseli bychom tak nechat naše hostitele dlouho čekat,
nadhodila jsem jednoduše, mírným tónem, za který by se nestyděl jakýkoliv senátor kdykoliv. Nepochybně otcův vliv, stejně jako nadhozené zdůvodnění. Zamítavá odpověď byla však spíše jistotou a tak jsem si připravila klasické politické 'To je ale politováníhodné' jako odpověď, než bychom případně vyrazili dál.

Mnohem 'zajímavějším' rozptýlením se dala nazvat následná situace. Mistr prokázal své nadměrné znalosti nejzáludnějších výrazů huttštiny a rychlé reflexy. A když tohle dělá váš mistr, tak by bylo velice pitomé nedělat totéž. I stalo se, že jsme oba zalehli pod převis a v nejvyšší tichosti čekali. Natáhla jsem se tedy do Síly a začala vnímat vše okolo, každičký kámen, rostlinu, dýchající bytost. Nepokoušela jsem se jich dotknout, jenom lehce se rozhlížet a zjistit rozsah případného nebezpečí, vzdálenost a hlavně lokaci.
Na chvilku jsem se zarazila při myšlence, že by to snad mohli být i Sithové. Ale to by mistr poznamenal něco k užívání Síly.
Snad ...
napadlo mě nejistě a pro jistotu sklouzla rukou k světelnému meči a byla připravena se během vteřinky oprostit od zavazadla pro větší volnost pohybu v boji. To vše však bylo nyní v pozadí za mým Zrakem, schopností která umožňuje vidět, i když nelze vidět.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Elinor Yall

Re: Výcvik pro Kiru (Jordi Linx)

Příspěvek od Elinor Yall »

Yavin 8, podhůří

Nejen, že se mistr k používání Síly nijak nevyjádřil, dokonce jsi mohla vnímat, jak se opatrně natáhl v Síle, aby vnímal situaci.
Snad to mohlo působit neopatrně, ale ty ses pustila do podobného podniku.
Vnímala jsi... cestu, ohyb cesty táhnoucí se dobrých dvacet, třicet metrů pod vámi zvolenou stezkou.
Cestu, která působila dlážděně, používaně, vedla zhruba od míst, kam jste mohli mířit, a kroutící se někam... pod vás? Do skalních tunelů? To se nedalo říct, protože jsi viděla skutečně jen ten ohyb.
A vnímala přítomnost dobrých čtyřiceti bytostí, které se blížily. Záhy jsi je dokázala rozpoznat. Povětšinou se jednalo o vysoké humanoidy v podivných, černozelených šupinatých zbrojích, archaicky vyhlížejícími zbraněmi, s přilbami zcela zakrývajícími tváře. Pochodovali v pravidelném útvaru, někteří z nich měli na krku zavěšený přenosný buben - a právě bubnování "tamborů" určující krok bylo zdrojem onoho temného dunění, na něž se Zayne tvářil jako postarší mistryně, před níž si příliš drzý youngling prověřoval znalost nepříliš slušných výrazů na "P".
Provázela je - bezpečně ve středu zástupu - čtveřice podivných zvířat připomínajících ošupinovatělé, subtilnější nosorožce. První pár táhl nízký dřevěný vozík, plný nejrůznějšího harampádí. Druhý pak hrubě sbitou, rovněž dřevěnou, klec, v které se k sobě vyděšeně choulily malé holčičky, asi šestiletá a osmiletá. Holčičky, které, na rozdíl od humanoidů, byly v Síle vnímat velice zřetelně, jak se ostatně na v Síle nadané tvory sluší.
Najednou sis všimla Zaynova starostlivého pohledu.
Jeho výraz se mezitím změnil.
Tohle už nebylo to překvapení a určité znechucení.
Tohle nebyla rychlá nutnost se stáhnout a uniknout pozornosti.
Těžko říct, co mu táhlo hlavou, protože byl bledší než ta čerstve obílená hala na Alpheridasu v akademii. Zhluboka dýchal, nehty se v křeči zarývaly do dlaní.
Procesí mohlo být těsně pod vámi.

Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Re: Výcvik pro Kiru (Jordi Linx)

Příspěvek od Jordi Linx »

Yavin 8, Podhůří:
Skrze Sílu se ke mně dostávalo velké množství vjemů, které jsem musela třídit a vyčleňovat z nich ti nejpodstatnější. K jistému zklamání se nejednalo o žádné velké lítavce, které bych mohla zkusit osedlat a vládnout s nimi obloze. Že by však nalezená skupina byla méně zajímavější se říci nedalo. A už vůbec jsem to nemohla tvrdit o dvojici malých holčiček, z nichž jasně proudila Síla.
Jestli mě takhle viděl můj táta, když jsem byla malá?
zauvažovala jsem a snažila si představit svého otce o desetiletí mladšího a sebe jakožto malou holčičku. Ono to nakonec nebylo nikterak těžké, protože rodina se pravidelně fotila a tak jsem si z holofotek mohla dobře pamatovat, jak jsem asi vypadala. Rozhodně roztomile. A taky jsem byla nucena nosit růžové šatičky, z čehož měl táta velkou radost. Tedy nebyla jsem vyloženě nucena a oblékala si je sama, ale i tak. A jak bych mohla udělat radost tátovi teď? Otázka, která mě trápila už několik posledních let a byla mým Linxovským prokletím.
Co takhle se soustředit na misi?
poznamenala jsem si pro sebe zkomoleninou tátovou přítomnosti, až mi z toho přeběhl mráz po zádech. Natočila jsem se k mistrovi, aby mě mohl slyšet jenom on.
Mistře, ty dvě dívky byly součástí naší mise, nebo se jimi právě staly?
zašeptala jsem předpokládajíc, že ty dvě holčičky nenecháme na pospas děsivé dřevěné kleci a kdo ví jakým tentononcům, co je tam zavřeli. Osobně bych jim chtěla pomoci, ale o skutečném účelu naší mise jsem toho doposud mnoho nevěděla. Snad jen, že to je na téhle planetě a asi někde tady v horách.
Tedy zhola nic ...
povzdechla jsem si a znova se natočila k mistrovi.
A občas by neuškodilo mi říkat o našich úkolech něco víc. A to včas ...
musela jsem si rýpnout, protože by mohlo být teoreticky možné, že by záchrana těch dívek interferovala s účelem naší mise. Ale i tak ...
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Elinor Yall

Re: Výcvik pro Kiru (Jordi Linx)

Příspěvek od Elinor Yall »

Yavin 8, podhůří


„S největší pravděpodobností poslaly naši misi do háááje zeleného,“ šeptl Zayne.
Působil napjatě, asi jako vornskr cítící kořist a zároveň jistotu, že s kořistí budou zatraceně velké problémy.
Při zmínce o úkolech povytáhl obočí, způsobem, který byl vlastně velice roztomilý – vyloženě jako vornskřátko. Najednou se uvolnil a usmál se na tebe, vřele a přátelsky.
„Dej na sebe pozor.“
A pak se to stalo.
Něco, co se dalo dost dobře popsat jen dvěma slovy – A SAKRA.

V jednom momentu byl Zayne vedle tebe v úkrytu, v druhém se natáhl po Síle a vyrazil.
Za dobu, co jsi svého mistra znala, sis o něm mohla zjistit spoustu věcí z třetí a další ruky.
Upřímně řečeno, připadaly ti přehnané, takovým tím stylem, jako když se sejdou veteráni, nad pivem vzpomínají na staré dobré časy, a sem tam si „něco málo“ vylepší.
Teď se zdálo, že nějaké úpravy skutečnosti se skutečně děly, protože Zayne si o nějaké promíchání se superhrdinskými komixy přímo koledoval.
Tvůj mistr v tuhle chvíli v Síle vyloženě zářil. Procházela jím, prostupovala jej, nechával se jí vést. Každý pohyb byl dokonale úsporný, nejlepší možný, bezchybný. A útok tím pádem ještě drtivější, než by mohl být samotný útok ze zálohy, v chvíli předpokládaného bezpečí.
Bylo to jako se dívat na průnik vornskra do ohrádky plné krotkých gizek.
Dvanáct mrtvých za pár vteřin.
Humanoidům trvalo jen tuhle chvilku, než se vzpamatovali, a když se začali vzpamatovávat, nebyli schopni ničeho jiného, než začít v panice prchat. Zvířata podobné sklony neměla. Snad byla cvičena, že když se kolem bojuje, musí stát a nesmí se hnout, ale neplašila se ani na nich nebyla vidět jediná známka neklidu.

Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Re: Výcvik pro Kiru (Jordi Linx)

Příspěvek od Jordi Linx »

Yavin 8, Podhůří:
Když mistr vyrazil, tak jsem notnou chvilku zůstala stát jenom jsem překvapeně koukala na to, co se děje.
On se snad zbláznil!
došlo mi, když jsem vyrážela za ním, s vlastním světelným mečem aktivovaným a úmyslem krýt mu záda. Tohle naběhnutí mi přišlo jako blbost nejvyššího kalibru, zvlášť když existovalo tolik jiných možností. A hlavně jsme měli dostatek času na to přijít s méně ... "krvavým" plánem. Ne, že by mi bylo těch padouchů výrazně líto, ale i tak to bylo zabíjení a poměrně agresivní k tomu. Stříbrnou čepel svého meče jsem se tak snažila používat především k odrážení blasterů, eliminaci zbraní, či krátkým sekům do nepřátel, které by jim měly maximálně způsobit bolest. A to všechno tak, abych se dostala co nejblíže k mistrovi a mohla ho krýt.
Napadlo vás, že to jde vyřešit méně násilně!
neodpustila jsem si hlasitou poznámku, jak jsem se blížila k němu blíž.
Problém byl s tím vším, co ve mně tenhle atak zanechal a od mistra mě spíše vzdaloval. Netušila jsem do jaké míry za to mohl otcův vliv, který se snažil vždy nalézt neagresivní řešení, ale prostě jsem z toho celého měla hodně špatný pocit.
Mistře, jste si opravdu jistý, že tohle byli ti špatní?
poznamenala jsem sledujíc, jak humanoidi prchají. Napadlo mě mimojiné, jak by na ně zabíralo třeba takové Ovlivnění, což byla tátova asi nejoblíbenější zbraň. Občas jsem se o něm domnívala, že kdyby chtěl, tak by s její pomocí přiměl kancléře, aby se převlékl za sluhu a donesl mu čaj osobně připravovaný.
Ten pocit se mi prostě nelíbí ...
shrnula jsem to všechno a byla připravena na nějakou odvetu, nebo něco podobného. Rozhodně by nebyl dobrý nápad se tu teď zdržovat dlouho, když už to zašlo až semhle. Doufala jsem také, že se mistr nevydá pronásledovat ty prchající a spokojí se se svým dnešním přídělem zabitých. Až mi z té poslední věty přeběhl mráz po zádech, jak jsem netušila co si o mistrovi vlastně myslet.
Nebyl tohle projev temné straty? Válečné následky na psychice? Amok?
prohánělo se mi myšlenkou, zatímco jsem se pokusila spolehnout na Sílu, abych mohla tušit, jestli se k nám někdo nebo něco neblíží a nehrozí nám dalším útokem.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Elinor Yall

Re: Výcvik pro Kiru (Jordi Linx)

Příspěvek od Elinor Yall »

Yavin 8, podhůří

„Ne?“
To nebyla ta odpověď, kterou bys čekala, ani tón, který by ti přišel vhodný.
Popravdě to vypadalo, že Zayne zrovna lituje, že si s tebou před misí nesedl a pořádně ti všechno nevysvětlil, protože takhle teď před svojí padawankou vypadá jako idiot. Minimálně si tak připadal.
Ale v tu samou chvíli to nechal plavat.
Pohled se mu zastavil na holčičkách a změnil se na užaslý. Nešlo o to, že se nezdálo, že ze Zaynova objevení se a poněkud agresivního postupu mají strach. Starší se tvářila vyloženě nadšeně, že ho vidí.
„KATNIR?“
„Zayne?“

Vypadlo to z nich v tu úplně samou chvíli. Chvilku na sebe zíraly jako dva solné sloupy, pak tvůj mistr znovu zažehl světelňák, rýpl do dveří a pomohl holkám ven z klece.
Katnir se mu vrhla kolem krku.
„Před dvěma dny uprostřed noci zaútočili na tábor. Všechno hořelo, všude byli mrtví... chytli nás a táhli někam pryč, pak nás strčili do té hnusné věci... A mistr Loren, mistr Loren... Bylo to... strašné!“
Viděla jsi Zaynovi do tváře a zdálo se, že si myslí to stejné. Nejspíš měl celou řadu otázek, ale pro tenhle moment si je nechával pro sebe.
Mladší zatím došla, vlastně spíš ostýchavě docupitala k tobě. Nezdálo se, že by ji události nějak zvlášť šokovaly, dost možná byla natolik v šoku, že si je pořádně neuvědomovala. Ale od první chvíle, co ses objevila na scéně, se na tebe upřeně dívala.
Teď si dodala odvahy a zkusila se tě dotknout; samotnou ji překvapovalo, že existuješ a jsi skutečná.
„Jak se vlastně jmenuješ?“ zeptala se tě bezelstně. „Víš, viděla jsem tě. Trvalo vám to.“
Obě holky mluvily basicem, sice trochu zvláštně a s výrazným, podivuhodně harmonickým přízvukem, ale mluvily.

Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Re: Výcvik pro Kiru (Jordi Linx)

Příspěvek od Jordi Linx »

Yavin 8, Podhůří:
Kdy mistr vypravil ze svých úst jednoduché ne, tak jsem si připadala, jako by na mě Sithové shodili celý měsíc.
Ne? To nemyslí vážně ...
zarazila jsem se a otočila se na něj s vyloženě nechápavým výrazem.
Přeci ... nepraštil se ho hlavy o nějakou skálu?
pokusila jsem se najít první trochu smysluplnější řešení, ale mistrova hlava se zdála v pořádku, byť to mou teorii nevyvracelo. Tedy doufala jsem, že by ta teorie mohla být alespoň z části pravda, což by mnohému hodně odlehčilo. Ale i tak jsem svého mistra nepoznávala, tedy - měla jsem problém v něm poznat mistra Jedi.

Další šok nastal, když mistr oslovil starší dívku jménem stejně jako ona jeho. Tok Síly se opět zastavil, když mě napadla první věc, která by to vysvětlovala:
... dcera?
zauvažovala jsem a některé věci dříve myšlené se vytratily, jak se objevila tato nová teorie. Teorie , která mě šokovala ještě víc. Vlastně jsem si chvilku nebyla jistá proč vlastně, když i já jsem dcerou Jediho a rozhodně jsem nebyla první v rodině. Ve skutečnosti se moji předci táhli Řádem už nějaký ten tisícirok. Slova o jakémsi mistru Lorenovi však tuto domněnku rozptýlila a vyvstala nová teorie - známý jeho mistra, možná dobrý přítel, časté návštěvy, obliba u té dívky. Jednoduchá rovnice, která by snad mohla dávat smysl, každopádně ...
Potřebovala bych se proletět ... a to hodně vysoko a daleko ...
povzdechla jsem si, když se ke mně mezitím přiblížila ta druhá z dívek, která byla ještě o něco mladší. Chvilku se sice styděla,ale potom si dodala odvahy, přišla blíž a ... a dotkla se mě.
Tak ... tak ... roztomilééééééé!
ztratila jsem na chvilku soudnoust, klekla si, abychom si byly výškově více srovnané a opáčila ji šťouchnutí. Bylo .. docela ulevující a přineslo mi to vzpomínky na dětské hry ještě na Coruscantu. Vzájemné šťouchání pomocí Síly bylo velice oblíbeným.
Soustřeď se!
zazvonil můj vnitřní hlas a zahnala jsem všechny roztomilé myšlenky do kouta. I proto, že Jedi by se neměl takhle nechat rozptylovat.
Jsem Kira Yuni, a jak ty? A nemůžeš se divit, starouš není zrovna ve formě,
odpověděla jsem jí a vyžádala si její jméno. Poznámka k mistrovi pak byla prakticky úplně automatická, stejně jako jeho označení. Ne tedy, že by to občas nesedělo a s tou formou to byla pravda spíš po té mentální stránce. Každopádně jsem se rozhodla vyčkat, až mi dívka odpoví,opáčit ji, že mě těší a zamířit k mistrovi se slovy:
Mohu na chvilku na slovíčko, než odsud budeme rychle mizet?
a plánovala jsem jej odtáhnout trochu bokem, aby nás dívky nemohly slyšet.
Snad vás tohle přivede k rozumu ... protože nejsem otrok, který vás bude tupě sledovat kam si umanete!
chtěla jsem mu říct ostrým tónem a věnovat mu dost silný kopanec do lýtka natolik, aby nedošlo ke zlomení, ale bolest by nějakou chvíli setrvala. Následně jsem plánovala se s úsměvem vrátit k dívkám se slovy:
Měly by jsme vyrazit pryč odsud, belha nás dožene.
a samozřejmě bych si neodpustila tu vyzývající narážku na svého mistra. Po jeho výkonu to bylo vlastně ještě dosti mírné.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Elinor Yall

Re: Výcvik pro Kiru (Jordi Linx)

Příspěvek od Elinor Yall »

Yavin 8

Z chování svého mistra jsi byla... vyvedená z míry. Diplomaticky řečeno. Spíš šlo o mix vyděšenosti, znechucení a těžko říct jakých vlastně variací na pocit nepatřičnosti. Nejhorší na tom byl pocit, že Zayne Ardan dost přesně ví, co dělá, a proč to dělá. Na celé situaci ho něco trápilo, ale přesto se nedal postřehnout ani stín něčeho temného. Spíš... spíš jako by někde uvnitř probleskoval plamen světla, ostrý, nesmlouvavý a na pohled dosti nepříjemný, protože příliš intenzivní.

Většinu tvé pozornosti si získala holčička.
„Emeril,“ odpověděla ti na otázku a dál se na tebe dívala pohledem zvědavého medu.
„A jestli není ve formě, tak...“
Chvíli přemýšlela, jak a co vlastně říct.
„Viděla jsem ho v mnhem horší formě,“ dodala nakonec a spiklenecky se na tebe usmála. „Teď je jenom... jenom... vyděšený a trochu naštvaný. Hlavně na sebe.“
Opatrně se koukla po Katnir, ale ta jí nevěnovala pozornost, což ji uklidnilo.
„Rozhodila jsi ho. Navíc si nadává, že kdyby nezasáhl, tak by nás mrtváci snědli. Což nemá pravdu, ale kdyby to věděl, asi by byl... vyděšenější... než je teď. Nemusíš se o něj bát, když mu to neřekneš a necháš ho, ať si na to pak přijde sám.“
Šla vedle tebe a zcela se oddávala dětskému žvanění.

Za těch pár minut stačili tvůj mistr s Katnir osvobodit tažná zvířata a nechat je se rozprchnout. Něco u toho řešili a mistr vypadal ustaraněji, než když jsi mu od plic řekla, co si o celé téhle nepodařené akci myslíš. A to bylo co říct. Pak vcelku rychlým tempem vyrazili za vámi a byla otázka chvíle, než vás doženou.

Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Re: Výcvik pro Kiru (Jordi Linx)

Příspěvek od Jordi Linx »

Yavin 8, Podhůří:
Když jsem vyrazila s Emeril napřed, tak mnou opět lomcovaly emoce nad mistrovo chováním nechováním.
Ani slovo?
převalovalo se mi v hlavě, jakobych vzala kuličku na velkou loď a sledovala, jak se převaluje vlivem vlnění.
Neřekl ani slovo, žádné vysvětlení, umravnění nebo ... něco?!
pulzovalo mi hlavou a ani jsem si neuvědomovala, že mě to nutilo k agresivnějšímu výkonu. Táta mi vždycky říkal, že emoce se mají přeměňovat ve výkon a hlava musela zůstat čistá. Jenže, časem jste si to přestali uvědomovat a to mohlo působit komplikace. V tomhle případě převážně pro Emeril, protože byla drobnější než já a tak, když jsem si to rychle štrádovala dopředu, tak ona musela mít problém mi stačit. Zvolnila jsem tedy tempo na takovou míru, aby jí to nedělalo potíže a trochu si pomohla dechovým cvičením.

A protože mistr byl sdílný asi jako nerf na talíři, tak jsem se musela snažit zjistit, o co tu jde z jiného zdroje. A protože nejblíž byla Emeril, roztomiloučká dívenka, tak bylo jasné, kde se budu ptát.
Nedivím se, že je naštvaný na sebe, když se chová jako vůl. A ještě takovej ten velkej, co hrozně rád tupě kouká a ani nebukne,
neodpustila jsem si sarkastickou narážku nehledě na Emerilinu přítomnost. V zádech mě náhle zamrazilo, jakoby se za mnou měl objevit některý z mých rodičů a pokoušet se mi věnovat pohlavek za moje velkohubé názory. Pár jich už takhle přistálo a to rodiče opravdu nemuseli být na dosah ruky. Věnovala jsem tedy Emeril omluvný pohled.
Promiň, jsem na něj jenom naštvaná, že mě někam táhne, nic mi neřekne a myslí si, že je všechno v pořádku. Od svého mistra bych rozhodně očekávala víc. Co to vlastně bylo zač, ti "mrtváci"? A z jakého tábora vás vlastně unesli? To jste byli na nějakém školním výletě, nebo nějak podobně?
přešla jsem na milejší a rozvážnější tón a připomněla si, že bych měla být i ostražitější vůči prostředí. Což se současným chováním vlastního mistra nebylo příliš jednoduché. Každopádně by však nebylo nic horšího, kdyby nás něco překvapilo a i když tahle dívenka působila klidněji než můj mistr, tak jsem za ní nyní musela nést odpovědnost. Odpovědnost starší sestry, která se umí ohánět se světelným mečem a musí tu svou maličkou roztomiloučkou ochránit.
Jestlipak má nějakého plyšáka?
zamyslela jsem se, zatímco jsem čekala na odpověď a rozhlížela se po okolí, jestli se tu někde nekuje něco špatného. A k rozhlížení jsem využívala jak svých smyslů fyzických, tak i těch Silových.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Elinor Yall

Re: Výcvik pro Kiru (Jordi Linx)

Příspěvek od Elinor Yall »

Yavin 8, Podhůří:

V okolí panoval klid, tedy, aspoň takový, jaký byl na Yavinu 8 možný.
Na tvé poznámky o mistrovi Emeril jen pokrčila rameny.
"Nejsem slepá," poznamenala skoro ublíženě na tvůj pokus o omluvu.
"Mrtváci. Já vlastně pořádně nevím, žijí na druhé straně hor a občas se vydávají na lov. Máme přísně zakázáno se jim připlést do cesty, protože si s nimi nemůžeme poradit. Vlastně znám jen tři osoby, co to dokážou, a jednou z nich je tvůj mistr."
Tahle otázka pro ni byla zjevně ta jednodušší. Nad tou druhou se musela zamyslet a nezdálo se, že by si byla jistá, co jsi jí mohla myslet.
"No... prostě z tábora. Žijeme tam, protože nemůžeme ještě dýchat ve vodě. Mistr Loren se na nás snaží... snažil... dávat pozor a naučit nás, jak se bránit proti pavoukům a jinému nebezpečí, protože v posledních letech je to stále horší. Mnohem horší, než když naši rodiče byli děti, aspoň jsem to tak pochopila."

Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Re: Výcvik pro Kiru (Jordi Linx)

Příspěvek od Jordi Linx »

Yavin 8, Podhůří:
Na svůj, nejspíše, mladý věk byla Emeril schopná se poměrně rychle urazit, jak by se tomu dalo nalézt u nóbl paniček z nejvyšších vrstev Coruscantských. Ale ji naštěstí omlouval právě její věk, což byl i důvod, proč jsem to natolik ignorovala. Více mě zajímaly informace, které mi dívka poskytovala. Informace o mrtvácích nebyly sice nějak obsáhlé, ale dostatečně jasné na to, abych věděla, že jsou běžným jedincům nebezpeční.
Ještě, že jsem Jedi ...
neodpustila jsem si trochu té pověstné Jediovské arogance, s kterou se tak rádi ohánějí Sithové nebo političtí zastupitelé. Pro mě tohle tvrzení však bylo spíše konstatováním toho, že jsem holt oproti ostatním zvýhodněná. Táta vždy s oblibou říkal, že nejsme lepší než ostatní díky naší schopnosti používat Sílu, ale díky tomu, že ji používáme ve prospěch ostatních a ne svůj. Tím také dost často odlišoval Jedie od Sithů, až jeden mohl mít dojem, že vypadáme jako někdo, kdo spasí všechny ublížené občany Republiky. Tedy, pokud by opravdu všichni byli ublíženými.
Podstatně zajímavé bylo číslo osob, které považovala Emerila za "mrtváku-vzdorné", tedy s dostatečným ničivým potenciálem, aby převážili ten mrtvácký. Jednoduchá vzpomínka na až zuřivost mého mistra mi jasně dosadila, že v tu chvíli by před ním vzalo nohy na ramena i dostatečné množství Sithů.
Kdo jsou ti další dva, co jsou schopni se postavit mrtvákům?
neodolala jsem této otázce a přímo ji položila. Hlavně ze strategického hlediska by se to mohlo více než hodit.
Informace o táboře byly pro mě poněkud matoucí a potřebovala jsem si je utřídit. Zatím mi z toho vycházelo, že tam jsou převážně děti a byl tam mistr Loren. Děti tam jsou proto, že ... nemůžou dýchat ve vodě?
Jakobych já mohla. I když táta by byl schopný mě do nějakého takového tábora poslat ...
zakabonila jsem se, když jsem si vybavila některé netradiční výchovné praktiky svého otce. Klíčovou informací byla zmínka o dalších místních tvorech, kterými byli pavouci. A podle všeho velcí, chlupatí a oškliví pavouci. Síla sice diktovala rovnost všech bytostí, ale ... pořád to byli pavouci. Do úkolníčku pro tuhle misi jsem si jasně zapsala jednoznačné 'Vyhnout se všem pavoukům'.
A co se stalo s mistrem Lorenem? Mluvila jsi o něm ... v minulém čase?
neodpustila jsem si ještě jednu otázku na osobu, kterou jsem tipovala mezi ty další dvě, jež jsou schopny odrazit mrtváky. Docela mě zajímalo, co byl právě zmíněný Loren zač.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Elinor Yall

Re: Výcvik pro Kiru (Jordi Linx)

Příspěvek od Elinor Yall »

Yavin 8, Podhůří:

"Mistr Loren a Rika Veil," odpověděla ti klidně.
Informace to nebyly příliš povzbudivé. Už proto, že o prvním jmenovaném hovořila v minulém čase.
"Tedy, dospělí by si s nimi poradili také, ale jsou ti žijí ve vodě a v komplexu zpola zatopených skalních jeskyní. A od tábora je to hezký kus cesty. Ale zase v horách bychom mohli mnohem hůř pěstovat jídlo," zamluvila to, než jsi ji otázkami opět nasměrovala k věcem, co tě zajímaly víc než občasné dětské žvanění (z kterého navíc zůstával místy rozum stát). Konkrétně jednou otázkou, která Emeril rozrušila, že jí trvalo pěkných pár minut, než se přiměla ti odpovědět.
"Mistr Loren je... jak tomu... jak tomu říkáte: splynul se Silou. Při útoku na tábor. Mrtváci o nás ani nevěděli, nechodili tak daleko, a tábor byl chráněný. Ale teď přišli a bylo jich moc. Loren se nás snažil chránit, řekl, abychom utíkali do hor a za dospělými, ale bylo jich skutečně moc. A... a... a. A my neutíkaly dost rychle."
To poslední byla zkratka, až příliš rychlá zkratka z popisu celé situace. Daná jak tím, že vzpomínky byly pro Emeril moc bolestivé, tak tím, že vás dohnali mistr s druhou dívkou.
Ze Zaynových očí se nedalo nepoznat, že se při rozhovoru s Katnir propracoval k podobným informacím, jako ty, jen možná důkladnějším. Znepokojeně po vás šlehl pohledem, když se ujistil, že obě vypadáte relativně v pořádku, celá záležitost pro něj skončila a skupinka mohla za dusného ticha pokračovat v cestě.
O dvacet minut později jste změnili směr a skončili "na krátkou přestávku" pod dalším skalním ostrohem, tentokrát za pokusem místního kleče o lesík. Čas vydechnout a nabrat novou sílu.
"Omlouvám se, že jsem tě vyděsil. Výlet se nám zvrhl. Rád bych ti vysvětlil situaci, ale až budou v bezpečí. Šest kilometrů na jihozápad je dobrá provizorní skrýš a..." obrátil se k tobě Zayne.
"...co ostatní?" skočila mu do řeči Katnir. "V lesích kolem vody jsou puerelly a šelmy. Kolik si myslíš, že jich mohlo..."
"Doufám, že co nejvíc,"
odpověděl Zayne ledově klidně. V určitém ohledu připomínal tvého otce, když řešil nějaký bráchův průšvih. Jeden z těch větších průšvihů s potenciálními vedlejšími následky. Zdálo se, že celou cestu přemýšlel a teď v hlavě přepínal mezi několika ošklivými scénáři - jeden se mu líbil méně než druhý.
"Pochop, že pokud se drželi při ústupu ve skupinách, tak mají slušné šance dojít do hor a najít pomoc. Rozhodně lepší šanci, než bychom měli my, kdybychom to vzali do tábora poklusem, tam se vyčerpaní rozdělili a začali každý na vlastní pěst pobíhat po lese a hledat pře... ostatní. Zvlášť když jsi mi říkala to, co jsi mi řekla."
V tom posledním bylo určité spiklenecké mrknutí. Nedalo se říct, že by to Katnir uklidnilo, a rozhodně to neuklidnilo tebe. Znala jsi mistra dost na to, aby bylo vidět, že se zoufale snaží vypadat v klidu a v pohodě, ale ve skutečnosti se... se bojí?
"Kiro?" obrátil se k tobě a plynule přešel do sarkanštiny. Krom toho, že chtěl, aby konkrétní obsah vaší domluvy šel mimo holčičky, jsi věděla, že mu jazyk kombinující gesta a znaky se slovy při rozhovoru o složitějších tématech lépe vyhovuje než basic.
"Rozhodně je nechci vzít do tábora, dokud nebudou pohřbení všichni mrtví a to spáleniště nebude vypadat míň zle. Už takhle toho viděly víc, než by bylo správné. Víš, Katnir považuji za svoji dceru. Sice jí biologicky není, ale i tak.
Původně jsem plánoval návštěvu v horách u dospělých Melodií a chtěl jsem, aby sis na hodně věcí přišla sama. Jak mohou být jednotlivé druhy různé a přesto, přesto... přesto je možnost si rozumět a být přáteli. Chtěl jsem tě seznámit s Lorenem, protože v některých ohledech ti může pomoci chápat pár aspektů Síly líp než já. Ale tohle všechno je v tahu."

Zayne s tebou mluvil... vážněji, než jsi kdy zažila. Jako by na tebe nenahlížel a priori jako na mladou padawanku, ale hlavně na někoho, kdo stojí vedle něj a s kým se budou navzájem krýt, pokud by se náhodou dostali do palby.
"Tohle... pokud jsem to dobře pochopil, byl to vyhlazovací útok. Nevím, kdo mrtváky poslal, ale na ten tábor Melodií šli najisto. A měli instrukce ušetřit jenom děti nadané v Síle. Což znamená..."
Uvědomil si, že by s tebou měl mluvit především jako mistr s padawankou.
"...což znamená?"

Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Re: Výcvik pro Kiru (Jordi Linx)

Příspěvek od Jordi Linx »

Yavin 8, Podhůří:
Svým vyzvídáním od Emeril jsem se dostala na značně tenký led, co se týkalo jejich vzpomínek. Skoro se až rozhovořila sama od sebe a podělila se tak se mnou o svůj smutný osud, kterému se povedlo zabránit díky zásahu mého mistra a trochu i mé osoby. Ale i tak to stále neomlouvalo jeho až skoro zuřivé jednání, které rozhodně nebylo rozvážným postupem Jediho.
Co by asi udělal táta?
zauvažovala jsem a pokoušela si ho vybavit na mistrově místě. Když se mi však objevil vír s rotujícími nepřáteli, tátu v jeho středu opakujíc slova "malé holčičky se neunášejí!", tak jsem od těch myšlenek radši opustila. Dojem, kdy mi u mého otce přetrvávají mnohé dětské hrdinské představy byl natolik silný, že mě přiměl opět se plně koncentrovat na současnost a Emeril.
Informace o tom, že mistr Loren byl Jedi a padl také nebyla povzbudivá a přiměla mě k úvahám, že by Jedi neměl podceňovat nikoho, ať vypadal sebeprimitivněji. Kde vlastně byla hranice toho, co opravdu silný Jedi dovedl zvládnout? To však nebyla otázka pro mě. Nyní jsem se musela otočit na Emeril a udělat to, co by měla udělat každá správná starší sestra.
Teď už se nemusíš bát. Je tu můj mistr ... no, spíš jsem tu já. Kdo ví, kdy mu zase přeskočí a bude zase pobíhat okolo jako šašek,
usmála jsem se a pokusila se dívku povzbudit a zároveň jsem využila možnost si rýpnout do mého tak milovaného mistra. Ten nás i díky onomu zastavení stihl dohnat a dál jsme kráčeli ve čtveřici relativně mlčky. Rozhodla jsem se v tu dobu odolat zkoumání obou dívek pomocí Zraku a spíše se soustředila na to, jestli se nás nepokus něco nebo někdo překvapit. Dala jsem slib a tomu jsem chtěla dostát.

Pauzu, kterou jsme si udělali, určitě ocenily především dívky, které si toho jistě prožily za dnešek již dost. Před odpočinutím jsem vrhla jeden Silový zkoumavý pohled do změti něčeho, co by mohlo být s trochou představivosti i lesíkem. A poté se ke mně konečně rozhodl dorazit mistr s něčím, co znělo jako omluva a jakýsi pokus o vysvětlení.
To brzo ...
zazvonilo mi s maximální možnou mírou sarkasmu v hlavě, ale nahlas jsem tentokrát nic neřekla. Chtěla jsem namítnout, že mě spíš znechutil, než vyděsil, ale vzhledem k reakci Katnir jsem neměla onu možnost. A možná to bylo i z jisté míry i dobře.
Šanci na skutečný rozhovor jsme měli až o něco později, kdy se mistr rozhodl využít jednoho z jazyků, které se naučil. A který nutil učit se i mě, byť to nebylo tak slavné. Nejprve tedy přicházela fáze dešifrování toho, co se mi vlastně snažil říct.
Jméno bylo jako předkrm, který byl až nečekaně lehký na žaludku. Následující monolog byl však velice těžký hlavní chod. Ato natolik, že jsem si chvilku myslela, že Katnir byla jeho biologická dcera, že jsme měli jít poslouchat do hor nějakou melodii něčeho a že jsem původně měla jet sama. Možná proto, že jsem si nerozuměla s přáteli, protože v tom by mi mohl pomoci Síly pomoci Loren. Ale to vše už nemělo váhu.
Takhle jsem to vnímala, když jsem to zaslechla poprvé - naštěstí při mě stála Síla, tátovo tvrdé lekce diplomacie a po druhém přehrání vše dávalo ... no, nebylo to více smyslné, ale rozhodně to působilo věrohodněji. I když u mého mistra jsem si nemohla být nikdy jistá.
Čemu jsem však velice dobře rozuměla, byl závěr, stejně jako mi byla jasná odpověď.
Rozhodně by mě zajídlovalo, co tady chvějí,
odpověděla jsem hodně lámanou sarkanštinou a nechtěl jsem si domýšlet, co jsem doopravdy řekla. Můj mistr však s tímhle už měl zkušenosti a tak nezbývalo, než pokračovat dál.
Dívkám bych ale nic nenaříkala. Nevím jako vnímají ty jemné bastardy. Rozvodně by to chvělo prokoumat a imponovat o případné posily,
dodala jsem ještě a čekala, jak zareaguje můj mistr. Zároveň jsem musela vnitřně pousmát nad tím, že zrovna urážlivé výrazy patřily mezi slovíčka, která se člověk, zabrak nebo wookie naučí skoro v jakémkoliv jazyce. A opět vzpomínka na taťku a jeho schopnost nadávat snad v každém jazyce v galaxii, až se to zdálo nemožné.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Elinor Yall

Re: Výcvik pro Kiru (Jordi Linx)

Příspěvek od Elinor Yall »

Yavin 8, Podhůří:

Pokud Zayna mrzelo, že jsi nezkusila jeho myšlenku dotáhnout dál, nechal si to pro sebe. Spíš mu to ale bylo v současné situaci zcela ukradené a soustředil se spíš na to, co jsi odpověděla. Kdyby neměl jistotu, že holky basicu rozumí a on chce, aby debata zůstala mezi vámi, přepnul by do tvé mateřštiny. Spíš než o tvé rozvíjení jazykových dovedností mu šlo o výměnu informací, takže přepnul do co nejjednodušší sarkanštiny.

"To sílažel nemám představu. Snad nějakou budou mít Melodie. Tím myslím ty zdejší domorodce.
Když to beru logicky, mám dojem, že někdo tam musel mrtváky poslat. A dát jim podrobné instrukce. Někdo, kdo věděl, kde je tábor. Takových lidí moc není. Stejně tak není moc lidí, které by mrtváci respektovali. A ne, tyhle skupiny se nepřekrývají.
Říkám si, že nejrozumnější by bylo jít za dospělými. Svěřit jim dívky a zjistit, co ví a neví oni.
A vymyslet, jak to tady dát do pořádku.
Hm?"

Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Re: Výcvik pro Kiru (Jordi Linx)

Příspěvek od Jordi Linx »

Yavin 8, Podhůří:
Bylo fajn, když si mistr uvědomil, že jeho plynulé nářečí mi místy činí problémy v tom, abych mu plně rozuměla. Díky tomu přešel do jednodušší varianty, kterou jsem dovedla rozšifrovat prakticky hned a nemusela jsem si tak některé fráze přehrávat. Pro plynulost komunikace v tomto jazyku to bylo rozhodně jenom lepší.
Mistrovo informace o znalostech vztažených k umístění tábora vnášely na celou situaci plně nový náhled. A to už kvůli tomu, že to směřovalo k jednomu ne velice dobrému faktu týkajícímu se právě melodií.
Vy mydlíte, že to ubělal někdo z Máslodií? Mydlím to prozrazení police tábora malých,
poznamenala jsem otázkou, byť jsem to spíše chtěla říci jako fakt, který se mi dral do povědomí. Byla to vlastně logická rovnice - pokud ten tábor dobře utajovaný, tak by se do něj dostali jenom ti, co znají jeho umístění. A jenom ti by mohli prozradit asi možná sithům, kam poslat mrtváky.
Proč vlastně mrtváci? Takové pitomé jméno ...
napadlo mě v souvislosti se současnou situací, ale prozatím jsem to nechala být. Tohle nebyla v tenhle moment klíčová informace ... nebo by mohla být? Bylo tu příliš mnoho otazníků, které měly svou roli a já na ně zatím neznala odpovědi. Proto bylo důležité vytáhnout z mistra vše, co by šlo.
Odvést dívky je určitě dobrý nálad. Potom by to chvělo proklepat ten tábor,
potvrdila jsem mistrův návrh, že by bylo vhodné si nejprve uvolnit ruce a nemuset dozorovat dívky, což dovedlo být hodně svazující. S nutností starat se jenom o sebe bychom se totiž mohli pohybovat mnohem volněji a rychleji.
Ale jedna věc mě pořád tráví. Co jsou ti mrtvoláci zač? A kdo další tu chromě mrtvoláků a Máslodií je? Nebo by měl být?
vyprodukovala jsem s chvilkou rozmýšlení další tři otázky a těšila se, až budu zase moci mluvit normálním basicem. Chápala jsem sice význam znalosti více jazyků, ale některé mi prostě nešly přes jazyk a snaha naučit se je dopadala jako, když chcete aby wookie mluvil basicem. A to v jejich případě není skoro ani možné.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Zamčeno

Zpět na „Dokončené výcviky“