Nalan al`kina - krvavé slzy svobody 1. část (Nalan al`kina)

[Artas Nostra]

Nar Shaddaa, slumy

No a na koho tady zkoušíš tyhle triky. Myslíš, že se rozbrečím jako želva a vezmu si tě domů jako ztracené štěně?.. Nejsi jediná bez rodičů, já je neměl od začátku a přesto to nikomu necpu. Celý tenhle měsíc je jen skládka bídných existencí, které nikdo nechce a ti nahoře je mohou klidně okopávat jak se jim zlíbí. Takže proč by si měla být něco extra, co by měla být z tohohle bahna vyloveno?
Jeho tón už nebyl nahněvaný, spíš temně melancholický. Asi si mu vracela vzpomínky na jeho vlastní temnou minulost a to ho bytostně štvalo...

[Nalan al`kina]

Nar Shaddaa, slumy

"Triky!Ty nev..."
Pomalu umlknu a sklopím hlavu, chtěla jsem se rozzlobeně hádat, ale onbyl na to prostě moc velkej blbec. Ach, jak já jsem ho strašlivě nesnášela, proč... proč jenom nemohl projevit aspoň malinkou známku pochopení? Když už soucit očividně neznal. Jeho další slova mě trochu zarazila, tázavě jsem upřela svůj pohled do jeho očí. Takže on si myslel, že je víc než já. A to prosím jenom proto, že mohl být o něco starší a Síla ho sjeho mečem nenechala nikdy ve štychu.
"A proč máš být ty něco extra? Neříkej mi, že pokud tu je každý ve srabu, pak tomu rozumíš. Protože pak by ti někdo pomohl, někdo kdo byl lepší, než ty..."
Rukama přejedu po trávě a snažím se dostat do dřepu, nakonec spíš klečím, tak trošku na křivo.
"Ale proč...? Protože by jsi nebyl sám... ty ani já... protože si zasloužím šanci, kterou si měl ty..."

[Artas Nostra]

Nar Shaddaa, slumy

Už si evidentně přestřelila, takže temnotu prozářila hypnoticky stříbrná světelná čepel. Její konec ti spočíval těsně pod hrdlem. Mohla si cítit ten neskutečný žár.
Tohle už mě vážně nebaví, chtěl jsem tě nechat žít.. Doufal jsem že použiješ selský rozum a odejedeš. Proto jsem byl stále na tebe hnusnější. Ty se, ale naopak stále více vracíš jako nějaká masochistka. Tohle je prostě moc i na mě.. Ne nemyslím si, že jsem něco extra a proti tomu co jsem zažíval já, mi připadá tvoje otroctví jako dovolená...
Naštvaně si odplivl někam do temného zákoutí a znovu se na tebe podíval ledovýma očima, které si v temnotě ani nemohla spatřit.
Nějaká poslední slova?

[Nalan al`kina]

Nar Shaddaa, slumy

"Ano, protože bez tebe zemřu. To a ještě jedno vím, ty nejsi špatný člověk. Máš dobré srdce, já... přestřelila jsem. Nechápala jsem, že si mohl prožít něco podobného. Za to se ti omlouvám, musíš mít v tom dobrém srdci velkou bolest, kterou sem dosud neviděla. Myslela jsem, že s tebou naleznu něco lepšího, co si po tom všem ani nedovedu představit. Že budu mít tebe, někoho kdo mě zachránil v mé poslední hodince. Víš... já... měla jsem tě svým způsobem ráda a... promiň."
Sklopím mírně pohled k zemi, pokud tohle má být konec cesty, alespoň zemřu svobodná. Je škoda, že už toho tolik nestihnu, ale to je nyní už jedno. Otřu si jednou rukou oči, aby neviděl že mi zvlhly a pak se pevně podívám do těch jeho. Nic víc neříkám, ale moje oči k němu svým způsobem křičí. Jestli odejde, nebo sekne vyjde na stejno. Oba to víme, bez něho nemám sebemenší šanci.

[Artas Nostra]

Nar Shaddaa, slumy

Pod tíhou tvých sliv se ruka třímající meč trochu zachvěla. Nic nebylo slyšet, jen hlasitý tlukot tvého srdce. Nakonec se čepel vypařila a meč pod pláštěm zmizel stejně náhle jako se objevil. Kápě sjela dolů a pod ní se objevila hlava mladého lidského může. Tak kolem 18ti až 20ti let. Měl medovo-zlaté, trochu vlnité vlasy, skoro po ramena. Duhovka oka byla zeleno-žlutá, skoro se zdálo, že ve tmě září matným svitem. Obličej měl snad bez jediného kazu, ostré rysi, zkrátka mimořádně pohledný. Sledoval tě, jak na té zemi klečíš jako na popravu.
No dobře, tak já ti tedy dám druhou šanci, ale snaž se jí nepromrhat.
Viděl na tobě, že už si dosáhla své hranice a nejsi schopna dalšího pohybu. Takže tě nakonec po krátkém uvažování vzal do náruče.
Nejdřív, ale musíme vypadnout z téhle ošumělé čtvrti a potom tě rozhodně vykoupat.
Proto se vydal svižnými, přesto takřka kočičími kroky pryč ze slumů. Míjeli jste oprýskané, neudržované budovy a provizorní splácené chatrče, těch největších nuzáků...

[Nalan al`kina]

Nar Shaddaa, slumy

Nečekám na nic jiného, než na to, co si určitě za svá sobecká slova zasloužím. Jenže najednou čepel zázrakem zmizí, nedokážu to pochopit. Jenom se dívám a mámveliké oči, div divoucí, že mi nevyskočí z důlku. Přežila jsem vlastní popravu, to je nejspíš na završení dneška můj největší úspěch. Když na mě poprvé promluví, horlivě přikývnu a prohlížím si konečně pořádně jeho tvář. Má moc zvláštní hzeké oči, ted na jasném světle jsou snad ještě zlatavější. A pak mě ještě k většímu údivu zvedne a vezme do náručí. Nedokážu tomu zabránit a nejspíš ho docela zaskočím, protože ho pevně obejmu. Tedy pevně, jemu by to jistě bylo k smíchu i kdybych byla v plné síle, což nejsem. Konečně mám někoho, u koho se můžu na chvíli schovat. Strašně mi to chybělo a je mi jedno, jestli se mi teď bude smát. Opatrně se ho držím, a radši nezvedám hlavu, aby neviděl že trochu popotahuju. když pokračuje v mém plísnění protože mu musím určitě strašně moc smrdět, což naprosto chápu, zahanbeně mi zčervenají tváře. Já za to sice nemůžu a on to ví, ale přesto je mi to hloupé, že mě nese a musí mě čuchat. Nějak nevím co mu na to říkat, proto poprvé za celou dobu mlčím. Možná ho napadlo, že kdyby to udělal hned ani ybch ho rozhodně nemohla naštvat zbytečnýma řečma.

[Artas Nostra]

Nar Shaddaa, Nortisův pronajatý byt

Když ses ho přichytila jako klíště, trochu ho to překvapilo, ale nic nenamítal. Nechal tě chvíli dělat to, co tvá trápená duše potřebovala...

Po delší, ale díky muži rychlé chůzi. Jste oba skončili v jedné z lepších čtvrtí, kterých bylo na tomhle měsíci poskrovnu. Dalo by se říct, že tady mohla žít vyšší střední třída a takových lidí moc nebylo. Přesto tu byl o dost aktivnější noční život než si kdy viděla. Spousta barevných neonů, obchodů, barů, bytových komplexu. Nikdy žádná znatelná špína, nebo tobě podobné osoby. Zkrátka úplně jiný svět, než si kdy poznala, nebo o kterém to matka vyprávěla. Oba jste zapluly do jednoho z těchto bytových komplexů a po vyjetí výtahem až do podkroví jste skončili u dveří bytu. Ten Nortis otevřel nějakým složitým algoritmem. Dveře zasyčeli a samy se otevřely. Tobě se tak naskytl pohled na docela velký, pěkně situovaný byt. Zkrátka něco nepochopitelného a kouzelného.
Tak tady po dobu svého pobytu na Nar Shaddaa přebývám.
Pronesl Nortis klidně a poté tě zanesl do koupelny, kde tě opatrně položil na židli.
Nevím jestli to znáš, ale tohle je sprcha, teče z ní teplá i studená voda podle tvého přání. Tamto jsou mycí prostředky, jako mycí gel a podobně.. Zvládneš se svléknout a umýt sama, nebo chceš nějak pomoci?
Zeptal se tě nakonec a bylo mu celkem jedno zda si zvolíš tak, či tak. Nechal ti volbu, byl to první člověk který ti jí dal. Tvou vlastní a svobodnou volbu. Žádné vynucování, nebo něco podobného. Jen tvá vlastní vůle...

[Nalan al`kina]

Nar Shaddaa, Nortisův pronajatý byt

Když mě přímo vnesl do nového prostředí, nestačím se překvapeně dívat na všechny ty hezké osvícené domy. A i lidi vypadají docela jinak a jediná ošklivá věz zde jsem já. Špinavá a nežádoucí, trochu se zavrtím a raději se na ně nedívám. Ten nový svět je jen kousek od toho starého a přece je docela jiný. Pořád to nemůžu pochopit, že v něm jsem. A pak se ocitneme v domě já poprvé za svůj život jedu výtahem. nejspíš musí být pobavený mým výrazem naprostého překvapení. Protože málem vyjeknu údivem, za což se stydím. A najednou jsme uvnitř nádherného bytu, jaký jsme si doposud nedokázala představit, ani v nejdivočejších snech. Všechno je tu tak krásné a čisté.
"To je byt a ne palác?"
Trochu se zastydím za svou otázku, ale moje překvapení je upřímné. U někoho by v tu chvíli vzrostl kvůli jeho penězům a síle. Jenže mě se líbil proto, že se zdálo, že ten přepych tady nevnímá jako důležitý. Dokonce mě vzal k sobě, opravdu si chvíli myslím, že měl pravdu. když mi dal najevo jak jsme rozlišní, ale rychle na to zapomenu.
Nestačím se ani rozkoukat a očividně jsme v nějaké umývací místnosti. Kde mi vysvětluje spoustu krásných triků a má tu dokonce teplou vodu! jaký zázrak, od dob co jsme byla malá, opravdu malá, jsem si v teplé vodě nemohla umýt ani ruce, nebo obličej.
A najednou je tu i volba, první svobodná volba. Překvapeně na něho zírám a nedokážu pochopit, jestli si ze mě dělá legraci, nebo opravdu se smím rozhodnout sama. Naštěstí má očividně pro můj údiv pochopení a trpělivě vyčkává.
"Já... já se smým umýt sama? Mít tohle všechno jen pro sebe?"
když se mé oči ujistí, že senezačne smát, enbo aspon ne nepříjemně, zkusím pustit vodu. Sleduju jak mi klouzá mezi prsty a podvědomně čekám, že mě okřikne, abych toho enchala a neplýtvala s ní. Snad to ale k mému údivu neudělá a proto sebou trhnu, protože mi dojde, že jsme mu pořád neodpověděla co chci.
"Děkuju ti... já bych... hmm pomohl by jsi mi svléct tuniku a vlézt dovnitř? Pak to snad zvládnu sama..."
Nevím proč, alemám pocit že by se měl urazit. neměl by se přeci o mě starat, jsem jiná než on, určitě o moc ošklivější. Jenže on nevypadá, že se bude zlobit. To je opravdu moc divné. Tohle je jinéprostředí, moje vlastní volby a já najednou nevím co s tím vším jenom budu dělat tak samotná, ale pak se mírně začnu usmívat, protože mi dojde že už sama nejsem. Mám svého zázračného ochránce a rozhodně se budu snažit mu už nikdy nebýt na obtíž. Přesně tak, tak jsem se nyní definitívně rozhodla. A kdybych to náhodou někdy porušila, tak jenom nepatrně a malounko...

[Artas Nostra]

Nar Shaddaa, Nortisův pronajatý byt

Nortis ti tedy pomohl z tuniky a pod tou si měla zbytky svého oblečení z dob, kdy si byla otrokem. Moc toho nebylo, jen polorozpadlé hadry, které na těle v cárech vice vyseli, než plnili svou funkci a kryli tělo. Nakonec tě i opřel do sprchy, ale moc stability si zrovna neměla. Jakž takž to však šlo. Pustil na tebe ideálně teplou vodu a potom zamířil ke dveřím z pokoje.
Buď tu jak dlouho budeš potřebovat, množství vody není problém. Já na chvíli půjdu z bytu pryč. Nechoď jen do ledničky, jinak můžeš kamkoli.
Potom za sebou zavřel dveře a nakonec i ty hlavní, které vedli do bytu. Ty si v celém bytě byla sama a na kůži ti dopadal pocit příjemné, teplé vody...

[Nalan al`kina]

Nar Shaddaa, Nortisův pronajatý byt

Nechám si pomoct, a když už tak nějak stojím ve vaně, zvednu s roztomilým pohledem hlavu k němu nahoru. Po dlouhé době je ke mě někdo laskavý, jiní by to brali nejspíš za samozřejmost, no já ne. Proto mu s úsměvem přikývnu na souhlas, je to i jako poděkování a to už mi po kůži stéká moc příjemně voda. Přivřu oči a ani si neuvědomím, že odešel. Po chvíli najdu mezi těmi lahvičkami mýdlo a začnu se pořádně drhnout. Kdo ví k čemu všemu jsou, no já ne, budu to muset dohnat. Je to krásný pocit, taková úleva být zase hezky čistá a voňavá. Zůstanu tam o moc dýl, než by bylo potřeba, protože se mi sprcha moc líbí. Voda mě příjemně lechtá, nakonec ale začnu přemýšlet na odpočinek. Proto na druhý pokus nějak vypnu vodu a vybatolím se te sprchy. Pokusím se najít ručník, a pořádně se vysuším. Pak se do něj ledabyle zamotám a začnu se sunout po bytě. V hlavě se mi honí výstraha, jen ať mu něco omylem nerozbiju! Proto se bolím čehokoliv dotknout a nevím kam si zalést. Pak najdu otevřené dveře do ložnice, kde má postel. Konečně místo, kde snad nemůžu nic pokazit a tak sebou plácnu přes peřinu. Hlava mi zmizí v polštáři, no dobře obličej a chvíli tam nehybně ležím. Nakonec se převalím na záda a začnu se smát. Tiše a unaveně, až z toho začnu zývat. Proto se mu pěkně zavrtám pod deku a za nepatrnou chvilku už usnu. Však se mi není co divit. jestli se vrátil už nevím, prostě jenom stočená do klubíčka pravidelně oddychuju jako nemluvně.

[Artas Nostra]

Nar Shaddaa, Nortisův pronajatý byt

Už zase svítá na této straně měsíce, když se Nortis vrátil do bytu. Uběhlo už několik hodin od doby co odešel. Nesl sebou i nějaký balíček, který odložil na gauč. Potom nakoukl do ložnice, kde si spala v podivné pozici a deku na sobě skoro neměla. Proto tě zakryl dekou a odkráčel do koupelny, kde vzal všechno tvé staré oblečení. To poslal šachtou do spalovny, která byla kdesi v suterénu téhle budovy. Nebylo to už nic, co by kdokoli potřeboval. Potom se sám se sám svlékl a vlezl si do sprchy, kde ze sebe horkou vodou smýval nečistoty a.. snad i krev? Po sprše vylezl zpět z koupelny, ale na sobě měl jen boxerky a župan z příjemného materiálu. Balíček z gauče položil na konferenční stolek a nakonec sám na gauči ulehl. Po chvíli už také spal, otázka byla nakolik během spánku vnímalo své okolí...

[Nalan al`kina]

Nar Shaddaa, Nortisův pronajatý byt

Strašlivě zazývám a pomalu rozespale otevřu svoje očka. Mám dojem, že jsem zaspala a vylekaně se prudce posadím, až ze mne deka spadne. Chvíli nechápu kde to jsem, co tu dělám a vypadám dost vyděšeně. Teprve za notnou chvíli mi začne docházet, že to všechno nebyl sen. A moje ruce netíží okovy a a a ...všechno je zkrátka bezvadné. Cítím se už odost lépe a začnu se z nudy trochu vrtět, ta postel zajímavě péruje a tak si trochu zaskáču. Pak se zamotám do ručníku a vykouknu rošťácky za dveře. Samozřejmě děěěsně nenápadne. Zamžourám proti světlu a uvidím svého zachránce. A tak po špičkách, abych ho nevzbudila ho obejdu a nakloním se přes něj, abych si ho lépe prohlédla. Vypadá taky čistě a unaveně, asi měl se mnou ještě spoustu starostí, napadne mě, že nevím jestli taky voní po tom mýdle. Dost možná použil nějaké jiné a tak se začnu naklánět, abych dosáhla a mohla si tiše přivonět. nechci ho za žádnou cenu totiž probudit, jenže mi trochu padá ručník a tak po něm sáhnu a nedávám pozor a najednou se přes opěradlo gauče svalím přímo na něj. Polekaně vyjeknu a celá zrudnu. Rychle se nějak posadím rozkročmo na něm azvednu mu z obličeje svou nezakrytou hruď, kteroiu narychlo obaluju ručníkem. Moje oči jsou plné strachu, že jsme ho určitě rozzlobila a že mě za to zabije. Proto pokrčím ramena, jakobych se snažila schovat mezi nimi hlavu a snažím se očima najít místo, kde by se dalo schovat.

[Artas Nostra]

Nar Shaddaa, Nortisův pronajatý byt

Nortis spal hlubším spánkem než se mu kdy v posledních letech povedlo. Normálně se jeho vnímání při spaní podobalo delfínům. Spát a přesto plně vnímat okolí. Dnes však k němu dění v okolí pronikalo jako z velké dálky. O to více ho překvapilo, když mu na obličej spadlo fialovo-modré poprsí. Trochu trhl hlavou a mírně se mu protáhly špičáky. Ve chvíli kdy si se od něj však odlepila, se stihli vrátit téměř do původního stavu. Trochu rozespalýma očima pozoroval tvoje počínání, nešlo mu do hlavy, jak a proč si se na něj dostala. Ne, že by to bylo přímo nepříjemné probuzení, ale překvapivé bylo určitě.
O co se to pokoušíš potěre? Ranní rozcvička, nebo běžná praxe z doby v otroctví?
Neříkal to naštvaně, nebo jiným tomu podobným tónem hlasu. Spíše to bylo pobavení a lehce uštěpačné zdělení.

[Nalan al`kina]

Nar Shaddaa, Nortisův pronajatý byt

Rozpaky zčervenám a když se nemá k tomu mě ani udeřit, slezu z něho dolů a rychle si upravím ručník. Vyčítavě a uraženě ho pozoruju a aby nezapomněl, tak mu to znovu vysvětlím. Vypadám docela popuzeně. Opět se dotkl mého citlivého místa, otroctví.
"Ne abys věděl! Já... jen..." Přece mu nemůžu říct, že mě zajímalo jak voní. To by si o mě myslel hodně divný věci, povzdechnu si a proto to ze mě úplně vystřelí. "...byla to nehoda. Zakopla jsem, kdyby jsi mi dal víc jak ručník tak...tak by ses nemusel koukat na..." Zarazím se, už to moc rozebírám, radši se otočím a odkráčím do svého pokoje. Který jsem si alespoň v duchu už přivlastnila. Kde se opřu zády o stěnu, hned vedle dveří a pořádně si vydechnu. Jsem to, ale hloupá! Tohle se muselo stát zrovna mě a hned druhý společný den s ním. Nakonec mi zakručí v bříšku a tak přemýšlím, jestli tu jsem dost dlouho na to, abych šla vedle z něho vyloudit cokoliv k snědku. Taky by se na mě kvůli tomu mohl začít zlobit, třeba se naštve a přestane mě mít rád. Vůbec jsme tady ničemu nerozuměla.

[Artas Nostra]

Nar Shaddaa, Nortisův pronajatý byt

Když zmizela v jeho ložnici, tak trochu ospale se protáhl a přemýšlel, proč si vlastně pořídil takovéhle malé štěně. I když malé v jistých partiích rozhodně nebylo. Posadil se a přitáhl si župan více, na své atleticky stavěné tělo. Došel do kuchyně, kde si dal uvařit vodu na ranní kávu a opéct tousty. Ty namazal roztíratelným sýrem a marmeládou. Takto se usadil ke stolu a pročítal si dnešní noviny, na svém datapedu. Sem tam si upil kávy, nebo odkousl kus toustu. O to co děláš ty se mohlo zdát naprosto nezajímal, minimálně ne běžným způsobem.