Jen slabé děvče? (Gwendolin)

[MrTukan]

Nar Shaddaa; střední patra - doky - administrativní část

Cesta do administrativní části doků nebyla nikterak dlouhá. Vlastně vedla pouze zkrze dvoje dveře, které tě dovedly k několika přepážkám, za kterými seděli protokolární droidi naprogramovaní zřejmě ke komunikaci se zákazníky, přijímání plateb za stání, podávání informací atd. Po pravé straně této nudlovité místnosti byly pak další dveře. Za přepážkami bylo taktéž vidět, že se z nich dá odejít jak dozadu, tak i do pravé strany. Už od pohledu jsi mohla vidět, že celý prostor je sledován bezpečnostními kamerami. Dveře na tvé straně překážky jevily známky bezpečnostní a určitě zamčených dveřích. V místnosti kromě tebe byl zrovna pouze jeden rodian, který se zuřivě dohadoval ve svém rodném jazyce s jedním z droidů. O co v tom rozhovoru šlo jsi však neměla šanci pochytit.

Moment na to se postranní dveře otevřely a vyšel z nich muž oblečený v kombinéze pilota. Spokojeně se protáhl kolem tebe a vyšel ze dveří. Následně jsi slyšel klapnout zámek bezpečnostních dveří, ze kterých prve vyšel. Celkově se toto místo nezdálo být nijak zvlášť útulné.

[Gwendolin]

Nar Shaddaa; střední patra - doky - administrativní část

Projdu skrz dvoje dveře a dostanu se tak do veřejně přístupné místnosti určené pro styk se zákazníky. Za několika přepážkami se nacházeli protokolární droidi naprogramovaní na podávání informací a příjem plateb. V tuto chvíli jsem tu byla pouze já a rodian, který byl očividně s něčím nespokojený. Ve svém rodném jazyce si právě hlasitě ztěžoval a nadával. Letmo se rozhlédnu a naneštěstí nenaleznu žádné slepé místo, kudy bych se mohla nepozorovaně dostat dál. Bezpečnostní kamery sledovali každý metr.

Tak do toho. Hlavně se tvař důvěryhodně!
Povzbudím se a udělám pár kroků k volné přepážce. Obdaruji robota úsměvem, ačkoliv je mi okamžitě jasné, že si tím nikterak nepomohu.

Dobrý den. Přítel mě poprosil zajít sem zaplatit za stání. Jeho jméno je Sai Maal. Mohla bych vás poprosit o stvrzenku, na které bude i číslo jeho stání? Minule se mi bohužel povedlo zaplatit za špatnou loď. Kdyby jste slyšel ta pojmenování, kterými mě pak nazval, tak by vám na místě vyhořely obvody!
Zasměji se doufám, že má finta vyjde.

[MrTukan]

Nar Shaddaa; střední patra - doky - administrativní část

Dobrý den, madam. Okamžik, prosím.

Pozdravil tě droid klasickým kovovým tónem poté, cos mu přednesla svůj požadavek a informoval tě že mu chvíli zabere vyhledat příslušné informace. Droid byl zřejmě napojen přímo na centrální počítač a nemusel tak nic vyklepávat ani vyhledávat na obrazovce před sebou což znamenalo, že byl daleko rychlejší než člověk. Proto ti byl také schopen za několik sekund odpovědět. Svou odpověď poctivě odsekával podle údajů, které diktoval.

Loď YT-700; vlastník "Rychlovarka" Sai Maal; do doby splacení dluhu za stání s příslušenstvím nebude uděleno povolení k odletu - loď je zapečetěna; dlužná částka za současné stání činí 600 kreditů, penále za opoždění s platbou činí 300 kreditů, náklady za opravy a palivo činí 400 kreditů, úroky z prodlení činí 536 kreditů; dlužná částka celkem činí 1836 kreditů; budete si přát uhradit tuto částku hotově nebo převodem?

Droid se tě bez jakékoli emoce otázal jak budeš částku, kterou jsi snad nikdy v životě neviděla pohromadě, natož abys ji měla u sebe případně na jakémkoli kontě, platit a čekal, že mu skutečně kredity dáš. Bohužel se nezmínil, na kterém stání se dá loď najít, za to bylo zřejmé, že s ní teď asi jen tak někdo neodletí. Pokud byli společnosti provozující doky v něčem dobré, bylo to zejména to jak nepřijít o své peníze. Loď jednoduše zabezpečili tak, aby s ní nebylo možné odletět před zaplacením dlužné částky a když toho vlastník nebyl schopen, prostě si po určité době vzali jeho loď, kterou prodali či jinak využili.

[Gwendolin]

Nar Shaddaa; střední patra - doky - administrativní část

Když zaslechnu první dva údaje, radostí málem vyskočím. Ze srdce mi spadne velký kámen a ze všech sil se snažím nedat na sobě nic znát. Obávala jsem se odpovědi tipu: Bohužel, pokud mi nedáte více informací nemohu Vám pomoci... Naštěstí se tak nestalo a nyní mám jistotu, že Duros svou loď nechal právě zde.

Nestačí, že nezaplatil strýci, ten idiot musí nasekat dluhy i zde! Mamrd vypatlanej!
Okamžitě si zaznamenám jméno lodi a správnou verzi mužovi přezdívky.

1.836 kreditů?! Copak si poručil loď pozlatit a zevnitř vystlat kožešinami wookieů? Jak se mu povedlo docílit takové částky!
Nemohu uvěřit svým uším. Přestanu se hlídat a na droida vytřeštím oči.

1.836?... Bohužel teď u sebe nemám dostatečnou částku. Vrátím se později a dluh uhradím. Každopádně Vám mockrát děkuji za ochotu. Hezký den.
Rozloučím se. Na odpověď nečekám, otočím se na patě a odejdu z místnosti. Vím o lodi, na řadě je zjistit, kde je její majitel. A za tím účelem zamířím do kantýny.
.
.
.
Následuji stvořitelku chodbou, poté halou až se nakonec ocitáme opět na ulici. Podle příkazů zapojím veškeré senzory a prohledávám dav. Žádného Durose však nenacházím. Pravděpodobnost, že se tu objeví je 1: 1 370 550. O tuto skutečnost se vzápětí podělím.

[MrTukan]

Nar Shaddaa; střední patra - kantýna u Hydroklíče

Kdyby naproti tobě neseděl droid, ale člověk, jistě by si povzdechl, zakroutil hlavou i očima a pokrčil rameny. Droid však nehnutě seděl a při tvém odchodu ti ještě popřál hezký den. To už jsi však mířila ven z administrativní části doků a posléze i vem ze samotných doků a rovnou do udané kantýny. Sice jsi nevěděla přesně, kde loď kotví, ale věděla jsi, že tam je a že to třeba aspoň něco málo kápne. Teď zbývalo najít jejího vlastníka.

U Hydroklíče byla obyčejná kantýna laděná do béžové. Se spoustou oddělených boxů. Z jednoho do druhého nebylo pochopitelně vidět a oddělovací stěny dodávali i trochu toho zvukového soukromí. Evidentně šlo o místo, kde se daly domlouvat kšefty, kšeftíky i poctivé obchody dle libosti. Mezi boxy se pohybovali droidi na jednom kole, dolévali stim kávu, nosili jídlo a všemožně se starali o pohodlí hostů za velmi příjemné ceny. Z těch několika zákazníků, které jsi mohla zahlédnout na krajích některých boxů, do kterých z tvého místa bylo vidět, byli Durosové hned tři, i když dva z nich měli kombinézu mechaniků a třetí byl oblečen do nové pilotské kombinézy. Ani na jednoho z nich však Spiderbot nezareagoval. Dále jsi mohla zahlédnout několik lidí, barabela a quarrena. Nutno podotknout, že většina bytostí, které jsi zahlédla, nevypadala nijak zvlášť přátelsky či neškodně, což ovšem na Nar Shaddaa nebylo nic neobvyklého.

Hned naproti dveřím bylo něco jako bar. Spíše pult, za kterým byla žena široká asi jako almara s prasečím xichtem, ze kterého nebylo zřejmé jestli je to zástupkyně lidské rasy nebo spíš nějaké velmi člověku podobné (u které by třeba prasečí rypák a asi tak stokilová nadváha byly znaménky krásy). Jakmile spatřila Spiderbota na tvém rameni, ač nebyl nijak velký ani moc nepřekážel, ihned velmi odpudivým hlasem zakrákorala.

Tyhle kovový bestie tady neobsluhujem! Nech to venku nebo vypadni celá!

Evidentně neměla o zákazníky nouzi, protože se vůbec nestarala o to, jak s tebou bude jednat. Možná poznala, že jí neuděláš kšeft, a tak se s tebou nepárala rovnou. Její chování nikoho z těch přítomných, které jsi mohla vidět, nijak nezaujalo a dále ti nikdo nevěnoval pozornost, tedy kromě těch několika slintavých pohledů, které se na chvíli zastavily na tvých křivkách.

[Gwendolin]

Nar Shaddaa; střední patra - kantýna u Hydroklíče

Saiova oblíbená kantýna byl pajzl, jakých bylo Nar Shaddaa plné. Tmavá díra, kde se točilo zteplalé pivo a z jídla hrozila otrava. Avšak nízké ceny a dobré umístění blízko doků dělali z podniku hojně navštěvované místo. Oddělené boxy dodávaly dostatek soukromí a tak se zde často sjednávali všemožné zakázky. Obsluhu obstarávali droidi na jednom kole, levná, vrzavá pracovní síla, na jejichž práci dohlížela nevrlá ženská neurčité rasy. Rysy tváře a povaha napovídali, že se její matka stala obětí trestného činu znásilnění nějakým gamorreanem. Jinak si neumím ten neuvěřitelně odpudiví ksicht vysvětlit. S odporem sleduje své kovové pomocníky a opuchlýma očima je propaluje skrz na skrz. Jistě by je okamžitě do jednoho rozebrala a prodala na náhradní díly. Naneštěstí se jednalo o nejlacinější zaměstnance a tak je musela přetrpět. To ale neplatilo o mém pavoučkovi. Jakmile ho zaznamenala, spustila svým hrubým, hermafroditním hlasem slovní průjem.

Dohajzlu! Co si to tlusté prase vůbec myslí?! Zasloužila by zmalovat tak, že by si s ní ani plastický chirurg nevěděl rady!... Klid!... Máš úkol a na ten se musíš soustředit! Nesmíš na sebe strhávat pozornost!
Zatnu pěst a tlumím vztek, který ve mně její reakce vyvolala.

No, jo! Hned to bude… Aby ses neposrala.
Poslední větu vyslovím pouze pro sebe. Nechci problémy, prozatím. A tak se musím se svým drobečkem rozloučit.

Bež ven. Najdi si nějaké místo, kde budeš mít dobrý výhled a jakmile zahlédneš našeho přítele, okamžitě mě informuj.
Poklepu významně na náramkový počítač a pošlu Bota pryč. Malého droida mám již skoro pět let. Za tu dobu jsem si na jeho přítomnost víc než zvykla. Na své schopnosti a smysly jsem se mohla kdykoliv spolehnout, přesto nejsem dokonalá a pavouček vyplňoval má slabá místa. Teď jsem si připadala jako bez ruky. Můj hendikep se rázem zdvojnásobil a já se musela naplno soustředit. Kantýna se rázem stala mnohem nebezpečnějším místem. A to právem. Zdejší osazenstvo tvořili pašeráci, zloději, rváči, gambleři, zkrátka hrdlořezové, kteří nejdou pro ránu daleko. Stačí jeden křivý pohled, špatné slovo a bude zle.

Opatrnost je na místě. Tvař se sebevědomě a v případě potřeby vytas i ženské zbraně… Na druhou stranu, teď bez Bota snáz zapadnu.
Povzbuzuji se a svižným krokem vyrazím k volnému boxu hned vedle toho, kde se nacházela trojice Durosů. S trochou štěstí zaslechnu část z jejich rozhovorů. Tihle ti se mezi sebou dobře znají, jistě ví i něco o Saiovi. Ignoruji pohledy, které mi kloužou po těle. Ani zde nemám klid a čím horší společnost, tím neuravalejší muži jsou. Než se usadím, vyslechnu si pár sexistických narážek a dočkám se i jednoho plácnutí po zadku. Má reakce, ve které muže vyzvu umístit hlavu do míst prostorově úsporných, leč zamezujících kontaktu se sluncem se setká s bouřlivým smíchem.

Jedno kafe!
Křiknu na obsluhu, jakmile se konečně usadím do boxu. Nastražím uši a pravou ruku položím na blaster. Chladný kov mi dodá pocit bezpečí.
.
.
.
Zatímco paní zůstala v kantýně, já musel odejít ven. Protesty byli zbytečné. Rozkaz je rozkaz a můj program nedovoloval žádný odpor. Jakmile bych se o něco pokusil, ohrozil bych stvořitelku a to je v rozporu s prvním zákonem.

Před Hydroklíčem bylo rušno. Většina bytostí mě ani nezaznamenala. Mé relativně malé, osminohé tělo na sebe ku podivu nestrhávalo pozornost. Obratnými skoky a kroky jsem se mezi nimi propletl a vyskočil na hromadu vyskládaných krabic u stěny. Odtud už bylo jednoduché vyšplhat k velkému neonovému nápisu „U Hydroklíče“, za kterým jsem se schoval a zároveň měl výhled na celou ulici i vchod do hlavní haly doků. Po krátké analýze jsem usoudil, že lépe zvolené místo jsem si vybrat nemohl. Senzory směřuji na obličeje procházejících tvorů a srovnávám je s fotografií "Rychlovarky" Saie Maala.

[MrTukan]

Nar Shaddaa; střední patra - kantýna u Hydroklíče

Poté, co jsi poslala svého společníka ven byla prasnice zřejmě spokojená, protože na tebe vrhla pohrdavý pohled typu "ty si asi myslíš, že seš nějaká chytrá, pěkná tvářička, co?", ale dál tě už nechala být a ty jsi mohla postoupit dál. Několik hostů prohodilo na tvůj účet nemístné a oplzlé, jenom výjimečně vtipné, poznámky a zdálo se, že by si někteří z nich s tebou velmi rádi užili. Naštěstí byla většina zatím poměrně střízlivá, a tak zřejmě cítili drobné varování, které z tebe bylo cítit. Přesto se jeden z dobře stavěných mužů osmělil a potěšil svou ruku plesknutím na tvůj zadek, což vyvolalo očekávanou reakci, která pobavila celou kantýnu. Po chvíli se zase všichni vrátili ke svým obvyklým činnostem, i když občas sklouzli pohledem k tobě, aby se pokochali. Z jejich pohledů jsi mohla vyčíst chtíč a většina z nich nevypadala na to, že by si někdy s něčím brala servítky. Přesto ještě nebyla v podniku ta pravá nálada na hromadné zneužití mladé bezbrané twilečky.

Na tvůj povel se přikodrcal jeden z droidů, postavil před tebe hrnek a nalil břečku, která zde asi říkali stimkáva. Na bahnité planetě by to ovšem člověk mohl velmi snadno zaměnit s tím, co by jednoduše našel venku na zemi. Kdyby káva smrděla jenom o trochu hůř, dala by se zaměnit jistě i s obsahem suchého záchodu, který dlouho nikdo nevyvezl. Zdálo se však, že durosům to vůbec nevadí, protože tuto hmotu s klidem popíjeli.

Trojice durosů, blízko kterých jsi zaujala místo v prázdném boxu si tě však nijak zvlášť nevšímala. Byli zabrání do hovoru ve svém rodném jazyce, což ti dělalo drobný problém. Respektive neměla jsi šajnu o čem se baví. V boxu na druhé straně od tebe ještě dále od baru seděli, alespoň co jsi viděla když sis sedala, dva lidé, kteří se právě přeli o nějaké technické parametry lodi, lodních součástech, jejich ceny a schopnosti jednotlivých lidí je namontovat. Občas tam zazníval i třetí hlas v basicu a přidával si svou trošku do mlýna techniky. V boxu naproti tobě, tudíž v tom, do kterého jsi viděla vícemně kompletně seděli tři lidé oblečeni jako obyčejní žoldáci, jeden z nich právě před chvíli zkoušel pevnost tvého zadku a za nimi nejblíže u okna seděl stejně oděný barabel, který zamyšleně koukal ven. Možná někoho vyhlížel nebo hlídal. Chlapíci byli právě uprostřed rozborky svých zbraní, které čistili a dávali dohromady. Přitom ten, co tě popleskal po zadku vyprávěl oplzlou historku o tom jak si na nějaké vzdálené planetě užíval s tanečnicemi jednoho z huttů. ...Ták jsem jí zezadů chytíl za tý dvá cancourý co ji trčelý z hlavý a měl jsem to jak otěžé! Ta vám pištělá blahém, jak jsem jí tó dělál zezadů a tahál jí zá tý věcí... Evodentně právě popisoval svůj žážitek s nějakou twilečkou, protože při tom po tobě hodil šibalsky očkem. Celá povídka byla dost neuvěřitelná, ale všichni tři muži se tím dostatečně zabavili při údržbě části své výzbroje. V boxu naproti durosům, hned u vchodu, seděl osamocený postarší quarren na sklenkou něčeho tvrdšího a zamyšleně hypnotizoval dveře. Za to na druhé straně od žoldáků jsi prve zahlédla na kraji dva barabely, kteří se právě věnovali nějaké slovní rozmýšce taktéž v jejich rodném jazyce. Od stolu vycházely i další zvuky, ty jsi však nemohla ničemu přičíst. Do dalších boxů jsi nemohla vidět, ani jsi neměla šanci rozumnět čemukoli, co by tam někdo náhodou říkal.

Spiderbot zaujal své místo, ale zatím nemohl nahlásit nic, co by ti jakkoli pomohlo.

[Gwendolin]

Nar Shaddaa; střední patra - kantýna u Hydroklíče

S nedůvěrou prohlížím obsah hrnku. Tmavá tekutina ani vzdáleně nepřipomíná kafe. V nose necítím podmanivé aroma, které svádí a dráždí chuťové buňky. K mým smyslům se dostává pouze zápach připomínající čističku odpadních vod.

Možná nejsem daleko od pravdy. Třeba opravdu stáčejí vodu z kanálu. A následný polotovar pouze přihřejí.
Podezřívám majitele kantýny z klamání spotřebitele. Bohužel můj plán neslaví valný úspěch. Rozhovor Durosů slyším, ale jejich řeči nerozumím. Mohu jen hádat, o čem se baví. Kéž by to samé platilo i u muže, který mě před pár minutami plácnul přes zadek. Jeho příběh ve mě vyvolal jen další vlnu opovržení.

Měla bych ti předvést jaké to je, když tě někdo chytí za ocas! Kreténe!
Pomyslím si, zadržuji touhu vystřelit muži mozek z hlavy. Pohodím lekku a prohlížím si to málo z podniku, co ze svého místa vidím.

Boxy vedou až dozadu k toaletám. I když je to nepravděpodobné, Sai může být v některém z nich a já o něm pouze nevím. Musím se ujistit, že tu není.
Rozhodnu se a vyrazím na toaletu. Jdu klidným krokem. Tak, abych si stačila prohlédnout každého zákazníka. Jak jsem předpokládala, můj cíl tu není. Zapadnu na dámské záchodky, ujistím se, že jsem zde sama a zkontroluji náramkový počítač.

Nic. Dohajzlu! Už bych chtěla vypadnout!
Praštím pěstí do dlaždiček na stěně. Bez svého droida se necítím vůbec dobře. V podniku plném nadrženců, které od mého obtěžování dělí pouze pár skleniček něčeho silnějšího.

Uklidni se. Zhluboka dýchej... Vrátíš se tam, na sobě nedáš nic znát a znovu si každého prohlédneš. Nepůjdeš do boxů, ale k baru. Snad něco dostanu z toho prasete.
Opláchnu si obličej studenou vodou a s nově nabitým klidem se vrátím zpět. Soustředím se na všechny smysly. Na svůj výcvik, svou misi.

[MrTukan]

Nar Shaddaa; střední patra - kantýna u Hydroklíče

Mužu u vedlejšího stolu přinejmenším zaregistrovali tvůj pohyb směrem k toaletám, což znovu upoutalo jejich zájem o tvůj zadek a celkově o tebe samotnou. V ostatních boxech posedávalo několik dalších bytosti nikterak zajímavých, zejména piloti a mechanici. Dámské záchody vypadaly poměrně nechutně a stejně podobně smrděly. Zřejmě tu dlouho nikdo neuklízel a podívat se do kabinky by zřejmě byla velice nepříjemná zkušenost, na kterou bys ještě dlouho zapomínala. Na zemi byla špína. Původně modré kachličky na stěnách byly pokryty všemožným sajrajtem a jak zjistila tvá pěst, byly i zatraceně tvrdé a pevné, což byl asi jediný důvod, proč v tomhle humusu ještě zůstávaly. Umyvadlo a ovládání vody vypadalo ještě poměrně zachovale a proti ostatním věcem i poměrně čiště což mohlo znamenat jenom dvě věci. Buďto se tu někdo pravidelně myl a nebo se návštěvnice místních toalet vůbec nemyly.

Alé copak tó tú mámé?

Doslova tě vyděsilo vrznutí dveří a drsný oplzlý mužský hlas přicházející od vchodu do dámských toalet zrovna v momentě, kdy jsi byla zády a omývala si obličej. Dveře od umyvadla byly vzdáleny zhruba pět metrů. Na levé straně od dveří byla trojice zavřených kabinek, naproti dveřím umyvadlo, u kterého ses právě shýbala. Po pravé straně byla jenom holá zeď s jedním malým zavřeným okénkýnkem v horní části.

Nechtělá bý ses pomazlít s pořádným chlapém?

Pokračoval chlapík škodolibým hlasem s divným přízvukem, který jsi již předtím slyšela v kantýně. Podle hluku bot dopadajících na dlážděnou podlahu jsi mohla poznat, že postoupil dopředu a pomalu se tak blížil k tobě. Problém byl, že zvuků od bot tam v pozadí bylo víc. Rozumný odhad by tedy byl, že muž nepřišel sám. Pořádný pech byl, že zrcadlo, které bývalo umístěno nad umyvadlem, již kdysi někdo vymlátil a teď tam bohužel nezbýval jediný střep, který by ti mohl pomoci se okamžitě zorientovat.

[Gwendolin]

Nar Shaddaa; střední patra - kantýna u Hydroklíče

Ty hlupačko! Mělas něco takového čekat! Jestli tě teď znásilní, tak si za to můžeš sama!
Ozve se mi v mysli, poté co mě vyděsí vrznutí dveří a známí mužský hlas. Zarazím se a napřímím. Voda mi stéká po tváři dolu ke krku a za výstřih. Srdce se divoce rozbušilo, hladina adrenalinu stoupá závratnou rychlostí. Všechny smysly bijí na poplach.

Spletl sis místnost... Tady to je jen pro dámy.
Promluvím nekompromisním hlasem. Ke své radosti shledávám, že se v něm neobjevil náznak strachu.

Jednej! Okamžitě jednej!
Stojím bez hnutí, očima kloužu po místnosti a hledám cokoliv, co by mi pomohlo. Dveře, jediná úniková cesta je zatarasená. Malým okýnkem se neprotáhnu. To by zvládl jedině spiderbot. Bot! Ruce mám stále před sebou. Muži na ně nevidí. V mžiku vyťukám pokyny pro svého malého společníka. Každá noha navíc se bude hodit! Hotovo. Otočím se k mužům čelem, abych si mohla prohlédnout své protivníky. Jednu ruku opatrně schovám za zády a sahám po zbrani. Druhou položím na výstřih a něžně přejíždím po pokožce. Hlavu mírně nakloním na stranu a každému člověku věnuji zkoumavý pohled.

A... který z vás, že je ten pořádný chlap?.. Kdo chce jít první?
Vyslovím medovým hlasem a s každým slovem si pohrávám jako kočka s klubíčkem vlny.
.
.
.
Poplach! Stupeň ohrožení KRITICKÝ! Přestávám hledat Durose a bleskově běžím po stěně budovy k její zadní části, odkud přišla zpráva. Špičaté nohy snadno nachází oporu a já se tak mohu bez problému pohybovat i v této poloze, kolmo k zemi. Zároveň spouštím analýzu a kontroluji své zbraňové systémy.

Výsuvné vibročepele připraveny. Energetický výboj nabitý na 100%.
Vše je v pořádku.

[MrTukan]

Nar Shaddaa; střední patra - kantýna u Hydroklíče

Muž, jistý si svou převahou, nikam nepospichá a blíží se skutečně jenom velice pomalu. Na tvou výtku, že si spletl místnosti laškovně prohlásil.

Alé prosímtěěě, vždýť jsí mě sém samá pozvalá, tak téď neděléj drahotý.

Chlípně se uchechtl a pomalu si začal vyhrnovat rukávy od své ušmudlané košile. Otázkou bylo, odkud tenhle urostlý muž, který v hlavě neměl asi zrovna ten nejbystřejší mozek, byl. Protože mluvil trochu jako retardovaný obyvatel jednoho nejmenovaného města, které leželo uprostřed menšího kontinentu malé modrozelené planety v úplně jiném vesmíru, dalo se usuzovat, že vyrostl v nějaké opravdu zapadlé díře ve Vnějším okraji.

Žádný z mužů neměl šanci zahlédnout rychlé pohyby tvých prstů, čímž jsi přivolala Spiderbota. Když ses otočila, uviděla jsi tři muže, kteří prve seděli v boxu vedle tebe a čistili své pušky. Teď dva stáli vedle sebe uvnitř dámských toalet a svými těli zakrývali zavírající se dveře. Třetí, jejich vůdce, byl zhruba tři metry od tebe. Mohla sis všimnout, že každý z nich měl ještě nějaký menší blaster na opasku a jejich vůdce měl také velký lovecký nůž na druhé straně opasku. Jestli byli nějak víc vyzbrojeni jsi za ten moment nedokázala zanalizovat. Ovšem pokud měli další zbraně, byly více schované.

Tvé sebeovládání, klid který jsi dokázala vyprodukovat i přes spoustu adrenalinu, jenž se ti za tu chvilku dostal do krve, je velmi překvapilo. Nebo je možná víc překvapil tvůj přístup k celé věci. To asi vůbec nečekali. Možná doufali, že začneš prosit o milost, brečet, křičet nebo dostaneš hysterický nebo zlostný záchvat, co ale ovšem vůbec nečekali bylo, že by ses jim sama nabídla. Všichni tři na tebe okamžik hleděli s otevřenou pusou. Až potom se jejich vůdce vzpamatoval a s nejistým úsměvem se zeptal.

Á tó jakó jén ták? Nebudéš křičét, prosít, ať tí neubližujém nebó brečét?

Naprosto nechápavě, snad až zklamaně na tebe koukal a zdálo se, že nad něčím přemýšlí. Potom se přeci jenom odhodlal a pomalu vytáhl od opasku dýku.

Á kdybých tí pohrozíl touhlé hračkouu, ták býs začalá brečét, prosít á ták?

Celé to znělo daleko víc jako by žadonil než že by vyhrožoval. A tak celá tato situace, ač původně mohla zavánět velkým nebezpečím ztráty tvé důstojnosti, poctivost, zdraví a možná i života, začala vypadat teď tak trochu absurdně.

Spiderbot byl zhruba v polovině své cesty k oknu.

[Gwendolin]

Nar Shaddaa; střední patra - kantýna u Hydroklíče

Situace je stejně špatná jako při mé poslední hře v Sabaccu. Celkový součet hodnot mých čtyř karet dává pouhých 11. Do 23 nebo -23 je to žalostně málo. Moji soupeři musejí mít o sto procent lepší karty a mě nezbývá než nasadit Sabacc face a blafovat... Vytrénované hráčské instinkty zapojím i tady. Pokud by se na mě teď vrhli, mám jen mizivou šanci, že se ubráním. V banku nyní nejsou kredity, ale můj život. Má odpověď muže očividně zaskočila. Zkameněli na místě a mě tak poskytli drahocenný čas.

Vzdálenost: dva muži u dveří pět metrů, jejich šéf tři metry. Výbava: malé blastery, plus jeden velký lovecký nůž. Naštěstí mě nepovažují za hrozbu a zbraně se zatím houpají na opascích. Kdo z nás čtyř asi tasí nejrychleji?
Měřím si své protivníky, hledám jakoukoliv slabinu, která by v následném střetu hrála v můj prospěch. Muži jsou vcelku urostlí, svalnatí, nadržení a hlavně v přesile! Naštěstí si za vůdce nevybrali nejbystřejšího člověka.

U Jangova milence! Z jakého ústavu tohle trio uteklo?
Nevěřícně hledím na muže, jehož nadšení po mém nabídnutí se rázem ochladlo. Děsivý muž zmizel a na jeho místě se objevilo dítě, kterému jsem právě sebrala oblíbenou hračku. Jeho prosby mě pobavili. Přesto se ze všech sil snažím nedat na sobě nic znát a nevypadnout z role. Mám, co jsem chtěla. Slabinu, s jejíž pomocí se z téhle situace mohu dostat se zdravou kůží.

Proč bych měla?... Nemusíš mi ničím hrozit. Jsem tvá a nebudu se ti nijak bránit.
Promluvím svůdně. Pravou rukou konečně svírám zbraň, připravená okamžitě tasit a střílet.

[MrTukan]

Nar Shaddaa; střední patra - kantýna u Hydroklíče

Chlapík napravo od jejich vůdce se podrbal na hlavě jako by se snažil přemýšlet a všichni tři přitom stále měli naprosto nechápavý a zklamaný výraz. Tvůj přístup je velice znejistěl a zdálo se, že mají i nějaké obavy. Potom se muž drbající se na hlavě mírně naklonil a polohlasem upozornil šéfa.

Hele šefe, neni to nakonec zas naka dlaha kulva? Viš jak to dopadlo tehda, jak me ti pasaci plelazili lypak, tobe pal zebel a Tonymu malicek u nohy a jeste jsme jim pak museli zaplatit skodu?

Nedůvěřivě si tě potom oba dva změřili pohledem a zdálo se, že je jejich prvotní nadšení z toho, že tě znásilní a přitom budeš hezky křičet a brečet a je to bude bavit, již tak trochu opadlo. Teď evidentně přemýšlel zase šéf. Výsledkem toho byl fakt, že zastrčil nůž zase zpátky za opasek a odsekl.

Jó, tó sé mí nelíbiló. Radší tú kurvů nechámé béjt. Bezták tů má blízkó nějaký bouchačé, jinák bý sí nebylá ták jistá.

Pokejval hlavou a s pózou že je nejchytřejší na světě se otočil na svoje dva kumpány, kterým se evidentě trochu ulevilo. Přeci jen asi neměli chuť se rvát a tvůj postoj v nich vzbudil obavy. Potom se šéf ještě jednou podíval na tebe a procedil mezi zuby.

Alé zá tenhlé pokéc tí níc nezaplatímé!

Mávnu na své druhy a jeden po druhém vyšli ze dveří. Jejich vůdce tě však radší nespouštěl z oči a tak ze dveří vycouval. Ve chvíli, kdy se rozhodli k odchodu se k oknu dostal Spiderbot a ještě mohl všechny tři vidět v pozici, kdy se první dva muži k tobě otáčeli zády a vůdce tě stále sledoval.

[Gwendolin]

Nar Shaddaa; střední patra - kantýna u Hydroklíče

Trefa do černého! Ač jsem prve počítala s jinou reakcí, lepší konec jsem si přát nemohla. Můj postoj v mužích probudil nejistotu a vzpomínky na jejich minulé, neslavné povyražení. Skutečnost, že mě považují za prostitutku mě netěší, ale budiž jim odpuštěno. S úsměvem naslouchám jejich rozhovoru. Strach ze mě pomalu opadá. Tep se vrací do normálu.

Máte štěstí. Ty dva bych zastřelila, ale prdel toho zasranýho tupce by poznala Mandaloriánské války. Jeho krátký život by byl plný bolesti.
Bleskne mi hlavou, zatímco se muži dohodnou.

Ještěže jsem nezpanikařila a nesáhla hned po blasteru... Zbytečné tři mrtvoly, ne-li nějaké zranění a mé následné prozrazení. Takhle můžu pokračovat dál v misi.
Poděkuji v duchu strýčkovi za výcvik, při kterém mi bylo dokola vtloukáno udržet v každé situaci chladnou hlavu. Trojlístek duševně narušených jedinců opouští dámské toalety. Jejich šéfa obdaruji sebevědomím úsměvem. Dveře zaklapnou a já si nahlas oddechnu.

To bylo těsné!
Pípnutí na náramkovém počítači mi připomene mého droida, který už netrpělivě vyčkává za zavřeným okénkem. Naštěstí sám vyhodnotil situaci jako opětovně bezpečnou a nevrhl se do místnosti s úmyslem deaktivovat nepřítele. Přes počítač zadám staro-nový příkaz. Zkontroluji blaster na zádech, urovnám kabát a vyrazím ke dveřím z toalet.

Zkontrolovat nově příchozí a pak vyzpovídat tu "ženskou".
Zopakuji si plán, zatímco procházím mezi boxy k baru.
.
.
.
K okénku jsem dorazil přesně ve chvíli, kdy se trojice mužů, lidské rasy, stahovala. Má paní již byla v bezpečí. Její tělo, obličej ani lekku nevykazovali známky strachu. Pravá dlaň stále svírala blaster schovaný vzadu za opaskem, ale jeho použití bylo zbytečné. Stejně jako můj útok. Tím bych jen vyhrotil situaci, která se uklidňovala a dostal se tak opět do střetu s prvním zákonem. Jakmile zůstala stvořitelka v místnosti sama, informuji ji o svém příchodu.

Vrať se na své původní místo. Hledej náš cíl. Konec.
Obdržím nový rozkaz. Vypnu útočný mód a otočím se zpět k místu, ze kterého jsem přišel.

[MrTukan]

Nar Shaddaa; střední patra - kantýna u Hydroklíče

V kantýně se za tu chvíli moc nezměnilo. Trojice mužů se posadila zpátky ke svému čtvrtému společníkovi, který se na ně jenom ušklíbl, a pokračovali mlčky v čitění svých pušek přičemž sledovali dění v boxu Durosů. Tam byl jediný nově příchozí docela dobře a draze oblečený člověk, který vypadal na obchodníka, i když jeho oděv nesl i ochranné prvky. Byl to muž ve středním věku, průměrného vzrůstu a krátkými hnědými vlasy, které místy začínaly šedivět. Nedalo se o něm říct, že je přímo krasavec, ale ošklivý v žádném případě také nebyl. Byl ozbrojen jenom příruční projektilovou pistolí, ale evidentně respekt k jeho osobě vycházel naprosto z něčeho jiného, než byla tato zbraň. Durosové seděli ve svém boxu přikrčení, zatímco on stál v uličce a vyčítavým hlasem k nim zrovna promlouval.

...vysedáváte zatímco máte makat. To si ze mě děláte prdel? Jestli si to nepamatujete, tak mi dlužíte pořádný prachy, takže mě přestaňte srát a táhněte makat! A ty Hanei, tys měl už před dvěma hodinama vyrazit s tou zásilkou na Nal Huttu! Jestli bude ten starej slimák kvůli tvoji neschopnosti naštvanej, tak počítej s tím, že ti nechá hodit nějaký tý svojí potvoře, která ti nejdřív ukousne ruce, pak nohy a nakonec i hlavu a já doufám, že tě to bude pekelně bolet! Takže táhněte vy sráči, dělejte, všichni tři!

Muž si nelámal hlavu se svou hlučností, a tak jsi ho mohla slyšet už od vchodu k toaletám. Jen moment předtím než jsi došla k němu skončil svůj proslov. Všichni tři durosové se sklopenou hlavou rychle opustili svá místa a div nevyběhli ven směrem k hangárům. Chlapík tě stačil spozorovat dřív, než jsi se kolem něj prosmýkla směrem k baru. Toho samozřejmě využil, jemně obvinul svou pravou paži kolem tvého pasu (ovšem až nad blasterem, který pravděpodobně nezaregistroval), aby si tě jenom s pomocí malé síly, žádného násilí, přivinul blíže k sobě a zastavil tvůj postup. Přitom nasadil lišácky svůdný výraz a pokusil se o příjemný hlas, což mu šlo jenom z části. Z té druhé zněl poněkud chlípně.

Ale, ale. Copak to tu máme za květinku? Já jsem Dareus, jakpak ti říkají, kočičko?

Čišelo z něj sebevědomí, arogance a peníze jako z většiny vlivnějších postav, které se pohybovaly po Nar Shaddaa.