Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Zde jsou umístěny všechny dokončené výcviky.

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 844
Registrován: 25.1.2013 22:01:44
Czech Republic

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvek od Hayasan »

Galand; Centrála AgriCorp:

Zdálo se mi to doslova a do písmene nekonečné. Samé plošiny a mosty se zábradlím, které tam bylo jen na ozdobu a díky němuž jsem se málem zabila. Nechápala jsem smysl toho zábradlí. Asi mělo jen dodávat pocit bezpečí, nebo zde muselo být kvůli nějakým bezpečnostním předpisům, ale jeho skutečná účinnost byla dosti diskutabilní, kdybych se tedy s někým na téma zábradlí odvážila diskusi vést. Ještě že jsem měla alespoň ten datapad.
Botou kopnu do obrubníku záhonku a po mém těle se rozlije jednoznačně úleva. Všechno to nebezpečí je za mnou. Snad. Až tohle dobrodružství pomine, už nikdy do skleníku nevkročím. Zahlédla jsem další světlo datapadu. Před tím svým visením přes zábradlí bych asi bez rozmyslu vyrazila skrz. Nemyslela jsem na zdejší projekty. Zajímala mne Lip. Jenže naštěstí jsem o této alternativě ani neuvažovala. Poučená jsem byla dost. I přes výkřiky Lip jsem se rozhodla, že půjdu po chodníku. Abych jí mohla pomoct, musím k ní dojít. Ideálně v jednom kuse a živá.
Další blesk a další nervy drásající křik Lip. Znovu vyrazím vpřed. Snažím se jít rychle, ale zároveň dbám na vlastní bezpečnost.
Lip! Už jsem skoro u tebe!
Pokusím se ji uklidnit, ale myslím to trochu sobecky, byť že to není chování hodné rytíře Jedi, ale ten její křik… no, na druhou stranu vím, že je pořád na živu a relativně v pohodě. Kdyby nebyla, tak nemůže takto řvát.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvek od Atalon »

Galand; Centrála AgriCorp:

Volila jsi bezpečnou cestu i za cenu delší cesty po cestičkách mezi záhony, za což jsi ale byla vzápětí odměněna. Tedy odměněna? Když jsi míjela datasběrnou obrazovku záhonu po kterém jsi se rozhodla neběžet, zahlédla jsi na ní po pravé straně rudý pruh. Jasné značení patřící prudce jedovatým rostlinám. Takže odměnou ti nakonec bylo jen to, že se situace ještě více nezhoršila, nepočítáme-li ovšem ten bezpočet zaškobrtnutí a zakopnutí, která jsi za cestu podstoupila.

Další blesk. Tentokráte přišel ve chvíli kdy jsi došla k dalšímu mostu, nebylo nad čím přemýšlet. Využila jsi vteřiny světla a bleskově ho přeběhla. V momentě kdy tak tvé okolí opět potemnělo, ti už zbývalo jen pár přímých kroků, pár jednoduchých kroků doběhu, pár…
Tvá noha se zastavila o obrubník, ale tvé tělo ne. Bleskově jsi napnula ruce před sebe a ty narazili na pevnou skálu. Pevnou skálu a cosi měkkého, vlahého a ještě něco kožovitého.
Datapad dopadající na zem vedle tebe se obrátil obrazovkou vzhůru a osvětlil…
Velkou tmavou skálu posetou žlutými květy.

Ion?!
Další výkřik Lip, ale jiný, bližší. Vykoukneš zpoza kamene a uvidíš ji. Tedy ne jí. Uvidíš světlo datapadu, ale ne někde daleko, někde o dvě plošiny dál. Je jen nějakých deset, patnáct metrů od tebe, snad na další plošině a co víc, vypadá že se přibližuje. Pomalu, možná až příliš pomalu.
Ion! Ahh!
Lip vykřikne bolestí, je to ona, to světlo. Světlo, které se opět rozkmitá. Ale teď, tak blízko už vidíš v tom pohybu řád. Ne, není to žádný signál, není to způsob jak na sebe upozornit. Spíše to vypadá jako zoufalý pokus posvítit si na něco, osvítit něco v té temnotě všude kolem.

Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 844
Registrován: 25.1.2013 22:01:44
Czech Republic

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvek od Hayasan »

Galand; Centrála AgriCorp:

Když jsem měla možnost spatřit ten rudý pruh, jen jsem si oddechla. Kdybych se otrávila, tak bych ani nevěděla, jak získat protijed, nebo co bych vůbec měla udělat pro to, abych se vyléčila. Sice splynutí se Sílou by nemuselo být špatné (třeba bych se poté narodila s větším nadáním), ale stejně jsem si říkala, že zrovna dnes splynout se Sílou nechci.

Přeběhnutí mostu bylo otázkou chvilky, jenže náraz do té divné skály byl fakt odporný. Vyvolal ve mne pocit hnusu. Vykřikla jsem. Ihned jsem také od toho začala ustupovat, ale dosáhla jsem jen dalšího pádu na zadek. Rychle jsem se pokusila zvednout, vzít si datapad ze země a dostat se od toho pryč. Kdo ví, co je to za pokus.
Ještě aby mne to vcuclo!
Nějakými květy jsem se nezabývala. Mě stačil ten hnusný kožovitý povrch.

Výkřik Lip naštěstí přebil ten pocit hnusu. Vykoukla jsem… a spatřila, že se ke mně blíží. Ale nějak divně. Pomalu.
Potřebuji zbraň.
Lip se mohla hýbat, takže byla relativně v pohodě. Zatím. Ale pokud tam něco skutečně bylo, tak vrhnout se proti tomu holýma rukama by byla asi blbost. Podívala jsem se kolem sebe, datapadem jsem si svítila a snažila se najít něco, co bych mohla uškubnout a použít jako zbraň. Ideální by byl tlustý klacek.
Lip, už jsem skoro u tebe!
Odpověděla jsem, pořád se rozhlížejíc po nějaké zbrani. Pokud jsem nic nenašla, byla jsem odhodlána jít pomaleji směrem k Lip a pořád se rozhlížet. Pokusila bych se i rozebrat nějaké zábradlí, protože ta trubka z něj by byla úplně ideální. Naštěstí tu nebylo moc možností, jak získat zbraň, nad kterými ybch mohla uvažovat.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvek od Atalon »

Galand; Centrála AgriCorp:

I přes to, jak dlouho už jsi tušila, že se Lip něco děje, že tu s vámi možná něco je. Jsi se teprve až teď rozhodla se ozbrojit a to právě v, pro to snad nejnevhodnějším místě. Na plošině totiž nebylo nic kromě několika opravdu velkých balvanů sloužících jako kultivační skalka rostlinám a zábradlí, k jehož rozmontování bys ale potřebovala minimálně nějaké nářadí.

Měla jsi tedy vlastně jen dvě šance. Mohla jsi se vrátit přes most na plošinu z níž jsi přišla a kde by ti snad některá z těch kukuřici podobných rostlin mohla posloužit za zbraň, i když nejspíše nevalné síly. Nebo to risknout a jít pomoci Lip s holýma rukama.
Právě k této alternativě se přikláněl i výjev, jenž ti ukázal další blesk.

Modrý svit zalil most i další plošinu a… A Lip ležící na zemi, plazící se po břiše vší silou k mostu a tobě. Na tvářích se jí leskly slzy a tuniku zbarvovaly temné skvrny. Vypadala děsivě, zuboženě a zoufale. Tebe si ani nevšimla, protože se každou chvíli otáčela a vyděšeně ohlížela za sebe. Ale kromě ní jsi tam nic neviděla.

Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 844
Registrován: 25.1.2013 22:01:44
Czech Republic

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvek od Hayasan »

Galand; Centrála AgriCorp:

Byla jsem bezradná. Mám se vrátit pro kukuřici, která stejně nebude dost dobrou zbraní, nebo se mám pokusit pomoci Lip jen holýma rukama? Nevěděla jsem najednou, co bych měla dělat. Tak jsem se zastavila… a stála jsem na místě a uvažovala nad možnostmi, místo toho, abych se pro jednu rozhodla. Nevěděla jsem totiž, co by bylo správnější rozhodnutí. Směrem k Lip jsem vysílala jen mírně zoufalé pohledy.
V tu chvíli, kdy přišel další blesk a ukázal mi Lip, bylo rozhodnuto za mne. Bylo to dosti úlevné. Tedy do té míry, že jsem se nemusela rozhodovat mezi dvěma možnostmi, což je pro mne vždycky příšerné a vlastně to ani nedokážu.
Ihned jsem vyrazila směrem k Lip tak rychle, jak to šlo. Absolutně jsem sice nevěděla, co bych měla dělat, když nemám ani zbraň, ale nad tím jsem ještě nebyla schpná ani pořádně uvažovat.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvek od Atalon »

Galand; Centrála AgriCorp:

Okamžitě jsi vyrazila směrem k Lip. Neohlížejíc se na temnotu znovu přebírající vládu nad zahradou jsi vběhla na most vedena skomírajícím majákem datapadu Lip a stejně užitečným svým. Tentokráte ti ale osud a Síla přála. Tvé nohy se cesty držely pevně a neochvějně a než jsi se nadála vystřídala kamennou cestu ve výseči světla povědomá tvář. I tak jsi ale v tu chvíli zamrzla na místě jako socha. Nebyla to ale tvá lidská slabost co tě zastavilo, nebyla to ani tvá nerozhodnost. Bylo to samo to co jsi uviděla co by zastavilo v pochybnosti, překvapení a snad i strachu možná i rytíře nebo mistry řádu. Tvář Lip zkřivená panickým děsem, vyvalené oči e zorničkami připomínajícími spíše tečky v bílém moři prorostlém miliony kořenů krví nasycených žil, bledá pleť připomínající spíše Umbarana a rozcuchané vlasy slepené do chuchvalců. Ale nakonec to byla právě její tvář co ti zastavovalo krev v žilách nejméně. Tmavé skvrny jimiž bylo celé její tělo poseto totiž nebyli ničím jiným, než skvrnami krve vytékající ze zranění od malých ranek a sedřených loktů po nichž se plazila, až po na první pohled hodně vážná zranění. A to jsi ještě nezahlédla to nejhorší. Důvod proč se Lip plazila po břiše jako nějaká ještěrka. Její pravá noha. Jediný pohled ti stačil aby se ti obrátil žaludek. V jejím pravém lýtku, hned pod kolenem totiž zela díra vytrženého masa z níž vykukovaly kusy obnažené zlomené kosti. A to nebylo všechno. V životě jsi sice neviděla tolik zranění aby ses mohla počítat mezi experty, ale dost na to, abys poznala, že tvůrcem tohoto zranění byli jednoznačně něčí zuby.

Ion! Ion, pozor…
Lip se panicky zajíkala.
Pozor… jsou všude!
Vyděšeně se ohnala datapadem ke krvavé šmouze táhnoucí se cestou za ní a kreslící do cest zahrady nový děsivý pruh, musela ztratit spoustu krve.
Ty věci… jsou všude kolem!

Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 844
Registrován: 25.1.2013 22:01:44
Czech Republic

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvek od Hayasan »

Galand; Centrála AgriCorp:

Když jsem spatřila Lip, měla jsem co dělat, aby obsah mé snídaně zůstal tam, kde je. Obracel se mi celý žaludek a možná bych se pozvracela, kdyby ovšem nebylo volání Lip ohledně nebezpečí, které tady může být.
Zbraň jsem neměla, takže jsem ani neuvažovala o tom, že se té nestvůře, která tady někde je, postavím. Přemohla jsem další nával zvracení a přiskočila jsem k Lip. Chtěla jsem ji podepřít tak, aby váha jejího těla ležela na mě. Pokousanou nohu by měla u mého těla a tou zdravou by se kdyžtak mohla alespoň odrážet, aby mi ulehčila, pokud má tedy na to ještě sílu.
Honem, musíme si pospíšit. Je to dobré,
přiškrceným hlasem jsem se pokusila Lip domlouvat, aby hlavně spolupracovala. Nebyl čas na nějaké opičky kolem, tady šlo bezesporu o život. Chtěla jsem tak nějak po jít, co nejrychleji to půjde, směrem k východu. Určitě zde nebyl jediný a třeba s trochou štěstí bychom našly i jiný, bližší, než kterým jsme sem přišly. Ale k tomu jsme se musely dostat ke stěně, kam jsem i zamířila.
Panice Lip jsem nepodlehla. Já se totiž plně soustředila na to, abych se nepozvracela. Ta nasládlá vůně krve, teď k tomu ty kosti… Sice jsem tušila, že až se dostaneme do bezpečí, tak se asi skutečně pozvracím, ale to už bude jedno.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvek od Atalon »

Galand; Centrála AgriCorp:

Přiskočila jsi k Lip a i přes její námitky a odpor, způsobený panikou, jsi jí vytáhla na nohy. Okamžitě na sebe upozornily dva nedostatky. Prvním a tím v danou chvíli mnohem menším, byla právě panika, která Lip prakticky okamžitě dohnala k vzepření se na obě nohy, tedy k pokusu o to. Protože jediné čeho tím docílila, byla nejspíš příšerná bolest která jí doslova podlomila. Lip vykřikla bolestí přímo do tvého ucha a zavěsila se na tebe celou vahou. Nebýt opodál zábradlí, kterého jsi se chytila, leželi byste nejspíš obě v mžiku na zemi. Tento problém se ti naštěstí podařilo částečně zlepšit uklidňováním Lip dobře volenými slovy i svým soustředěním, které z jejího pohledu vypadalo jako odvaha. Vlastně jsi jí v ten moment připadala jako někdo úplně jiný, někdo kdo má věci pod kontrolou.
Druhý problém, který o sobě dal ovšem vzápětí vědět byl mnohem závažnější. Znovuobnovená vzpřímená poloha a nutnost pohybu, nahnala Lip do nohou opět krev, která se teď ale začala řinout ven z jejího zranění. Podle všeho nebyla zasažená žádná větší tepna, protože to by teď už byla Lip mrtvá, ale podle její malátnosti bude brzy ztráta krve dost vážný problém. Přesto jsi se rozhodla dostat k východu, který mohl znamenat nejen bezpečí, ale i pomoc. Otázkou ale je, jak moc je to proveditelný plán.

Když se ti podařilo znovu získat rovnováhu a nějak uchopit a podepřít Lip, tentokráte tak jak jsi plánovala. A byla jsi tedy připravena vyrazit, narazila jsi na další překážku. S oběma rukama zaměstnanýma podpíráním Lip ti chyběla ta, která by vám svítila na cestu všudypřítomnou tmou. Této role se sice zhostila Lip svou jednou volnou rukou, ale její unavené tělo i vyčerpaná mysl na ní nestačili. Datapad se během pár vteřin houpal v takřka bezvládné pohupující se paži osvětlující leccos mimo cesty před vámi. A to ještě nebylo všechno. Plán areálu jsi sice viděla jen na schématu visícího vedle vchodu, ale co jsi si vybavovala, byli zde jen dva východy na opačných stranách spodního patra, z nichž jste byli pořád blíže k tomu jímž jste přišli. Několik pracovních laboratoří na vašem patře, ovšem na opačné straně kopule. Několik skladišť v přízemí, která k vám byla sice nejblíže, ale z hlediska pomoci moc možností neskýtali. A pak centrální stanoviště řízení prostředí, velká prosklená kancelář visící nad umělým vodopádem ve středu kopule, bez proudu ale je většina i jejího obsahu k ničemu. Rázem před tebou bylo mnoho problémů a každý si žádal tvou pozornost, nemluvě o tom čemsi co způsobilo zranění Lip.

Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 844
Registrován: 25.1.2013 22:01:44
Czech Republic

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvek od Hayasan »

Galand; Centrála AgriCorp:

Cestovat takhle vážně nešlo. Musela jsem napřed nějak vyřešit Lip. to krvácení bylo hrůzostrašné a nahánělo mi husí kůži. Chvíli jsem se ještě snažila jít a doufala, jestli to samo nějak nepřejde. Pěknou chvíli jsem se nemohla rozhodnout, jestli zastavit, nebo jít dál. Jenže Lip pořád krvácela. Nakonec jsem se po dlouhém váhání, přemýšlení a zvažování zastavila.
Počkej, takto se nikam nedostaneme,
zarazila jsem náš postup. Na léčení Silou jsem samozřejmě neměla schopnosti, ale jako každý youngling, i já, znala základy první pomoci. Před Lip jsem se snažila nedávat na jevo pochyby, které mne celou dobu držely ve svých spárech. Jenže na to, abychom se znovu rozešly, už bylo pozdě. Naštěstí.
Hodně krvácíš, musím to zatáhnout. Po cestě to budeme uvolňovat, abys nepřišla o nohu. Ale kdybys omdlela ztrátou krve, nedokázala bych tě nikam dostat,
snažila jsem se působit rozhodně. K mému velkému štěstí jsem nemusela přemýšlet nad tím, kterou část oblečení si sundám, nebo jestli se napřed nepokusíme přeci jenom zdrhnout, neboť plán se zdrháním už nevyšel a náš postup byl hodně pomalý. Rychle jsem si sundala opasek, jelikož o něm nám vykládali, že je z něj nejlepší škrtidlo, a v okolí jsem se pokusila najít něco, co bych mohla použít jako páku. Ideálně nějakou kukuřici, nebo tak něco. Přinejhorším jsem se to pokusila utáhnout i bez toho.
Bude to dobré, jsi statečná. Kéž bych byla tak statečná, jako jsi ty. Já bych to, co jsi dokázala ty, nikdy nezvládla,
hovořila jsem na Lip během utahování částečně i kvůli sobě, abych se nepozvracela. Mluvení totiž trochu bránilo dávicímu reflexu, který se znovu ozval v momentě, když jsem ošetřovala ten hnus, co měla Lip z nohy. Datapad jsem měla položený na zemi tak, abych na to utahování viděla.
Co se východu týče, tak ten byl jasný. Laboratoře bez proudu jsou na nic. Navíc Lip potřebovala ošetřit.
Teď mne poslouchej, ano? Na zraněnou nohu si nestoupej, nech ji ve vzduchu. Když tak se zkus opírat o mne jen jednou rukou a odrážej se zdravou nohou, pokud to půjde. Datapad budu držet druhou rukou já. Vedeš si vážně skvěle, ale musíš se snažit mi to ulehčit. Nedokážu tě nést, svítit a ještě hledat cestu. Rozumíš?
Tohle byl můj nejdelší proslov určitě za několik měsíců. Netušila jsem, kde se ve mne najednou vzala taková odvaha, nebo cokoliv, co je té odvaze podobné. Jenže nechat tady Lip by bylo… neJediské. Upravila jsem náš plán, tentokrát verbálně předala instrukce, ale pořád se mi zdálo, že Lip by měla být povzbuzena více.
Jsem hrdá na to, že jsi má kamarádka,
dodala jsem a cítila se hodně trapně, neboť za tohle by se mi třeba mohla vysmát. Navíc se to obvykle neříkalo. Jestli to šlo už lépe, pokusila jsem se rozejít k východu, kterým jsme do skleníku vešli.
Sem se už nikdy ani nepodívám.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvek od Atalon »

Galand; Centrála AgriCorp:

Lip, místo odpovědí už jen tiše kňučí. Je na ní vidět vyčerpání i ztráta krve. To se ale vše změní v okamžiku kdy se jí kolem zraněné nohy zařízne tvůj opasek.
Lip okamžitě vykřikne bolestí a do očí i tváří se jí vrátí barva. Rudá barva.
Sílo!
Reflexivně se chytí zraněné nohy a zalapá po dechu. Na tvé povely ovšem díky bolesti reaguje už zcela střízlivě, jasným přikývnutím. Jen se stále nepřestává rozhlížet a třást.
Vlastně i ty dostaneš neodbytný pocit něčích očí, jak se říká za krkem. V temnotě kolem vás to také několikrát zašustí, ale nic se neobjeví ani není vidět.
Na druhou stranu to stačí Lip jako dokonalá motivace k pohybu, takže se do tebe zavěsí přesně podle tvých pokynů a je ochotná cestě obětovat i poslední zbytky sil co má. A to asi i bude muset, protože když jí podpíráš jen jednou rukou a nejistíš druhou, se musí mnohem víc snažit udržovat rovnováhu na jedné noze a ještě přes ne zrovna ideálně a hladce postavené chodníky.
Já taky, teda na tebe.
Zamumlá v odpověď na tvé povzbuzení a zatřepe hlavou, aby z ní vyhnala mrákoty.

Cesta přes chodníčky a po žluté, sotva viditelné stezce ale během chvíle působí jako nekonečná pouť nicotou. Ani občasný blesk nedokáže tentokráte pomoci, prostě proto, že není jak zrychlit. Přesto něco sebou vždy přinese. Světlo.
Tentokráte to ale není taková příjemná pomoc jako předtím. Tentokráte jako by se na vás každý stín šklebil, nebo něco z něj. Jako byste byli soustavně obkličovány neviditelnou silou nepřítele čekajícího na tu správnou chvíli. Jako bys všude kolem slyšela pohyb, běhající, plazící, poskakující.
Jako by…

Konečně, přímo před vámi blesk osvítil něco co jsi už dlouho hledala. Keř se snad růžovými kvítky, ale především, vedle něj do hlíny zaraženou zapomenutou motyku. Jen obyčejný kus železa, ale na metrové pevně vyhlížející dřevěné tyči.

Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 844
Registrován: 25.1.2013 22:01:44
Czech Republic

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvek od Hayasan »

Galand; Centrála AgriCorp:

Zdálo se mi, že nyní už jdeme rychleji. Jenže ten pocit, že nás chce něco sežrat, byl čím dál tím více intenzivnější. Ani ve své nejhorší noční můře by mne nenapadlo, jak i obyčejný skleník může být nebezpečný. Kdyby nebylo zcela evidentně zraněné Lip, možná bych to brala jen jako halucinaci způsobenou nějakou rostlinou.
Občasný blesk mi místo pomoci spíše naháněl ještě větší hrůzu, neboť pocit, že se asi stanu něčí snídaní nebo obědem, vždycky jen vzrostl.
Už tam budeme,
povzbuzovala jsem Lip a udělala kraťoulinkou přestávku jednak proto, abych se vydýchala, neboť na mě spočívala většina její váhy a zdálo se mi, že se každou chvíli zhroutím, a druhak proto, že bylo třeba trochu povolit to škrtidlo. Lip by mi určitě moc nepoděkovala, kdyby nakonec o tu nohu přišla.
Po zbrani jsem se už ani nedívala, neboť jsem byla plně zaměstnaná staráním se o Lip a východ. Vlastně jsem na ni trestuhodně zapomněla. Jenže bylo toho na mne moc a já se nikdy nedokázala soustředit na mnoho věcí. Vlastně i kvůli tomu jsem se za sebe trošku styděla. Skoro všichni mi předhazují, že se do rodiny Geri, která je s Řádem spjatá už několik set let, vlastně nehodím. Toto vědomí mému sebevědomí nikdy moc nepomáhalo.
Když jsem ale spatřila motyku, hned jsem si na chybějící zbraň vzpomněla. Jenže nastal problém. Kam s ní? Pro někoho by to byla snadno řešitelná maličkost. Pro mne obrovský problém. I přes ty slídivé oči jsem se opět zastavila.
V ruce mám datapad, můj opasek má Lip na noze… kam mám dát tu motyku? Strčit si ji za kalhotky? Ale to by mi padala, ne? Třetí ruku nemám…
Nemohla jsem pustit Lip, takže jsem tam jenom stála a zírala na tu motyku.
Jak ji mám vůbec zvednout? Když se zohnu, Lip může spadnout. Možná Síla? Nebo mám riskovat pád Lip?
Podívala jsem se na svou kamarádku. Nevypadala vůbec dobře. Vlastně jsem se jí nemohl divit.
Kdyby spadla, tak by ji to bolelo.
Váhavě jsem se tedy pokusila zvednout motyku a přitáhnout si ji k sobě. I u začátečnické zkoušky jsem málem proletěla a mistr, co mne zkoušel, říkal, že normálně bych ji musela opakovat, ale prý vzal v úvahu mou obrovskou snahu.
Pokud se mi tedy motyku podařilo dostat k sobě, pokusila jsem s eji chytnout tak, abych držela datapad i násadu zároveň v jedné ruce, ale to nebylo zrovna šikovné řešení, na což jsem přišla záhy.
Co teď? Nejlepší by bylo si ji připevnit k opasku. Jenže já ho už nemám. Co mám dělat? Co by dělal rytíř Jedi?
Začínala jsem trochu panikařit. Znovu jsem se podívalas Lip.
Musím vymyslet, jak…,
nedopověděla jsem, neboť Lip měla opasky dva. Jeden na noze a druhý u pasu. Datapad jsem se jí pokusila strčit do ruky, jednou rukou jsem jí sundala opasek.
Chyť se mne, já ten opasek potřebuji, abych si za něj mohla dát naši zbraň,
poučena ohledně toho, že verbální předávání informací je skutečně nezbytné, jsem Lip instruovala. Rychle jsem si připjala opasek, dala za něj motyku tak, aby nespadla a z druh strany, než byla Lip, abych ji nemlátila, a teprve poté jsme vyrazily dál. Pokud se tedy nestalo nic mezi tím, nebo nebyl čas na další, malé povolení škrtidla.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvek od Atalon »

Galand; Centrála AgriCorp:

Když jsi natáhla ruku směrem k motyce, nedělilo tě od ní víc než třicet centimetrů. Přesto obrubník záhonu v němž byla zaseknuta ti dával za pravdu, že tvou zvolený přístup byl nejlepší. Nejlepší, ale zdaleka ne nejsnazší. Na rozdíl od rytířů, kteří by bez obtíží ve vteřině získali co potřebují. Ty jsi stála na místě skoro minutu a rojila soustředěním potůčky potu i slz. Náhle se ale motyka přece pohnula. Nejprve jen lehké rozkývání, slabé vibrace, náhle zlomené v prudký pohyb. Motyka ti vletěla do ruky rychlostí, která tě málem shodila na zem. Naštěstí se ti ale rovnováhu podařilo znovu ovládnout i se svou kořistí.
I tvůj plán o chvilku později nezaznamenal žádné překážky. Lip s tvým záměrem souhlasila opět přikývnutím a během pár vteřin bylo vše jak jsi plánovala. Dokonce se zdálo, že si tvé oči začali přivykat temnotě, protože jsi teď už viděla o něco zřetelněji.
Nic ale není zadarmo a když ti vše začalo tak dobře vycházet, bylo jen otázkou času kdy se něco pokazí. To něco o sobě dalo vědět asi o pět minut později.
Ion…
Lip spíše unaveně vydechla než aby šlo o skutečné oslovení, ale stačilo to k upoutání tvé pozornosti a nalezení další malé překážky na vaší cestě.
Lip totiž měla kalhoty do půl žerdi a byla sotva schopna se hýbat.
Na rozdíl od tebe totiž jejím kalhotám při jejím skákavém postupu vpřed začal pásek chybět. A už takhle stresem stažený žaludek i pas je nedokázal udržet na svém místě.

Ale to bohužel nebylo vše. Protože právě ve chvíli kdy jsi se chystala něco udělat z kalhoty Lip do tebe něco vrazilo.
Byl to tvrdý náraz do pravé paty, následovaný prudkým trhnutím, málem ti podtrhujícím nohu. Než jsi se ale stihla otočit, bylo to, ať to bylo cokoli, pryč a to i s opatkem tvé boty, v níž teď zela okousaná díra. Rozhodně jsi mohla být šťastná, že tě práce u sborů naučila nosit pracovní boty a ještě o číslo větší dopěchované druhým párem ponožek. Protože tam kde ještě před chvílí právě tenhle dvojobal tlusté látky byl, teď koukala holá kůže tvé paty s několika kapičkami krve zvýrazňující místa kde zuby přeci jen našli naštěstí jen kůži tvé nohy.

Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 844
Registrován: 25.1.2013 22:01:44
Czech Republic

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvek od Hayasan »

Galand; Centrála AgriCorp:

To, že Lip spadnou kalhoty, byla nečekaná komplikace a dost mne to rozhodilo. Chvíli jsem jen zírala na její příšerné fialové kalhotky s modrými puntíky, ale nepřemýšlela jsem nad tím, že jsou urážkou jakéhokoliv vkusu, spíš jsem jen stála, čučela a nebyla schopna nějaké větší reakce. V momentě, kdy jsem se vzpamatovala a už jsem začínala přemýšlet, jak tuhle situaci vyřešit, byť že jsem neměla jediný použitelný nápad, málem jsem spadla na zem. Otočila jsem se. Jenže to už bylo pryč a má bota byla tak trošku zničená.
Co to bylo?
Jen jsem vyjekla, zírala do tmy, zápasila s motykou, která nešla vytáhnout tak rychle, jak jsem si představovala, jenže ono to zmizelo.
Co mám dělat?
Ne, nezachovávala jsem klid. Ozývala se ve mne příšerná panika. Začínala jsem zrychleně dýchat. V oblasti žaludku se mi usadil takový tlak. Jen jsem zírala do tmy a otáčela se, abych pokryla celých 360 stupňů. Na sledování okolí pomocí Síly jsem ani nepomyslela. Vždyť ani jako youngling jsem to pořádně nezvládala.
Nevím, jak dlouho jsem tam stála, otáčela se a nebyla jsem schopná ničeho jiného, než jen čučení do tmy.
Já,
víc jsem toho ze sebe nedostala. Měla jsem úplně stažené hrdlo hrůzou. Spíše jen ze zvyku jsem se na chvilku sklonila a o trošku povolila opasek na noze Lip. Ale k jakékoliv akci jsem se neměla. Nevěděla jsem, jestli jít dál, snažit se bojovat, upravovat kalhoty, řešit problém se zbraní a datapadem… navíc jsem se hodně bála. Takže jako obvykle jsem nedělala nic a jen jsem tam stála.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvek od Atalon »

Galand; Centrála AgriCorp:

V této situaci zamrznout nebyl od tvého mozku zrovna nejlepší nápad, ať už za něj byla zodpovědná kterákoli jeho část. Protože netrvalo ani minutu a do tvé levé nohy něco opět narazilo. Byl to stejně tvrdý náraz jako prve a stejně jako předtím, jsi nestihla zareagovat včas abys, byť jen zahlédla co ho způsobilo. Ale tentokráte stačil k tomu, aby měl následky. Aniž by sis pořádně uvědomila jak, jsi se octla na zemi. Vlastně vy obě. Lip překvapením vykřikla a vzápětí i bolestí, když dopadla na zraněnou nohu. Datapad, který ti vypadl z ruky se navíc rozhodl, že tohle opravdu nechce vidět a zmizel v temnotě, nejspíš někde dopadl obrazovkou obrácený k zemi.
Vše pohltila temnota. Temnota a zvuky.
Ozvěny pohybu, smýkání, krůčků, šustění a ledasčeho dalšího co tvé uši ani nedokázaly identifikovat tě rázem obklíčily. Míhaly se, přibližovali a zas vzdalovaly, byly všude.
Lip vyděšeně vykřikla a začala kolem sebe máchat rukama v záchvatu paniky.
Několikrát tě dokonce praštila do obličeje.
To ale pořád nebylo nic oproti něčemu měkkému, suchému, rychlému, něčemu co se ti otřelo o nohu.

Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 844
Registrován: 25.1.2013 22:01:44
Czech Republic

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvek od Hayasan »

Galand; Centrála AgriCorp:

Lip podlehla záchvatu paniky a já vlastně taky. Nevzpamatovala jsem se ani po tom, co jsem dostala pár pořádných ťafek přes nos. Spíš to jen zvýšilo můj vlastní strach. Snažila jsem se mávat tou motykou kolem sebe a pokoušela jsem se nějakým způsobem bránit se. Pořád jsem se válela na zemi a nedošlo mi ani to, že bych se možná mohla pokusit vstát. To bylo zcela mé možnosti. Racionální uvažování tak nějak zmizelo s tím pádem na zem. Byl jsem absolutně vyděšená, něco se mi furt otíralo o nohu (mazlit se to asi nechtělo), sežralo mi to botu a Lip to pořádně pokousalo. Navíc byla všude tma, neviděla jsem si skoro ani na špičku nosu, což můj děs jen zvyšovalo a podporovalo.
Tou motykou jsem se ani nesnažila mířit do míst, kde se to zvíře/rostlina/věc/pokus vyskytovalo. Mávala jsem spíše náhodně a byla jsem vedena spíše svým vlastním strachem než čímkoliv jiným. Sice nám říkali, že nikdy nemáme dopustit, aby nás strach ovládl, jenže já byla tak vyděšená, že kontrolu nad mým chováním převzaly spíše jen instinkty a strach z mé vlastní smrti, byť že to bylo v rozporu s tím, co mne učili. Nemohla jsem si však pomoct.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx

Zamčeno

Zpět na „Dokončené výcviky“