Felmes Tireming - Firefox (Merthor)

Zde jsou umístěny všechny dokončené výcviky.

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Felmes Tireming - Firefox (Merthor)

Příspěvek od Atalon »

Píše se konec roku 489-32 milénia TYA.
A o válce s Mandaloriany už se jen nešeptá, už pár měsíců nejde jen o strašáky někde na okraji Galaxie, neškodné a udržitelné.
Ne po bitvě o Vanquo.
Teď už jde o otevřenou válku na níž ale Republika není připravená ani zdaleka.
Loděnice členských světů se teď prohýbají pod náporem nových konstrukcí a přece nestačí nabídka ani z desetiny poptávce.
“Mandaloriané přichází“
zní v mnoha světech jako děsivá předzvěst.
Jako stín zapáchající masakrem a všichni se ptají
“Co udělá Republika?“
Ta se snaží ze všech sil získat kontrolu nad situací a teprve teď si uvědomuje jak mnoho kritických zvratů zaspala.
Do jak neuvěřitelně výhodného postavení nechala vstoupit nepřítele, pro nějž je boj smyslem života.
Kolik životů může tahle chyba stát.
Životů mladých mužů a žen odhodlaných sloužit a bojovat.
Takových jako je i Felmes Tireming, mladý pilot na palubě jedné z Republikových fregat mířících k planetě Botajef.



Fregata třídy Praetorian – Shielddom; hyperprostor:

“Nejsi nervózní? První akce. Musíš být nervózní, ne?“
Ptá se už asi po desáté za poslední půl hodinu Tannis Menall, další z nováčků sedících v hangáru Shieddom.
Shielddom, k jehož letce jsi byl hned po výcviku přidělen, je součástí skupiny Firefox, skupiny složené ze čtyř křižníků třídy Hammerhead a osmi fregat Praetorian. Není to bojová síla nijak obrovská, zvláště uvážíme-li, že letky a vůbec posádky většiny lodí jsou složené z nováčků, jako jsi ty. Jedinou výjimku tvoří kapitáni lodí, kteří už aspoň něco zažili, tedy kromě toho vašeho. Lora Dystra je totiž stejně stará jako ty a svou velitelskou hodnost si přinesla ze stejně zrychleného kurzu, jaký jsi absolvoval ty. Prý pochází z Alderaanu a stejně jako ty je dobrovolníkem, jen jí na rozdíl od tebe lákali víc větší lodě.

“Posloucháš mě?“
Tannis, jinak celkem milý blonďák, teď nervozitou přešlapuje skoro v tanečním rytmu. Takový je už od chvíle, kdy vám bylo oznámeno, že vaše akce, zajištění a posílení obrany planety Botajef, sídla loděnic jejichž přínos by se teď mohl Republice hodit, se komplikuje. V sektoru totiž byli zpozorovány síly Mandalorianů a od té doby se vám nepodařilo s nimi navázat kontakt. Pro vás to znamenalo stav pohotovosti, který vás až do výstupu z hyperprostoru ubytoval do hangáru k vašim Aurekům připraveným ke startu.

Tvůj, s kódovým označením SF-04 byl stejně jako ostatní zcela obyčejný, ale na rozdíl od všech ostatních byl tvůj.
A všem hrdě ohlašoval, že jsi členem první ze dvou šesti členných letek vaší lodi. Čtvrtým pilotem v křídlové formaci. Čtvrtým pilotem pod vedením velitele Yasy Sei'Tey, bothana asi o rok staršího než ty, kterého výsledky v kurzu vynesly na tuto pozici. A který teď prováděl kontrolu laserových děl svého stroje, nejspíš aby se sám zaměstnal.

Náhle se světla v hangáru deaktivují a místo nich naběhne rudé osvětlení pohotovosti. Shielddom se připravuje na vstup do normálního prostoru a všechny stíhače musí být připraveny k okamžitému startu, bude-li třeba.
Na některé věci v životě se musí s klidem, rozumem, rozvahou a svinsky velkou Silou!


Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: Felmes Tireming - Firefox (Merthor)

Příspěvek od Merthor »

Fregata třídy Praetorian – Shielddom; hyperprostor

Seděl jsem na kraji hangáru Shielddomu, opřený o zeď, tak abych měl otevřený výhled na svoji stíhačku a rozhlížel se.
Čľověk byl tak trochu rád i za to, že na lodi dobře fungovala podpora života, včetně částečného vyrovnání hladiny vzduchu.
Díky tomu jsme mohli čekání v kombinézách a plné pohotovosti trávit v podmínkách které nebyly tak docela nesnesitelné..
Už po několikáté jsem trochu poposedl. Ne, že by se to v hangáru nedalo vydržet i když to nebyl žádný vrchol pohodlí, nebyla to ani nijak neobvyklá situace, horší, než v průběhu rychlokurzu. Byla spíš úplně normální a tedy vlastně nic tak hrozného.
Rozhodně to taky nebyl ten největší problém. Říkali nám, že nsá čeká spousta horších věcí. Zda to byla pravda brzy poznáme.
O něco horší bylo to napjaté čekání a přechodný nedostatek aktivity. Původně jsem i já hledal něco, čím bych se zaměstnal, podobně jak to udělal velitel letky Yasa Sei'Tey. Bylo to rozumné. Před tím, než to začne bylo dobré vědět, že je všechno v dostatečném pořádku. Že je technická funkčnost vašeho stroje v takovém stavu, v jakém má správně být. Nejprve jsem s tím taky začal. Zkontroloval jsem si výstroj a proletěl systémy své stíhačky, ale po té, co jsem usoudil, že by můj Aurek měl být v úplném pořádku jsem zjistil, že rozhlížet se po hangáru a po očku sledovat, co dělají ostatní vyjde prakticky skoro nastejno.
Čas od času jsem pohledem zabloudil před sebe, zpátky do míst, kde stála má stíhačka. Přesto, že jsem si to sám vybral, stále ještě jsem si tak trochu zvykal na to všechno co mě obklopovalo. Na svoje povinnosti, na ostatní piloty i na Aurek s kódovým označením SF-04, jenž mi byl přidělen. Neměl jsem s tím žádný větší problém, jen to všechno bylo pro mě něco nového.
S ostatními piloty jsem vycházel snad docela dobře, Bylo to potřeba. Jednak člověk musel někoho znát a pak byli jsme jedna jednotka jedna letka a museli jsme se trochu respektovat, jelikož tak to vyžadovala určitá míra nutné splupráce.
K téhle situaci by bylo možná třeba říct, že se poprvé trochu testovaly naše nervy a naše a trpělivost.
"Jo. Poslouchám tě" přisvědčil jsem Tannisovi a byla to pravda, i když jsem se mezi tím poněkud toulal v myšlenkách. "Už to nebude dlouho trvat. Možné okamžitě po výstupu z hyperprostoru můžeme jít na start." Jinak jsem k tomu už neměl noc co říct. Leda odpovídat na stejné otázky pořád dokola. Pohotovost v hangáru trvala už nějakou dobu a já toho na Tannisovi ozázky odpověděl dost a vlastně mi ani nevadilo, že se ptá, že se snaží mluvit. Chápal jsem ho i to co dělal.
Sám jsem samozřejmě byl trochu nervózní, ale snažil jsem se to nedávat zase tolik najevo. Nepotřeboval jsem o tom nikoho pořád dokola ujišťovat, Ono by to mohlo způsobit, že bych byl nervózní ještě víc jako byl Tannis. Uvnitř ale přeci jen trocha toho napětí byla. Přetrvávala už od chvíle, kdy jsme se dozvěděli, že nás z výcvikového rychlokurzu posílají rovnou do akce, přes nalodění se, přijetí prvních rozkazů a vstupu do hyperprostoru. Pohotovost a čas v hyperprostoru stále připomínající jak rychle se první akce blíží to ještě umocňovala. Všichni čekali na to co bude dál, na nějaké povely, na to jak to v opravdové akci v rámci našeho prvního kontaktu s nepřítelem bude vypadat. Bylo to svým způsobem zvláštní absolvovat pilotní rychlokurz a pak jít rovnou na věc, dřív než se člověk stačil zorientovat, lépe poznat ostatní z letky, nebo, nalétat cvičné hodiny navíc.
Ale paradoxně to pořád ještě byla ta lepší varianta. Lepší, než zůstat někde stranou, mimo nebezpečí a tohle napětí přesto stále pociťovat. Něco z toho včetně toho pocitu jsem zažil už doma na Indu San. Tam se začínalo dít ledacos do čeho jsem mohl zasáhnout jen poněkud pasivně a od té doby se toho událo ještě daleko víc. Viděl jsem co dokážou Mandaroiani udělat.
A teď... Teď jsem byl na palubě fregaty, která nás měla dopravit na Botajef, kde jsme se měli s Mandaloriany střetnout.
Varovné majáky mě přimělo více soustředit svoji pozornost. Pozorněji sledovat situaci jsem snad už ani nemohl, ale červené světlo znamenalo, že teď už to může vypuknout naprosto každým okamžikem. Zůstal jsem sedět, ale byl jsem připravený kdykoliv vyskočit a vyrazit ke svému Aureku.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Felmes Tireming - Firefox (Merthor)

Příspěvek od Atalon »

Soustava Botajef:

Jak se dalo čekat, nenechala na sebe po oznámení hangárové pohotovosti siréna přípravy ke startu dlouho čekat. A hangár se proměnil v to pravé mraveniště hemžících se droidů i lidí. Teď byli na řadě desítky techniků, aby vše připravili a samozřejmě vy, piloti, abyste zaujali svá místa.

Když se jen o necelé dvě minuty později otevřou těžká boční vrata po obou stranách hangáru, je za nimi ještě stále vidět proudy hyperprostorového tunelu od nichž vás dělí jen ochranné silové pole.
“ Sei'Tey volá Iliar. Bereme si pravou zlato.“
Ozval se na otevřeném kanálu velitel vaší letky k Vitiion Iliar, velitelce druhé poloviny stíhačů a tak nějak jeho přítelkyni, která mu hlášení okamžitě oplatila.
“Potvrzuju a nenech se zabít, nebo uvidíš.“
Pak už se ale vysílačka přepnula na vnitřní okruh spojující pouze stíhače vaší letky.
“Tak jo vážení, je to tady. Ať tam na nás čeká cokoli, hlavně se snažte zůstat v klidu. Máme práci, tak jí uděláme, jasné. Rozprostřeme se v obraném postavení kolem pravoboku. Používejte jen děla, torpéda si nechte na větší cíle. Než dostaneme další rozkazy, tak se nevzdalujte od lodi.“
Vypadá to na učebnicovou situaci, kdy se očekává problémy, v takové chvíli je i loď tak dobře vybavená pro boj se stíhači jako je Praetorian ráda za flexibilní obranou vlnu poskytnutou stíhací letkou. Vzduch v hangáru se roztancuje náporem motorů stíhačů.
“Trojka veliteli. Tušíme do čeho letíme?“
Ozve se Jado Rektall, jinak SF-03 s otázkou která rozhodně nevrtá hlavou jen jemu.
“Bohužel nevím víc než vy.“
Odpoví mu a vlastně i všem klidně velitel, ale i na něm je slyšet jistá nervozita.

To všechno se ale rázem změní. Lodí proletí tlaková vlna a pruhy hyperprostoru vystřídá… peklo.
Ve vteřině se loď otřese znovu, tentokráte pod náporem zásahu turbolaserové palby zakusující se do štítů.
“Do…“
Zařve někdo do vysílačky a jako na povel se z obou otevřených vrat vyřítí první stroje. Třída Praetorian není letadlová loď, není uzpůsobená k nějakým pokročilým leteckým operacím, její hangárová vrata umožňují paralelní start jen dvěma, možná čtyřem strojům. Což je něco co si člověk uvědomí plně teprve ve chvíli jako je tahle.
Ve chvíli kdy se z hángáru vydere druhý stíhač a přímo před vašima očima se rozletí na milion kusů po zásahu který prostě nemohl vidět.
“Echuta! To byl Jado!“
Ozve se Tannis zoufale a zamrzne, jeho loď je na řadě, ale on...
“Nemysli! Pokračuj!“
Zařve na něj Garo Dene a skoro do něj narazí vlastním strojem, jako by ho chtěl vykopnout ven. Tannis poslechne a ve vteřině zmizí v temnotě osvícené tisíci záblesků.
“Felme!“
Postrčí tě Garo, když vyrazí se svým strojem z hangáru, asi aby se ujistil, že také nezamrzneš a nebudeš překážet ve startu Verse Janren poslední z vaší letky.

Jestli to co bylo vidět skrze otevřená vrata hangáru vypadalo jako peklo, to jak to vypadalo zvenku už pojmenování nemělo. Vaše skupina vletěla přímo do Mandalorianské síly čítající 6 bitevníků třídy Kyramud, 12 útočných lodí Jehavey‘ir a několika tuctů dělových lodí Teroch. O bouři Bazilišků ani nemluvě. Vaše lodě ten nápor nějakým zázrakem zatím přežívali, ale že by to bylo bez škrábnutí, o tom se nedalo ani mluvit. I Shielddom už měl na několika místech protržený trup a jeho štíty mlely z posledního a to bitva začala teprve před několika minutami.
“Seřaďte se, sakra! Obranná postavení, nepouštějte je k lodi!“
Zahulákal do vysílačky velitel Sei’Tey, jehož Aurek jsi uviděl vpředu u čela lodi pronásledujícího dva bazilišky, ovšem současně pronásledovaného dalšími čtyřmi, kterým unikal jen svými manévrovacími dovednostmi. Kde byl zbytek vaší letky bylo těžké říct, protože nepřítel a palba obraných děl Shielddom byli všude.
Tvůj stroj se najednou otřásl, jen kousek od tvého křídla prosvištěl laserový proud a na tvém ocase se objevil osedlaný bazilišek, který se rychle blížil a připravoval k další palbě.
Na některé věci v životě se musí s klidem, rozumem, rozvahou a svinsky velkou Silou!


Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: Felmes Tireming - Firefox (Merthor)

Příspěvek od Merthor »

Soustava Botajef

Trénink bojových vzletů byl jednou ze součástí rychlokuzu a podle toho, jak probíhaly nácviky jsem tak nějak vytušil co by mohlo následovat a tak jsem to taky řekl Tannisovi. Ale ve chvíli, kdy jsem mu to říkal jsem pochopitelně ještě zdaleka neměl ponětí o tom, co na nás čeká. Že povel ke startu přijde sotva to stačím doříct a co všechno se bude dít v rychlém sledu dál.
Siréna se pak opravdu ozvala téměř hned. Napětí dosáhlo svého vrcholu. Všichni věděli, že teď už konečně jde do tuhého.
Dobře. Pohotovost se bude dob dobdívat v kokpitu. Takže všem hodně štěstí řekl jsem si jen tak sám pro sebe, V tom počínajícím hemžení by to stejně už němlo žádný smysl říkat nahals, nikdo by mě stejně neslyše. Každý měl své místo.
Ještě naposledy jsem přeletěl pohledem hangár a podíval se směrem k velitelskému stroji, jako bych od našeho velitele čekal ještě nějaký další povel. Ale nemusle jsem mít žádné odbavy. Věci nabraly spáta a všechno se dávalo do pohybu.
Vyskočil jsem na nohy a opustiv svou pozici u stěny hangáru jsem co nejrychleji zamířil k místu, kde stál připravený můj Aurek. Nebyl daleko, pár rychlých krolů. Dobřěhl jsem tam a hbytě jsem vyskočil na zadní rozšířenou část deltakřídla.
V tom spěchu jsem trochu bojoval s výstrojí, jenž jsem si před tím po kontrole nechal v kokpitu a to přesto, že tohle byl jen úplný zákald a začátek všeho. Nic proti vlastnímu boji. Jenže, až to pořád bylo na čas, teď už to nebylo jen tak nasucho. Všechno už to bylo to doopravdy a hodně záleželo na tom, aby každá věc, každá maličkost byla provedeno správě jak má.
Co nejrychleji jsem se snažil nasadit si ochranný štítek, dopnout helmu a navléct rukavice. Potom jsem rychle přelezl do kokpitu a usadil se v křesle pilota. Bylo ttřeba jednat rychle ale zároveň uvážlivě s dostatečným klidem a s rozvahou.
Dalším samozřejmm krokem bylo zapnout si pásy a rychlým pohledem si naposledy ověřit, připravenost palubních přístojů ke startu. Zároveň s tím jsem sáhl po ovládání. Motor mého stroje v pořádku nabíhal, ovládání na zkušební pohyb reagovalo a porotže to z mé strany byla nejméně druhá kontrola, mechaniky a droidy ani nepočítaje tak to prostě v pořádku být muselo.
Nad počátkem komunikace v eteru jsem se musel lehce nervózně pousmát. Bylo to tak nějak povbudivé a Sei'Tey mlě na přátele zjevně štěstí a to mohlo být víc, než vůdčí postavení v letce. To kdo letce velí přeci nebylo to nejdůležitější v Galaxii.
Samozřejmě velitel musel mít jisté předpoklady, jako, že musel vědět co dělá, když to chtěl říct osatním, ale jinak snad ne.
Místo někde uprostřed formace mělo svou výhodu. Člověk neletěl ani první ani poslední a kolem něho měl vždycky někdo být.
Na tom ostatním mohlo a nemuselo. Podle toho, jak kdo to vnímal. Mohli jsme se zaměřovat jen na povinnosti. Na ty jsme se museli a chtěli zaměřit. Bylo to důležité a na povinnostech toho stálo opravdu hodně. Ale mimo ně, mimo boj, který jsme teď měli zažít poprvé jsme stále ještě byli živými bytostmi a pochopitellně jsme si přáli žít dál takový trochu obyčejný život.
Od rychlokuzru jsme měli jen krátký čas na seznámení ale ani já jsem naštěstí při nástupu na palub Shielddonu snad taky nezůstal tak docela stranou. Další věci byly už pouze běžné letové instrukce a pokyny. Nic zvláštního, či překvapivého.
Zdálo se, že by to mělo dávat něnějký smysl, Seskupit se, udržet situaci a potom na ni reagovat. Bránit loď, bojovat.
Než se vrata hangáru plně ozevřela, stihl jsem se kolem sebe jedenkrát rozhlédnout, uvidět šest seřazenýchstíhaček Aureků naší letky. Levou ruku jsem položil na ovládání plynu. Už stačilo jen zvýšit výkon a ve správnou chvíli proletět vraty hangáru.
Okamžitě po té jsem ucítíl lehké vybrace, následky palby. Zatajil jsem dech a ze všech sil se snažil udržovat potřebný klid.
Zapřel jsem se do sedadla, díval se před sebe a snažil se prohlédnout vraty hangáru ven, abych viděl alespoň útržky dění.
V tu chvíli poustil hangár první stroj. Startovalo se dost krátkých pravidlených odsupech, takže každý čekal, až na něj dojde.
Vzápětí se prohnal ven Jadův stroj a tentokrát jsem po tom co se při startu stalo chtě, nechtěl zalapal po dechu. Narozdíl od Tanise bych spíš nebyl schopen jediného slova. Bylo to až neuvětitelné, jak snadno se něco takového mohlo stát. Jado dostal osudný zásah před našima očima, aniž stihl cokoliv udělat, ani jediný bojový manévr, zatáčku nic. Na tohle být připravený...
Jado tady nebyl dlouho. Stejně jako my stačil sotva nastoupit k letce, snad to udělal i ze stejného důvodu, jako já, jako většína těch dalších. Přišel dobrovolně bojovat, přišel čelit té velké hrozbě, bránit Republiku a teď najdenou.... prostě nebyl.
Přesto všechno jsem páčku plynu nepustil z ruky, stále jsem ji svíral a byl celkem připravený klidně okamžitě vystartovat.
Nakonec odstartoval i Tannis i když to bylo s menší prodlevou a To už nás zbývala v hangáru jen polovička. Garo a pak....
Garo to samé nemusel říkat dvakrát nemusel mě pobízet. Věděl jsem co mám dělat. To co jsme cvičili se začalo hlásit.
Dal jsem těm přede mnou potřebný krátký okamžit, pak jsem zvýšil tah motorů skoro až na plný výkon. Levá ruka se odlepila od přístrojové desky a přestěhovala se za pracou k řícící páce, abych udržel stíhačku při startu stabilní. Samozřejmě jsem byl pripraven, kdyby bylo potřeba aktivovat nějaké další funkce. Aurek se trochu nadnesl a pak výpálil vraty hangáru ven.
Ocitl sejm se ve vesmíru i když mluvit o volném vesmíru, když se nemáte ani čas rozhlédnout a vletíte do bitvy by byl nesmysl.
Rychlý pohled na senzory, na nich byl docela služný zmatek, takže moje hlava udělala instinktivně kolečko, jak jsem se nažil přehlédnout situaci. Nebylo to vůbec jednoduché. V tu chvíli jsem měl prostě picit, že nodkážu říct nic jiného, než že nepřátelké stroje, všechny ty transportéry, všinchi ti bazilišci, jsou všude dokola, kam se jen člověk podívá a že je jich zatraceně hodně. Všechno další zakrýval bitevní chaos. Všichni ti nepřátelé a proudy střel laserových děl od větších lodí.
Shielddom, aaše loď na tom nebyla vůbec dobře. Musela to schytat hned po výstupu z hyperprostoru ještě před tím a než jsme stihli odstartovat. S tím se toho naneštěstí nedalo moc dělat. Přitom bylo jasné, že jeho štíty nestačí odolávat a že to nevypadá dobře, přesto, že pro nás boj teprve začal. Dokud jsme nebyli tady, nemohli jsme Shiealddom chránit. A i teď když kjsme tu konečně byli jsme proti takové přesile měli jen omezené šance. Jistě některé jsme mohli udržet dál a jiní si zatím tatím v klidu zaútočí, aniž s tím my budeme moc něco udělat, protože budeme mít sami dost práce s odháněním bazilišků.
Chvíli jsem držel stíhačku ve stabilní poloze, ale jen tak dlouho, jak to bylo po opuštění Shielddomu nutné. Bylo třeba ho dostat do určité vzdálensoti od fregaty a získat prostor na nějaké mamévrování. Následně jsem Aurek stočil o malý kousek doprava a hned na to jsem začal stáčet na levé křídlo podél trupu lodi, směrem k její přídi, abych mohl splnit vydané pokyny.
Velitelův stroj jsem naštěstí zahlédl, nabral jsem k němu celkem správný směr. Ostatní nebyly vidět. Jako by tu ani nebyli.
"Čtyřka velitel, Jsem v závěsu. Pokusím se co nejrychleji zařaedit," ohlásil jsem do vysílačky v reakci ba Sei'Teyův povel.
Ve stejném momentu jsem sebou trhnul. Uvědomil jsem si, že jsem toho baziliška, který se mi pověsil na ocas uviděl dost pozdě. Příště bych ho měl vidět dřív, ptootže kdyby mířil jen o trochu přesněji, asi by mě jeho první varování neminulo.
Takhle mi dal příležitost reagovat. Strhnul jsem řídící páku k sobě, jen mírně doprava a s její pomocí stejně tak jako s pomocí pravého pedálu jsem začal opisovat rychlou stoupavou pravotočivou zatázku, abych se střelby soupeře za svým ocastem zbavil. Ale nemohl jsem se zaměřovat jen na to abych se pustil do něj by mohla být chyby. přeci jen tu byla spousta dalších na které bylo třeba dát si pozor. A taky jsem se potřeboval držet velitele, abych se mohl pokusit plnit náš úkol chránit loď.
To znamenalo mít na očích ne jen Shielddom od kterého bych se stejně neměl moc vzdálit, ale i stroj vedoucího formace, který je navíc pronásleován čtyřmi dalšími lítacími potvorami. Uednou z možností bylo veliteli přepěchat napomoc a tento bod spojit se svým zařazením do foramce. Jaký bude potřeba udržovat rozestup, nebo co bude potřeba udělat se uvidí, dle pokynů.
Nakonce od toho je Sei’Tey přece velitel letky. V tu chvíli bylo důležité vyhnout se palbě baziliška za mnou a případných dalších, který by se rozhodli, že dva jsou pro takovou honěnou strašně málo a že ve větěím počtu to taky bude větší legrace. Chtělo to vědět, co se děje kolem mě a nenechat to do sebe našit dřív než stačím sám cokoli podniknout. Pokud splním tenhle základ, mohl bych dokličkovat skoro až k veliteli a pověsit na ně ty čtyři, kteří mu byli v patách. Sám jsem se začal připravovav na palbu po některém z bazilišů. Prstem jsem nahmatal spousť vlastních laserových kanónů. Očima jsem přejel přez zaměřování palby pak sjem je opět pozvedl a nepřestával těkat pohledem kolem sebe. Nepřestal jsem se rozhléžet. Po okolí a po cíli palby.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Felmes Tireming - Firefox (Merthor)

Příspěvek od Atalon »

Soustava Botajef:

Na chaos ve kterém jsi se ocitl vás nikdo nepřipravil a připravit nemohl, takže ani tvůj manévr nebyl z těch nejpovedenějších. Pákou jsi udělal jen o dva centimetry jiný pohyb, než jsi chtěl. Místo abys jí stočil oběma směry současně, jsi s ní dříve reflexivně trhl k sobě. To stačilo palubnímu počítači k vyhodnocení tvého záměru jako pokus o stoupání s pravotočivým vrutem. Takže se tvůj stroj vrhl vzhůru aby vzápětí sklopil náklon křídel takřka do přistávací polohy a převalil se doprava. Na výsledné pozici to nic moc nezměnilo a dokonce by se dalo říct, že ti to vlastně i pomohlo, protože stroj za tebou úhyb do strany nečekal a tam kde by tvůj Aurek byl nebýt ho, prosvištěl další proud energie. Ale to byl jen zlomek věcí co se kolem tebe děli.

Sei’Tey totiž předvedl proč je velitelem vaší letky a nejen že zasáhl jednoho z Bazilišků, které pronásledoval a zničil ho, ale ještě se mu nějak povedlo stočit boj směrem k tobě, takže ti teď proletěl přímo před čumákem i když ve slušné vzdálenosti. A dal ti tak příležitost mu pomoci.

Kromě toho jsi konečně zaznamenal i někoho dalšího z tvé letky, i když šlo jen stěží říct koho. To by si žádalo zkontrolovat senzory a to s tvým dotěrným ocáskem nebyl moc dobrý nápad. Nicméně pilot toho Aureku nebyl rozhodně špatný, protože právě sundal dva Bazilišky snažící se roztrhnout trup Shielddomu, aniž by jim dal velkou šanci reagovat, když se vynořil zpod něj takřka vertikálním letem a podobně jako ty zamířil k veliteli.
Na některé věci v životě se musí s klidem, rozumem, rozvahou a svinsky velkou Silou!


Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: Felmes Tireming - Firefox (Merthor)

Příspěvek od Merthor »

Soustava Botajef

Na to co se stalo jsem nejdřív sám nebyl tak dcela připravený. Na chvíli jsem měl poněkud sníženou míru orientace.
"Sakra" zavklel jsem polohalsně, když sebou místo plynulého pohybu nahoru a mírně od lodi Aurek divně cuknul, protože jsem zřejmě trhnul pákou moc prudce. Pak jsem ještě musel pochopit co se se strojem stalo. Že prostě jen "uskočil" směrem doprava. Ale mohl jsem být vlastně ještě rád, jak to dopadlo. Jednak se stalo, že mě bazilišek za mnou netrfil a pak jsem taky neodskočil tak daleko, abych se srazil se Sei’Teyovým strojem, který se mezi tím otočil a snaži se mě obletět.
Ohlédl jsem se a ještě jsem stihnul zahlédnout Sei'Teye, který mě právě v tu chvíli zprava míjel. Třetí Aurek, který znamenal, že se konečně objevil někdo další z naší letky jsem sotva zaznamenal a nevěděl jsem ani kdo to je, ale při pohledu na ty dva, kteří konečně zaznamenali první zásahy na účet naší letky jsem se stejně musel ušklíbnout. To byla dost dobrá práce.
Co bylo nejduležítější v mé situaci, že jsem se dostal do výhodné pozice a že jsem mohl také odvést dobrou práci.
Předpokládal jsem, že když Sei’Tey prooletěl kolem mě, otočí se i ti čtyři bazilišci a budou mu opět v patách. Zároveň jsem věděl i to, že bazilišek za mnou se na mě opět zaměří a že zase brzy začne pálit. Tentorkát by mohl být přesnější.
Nechal jsem ho v tom, ještě další zlomek okamžiku jsem držel stíhačku ve stejné, poloze drzíce řídící páku mírně přitaženou k sobě. Taoreticky bych mohl prostě znovu zkusit strhnout Aurek doprava, ale neudělal jsem to. Chtěl jsem posečkat, jestli ty čtyři bazilišky pronásledující velitele proletí kolsem mě, trochu si ohlídat situaci, protože pak bych se za ně právě takovou rychlou zatáčkou mohl pověsit a byl bych v docela dobré palebné pozici. Než proletí kolem mě, měl jsem čas možná ještě tak na jeden úhybný manévr. Tentokrát jsem nakopnul levý pedál a příměl Aurek, aby zklouzl na opačnou stranu, tedy malý kousek k lodi, ale ne moc. Nechtěl jsem svého pronásledovatele zbytečně lákat k útoku na Shielddom. Můj manévr měl začít poměrně nevině, trochu jako esovitá zazáčka, kterou bych v pravý čas zklopil. Rychle jsem mrkl za sebe a doprava. Baziliškové snad měli dost čau na to aby proletěli. Byl jsem připravený okamžitě strhnout řídící páku doprava, doufajíce při tom, že se to povede o něcoěco pracizněji a plynuleji, čímž bych Aurek stočil po křídle, podél jeho osy do dráhy, kterou byziliškové proletěli. Pak by stačilo dostat některého z bazilišků do zaměřovače a pálit. A pokud by si mě mezitím všimli, změní názor a rozdělí se,.... tak to by mohla být opravdu legrace.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Felmes Tireming - Firefox (Merthor)

Příspěvek od Atalon »

Soustava Botajef:

I když se Sey’Teiovi opravdu podařilo, držet si od bazilišků určitý odstup, čekat že si nevšimnou letounu, který se s jejich původní kořistí prakticky málem srazil a teď se jim v podstatě prochází v cestě, byla celkem velká chyba. Což jsi pochopil v momentě, kdy tě opravdu rychle minuly tři bazilišky i o zlomek vteřiny později, kdy tě narazil těžký náraz na boční panel. Jediný pohled skrze kryt kokpitu ti určitě stačil, abys pochopil. Protože na tvém Aureku doslova seděl bazilišek a na tak obrovský stroj se děsivě rychle sápal svými mechanickými drápy po plastoidovém krytu kokpitu, tvé jediné ochraně před vakuem a chladem vesmíru. Nemluvě o škodách, které už jen náraz tvému stroji způsobil, minimálně na plášti a na modře oděném válečníku sedícím na hřbetě železné bestie.

Už jen doslova centimetry jej dělili od proražení krytu, když se do jeho boku zavrtala salva laserových střel, která ho v mžiku roztrhala na kusy a tvůj stroj odhodila stranou jako list ve větru do šílené spleti výkrutů a přemetů vynechávajících motorů a stabilizátorů.
“Co si sakra myslíš že děláš!“
Do toho všeho zařve Versa, když se její stroj kolem tebe prožene, aby ho vzápětí obrátila a zamířila za velitelem. To jí patřil stroj který jsi prve zahlédl a teď už jsi připsala minimálně třetí zářez.
Na některé věci v životě se musí s klidem, rozumem, rozvahou a svinsky velkou Silou!


Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: Felmes Tireming - Firefox (Merthor)

Příspěvek od Merthor »

Soustava Botajef

Zaťal sjem zuby. To co se stalo se mi líbilo ještě méně něž před tím. Z nějakého důvodu se mi nedařilo mít situaci plně pod kontrolou. Čekal jsem, že pokud bazilišky zaragují, budu moct nějak zareagovat také a přesně to jsem taky udělal. Ve chvíli, kdy mě baziliškové míjesli, jsem dle plánu sklopil řídící páku doprava. Ale zřejmě jsem to prozměnu udělal pozdě a poskytl tomu čtvrtému baliziliškovi možnost zaútočit. Pakticky jsem opět nevěděl, jak se vzal tak blízko, skoro až na mém kokoptu.
Když jsem se vzpamatoval z nárazu, začal jsem instinktivně tlačit řícící páku dolů, abych se pokusil bazilškovi alespoň trochu vzdálit, ale vzdálit nai to zrovna nepomohlo a baziliškovy pařáty se pořád spíš přibližovaly nez vzdalovaly. Kdo ví, jak by tehnhle malér skončil, kdyby baziliška nezasáhla Versa a neznemožnila mu útok můj Aurek dokonnčit.
Na vysílačku jsem neodpověděl. V tu chvíli jsem měl plné ruce a nohy práce. Musel jsem Aurek nějak stabilizovalo.
Snažil jsem se o protisměrný pohyb řídící páky a pedálů, který snad mohl i v takové situaci pomoci dostat řízení pod kontrolu.
Když se to opět povedlo, znovu jsem ztratil původní přehled o situaci a tak jsem se msuel ještě ke všemu znovu zorientovat abych věděl kam letím, co dělám a abych v tom zmatku nenarazil přímo do Shielddomu. Musel jsem mít celkový obrázek kde jsou ostatní a odkud právě v tuhle chvíli hrozí nejbližší nebezpečí. Chtěl jsem vědět, jselti je bazilišek, před kterým jsem původně uhýbal a kvůli na nějž jsem udělal co jsem udělal sále na blízku. Taky jsem chtěl vědět, kde je velitel Sey’Tei.
Jeslti ho jetě stále pronásledují ti baziliškové. Bylo potřeba, abych svůj Aurek nasměrovatl znovu za ním, doufal jsem, pokud mi ovšem ve srávné nepoletí zase nějakí ti bališci.. A tentokrát by se mi mělo konečne podařit zapojit se do formace.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Felmes Tireming - Firefox (Merthor)

Příspěvek od Atalon »

Soustava Botajef:

Tvůj Aurek si ze své role přistávací dráhy pro baziliška odnesl celkem nepříjemné šrámy, čímž mám na mysli několik plátů na levé straně hlavní části které byli doslova rozedrány a z nichž teď celkem nepovzbudivě koukala kabeláž vnitřních okruhů. Na druhou stranu tvůj návštěvník byl i tak hodný, že ti po sobě zanechal i něco na památku, to boku totiž zůstala zaklíněná jedna z jeho zadních nohou, které se prostě nechtělo vypadnout. A jako by toho nebylo dost, odnesl to podle všeho i pravý stabilizátor, takže sebou stroj při všech manévrech směřovaných nalevo celkem citelně škubal. Takový stav by za normálních okolností byl víc než dostačujícím důvodem k návratu do hangáru, dokud jsi ještě schopen přistání. Tohle ale nebylo normální situace a už první orientační rozhled říkal, že tady je třeba každé ruky.

Protože co se týče nepřítele, tak toho opravdu nebylo nijak těžké najít. Jen na pravoboku Shielddomu jsi viděl dobrých třicet bazilišků. Nemluvě o jednom z vašich křižníků, který se pod náporem nepřátelských dělových člunů začal doslova rozpadat.

I velitele nebylo tak těžké najít. Tvůj ztroskotávající manévr tě odnesl dobrý kus od Shielddomu směrem do prázdna, takže jsi měl vše jako na talíři. Jak se zdálo tak z vaší letky zatím nikoho dalšího nedostali. Dva stíhače, odhadem Tannis a Garo, celkem dobře spolupracovali na zádi a snažili se udržet asi deset celkem dost dotěrných bazilišků co nejdál od motorů. Velitel, spolu s Versou předváděli také celkem fascinující výkon, když sehranou akrobacií ničily vzájemně své pronásledovatele ve střední části lodi, aby se bazilišci nemohli dostat k hangáru.
Viděl jsi ale bohužel i něco, co tě přimělo se nad svou původní myšlenkou letět veliteli na pomoc, trochu zamyslet a možná jí i přehodnotit. Tím důvodem totiž byli dva bazilišky sedící přímo na průzoru můstku a doslova se prohrabávající dovnitř. Díky jejich pozici, přímo na trupu navíc byli kompletně mimo palebný úhel obraných děl, takže proti nim byl Shielddom bezbranný. Tedy kromě hodně silného příďového pancíře, který nebylo snadné rozlousknout ani pro ně. Přirozeně si nehráli bez hlídaných zad, i když trochu jinak než bylo zvykem. Kolem přídě totiž poletoval pár bazilišků, které nejspíš mohli fungovat jako jakási hlídka, což jim ale nebránilo si v příhodných chvílích říznout do lodních pancířů laserem.

Výhodou bylo, že oproti ostatním, jsi toho ty na práci tolik neměl, jelikož na tebe samotného žádný nepřítel zatím nezareagoval, zřejmě proto, že jsi z větší části už beztak vypadal na odpis. Ale dá se čekat, že to se velmi rychle změní, jakmile akceleruješ, aby ses dostal zpět k lodi.

--------------------------
Mimochodem by nebylo možná od věci uvědomit si, že v tom tvém Aureku sedí člověk, takže něco co by mělo také úměrně reagovat, řekněme třeba na citové úrovni.
Na některé věci v životě se musí s klidem, rozumem, rozvahou a svinsky velkou Silou!


Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: Felmes Tireming - Firefox (Merthor)

Příspěvek od Merthor »

Soustava Botajef

Ve chvíli, kdy se mi podařilo Aurek vyrovnat na mě dopadla situace v plné své tíži. Snad to bylo tím, že nyní už jsem něměl zádnou připravenou reakci, kteoru by přes prvotní leknutí prostě stačilo vykonat, že jsem musel přemýšlet co dělat dál.
A bylo to i tím, že jsem jako první uviděl poškození, které bazilišek zanechal na mém Auerku a já v tu chvíli v plném rozsahu pochopil, před jak velkým nebezpěčím jsem byl zachráněný. Ne už jenom pouhým pohledem to rozhodně nevypadalo vůebec dobře, poškození bylo celkem vážné a navíc to zanechalo i jisté následky na ovládání. Trochu jsem bojoval s řídící pákou.
Na tyhle odchylky v důsledku poruchy stabilizace a jistou neohrabanost na levé straně jsem nebyl zvyklý a pokud jsem chtěl pokračovat musel jsem přijít na to co s tím. Jak to kompenzovat, aby mě stíhačka poslouchala, tak jak bylo zapotřebí.
Tomu, co se mému Aureku tak brzy, hned při prvním pokusu o opravdový boj stalo mi bylo dost líto. Přeci jen byl to můj sroj, měl jsem ho přidělený a měl jsem v něm lítat jen já. V tomhle ohledu mohlo jisté vědomí jisté pouto vzniknout dost rychle.
Nedalo se vůbec říct, že to, v jakém je má stíhačka stavu bylo jedno. Tak pečlivě jsem ji připravoval, kontroloval a teď stačilo docela málo k tomu, aby vypadala takhle bezútěšně. Aby do ní bazilišek udělal opravdu pořádnou díru, aby ji z části ochromil.
Pak tu byl ten pocit z toho co se stalo, mohlo stát. Nebýt Versy, boj by pro mě v tuto chvíli skončil. Dopadl bych skoro stejně jako Jado, a to bych se ještě pořádně nestřetl s řádným protivníkem a z vlastních palubních zbraní nestačil ani jednou vypálit.
To jsem opravdu tak špatný pilot, to opravdu nemám na rozumný boj hlavu, nebo něco? Začínal jsem ztrácet původní klid a to co sice nebyla tak docela jistota, nevěděl jsem do čeho jdu, ale přesto jsem před startem právě v kvůli tomu pocitu věřil.
Na chvíli mě ovládl neklid. Musel jsem se soustředit, abych se dokázal vzpamatovat a rozhlédnout se kolem sebe, abych mohl zkusit ještě něco udělat, pokračovat v boji. Pokud bych nic neudělal, nezapojil se po bok ostatních, asi bych si to pak vyčítal.
Nakonec jsem ale přece dokázal pozvednout oči a zhodnotit situaci, odehrávající se kolem Shielddomu. Ani celková situace nebyla zrovna pěkná. Fregata byla stále pod útokem, ostatní měli sami co dělat, aby odolaly náporu na svoje stíhačky a stejně se nepovedlo zajistit prostor a všechny ty bazilišky dostat od Shielddomu dál. Boj se odehrával na zádi a ve středu lodi.
Příď byla docela nechráněná, neboť tam nikdo z nás nebyl, bazilišky toho využívali a dělali si tam co se jim zachtělo.
Zaútočili na můstek, to bylo opravdu důležité místo. Odtud se řídil boj a vůbec. To se nemohlo jen tak nechat být.
Pokud bychom loď nechránili, pokud by se něco nestalo, změnila by se pomaleji, ale i tak supolehlivě na plovoucí vrak.
Byla to naše loď, měli jsme zajišťovat obranu ztěžovat mandalorianským lodím cestu k útoku na ně a to se v důsledku různých věcí, hlavně pak množstevní převahy zatím noc nedařilo. Samozjmě, že jsem chtěl něco udělat, pozměnit situaci,
jenomže jsem věděl, že teď už to vůbec nebude lehké. Jakmile se na mě nějaká ta lítající potvora znovu vrhne, možná se ukáže, že moje stíhačka už není schopná plně složitého bojového manévrování. Ale stejně jsem to musel risknout.
Vzpamatuj se a bojuj, říkal jsem si v duchu. Opravdu sjem se snažil vzchopit, nemyslet na to prvotní leknutí.
Nemohl jsem je nechat, aby si jen tak rozpáraly pancíř, velitelský můstek a nakonec vlastně postupně celou loď.
Stočil jsem Aurek opět směrem k přídi Shielddomu a jako první se soustředil na ty dva sedící na můstku k němuž jsem se snažil stíhačku směřovat. Byl jsem připravený na to, že na mě ti dva druzí budou chtít zaútočit. to bylo úplně, na to tam taky byli, ale doufal jsem, že se mi podaří splnit hlavní cíl. Odlákat nebezpečí od můstku od přídě. Shielddomu a pozornost bazilišků zřejmě přetáhnout na sebe. Možná se štěstím se mi k těm dvěma na můstku podaří dorazit dřív, než ti druzí dva stihnout zareagovat. Možná taky ne. V tom případě, kdy přestanou kroužit a zamíří ke mě se i já budu muset otočit a začít bojovat.
Trochu váhavě jsem co nejvíc zvedl výkon motorů, abych vyrazil se k dvojíci bazilišků dostal co nejrychleji a mohl toho využít.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Felmes Tireming - Firefox (Merthor)

Příspěvek od Atalon »

Soustava Botajef:

Sebral jsi zbytky odvahy i svého Aureku a rozhodl jsi se vyrazit před. Natlakovat fúzní urychlovače plnou dávkou a prostě si zahrát na raketu středem bojiště. V takovou chvíli jeden celkem pochopí proč si někteří piloti své stroje pojmenovávají, proč se k nim chovají skoro jako k milenkám. Protože v takovéto chvíli, v takovémto stavu, s tímhle poškozením mohla plná akcelerace udělat ledacos, většinu smrtelného. Stačilo aby vypadly tlumiče a akcelerační přetížení z tebe tu raketu udělá doslova, stačil zkrat, nebo nějaké poškození a mohl z tebe být rovnou ohňostroj, nebo prostě jen plášť nemusel akceleraci zvládnout a ty ses mohl prostě za letu rozsypat na díly. Pravda, na to aby sis tohle všechno plně připouštěl jsi měl ještě příliš málo zkušeností a to bylo v tuhle chvíli vlastně dobře, jelikož jsi se aspoň neděsil když se tvůj stroj rozklepal jako bys spíš vstupoval do atmosféry než jen zrychloval a pak… pak prostě vyrazil.

Motor řval a za tebou se rýsovala dlouhá modro-rudá čára, ale držel jsi pohromadě. Tlak tě zarazil do sedačky, ale tlumiče vydržely. A tvůj Aurek se prohnal rozdílem vzdálenosti mezi tebou a cílem skutečně jako blesk. Pravda blesk krásně viditelný a rozhodně sledovaný. Kolem tebe prosvištěly dvě laserové salvy od tří bazilišků, kteří se vynořili napravo nad tebou, ale příliš daleko, aby tě dokázali přesně zacílit a příliš pomalu, aby se na tebe dokázali pověsit. Stejně na tom byli i ti dva před tebou. Stráž, která podobně šílený manévr moc nečekala a teď nedokázala než vypálit kolem tvého kokpitu, než jsi mezi nimi prosvištěl. Teď už ti nebránilo nic. Nic tě nedělilo od dvou bazilišků přisátých k přídi Shielddom, nic, krom pětičlenného doprovodu který jen čeká na šanci tě sestřelit.
Zbývalo jediné, stisknout spoušť. Pálit z děl v plném zrychlení a se stabilizací v sithském pekle je šílenost na druhou, to ti řekne každý pilot s aspoň trochou zkušeností, ale tvé štěstí si dávalo tak dlouhého šlofíka, že už prostě bylo na čase, aby zašlo do práce. Trhnutí prvního výstřelu rozhodilo to poslední co zbývalo z pravého stabilizátoru a automatika uvědomující si následky ztráty třetiny stabilizace v tvé rychlosti prostě vypla i ten levý. Ty jsi se tak ocitl v divokém výkrutu z nějž před tebe sršely výboje děl. Dost na to aby doslova otrhali oba bazilišky z čelního průzoru můstku, kolem kterého jsi proletěl tak blízko, že nebýt výkrutu, bys viděl překvapené obličeje obou pilotů. Navíc, jak se ukázalo, tak automatika nespala, naopak se celou dobu poctivě snažila přesměrovat poškozené systémy stabilizátorů až uspěla a obě jejich kontrolky se zeleně rozsvítily, stačilo je jen zapnout. I když předtím by nebyl špatný nápad zpomalit, což ti dost nekompromisně radila i palubní deska s varovným hlášením přehřátí motoru a hrozící možnosti výbuchu. Bohužel stejně tak ti panel, přesněji obrazovka senzorů oznamovala, stejně naléhavě a se stejnou vážností zaměření pěti stroji ženoucími se za tebou a právě míjejících příď Shielddom v čemsi připomínajícím diamantovou formaci.

Navíc jak se ukázalo, tak na této straně Shielddom, nebyl žádný stroj který by ti mohl poskytnout podporu. Celá druhá letka byla roztroušena podél boku a měla své práce až nad hlavu. Takže jsi v tom sám a jestli se nevytáhneš s nějakým hodně dobrým manévrem, skončí pro tebe asi tenhle boj celkem rychle a nepříjemně.
Na některé věci v životě se musí s klidem, rozumem, rozvahou a svinsky velkou Silou!


Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: Felmes Tireming - Firefox (Merthor)

Příspěvek od Merthor »

Soustava Botajef

Poté co se urychlovače daly do práce a stroj se začal nebezpečně třepat, jako by se opravdu chtěl rozpadnout na místě, jsem vytřeštil oči a chvilku jen zíral před sebe. Věděl jsem, že je stíhačka dost poškozená, ale že se při pokusu udělat to něco, co jsem snad ještě z jakýchsi rezerv odvahy udělat mohl, či spíš musel bude chovat přesně takhle, to jsem tedy neodhadnul.
Stále tu byl určitý respekt z toho, co se stalo respekt k výsledku. Bylo to jakási ne zrovna příjemné úzkostlivé očekávání.
Nebyl jsem si jistý, jestli bylo to, že jsem udělal, co jsem udělal tak dobrým nápadem, nebo jen další chybou a opravdu rychlým a účinným pokusem o sebevraždu. Na to, co přesně se stojem při tomhle pokusu může stát jsem řaději moc nemyslel.
Jenže mezi tím přestal Aurek vibrovat a maximální možnou rychlostí vystřelil určeným směrem přímo k můstku Shielddomu. Bylo rozhodnuto a a teď už jsem to nemohl vzít jen tak zpět, ani, kdybych měl třeba se strojem namístě vybouchnout.
Křečovitě jsem svíral řídící páku a snažil se aby se stíhačka nedostala do neovladatelného stavu. To riziko teď hrozilo prakticky permanentně. Znovu jsem upevnil prst na tlačítku spouštějícím palbu laseových kanónů. Svaly v obličeji jsem měl napjaté, kdyby mě v tu chvíli někdo viděl, dost možná, že by se by ho ta grimasa pobavila. Ale v kokpitu jsem byl docela sám, zato v prostoru určitě ne. Koutkem oka jsem zahlédl tři bazilišky i několik výbojů, které kolem mě proletěli ale ty byly docela nepřesné, takže mě nemohly zase tak vážně ohrozit, nebo zastavit. Pokračoval jsem tím zběsilým tempem letu stále dál.
Pak se předenou objevili další dva, ti dva, kteří měli hlídkovat a zabezpečit útoky těch dalších bazilišků na přídi Shielddomu. Naštěstí pro mě je docela překvapilo, že se stalo něco takového a "ten pochroumaný šrot" se k nim řítil docela jako by nic.
Takže oba také stihli jen jednou vypálili, bez většího efektu a pak poněkud uhnuli, do stran, abych do nich nenaboural.
Prosvištěl jsem přímo mezi nimi, oni mě obletěli, každý krátkým obloukem z jedné strany a pak už se ocitli kdesi za mnou, stejně jako ti tři které jsem zahlédnul před tím. Byl jsem si moc dobře vědom, že jsem na sebe pěkně upozornil, že se ti dva otočí a ocitnou se mi ocitnou v patách. Že se za mnou povleče slušná skupinka bazilišků. Hnalo se jich za mnou už pět.
Dost na to, aby mohli prohnat a rozcupovat jeden poškozený Aurek. Ale to bylo riziko toho co jsem chtěl udělat.
Zatím se mi to dařilo. Mírně jsem vysunul hlavu a přimhouřil oči a rychle zašilhal po zaměřovači. Ti baziliškové řádící na můstku se v tu chvíli museli ocitnout přímo přede mnou na dostřel mých zbraní. Prst na tlačítku spouśtě se pohnul a stiskl ho.
Z hlavní vyšlehly první výboje. První krátká dávka na zaměření palby. A hned po ní další teď už o něco delší a nebezpečnější..
Doufal jsem, že zasáhne cíl, že oba bazilišky přiměje, aby nechali můstek naší lodi být. Stabilizace vypadla, a Aurek začal prudce rotovat. Ale pořád byl natočený relativně správně a z hlavní sršely laserové výboje směrem ke dvěma baziliškům.
Oba bazilišky odlétly od můstku a já jsem jej jen těsně minul.¨V první chvíli to až skoro vypadalo, že se strefím přímo do něj.
Jeden by si myslel, že po tom, co následovalo to nemůže tak snadno vyjít, že se něco musí stát, něco se musí pokazit.
Bylo to až k podivení, ale v tuhle chvíli mě muselo provázet opravdu dost velké štěstí, protože mi to všechno prošlo bez nějaké další pohromy, nestalo se nic z toho, co by se možná stát mohlo, já byl stále na živu a snad jsem zaznamenal první úspěch.
To mě přeci jen trochu povzbudilo, i když jsem si říkal, jak dlouho mi ještě může tak velké štěstí vydržet a jak dlouho můžu odolávat nástrahám. Rozhlédl jsem se a věnoval zběžný pohled i přístrojové desce. První akutně hrozící nebezpečí bylo přehřátí motoru. To nebylo tak těžké vyřešit. Stačilo omezit urychlovače, ubrat plyn a nechat stíhačku opět na malý okamžik přejít do stabilnější polohy. Přiškrtil jsem plyn a pokusil se nahodit vypadlé stabilizátory. Z monožsti výbuchu jsem měl tak trochu strach. Udělat nějakou hloupou chybu a jen kvůli něčemu takovému vyletět do povětří, to jsem si tedy opravdu nepřál.
Na to, abych našel další nebezpečí jsem se ani ohlížet nemusel. Za mnou samozřejmě stále drželo pět hladových bazilišků s jejichž nevyhnutelným útokem jsem musel počítat. Teď, když jsem zpomalil dostali šanci se ke mě přiblížit a zastřílet si.
Musel jsem nějak reagovat otázkou bylo jak. Chtělo to reagovat rychle a něčím, co by trochu změnilo situaci v můj prospěch.
Nejdřív, jako bych nevěděl, co mám udělat, málo co se zdálo dobré. Nic mě nemohlo dostat z oblasti hlavní těch bazilišků.
Leda.... Nakonec jsem udělal hned první věc, která mě napadla. Vyrovnaný stav jsem nedržel nijak dlouho. Nemohl jsem se jen tak vystavovat palbě. Přitáhl jsem řídící páku až k sobě a snažil se Aurek vytáhnout nahoru a do zpětného přemetu po zádech. Ve chvíli, kdy byl už skoro na vrcholu otáčení jsem jej stočil podle jeho druhé osy. Byla to možnost, jak se na chvíli dostat do té zóny dostřelu, která není nejhorší, nebo na chvíli uniknout. Bazilišky budou muset nějak reagovat, a udělat něco, aby mě znovu zaměřili, aby mě měli jako na talíři. Byl jsem si jistý tím, že něco udělají a že to možná nebude dobré, ale chtěl jsem vytrvat, chtěl jsem s nimi bojovat. Bitva prostě jednoduše pokračovala dál nic nekončilo.
Nejlepší by samozřejmě bylo dostat se těm baziliškům do zad a rychle zahájenou palbou alespoň jednoho z nich sestřelit.
Všechno to záleželo na tom, že se v tomhle dalším přemetu moje stíhačka nerozpadne a že vydrží i stabilizátory.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Felmes Tireming - Firefox (Merthor)

Příspěvek od Atalon »

Soustava Botajef:

Ubrat akcelerátorům z jejich zátěže okamžitě umlčelo výstrahu motoru a ani stabilizátory neměly problém opět naběhnout, problém byl, kde jsi to všechno prováděl. Ubrání motorů bez dvou třetin stabilizace celkem omezovalo možnosti automatiky jak tvou loď přibrzdit a tak z tvé rychlosti příliš neubylo, zkrátka jsi se setrvačností hnal pořád dál. Když jsi ale nahodil stabilizátory a před tím nevyřadil zpomalovače, trysky které ti v kosmu umožňovali měnit rychlost podle svého přání oběma směry, udělal tvůj Aurek cosi, přirovnatelného k pohybu ryby chycené na háček. Nově nastoupená plná stabilizace prudce vyrovnala rotaci podél podélné osy a skrze automatiku zároveň prudce zbrzdila tvůj stroj. Takže nehledě na pásy jsi v něm opsal solidní oblouk zakončený čelem v pravém rohu palubní desky. Nemluvě o tom, že vzdálenost mezi tebou a tvými pronásledovateli se ve vteřině rapidně snížila. Což, ale zároveň celkem hnulo s jejich zaměřením, byť jen na zlomek vteřiny, dokazující užitečnost zbraní s vlastním rozumem jakými jsou bazilišci. Ale dost nato, abys strhl svůj stroj do plánovaného výkrutu. Přirozeně Bazilišek letící v horním vrcholu formace tě nehodlal nechat utéct bez možnosti si vystřelit a využil jí hned, když ses mu vystavil v perfektní pozici. K tvému rozhodně obrovskému štěstí pálil “jen“ laserovými kanony, protože z téhle pozice, tě minuly jen dva. Další dva se ale bezpečně zavrtaly do trupu. Jeden byl tak hodný a pouze si vypůjčil další kousek opancéřování z levého boku přídě. Ten druhý tak ohleduplný ale nebyl a zaryl se přímo do pravého křídla, do jeho nastavovací části, která jen zasténala. Přirozeně loď se celá roztřásla a už zbývalo jen čekat, kdy křídlo odletí. K tomu ale nějakým zázrakem nedošlo, ani tenhle zásah naštěstí nebyl tak přímý, aby křídlo prostě utrhl. Nicméně obrazovka se rozblikala informacemi o škodách a oznámením, že nastavitelnost křídel je v tahu. Což znamená, že další zrychlování se nekoná. Akcelerovat bez stažených křídel na maximální rychlost by stroj nepřežil. Zbývala ti běžná plná rychlost, stávající se tvým stropem a nějakým zázrakem plná ovladatelnost a dokonce obě zbraně. A samozřejmě tvůj manévr, který… no horní tři bazilišky v momentě výstřelu zastavili na místě a jen se začali natáčet vzhůru za tebou, aby na tebe měli dobrý výhled v hledáčku zbraní. Zbylé dva pokračovali dál a pak se rozlétli v širokých stoupavých obratech s náklony do stran tak, aby se dostali nad tebe, ale zároveň nepřekáželi v poli palby zbytku. Takže tvůj manévr skončil trochu jinde než bys asi chtěl. Nicméně všichni bazilišci teď ještě pořád byli řekněme pod tebou, což jisté možnosti dávalo.
Na některé věci v životě se musí s klidem, rozumem, rozvahou a svinsky velkou Silou!


Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: Felmes Tireming - Firefox (Merthor)

Příspěvek od Merthor »

Soustava Botajef:

To, že se patřičným zpomalením podařilo snížit rychlost a riziko plynoucí z přehřátí motoru a to, že se povedlo nahodit a přimět ke spolupráci stabilizaci byly dvě celkem zásadní věci a tak by se mi na jejich základě asi mělo trochu ulevit, že je zase jedno z nebezpečí úspěšně zažehnáno. Ale pravda byla taková, že se mi v dané chvíli zrovna moc neulevilo. Jednak proto, co stroj vyváděl jak sebou najednou trhnul, až jsem čelem orazítkoval palubní desku a nedopatřením trochu zatlačil na řízení...
Za takový okolností jsem se nemohl trochu neobávat poškození, které můj stroj získal po prvním vážnějším zásahu. Od té doby to prostě nebylo s řízením ono a stále hrozilo, že se může prakticky kdykoliv začít znovu vymykat potřebné míře kontroly.
Ještě tak poškodit něco uvnitř kokpit by k tomu všemu scházelo, ale něčeho takového jsem se snad zatím obávat nemusel.
A pak, i za krátká doba po kterou boj trval jsem měl na možnost na vlastní kůži okusit, co znamená taková vesmírná bitva.
Teprve teď jsem začínal opravdu chápat jak to může vypadat, jak rychle se obrací štěstí ke smůle, nakolik je to nahoru, dolů.
Uvědomoval jsem si, že se počítají všechny maličkosti a na každé z těch maličkostí může záležet úspěch či neúspěch.
Ani můj další manévrovací pokus mi těchhle znovu narůstajících obav neubral, protože se to celé opravdu zrovna nepovedlo.
Zatím, co jsem prováděl svůj zpětný výkrut, snažil jsem se držet oči na senzorech, abych stále věděl, kde jsou bazilišky.
Ty mě ke vší smůle ztratily ze zaměřovačů na příliš malou chvíli stačilo jim udělat drobnou korekci a měli mě na ráně znova.
Mimoděk jsem se v kokpitu trochu přikrčil. Byzilišky se rozhodli, že je správná doba spustit kanonádu a já uprostřed obratu mohl reagovat jen minimální korekci sklonu řídící páky a sledovat další výboje mířící k mému Aureku. Dvě třetiny úspěšnosti palby určitě nebyly výsledek, jaký bych si představoval, obzvlášť poté co jeden ze dvou zaznamenaných zásahů znemožnil zrychlovat a tak omezil některé další možnosti, jenž jsem pro budoucí chvíle musel pustit z hlavy. Ale zrychlování nebylo to jediné ,co bylo na stíhačce potřeba a měl jsem hodně štěstí, že neodešlo nebo neupadlo něco, co by bylo stejně důležité.
Každý další zásah z těch několika mě mrzel víc a víc. Každý jsem sám sobě bez ohledu na důležitost svým způsobem vyčítal.
Ani jeden z těch dvou zásahů nebyl jen tak. Oba mi trochu pocuchali křídla a vyvolali několik dalších rychle naskakujících chybových hlášení.
Možná jsem všechno měl udělat jinak. Pak bych třeba mohl zabránit škodám a v tuhle chvíli být jinde a pomáhat ostatním. Dokončil jsem celý zpětný výkrut a nechal jsem stíhačku dojít skoro úplně zpět sko normální vodorovní polohy.
Na mé pozici se toho moc nezměnilo, snad kromě toho, že bazilišky byly prostě zastavili a udrželi se ve výhodné pozici.
Tři zůstávali poněkud níže pod mým Aurekem, ale nepřestali se natáčet do palebné pozice a další dva se tlačili nahoru.
To znamenalo, že bych musel čelit útoku z více stran najednou, což by rozhodně byla daleko obtížnější situace než předtím.
Bylo potřeba zajistit dvě věci. Sám se snažit pokračovat ve stoupání, držet řídící páku stále mírně přitaženou a reagovat sérií krátkých stoupavých zatáček, nebo nějaký jiný manévr tak, abych stíhačku rychle obrátil zpátky směrem k lodi a neztratil svou pozici nad bazilišky a nutil i je pokračovat ve šplhání do lepšího úhlu. Prostě jsem musel dobře manévrovat a nenechat se znovu hloupě zasáhnout a nechat si způsobit nějaké další vážné poškození- Každé takové by už mohlo být opravdu krizitické.
Návrat k lodi od niž jsem se už trochu vzdálil a to na druhou stranu, než bych správně měl, byl totiž tím druhým co bylo potřeba udělat. Nemohl jsem se od ní vzdálit o moc víc. Měl jsem operovat v její blízkosti a tam jsem byl přeci jen trochu chráněný, zvlášť pokud bych se svým manévrováním dostal do určité vzdálenosti nad loď. Pokud by se to podařilo, bylo by víc možností, pak by se vidělo, co bylo dál. Další manévrování a nebo by do hry vstoupili ještě nějaké jiné okolnosti....
Naposledy upravil(a) Merthor dne 14.6.2014 17:20:25, celkem upraveno 1 x.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Felmes Tireming - Firefox (Merthor)

Příspěvek od Atalon »

Soustava Botajef:

Rozhodl jsi se využít jediného volného prostoru, který ti bazilišky nechali a stoupavým obloukem s náklonem napravo se dostat zpět do bezprostřední blízkosti Shielddom, tedy v tomto konkrétním případě nad něj. Využití levého stabilizátoru, který zatím nehlásil problém, byl rozhodně dobrý nápad, protože právě díky tomu jsi totiž dokázal včas reagovat na laserovou palbu dvou bazilišků, kteří konečně dokončili svůj obrat a teď zkoušeli své štěstí za tvým ocasem i když s odstupem který jim to trochu komplikoval. Navíc ani ti tři pod tebou na sebe nehodlali nechat zapomenout, a když jsi se úspěšně dostal z jejich úhlu, vyrazili plnou rychlostí vzhůru v trochu krkolomném manévru, který je měl dostat také za tvůj ocas. Teď ti ale celkem stačili ti dva, co už tam byli. Díky tvému omezení nastavitelnosti křídel se tvá maximální rychlost smrskla zhruba na polovinu, což tvé rychlostní převaze dost ubíralo. A obě bestie dost svrběly lasery, takže ti je dávali znát v celkem pravidelných a hodně blízkých intervalech i vzdálenostech.

Právě jsi míjel vrchol přídě Shielddomu, když se ale situace změnila. Tou změnou bylo roztříštění jednoho z tvých pronásledovatelů pod sprškou turbolaserových střel. Horní věž bodové obrany umístěná na zadní věži si vás asi všimla a někdo v ní si hodlal vysloužit pozvání na pivo. Hned za první salvou totiž přišla druhá, která donutila tvůj druhý stín se stáhnout zpět do krytu lodi pod vámi. Horší ale bylo, že všichni čtyři nyní spojení bazilišci se rozhodli zamířit podél pravé strany Shielddom a nejspíše si to s obsluhou palebného postavení vyřídit.

A jako by to nestačilo, rozblikalo se varování zaměření dalším baziliškem, tentokráte osamoceným ženoucím se na tebe seshora takřka kolmo. O práci nebylo nouze, zvláště když teď mezi tebe opustivšími čtyřmi bazilišky a palebnými věžemi bodové obrany stál velitel a Versa, kteří si hráli už takhle na honěnou od pohledu se šesti stroji.
Na některé věci v životě se musí s klidem, rozumem, rozvahou a svinsky velkou Silou!


Zamčeno

Zpět na „Dokončené výcviky“