Korriban
Kopnu ho do rozkroku.
Takhle už nikam neuteče.
Proč si poslouchal! řeknu vztekle a sevřu ho pevněji.
Mluv nebo budeš škemrat abych tě zabil!
Výcvik uživatele Trandul
Moderátor: Moderátoři
-
Wedge Bail
Korriban - Akademie
Jakmile jsi tak bolestivě dehonestoval jeho rozkrok, Twi'lek začne skučet bolestí, ale jeho snaha dostat se z tvého sevření polevila. Protože nic neříká, napřáhneš ruku k další ráně do stejné oblasti jako předtím. To už by ovšem nezvládl a tak raději začne mluvit: Dobře, dobře. Povím ti to, dobře? Jenom přestaň. Nadechne se a opatrně žačne klopit.
V Akademii teď vře válka mezi jedním Mistrem a Mistryní. Ten Mistr razí názor, že by se mělo přijímat čím dál více studentů, aby měli Sithové zajištěný neustálý přísun posil. Ta Mistryně zase tvrdí, že Sithové jsou elitou a měli by se proto vybírat pečlivě. Jenže poslední dobou tu umírá příliš mnoho studentů a ten Mistr má podezření, že je ta ženská vraždí a maskuje to jako nehody. A protože si někdo vevnitř všiml, jak se pěkně staráš o svou konkurenci, najali mě, abych zjistil, jestli nejsi její komplic. To je všechno, přísahám.
I když jsi čekal nějakou levárnu, ten monolog ti vyrazil dech. Takže někdo ví, cos udělal, ale evidentně mu, nebo spíše jí, to nevadí, právě naopak. Z uvažování tě vytrhl až Twi'lek svou otázkou: A, ehm, teď bys mě už mohl pustit, ne?
Jakmile jsi tak bolestivě dehonestoval jeho rozkrok, Twi'lek začne skučet bolestí, ale jeho snaha dostat se z tvého sevření polevila. Protože nic neříká, napřáhneš ruku k další ráně do stejné oblasti jako předtím. To už by ovšem nezvládl a tak raději začne mluvit: Dobře, dobře. Povím ti to, dobře? Jenom přestaň. Nadechne se a opatrně žačne klopit.
V Akademii teď vře válka mezi jedním Mistrem a Mistryní. Ten Mistr razí názor, že by se mělo přijímat čím dál více studentů, aby měli Sithové zajištěný neustálý přísun posil. Ta Mistryně zase tvrdí, že Sithové jsou elitou a měli by se proto vybírat pečlivě. Jenže poslední dobou tu umírá příliš mnoho studentů a ten Mistr má podezření, že je ta ženská vraždí a maskuje to jako nehody. A protože si někdo vevnitř všiml, jak se pěkně staráš o svou konkurenci, najali mě, abych zjistil, jestli nejsi její komplic. To je všechno, přísahám.
I když jsi čekal nějakou levárnu, ten monolog ti vyrazil dech. Takže někdo ví, cos udělal, ale evidentně mu, nebo spíše jí, to nevadí, právě naopak. Z uvažování tě vytrhl až Twi'lek svou otázkou: A, ehm, teď bys mě už mohl pustit, ne?
Korriban - Akademie
Hmm, to se mi líbí, ta mistině má nejen úžasnou postavu, ale by mohla být potencionální spojenec.
Chytnu ho pevněji a zavrčim Ne nemohl!
Pak ho chytnu do kravaty a jdu s ním směrem k pokoji zatím bezejmené mistrině.
Je na čase přidat se na nějakou stranu.
Až dojdu k pokoji mistrině tak, stále s Twi'lekem v ruce, zaklepu.
Hmm, to se mi líbí, ta mistině má nejen úžasnou postavu, ale by mohla být potencionální spojenec.
Chytnu ho pevněji a zavrčim Ne nemohl!
Pak ho chytnu do kravaty a jdu s ním směrem k pokoji zatím bezejmené mistrině.
Je na čase přidat se na nějakou stranu.
Až dojdu k pokoji mistrině tak, stále s Twi'lekem v ruce, zaklepu.
-
Wedge Bail
Korriban - Akademie
Stál jsi s Twi'lekem v kravatě a zvuky vycházející z jeho hrdla tě rozesmívaly. Dveře se náhle prudce rozrazily a ty jsi instinktivně kopl svého zajatce do zad tak, že do místnosti doslova vletěl. Těsně po nádherném kopu, který mu jistě bolestivě pošramotil páteř, jsi slyšel, že žena v místnosti zažehla světelný meča prudce švihla. Ihned jsi viděl, co se stalo.
Twi'lek ve vzduchu udělal salto a právě ve chvíli obratu Mistryně odťala mečem obě jeho nohy. Když pak dopadl na zem, ani nevěděl, jestli má křičet bolestí z pádu nebo ze ztráty obou končetin. K ani jednomu mu ale Mistryně nedala příležitost, protože mu dalším švihem uťala hlavu i s těma jeho chapadlama. Pak se podívala na tebe.
Velmi pěkně provedeno. Vidím, že se učíš rychle. Co ti ten špicl řekl, pověz, ukázala při tom na trup nešťastníka. Vešel jsi do místnosti, odkopl obě useknuté nohy za dveře a zavřel je. Pak ses o ně opřel zády, abys slyšel, jestli nejde někdo další. Mistryně zvedla obočí: No? Jeji hruď se přitom rytmicky nadzvedávala a tvá představivost opět pracovala naplno.
Stál jsi s Twi'lekem v kravatě a zvuky vycházející z jeho hrdla tě rozesmívaly. Dveře se náhle prudce rozrazily a ty jsi instinktivně kopl svého zajatce do zad tak, že do místnosti doslova vletěl. Těsně po nádherném kopu, který mu jistě bolestivě pošramotil páteř, jsi slyšel, že žena v místnosti zažehla světelný meča prudce švihla. Ihned jsi viděl, co se stalo.
Twi'lek ve vzduchu udělal salto a právě ve chvíli obratu Mistryně odťala mečem obě jeho nohy. Když pak dopadl na zem, ani nevěděl, jestli má křičet bolestí z pádu nebo ze ztráty obou končetin. K ani jednomu mu ale Mistryně nedala příležitost, protože mu dalším švihem uťala hlavu i s těma jeho chapadlama. Pak se podívala na tebe.
Velmi pěkně provedeno. Vidím, že se učíš rychle. Co ti ten špicl řekl, pověz, ukázala při tom na trup nešťastníka. Vešel jsi do místnosti, odkopl obě useknuté nohy za dveře a zavřel je. Pak ses o ně opřel zády, abys slyšel, jestli nejde někdo další. Mistryně zvedla obočí: No? Jeji hruď se přitom rytmicky nadzvedávala a tvá představivost opět pracovala naplno.
-
Wedge Bail
Korriban - Akademie
Tvá slova ji zpočátku nijak nepřekvapovala, když jsi ale pronesl svou nabídku ke spolupráci s ní, zareagovala instinktivně: Vážně? A jak mám věřit, že mluvíš pravdu, hmm?! Dovedu si představit, jak by se můj soupeř smál, kdyby vyšlo najevo, že můj společník je zrádce. Možná by ti i dovolil, abys mi vrazil dýku do srdce jako odměnu. Zatímco mluvila, začala se k tobě pomalu přibližovat se stále zažehnutým světelným mečem. Ty jsi ale neměl strach, spíše tě zajímalo, co se bude dít dál.
Teď Mistrynina ruka s mečem začala stoupat až k tvému pasu, břichu, hrudi, krku a zastavila se až těsně před tvým obličejem. Vnímal jsi jen červený opar čepele a vrnivý zvuk, jež vydával. No tak, nic mi k tomu neřekneš? Nebudeš se teď ospravedlňovat a slibovat mi bezmeznou věrnost? To by přece udělal každý, kdo by se bál o život. Rozdíl ale byl v tom, že ty ses nebál, byl jsi zcela klidný. Úmyslně ses ještě více přibližil ke špici meče tak, že stačil jen nepatrný pohyb a byl by konec.
Oči ženy se rozšířily: Ty se nebojíš?! Jak to, tobě nezáleží na životě? Prudce oddychovala a nespouštěla z tebe své krásné zelené oči, jejichž barvu jsi si uvědomil až v této blízkosti.
Tvá slova ji zpočátku nijak nepřekvapovala, když jsi ale pronesl svou nabídku ke spolupráci s ní, zareagovala instinktivně: Vážně? A jak mám věřit, že mluvíš pravdu, hmm?! Dovedu si představit, jak by se můj soupeř smál, kdyby vyšlo najevo, že můj společník je zrádce. Možná by ti i dovolil, abys mi vrazil dýku do srdce jako odměnu. Zatímco mluvila, začala se k tobě pomalu přibližovat se stále zažehnutým světelným mečem. Ty jsi ale neměl strach, spíše tě zajímalo, co se bude dít dál.
Teď Mistrynina ruka s mečem začala stoupat až k tvému pasu, břichu, hrudi, krku a zastavila se až těsně před tvým obličejem. Vnímal jsi jen červený opar čepele a vrnivý zvuk, jež vydával. No tak, nic mi k tomu neřekneš? Nebudeš se teď ospravedlňovat a slibovat mi bezmeznou věrnost? To by přece udělal každý, kdo by se bál o život. Rozdíl ale byl v tom, že ty ses nebál, byl jsi zcela klidný. Úmyslně ses ještě více přibližil ke špici meče tak, že stačil jen nepatrný pohyb a byl by konec.
Oči ženy se rozšířily: Ty se nebojíš?! Jak to, tobě nezáleží na životě? Prudce oddychovala a nespouštěla z tebe své krásné zelené oči, jejichž barvu jsi si uvědomil až v této blízkosti.
Korriban - Akademie
Uchechtnu se a pak se narovnám dosvé plné výšky.
Co by to bylo za sitha, kdyby se zaleknul každého světelného meče, který uvidí. Sith nesmí ustrašeně stáhnout ocas mezi nohy jak to dělají ty jedaiský psi...nebo tamdleten. ukážu na mrtvolu twi'leka.
Tak, a teď se rozhodne o tom jestli budu žít, nebo zemřu. Jak se asi rozhodne?
Uchechtnu se a pak se narovnám dosvé plné výšky.
Co by to bylo za sitha, kdyby se zaleknul každého světelného meče, který uvidí. Sith nesmí ustrašeně stáhnout ocas mezi nohy jak to dělají ty jedaiský psi...nebo tamdleten. ukážu na mrtvolu twi'leka.
Tak, a teď se rozhodne o tom jestli budu žít, nebo zemřu. Jak se asi rozhodne?
-
Wedge Bail
Korriban - Akademie
Žena, jejíž jméno si zatím pořád ještě neznal, se svádivě usmála: Ale ty ještě nejsi Sith. Možná si myslíš, že když tady vyřídíš jednoho hloupého špeha, že ti patří svět, ale zatím jsi o svých záměrech nepřesvědčil ani mě. Taky máš možná pocit, že když někoho nebo něco nenávidíš, že máš větší šanci stát se Sithem. To je ale taky omyl. Skutečný Sith musí vědět, kdy bojovat a kdy ne, koho si zvolit za spojence a koho ne, kdy promluvit a kdy ne. Neznamená to jen máchat kolem sebe světelným mečem a metat blesky. A nemysli si, že nevím, co si teď právě myslíš - zase další přednáška. Já ti něco řeknu, ty špíno, zrovna ti radím, jak na tomhle místě zůstat naživu, jasné?!
Nepoznáváš jí. Před chvílí ještě naprosto klidná a rozumná žena se v průběhu svého monologu zcela změnila. Zrudla ve tváři a sypala na tebe slova s takovou kadencí, že ke konci máš problémy vůbec jí rozumět. Ona to vyřeší tím, že ti po své poslední otázce dá prudkou ránu na tvář. I když máš Tuskenský oděv, stejně cítíš něpříjemnou bolest. Instinktivně šáhneš po svém světelném meči, na což ti žena odpovídá opět klidným tónem: To bych na tvém místě nedělala. Sice nechci nějak podceňovat tvé schopnosti, ale věř, že ze souboje se mnou bys živý nevyvázl. Tu ruku teď dej tak, jak byla předtím.
Uděláš, co říká a čekáš. Sličné stvoření uvažuje, co dělat dále. Nechat tě jen tak odejít by bylo nebezpečné, na to víš až přílíš. Jenže si není jistá ani nabídkou spolupráce, protože tak by možná riskovala ještě více. Cítíš, že máš poslední šanci dokázat, že jsi skutečně hoden její přízně a spojenectví.
Žena, jejíž jméno si zatím pořád ještě neznal, se svádivě usmála: Ale ty ještě nejsi Sith. Možná si myslíš, že když tady vyřídíš jednoho hloupého špeha, že ti patří svět, ale zatím jsi o svých záměrech nepřesvědčil ani mě. Taky máš možná pocit, že když někoho nebo něco nenávidíš, že máš větší šanci stát se Sithem. To je ale taky omyl. Skutečný Sith musí vědět, kdy bojovat a kdy ne, koho si zvolit za spojence a koho ne, kdy promluvit a kdy ne. Neznamená to jen máchat kolem sebe světelným mečem a metat blesky. A nemysli si, že nevím, co si teď právě myslíš - zase další přednáška. Já ti něco řeknu, ty špíno, zrovna ti radím, jak na tomhle místě zůstat naživu, jasné?!
Nepoznáváš jí. Před chvílí ještě naprosto klidná a rozumná žena se v průběhu svého monologu zcela změnila. Zrudla ve tváři a sypala na tebe slova s takovou kadencí, že ke konci máš problémy vůbec jí rozumět. Ona to vyřeší tím, že ti po své poslední otázce dá prudkou ránu na tvář. I když máš Tuskenský oděv, stejně cítíš něpříjemnou bolest. Instinktivně šáhneš po svém světelném meči, na což ti žena odpovídá opět klidným tónem: To bych na tvém místě nedělala. Sice nechci nějak podceňovat tvé schopnosti, ale věř, že ze souboje se mnou bys živý nevyvázl. Tu ruku teď dej tak, jak byla předtím.
Uděláš, co říká a čekáš. Sličné stvoření uvažuje, co dělat dále. Nechat tě jen tak odejít by bylo nebezpečné, na to víš až přílíš. Jenže si není jistá ani nabídkou spolupráce, protože tak by možná riskovala ještě více. Cítíš, že máš poslední šanci dokázat, že jsi skutečně hoden její přízně a spojenectví.
Korriban - Akademie
Jau! Ta má teda páru. Začíná jít do tuhýho, pokud něco rychle nevymyslim tak budu o pár centimentrů kratší. Takže to, že jsem ji nabíl svůj život nezabralo, podlejzání radši ani zkoušet nebudu, možná přísaha věrnosti...to je taky blbost. snažím se co nejrychleji něco vymyslet, ale navenek jsem stál ledově klidný. Něco mě napadne, ale nejsem si vůbec jistý, ale na druhou stranu pokud bych nic neřekl tak mě zabije na sto procent.
Jsem připraven se učit, mezi Tuskeny jsou znalosti privilegium hodné jen těch nejlepších. Ostatní, jak přišli se mnou jsou jenom ovce do davu, kteří nejsou hodni vědomostí. Pokusím se dokázat že jsem hoden vědomostí.
domluvim a zavřu oči, protože pokud jsme ji nepřesvědčil tak už mi nepomůže vůbec nic.
Jau! Ta má teda páru. Začíná jít do tuhýho, pokud něco rychle nevymyslim tak budu o pár centimentrů kratší. Takže to, že jsem ji nabíl svůj život nezabralo, podlejzání radši ani zkoušet nebudu, možná přísaha věrnosti...to je taky blbost. snažím se co nejrychleji něco vymyslet, ale navenek jsem stál ledově klidný. Něco mě napadne, ale nejsem si vůbec jistý, ale na druhou stranu pokud bych nic neřekl tak mě zabije na sto procent.
Jsem připraven se učit, mezi Tuskeny jsou znalosti privilegium hodné jen těch nejlepších. Ostatní, jak přišli se mnou jsou jenom ovce do davu, kteří nejsou hodni vědomostí. Pokusím se dokázat že jsem hoden vědomostí.
domluvim a zavřu oči, protože pokud jsme ji nepřesvědčil tak už mi nepomůže vůbec nic.
-
Wedge Bail
Korriban: Akademie
Zdá se, že žena nad tvou odpovědí uvažuje. Připadá ti to jako věčnost, ale nakonec přece jen promluví: To je jiná. Máš pravdu, že většina nově příhozích se sem prostě nehodí. Nechtějí se učit, jen zabíjet a plenit. Je to sice pochopitelné, ale vědomosti jsou to nejdůležitější. Když slyším, jak někteří z nich pošlapávají památku vážených Mistrů, nikdo se mi nemůže divit, že se snažím jejich počty snižovat. Sithové musí být elitou a ne bandou krvežíznivých bestií! Pronáší to s takovým zápalem, odhodláním a přesvědčivostí, že tě jen utvrzuje ve tvé touze být jejím spojencem. Ona se posadí na postel, položí svůj světelný meč a pokračuje jakoby pro sebe: Copak ty souhlasíš s tím, aby se mohl Sithem stát každý pobuda nebo rváč, kterému to přijde vhod? To bychom se pak dostali na úroveň nájemných lovců. A to nepřipustím!
S poslední větou se prudce postaví a uvědomí si, že pořád stojíš u dveří. Jestli se opravdu chceš stát mým spojencem, zapamatuj si dvě věcí. Zaprvé nikdy nemluv o tom, co čeho jsi se zapojil, a zadruhé úmrtí těch studentů musí vypadat jako nehody. Přišla k tobě, znenadání ti chytla ruku a zkroutila jí tak, že jsi musel pokleknout. Zašeptala ti do ucha: A ještě neco - jestli jenom pomyslíš na to, že mě zradíš, připrav se, že zažiješ bolest, o které se ti nezdálo ani v nejhorších nočních můrách. Pustila tě a odstoupila. Jinak jmenuju se Drea Dolros a jsem tvou novou Mistryní.
Zdá se, že žena nad tvou odpovědí uvažuje. Připadá ti to jako věčnost, ale nakonec přece jen promluví: To je jiná. Máš pravdu, že většina nově příhozích se sem prostě nehodí. Nechtějí se učit, jen zabíjet a plenit. Je to sice pochopitelné, ale vědomosti jsou to nejdůležitější. Když slyším, jak někteří z nich pošlapávají památku vážených Mistrů, nikdo se mi nemůže divit, že se snažím jejich počty snižovat. Sithové musí být elitou a ne bandou krvežíznivých bestií! Pronáší to s takovým zápalem, odhodláním a přesvědčivostí, že tě jen utvrzuje ve tvé touze být jejím spojencem. Ona se posadí na postel, položí svůj světelný meč a pokračuje jakoby pro sebe: Copak ty souhlasíš s tím, aby se mohl Sithem stát každý pobuda nebo rváč, kterému to přijde vhod? To bychom se pak dostali na úroveň nájemných lovců. A to nepřipustím!
S poslední větou se prudce postaví a uvědomí si, že pořád stojíš u dveří. Jestli se opravdu chceš stát mým spojencem, zapamatuj si dvě věcí. Zaprvé nikdy nemluv o tom, co čeho jsi se zapojil, a zadruhé úmrtí těch studentů musí vypadat jako nehody. Přišla k tobě, znenadání ti chytla ruku a zkroutila jí tak, že jsi musel pokleknout. Zašeptala ti do ucha: A ještě neco - jestli jenom pomyslíš na to, že mě zradíš, připrav se, že zažiješ bolest, o které se ti nezdálo ani v nejhorších nočních můrách. Pustila tě a odstoupila. Jinak jmenuju se Drea Dolros a jsem tvou novou Mistryní.
-
Wedge Bail
Korriban: Akademie
Drea se na tebe podívá a laškovně se usměje: Co myslíš, že bys mohl ještě udělat? Povalit mě na postel a stvrdit naše spojenectví i tělesně? Ne, díky. Nic proti tobě, ale mám poněkud odlišný vkus, jistě rozumíš. Z trapné situace vás vyruší až tón oznamující, že je někdo za dveřmi a rád by vstoupil dovnitř. Žena na chvíli zavřela oči a když je znovu otevřela, velmi zneklidněla. To je ten Mistr, o kterém jsem ti povídala. Rychle! šeptala ti, když tě táhla do vedlejšího pokoje.
Někde se tady schovej, jasné? řekla ti ještě a pak za tebou rychle zavřela dveře. Rozhlédl ses kolem a vidíš, že moc příležitostí nemáš - dvě skříně zabudované do zdi, ve kterých Drea měla své šaty, další velká postel a vchod do koupelny. Když tak uvažuješ, které z míst využiješ, slyšíš z vedlejšího pokoje zvýšené hlasy: To snad nemyslíš vážně! S mou podporou nepočítej, jasné? Poznáváš hlas tvé nové Mistryně. V ústrety jim pak odpovídá jiný hlas, hluboký a přísný: Rozmysli si to ještě jednou, Dreo! Je to obrovská šance, copak to nevidíš?! Rychlé kroky z vedlejšího pokoje tě znejistěly a nechtěně jsi se otřel o vázu, která stála na zemi. Ta se chvíli kývala ze strany na stranu a než jsi jí stačil chytit, s velikým třísknutím se rozbila.
Co to bylo? zeptal se mužský hlas. Někdo tu je s tebou? pokračoval a zamířil ke dveřím. Však hned zjistíme, kdo to je! Hlas Drey jsi neslyšel, bylo však jasné, že nemůže nijak protestovat.
Drea se na tebe podívá a laškovně se usměje: Co myslíš, že bys mohl ještě udělat? Povalit mě na postel a stvrdit naše spojenectví i tělesně? Ne, díky. Nic proti tobě, ale mám poněkud odlišný vkus, jistě rozumíš. Z trapné situace vás vyruší až tón oznamující, že je někdo za dveřmi a rád by vstoupil dovnitř. Žena na chvíli zavřela oči a když je znovu otevřela, velmi zneklidněla. To je ten Mistr, o kterém jsem ti povídala. Rychle! šeptala ti, když tě táhla do vedlejšího pokoje.
Někde se tady schovej, jasné? řekla ti ještě a pak za tebou rychle zavřela dveře. Rozhlédl ses kolem a vidíš, že moc příležitostí nemáš - dvě skříně zabudované do zdi, ve kterých Drea měla své šaty, další velká postel a vchod do koupelny. Když tak uvažuješ, které z míst využiješ, slyšíš z vedlejšího pokoje zvýšené hlasy: To snad nemyslíš vážně! S mou podporou nepočítej, jasné? Poznáváš hlas tvé nové Mistryně. V ústrety jim pak odpovídá jiný hlas, hluboký a přísný: Rozmysli si to ještě jednou, Dreo! Je to obrovská šance, copak to nevidíš?! Rychlé kroky z vedlejšího pokoje tě znejistěly a nechtěně jsi se otřel o vázu, která stála na zemi. Ta se chvíli kývala ze strany na stranu a než jsi jí stačil chytit, s velikým třísknutím se rozbila.
Co to bylo? zeptal se mužský hlas. Někdo tu je s tebou? pokračoval a zamířil ke dveřím. Však hned zjistíme, kdo to je! Hlas Drey jsi neslyšel, bylo však jasné, že nemůže nijak protestovat.
Korriban: Akademie
Sakra!
Rychle přemýšlim kam byh se mohl skovat, rychle usoudím že nejvhodněší bude skříň, které se rychle zamknu a lehnu si aby mě nemohl případně přeseknout náhodně mířenym útokem. Jakmile si lehnu, tak snažim se co nejvíc uklidnit aby nebylo slyšet můj dech. Také se snažim silou snížit svoji nápadnost, kdyby mě pomocí ní hledal.
Teťka mi pomůže leda tak zázrak.
Sakra!
Rychle přemýšlim kam byh se mohl skovat, rychle usoudím že nejvhodněší bude skříň, které se rychle zamknu a lehnu si aby mě nemohl případně přeseknout náhodně mířenym útokem. Jakmile si lehnu, tak snažim se co nejvíc uklidnit aby nebylo slyšet můj dech. Také se snažim silou snížit svoji nápadnost, kdyby mě pomocí ní hledal.
Teťka mi pomůže leda tak zázrak.
-
Wedge Bail
Korriban: Akademie
Jen několik sekund poté, co jsi se schoval v šatníku, vstoupil do místnosti Mistr následován Dreou. Všiml si rozbité vázy na zemi, přistoupil k ní a chvíli jí pozoroval. Pak si Silou do ruky přitáhl dno a otočil se ke Dree. Můžeš mi vysvětlit... Čekal jsi nejhorší. Jestli začne prohledávat pokoj, je jen otázkou času, než se dostane i k šatníku. Mistr pokračoval: ... proč si sem dáváš takové cetky? Vidíš, jak jsou zbytečné, stejně nic nevydrží! a prudce mrštil kusem skla o stěnu. Střepy se divoce rozlétly na všechny strany, jeden z nich přistál kousek od dveří k šatníku. Teď už však Drea měla čerstvou vodu na mlýn: A co je tobě do toho? Pořád se ke mě chováš, jako bych ti patřila. Doufám, že jsi nepropadl tak nízké emoci jako láska!
Nastala chvíle napjatého ticha mezi třemi. Pak Mistr promluvil: Nebuď směšná, ano? Já vím, co se sluší a patří, ale nejsem si jist, jestli můžu to samé říct o tobě. Aby předešl další vyostřené diskuzi na toto téma, vyšel z pokoje a po chvíli jsi slyšel, že se zavírají i hlavní dveře pokoje. Drea teď rychle vstoupila a otevřela dveře, za nimiž jsi se schovával. Můžeš vylézt ven, už je pryč, řekla s ulehčením. To bylo jen o chlup, kdyby tě tady našel, měli bychom oba velké potíže. Zareagoval jsi dobře, to se musí nechat. A teď už běž, není myslím vhodné, aby ses tady schovával ve skřini s mým spodním prádlem. Zasmála se.
Jen několik sekund poté, co jsi se schoval v šatníku, vstoupil do místnosti Mistr následován Dreou. Všiml si rozbité vázy na zemi, přistoupil k ní a chvíli jí pozoroval. Pak si Silou do ruky přitáhl dno a otočil se ke Dree. Můžeš mi vysvětlit... Čekal jsi nejhorší. Jestli začne prohledávat pokoj, je jen otázkou času, než se dostane i k šatníku. Mistr pokračoval: ... proč si sem dáváš takové cetky? Vidíš, jak jsou zbytečné, stejně nic nevydrží! a prudce mrštil kusem skla o stěnu. Střepy se divoce rozlétly na všechny strany, jeden z nich přistál kousek od dveří k šatníku. Teď už však Drea měla čerstvou vodu na mlýn: A co je tobě do toho? Pořád se ke mě chováš, jako bych ti patřila. Doufám, že jsi nepropadl tak nízké emoci jako láska!
Nastala chvíle napjatého ticha mezi třemi. Pak Mistr promluvil: Nebuď směšná, ano? Já vím, co se sluší a patří, ale nejsem si jist, jestli můžu to samé říct o tobě. Aby předešl další vyostřené diskuzi na toto téma, vyšel z pokoje a po chvíli jsi slyšel, že se zavírají i hlavní dveře pokoje. Drea teď rychle vstoupila a otevřela dveře, za nimiž jsi se schovával. Můžeš vylézt ven, už je pryč, řekla s ulehčením. To bylo jen o chlup, kdyby tě tady našel, měli bychom oba velké potíže. Zareagoval jsi dobře, to se musí nechat. A teď už běž, není myslím vhodné, aby ses tady schovával ve skřini s mým spodním prádlem. Zasmála se.