Mise pro uživatele bogdan.g

[Pear]

Tatoonie - poušť

Tvoje koncentrace vzepjatých midichloriánů otočilí raketu přímo proti Jangovy, kterej ovšem díky svým rychlým reakcím stihl naklonit své tělo do strany, a raketa proletěla přímo vedle něho. On na vás několikrát vystřelil, a šlo krásně vidět, že se rozhlíží, kudy by mohl konečně utéct z tohoto velice vyrovnaného boje. Kromně té jedině skály, která byla mimo otvoru-vchodu naprosto rovná, a pravidelná zde nebylo kam se rychle ukrýt. Jango měl samozřejmě možnost odeltět, ale chtěl si s váma ještě hrát. Síly mu docházely, ale on měl tu výhodu, že se nemusel namáhat jako vy odrážením střel. Mistr odrážel střely fakt těžko, a jak šlo vidět, ani síla při něm moc nestála, když na tebe zařval, bez použití síly, jak dotěď.

Udělej to ty. Já nemůžu!

Jango vystřelil další zbraní ze svého zápěstního odpalovače, a omotal mistra pevným ovelovým lankem. Namířil na něj svojí zbraní, a chystál se mu dát poslední ránu, ránu z milosti. Věděl, že s jedním jediem se bude bojovat lépe, a i zraněný a vysílený jedi je stále hrozba.

[bogdan.g]

Poušť

To snad ne... teď nebo nikdy. Vyskočil jsem a moje vlasy se odhrnuly. Levou ruku jsem jako těžiště měl trochu níže a pravačku se světelným mečem trochu vzadu a nahoře. Chtěl jsem přistát přímou Janga. Tam jsem taky spadnul. Dokonalým švihem jsem přeťal provaz a tím Janga dokonale překvapil. Na 80milisekund jsem se podíval do jeho očí. Naplnily mě strachem a pudem sebezáchovy.

Utéct... pryč... schovat se... Všechny impulzy a instinkty mě k tomu vedly. Ale naplněn strachem a mrazícím pocitem jsem z seku zezdola elegantně přešel do bloku případného útoku mečem a napřímenou pravačkou. Všechcen strach a instinkty ve mě proudily a doslova jsem cítil a slyšel, jak mi srdce buší. Projela mnou vlna Síly. Něčeho dokonale čistého. A vyjelo to mou levou rukou. Veliká vlna vystřelila a sám jsem si myslel, že upadnu.

Jestli ho tohle nedonutí udělat salto, tak už nevim. V Síle byla trhlina, jako když je nějaká bytost plná midichhlorianů ve vážném stavu. Mistr...

[Pear]

Poušť

Utnutí lana krásným saltem, zakončeným elegantním seknutím mečem Janga trochu překvapilo, a stejně jak se v tobě probudily základní instinkty přežití, v něm taky, a chtěl pouze jedinou věc...utéct, a připravit se vás zabít v lepší chvíli. S pomocí mistra jsi už nemohl počítat, ležel nehybně na zemi, i když bylo očividné, že je živej, Janga už ovšem nezajímal, zajímal jsi ho jneomty, a velkou vlnou síly jsi ho odrazil daleko od sebe, a on se rozhodl, že bude jistější utéct pryč. Několikrát teda na tebe vystřelil, a utekl do jeskyně, mistr se na tebe pouze koukl, a tiše řekl:

Nesmí....nám...ut...utéct...

Ukázal na vchod jeskyně.

[bogdan.g]

Poušť

Tak já jdu. pomyslel jsem si a pak jsem hodil mistrovi lékárničku. potom jsem běžel do jeskyně. Nepochybně si vezme helmu, a asi čeká, že za nim přijdu. meč jsem uchopil do levé ruky. Ruce byly spocené a tak jsem si pravačku otřel o tuniku. Zhlyboka jsem se nadechl a čel si utřel taky. Byl jsem unavený a tak jsem si ještě jednou pomohl se Sílou. Síla byla všude kolem mě a já se s ní musel opět spojit. Mnoho lidí se ji pokusilo popsat, ale tato metafyzická energie se stále obnovuje.

Ale momentálně se mi zdálo, že jsem všechnu Sílu využil a svůj Sílový kredit vyčerpal. Vstoupil jsem do jeskyně připraven poslat pryč každý výstřel, který by ke mě letěl. Udělal jsem krok. Nic. Tak jsem pomalu šel s čepelí vertikálně a těsně u hrudi. Mistr ležel před jeskyní a snad tu lékarničku použije.
Pistole už musí být přehráté, chvilku tedy počká. kéž by to byla pravda.

[Pear]

Poušť

Mistrovy lekárnička docela pomohla, což jsi cítil přes sílu, když jsi se jí snažil načerpat. Ty jsi ovšem byl velice nervozní, až tak, jak se to na jedie nesluší, když ti někdo skočil do cesty, a několikrát k tobě vystřelil, ty jsi to jen tak tak odrazil, co bylo ale horší, několik ran spustil oreakci, při nižš se uvilnil strop, a zazdil tvůj vchod. A možný východ, jeho to ovšem netrápilo a utekl za skalní výběžek, kterej ho kryl, a dával mu i skvělou pozici na ostřelování. Slyšel jsi kroky, jak utíká pryč, a napadlo tě jenom jedno. Je tu jiný cesta ven, a on se nejspíše bude snažit odlítnout. Začal jsi přemýšlet, kde že jsi to NECHAL svojí loď.