Mise pro Pear(Garry Akesu)

[Pear]

Corullag, Curamelle:

Jo jasně...
Obrátím oči ve sloup, když mně major ujistí, že kanalizační síť je monitorována. Myslím si o tom své, nicméně nemá cenu podněcovat další diskuzi, když od něj už nic dalšího nepotřebuji.
Dobrá majore, díky za informace. Pokud něco objevím, tak se ihned ozvu...jenom maličkost...jsou VIP hosti nějak hlídání vašími bezpenčostními složkami? Nemyslete si, nepodezírám investora...jde mi o poněkuď...emotivnější stránku věci...
Počkám na odpověď a vypnu komlink. Chtěl jsem pouze odpověď a informace mi v tuto chvíli nebyla k ničemu, nicméně později se ke svému pokusu vrátím.
Ohlédnu se po dvouch nosičích, co kolem mně prošli se zásobama. Jen díky jasnému označení na pytlích jsem nemusel složitě hádat, kam mají namířeno a byl jsem i dosti zvědav, jak taková příprava občerstvení vypadá. Otočil jsem se na místě a hned se vydal za dvojicí.
Mám ještě zatraceně hodně času...
Zkontroluju čas a když zjistím, kolik zbývá do zápasu, mimo prohlídky "kuchyně", kam se chci podívat, se půjdu podívat i jinam, než jsou veřejně přístupné prostory.
Tohle místo musí mít něco jako střechu, generátory, ventilaci a podobný blbosti...za nahlédnutí nic nedám...

[Jordi Linx]

Corullag, Curamelle:
Nedůvěru ve schopnosti místních bezpečnostních složek si necháš pro sebe a před ukončením spojení s majorem mu ještě položíš jednu doplňující otázku.
VIP sekce, přesněji její přístupy jsou hlídány, aby se do ní nedostal nikdo z jiných sekcí. Samotní hosté projdou základní kontrolou u VIP vchodu, to je vše. A na toho investora jsem tady nechal pověsit jednoho agenta v civilu, třeba to k něčemu bude. Co se týká té ... e-emo, emotivnější stránky věci, tak v tom vám zatím nepomohu, ta ve spisech není.
poznamenal ještě major a trochu se zadrhnul u jednoho slova, které mu nešlo dobře vyslovit. Nechal jsi ho prozatím organizaci věcí a vydal se za dvojicí mířící do kuchyně. To byla nádherně vybavená a skvěle udržovaná prostora, kde se nyní motala čtveřice šéfkuchařů. Samotná kuchyně byla rozdělená na šest stanovišť, které mohly pracovat nezávisle na sobě, jak si jednotlivé týmy s sebou tahaly vlastní kuchaře. Tobě se dostalo pouze krátké pozornosti, kdy tě pohledem šéfkuchařové vybízeli, aby ses jim zdržel z cesty, jinak by ti mohl hrozit úraz nějakým kuchyňským náčiním.
Konečně jste s těma corellianskýma bramborama tady. Přece nechcete, abych vařil s nějakým neověřeným produktem, nebo co?! Teď vyneste tohle smetí a přineste nádoby s pitím, musím ještě připravit pití pro zápas.
rozčiloval se šéfkuchař, jehož zelenou zástěru zdobil znak Corellie a který hbitě komandoval pětici kuchařů pod sebou. Podobně se to rozvíjelo i ve vedlejších kójích.
Z tobě dostupného plánku sis při chvíli čekání zjistil, kde se nachází přístup na střech a takzvaná technická sekce, kam měli všichni kromě údržbářů přístup zakázán.

[Pear]

Corullag, Curamelle:

Jasně šéfe, až budu něco potřebovat, zase se ozvu...
Vypnu komlink a strčím jej do kapsy, protože já se chci vydat do kuchyně. Tam to samozřejmě bylo hygienicky perfektní a momentálně čtyři šéfkuchaři. Ti se mně snažili ochránit, stejně jak bych měl ochránit já je.
Ale oni i já můžeme někdy udělat chybu, třeba když necháme zabít hráče a pak si na oba počkám v hangáru...
Zavrtěl jsem hlavou, abych z ní vyhnal všechny podobné myšlenky. Byla pouze jediná možnost, jak tuto situaci vyřešit a to jsem si musel stále připomínat.
Musím zachránit hráče a zadržet atentátníka!
Utvrdil jsem se a sledoval jak šéfkuchaři šéfovali svým úsekům. Byl jsem rád, že díky své pozici můžu většinou rozkazovat já, nicméně měl jsem kvůli tomu také zodpovědnost, což byla v tuto chvíli pouze přítěž.
Tak a teďka se podíváme do oné technické sekce, jak to tam bude vypadat...
Využiju plánku, který jsem si prohlídl a vydám se do té všem nepřístupné sekce, jestli mně tam něco nenapadne, co by mi napovědělo jak dál postupovat. Nicméně snažil jsem se pouze zabít čas, než onen osudový zápas začne.

[Jordi Linx]

Corullag, Curamelle:
Ani prohlídka kuchyně tě nepřiblíží k řešení tvého problému, pouze přiměje k rozpoutání dalšího vnitřního souboje o to, jak by tohle celé mělo dopadnout. Rozhodnut najít ten unikátní způsob, jak by mohl onen hráč zabit a pouze ten jediný hráč se vydáš dál - do technické sekce.
Ochranka před vstupem do této sekce tě chvilku kontrolovala, než nakonec potvrdila všechna tvá oprávnění a umožnila ti přístup dovnitř. Technická sekce byla v nejnižších patrech a byla plná především velkého množství kabelů, které se táhly na obou stěnách, nahoře i dole. Začal jsi střídmým tempem obcházet technickou sekci, abys zjistil, že bez podrobných manuálů nejsi schopen vysledovat co, kam vede. Pokud jsi se zaměřoval na něco, co by sem mohlo nesedět, tak ani zde nebylo nic prozrazující něčí činnost. Navíc u každého z vchodů do sekcí byly neustále aktivní kamery a v současné době i dvoučlenné stráže. Když jsi se dostal do místnosti pro kontrolu osvětlení, tak se jednalo pouze o množství přepojovaných kabelů do řídící jednotky, která byla ovládána, stejně jako všechny vizuální efekty odjinud. Mohl jsi zkusit prohlédnout ještě nějaké další technické sekce, jako podporu pro holovideo přenosy, či hlavní obvody pro centrální osvětlení a rozvod energie.
Z dalších sekcí stadionu, kde jsi ještě nebyl ti zbývaly šatny mužstev, pár místností s vybavením pro hru, nějaké konferenční místnosti a šatny.

[Pear]

Corullag, Curamelle:

Tady je to bezpečný.
Usoudím a zkusím, jak na tom bezpečnost opravdu je. Vejdu do místnosti, kde se ovládá osvětlení a všechno vypnu! Pak to opět nahodím a v klidu odejdu pryč. Pokud mně někdo zastaví, tak jsem jedi a můžu si dělat co chci.
Holt výhody jsou výhody.
Usměju se a zamířím do VIP sekce, prohledat si tu hlavní, kde mimo jiné bude sledovat zápas i major s dalšíma pohlavářama. Tam si někde v rožku ustelu a začnu meditovat. A budu se soustředit i na stadion, abych s ním byl spojen. Takto budu až do chvíle, než dorazí obyvatelé kóje, kteří budou chtít sledovat zápas.
A kdyby něco, tak řeknu, že jsem se propojil s vesmírem a pátrám po mém cíli pomocí Síly! Stejně tomu nebudou rozumět...
A jal jsem se maximálního soustřednění.

[Jordi Linx]

Corullag, Curamelle:
Shledal jsi nakonec technickou sekci za bezpečnou a aby sis ověřil svůj závěr, tak jsi přistoupil k poněkud škodolibému testu. Vypnul jsi veškeré osvětlení v budově, abys jej posléze hned zapnul. Sotva jsi tak učinil, tak k tvé pozici dorazila čtveřice členů ochranky s připravenými blastery a baterkami, aby něco viděli. Chvilku na tebe mířili, než tě rozponali, stejně jako jsi jim oznámil svou totožnost a především své důvody. O remcání z jejich strany nebylo následně nouze, ale žádný trest nebo pokus o něj z jejich strany nepřišel, vyjma slov o tom, aby jsi takovou kravinu již neopakoval a nezpůsoboval tak chaos v hale.
Po této zkoušce jsi se přesunul do hlavní místnosti pro VIP, kde jsi se ponořil do meditace. Snažil jsi se do ní obsáhnout stadion a jen jsi naslouchal Síle.
Hlavou se ti míhalo několik obrazů, míst kde jsi na stadiónu byl, kdy se jeden objevil podruhé. A po chvilce znova. Viděl jsi sebe, jak hledíš do hlediště běžných diváků, které je zaplněné. Bylo narváno a měl jsi pocit, že tvůj cíl musí být někde tam ...
Přihraj!
probral jsi se a pohlédnul dolů na plochu, kde se začala rozcvičovat družstva před zápasem. Letmá kontrola času prozradila, že ti zbývá asi patnáct minut a publikum se začínalo pomalu plnit, jenom tahle místnost byla prázdná. Mohl jsi chvilku sledovat, jak si hráči mezi sebou přihrávají s balonem, stejně jako přemýšlet, proč tě žádost o přihrávku, přes silné sklo, šum pomalu plnících se tribun a bzučení jednoho ventilátoru ve VIP místnosti vyrušila z meditace.

[Pear]

Corullag, Curamelle:

Paráda, čím dál tím lepší...a vono to ňák dopadne, ty vole...
Zvednu se ze země lehce zmatený a podívám se na hřiště, kde se už hráči zahřívali a připravovali na velký festival.
Přihraj...
Ačkoliv nejsem úplně sportovní charakter, nemůžu popřít, že bych si s nima nyní nezahrál. Ale nemohl jsem, neboť na mně stále čekala práce. V mysli jsem měl stále jedno slovo, které mně probudilo a nějákým způsobem to pro mně bylo důležité.
Nálož v míči? To snad ne, v tom bude určitě něco jinýho, tak stereotypní snad ten atentátník nebude...
Za patnáct minut všechno propukne a už bude záležet pouze na mně, jak to dopadne. Síla mi napověděla, že můj cíl se skrývá někde v hledišti, já osobně jsem si tím ale nebyl nejjistější, protože Síla nebyla vždy nejpřesnější, alespoň co se týkalo mých vizí. Pokrčil jsem ale pouze rameny a vydal se mezi lidi, sledovat zápas s fanoušky.
Konkrétněji na místo, které se mi objevilo ve vizích, neboť když už se ve vizích něco objevilo, měl jsem tendenci se na to upnout víc, než bylo zdrávo. Pro všechny případy jsem si připoměl jednu věc.
A vono to prostě ňák dopadne, ty vole...

[Jordi Linx]

Corullag, Curamelle:
Ze své meditace a obrazů, které jsi v ní mohl vidět, sis vyvodil určité závěry, na jejichž základě jsi nyní vyrazil přímo do hlediště. Nijak jsi nedbal na to, že máš na sobě svoje pomuchlané roucho a bez rozpaků jsi vešel mezi diváky. Postupně jsi se prodíral do míst, které jsi předtím viděl, ale houstnoucí dav ti to rozhodně neusnadňoval. Až nyní sis uvědomil, že se dereš na hlavní tribunu, kde jsou tisíce, v pasáži kam jsi mířil ty, stovky, bytostí.
Mohl jsi se zkusit prodírat mezi jednotlivými lidmi a snažit se hledat od bytosti k bytosti, ale to by trvalo docela dlouho a tvoje cesta do současného pozice si vyžádala většinu z času zbývajícího do zahájení zápasu. Na velkých obrazovkách se už začalo s přenosem a hlavní atrakcí byly záznamy z minulých zápasů. Většina záznamů byla označena nadpisem Ball-Cam a ty jsi mohl vidět hru z pohledu míče. Bylo to úchvatné až děsivé - rychlé přelety, výrazy hráčů z blízka a tvrdé dopady o stěny, zem a mnoho dalšího. Ruch v publiku pomalu začínal nabírat na obrátkách, jak se většina soustředila na záznamy a fandovské oblečení všech jedinců před tebou ti situaci nijak neusnadňovalo. Navíc se občas někdo zvedl, ukázal ti záda a odešel, jen aby někdo jiný přišel. Počet volných míst byl už jen sporadický.

[Pear]

Corullag, Curamelle:

Tak tohle bych si zahrál!
Uznale jsem pokýval nad záznamy zápasu. V Chrámu nic takového není. Nebo jsem si toho nevšiml, sportovní typ jsem ale opravdu nebyl. Jediná aktivita bylo cvičení s bičem. A ve volném čase jsem nebyl zrovna nejaktivnější. Další věcí, která zvedala můj zájem o tento sport byla samotná účast na tomto festivalu. Být mezi těmi všemi lidmi byl pro mně úplně nový pocit, prodírání davem jsem si tedy přímo užíval. Bylo to takové menší spestření dne, taková malá vyjímka, která mi opět zpříjemnila pátřání po atentníkovi. Pohlcen atmosférou, ani jsem si neupravil roucho, říkal jsem si proč vlastně.
Už tím rouchem upoutávám pozornost, jestli je zmuchlané nebo ne, je to jedno.
S tou pozorností to ale nebylo tak definitivní. Lidi se přímo přebíjeli, kdo bude vypadat více jako jejich oblíbený tým, často to však vypadalo směšně.
Jak jim ale asi připadám já?
Zatřepal jsem hlavou a usadil se na jedno z volných míst, které tu zbylo. Ohlédl jsem se dokola, jak to tu vypadá, nicméně většinu času jsem hleděl do hřiště.
Nejpříjemnější, a bohužel nejdelší část vyšetřování...čekání...
Podíval jsem se, kdo kolem mně sedí a začal se soustředit na všechno, na co chapadla Síly dosáhly. Bylo to k neuvěření, ale opravdu jsem si usmyslel pouze sedět a čekat na příležitost.
Můj způsob práce je opravdu neskutečnej...

[Jordi Linx]

Corullag, Curamelle:
Vědom si toho, že prodírání se dál nemá výrazného smyslu, jsi se posadil na jedno z volných míst a rozhodl se natáhnout k Síle. První vjem tě však doslova zavalil a přemohl,a ž se ti zamžilo před očima - začal jsi totiž najednou vnímat tisíce různých i podobných pocitů z tisíců míst najednou. Všechno v takovém množství, že jsi nemohl rozpoznat vůbec nic a byl jsi rád, že se ti jen zamotala na chvíli hlava. Snaha o vnímání snad všeho v okolí v plném rozsahu se tedy rozhodně nejevila jako ten z nejvhodnějších nápadů.
Na hřiště mezitím začala za bouřlivého potlesku diváků nastupovat obě soutěžní družstva, která přiváděl rozhodčí. Nejprve všechny hráče zavedl doprostřed, kde následoval hod kreditem na výběr strany či balónu, aby si kapitáni družstev až příliš silně potřásli rukama a vrátili se ke svým hráčům. Hned na to začali hráči Fwillsvingu nadšeně tancovat jakýsi rituál, který mnoho diváků okolo tebe přiváděl do varu. Sehranost hráčů, projevující se v synchronních podupech, budila místy až posvátnou hrůzu. Corelliané tomu jenom posměšně přihlíželi a na jejich arogantní názor na tenhle "taneček" jsi nemusel ani použít Sílu, jen dobře sledovat výraz jejich tváří. Hráči se posléze už stavěli k zahájení hry, když rozhodčí ještě letmo zkontroloval balón a předal ho týmu, který si jej vytáhl v losování - Fwillsvingu.
Letmo jsi pohlédl do publika nad tebe, aby jsi spatřil známou tvář zpoza civilní oblečení - byl to ten muž, který ti předtím prchnul z kantýny.
Promiňte pane, ale sedíte na mém místě.
ozval se z před tebe trochu nervózní hlas muže-fanouška Fwillsvingu, který před tebou nejistě držel svůj lístek jako důkaz své pravdy.

[Pear]

Corullag, Curamelle:

Aha, viď...AHA!
Pověděl jsem posměšně a rozesmal se nad jeho existencí, která byla tak ubohá, jako můj přístup k tomuto případu. Ani jsem se z místa nezvedal a dál sledoval uváděcí ceremoniál dole na hřišti.
Tohle bude akční hra, přece jenom se mi ta cesta mezi fandy vyplatila...
Znovu jsem si vzpoměl na tu spoustu emocí, kterou jsem pomocí Síly uzřel, nyní jsem byl však na to připraven a už se mně to nezmocnilo jako předtím. Pocit to byl ale zvláštní, můžu s klidem v duši říct, že takovou sílu emocí, nahromaděných na jednom místě ještě neviděl a tento zážitek byl zrovna jeden z těch, na který jen tak nezapomenu.
Sledoval jsem pilně hru a přemýšlel, jak by asi mohl být proveden útok. Nepřišel jsem na nic.
Sranda kámo...
Obrátím se na něj jako také velký fanda Fwillsvingu a plácnu si s ním. Podívám se na lístek, co drží v ruce. DOkáži využít svých reflexů, abych vytrhl lístek z ruky a roztrhám ho.
Vidíš kámo, už nesedíš, vyřešeno, teďka padej...
Využiji trochu hooligánských metod, abych si připravil základnu pro další kroky mého plánu.
Snad se neporvou...
A dál seděl, sledoval a čekal.

[Jordi Linx]

Corullag, Curamelle:
Svého 'známého' jsi se rozhodl ignorovat a věnoval ses fanouškovi, které se tě zdvořile snažil upozornit na to, že jsi zasedl zrovna jeho místo. Jenže ty jsi neměl ani v nejmenším na mysli jakékoliv opouštění této pozice a rozhodl jsi se podle toho i jednat. Tvoje slovní komentáře hned z počátku neměly úspěch a mohl jsi postupně cítit rozčilení muže před tebou. Když jsi se však natáhl k Síle, aby jsi rychle vyškubnul a hlavně znehodnotil jeho lístek,tak se nestačil divit.
Co to?
zamrkal překvapeně a nechápavě divák a tvůj následný komentář ho dorazil. Povedlo se ti odhadnout, že se nejedná o nějakého výrazného rváče a hlavně, že se o nic podobného ani pokoušet nebude.
Budu si stěžovat!
odpověděl po chvilce rozezleně muž, když si uvědomil situaci, zmateně posbíral zbytky svého lístku a vyrazil hledat některého z organizátorů, aby u něj podal svou stížnost.
Když byl muž pryč, tak jsi se mohl dál začít věnovat hře, která se chystala začít. Jako první rozehrával Fwillsing a to sérií krátkých a přesných přihrávek po zemi. Jenže Corellianští obránci zastavil postup soupeře již za půlkou a po několika tvrdších zákrocích, které ocenila patřičná část publika se Corellianští již hnali za balónem kupředu. Celá akce skončila u hráče s číslem sedm, který tvrdě vypálil svou pravou nohou na branku soupeře. Gólman však s vypětím všech sil balón vytlačil. Při další krátké obhlídce publika jsi mohl zjistit, že dresů tohoto corelliana je mezi fanoušky více než kterýchkoliv ostatních. Na obří tabuli rychle proběhl krátký spot s podobiznou tohoto hráče, který ti byl svým způsobem podezřelý.
To je v tahu, jestli toho pakoně neubráníme. Je to ku*va dobrej hlavičkář.
poznamenal někdo v tvé blízkosti a na monitoru se zrovna aktivovala Ball-Cam slibující úchvatný záběr z chystané situace. Krátký pohled na tvého 'známého' z kantýny ti mohl prozradit, že doposud jen v klidu sledoval hru.
-----------
Pozn.: Limmie je něco jako fotbal, jen s trochu tvrdšími pravidly.

[Pear]

Corullag, Curamelle:

Si di, viď!
Prohodil jsem za chlapíkem, a vůbec jsem se o něj nezajímal.
Jo, sem dobrej, Akorát si mohl odpustit tu poslední poznámku, ale co, vole, ten sráč si nikam stěžovat určitě nepůde.
V klidu jsem si tedy začal užívat hru, která příjemně probíhala v odpovídajícím standartu. Fwill se dal sice do tempa a pomalu se probíjel kupředu, bohužel (nebo bohudík) Corellia zabránila díky dobře mířeným zákrokům dostat se soupeři do šance a už sama rozjížděla pěknou akcičku.
Najednou jsem cítil, jak se nadšení publika stupňuje, souměrně s balonem, blížícím se k číslu sedm. Míč kopl neuvěřitenou sílou přímo na bránu a golman si hlasitě odfrkl, když si po mírném knockoutu z úderu balonu ověřil, že střelu skutečně vykryl. Gesta zklamání byla na místě, a to u většiny diváků, kteří měli dres s jeho číslem.
To bude jeho cíl...
Jeho podíl na hře bude rozhodně obrovský, a jeho hraní či nehraní může rozhodnout celý zápas.
Chlapi, kdyby po tom volovi někdo hodil granát místo míče, tak je ho celkem prdel.
Promluvil jsem na zdroj onoho komentáře a pokračoval jsem ve sledování hry, stejně jako můj starej známej.
Dyť sem to říkal...