3. Mise pro Dash Spience(Alpha-63 'Dash')

[Jordi Linx]

G9 Rigger, Vesmír:
Do startu opravdu nezbývalo mnoho a motory samotné za chvilku pořádně zahučeli, až to mohhlo někoho necvičeného vyděsit. Hukot se však po chvíli sklidnil a z řevu přešel do jakéhosi běžného hučení, i když stále nesrovnatelného s tichými motory LAAT/i, alespoň ve srovnání s tímto strojem. Komanda se po chvilceusadila a začala se věnovat prohlídkám svých zbraňí, kterými byli výhradně modely DC-17m a připadlo ti, že tyto zbraně pucují s jakou zvláštní hrdostí, ale dokud zůstali u pucování svých hraček, tak jsi se rozhodl je nevšímat a bloumal jsi o možných nástrahách, které vás čekají. Na chvilku tě poté opět přerušil zvuk motorů, tentokráte však hypermotorů, které na tvůj vkus taky hučeli nějak divně, ale dle všeho plnili svůj účel v rámci potřeby. Tichou atmosféru během krátkého letu hyperprostorem(kterým oněch dvacet minut opravdu bylo) nikdo nebo nic nenarušoval, takže nové vzrušení přinesl až jeden z pilotů, který vykoukl chilku poté, co jste dorazili na místo.
Jsme na místě, Alpho-63 čekáme rozkazy. Vše je dle posledních informací, spousta trosek a jeden relativně celý křižník.
pronese nejspíše druhý pilot, který vykoukne a čeká na tvou reakci.

[Dash Spience]

G9 Rigger, Vesmír:

Zaposlouchal jsem se do zvuku motoru.BYl tlumen helmou ale přestu mně ten zvuk celkem uklidnoval.Ač to nebyl ten na jaký jsem byl zvyklý.Podíval jsem se na komanda s jakou pečlivostí kontrolují zbraně.Sice jsem to už dělal, ale pečlivosti a jsitoty na takovéhle misi není nikdy dost.Trhnutí oznámilo vstup do hyperu.Skončil jsem s kontrolou zbraní a zase neměl co dělat.Začal jsem přemýšlet nad tím snem.Bylo to podivné.Nevěděl jsem jak si to mám bvyložit.Obvykle se my moc sny nezdáli takže jsem nevěděl co to mělo znamenat.Mně se nikdy nic takového nestalo taky jak by mohlo.
Nemohla by to být jedna s Jangových vzpomínek?
Něco co se mu stalo a spolu s jeho geny se my to přeneslo do mysli a náhle se to objevilo.Nevěděl jsem jak si to vyložit ale přiklonil jsem se k tomu že je to jedna s Jangových vzpomínek.Z mých úvah mně vyrušil hlas pilota.Ani jsem si nevšiml že jsme vystoupili z hyperu.
Výborně pokračujte ke křižníku a navedte lod k jednomu z průlezů na zádi u motorů.Pak pokračujte dle zadaných rozkazů.
Odpovím pilotovi a rychle rukama přejíždím po výstroji jestli my něco nevypadlo.Doufám že zjsitím co se s tím křižníkem stalo.

[Jordi Linx]

G9 Rigger, Oblast zničené flotily:
Druhý pilot si vyslechne tvůj rozkaz a vrátí se do kajuty, aby se váš transport dal znova do pohybu, tentokráte dle tvých posledních rozkazů. Loď se několikrát trochu naklonila, než po chvíli motory opět utichli a druhý pilot znova vykouknul.
Jsme na pozici, pane. Čekáme na další rozkazy a můžete kdykoliv vystoupit přetlakovou komorou a zamířit do vaší pozice, pane.
pronese a pozornost komand se upře směrem k tobě, protože jsi byl oficiálně vedoucím této mise a tedy tvé slovo mělo největší váhu, což vlastně možná mělo i svůj vliv na to, že se komanda doposud zdržovala jakýchkoliv poznámek vůči tobě. V té době už také skončili svoji přípravu a byli kdykoliv připraveni vyrazit do mise, čekajíc tvého rozkazu, stejně jako oba piloti. Pokud jsi tedy chtěl říct něco jiného kromě běžných rozkazů, tak nyní jsi měl možnost.

[Dash Spience]

G9 Rigger, Oblast zničené flotily:

trochu to s náma házelo ale tak s tím jsme počítali.Pomalu jsem oddechoval a psachicky se připravoval na svou další misi.Když pilot vykoukl vstal jsem a připravil se k odchodu.Podívám se na komanda jak sedí připravená kdykoli zasáhnout.Jistě se jim ted honí hlavou jak mně ztrapnit nebo něco podobného.
Pánové vím že doma na Kaminu mezi jednotkami ARC a RC panuje rivalita, ale tady nejsme na Kaminu.V boji nechci žádné zbytečné hrdinství.Prostě splníme úkol a vrátíme se všichni domů.Hodně štěstí.
Poté se otočím k pilotovi.
Odvezte komanda dle rozkazů a pokračujte poté také podle rozkazů jenž jste obdržel nemám pro vás žádné speciální rozkazy.
Sdělím pilotovi a zamířím ke komoře abych se mohl dostat do acclamatoru.Přidal jsem dokroku protože jsme se tu zdrželi víc než bylo nutno.Ted už záleželo jen na tom...co si na nás separatisti připravili.ZAvřu přetlakovou komoru a připravím se na vstup do vesmíru.Otevřel jsem přetlakovou komoru a zapnul jetpack a pomalu se sunul kupředu k průlezu dovnitř do acclamatoru.Byl to zvláštní pocit vznášet se takhle ve vesmíru.Podíval jsem se kolem sebe a všude byli hvězdy a trosky.Přichytil jsem se na acclamatoru azačal lézt dovnitř.Rigger se začal postupně vzdalovat směrem k hangáru.

[Jordi Linx]

Poškozený Acclamator, Průlez u motorů:
Během času, kdy jsi se pomalu s pomocí jetpacku posouval směrem k tvému průlezu, jsi si mohl všimnout, že G9 Rigger zastavil blíž k pravé straně trysek, takže se dovnitř dostaneš nejspíš průlezem u pravé trysky. Jakmile jsi se přibližoval, tak jsi jej začal zrakem vyhledávat, aby jsi mohl nabrat přímější směr přímo k němu a nemusel tak provádět korekce na poslední chvíli, což by tě mohlo stát hodně paliva v jetpacku. Díky pečlivému prostudování plánu ti to však netrvalo dlouho a o několik vteřin později jsi setrvačností doletěl přímo k vstupnímu panelu. Byl zavřený na typický ovládácí kód a posléze ještě manuálně dotažený, přičemž jsi musel otevřít oboje, aby jsi se dostal dovnitř. Nohou jsi se zaklínil o nejbližší výstupek a odendal jsi kryt ovládání, kde jsi zadal tlačítko pro vstup a vyťukal 25-ti místný republikový kód pro vstup. Jenomže po jeho potvrzení se nic nestalo, žádné uvolnění elektrických zámků, žadné rozsvícení kontrolek signalizujících otevření elektronické pojistky. Stisknul jsi tlačítko reset a zadal celý kód znova, aby se ti dostalo stejné odezvy, jenže za dalších pět vteřin ovládání úplně zhaslo s tím, že elektronický zámek je stále zavřený.

[Dash Spience]

Poškozený Acclamator, Průlez u motorů:

Přichytil jsem se a prohlédl si uzávěru.Normální, jak jsem čekal přesunul jsem se blíže k zařízení do kterého se zadává kod.Nachvíli jsem se zastavil a začal zadávat.
AZ0189BY0279CX0369DW2385R
Probíhalo my hlavou zatímco prsty jezdili po zadavači kodu.Poslední znak a potvrdit.Dveře zůstali zamčené.
Mněl jsem s tím počítat.
Zadám heslo zkusmo ještě jednou jestli jsem se nesuknul v nějakém čísle, ale dveře stále nic.Mohl bych to zkusit k dalšímu průlezu ale to by byla pitomost.Protože pokud někdo změnil zámek jistě si dal tu práci a změnil h ovšude.
Ale co dál?
Podívám se na zásoby kyslíku.Pokud bych mněl dost kyslíku zkusil bych zámek dekodovat pomocí datapadu.Něco bych v něm myslím mněl mít abych dekodoval zámek.Pokud mám kyslíku málo zkrátka ty dveře budu muset vyhodit.

[Jordi Linx]

Poškozený Acclamator, Průlez u motorů:
Překontroloval jsi si svoje zásoby kyslíku a s potěšením jsi zjistil, že tvoje nádrže jsou prakticky úplně plné, tedy se nemáš čeho obávat. Upustil jsi tedy od svojí počáteční myšlenky na explozivní řešení, které by jenom prozradilo tvoji přítomnost a vytáhl jsi datapad, který jsi připojil k jedinému vstupnímu portu ovládací konzole a začal kmitat prstama po jeho ovládání. Přístup do systému otvírání ti netrval dlouho, protože se nejednalo o nijak složitý systém a ti jsi navíc věděl, co přesně je potřeba udělat. Dostal jsi se až k základním příkazům a vyžádal jsi si otevření dveří, ale nic se nestalo. Tedy skoro nic, dveře se sice nehli ani o kousek, ale na datapadu se ti objevila chybová hláška:

Kód: Vybrat vše

Přístupová chyba. 
Komunikace s ovládáním zámku selhala.
Možné důvody: Mechanické poškození, Přerušené vedení příkazových vodičů, Poškození řídící jednotky dveří.

Nyní tedy bylo jasné, že chyba nebyla v tebou zadávaném kódu, ale v samotném řízení otvírání dveří.

[Dash Spience]

Poškozený Acclamator, Průlez u motorů:

Po zjištění, že kyslíku je dost jsem se pustil do nabourávání ovládání dveří.Explozivní řešení nechám asi až na dobu kdy nebude jiného zbití.Prsty se rozkmitali po ovládání datapadu.Nebylo my tady zrovna příjemně.Pocit, že několik kroků odemně je volnost vesmíru kde bych během několika hodin zhruba zemřel my nedělala dobře.Zintenzivnil jsem své snažení a pracoval na probourání se do dveří.Konečně jsem našel ovládání a spustil.
Jakto že se nic nestalo?
Proletí my hlavou a ryychle se podívám na datapad.Tabulka se zprávou mně zrovna nepotěšila.V té chvíli my po zádech přejel mráz.V té chvíli bezmoci jsem zkusil zalomcovat s dveřma jestli náhodou nepovolí.BYlo to sice takové nejlépe řečeno zbožné přání, ale kdyby povolili nebyl by problém.Pokud se dveře neotevřou zkusím najít ještě nějaké nouzové otvírání nebo něco na ten způsob, ale ne moc dlouho budu se asi muset přesunout k dalšímu průlezu takže budu potřebovat zásobu vzduchu.Pomalu se začnu soukat k druhému průlezu.Stále se přidržujíc lodi abych nesklouzl do volného prostoru.

[Jordi Linx]

Poškozený Acclamator, Průlez u motorů:
Ke tvému očekávání ti nepomohl ani zalomcování průlezem, takže jsi se rozhodl k jednomu z posledních neexplozivních řešení. Cesta, která tě čekala až k druhému průlezu nepůsobila na první pohled příjemně, ale mnoho možností ti nezbývalo, takže jsi se pomalu vydal vpřed. Nejvíce znepokojující však bylo, že jsi v prostředním úseku své cesty musel překonat poměrně velkou část trupu lodě. Až k ní jsi mohl postupovat zhruba po rovině a tvůj občasný pohled pod tebe nebyl přlíš povzbuzující. Obrovská(v porovnání s tebou) výstup trysky motorů acclamatoru rozhodně nepůsobila příjemně, pokud by se mohla uvést do provozu každou vteřinou. I když jsi věděl, že to je více než nepravděpodobné, tak záhad okolo této loďi bylo dost a někde v podvědomí tě hryzala i varianta, že by s ní kdokoliv mohl chtít nyní odletět. Nyní ses na chvíli zastavil, protože jsi dorazil k prudce stoupající částí trupu, která z nadhledu vypadala tak trochu jako kormidlo, i když ve vesmíru by bylo úplně zbytečné. Letmá kontrola stavu kyslíku tě informovala, že jsi na tom úplně v pohodě a bylo potřeba se spíš zamyslet nad tím, jak překonat ono 'kormidlo'. A taky jestli spodem nebo horem, protože obě cesty mohli trvat zhruba stejně dlouho.

[Dash Spience]

Poškozený Acclamator, Průlez u motorů:

Škoda mohli jste povolit.PRoč někdy něco nemůže jít snadně? To furt musí být zamčený dveře? Nový jednotky nepřátel když dochází náboje?

Říkám si tam pro sebe naštvaně když se začínám soukat na druhou stranu k dalšímu průlezu.Blikne my hlavou jestli to náhodou taky není příznak počínajícího šílenství způsobeného samotou v tomhle velkém prostoru na tryskama motorů které můžou zapnou každou vteřinu a sesmažit mně na mastnej flek i když jsem někde nad nima pochybuju že bych unikl.

Sakra Alpho-63 nekecej a šlapej.

Proletěla my hlavou hláška jednoho z instruktorů na Kaminu když jsem nadával na špatné podmínky ve vícviku a že já nadával často.Hlavně tehdy když to byl terén po kterém jsem musel čistit brnění.Tuhle práci jsem nesnášel.Vrátil jsem se myšlenkama zpátky na lod a přidržujíc se trupu Acclamatoru jsem poostupoval kupředu.Došel jsem ke "kormidlu".Přemýšlel jsem kudy. KDyž to vemu spodem je možnost že se lod nějaký vychýlí a já odletím bůh ví kam.Už jen pohled dolů my nedělal dobře proto jsem se rozhodl že se pokusím vylézt nahoru.Stavy kyslíku byl v můj prospěch naštěstí.Podíval jsem se nad sebe a začal lézt přes kormidlo na druhou stranu.

[Jordi Linx]

Poškozený Acclamator, Průlez u motorů:
Po chvilce rozmýšlení jsi se vydal horní cestou, kdy jsi si všiml místa, kde by ses mohl nahoře chytit. Aby sis urychlil čas, tak jsi se správně nasměroval, pořádně odrazil od pevné plochy acclamatoru a nechal se unášet vesmírným prostorem dokud se ti nepovedlo zachytit onoho výstupku. Po celou dobu jsi měl připraveny ruce na ovládání jetpacku, kdyby jsi se nějak neočekávaně vychýlil, což se však nestalo. Když jsi byl nahoře, tak jsi měl unikátní pohled na obě strany, kde byli umístěny trysky motorů a působilo to vzhledem k tvé velikosti značně impozantně. Dopřál jsi si jeden hlubší nádech a vydal jsi se tentokrát směrem dolů, což ti nebylo zase tak příjemný, ale hlavně směrem k průlezu, který jak jsi doufal, bude funkčnější, než ten předchozí. Protože jsi byl tentokrát při cestě značně opatrnější, tak ti trvala mnohem déle, ale nakonec si k průlezu přecejen dorazil. Ještě než jsi mohl cokoliv dalšího udělat, tak jsi se ohlédl do nejbližšího shluku trosek, kde se ti zdálo, jakoby se něco zalesklo, ale při podrobnějším prozkoumání jsi nic neodhalil a záblesk se už neopakoval. Bylo dost možné, že to byl jenom kus kovu z rozstřílených loďí, jenž náhodně odrazil paprsky nejbližší hvězdy směrem k tobě.

[Dash Spience]

Poškozený Acclamator, Průlez u motorů:

Podíval jsem se nahoru a zhluboka se nadechl.Podíval jsem se na výstupek za který jsem se chtěl chytit a odrazil jsem se.Pomalu jsem stoupal vzhůru.Ruce jsem měl připravený na spousti jetpacku.Nebyl to příjemný pocit.Stoupal jsem vzhůru a počíal každý centimetr, který mně dělil od úchytu.Chytnul jsem se a začal rychleji dýchat.Pořádně mně spadl kámen ze srdce.Vylezl sjem nahoru a rozhlédl se po ,,okolí".Obří motory oproti mně malé tečce v porovnání s velkýmy motory.Pohled to byl možná impozantní, ale já neměl čas.Vyhoupl jsem se nahoru a začal se spouštět dolů.Šel jsem čelem ke stěně abych se mohl případně zachytit kdybych měl nějaký problém.V klidu jsem se dostal až dolů.Bylo to cesta, která se vlekla hůř jak hodiny úmorných vícviků a pochodů.Myslel sjem si dříve že se nebojím jen tak něčeho.Tohle už snad nikdy nebudu muset opakovat.Šel jsem pomalu a dlouho, ale naštěstí všechno dopadlo dobře pro mně v celku.Ohlédl jsem se a viděl sjem jak se v troskách něco mihlo.

Sakra co to bylo? Nemohla to být lod, sonda, kamera...nebo něco podobnýho?

Letělo my hlavou.Ted na to nebyl čas.Hlavně záblesk se neopakoval tak to v klidu mohl být jen odlesk trosek.Doufal jsme, že to nebylo nic nebezpečného.Otočil sjem se zpět k průchodu abych se dostal dovnitř.Pokud nepude ani tenhle budu holt msuet jít dovnitř trochu akčněkc než jsem chtěl.

______________
Jordi srry případně za kvalitu ale dlouho jsem nepsal

[Jordi Linx]

Poškozený Acclamator, Průlez u motorů:
Ještě předtím, než jsi se pustil do otvírání průlezu, tak jsi ho zkoušel chvilku hypnotizovat pohledem, aby už několik vteřin poté byl odendaný kryt a ty jsi tak měl volný přístup k zadávacímu zařízení. Vybavil sis 25-ti místný republikový kód a v rychlém sledu jsi jej zadal, aby jsi se pak netrpělivě podíval na kontrolku. A ona se opravdu rozsvítila, jenomže k radosti ti scházel fakt, že svítila červeně. Jediné štěstí, že vesmírem se nenese žádný zvuk, jinak by tvoje doletěli až na Coruscant. Po chvilce nadávání jsi se uklidnil a zkusil zadat kód znovu a pomaleji. Konečně se rozsvítilo zelené světlo a povolili elektrické zámky dveří. Úlevný výdech následovalo pevné zapření se o výstupek, aby jsi mohl ručně povolit dveře, které šli z počátku hodně ztuha. Když jsi otevřel i mechanický záměk, tak se ti konečně otevřel průlez dovnitř, kterým jsi bez váhání vstoupil. V přechodové komoře jsi za sebou dveře zase zavřel a opětovným vyťukáním kódu jsi spustil přetlakovou funkci komory. I zde proběhlo vše v pořádku a ty jsi konečně mohl vstoupit na palubu. Vylezl jsi v malé údržbářské šachtě, která za zavřenými dveřmi ústila do hlavní záďové chodby, která byla hodně široká. Zdejší osvělení se adalo označit jako nouzové, protože jsi zahlédl i větší světla, která byla zhaslá a hlavně svítící světla byla zbarvena do červena.

[Dash Spience]

Poškozený Acclamator, Průlez u motorů:
Sledoval sjem průlez dobrou půlminutu.V hlavě my nabíhali ne moc pěkné verze toho co se může stát když se ten průlez neotevře.Sundal sjem kryt ze zadavače a prsty se my začli míhat po zadávacím zařízení.V jedné chvíli jsem musel tak hrozně kýchnout, že když jsem si kýchnul tak jsem asi přejel prstem po špatném symbolu.25tý znak a ,,enter".Byla to skoro věčnost co se ta kontrolka rozsvítila.Bohužel pro mně červeně.

Cože? To si ze mně ty kráme rezavá děláš srandu? U hutta, že zrovna já su takovej oblíbenec a musím tu trčet.

Začal jsem se vztekat do helmy.Řval jsem asi pekelně pač my z toho v helmě drnčely uši.Ještě že je kolem mně vesmír.Jinak by to slyšela i ta jedi Allie pod kterou v současné době spadám.Za tuhle misi jsem jí byl fakt vděčný.Uklidnil jsem se a začal vytukávat znova.Pomalu v klidu symbol po symbolu jsem naházel ten kod do konzele a potvrdil.Naštěstí ted už se ta kontorlka rozsvítila a jáí se mohl dát do otvírání dveří.Našel jsem si vhodný výstupek za který jsme se nohama zachytil abych měl volné ruce a zatáhl za dveře.Šli dost blbě.Bylo my jasný že je asi moc často neotvírají.Nakonec jsme si s nima poradil a viděl cestu dovnitř Acclamatoru zalila mně blaženost.I kdyby ted tam na mně čekala celá armáda, tak mám aspon konečně pevnou půdu pod nohama.Zavřel sjem za sebou a pomocí kodu jsem spustil přetlakovou komuru.Modlil sjem se at aspon zatím všechno funguje jak má.Vstoupil jsem na palubu Acclamatoru v ponuré náladě, ale tak naštvaný, že bych si troufl na celou federaci sám.Šachta nebyla nic moc, ale co jsem taky mohl čekat.Podle plánu budu asi muset vylézt ven a dát se do strojovny.Chtěl jsem prvně zkontrolovat motory než se vydám na můstek a spojím se s komandy.Přeci jen pokoušet se odsud dostat bez motorů by šlo blbě.Zkontroloval jsem nabití DC-15ky a obou DC-17tek.Dělal jsem to vlastně už jen z rutiny, ale náhoda je někdy vrtkavá.Osvětlení nebylo nic moc, ale k tomu abych byl mín vidět si myslím postačí.Stejně pokud někdo sedí ulodních senzorů tak už o mně musí vědět.Otevřel jsem dveře od šachty a rozhlédl se na obě strany jestli je čistý vzduch.Po té jsme vyrazil opatrně u stěny s nastraženými smysli kupředu ke strojovně.
[/u]

[Jordi Linx]

Poškozený Acclamator, Průlez u motorů:
Po vesmírném dobývání dovnitř acclamatoru jsi konečně zase cítil pevnou půdu pod nohama a alepoň z tohoto hlediska se cítil lépe. Po chvilce uvažování jsi si jako svůj první cíl cesty vybral strojovnu, která byla asi vzhledem k tvé pozici taky nejblíže. Opatrně jsi vykouknul do hlavní chodby, kde jsi v nouzovém osvětlení nikoho nespatřil a mohl tedy vyrazit dál. Chodbou jsi opatrně postupoval v před a dle plánu acclamatoru, které sis vybavoval jsi mířil k pozici, kde jsi mohl tušit turbovýtah. Po odbočení do jedné vedlejší chodby jsi k turbovýtahu skutečně dorazil, ale jeho ovládací panel jasně signalizoval, že není v provozu. Zamyslel jsi se znova nad plány acclamatoru, které jsi si prostudovával a napadlo to několik možných cest dolů. Jedna byl nouzovou údržbářskou šachtou po žebříku, jedna po blízkém schodišti a jako třetí tě z nějakého důvodu napadla šachta hlavního reaktoru, který byl v prostředku loďi a jehož spodní část byla propojena se strojovnou.