Mise pro Funnyho: Cesta za poznáním

[Garth Devilman]

Chrám - pod povrchem

Mayo postupoval stále hlouběji a hlouběji. Skoro se zdálo, jakoby sestupoval po kamenných schodech. Podlaha se podle zvuku chůze všelijak vinula a točila, ale stále měla určitý směr a cíl. Recnot ostražitě sledovala pánův pohyb a krok. Její žluté oči ve tmě zářivě svítily a vytvářely tím představu malých, žlutých žároviček osvětlujících cestu. Svým způsobem to byla pravda. Recnot byla Mayovou opicí strážnou. Přítelem, mocným spojencem a společníkem za každé situace.

Vzduch kolem se začal najednou velmi rychle ochlazovat a cesta, která se jevila jako klikatá najednou dostala přímý směr. O kousek dále bylo možné slyšet kapky vody v pravidelném, kapavém rytmu. Zdálo se, že mladík zabrousil hluboko pod zem, ale ať už pravda byla jakákoli, rozhodně to tomuto tvrzení neodpovídalo. Vzduch pod zemí byl na vlas stejně dýchatelný jako v místnosti. Jediné co před Mayem stálo byla jeho cesta. Cesta za poznáním…

[Funny]

Yavin 4, Jedi Praxeum, Pod povrchem:

Několik minut jsem stále sestupoval po starých kamenných schodech hlouběji do podzemí chrámu. Nýbrž pod povrchem byla úplná tma, tak jsem si musel dávat pozor, abych nespadl. Štěstí, že mi žlutá očka Recnot, poskytovala alespoň slabý zdroj světla, za který jsem byl velice vděčný. Až nyní, kdy jsem byl zcela sám s Recnot, jsem si uvědomil, že mě bude následovat celý život, až do smrti. Úzká cesta, které se pár vteřin točila na pravou, nebo o chvilku později na levou stranu, náhle dostala přímý směr. Vzduch se v ten okamžik začal prudce ochlazovat a o pár kroků později jsem uslyšel pravidelné žbluňkání padajících kapek vody.
Zřejmě nějaký pramen pod povrchem.
Pomyslel jsem si krátce a poté se opět plně věnoval své cestě. Ačkoli bych měl být několik, možná i desítek, metrů pod povrchem, vzduch zde byl zcela stejný jako v místnosti nahoře, odkud jsem vyrazil na svou cestu. Nic, cokoli, tady nebylo jen má cesta, cesta na jejímž konci jsem podle slov mistra Skywalkera měl získat první část pro konstrukci svého světelného meče. Avšak já jsem cítil, že je to něco jiného. Cesta za poznáním sebe sama, budoucího Jediho. V ten okamžik, když jsem si uvědomil, co mě čeká, mi v paměti utkvěla myšlenka, na kterou nikdy nezapomenu.
Cesta za poznáním…

[Garth Devilman]

Chrám

Mayo kráčel dál. Pokud by šlo o test fyzické zdatnosti ve formě nachozených kilometrů, rozhodně by nebyl problém se splněním „kvalifikačního“ limitu. Recnot statečně nesla pánovo utrpení, ale za chvíli bylo jasně slyšet, jak na rameni spokojeně klíme. Samotné Mayovy kroky se staly spíše mechanickými pohyby otupělého stroje. Tekoucí voda působila jako přírodní anestetikum.

Mayo, Mayo, tak, jak to jde? Z komunikátoru se ozval poněkud ustaraný hlas Rinn. Její strach se mohl ještě prohloubit náhlý, chraplavý zvuk, který se rozlehl po jeskyni. Po bližším zkoumání však přišlo zjištění že se jedná o chrupkající Recnot.

[Funny]

Yavin 4, Jedi Praxeum, Pod povrchem:

Než mě vyrušila Rinn, tak jsem pod povrchem chrámu ušel jistě pár kilometrů, během kterých se nic zajímavého nestalo a také jsem úplně ztratil pojem o čase. Dokonce i Recnot na rameni usnula. Mé kroky se postupem času staly spíše mechanickými a povinnými, naprosté tichu narušovala jen tekoucí ticha. Když se z komlinku ozval trochu ustaraný Rinnin hlas, ihned jsem sáhl k opasku, odkud jsem komlink následně odepl.
Rinn, zatím je vše v pořádku. Nic zvláštního zde není, jen chodba, tekoucí voda, já a Recnot, která mimochodem usnula a teď mi chrupká na rameni. Pak se ozvu, tak se neboj.
Odpověděl jsem Rinn čekající s mistrem Skywalkerem nahoře v chrámu a pak připl komlink zpět k opasku. Během krátkého rozhovoru s Rinn jsem popošel o několik dalších desítek metrů dál pod povrchem starého massasiského chrámu, kde nyní sídlila akademie Jedi Luka Skywalkera. Nezastavoval jsem se a šel jsem stále dál, neznámo kam.

[Garth Devilman]

Chrám - pod povrchem

Cesta se zdála být jednotvárnou. Byť bylo jisté, že tato cesta má svůj účel, bylo by na snadné se ptát zdali je ten účel nějakým způsobem konstruktivní. Člověk, jako Mayo však i přes svůj mladý věk již činil spoustu rozhodnutí dalo by se říci beznadějných situací, že to takto snad ani nevnímal. Otázka trpělivosti a schopnost pohotově reagovat, byla jednou z jeho mnoha vlastností, a to i přesto zda o nich věděl či nikoli...

Cesta se najednou začala nepříjemně svažovat a nabírala na rychlosti. Hukot vody nepříjemně zesílil a vzduch se ochladil. Najednou Mayo šlápl na něco velice, mokrého a klouzavého. Než si stačil cokoli uvědomit zjistil, že závratnou rychlostí klouže po zádech dolů a řítí se do neznámé hlubiny. Slyšel Recnot, která hlasitě pištěla, kdesi za ním, což mohlo znamenat jen to, že mu musela někde spadnout, a teď se řítila někde v závěsu...

[Funny]

Yavin 4, Jedi Praxeum, Pod povrchem:

Už několik desítek minut jsem bez nějakého vyrušení šel pod povrchem Velkého chrámu, ale tak krátká doba se vůbec nedala srovnávat s tou, kdy jsem měsíce bloudil spodními patry Coruscantu. Najednou se cesta začala nepříjemně svažovat, hukot vody byl hlasitější, a i vzduch se ochladil. Po jednom z mých kroků jsem došlápl na něco neurčitého, velice mokrého a klouzavého. Než jsme stihl jakkoli zareagovat, už jsem se řítil po zádech dolů, což mě trochu znepokojovalo, nýbrž jsme už před pádem a následném nedobrovolném klouzání byl hodně hluboko pod povrchem. Slyšel jsem, jak za mnou hlasitě pištěla Recnot, jenž byla vytržena ze spánku, když mi při uklounutí spadla z ramene.
Jako bych ti neřikal, aby jsi se pořádně držela.
Poznamenal jsem k malé opičce řítící se někde v závěsu za mnou. Následně jsem za sebe napřáhl ruce a pokusil jsem se Recnot chytit do rukou dříve než dopadnu, protože pro Recnot by to mohl být tvrdý pád. Také jsem se připravil kdykoli bezpečně seskočit z tobogánu, který dřív, či později skončí.

[Garth Devilman]

Chrám - pod povrchem

Události nabraly věru pozoruhodně zajímavý spád. Nudná, pěší tůra se ze vteřiny na vteřinu stala projížďkou s nejistým koncem. Důvod byl prostý. Při současné rychlosti se totiž jen těžko dalo odhadovat, jaké následky případné „přistání“ bude mít. Ideální by samozřejmě bylo takzvané „přistání do měkkého,“ nicméně na to se logicky spoléhat nedalo. Mayo, který to vše velmi dobře věděl, si dal dohromady všechny pomyslné proměnné a raději se připravoval na druhou variantu tvrdšího dopadu. Hukot vody nepříjemně zesiloval. Recnot se vší silou zahryzla Mayovi do ruky a snažíc se se drápala vzhůru navzdory prudké jízdě...

Mayo? Ozval se v komunikátoru nejistý Rinnin hlas. Dej si pozor na pasti. Některé fungují, jako zkratky, některé jsou ale velmi nebezpečné. Fakt, že varování přišlo trochu s křížkem po funuse nebylo zrovna příjemným zjištěním. Z komunikátoru se najednou začala ozývat statická elektřina. Důvodů pro tento nový aspekt rovnice mohlo být celá řada...


________________________________________________________

Myslím, že není těžké uhodnout kdy jsem to psal že?

[Funny]

Yavin 4, Jedi Praxeum, Pod povrchem:

Stále jsem svištěl s Recnot v závěsu po tobogánu dolů a čím dál jsem byl, tím se hukot vody nepříjemně zvyšoval a vedl mě k jedné myšlence.
Hukot vody se zvyšuje, to znamená, že se zvyšuje i její spád, takže je docela možný, že tady budou vodopády a pod nimi nějaký jezírko, do kterýho bych mohl spadnout.
Doufal jsem alespoň v to, aby voda byla případně příjemně teplá, což se dalo vzhledem k podnebí Yavinu 4 očekávat. Náhle se mi do jednoho prstu na levé ruce vší silou zahryzla Recnot a snažila se po ní drápat vzhůru. Abych ji pomohl, tak poté, co se vydrápala až do mé dlaně, tak jsem ji pevně chytil, a i přes odpor vzduchu, přemístil na rameno, kde se mohla pevně chytit.
Teď se opravdu drž pevně!
Řekl jsem směrem k malé opičce a následně se z komlinku ozval Rinnin hlas s radou, která však přišla trochu pozdě.
Už jsem si všiml.
Pomyslel jsem si a chtěl jsem to říct také Rinn, a proto jsem k opasku přiložil ruku, abych vzal do ruky komlink. Ale najednou se z něj začala ozývat statická elektřina, a tak jsem s rukou raději rychle ucukl. Důvodů pro tento nový aspekt mohlo být mnoho, ale nejpravděpodobnější mi připadalo buď nějaké elektromagnetické pole, nebo ruda v půdě nade mnou, jenž ruší signál, avšak to by se v jejím složení musela objevit až nyní.

[Garth Devilman]

Chrám - pod povrchem

Kdekdo by řekl, že za to můžou vitamíny, ovšem ti prozaičtější by tvrdili, že se prostě jednalo o zázrak. Popravdě řečeno nebylo by jisté, kdo by z nich by v takovéto konfrontaci názorů uspěl se svým argumentem. Pokud by se za správnou výživu dala označit Huttská po1évka, pak by vše bylo bez problémů. Ovšem ruku na srdce. Recnot je opice, která má pod čepicí. Tudíž by vášnivá debata skončila buď mlčenlivou a smířlivou remízou nebo poněkud výmluvným řinkotem stolů a židlí…. Zkrátka a dobře: Rychlost se neúprosně zvyšovala. Recnot drápající se po Mayově ruce nakonec dosáhla úspěchu. Navzdory gravitaci a všem možným zákonům i ne-zákonům se jí podařilo vydrápat se po Mayově ruce až k němu na hruď. Za což pravda nejvíc asi utrpěla Mayova kazajka, to by se samo o sobě dalo považovat za poněkud menší zlo…

V momentě největší úlevy najednou kýžený klid zmizel, jak mávnutím kouzelného proutku. To v momentě, kdy Recnot vydala zvuk podobný výkřiku. Naše dvojice se řítila do ne zrovna vábné vodní propasti. Pod nimi ve předu zela vodní propast, zatímco nad nimi trčela záchrana v podobě zpustlého praporu na skalním výstupku…

[Funny]

Yavin 4, Jedi Praxeum, Pod povrchem:

Recnot se z ramene, kam jsem ji přemístil, ještě vydrápala na mou hruď, kde se zřejmě mohla zachytit lépe. Nejvíce poškození utrpěla má kombinéza, ale to nyní nebylo důležité. Stále jsme svišťěli dolů, a když jsem si mohl konečně oddychnout, protože Recnot byla v relativním bezpečí, tak právě vydala zvuk, který značně připomínal výkřik. Hned, jak jsem spatřil nepříjemně vypadající vodní propast, bylo mi jasné proč křičela. Přímo před námi končil tobogán a pod ním byla jen vodní propast, zatímco nad ním záchrana, tedy skalní výstupek a na něm zpustlý prapor. Rozhodl jsem se nic neriskovat, a tak jsem uložil Recnot do kapsy, aby nevypadla. Poté jsem se přikrčil a vyskočil ke skalnímu výstupku, abych se zachytil praporu, či hrany výstupku, ze kterého bych se vytáhl nahoru. Svůj skok jsem se také pokusil posílit Sílou, jak mě to učila Rinn.

[Garth Devilman]

Chrám – pod povrchem

Jak souvisí mysl a zákony fyziky? Myšlení a duševní síla jsou zcela odlišné světy pro obyčejného člověka. Nejhorší na světě je zjištění, že na světě existuje něco víc, než zavedené pořádky. Toto všechno musel Mayo vzít v úvahu. Ačkoli on sám již vesměs byl před tenhle fakt předveden, ještě nikdy něco takového nepoužil v tak velkém rozsahu. Je velice těžké věřit něčemu, co je v podstatě v praxi nemožné, ale ještě těžší je věřit sám sobě. Sebedůvěra a dosažení cíle jdou spolu vždy ruku v ruce.

Mayo se v poslední chvíli odrazil a skočil. Jediné co vnímal byl lehký vánek, hukot vody a Recnotino pištění. Nebylo jisté, zda ten zvuk souvisel s dávkou strachu nebo spíše adrenalinu. Mladík instinktivně natáhl ruce a právě včas, aby se chytl okraje výstupku. Visel mezi praporem a výstupkem. Jediná možnost, která byla možná bylo zapřít se nohama a zkusit se vytáhnout. Hrozilo však riziko, že prapor se pod Mayovou vahou zlomí.

[Funny]

Yavin 4, pod povrchem Jedi Praxea:
Na poslední chvíli jsem se odrazil a poté jsem slyšel jen zvuky: vodu dopadající do propasti hluboké desítky metrů, pištění Recnot ozývající se z mé kapsy; jemný vánek mi ještě odfoukl vlasy z očí. Když jsem ve svém skoku dosáhl vrcholu, naslepo jsem natáhl ruce před sebe a... naštěstí jsem se zachytil o skalní výběžek.
Povedlo se mi to!
zaradoval jsem se nad svým úspěchem, ale mé nadšení částečně upadlo, když jsem hledal cestu dál. Byla tam jen římsa, ale byla moc vysoko, ani se Sílou bych tam nevyskočil.
Musím najít další opěrný bod.
Můj zrak se zastavil na praporku, určitě tu není jen tak a pozorně jsem prozkoumal jeho okolí. Opěrný bod jsem tam skutečně nalezl, přesně jak jsem očekával nebo spíše doufal, teď jen se tam dostat.
Postup jsem zvolil následující: nohama se zapřu a začnu se vytahovat, až dosáhnu úrovně výstupku, kde se teď držím, tak na něj dám jednu nohu a druhou se vyhoupnu k výstupku u praporku. Pak zvážím své další kroky.

[Garth Devilman]

Pod povrchem

Jak se říká: „Výsledek není zaručený, ale snaha se cení…“ Asi takto by se dala charakterizovat Mayova kalkulace. Padawan se zapřel a spíše vlastní silou než-li Silou se vytáhl na římsu. Mohl se tedy porozhlédnout po okolí, které se skládalo s kamenné zdi, římsy na níž nyní stál a jenž vedla po levé straně k něčemu co vypadalo jako hodně laciný kamenný žebřík.

Recnot vystrčila z kapsy hlavu, ale bylo vidět jak přivřela oči a hned vzápětí už se tetelila zpět v relativním bezpečí.
Bylo-li možné sledovat trasu za žebříkem vedla tam jen uzounká cestička okolo zdi. Nahoře na stropě se vyjímal jeden kámen, který v jistém smyslu vypadal celkem přístupně nestabilně.

[Funny]

Yavin 4, pod povrchem Jedi Praxea:
„Jsem rád, že jsi v pořádku, Recnot,“
řekl jsem šťastný, když jsem zase uviděl tetelící se Recnot v mé naprsní kapse. Teď, když jsem byl v relativním bezpečí, jsem se komlinkem opět ozval Rinn, aby si nedělala starosti.
„Rinn, jsem v pořádku a překonal jsem tobogan s propastí a teď jsem na římse.“
Žebřík sice nevypadal nejstabilněji, ale jinou cestu jsem neviděl, tak jsem se vydal k němu po římse. Cestou jsem si dával pozor, abych neuklouzl a nespadl nebo na nějaké pasti, což znamenalo pečlivé pozorování okolí.