Mise pro Darth Nithilius (Darth Revan)

[Pear]

Tvůj pokoj, kademie Sithu, Korriban.

Stál jsi uprostřed svého pokoje, a cvičil jsi se v technice Jar'Kai, boji se dvěma světelnými meči. Jeden z nich byl tvůj starý, který jsi měl zde na Akademii od začátku, druhý, ten byl záhadnějšího původu, ty by jsi sice mohl ruku do ohně za to, že jsi ho získal na Coruscantu, ale přesto sám víš, že je to komplikovanější. Zatímco jeden zářil červenou, sithskou barvou, druhý měl o něco luxusnější, zlatý nádech, který byl zde na Akademii jedinečný i mezi Mistrama.
Neruším?
Zaklepe na stěnu jedna ze "spolužaček", kterou si pomatuješ již od tvého dětství. Její vlasy byly vždycky rozpuštěné, a jejích černá barva skvěle doplňovala její temný vzhled. Všichni jste jí říkali Sis, a její skutečné jméno se už prakticky přestalo říkat.
Mám ti vyřídit od mistra Khoo'tara, že se za ním máš zastavit, jak budeš mít čas. Hej, vždycky trval na okamžité docházce, a ty si můžeš chodit jak chceš. No, a prej jde to něco ohledně minulý mise nebo co. Nazdar
Odejde pryč, a nechá te samotného v pokoji, neboť tvůj spolubydlící je právě na své misi. Když mluvila o tvojí minulé misi, myslela tím tu, ve které jsi měl dovézt otroky z Onderonu, a kde se ti stala ona záhadná příhoda. Od té doby jsi měl prakticky, až na velice časté cvičení s mečem a meditace, samé volno.

[Darth Revan]

Tvůj pokoj, kademie Sithu, Korriban.

Díky moc, vím, nerad čeká, proto tam půjdu hned i když nemusím.Jdu tedy rychlejší krokem za mistrem.Cestou k němu si říkám. Hm, co asi chce, asi ho zajímá ta holčička. Dobrý den mistře Khoo'taro, volal jste mě? Co si přejete? Pravím mu.

[Pear]

Tvůj pokoj, kademie Sithu, Korriban.

Jsou to tři dny, co jsi měl svojí poslední misi, je to tak? Od té doby jsme spolu nemluvily. Ta malá otrokyně, to děcko...to je jedna z mála věcí, o které jsem chtěl s tebou mluvit. Jaký máš na ní názor, Nithiliusi? Nyní nechci slyšet to, co jsi řekl, když jsi nám jí ukázal. Nechci slyšet o ní a o síle, ale konkrétně o její osobě?
Poví ti Mistr, a zamyslí se. Jako jeden z mála nenosí vrchní část roucha, takže ho zdobí pouze kalhoty, a divoké ornamenty po celém jeho těle, kdy není ani kousíček kůže čisté. Na Akademii je znám jako nejsilnější uživatel síly, pravdou je, že se mu opravdu nikdo nevyrovná. Ty jsi v síle také zesíil, a i když schopnost škrcení pomocí síly není extra silná, že stěží zabiješ i Gizku, blesky už máš na slušné úrovni, i když ti dělá problém zacílit na jeden vzdálenější cil, ovšem nic, co by nezpravil výcvik.
Potom je tu ta věc s tvou vizí. Dlouho jsme to probírali. A shodli jsme se na tom, že by ti mělo být dáno privilegium, které by tě více zblížilo se Sílou, a dalo ti potřebné vlastnosti.

[Darth Revan]

U mistra, Korriban.

Hmm, cítím v ní velkou sílu, nejsem mistr ani zkušený jedi, ale být stejně stará jako já, asi by mě přemohla, vypadá jako neviňátko, ale v její nitru je hněv a strach. Cítím že bude dobrý Sith, ale obovám se že by mohla přejí k řádu Jedi. Je to rozhodnutí na mistrech, né na mě. Ale podle mě bych to s ní zkusil. Přece jen není pozdě, je ještě mladá, hodně se dokáže naučit. Pokud vezme svůj výcvik do konce, bude hrozbou pro řád Jedi, pokud přejde k řádu Jedi, bude hrozbou pro nás.

A co se týče mé vize, či skutečnosti. Je to divné, jak mi síla může nadělit světelný meč, k tomu tak neobičejný. Jen se podívejte mistře. Byl bych velice rád, kdyby mi byl přidělen můj praví mistr, a kdo by to byl?

[Pear]

U mistra, Korriban.

Měj se na pozoru, mladý učedníku, Síla n ic nenaděluje bezdůvodně a ke všemu má svůj důvod. To si zapomatuj, budeš to potřebovat.
Přejde ke konzoli, nacvaká na ní něco, co tobě není známi. zavládne ticho, aby za chvilku někdo přivedl ono děvče, ve kterém jsi vycítil sílu.
Jsi loajální k sithskému řádu, jak jsem se mohl přesvědčit. Kdybych ti přikázal jí zabít, neměl by jsi s tím problém. Nebo se pletu? Co je pro tebe cenější? Život této Síly citlivé bytosti, nebo tvůj nový světelný meč, kdyby jsi si mohl vybrat jenom jednu věc, kterou bys vlastnil?
Podíval se na tebe s otázkou v očích.

[Darth Revan]

U mistra, Korriban.

Jak se to vezme mistře, dítě citlivé na sílu není hojné. Cítím v ní něco jako srdce pravého Sitha, už mi to naznačovalo i to, že neseděla s ostatními a nemá je vůbec ráda. Ale pokud by jste mi to poručil mistře, zabil bych jí. Pokud bych cítil hrozbu, zaké bych jí musel zabít. Ale zatím nic necítím mistře.

[Pear]

U mistra, Korriban.

Myslíš si, že je nemá ráda, nebo oni nemají rádi jí? Spousta lidí se straní lidí, a nikdy z nich nebudou Sithové. Tvoje loajalita v řád je nezlomná, což oceňujem. Nicméně, my v ní též hrozbu necítíme, právě naopak. Proto bude cvičena. Bude z ní učedník. Mohl bys to brát jako úspěch, ale jak to vezmeš. Dnes máš do odpoledne volno, přesně ve 14:00 místního času se ukážeš v komnatách Rady Akademie.
Mistr se na patách otočí, a i s děvčetem se odebere pryč. Tebe nechá v místnosti samotného, kde máš možnost se mimo jiné procvičit na otrocích. Mimo volby různých pohlaví a věků máš i možnost nechat otrokovy vpíchnout modifikovanou verzi drogy, se kterou jsi se měl tu čest setkat před svojí misí.

[Darth Revan]

Korriban, cvičitě.

Tak dobře, dám si jednoho otroka, vyzkouším sílu škrcení, musím jí vypilovat. Hej ty, přivaž mi jednoho otroka na mučidlo.. Tak začneme...

[Pear]

Korriban, cvičitě.

Akolyti se činí, a ani se neohlédneš a máš před sebou přivázaného otroka. Zkusíš si, jak umíš škrtit, no, když se začneš snažit, otrok se sice divně kroutí, ale že by to ho přímo bolelo, to se říct nedá.
Snažíš se čím dál tim víc, co ti Síla stačí, ale nedopracuješ se až k vážnějšímu zranění.
Najednou zpozorníš. Ani se už nesnažíš, otrok ale sebou začne cukat, a za ani ne vteřinku je mrtvý.
Nemohl sem si odpustit sebrat ti tu radost, zabít ho sám. I když by ti to jistě trvalo dlouho. Dám ti radu, nesnaž se škrtit co největší silou, zaměř se na jednu část těla a tam pomalu a lehce stiskni. V nejbližší době asi nebudeš škrtit líp, než teď předvedl, ale pomatuj na to. Jenom sem ti přišel oznámit, že ode dneška se všechno tvoje volno ruší, stejně jako většina tvých hodin, mimo meditačních hodin a soubojů.
A odebere se pryč. Ani jsi nevěděl kdo to je, protože po celou dobu jsi se nemohl, i když jsi chtěl, otočit.

[Darth Revan]

Korriban, cvičiště.

Díky za radu. Dobře, čekal jsem to. Odberu se tedy k mistrům. A kdo vůbec si? Kam zmizel? Ani nevím kdo to byl.. Hmm, nevadí. Jdu tedy za mistrama do komnat rady.

[Pear]

Korriban, cvičiště.

Vydáš se do Komnat rady. Jako obvykle, před nima stojí něco jako čestná stráž. Oděni ve zlatém, v rucd mají světelný meč s velmi prodlouženým jílcem, takže by se to mohlo klidně nazývat světelná hůl.
Rada tě očekává, nicméně, máš počkat, až dojednají záležitost s tím děvčetem. Udělej si zatím pohodlí.
Odkážou tě na blízkou lavičku.
Za asi dvacet minut se otevřou dveře a z nich vyjde děvče. Stráž ti naznačí, že už můžeš vstoupit. Pokud by jsi se zabýval tím, jak ví, že už můžeš jít, mohl by sis všimnout malého pageru, který mají u pasu, a který se jim právě rozsvítil. Vešel jsi tedy dovnitř. Tam byly na vysokých "trůnech" všichni višší mistři, no, neměl jsi možnost tuto místnost vidět nikdy před tím, proto tě překvapil výškový rozdíl, narozdíl od Jediů dávali svojí nadřazenost najevo.
Jak už nyní všichni víme, stala se ti příhoda, se kterou jsme se nikdo nesetkali...promluvil jeden...myslíme tím onu vizi...ozve se z druhé strany...a určitě by byla škoda tuto tvojí vlastnost dále nerozvíjet. Už jenom díky darů, který ti síla nadělila. A nemyslíme tím pouze onen meč. I to děvče, jež si v ní našel sílu...ozvalo se opět zepředu. Nyní se slova ujal jenom jeden Mistr, a to ten nevyšší postavením i místem kde sedí.
Rozhodování, jak s tím naložíme bylo naším každodením tématem. Nakonec jsme se shodli na jedné věci. Zaměříme se na tvůj výcvik vnímání síly. A k tomu potřebuješ i něco navíc. Proto ti bude přiděleno to děvče k výcviku. Věříme, že ti jí přidělila síla, stejně jako tvůj nový světelný meč. BUdeš se tudiž starat o svůj výcvik. Ovšem, nezapomínej na jedno. Jsi stále učedník, toto privilégium jsi dostal nehledě na tvé pramovomce. Sice se o ní budeš starat, cvičit jí, jak nejlépe umíš, stále se ale zodpovídáš nám, a stále seš normální učedník, pouze s přívěškem -darem síly. Nyní můžeš odejít, to děvče už o tom ví, a nyní čeká před Komnatou Rady.
Zhasla světla, takže se rada zahalila do temnoty, skrze níž nešlo vidět. Na druhé straně místnosti se otevřeli dveře,které byly východem, a na lavičce před ní sedělo děvče -to, které nyní bylo tvým učedníkem, a ty jejím mistrem.

[Darth Revan]

Korriban, místnost rady.

Hmm, zajímalo by mě, co té holčičce řekli, doufám že to, v co doufám, aby se stala učedníkem. Je v ní opravdu síla, taková, že i mě by přemohla. Poté vejdu do komnaty rady, který mi pravila a odpovím jí. Dobře moji mistři, a jak mám rozvíjet svojí sílu? Bude mi přidělen nějaký mistr nebo budu stále jako normální učedník? Co se týče té holčičky, ihned začnu s jejím výcvikme. Budu vám hlasit vše, co se nového naučila. Nečekal jsem, že jí svěří mě, budu jí učit všemu co znám, jsem rád že rada rozhodla takhle.

[Pear]

Chodby Akademie, Korriban.

Ze tmy vyšel Mistr Lester. Na Akademii byl znám svojí všestranností, kdy sice v ničem nevynikal, ale neměl ani žádné slabé stránky. Měl široký okruh vědomostí, a zde sloužil jako rádce a průvodce.
Vím že máš spoustu otázek. Budu se ti snažit odpovědět na všechny. I když nebudeš mít mistra, který by rozvíjel tvojí S9lu, tvůj učedník k tomu poslouží. Pokud by jsi byl učen Mistrem, naučil by jsi se všechno, ale zároveň by jsi si nic neodnesl. Takhle se naučíš Síle, trpělivosti a odpovědnosti. Věř mi, pokud jsi si někdy myslel, že tvůj výcvik byl těžší, proti učení to byly zatím jesle. Ovšem hlásit nám, co jsi ji naučil nemusíš. Je pouze tvoje, a dělat si s ní můžeš, co uznáš za vhodné. Nicméně, i když jsi dostal toto privilegium, neznamená to, že tvoje výuka skončila. Budeš docházet na meditační a duelové hodiny. I se svojí učednicí. Kdykoliv budeš potřebovat radu, já jsem ti byl přidělen jako, řekněm průvodce, a pokud si nebudeš vědět rady, vyhledej mně.
Jako jediný z mistrů má normální lidskou barvů kůže, možná právě pro jeho neutrální povahu. I tak je ale velmi ctěným mistrem. Od jeho zad vyjde tvoje nová učednice, která má ještě stále na sobě oblečení otroků, se kterým sem přijela.
Nyní je vše na tobě. Máš ještě nějáké další otázky?
Zeptá se tě mistr, a pošle k tobě ono děvče.

[Darth Revan]

Chodby Akademie, Korriban.

Ano, mistře, mám miliony otázek, které se týkají mé vize. Furt nedokáži pochopit jak se mi mohla stát taková posvátná věc. Jeden z mistrů říkal, že se má vize se v budoucnu může stát, ale já tam prý nebudu. Tak jak je tohle všechno možné? Síla je opravdu mocná. Řeknu mistrovi a vzdychnu. Hm, velice zajímavá tato věc je, víceméně to nechápu, ale naučil jsem se lépe v technice a v používání síly, a ten meč, tak lehký, tak krásný tak zázračný, unikátní kousek to jest.
Mistře, a jaktože jsem dosáhl větší síly a umím lépe používat svůj meč? Když jsem tam opravdu nebyl? To mi také nadělila síla? Ach, teď se musím postarat o tu holčičku, chce to ale nějaké jméno. Ale jaké? Co takhle Lia? Myslím že je to celkem pěkné. Usmál jsem se. Musím ti dát jméno holčičko, budu ti říkat Lia a zasmál jsem se. Jednou budeš temný lord, Darth Lia, pěkné a znova jsem se usmál. Jo, vlastně jí musím sehnat roucho, snad bude ještě nějaké na její velikost. Pojď se mnou, seženem ti ošacení, roucho pravé učednice, určitě se ti bude líbit. Tak tedy jdeme pomalu pro roucho. A pokoj budeš mít u mě, budeš li mít otázky, neboj se mě zeptat, jsem tvůj mistr, i když jsem také učedník. Budeš se li chtít zeptat mistra, neboj se toho. Mistry oslovuj Mistře, ale mě můžeš říkat Nihilius. Sakra, ale pořád mě bolí má záda a moje hlava, jakoby mě mučili, je to strašná boles, k tomu je velké vedro. Pocítil jsem. Poté jsem se tedy vydali pro ošacení a do pokoje.

[Pear]

Chodby Akademie, Korriban.

Posvátna? Ne...Unikátní? To ano.
Poškrábe se Mistr na bradě a zamyslí se.
To že tvoje tělo celou dobu sedělo ve stíhačce neznamená, že tvůj duch také. Tělo je pouze schránka, která ti dovoluje pohybovat se po tomto hmotném světe, Síla ale taková omezení nemá. Nemá žádné omezení v čase, prostoru, nikde. Víc ti k tomu nedokážu říct. Pokud už nemáš otázky, budu v tréningové místnosti deset.
Odebral se pryč a nechal tě tam s děvčetem. Ta si vyslechla tvoje "povídání" o jejím novém jménu. Z jejich pohybu jsi mohl vyčíst, že už není tak seběvědomá, jak byla když jsi jí sem přivezl, a to ani na lodi nebyla moc seběvědomá.
Lia, pěkné jméno. Líbí se mi mistře.
Špitne děvče, nyní už teda Lia. Na monolog o rouchu jenom kývne, stejně tak když jí povíš, že budeš spát u ní, jak oslovovat mistry a promluví až když já řekneš, že ti může říkat Nihiliusi.
Radši vám budu říkat mistře, mistře.
Poví opět tiše, a spíš stydlivě. Ty jsi tím sice neprošel, ale její změnu stavu budou mít za vinu sithské "zkoušky", které v podání mistrů, a navíc s cílem malé otrokyně, nemohli být stejně jednoduché jako ty tvoje. Nicméně, i bolestí za krkem, který by spravilo trochu ledu (ale na Korribanu se těžko shání), jsi se vydal do něčeho, čemu by se dalo říkat sklad, a kde byl pravidelně jeden velmi nepříjemný Sith, který byl ovšem velice dobrý v ovládání exotických zbraní jako například světelný bič. Když jsi k němu přišel, obdržel jsi stejný nepříjemný pohled, jako vždy.
Co chceš?
Pověděl suchý, hrubým a chraptivým hlasem. Lia byla celou dobu za tebou, a moc se neukazovala.