Talus, Dearic
Poslouchám Patricka, ale Daniela nespouštím z očí. Patrick klidný a nezaujatý jako vždycky se snaží svého kolegu co nejvíce vydráždit. Tím hůř pro mě. Původní plán, že s ním pořádně praštím o stěnu padá, protože Patrick "vyrovná" síly zapnutím blokátoru. Nic už od jídla ušpiněnému muži nebrání se na mě vrhnout. K jeho hlavě se vznese obrovská pěst a začne rozrážet vzduch směrem ke mě. Rychle uskočím. Celou vahou těla do něho narazím, přitom dám levou nohu za tu jeho a snažím se ho povalit.
Nejsem silnější, takže musím být chytřejší!
Mise pro Gwendolin Wanderer (Gwendolin)
Moderátor: Moderátoři
Talus, Dearic
Jakkoliv se snažíš ho povalit, z pohledu nezaujatého pozorovatele to ale vypadá, že ho spíš objímáš, neboť to s ním vůbec nehne. I noha za jeho s ním nic nenadělaji, a on stojí pevně na obouch nohách. Tato pozice je vhodná na jednu zvlášť pěknou facku druhou stranou ruky, než to Daniel udělá, Patrick tě "zachrání", nebo alespoň víceméně přesune cíl úderu na jinou část těla.
No tak, Danieli, přece za náma nebude chodit s modrou půlkou ksichtu, taky trochu přemýšlej. Máme být nenápadní, ne se producírovat s polovičním Chissem!
Daniel tě celou dobu pěkně drží, aby jsi si nemohla rozmyslet svůj pokus. Podívá se v jaké jsi pozici. Docela mu to trvá, a pozici, ve které jsi se mu snad i líbí. Pak najde dobrou část svého těla, kterou proti tobě využít. Koleno. Za tu dobu se, ani sám nejspíše neví jak, dostal do pozice, kdy ty máš nohu mezi těma jeho. A on zákonitě mezi tvýma. Není moc rozkročen, proto kop sice není silný, ale chlapa by podobný protiútok do slabin určitě přinutil padnout k zemi. To ale neznamená, že by tě to nebolelo. Chytne tě za "límec" u roucha, a chvilku s tebou jen tak lomcuje, jen tak s tebou hází ze strany na stranu, aniž by tě pustil. V jedné otočce tě poté za ten límec i lehce zvedne, a pustí tě v půlce letu, dopadajíc na záda, si uvědomuješ, že tahle loď nemá tak měkkou zem jako les. Tady si ale nespadla z takové výšky. I tak jsi ležela na zemi, a jedno z pravidel tvého mistra bylo - vyvaruj se země. Nad tvým tělem rozkročmo stál Daniel, který si hned na to klekl, a měl pěknou pozici, klečící nad tebou, ty naopak ležící pod jeho nohama. lečel ěnkde v úrovní břicha. Síla ví co plánoval, ale po "odkašlání" Patricka si to, jak bylo vidno v jeho pohledu, rozmyslel, a začal jednoduchým útokem, a to tím, že ti chytl hlavu, a opakovaně s ní bouchal do zeme.
Jakkoliv se snažíš ho povalit, z pohledu nezaujatého pozorovatele to ale vypadá, že ho spíš objímáš, neboť to s ním vůbec nehne. I noha za jeho s ním nic nenadělaji, a on stojí pevně na obouch nohách. Tato pozice je vhodná na jednu zvlášť pěknou facku druhou stranou ruky, než to Daniel udělá, Patrick tě "zachrání", nebo alespoň víceméně přesune cíl úderu na jinou část těla.
No tak, Danieli, přece za náma nebude chodit s modrou půlkou ksichtu, taky trochu přemýšlej. Máme být nenápadní, ne se producírovat s polovičním Chissem!
Daniel tě celou dobu pěkně drží, aby jsi si nemohla rozmyslet svůj pokus. Podívá se v jaké jsi pozici. Docela mu to trvá, a pozici, ve které jsi se mu snad i líbí. Pak najde dobrou část svého těla, kterou proti tobě využít. Koleno. Za tu dobu se, ani sám nejspíše neví jak, dostal do pozice, kdy ty máš nohu mezi těma jeho. A on zákonitě mezi tvýma. Není moc rozkročen, proto kop sice není silný, ale chlapa by podobný protiútok do slabin určitě přinutil padnout k zemi. To ale neznamená, že by tě to nebolelo. Chytne tě za "límec" u roucha, a chvilku s tebou jen tak lomcuje, jen tak s tebou hází ze strany na stranu, aniž by tě pustil. V jedné otočce tě poté za ten límec i lehce zvedne, a pustí tě v půlce letu, dopadajíc na záda, si uvědomuješ, že tahle loď nemá tak měkkou zem jako les. Tady si ale nespadla z takové výšky. I tak jsi ležela na zemi, a jedno z pravidel tvého mistra bylo - vyvaruj se země. Nad tvým tělem rozkročmo stál Daniel, který si hned na to klekl, a měl pěknou pozici, klečící nad tebou, ty naopak ležící pod jeho nohama. lečel ěnkde v úrovní břicha. Síla ví co plánoval, ale po "odkašlání" Patricka si to, jak bylo vidno v jeho pohledu, rozmyslel, a začal jednoduchým útokem, a to tím, že ti chytl hlavu, a opakovaně s ní bouchal do zeme.
Greatest, Goldest, Fruitiest, You-know-him-he-is-so-awesum Me.
Moje ochranka:
Darth Revan ♥
Moje ochranka:
Darth Revan ♥
Talus, Dearic
Přestože jsem do svého útoku vložila veškerou sílu s mým protivníkem vůbec nepohnul. Nezaznamenala jsem ani mírné zaklonění, zkrátka noha za jeho zády nemohla splnit svůj účel. Věděla jsem, že riskuji pokud se mi má finta nezdaří. Dostala jsem se k němu příliš blízko. Z této pozice mě hravě chytl a připravil se na úder. Patrickův hlas ho na okamžik zadržel, bohužel ne na vždy. Daniel mě rukama přitiskl těsně ke svému tělu. Najednou sama ztrácím rovnováhu, takže abych ji získala musím se jednou nohou postavit mezi ty jeho. Čímž mu dám příležitost, jak sama záhy zjišťuji, kopnout mě do rozkroku. Přestože nejsem muž, u kterého by tento útok měl větší následky, je bolest dostačující.
Auuu.
Snažím se z jeho medvědího stisku vysvobodit, ale Daniel si chce ještě hrát a nehodlá mi mou opovážlivost odpustit. Jeho tlapám podobné ruce se přesunou k mému límci a pohazují se mnou ze strany na stranu. Několikrát ucítím škubnutí, to když se mé bílé vlasy, které se mu dostali mezi prsty oddělili od hlavy. Je to takové zpestření mezi bolestí v rozkroku a točením hlavy. A aby toho nebylo dost najednou letím vzduchem a dopadám o pár kroků dál na tvrdou podlahu. Při nárazu bolestivě vydechnu. Takže se k tomu všemu přidává i pohmožděný zadek a záda. Můj výcvik znovu bije na poplach.
Země je nepřítel, na ní nejsem schopna ničeho, musím se rychle zvednout.
Marně se snažím postavit. Daniel se již nade mnou rozkročil a kleká si. Přitlačí mě k podlaze a rozmýšlí se, jaký bude jeho další krok. Po Patrickovo upozornění se rozhodne pro hrátky s mou hlavou. Prsty mi zajedou do vlasu a dlaně se přimáčknou ke tvářím. Při prvním nárazu se se mnou zatřese celá loď.
Pokud bude stejnou silou pokračovat, tak brzy ztratím vědomí.
Snažím se rychle vymyslet nový plán. Teprve teď si uvědomím, že v pravé ruce stále svírám umělohmotnou vidličku. Nové nadzvednutí hlavy do vzduchu a má ruka s připravenou vidličkou bleskově vyrazí proti jeho oku.
Přestože jsem do svého útoku vložila veškerou sílu s mým protivníkem vůbec nepohnul. Nezaznamenala jsem ani mírné zaklonění, zkrátka noha za jeho zády nemohla splnit svůj účel. Věděla jsem, že riskuji pokud se mi má finta nezdaří. Dostala jsem se k němu příliš blízko. Z této pozice mě hravě chytl a připravil se na úder. Patrickův hlas ho na okamžik zadržel, bohužel ne na vždy. Daniel mě rukama přitiskl těsně ke svému tělu. Najednou sama ztrácím rovnováhu, takže abych ji získala musím se jednou nohou postavit mezi ty jeho. Čímž mu dám příležitost, jak sama záhy zjišťuji, kopnout mě do rozkroku. Přestože nejsem muž, u kterého by tento útok měl větší následky, je bolest dostačující.
Auuu.
Snažím se z jeho medvědího stisku vysvobodit, ale Daniel si chce ještě hrát a nehodlá mi mou opovážlivost odpustit. Jeho tlapám podobné ruce se přesunou k mému límci a pohazují se mnou ze strany na stranu. Několikrát ucítím škubnutí, to když se mé bílé vlasy, které se mu dostali mezi prsty oddělili od hlavy. Je to takové zpestření mezi bolestí v rozkroku a točením hlavy. A aby toho nebylo dost najednou letím vzduchem a dopadám o pár kroků dál na tvrdou podlahu. Při nárazu bolestivě vydechnu. Takže se k tomu všemu přidává i pohmožděný zadek a záda. Můj výcvik znovu bije na poplach.
Země je nepřítel, na ní nejsem schopna ničeho, musím se rychle zvednout.
Marně se snažím postavit. Daniel se již nade mnou rozkročil a kleká si. Přitlačí mě k podlaze a rozmýšlí se, jaký bude jeho další krok. Po Patrickovo upozornění se rozhodne pro hrátky s mou hlavou. Prsty mi zajedou do vlasu a dlaně se přimáčknou ke tvářím. Při prvním nárazu se se mnou zatřese celá loď.
Pokud bude stejnou silou pokračovat, tak brzy ztratím vědomí.
Snažím se rychle vymyslet nový plán. Teprve teď si uvědomím, že v pravé ruce stále svírám umělohmotnou vidličku. Nové nadzvednutí hlavy do vzduchu a má ruka s připravenou vidličkou bleskově vyrazí proti jeho oku.
Talus, Dearic
Výkřik, pár slov nehodících se do slušné společnost, puštění tvé hlavy, a vidlička v oku, která se mu tam pěkně vyjímala. Neslezl z tebe. Jenom tam klečel, a držel si hlavu. Kolem oka. Šáhnout na vidličku ho ani nenapadlo. Potlesk v pozadí. Byl ti "věnován" od Patricka. Zvedl se a šel se na vás podívat z blízka.
Pěkné...
Dorazil k Danielovy a vytrhl mu vidličku z oka. Vydlička samotná byla dokonale hladká, proto jak do oka zajela, tak z oka také vyjela. Patrick jí upustil před tebe. Strčil nohou do hlavy Daniela, a ten se svalil na zem. Nevypadalo to, že by se chtěl zvednout. Pouze křičel.
A teď to dokončíme. Dýka, meč nebo blaster, čemu dáváš přednost?
Nabídl ti meč, držící v jedné ruce, pistoli v druhé a dýku, kterou držel mezi prsty v téže straně co pistoli. Až na pistoli, která byla obyčejná, byly obě zbývající zbraně elegantní, s rytím po celé délce čepele.
Světelný meč ti nenabídnu, myslím že za svojí kariéru jsi si neužila chladné železo, sekající do masa. Lepší než hodit čepeli a ani si nevšimnout že sem se trefil...
Výkřik, pár slov nehodících se do slušné společnost, puštění tvé hlavy, a vidlička v oku, která se mu tam pěkně vyjímala. Neslezl z tebe. Jenom tam klečel, a držel si hlavu. Kolem oka. Šáhnout na vidličku ho ani nenapadlo. Potlesk v pozadí. Byl ti "věnován" od Patricka. Zvedl se a šel se na vás podívat z blízka.
Pěkné...
Dorazil k Danielovy a vytrhl mu vidličku z oka. Vydlička samotná byla dokonale hladká, proto jak do oka zajela, tak z oka také vyjela. Patrick jí upustil před tebe. Strčil nohou do hlavy Daniela, a ten se svalil na zem. Nevypadalo to, že by se chtěl zvednout. Pouze křičel.
A teď to dokončíme. Dýka, meč nebo blaster, čemu dáváš přednost?
Nabídl ti meč, držící v jedné ruce, pistoli v druhé a dýku, kterou držel mezi prsty v téže straně co pistoli. Až na pistoli, která byla obyčejná, byly obě zbývající zbraně elegantní, s rytím po celé délce čepele.
Světelný meč ti nenabídnu, myslím že za svojí kariéru jsi si neužila chladné železo, sekající do masa. Lepší než hodit čepeli a ani si nevšimnout že sem se trefil...
Greatest, Goldest, Fruitiest, You-know-him-he-is-so-awesum Me.
Moje ochranka:
Darth Revan ♥
Moje ochranka:
Darth Revan ♥
Talus, Dearic
Povedlo se. Daniel mě okamžitě pustil. Bezdechu prohlížím své dílo. Vidlička trčí z poraněného oka. Druhé oko má zavřené a obličej zkřivený bolestí. Dlaně rychle vystřelí k hlavě a zranění. Vidličky se však nedotkne. Pečlivě pozoruji každý jeho pohyb. Zatím naštěstí bolest vítězí a muž se nehodlá mstít. Potlesk a Patrick přistoupí blíže. Vytrhne vidličku, Daniela šťouchancem povalí a mě tak osvobodí. V sedě se pozadu soukám až ke stěně. Opřu se a vyděšeně sleduji ležícího muže. Jeho křik prostupuje každým kouskem mého těla. Vyvolává ve mě směsici pocitů. Sedím a mlčky se kochám svým vítězstvím. Je to zvláštní, ale jeho utrpení mě těší a pomáhá mi zapomenout na to mé. Patrick mi s úsměvem nabídne tři zbraně. Je čas dotáhnout to až do konce. Pečlivě si prohlédnu každou zbraň zvlášť. Blaster, který vypadá dost obyčejně, přesto by na dálku stejně efektivně ukončil jeho život, jako kterákoliv jiná zbraň. Meč, na konci mírně zahnutá čepel, ostrý a zdobený ornamenty. Překrásná zbraň. Jistě i správně vyvážená a smrtonosná v boji. Poslední je dýka. Malá, mírně namodralá čepel, zdobená stejným způsobem jako meč. Při bezprostředním kontaktu smrtící.
Tyhle zbraně museli Patricka stát celé jmění.
Pomyslím si, zatímco je obdivuji. Malinko zatřesu hlavou a vrátím se zpět do reality. Vstanu a přistoupím k Patrickovi. S odhodlaným výrazem mu pohlédnu do očí.
Dýku, mečem bych mohla poškrábat loď. Navíc v těsné blízkosti našich těl jsme to začali, tak by se i slušelo to tak dokončit.
Vezmu si zbraň a přistoupím k Danielovi. Stále se svíjí na zemi a své okolí nevnímá. Pokleknu vedle jeho hlavy. Párkrát si dýku převaluji v rukách, aby nakonec zůstala pevně sevřená v mé pravé dlani. Je to úchvatná zbraň! Přiložím čepel ke krku zmrzačeného muže a začnu. Ostří samo zajede hluboko do kůže. Pomalým tahem mu pomáhám zdolat krk od jedné strany ke druhé. Každou překážku s lehkostí překonám. Odtáhnu krví ušpiněnou ruku a fascinovaně přihlížím, jak z Daniela vyprchává rudá tekutina a s každým stále ztěžujícím se výdechem i život.
Povedlo se. Daniel mě okamžitě pustil. Bezdechu prohlížím své dílo. Vidlička trčí z poraněného oka. Druhé oko má zavřené a obličej zkřivený bolestí. Dlaně rychle vystřelí k hlavě a zranění. Vidličky se však nedotkne. Pečlivě pozoruji každý jeho pohyb. Zatím naštěstí bolest vítězí a muž se nehodlá mstít. Potlesk a Patrick přistoupí blíže. Vytrhne vidličku, Daniela šťouchancem povalí a mě tak osvobodí. V sedě se pozadu soukám až ke stěně. Opřu se a vyděšeně sleduji ležícího muže. Jeho křik prostupuje každým kouskem mého těla. Vyvolává ve mě směsici pocitů. Sedím a mlčky se kochám svým vítězstvím. Je to zvláštní, ale jeho utrpení mě těší a pomáhá mi zapomenout na to mé. Patrick mi s úsměvem nabídne tři zbraně. Je čas dotáhnout to až do konce. Pečlivě si prohlédnu každou zbraň zvlášť. Blaster, který vypadá dost obyčejně, přesto by na dálku stejně efektivně ukončil jeho život, jako kterákoliv jiná zbraň. Meč, na konci mírně zahnutá čepel, ostrý a zdobený ornamenty. Překrásná zbraň. Jistě i správně vyvážená a smrtonosná v boji. Poslední je dýka. Malá, mírně namodralá čepel, zdobená stejným způsobem jako meč. Při bezprostředním kontaktu smrtící.
Tyhle zbraně museli Patricka stát celé jmění.
Pomyslím si, zatímco je obdivuji. Malinko zatřesu hlavou a vrátím se zpět do reality. Vstanu a přistoupím k Patrickovi. S odhodlaným výrazem mu pohlédnu do očí.
Dýku, mečem bych mohla poškrábat loď. Navíc v těsné blízkosti našich těl jsme to začali, tak by se i slušelo to tak dokončit.
Vezmu si zbraň a přistoupím k Danielovi. Stále se svíjí na zemi a své okolí nevnímá. Pokleknu vedle jeho hlavy. Párkrát si dýku převaluji v rukách, aby nakonec zůstala pevně sevřená v mé pravé dlani. Je to úchvatná zbraň! Přiložím čepel ke krku zmrzačeného muže a začnu. Ostří samo zajede hluboko do kůže. Pomalým tahem mu pomáhám zdolat krk od jedné strany ke druhé. Každou překážku s lehkostí překonám. Odtáhnu krví ušpiněnou ruku a fascinovaně přihlížím, jak z Daniela vyprchává rudá tekutina a s každým stále ztěžujícím se výdechem i život.
Coruscant.
Pochvalu nečekej...
Podívá se Patrick po Danielovy.
...Neboť tohle by měla být samozřejmost. Ale odměny dostaneš a rovnou dvě. První je ta dýka. Užij jí dobře. A další odměnou ti je uklidit tady ten bordel co jsi nadělala. Je to nová loď, tak ať to tak vypadá.
Nadělí tí úkoly, a sám si sedne k jídli a dojí jej. Triss se od chvíle, co vás Daniel přerušil, jídla ani nedotkla, a díky větší koncentraci krve na podlaze se nejspíše ani nedotkne. Před tebou leží "vyhraná" porce jídla.
Jakmile Patrick dojí, vrátí se do pilotní kabiny. A hned na to naopak vrátí za váma.
Takže vy dvě, blížíme se k naší další pobočce, který je, věřte nebo ne, umístěna v hezkých spodních patrech Coruscantu. Pokud jste Coruscant někdy viděli, tak ho uvidíte znovu, v opačném případě se kochejte směsicí nejbohatších čtvrtí, s nejchudšími částmi pod nima.
Vystoupíte s hyperprostoru, a cuknutí je nyní už opravdu neznatelné. Daniel přece jenom udělal pár věcí správně - a mezi nima bylo i zapojení tlumičů. Patrick se ale opět navrátil do pilotní kabiny, kde dopilotoval k doku ve skutečně nižších patrech.
Vystupujem.
Objevil se Patrick z ničeho nic u rampy, který se otevírala. Při prvním nádechu Coruscantského vzduchu bylo jasné, že toto není Talus. Ani Nubie. A dokonce ani Yavin. Zatímco normálně se cestující těší, až se nadechnou po vystoupení z lodi, zde by si to rychle rozmysleli. A nebyl to jenom smog, který ztěžoval dýchání. A k tomu všemu ještě stály před východem z lodi čtyři muži v černých oblecích. Vás dvě převezmou vždy dva, a nastoupí s váma do dvouch různých speederů. S8m nastoupí do třetího. Ty jsi se dostala do speederu v čele. Mimo dvou mužů, kteří tě převzali byl ve speederu ještě řidič, a to bylo vše. Opět jsi seděla "mezi" dvouma chlápkama. Nebrali tě jako nic jinýho, než jako dalšího zajatce.
Okolí nebylo při pohledu z okénka moc hezké. Vidět jak někdo přepadne jiného člověka není těžké, a lidé zde snad vykonávají všechny potřeby a všude.
Vaš speeder konečně zpomaluje. Až zastaví. Kolem vás se utvoří skupinka různých pobudů, v né moc pěkném oblečení. Spíš by se dali nazvat žebráci. Výsřel do vzduchu, a další do jednoho z lidí. Rozutečou se. A vy máte volnou cestu k jediným dveřím v této oblasti. Vypadají silné a pevné, dokonce by se kolem nich dala objevit i střelecká věžička. Vy máte ale vstup povolen,t akže palby se obávat nemusíte. Vystrčí tě ze dveří, kde už čeká další muž, až se musí člověk pozastavit nad tím, kolik lidí mají k dispozici. Speeder hned jak tě vysadí, odjede, a stejné je to i s dalšímy speedery. I ten Patrickův převezme někdo jiný.
Ach...není to tady hezké jako na Talusu, ale co se dá dělat. Nenechám vás na Telusu, když sme nechali toho mistra informovat radu a těďka tam na ně čekáme.
Povzdechne si Patrick, a vydá se do dveří, které se před váma otevřeli, a při doprovodu dvou lidí vejdete divnitř. Tam to vypadá prakticky stejně jako na Talusu. Sice jsou dveře postaveny jinak, ale laboratoř vypadá úplně stejně. Přijde k vám doktor, a Patrick si ho vezme stranou. Něco mu řekne, a doktor se vydá směrem k tobě.
Ne, říkal sem tu druhou!
Doktor po Patrickové korekci opravil svojí cestě, a odvedl si Triss. Takže jsi tam zůstala jenom s Patrickem.
Takže, teď by jsme se tady mohli nechat provést. Místa tu moc není, takže budeš muset sdílet pokoj se mnou, večer tam ale stejně moc nejsem, takže by jsi to mohla brát jako svůj vlastní. Následuj mně.
Rozejde se k prvním dveřím. Nejspíše to tady zná, nebo minimálně prostudoval plány.
A tady je tvoje oblíbená místnost.
Došli jste do místnosti, která by se dala popsat jako ona mučírna z Talusu. Pouze místo jednoho křesla je jich zde hned pět.
Tady si asi hrát moc nebudeš, ale nazýváme to tu CoT, (Chamber of Torture) což je dobré vědět, kdyby se tě na to někdo ptal.
Vede tě dál, a opět další útulná místnost, nyní snad i dokonce stejne zařízena.
Tohle znáš, tomu nijak neříkáme, a máme do toho přístup jenom my. Je jich tady stejně jako křesel, pět, a jsou vyhrazeni jenom nám. Každá má svojí koupelnu a něco jako kuchyň. Jídlo se dováží, takže pokud chceš něco vlastního, musíš si udělat sama. Ale výhodou je že prakticky můžeme dodat vše co by jsi potřebovala, i vzácné suroviny. Jdeme dál.
Vyvede tě opět do mučírny, následné do laboratoří. Z ní tě odvede do další místnosti.
Takže, tomuhle říkáme chodba. Je to chodba. Čím důležitější osoba, tím má pokoj blíž. Ty máš pokoj hned naproti, ne že bys byla důležitá, ale ten pokoj je můj. Máš tam opět další dveře. Menší tolaleta, pro základní potřeby. A ty druhý dveře vedou do výcvikové místnosti. A jediné dveře v té malé soukromé výcivkové místnosti vedou do společné tělocvičny a posilovny. Tak, to by bylo asi všechno. Pokojů je v této chodbě asi dvacet, ale plná je většinou třetina nebo polovina.
Otevře dveře a zavede tě do tvého pokoje.
Tady si můžeš odložit věci, no, ty vlastně nic nemáš, ale tvoje je tahle postel. Můžeš si to tu vždycky prohlédnout, ale moc se nikde necourej, nebo tě nějákej naruživej doktor nebo bůh ví kdo jinej chytne a přidělí ti novej pokoj v cele. Já si musím ještě něco zařídit. Uvidíme se později, zatím si prohlídni když už nic tak tvůj "byteček", ale když se půjdeš podívat i jinam, tak se nic nestane, jen se netvař moc sebejistě.
Otočí se na špičce boty, a odejde pryč...
Pochvalu nečekej...
Podívá se Patrick po Danielovy.
...Neboť tohle by měla být samozřejmost. Ale odměny dostaneš a rovnou dvě. První je ta dýka. Užij jí dobře. A další odměnou ti je uklidit tady ten bordel co jsi nadělala. Je to nová loď, tak ať to tak vypadá.
Nadělí tí úkoly, a sám si sedne k jídli a dojí jej. Triss se od chvíle, co vás Daniel přerušil, jídla ani nedotkla, a díky větší koncentraci krve na podlaze se nejspíše ani nedotkne. Před tebou leží "vyhraná" porce jídla.
Jakmile Patrick dojí, vrátí se do pilotní kabiny. A hned na to naopak vrátí za váma.
Takže vy dvě, blížíme se k naší další pobočce, který je, věřte nebo ne, umístěna v hezkých spodních patrech Coruscantu. Pokud jste Coruscant někdy viděli, tak ho uvidíte znovu, v opačném případě se kochejte směsicí nejbohatších čtvrtí, s nejchudšími částmi pod nima.
Vystoupíte s hyperprostoru, a cuknutí je nyní už opravdu neznatelné. Daniel přece jenom udělal pár věcí správně - a mezi nima bylo i zapojení tlumičů. Patrick se ale opět navrátil do pilotní kabiny, kde dopilotoval k doku ve skutečně nižších patrech.
Vystupujem.
Objevil se Patrick z ničeho nic u rampy, který se otevírala. Při prvním nádechu Coruscantského vzduchu bylo jasné, že toto není Talus. Ani Nubie. A dokonce ani Yavin. Zatímco normálně se cestující těší, až se nadechnou po vystoupení z lodi, zde by si to rychle rozmysleli. A nebyl to jenom smog, který ztěžoval dýchání. A k tomu všemu ještě stály před východem z lodi čtyři muži v černých oblecích. Vás dvě převezmou vždy dva, a nastoupí s váma do dvouch různých speederů. S8m nastoupí do třetího. Ty jsi se dostala do speederu v čele. Mimo dvou mužů, kteří tě převzali byl ve speederu ještě řidič, a to bylo vše. Opět jsi seděla "mezi" dvouma chlápkama. Nebrali tě jako nic jinýho, než jako dalšího zajatce.
Okolí nebylo při pohledu z okénka moc hezké. Vidět jak někdo přepadne jiného člověka není těžké, a lidé zde snad vykonávají všechny potřeby a všude.
Vaš speeder konečně zpomaluje. Až zastaví. Kolem vás se utvoří skupinka různých pobudů, v né moc pěkném oblečení. Spíš by se dali nazvat žebráci. Výsřel do vzduchu, a další do jednoho z lidí. Rozutečou se. A vy máte volnou cestu k jediným dveřím v této oblasti. Vypadají silné a pevné, dokonce by se kolem nich dala objevit i střelecká věžička. Vy máte ale vstup povolen,t akže palby se obávat nemusíte. Vystrčí tě ze dveří, kde už čeká další muž, až se musí člověk pozastavit nad tím, kolik lidí mají k dispozici. Speeder hned jak tě vysadí, odjede, a stejné je to i s dalšímy speedery. I ten Patrickův převezme někdo jiný.
Ach...není to tady hezké jako na Talusu, ale co se dá dělat. Nenechám vás na Telusu, když sme nechali toho mistra informovat radu a těďka tam na ně čekáme.
Povzdechne si Patrick, a vydá se do dveří, které se před váma otevřeli, a při doprovodu dvou lidí vejdete divnitř. Tam to vypadá prakticky stejně jako na Talusu. Sice jsou dveře postaveny jinak, ale laboratoř vypadá úplně stejně. Přijde k vám doktor, a Patrick si ho vezme stranou. Něco mu řekne, a doktor se vydá směrem k tobě.
Ne, říkal sem tu druhou!
Doktor po Patrickové korekci opravil svojí cestě, a odvedl si Triss. Takže jsi tam zůstala jenom s Patrickem.
Takže, teď by jsme se tady mohli nechat provést. Místa tu moc není, takže budeš muset sdílet pokoj se mnou, večer tam ale stejně moc nejsem, takže by jsi to mohla brát jako svůj vlastní. Následuj mně.
Rozejde se k prvním dveřím. Nejspíše to tady zná, nebo minimálně prostudoval plány.
A tady je tvoje oblíbená místnost.
Došli jste do místnosti, která by se dala popsat jako ona mučírna z Talusu. Pouze místo jednoho křesla je jich zde hned pět.
Tady si asi hrát moc nebudeš, ale nazýváme to tu CoT, (Chamber of Torture) což je dobré vědět, kdyby se tě na to někdo ptal.
Vede tě dál, a opět další útulná místnost, nyní snad i dokonce stejne zařízena.
Tohle znáš, tomu nijak neříkáme, a máme do toho přístup jenom my. Je jich tady stejně jako křesel, pět, a jsou vyhrazeni jenom nám. Každá má svojí koupelnu a něco jako kuchyň. Jídlo se dováží, takže pokud chceš něco vlastního, musíš si udělat sama. Ale výhodou je že prakticky můžeme dodat vše co by jsi potřebovala, i vzácné suroviny. Jdeme dál.
Vyvede tě opět do mučírny, následné do laboratoří. Z ní tě odvede do další místnosti.
Takže, tomuhle říkáme chodba. Je to chodba. Čím důležitější osoba, tím má pokoj blíž. Ty máš pokoj hned naproti, ne že bys byla důležitá, ale ten pokoj je můj. Máš tam opět další dveře. Menší tolaleta, pro základní potřeby. A ty druhý dveře vedou do výcvikové místnosti. A jediné dveře v té malé soukromé výcivkové místnosti vedou do společné tělocvičny a posilovny. Tak, to by bylo asi všechno. Pokojů je v této chodbě asi dvacet, ale plná je většinou třetina nebo polovina.
Otevře dveře a zavede tě do tvého pokoje.
Tady si můžeš odložit věci, no, ty vlastně nic nemáš, ale tvoje je tahle postel. Můžeš si to tu vždycky prohlédnout, ale moc se nikde necourej, nebo tě nějákej naruživej doktor nebo bůh ví kdo jinej chytne a přidělí ti novej pokoj v cele. Já si musím ještě něco zařídit. Uvidíme se později, zatím si prohlídni když už nic tak tvůj "byteček", ale když se půjdeš podívat i jinam, tak se nic nestane, jen se netvař moc sebejistě.
Otočí se na špičce boty, a odejde pryč...
Greatest, Goldest, Fruitiest, You-know-him-he-is-so-awesum Me.
Moje ochranka:
Darth Revan ♥
Moje ochranka:
Darth Revan ♥
Coruscant.
Poslouchám Patricka, ale nespouštím Danielovo tělo z očí. Jako bych každou chvíli čekala zradu, která nepřichází. Když se Patrick vrátí ke svému obědu, začnu s uklízením. Nejprve vyčistím svou dýku. Pod tekoucí vodou ji opatrně přejíždím rukou dokud i poslední kapička krve nezmizí. Poté ji usuším a zastrčím za opasek. Teď mě čeká ta těžší část, zbavit se těla a vyčistit podlahu. S obrovskou námahou odstraním Danielovo mrtvolu. Dávám si při tom pozor, abych nenadělala ještě více nepořádku. Pak přijde na řadu podlaha.
Jak může taková malá rána na krku nadělat tolik bordelu?
Zašeptám, zatímco hadrem zdolávám krvavé jezírko. Je to až k neuvěření, ale nakonec se mi povede zbavit se i zaschlé krve v drážkách podlahy. Odnesu nádobíčko a opláchnu se. Po návratu do místnosti, ve které se toho tolik událo, se již jídla nedotknu. Stejně jako Triss jsem ztratila chuť. Ze všech sil se snažím jejímu pohledu vyhýbat.
Nechci vědět co si o mě myslí, nechci vidět jak mě odsuzuje. Byla to dohoda a pokud ji já nedodržím co zabrání Patrickovi v porušení své části?
Snažím se ospravedlnit své činny. Patrick se vrátí z pilotní kabiny a prozradí nám cíl cesty, který se již neúprosně přiblížil. Drobné cuknutí lodi a jsme pryč z hyperprostoru. Přibližujeme se ke stále se zvětšujícímu Coruscantu. Vítají nás vysoké budovy, ruch velkoměsta a všude přítomný smog. Když se otevře rampa přidá se k tomu ještě zatuchlý vzduch a smrad. Tato kombinace každého nového návštěvníka praští, jako pořádná rána do slabin. Venku už na nás čeká uvítací výbor složený ze čtyř černě oděných mužů. Rozdělí se do dvojic a ochotně se ujmou mě a Triss. V takto rozdělených skupinkách vyrazíme ke třem připraveným speederům. Opět se mi dostalo té cti sedět mezi dvěma hromotluky. Rozjedeme se a já využívám každé příležitosti k prohlídce této části města. Není to, ale nijak pěkný pohled. Špína, zločin, chudina. Jsem ráda, že se vezeme. Cesta pěšky by byla nebezpečná pro takové "venkovské" holky jako jsme my.
Zastavíme. Z obležení pobudů nás vysvobodí až výstřel do vzduchu a jednoho z lidí. Otevře se nám cesta k masivním a dobře chráněným dveřím. Střelecká věž na nás naštěstí nereaguje, a tak můžeme v klidu vstoupit dovnitř. Kdybych nevěděla, že jsme na Coruscantu myslela bych si, že jsme se vrátili zpět na Talus. Až na pár drobností je tato laboratoř s tou druhou naprosto totožná. Alespoň na první pohled. Čekáme, zatímco si Patrick něco domlouvá s jedním z doktorů. Ten se poté vydá mým směrem, ale po Patrickově upozornění zamíří k Triss a odvede ji neznámo kam. Nechávám se provést komplexem, který se má na dlouhou dobu stát mým domovem. Patrick mi ukazuje každé místo a nezapomene ho svým osobitým způsobem okomentovat. Nejhorším dojmem na mě působí místnost nazývaná CoT. Pět kovových křesel. Nástroje všude okolo. Ošklivé vzpomínky na Talus. Beze slova se nechám dovést do dalších místností. Přes chodbu se dostaneme do Patrickova a teď i mého pokoje. Ukáže mi mou postel, toaletu a vysvětlí pár věcí. Poté se odebere pryč. Dveře cvaknou a já zůstanu sama stát v novém domově. Posadím se na postel a přemýšlím. Nejraději bych se podívala po areálu a sama zjistila, kde co je. Ale jak mě Patrick upozornil nemuselo by to dopadnout dobře. Vstanu a aspoň si prohlédnu svůj pokoj. Po pečlivém prozkoumání první části se dostanu do koupelny. Hledím na sebe v zrcadle.
Stále jsem to já, ale tolik se toho změnilo.
Okomentuji svůj obraz. Všimnu si krvavé skvrny ve vlasech. Rudá krev už začala hnědnout. Slepila pramen bílých vlasů k sobě. Dlouho to tak ale nezůstane. Osprchuji se a ze všech sil se snažím smýt špínu i vinu. Po vydatné koupelny se vrátím do své postele, lehnu si a s otevřenýma očima odpočívám.
Poslouchám Patricka, ale nespouštím Danielovo tělo z očí. Jako bych každou chvíli čekala zradu, která nepřichází. Když se Patrick vrátí ke svému obědu, začnu s uklízením. Nejprve vyčistím svou dýku. Pod tekoucí vodou ji opatrně přejíždím rukou dokud i poslední kapička krve nezmizí. Poté ji usuším a zastrčím za opasek. Teď mě čeká ta těžší část, zbavit se těla a vyčistit podlahu. S obrovskou námahou odstraním Danielovo mrtvolu. Dávám si při tom pozor, abych nenadělala ještě více nepořádku. Pak přijde na řadu podlaha.
Jak může taková malá rána na krku nadělat tolik bordelu?
Zašeptám, zatímco hadrem zdolávám krvavé jezírko. Je to až k neuvěření, ale nakonec se mi povede zbavit se i zaschlé krve v drážkách podlahy. Odnesu nádobíčko a opláchnu se. Po návratu do místnosti, ve které se toho tolik událo, se již jídla nedotknu. Stejně jako Triss jsem ztratila chuť. Ze všech sil se snažím jejímu pohledu vyhýbat.
Nechci vědět co si o mě myslí, nechci vidět jak mě odsuzuje. Byla to dohoda a pokud ji já nedodržím co zabrání Patrickovi v porušení své části?
Snažím se ospravedlnit své činny. Patrick se vrátí z pilotní kabiny a prozradí nám cíl cesty, který se již neúprosně přiblížil. Drobné cuknutí lodi a jsme pryč z hyperprostoru. Přibližujeme se ke stále se zvětšujícímu Coruscantu. Vítají nás vysoké budovy, ruch velkoměsta a všude přítomný smog. Když se otevře rampa přidá se k tomu ještě zatuchlý vzduch a smrad. Tato kombinace každého nového návštěvníka praští, jako pořádná rána do slabin. Venku už na nás čeká uvítací výbor složený ze čtyř černě oděných mužů. Rozdělí se do dvojic a ochotně se ujmou mě a Triss. V takto rozdělených skupinkách vyrazíme ke třem připraveným speederům. Opět se mi dostalo té cti sedět mezi dvěma hromotluky. Rozjedeme se a já využívám každé příležitosti k prohlídce této části města. Není to, ale nijak pěkný pohled. Špína, zločin, chudina. Jsem ráda, že se vezeme. Cesta pěšky by byla nebezpečná pro takové "venkovské" holky jako jsme my.
Zastavíme. Z obležení pobudů nás vysvobodí až výstřel do vzduchu a jednoho z lidí. Otevře se nám cesta k masivním a dobře chráněným dveřím. Střelecká věž na nás naštěstí nereaguje, a tak můžeme v klidu vstoupit dovnitř. Kdybych nevěděla, že jsme na Coruscantu myslela bych si, že jsme se vrátili zpět na Talus. Až na pár drobností je tato laboratoř s tou druhou naprosto totožná. Alespoň na první pohled. Čekáme, zatímco si Patrick něco domlouvá s jedním z doktorů. Ten se poté vydá mým směrem, ale po Patrickově upozornění zamíří k Triss a odvede ji neznámo kam. Nechávám se provést komplexem, který se má na dlouhou dobu stát mým domovem. Patrick mi ukazuje každé místo a nezapomene ho svým osobitým způsobem okomentovat. Nejhorším dojmem na mě působí místnost nazývaná CoT. Pět kovových křesel. Nástroje všude okolo. Ošklivé vzpomínky na Talus. Beze slova se nechám dovést do dalších místností. Přes chodbu se dostaneme do Patrickova a teď i mého pokoje. Ukáže mi mou postel, toaletu a vysvětlí pár věcí. Poté se odebere pryč. Dveře cvaknou a já zůstanu sama stát v novém domově. Posadím se na postel a přemýšlím. Nejraději bych se podívala po areálu a sama zjistila, kde co je. Ale jak mě Patrick upozornil nemuselo by to dopadnout dobře. Vstanu a aspoň si prohlédnu svůj pokoj. Po pečlivém prozkoumání první části se dostanu do koupelny. Hledím na sebe v zrcadle.
Stále jsem to já, ale tolik se toho změnilo.
Okomentuji svůj obraz. Všimnu si krvavé skvrny ve vlasech. Rudá krev už začala hnědnout. Slepila pramen bílých vlasů k sobě. Dlouho to tak ale nezůstane. Osprchuji se a ze všech sil se snažím smýt špínu i vinu. Po vydatné koupelny se vrátím do své postele, lehnu si a s otevřenýma očima odpočívám.
Coruscant.
Gwen...
Ozve se známý Patrickův hlas z chodby. Počká si, až k němu dojdeš.
Na nic se neptej...
Zarazí tě, ještě než vylezeš z místnosti.
...A pojď za mnou.
Vyjdete z chodby, do laboratoře, a zastavíte se až v mučírně.
Nyní vidíš jak funguje "sourkomí" mučených, neboť jedno z křesel má kolem sebe pevnou zástěnu, skrz kterou nejde vidět. Patrick k ní přijde jako první, a otevře ti dveře. Vevnitř čekáš kohokoliv, ale oběť má přes sebe černé plátno, nejspíše součást překvapení od Patricka.
Takže. Máme tady náš poslední rituál. A vždy jsi se rozhodovala mezi životem a smrtí. Nyní to budeš mít těžší.
Promluví do ticha Patrick, a strhne plátno, pod nimž se skrávý řipoutaná Triss, s roubíkem v puse. Nyní s sebou začala zmítat, jak jí to pouta dovolují. Zmítala s sebou nejspíše celou dobu, ale přes plášť nešel pohyb vidět. Triss Patricka prakticky ignoruje, ohniskem jeho pohledu jsi ty! Něco se možná snaží říct, ale výsledkem je pouze mumlání. Zatím sedí, ale zmáčknutím tlačítka se židle narovná. A nyní je z toho spíše lehátko. Je nakloněno na 45% a Triss prakticky stojí.
Tvoje kamarátka...a nyní k tomu, co máš udělat. Zabít, nebo nechat žít, to jsou snadné otázky. Nyní před tebe položím jinou otázku. Pomalou bolest, nebo rychlou smrt? Buď jí zabiješ, a ona nebude nic cítit, ideální poprava. A nebo si do ní jenom trochu řízneš, bude žít, ale nebude se jí to líbít. Představoval bych si, hmm, co budeš chtít. Ruku, prostě co chceš. No, takže, rychlá smrt, nebo trochu té bolesti? Zabiješ kamarádku, nebo jí jenom necháš chvilku trpět? Co je pro tebe milosrdnější? Co je vlastně milosrdnější pro jedie? Na oboje použiješ svojí dýku. Ale pokud by jsi jí chtěla pomoci, máš tu dvě neoznačené injekce. V jedné jsou utišující léky, prakticky anestetika. A v druhé je přesný opak. Takže to bude prožívat ještě hůř. Roubík hned sundám, jen sem chtěl aby tady bylo ticho, dokud ti to neřeknu všechno.
Jak řekl, tak taky udělal, a sundal roubík. Triss se rozkřičela, nic určitého, spíš jenom beznadějný řev.
Takže, ulehčíš si práci a zabiješ jí, nebo jí necháš složitou cestou žít?
Odmlčí se a odstoupí dál od křesla...
Gwen...
Ozve se známý Patrickův hlas z chodby. Počká si, až k němu dojdeš.
Na nic se neptej...
Zarazí tě, ještě než vylezeš z místnosti.
...A pojď za mnou.
Vyjdete z chodby, do laboratoře, a zastavíte se až v mučírně.
Nyní vidíš jak funguje "sourkomí" mučených, neboť jedno z křesel má kolem sebe pevnou zástěnu, skrz kterou nejde vidět. Patrick k ní přijde jako první, a otevře ti dveře. Vevnitř čekáš kohokoliv, ale oběť má přes sebe černé plátno, nejspíše součást překvapení od Patricka.
Takže. Máme tady náš poslední rituál. A vždy jsi se rozhodovala mezi životem a smrtí. Nyní to budeš mít těžší.
Promluví do ticha Patrick, a strhne plátno, pod nimž se skrávý řipoutaná Triss, s roubíkem v puse. Nyní s sebou začala zmítat, jak jí to pouta dovolují. Zmítala s sebou nejspíše celou dobu, ale přes plášť nešel pohyb vidět. Triss Patricka prakticky ignoruje, ohniskem jeho pohledu jsi ty! Něco se možná snaží říct, ale výsledkem je pouze mumlání. Zatím sedí, ale zmáčknutím tlačítka se židle narovná. A nyní je z toho spíše lehátko. Je nakloněno na 45% a Triss prakticky stojí.
Tvoje kamarátka...a nyní k tomu, co máš udělat. Zabít, nebo nechat žít, to jsou snadné otázky. Nyní před tebe položím jinou otázku. Pomalou bolest, nebo rychlou smrt? Buď jí zabiješ, a ona nebude nic cítit, ideální poprava. A nebo si do ní jenom trochu řízneš, bude žít, ale nebude se jí to líbít. Představoval bych si, hmm, co budeš chtít. Ruku, prostě co chceš. No, takže, rychlá smrt, nebo trochu té bolesti? Zabiješ kamarádku, nebo jí jenom necháš chvilku trpět? Co je pro tebe milosrdnější? Co je vlastně milosrdnější pro jedie? Na oboje použiješ svojí dýku. Ale pokud by jsi jí chtěla pomoci, máš tu dvě neoznačené injekce. V jedné jsou utišující léky, prakticky anestetika. A v druhé je přesný opak. Takže to bude prožívat ještě hůř. Roubík hned sundám, jen sem chtěl aby tady bylo ticho, dokud ti to neřeknu všechno.
Jak řekl, tak taky udělal, a sundal roubík. Triss se rozkřičela, nic určitého, spíš jenom beznadějný řev.
Takže, ulehčíš si práci a zabiješ jí, nebo jí necháš složitou cestou žít?
Odmlčí se a odstoupí dál od křesla...
Greatest, Goldest, Fruitiest, You-know-him-he-is-so-awesum Me.
Moje ochranka:
Darth Revan ♥
Moje ochranka:
Darth Revan ♥
Coruscant.
Jdu ven za Patrickem. Stojí u dveří a zhlíží na mě očima dravce. Nemám z toho dobrý pocit. Dřív než se stačím na cokoliv zeptat zarazí mě a vydá se chodbou. Rychle ho následuji. Metry pod našimi kroky ubíhají a během chvilky stojíme v takzvaném CoTu. Jedno z křesel je zakryté zástěnou. Patrick k ní přistoupí a jako správný gentleman mi otevře dveře. Nebožák, který sedí na křesle je zakrytý, takže můžu jen hádat kdo to může být. Celým mým tělem prochází nepříjemné mravenčení, jakoby se mě Síla snažila varovat, ale rušičky jí to neusnadňují. Když Patrick sejme plátno a objeví se Triss s roubíkem v ústech, odstoupím o krok dozadu. Poleje mě vlna horka a zděšení. Její oči mě bedlivě sledují. Snaží se mi něco říct, ale roubík jí to nedovolí. Patrick začne vysvětlovat svůj plán. Rozklepu se. Nepřestávám se Triss dívat do očí. Její strach do mě přechází. Nedokážu vydat ani hlásku. Chci to zastavit, nejde to. Všechno se mi sype pod rukama. Chtěla jsem ji zachránit, ale svobodu jsem mohla dát pouze mistrovi.
Prosím, Patricku nenuť mě k tomu. Vyměnila jsem všechno za to, abych je zachránila. Řekni si cokoliv jiného a já to splním. Ale tohle... Prosím, tohle ne.
Pohlédnu na muže. Zrak se mi mlží, slzy se derou na povrh. Čekám na odpověď a nepřestávám mírně nesouhlasně kroutit hlavou.
Cokoliv, jen ne tohle. Nech ji jít. Prosím.
Jdu ven za Patrickem. Stojí u dveří a zhlíží na mě očima dravce. Nemám z toho dobrý pocit. Dřív než se stačím na cokoliv zeptat zarazí mě a vydá se chodbou. Rychle ho následuji. Metry pod našimi kroky ubíhají a během chvilky stojíme v takzvaném CoTu. Jedno z křesel je zakryté zástěnou. Patrick k ní přistoupí a jako správný gentleman mi otevře dveře. Nebožák, který sedí na křesle je zakrytý, takže můžu jen hádat kdo to může být. Celým mým tělem prochází nepříjemné mravenčení, jakoby se mě Síla snažila varovat, ale rušičky jí to neusnadňují. Když Patrick sejme plátno a objeví se Triss s roubíkem v ústech, odstoupím o krok dozadu. Poleje mě vlna horka a zděšení. Její oči mě bedlivě sledují. Snaží se mi něco říct, ale roubík jí to nedovolí. Patrick začne vysvětlovat svůj plán. Rozklepu se. Nepřestávám se Triss dívat do očí. Její strach do mě přechází. Nedokážu vydat ani hlásku. Chci to zastavit, nejde to. Všechno se mi sype pod rukama. Chtěla jsem ji zachránit, ale svobodu jsem mohla dát pouze mistrovi.
Prosím, Patricku nenuť mě k tomu. Vyměnila jsem všechno za to, abych je zachránila. Řekni si cokoliv jiného a já to splním. Ale tohle... Prosím, tohle ne.
Pohlédnu na muže. Zrak se mi mlží, slzy se derou na povrh. Čekám na odpověď a nepřestávám mírně nesouhlasně kroutit hlavou.
Cokoliv, jen ne tohle. Nech ji jít. Prosím.
Coruscant.
Tasí meč, špičku ti přiloží pod bradu. A nadzvedne jim tvojí hlavu.
Tak v tom případě budu muset zabít vás obě...
Meč se ze tvé tváře přesune k Triss, na kterou tímto způsobem ukáže.
...Nebo si zachráníš svůj jedijskej zadek, a uděláš co máš.
Obejde tě. A přiloží čepel ke tvému krku. Jemně jim projede, a na krku se ti objeví rudá drážka po meči.
Takže buď hodná holka a neodmlouvej. Neboť pokud ne, moje další přání které bys mi splnila by byla tvoje smrt. A ty se o něj bojíš.
Patrick se zamyslí. Podívá se kolem sebe. Křesla od sebe nejsou moc daleko, a opravdu vás dělí jenom zástěna. Ale ta pod Patrickovýma rukama mizí.
Ale nejdřív si vyzkoušíme Trissinu roli co?
Chytne tě za rameno, a jde s tebou k druhému křeslu...
Tasí meč, špičku ti přiloží pod bradu. A nadzvedne jim tvojí hlavu.
Tak v tom případě budu muset zabít vás obě...
Meč se ze tvé tváře přesune k Triss, na kterou tímto způsobem ukáže.
...Nebo si zachráníš svůj jedijskej zadek, a uděláš co máš.
Obejde tě. A přiloží čepel ke tvému krku. Jemně jim projede, a na krku se ti objeví rudá drážka po meči.
Takže buď hodná holka a neodmlouvej. Neboť pokud ne, moje další přání které bys mi splnila by byla tvoje smrt. A ty se o něj bojíš.
Patrick se zamyslí. Podívá se kolem sebe. Křesla od sebe nejsou moc daleko, a opravdu vás dělí jenom zástěna. Ale ta pod Patrickovýma rukama mizí.
Ale nejdřív si vyzkoušíme Trissinu roli co?
Chytne tě za rameno, a jde s tebou k druhému křeslu...
Greatest, Goldest, Fruitiest, You-know-him-he-is-so-awesum Me.
Moje ochranka:
Darth Revan ♥
Moje ochranka:
Darth Revan ♥
Coruscant.
Bez odmlouvání kopíruji pohyb meče. Zvednu hlavu a čekám co bude dál. Chladná špička mě hladí a píchá do měkké kůže. Slzy, strach, všechno rázem přestalo. Stojím klidně a poslouchám Patricka. Muž se vrátí od Triss ke mě a ostří meče přiloží k mému krku. Štípne to, a pak se začne objevovat krev. Cítím jak teplá tekutina stéká dolu. Zastaví se přede mnou a promluví. Projede mnou mírná křeč, když si všimnu jiskry v jeho očích. Okamžitě svůj nápad realizuje a pevně mě chytne za rameno. Je to divné, ale nebráním se. Přestože mě stále blížící se křeslo děsí. Nakonec strach zvítězí a já se vzdávám.
Dobře. Nechci, aby trpěla. Udělám to.
Patrick mě pustí a já vytáhnu dýku. Přistoupím k Triss a podívám se jí do očí.
Já... chtěla jsem tě zachránit, ale... Nečekám, že mi odpustíš. Moc mě to... Sbohem. Sílo odpust mi!
Řeč se mi zadrhává. Slzy už dávno vyschli a já nejsem schopná brečet. I když bych si to přála. Snažím se nevnímat řev. Rukojetí Triss praštím do spánku. Křik utichne. Přejdu k jejímu boku. Zvednu dýku vysoko do vzduchu. Do dopadu vložím veškerou sílu. Mířím na srdce.
Bez odmlouvání kopíruji pohyb meče. Zvednu hlavu a čekám co bude dál. Chladná špička mě hladí a píchá do měkké kůže. Slzy, strach, všechno rázem přestalo. Stojím klidně a poslouchám Patricka. Muž se vrátí od Triss ke mě a ostří meče přiloží k mému krku. Štípne to, a pak se začne objevovat krev. Cítím jak teplá tekutina stéká dolu. Zastaví se přede mnou a promluví. Projede mnou mírná křeč, když si všimnu jiskry v jeho očích. Okamžitě svůj nápad realizuje a pevně mě chytne za rameno. Je to divné, ale nebráním se. Přestože mě stále blížící se křeslo děsí. Nakonec strach zvítězí a já se vzdávám.
Dobře. Nechci, aby trpěla. Udělám to.
Patrick mě pustí a já vytáhnu dýku. Přistoupím k Triss a podívám se jí do očí.
Já... chtěla jsem tě zachránit, ale... Nečekám, že mi odpustíš. Moc mě to... Sbohem. Sílo odpust mi!
Řeč se mi zadrhává. Slzy už dávno vyschli a já nejsem schopná brečet. I když bych si to přála. Snažím se nevnímat řev. Rukojetí Triss praštím do spánku. Křik utichne. Přejdu k jejímu boku. Zvednu dýku vysoko do vzduchu. Do dopadu vložím veškerou sílu. Mířím na srdce.
Coruscant.
Whohoo, jakého malého vraha tady máme.
Poví Patrick s klidným výrazem a suchým hlasem. Zmáčkne další tlačítko, a křeslo se opět "složí" do původní podoby normálního křesla a ne lehátka.
Bod číslo jedna. Vždy přistupuj ke své obětí, jako k hrozbě, která tě zabije, pokud to neuděláš sama.
Poučí tě, a vezme do ruky divný nástroj.
Bod číslo dvě. Nenechávej tělo na místě. Ale zbav se ho.
Rukou tě donutí odstoupit od křesla. A z onoho nástroje vyšlehne oheň. Je malý, ale silný. Trissin obličej se začíná pomalu vráščit a uhelnatět. Známý pach z pohřbu Kii se umocňuje tvojí blízkostí páleného obličeje.
Bod číslo tři. Užívej si to...a přivoň si pachu smrti.
Vezme ti hlavu, a přitiskne ti jí k její hlavě jak to jenom blízko jde. Ještě stále cítíš teplotu spálené kůže, která byla dřív hladký obličej - nyní kus černého uhlu. Pustí tě. Poplácá tě po hlavě.
A bod číslo čtyři. Nesnášej mně...
Vezme svůj meč, a zapíchne jej Kie do břicha. A odebere se od tebe pryč...
Whohoo, jakého malého vraha tady máme.
Poví Patrick s klidným výrazem a suchým hlasem. Zmáčkne další tlačítko, a křeslo se opět "složí" do původní podoby normálního křesla a ne lehátka.
Bod číslo jedna. Vždy přistupuj ke své obětí, jako k hrozbě, která tě zabije, pokud to neuděláš sama.
Poučí tě, a vezme do ruky divný nástroj.
Bod číslo dvě. Nenechávej tělo na místě. Ale zbav se ho.
Rukou tě donutí odstoupit od křesla. A z onoho nástroje vyšlehne oheň. Je malý, ale silný. Trissin obličej se začíná pomalu vráščit a uhelnatět. Známý pach z pohřbu Kii se umocňuje tvojí blízkostí páleného obličeje.
Bod číslo tři. Užívej si to...a přivoň si pachu smrti.
Vezme ti hlavu, a přitiskne ti jí k její hlavě jak to jenom blízko jde. Ještě stále cítíš teplotu spálené kůže, která byla dřív hladký obličej - nyní kus černého uhlu. Pustí tě. Poplácá tě po hlavě.
A bod číslo čtyři. Nesnášej mně...
Vezme svůj meč, a zapíchne jej Kie do břicha. A odebere se od tebe pryč...
Greatest, Goldest, Fruitiest, You-know-him-he-is-so-awesum Me.
Moje ochranka:
Darth Revan ♥
Moje ochranka:
Darth Revan ♥
Coruscant.
Stojím a dívám se na mrtvou dívku. Klepe se mi ruka, když se snažím vytáhnout dýku z těla. Křečovitě ji svírám. Tmavá krev odkapává z čepele na mé roucho a na zem. Nevnímám Patrickova slova. Nechám se odstrčit od křesla. Trissino tělo začnou olizovat plameny. Smrad, uhelnatění kůže, horko, vzpomínky na Kiu.
Sílo, odpusť mi! Nikdy jsem neměla opouštět Tython. Smrt mě provází na každém kroku. Sílo, prosím...
Modlím se, aby se mi ulevilo. Nic. Jediné co mi zbývá je to všechno hluboko uvnitř uzamknout. Stejně jako sebe samou. Gwen umřela spolu s Triss. Aspoň mám takový pocit.
Snažím se od křesla držet co nejdál. Patrick mě však při svém poučování chytne a nutí mě vychutnávat tuto chvíli. Cítím zbytky žáru na svém obličeji. Připadá mi to, jako by plameny přeskakovali i na mě. Nenávidím se za to co jsem udělala, nenávidím Patricka a všechny, kteří mohli za to, že se tohle všechno přihodilo. Konečně jsem volná. Patrick mě pustí a já se svalím na zem. Pomalu se odsouvám od křesla. Hlasitě oddechuji a třesu se, jako při zimnici. Patrick vezme meč a zapíchne ho Triss do břicha. Meč hladce pronikne do těla, doprovází ho podivné šustění. Hledím na čepel a vzdáleně vnímám vzdalující se kroky.
Stojím a dívám se na mrtvou dívku. Klepe se mi ruka, když se snažím vytáhnout dýku z těla. Křečovitě ji svírám. Tmavá krev odkapává z čepele na mé roucho a na zem. Nevnímám Patrickova slova. Nechám se odstrčit od křesla. Trissino tělo začnou olizovat plameny. Smrad, uhelnatění kůže, horko, vzpomínky na Kiu.
Sílo, odpusť mi! Nikdy jsem neměla opouštět Tython. Smrt mě provází na každém kroku. Sílo, prosím...
Modlím se, aby se mi ulevilo. Nic. Jediné co mi zbývá je to všechno hluboko uvnitř uzamknout. Stejně jako sebe samou. Gwen umřela spolu s Triss. Aspoň mám takový pocit.
Snažím se od křesla držet co nejdál. Patrick mě však při svém poučování chytne a nutí mě vychutnávat tuto chvíli. Cítím zbytky žáru na svém obličeji. Připadá mi to, jako by plameny přeskakovali i na mě. Nenávidím se za to co jsem udělala, nenávidím Patricka a všechny, kteří mohli za to, že se tohle všechno přihodilo. Konečně jsem volná. Patrick mě pustí a já se svalím na zem. Pomalu se odsouvám od křesla. Hlasitě oddechuji a třesu se, jako při zimnici. Patrick vezme meč a zapíchne ho Triss do břicha. Meč hladce pronikne do těla, doprovází ho podivné šustění. Hledím na čepel a vzdáleně vnímám vzdalující se kroky.
Gratuluji, mise byla úspěšně dokončena.
Celé znění hodnocení najdeš v příslušné sekci Nové Republiky, zde je sourhn.
Souhrné hodnocení:
Po dlouhé době první dokončená mise. Gwen jako vždy nezklamala a chopila se svého alterega a s plnou vervou nepřestala překvapovat. Sice zde byly chvilky, kdy jsem nevěděl "kam s ní", ale postupem času jsme misi převrhli do celkem zajímavého díla, se spoustou "highlights", a sám jsem se divil, co to v té misi všechno dělám. Hodnotím 97%, neboť se neobjevilo moc chyb, ale na druhou stranu, uplně dokonale bych to nehodnotil.
Celé znění hodnocení najdeš v příslušné sekci Nové Republiky, zde je sourhn.
Souhrné hodnocení:
Po dlouhé době první dokončená mise. Gwen jako vždy nezklamala a chopila se svého alterega a s plnou vervou nepřestala překvapovat. Sice zde byly chvilky, kdy jsem nevěděl "kam s ní", ale postupem času jsme misi převrhli do celkem zajímavého díla, se spoustou "highlights", a sám jsem se divil, co to v té misi všechno dělám. Hodnotím 97%, neboť se neobjevilo moc chyb, ale na druhou stranu, uplně dokonale bych to nehodnotil.
Greatest, Goldest, Fruitiest, You-know-him-he-is-so-awesum Me.
Moje ochranka:
Darth Revan ♥
Moje ochranka:
Darth Revan ♥