Peklo na Gandrunu

[Xavier]

Gandrun 2, oáza

Před pár měsíci jsi zde havaroval se svým mistrem, ten byl ale zabit místním temným Jedim, který tě vykázal ze své vesnice.
Zrovna byla noc. Měl jsi další z tvých nočních můr, co tě zde pronásledovaly. Probudil ses s potlačeným výkřikem.
Cítil jsi zřetelně postavy. Bylo jich pět plížili se k tobě nocí.
Cítil jsi jak se tě snaží npdnout. Mysleli si že spíš, mohl jsi je tedy celkem překvapit.

[Garth Devilman]

Gandrun 2 - oáza

Světlo, náraz, písek, červená čepel a krutý smích. Nebyl jsem si jistý odkud vychází, ale byl mi podivně povědomý. Myslel jsem, že má první mise mě změní k lepšímu. Místo toho však odhalila mé stinné stránky, které se nyní stávaly stránkami osobnosti, co teprve vylézala na světlo. Zjištění to bylo kruté, a možná také právě proto se ten smích stupňoval. Měl jsem ho plné uši. Byl chladný a já netušil jestli se mám děsit nebo se smát také. Nakonec už síla zvuku byla natolik neúnosná, že jsem začal křičet. A bylo to, to poslední co jsem také udělal, než jsem byl…

…Probuzen svým výkřikem.
Blázne! Kdy se naučíš kontrolovat emoce!
Ve chvíli, kdy jsem tuto myšlenku vyslovil (byť jen v duchu) musel jsem se zastydět. Víte, jak těžké vědomí je, když nesete za své činy odpovědnost? Já ano...

Byl jsem sice nezávislý, ale rovněž také odpovědný za své činy, jejíchž následky již teď už tak dalece přesahovali míru snesitelnosti.
A zjevně budou ještě růst… Pomyslel jsem si ve chvíli, kdy jsem vycítil postavy blížící se nocí. Na pouštní planetě byl podezřelý už i jeden živý jedinec. Natož pak pět, kteří se plížili pod rouškou noci.

Lehce jsem vstal a děkoval přírodním podmínkám za pomoc. Nejen, že byla černočerná noc, ale navíc podle všech úkazů to vypadalo, že by mohlo i pořádně sprchnout. Což byla o to cennější zpráva. Pln odevzdán Síle a vyzbrojen klackem s pořádně ostrým hrotem a mečem u opasku jsem se vydal po stopách návštěvníků tak, abych se dostal za ně a mohl třeba i něco vyzvědět. Noc byla takřka neprůstřelná, tudíž jediné čeho jsem se obával byl přílišný hluk, který bych mohl při své neopatrnosti ztropit.

[Xavier]

Gandrun 2, oáza

Podařilo se ti jim dostat do zad. Postavy byly však zcela tiché. Byli to evidentně profesionálové.
Prvním zvukem co vydali bylo podivné fouknutí, hned za ním druhé a třetí.
Následně jeden vyrazil a vrazil dýku do tvého prázdného ležení.
Není tu!
Sykl k ostatním. Ti se všichni okamžitě přeskupily do obraného postavení a každý hlídal svou vlastní výseč.
Všemi svými smysli tě hledali, věděli již že o nich víš.

[Garth Devilman]

Gandrun 2 - oáza

Představa, že jste někdo slavný a přes plot na vás číhají čumilové, kteří vás fotí mi přišla vždy zábavná.
Někdo má rád horory, já zase komedie… Říkal jsem si tehdy, když jsem se v chrámu v rámci svých volných dní díval na svůj oblíbený komediální seriál a popadal se přitom za břicho. Zvláště vtipná mi přišla scéna, kdy fotograf bulvárního deníku pronásledoval svou oběť za cenu své důstojnosti po obrovské zahradě o nesmírné rozloze. U ostatních jsem díky tomuto koníčku zase o nějakou tu příčku klesl, ale nevadilo mi to.

Probral jsem se ze vzpomínek, které už pro Ryana Kawella znamenaly jen určitý bledý bod, v jeho životě. Scéna, ve které jsem se teď nacházel ani zdaleka nepřipomínala komediální žánr.
Někdo si zjevně usmyslel, že jsem velmi cenný… Za normálních okolností by to pro mě jistě byla útěcha.
Vždyť po několika měsících na písečné planetě o mne někdo jeví zájem! A to dokonce tak velký, že mi přitom jde i o život. Přímo nádhera!

Věděl jsem, že si nemůžu dovolit je všechny zabít. Zvláště pak jejich vůdce, který promluvil. Rozhodl jsem se tedy, že vůdce pouze zraním a dostanu z něj vše co se dá. Nadechl jsem se, vydechl a dal průchod svým emocím. Světelný meč vzplál a dal se do díla. Bylo příjemné stát na druhé straně. Bylo to mé rozhodnutí. A co víc? Bylo svobodné!

[Xavier]

Gandrun 2, oáza

Když vrazi spatřili tvůj meč, který se blížil dosti rychle, náhle se rozpchli.
Toho, který promluvil a začal jsi ho tedy považovat za jejich vůdce, tvůj prvotní útok vykryl a odkulil se stranou.
Každý uskočil na nějakou jinou stranu a poté okolo tebe utvořili kruh.
Evidentně se v boji vyznali.
Pohybovali se okolo tebe a stále na tebe svými zbraněmi doráželi.

[Garth Devilman]

Gandrun 2

Tak tohle bude zajímavé.... Pomyslel jsem si ve chvíli, kdy se situace počala nepříjemně dramatizovat. Ony postavy utvořily kolem mne kruh ve snaze mě sevřít do kleští. Světelný, meč plápolal, jako modrá pochodeň a osvětloval tak přilehlé okolí. Při, takové tmě, která panovala bylo i malé světlo hotovým zázrakem. Věděl jsem, že jsem docela ucházející šermíř, ale stát proti dobře vycvičeným pěti mužům ve tmě, navíc osvícený jako snadný terč rozhodně nebyla žádná výhra.

Musel jsem se rozhodnout rychle. Vyšetřil jsem si pár vteřin, kdy jsem se nemusel bránit útoku a hodil mečem po nejbližším nepříteli. V momentě, kdy se připravoval na obranu, jsem meč ve vzduchu deaktivoval a odklonil jeho let o pár metrů vedle stanoveného cíle. Bojové pole se ponořilo do tmy. Doufal jsem, že tento akt se vyplatil. Provedl jsem přemet vzat a skočil do písku. Měl jsem v úmyslu postupně separovat ostatní od mé jediné stopy. Totiž muže, který promluvil. Ve snaze povzbudit tyto chlapce, jsem pomocí Síly rozsvítil meč. Stálo mne to sice značné úsilí, ale nakonec se to povedlo.

Tak se ukažte... Sykl jsem si pro sebe.

[Xavier]

Gandrun 2

Jak se útočníkům podařilo zjistit že jsi unikl z kruhu jsi si nebyl nejjistější, zřejmě měli výjimečně bystrý sluch.
Když se nedaleko opět rozsvítil tvůj meč spatřil jsi že útočníci opět utvořili obranné postavení. Někteří se otočili za září, jiní si jí vůbec nevšímali, a hledali tě mimo záři.
Jeden z nich tě v slabém světle zahlédl.
Tam.
Vyštěkl na ostatní a dal si k ústům foukačku. Ozvalo se opět ono fouknutí. Řítila se na tebe šipka, dost pravděpodobně otrávená.

[Garth Devilman]

Gandrun 2

Ukázali se vcelku v dobrém světle. Pomyslel jsem si nepříliš nadšen. Fakt, že se všichni nechytili do mé perfektní pastičky mě zrovna dvakrát nepotěšilo.
Tak fajn, plán B...
Plížil jsem se potichounku po levé straně a doufal, že nikoho z těch vykuků nenapadne otočit se mým směrem. Asi jsem vážně nedoufal dost.

Na sebevědomí mi nepřidal ani výkřik jednoho z party a ani vyslaná otrávená šipka. Rychlostí blesku jsem se položil na zem. Šipka sice nade mnou proletěla, ale za svůj čin jsem i tak zaplatil. Do úst se mi dostal písek. Začal jsem plivat a kašlat. Byl jsem si vědom, že můj čin pravděpodobně přiláká pozornost, ale nemohl jsem nic dělat.
Sakra, sakra...

Zaklel jsem.
Teď jsem se fakt naštval! Co tu dělaj nájemní lovci?
Pomocí Síly jsem opět meč zhasnul a nechal své smysly napnuté. Odkutálel jsem se o pár metrů dál od místa lehu a položil se do písku. Ve chvíli, kdyby na mě zaútočili v mém provizorním krytu by měli se mnou co dělat.
A ani ten nejlepší lovec nezvládne za ráz hněvajícího se Sitha na jedné straně a letící meč na straně druhé. Zašklebil jsem se.

[Xavier]

Gandrun 2

Pokud jsi podle Síly mohl usuzovat, zabijáci slyšeli jak se převaluješ v písku a pomalu se k tobě blížili.
Cítil jsi v nich doslova vražedné odhodlání a bylo jisté že nepřestanou než jeden z vás nebude mrtvý.
Pak tě jeden z nich našel.
Ááááá!!!
Vydal bojový pokřik a vrhl se na tebe s oštěpem a úmyslem tě přišpendlit k zemi, ostatní po tobě sice neskočili, ale v závěsu za prvním se na tebe také vrhli.

[Garth Devilman]

Gandrun 2

No prima... Pomyslel jsem si s pořádnou dávkou sarkasmu.
Dával jsem bedlivý pozor a vyčkával. Paradoxně jsem si upřímně vydechl v momentě, kdy jeden z těch hochů vypustil svůj spásný výkřik úspěchu.
Oštěp? … Cvoku, co bys čekal? Jsi přece v poušti!

Uskočil jsem stranou, abych se vyhnul lákavé nabídce ochutnat písek znovu, ale z oštěpem v srdci. Využil jsem své rychlosti, a chytl oštěp za hrot a stáhl útočníka k zemi. Dobře mířeným kopem jsem ho zbavil jeho zbraně, abych ji vzápětí použil na útočníkův krk. Pomocí Síly jsem přivolal meč, který nyní křižoval ve vzduchu cestu zbývajícím spolupracovníkům cestu. Prvního útočníka jsem tedy měl pod kontrolou. Užívajíc muže jako určitý druh štítu a držel na uzdě mečem zbytek. Napínal jsem všechny smysly a snažil se spojení udržet.
O co tu jde!? Zavrčel jsem na svého rukojmího a podivil se náhlé změně svého hlasu.
Zdrsněl...

[Xavier]

Gandrun 2

Zbylí útočníci, když viděli že jsi zajal jednoho z nich tak tě opět obklíčili. Jejich výraz, který jsi díky světle meče opět viděl, se ti nějak nezdál.
Pak jsi zjistil proč.
Zajatý vrah nic neřekl, zato tasil dýku a musel jsi ho od sebe odhodit aby tě nebodl do boku.
Tím jsi ho sice zbavil oštěpu, ale on vytasil ještě druhou dýku a přidal se k svým druhům.
Na nějaké znamení, kterého sis nevšiml, jako jeden muž zaútočili.

[Garth Devilman]

Gandrun 2

Co se to hergot děje?
Vzápětí jsem dostal odpověď. Muž, kterého jsem držel najednou z ničeho nic vytáhl dýku a bodl. V tu chvíli jsem děkoval svým instinktům. Ohnul jsem se v pase a vykopl nohy do vzduchu. Náraz zasáhl muže do hlavy tak prudce, že pár vteřin letěl vzduchem a přistál mezi svými druhy. To jim ovšem nebránilo vtom, aby se znovu nějakým nevysvětlitelným způsobem zkoordinovali a vrhli se znovu do útoku.
Ta vitalita...
Nezbývalo než proti nepřátelům poslat meč a žuchnout do písku. Doufal jsem, že zrnka písku, která byla mým pádem rozvířena nepřátele zaměstná. Provedl jsem kotoul vpřed a lehkým pohybem ruky jsem nadzvedl nohu jednoho z útočníků. Vzápětí jsem se musel rychle odkulit stranou, jinak bych riskoval soupeřovo nechtěné, ale zajisté úspěšné zalehnutí. Nadechl jsem se a nechal svého společníka tancovat mezi nimi. Věřil jsem, že může ztropit spoustu problémů...

[Xavier]

Gandrun 2

chvilku to vypadalo že tancující meč zanechá mezi útočníky vážné následky, ale zabijáci tě stále přesvědčovali že to myslí vážně. Jakmile se všichni opět zvedli tak tři obstoupili meč a bylo ti jasné že jsou schopni ho rozbít, dáš-li jim příležitost.
Zbylí dva zaútočili na tebe a blýžili se opravdu rychle.

[Garth Devilman]

Gandrun 2

Už vás začínám mít plný zuby! Zařval jsem a odplivl si.
Skočil jsem mezi dva útočníky a udělal stoličku, čímž jak jsem doufal by měli ztratit rovnováhu. Zbývajícím dvěma souputníkům jsem meč sebral s pomocí Síly. V momentě, kdy jsem ho třímal jsem se ve snaze uštědřit rychlou ránu bodnul do místa, kde se mohl nacházet jeden z útočníků. Zároveň bylo třeba dávat pozor i na dva, kteří byli nyní bez mého meče a stáli proti mně. Rozběhl jsem se a provedl skluz. V momentě, kdy to bylo nejmíň čekáno jsem sekl jednoho do nechráněných míst. Druhý dostal ránu nohou. Vyškrábav se na nohy jsem byl již připraven v obranném postoji.

[Xavier]

Gandrun 2

Tvé smrtící sólo ti vyšlo celkem dobře. Pouze když jsi používal stoličku tak se oba tak tak stihli zakrýt, takže jsi jim nic neudělal, alezase tě nestihli následovat.
Dva útoníci padli, tři stále ještě zbývali.
Ti se nezdáli být, smrtí svých druhů, vůbec vyvedeni z míry.
Stáli proti tobě asi s dvoumetrovými rozestupy a pomalu se k tobě opět blížili.