Lartrir (1. mise pro Atalona)

Tady je místo pro uzavřené mise

Moderátor: Moderátoři

Lartrir (1. mise pro Atalona)

Příspěvekod Funny » 06.5.2010 18:49:54

Prolog:
Od tvého návratu na Coruscant uplynulo šest týdnů, bohužel jste se nevrátili všichni. Poté, co se průzkumná mise na Arkanii zvrhla v boj o přežití, jsi se na Coruscant vracel jen ty a zástupce Rhi´mes. Když Adena unesli žoldáci, byl těžce zraněný a nevěděl jsi jestli je pořád ještě vůbec naživu. Zeke odletěl na lodi s Adenem, když se je snažil zastavit na poslední chvíli, žoldáci možná jeho přítomnost ani nezjistili, ale od té doby se droid neozval.

Za těch šest týdnů jsi se také zotavil ze svých fyzických zraněních, ale psychické rány zůstávaly stále otevřené, upravil jsi si archaický světelný meč darovaný ti Akranianskou vládou, aby ti lépe vyhovoval a přijal jsi ho za vlastní. Dny strávené v Chrámu byly nudné a rutinní, a tak jsi požádal o svolení pro cestu na Phemis, kde se v minulosti těžil krystal pro světelný meč nazývaný Rubat.

Přece jen jsi si odnesl něco dobrého z mise a to kontakty na Arkanii a především dobrý kontakt v Republice v podobě Asta Rhi´mese. Tvé vztahy se Siri po ochladly poté, co jsi se vrátil bez Zekeho, ale když začala lépe chápat souvislosti, tak se váš vztah začal den ode dne zlepšovat, a tak ti pro cestu na Phemis půjčila Fast Hawk.

Fast Hawk, Phemis:

Fast Hawk se vynořil z hyperprostoru a pomalu začal klesat k zelené planetě pod ním.
Phemis byl obydlen jen pár tisíci lidmi, kteří žili v několika menších městech či osadách. Na planetě se nenacházel žádný výrazný průmysl, ani těžba kromě Rubatu, která však stejně skončila před tisíci lety a ani jinak nebyla tato planeta pro galaktické dění nijak důležitá.
Zamířil jsi k jednomu menšímu, odlehlejšímu městu, jež sestávalo z několika desítek budov a čtyřech přistávacích plošin, což bylo vlastně jen prázdné prostranství na okraji města.
Doly už byly několik set let opuštěné a zarostlé místní vegetací, a tak možnost, že by je našel člověk, který na Phemisu nežil byla dosti mizivá. Naštěstí jsi měl k dispozici určitou částku republikových kreditů, která by měla být dost vysoká na najmutí průvodce.
Opatrně jsi vmanévroval Fast Hawk na jednu ze čtyř prázdných plošin.
Před lodí už na tebe čekal jeden malý chlapec asi ve věku dvanácti let, člověk, se skromným výrazem hledající příležitost si nějak přivydělat.
„Mohu vám s něčím pomoct?“
zeptal se tě v basicu uctivě.
„Nechcete si koupit mapu Picoca City?“
zeptal se tě hned s úsměvem a z kapsy vytáhl asi metr na metr velký papír s ručně kreslenou mapou Picoca City, osady ve které jsi se právě nacházel. Podle toho jakou jsi měl možnost porovnat mapu se skutečností, tak mapa vypadala věrohodně a přesně.
---------------
Mise se odehrává šest týdnů po událostech v Komandech zkázy: Zjevení.
Obrázek
Uživatelský avatar
Funny
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 576
Registrován: 03.11.2008 21:14:11
Bydliště: Mantichora (Křižník třídy Consular)

Příspěvekod Atalon » 06.5.2010 22:02:06

Phemis, Picoca City:

Posledních pár týdnů trávených zotavováním a trénováním mi přinášelo jen další a další vlny vzpomínek na Arkanii, což sice přinášelo výborné výsledky, neboť větší úsilí u mě nikdo nikdy nepozoroval, ale také návaly sebekritiky, strachu a výčitek. Tyto pocity jsem naštěstí dokázal ovládnout natolik, že si ani mistři ničeho nevšimli a jejich výbuchy se trápil v soukromí, ale které nikterak neustávaly až jsem byl nucen projít třídenní hlubokou meditací k pročištění mé mysli. Teprve po ní návaly ustoupily a já byl schopen vrátit se k povinnostem a životu, následující týden jsem obdržel zajímavou informaci od Rhi'mese, jenž se nějak doslechl o mé snaze upravit archaický meč z Arkanie a jež mi sdělovala že na planetě Phemis se stále občas nachází Rubat. V té době jsem sice meč již upravil podle svého a udělal zněj mnoha obdivovanou zbraň, jíž jsem také už otestoval v několika cvičných soubojích, ale představa možnosti opustit šedý chrám Coruscantu a zase se projít po širých zelených loukách mne zlákala natolik, že jsem neváhal požádat o svolení k cestě. Mistr Yoda vypadal že ho můj požadavek velice potěšil a až nezvykle rychle sním souhlasil, což nejspíše bylo následkem mého tréninkového maratónu, v němž jsem vyzíval k cvičným soubojům prakticky kohokoli a jenž způsobil, že se téměř všichni padawani začali tréninkovým halám dlouze vyhýbat. Na cestu jsem byl, k mému překvapení, "vybaven" Fast Hawkem což jsem bral za znamení zklidnění a možná i zlepšení vztahu se Syri, jež byl po mém návratu z Arkanie na úrovni srovnatelné s Mandalorianskými válkami.
Nyní vystupujíc z lodi na okraji malého města Phemisu jsem opět cítil sílu a odhodlání k životu.

Coby uvítací výbor se u lodi objevil mladý chlapec, jež mne ihned oslovil.
Uzavřu loď a pouvažuji nad jeho zdvořilými otázkami a chystám se ho stejně zdvořile odmítnout, už jen proto že nemám příliš kreditů nazbyt. Můj názor se však prudce změní ve chvíli kdy si prohlédnu nabízenou mapu města.
Možná bys mi mohl pomoci. Kdo kreslil tu mapu?
Váhavě se na chlapce podívám a nakonec přeci jen dodám.
Hledám někoho kdo se tu dobře vyzná.
Přehodím si přes rameno lehký batoh s pár věcmi a trochou zásob a počkám na odpověď.
Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1219
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Příspěvekod Funny » 07.5.2010 12:57:50

Phemis, Picoca City:
Chlapec se začal usmívat ještě víc, když jsi projevil zájem o jeho mapu.
„Tu jsem kreslil sám,“
prohlásil hrdě a vytyčil se do své plné výšky 150 centimetrů.
„Takže si ji koupíte?“
dodal pohotově, aby nepropásl možný obchod. Zřejmě jindy asi moc úspěchu neslavil a teď ucítil šanci. Ani se není čemu divit. V době datapadů a dalších technických přístrojů jsou ručně kreslené mapy zastaralé a i když mohou být přesné, většina obyčejných lidem jim nevěří. Navíc na Phemis, hlavně do Picoca City, nepřijíždí příliš turistů.
„No... já se tady docela vyznám,“
odpověděl trochu váhavě a částečně jako by nevěděl, co má přesně říct. Pak se však náhle zvedl vítr, který ti rozcuchal vlasy, ale hlavně odhalil tvůj světelný meč. Na chlapcově tváři se objevil ohromený výraz.
„Vy jste Jedi? Určitě jste tady kvůli krystalu Rubat, že jo?“
zeptal se tě netrpělivě, aby si potvrdil své domněnky ohledně tvého původu a cíle tvé cesty.
Obrázek
Uživatelský avatar
Funny
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 576
Registrován: 03.11.2008 21:14:11
Bydliště: Mantichora (Křižník třídy Consular)

Příspěvekod Atalon » 07.5.2010 15:05:53

Phemis, Picoca City:

Na chvíli se zadívám na oblohu a po ní plující mraky a ponořím se do klidu tohoto místa z něhož mě vyruší až chlapcův hlas. Než jsem stihl odpovědět na jeho otázky a zeptat se zda ví něco o Rubatu, vyřešil tuto otázku za mě vítr a chlapcova vnímavost. Pozornost s jakou si všiml mého meče mě mile překvapila, rozhodl jsem se přeci jen opustit své uvolnění a soustředit se na vše kolem mě.
Je to bystrý kluk, s dobrými pozorovacími vlastnostmi. Je velká škoda, že je z takové zapadlé planety, kde se jeho talent asi těžko využije.
Ano jsem.
Potvrdím chlapci jeho domněnku s poněkud mnohoznačnou odpovědí a pozorněji si ho prohlédnu. Rozhodnu se prozatím vyhnout přímé odpovědi na můj původ a místo toho začnu přemýšlet o chlapcově nevyřčené otázce.
No a vlastně proč ne? Vždyť po něm chci jen ukázat cestu k dolům, na to nepotřebuju padesátiletého domorodce.Pokud ji zná...
S přísným pohledem, jasně vyžadujícím pravdivou a upřímnou odpověď, se zeptám.
Víš kde bych mohl Rubat najít?
Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1219
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Příspěvekod Funny » 07.5.2010 17:33:13

Phemis, Picoca City:
Chlapec docílil svého, aniž by ti o to musel přímo říct, z čehož měl očividně radost.
„No jasně. Teda na Phemisu už Rubaty skoro vůbec nejsou, všechny krystaly už jsou vytěžený. Je možný, že jich je pár nějakých zapomenutých v dolech, tak by jste se tam měl podívat, ale já je většinou nacházím v džungli. Jestli chcete, tak vás tam vezmu, jen se musím zeptat táty.“
Přikývl jsi a následoval jsi ho dál do města, až k malému obchůdku v centru města, na jehož štítu bylo napsáno: Prodej a oprava droidů. Cestou ti místní obyvatelé nevěnovali buď žádnou anebo jen velmi malou pozornost.
Obchod byl rozdělený na dvě části, v jedné se nacházeli vystavení droidi všemožných druhů – od protokolárních droidů po úklidové – a v druhé části byl pult, za kterým stál lidský muž a právě podával jednomu zákazníkovi náhradní součástku, které byly uloženy za jeho zády v poličkách na stěně. Za pultem se také nacházely dveře do vedlejší místnosti, kde majitel nejspíš opravoval rozbité droidy.
Poté, co zákazník opustil obchod, tak se chlapec rozeběhl k muži, kterému byl velice podobný, pravděpodobně k jeho otci, a vyskočil na pult.
„Tati, tohle je Jedi a chce k dolům s Rubaty, že ho tam můžu vzít?“
Otec se podezřívavě podíval na svého otce a poté na tebe, aby se ujistil, že mluví pravdu.
„No dobře, ale dávejte pozor. Mimochodem, jmenuji se Joram Scaron a tohle je můj syn, Lefty. Nepotřebujete nějaké věci nebo jídlo, vodu? Cesta k dolům potrvá pár hodin a není vůbec lehká. A hlavně si dávejte pozor na predátory,“
přijal tě vlídně chlapcův, Leftyho, otec a dal ti dobrou radu.
Obrázek
Uživatelský avatar
Funny
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 576
Registrován: 03.11.2008 21:14:11
Bydliště: Mantichora (Křižník třídy Consular)

Příspěvekod Atalon » 07.5.2010 19:15:49

Phemis, Picoca City:

Při průchodu Picoca City jsem si vše pozorně prohlížel a zdejší atmosféra mě naprosto překvapila. Bylo až neuvěřitelné pozorovat rozdíl tohoto klidného až ospalého městečka a ponurého přelidněného Coruscantu.
Ten klid je doslova opojný, proč mě u Síly nenapadlo někam zmizet už dřív? Zahrady chrámu jsou sice nádherný, ale tady...
V duchu začnu vzpomínat na nádheru některých planet jež jsem navštívil a bezděky se mi ihned vybaví dvě mé nejkrásnější vzpomínky. Obě jsou z misí s Mistrem Thi'Omlou, kterému jsem svými názory na ně způsobil málem infarkt. Prvním světem byl, odsud nepříliš vzdálený Alderaan nad jehož krásou jsme se s mistrem bezpodmínečně shodli a jehož krása je pověstná. Druhým však byla Felucia o jejíž kráse již mistr můj názor nesdílel a když jsem nakonec prohlásil že se mi Felucia líbí o něco více než Alderaan, vyvolalo to mezi mnou a mistrem doslova argumentový souboj, který naštěstí poněkud předčasně narušil džunglový rancor, který se do něj asi chtěl také zapojit. Přesto u mne tato vzpomínka vyvolává dodnes smích, jako právě teď.
Chlapec mne rychle vedl ulicemi města až k otcově obchodu a ihned se otce zeptal na svolení k cestě s jasným shrnutím situace, které by mu záviděl leckterý voják. Mnou nepotvrzenou informaci o mém původu coby Jediho bral za samozřejmost, jíž nezapomněl zdůraznit a která kupodivu u jeho otce nevyvolala takřka žádnou reakci. V odpověď na jeho pozdrav jsem se slušně uklonil.
Velmi mě těší, jmenuji se Lartrir. Děkuji za vaši nabídku, ale myslím že mám vše potřebné. Jen bych se rád zeptal jaké přesně predátory máte na mysly?
Má opatrnost opět zvítězí nad uvolněností tohoto místa a donutí mě alespoň trochu uvažovat.
Pochybuji že tu žije něco s čím bych si nedokázal poradit, ale proč riskovat. Přeci jen je jistější se zeptat, navíc když sebou budu mít Leftyho. Mě sežrat není lehké, ale jeho?
Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1219
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Příspěvekod Funny » 08.5.2010 16:19:53

Phemis, Picoca City:
Poté, co jsi se Joramovi představil, ti podal ruku a usmál se nad tvojí otázkou.
„Phemisské tygry, jsou podobní Edanským tygrům, ale nemusíte si jich moc bát, myslím, že si s nimi poradíte. Dřív byli hodně nebezpeční a pokud jste tady chtěli žít, tak jste museli s sebou nosit blaster, vůči kterým jsou zranitelní – jen musíte stihnout vystřelit. Ale teď už se městům vyhýbají, tak je tu bezpečno,“
zodpověděl podrobně tvou otázku Leftyho otec a vylíčil ti i krátce část historie Phemisu.
Lefty seskočil z pultu a už tě táhnul ke dveřím, když ještě zvolal ke svému otci:
„Večer jsme zpátky.“

Phemis, Džungle:
Opustili jste město a zamířili džunglí na východ k opuštěným dolům. Ze začátku jste postupovali celkem rychle, ale po půl hodině se váš postup zpomalil a někdy jsi musel dokonce použít svůj světelný meč k prosekání si cesty hustými keři. To nebylo příliš příjemné, protože jsi musel dávat pozor, abys neublížil Leftymu, a tak jste postupovali ještě pomaleji. Nakonec jste však po asi dalších patnácti minutách dospěli k místu, kde tekla řeka.
Ta nebyla moc hluboká, asi tak půl metru, a tak jsi do ní vstoupil. To vyvolalo dvě reakce – Leftyho smích a tvůj skok zpátky na břeh. Řekou by jste jistě postupovali rychleji, ale byla příliš studená.
„Možná bychom to mohli vzít po stromech. Jsou dost blízko u sebe, tak by jsme mohli přelézat z jednoho na druhý,“
navrhl jinou cestu Lefty, ale tušil jsi, že tu je ještě další.
Obrázek
Uživatelský avatar
Funny
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 576
Registrován: 03.11.2008 21:14:11
Bydliště: Mantichora (Křižník třídy Consular)

Příspěvekod Atalon » 08.5.2010 17:23:38

Phemis, Džungle:

Pohyb džunglí jsem si hodně užíval, podstatně více než Lefty který s houstnoucím porostem měl čím dál větší problémy. Zvyklý z předchozích misí jsem při cestě nacházel přírodní cesty, které ovšem bohužel nevyhovovaly Leftym zvolenému směru, proto jsem byl nucen několikrát pomocí svého meče jeho cestu uvolnit. Nebyl jsem si jistý zda tuto zvolil proto, že jiná není nebo proto že je nejrychlejší, čemuž by odpovídala její téměř úplná přímost, ale nebyl jsem zní nejnadšenější.
Doufám, že brzy najdeme lepší cestu. Pořád se bojím, že Leftymu něco useknu, když se tu oháním mečem.
Jinak ale nebylo co bych cestě vytkl a dokonce jsem se několikrát zahleděl po místním životu, tedy do chvíle kdy nám cestu nepřehradila řeka, která jak jsem bohužel zjistil na vlastní kůži, byla naprosto ledová, což mě přimělo k jejímu urychlenému opuštění.
Do Sitha, ta je studená!
Leftyho smích byl pro mě jasným důkazem směšnosti mého postupu.
Taky jste se mi o takové maličkosti mohl zmínit, pane průvodče.
Místo odpovědi na mou ironickou poznámku se mi dostalo dalšího Leftyho záchvatu smíchu k němuž jsem se připojil i já. Poté Lefty přišel s návrhem na "opičí" postup, jež my nepřišel příliš lákavý.
Hm, možná.
Rozhlédnu se po okolí a při pohledu na jakési opici podobné tvory dodám.
Myslím že tenhle způsob raději přenecháme jim.
A hlavou pokynu směrem k nim.
My to vezmeme pohodlnější cestou. Doufám že po cestě není žádný vodopád?
S těmito slovy se chopím světelného meče a za okamžik zmizí jeho modrá čepel v kmeni blízkého stromu.
Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1219
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Příspěvekod Funny » 09.5.2010 13:24:47

Phemis, Džungle:
Rozhodl jsi se pro překonání zbytku cesty k dolům po proudu řeky, což by vám mělo trvat jednoznačně méně času, než když by jste se museli dál takhle prodírat hustou džunglí. Pro tento účel jsi přistoupil k jednomu blízkému stromu o průměru asi půl metru a odřízl jsi ho těsně nad zemí. Nemusel jsi Leftyho ani varovat, aby ustoupil z cesty, když strom padal na zem.
Poté jsi si trochu pohrál se světelným mečem a od kmene odřízl všechny větve a pak jsi z něj udělal, precizní práci svého světelného meče, primitivní člun. Dvě trochu delší větve, které měly na délku asi metr a půl, jsi opracoval, aby jste jimi mohli odstrkovat váš člun od břehu, pokud by proud nebyl dostatečně silný.
„No jo, ale jak ho teď dostaneme do vody?“
ozval se dětský hlas patřící Leftymu, který s úžasem sledoval, jak se rodí váš člun. Odpovědí mu byl tvůj úsměv. Přivolal jsi si na pomoc Sílu a začal kmen postrkovat do řeky.
„Páni,“
vzdychl Lefty a naskočil na poslední chvíli do člunu, když jsi mu podal obě dvě opracované větve a váš improvizovaný člun byl už jen z malé části na pevnině. Naposled jsi se ponořil do Síly a kmen odstrčil do řeky, kde se ihned vydal pomalu po proudu, takže jsi neměl příliš problém do něj naskočit. Lefty ti podal jednu větev a ty jsi začal kmen pomalu odstrkovat od hladiny směrem k dolům.
Postupovali jste tempem, které bylo rychlejší než chůze, ale zároveň dost pomalé na to, aby jsi si mohl prohlédnout zdejší přírodu.
„To je phemisský tygr,“
řekl Lefty sedící před tebou a ukázal na levý břeh, kde se procházelo zvíře se zelenou srstí, podobnou barvě listí místních stromů, s tmavě hnědými pruhy. V kohoutku mohlo mít něco přes metr a nebýt Leftyho, zřejmě by jsi si ho ani nevšiml díky jeho opravdu dobrému maskování.
„A to je mládě.“
Po zbytek cesty jste už na phemisského tygra nenarazili, ale viděli jste mnoho jiných živočichů, kromě drobných opic skákajících vám nad hlavou.
Když tě Lefty informoval, že jste nejblíže, jak se po vodě můžete k dolům dostat, tak jste s vaším člunem najeli na břeh. Pak jste urazili asi dvě stě metrů dál do vnitrozemí, než jste konečně dorazili ke vchodu do dolů. Bohužel vchod, dříve podepřený dřevem, které postupem času shnilo, byl zasypaný hlínou.
Obrázek
Uživatelský avatar
Funny
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 576
Registrován: 03.11.2008 21:14:11
Bydliště: Mantichora (Křižník třídy Consular)

Příspěvekod Atalon » 09.5.2010 14:17:08

Phemis, Džungle:

Můj záměr vyrobit provizorní člun byl schválen nadšeným úsměvem Leftyho, když pochopil oč se snažím. V duchu jsem si však neodpustil ironickou poznámku, jež mi vyloudila na tváři široký úsměv.
To mě nenapadlo, že svůj trénink s mečem budu využívat k truhlařině.
Ovšem po skončení své práce jsem musel uznat, že ani jako truhlář bych si nevedl nejhůř.
Cesta po řece ubíhala dobře a vcelku svižně, dokonce nám poskytla prostor vychutnávat si krásy místní přírody, včetně phemisského tygra. Díky němuž jsem si sice ověřil, že při střetu s touto šelmou bych si nejspíše poradil, ale díky Leftyho prohlášení o jeho věku jsem byl rád, že to nemusím zkoušet.
Tohle je mládě?! Tak to nechci poznat mámu.
Na okamžik jsem zauvažoval nad velikostí dospělého jedince a zapochyboval nad prohlášením Leftyho otce o účinném použití blasteru, kterou jsem nakonec přeci jen vetoval.
No nevypadá že by měl nějak tvrdou kůži, nejspíš kvůli maskování, takže když se člověk dobře trefil...
Sice jsem zakončil tuto úvahu s názorem, že podobné střety asi končily většinou špatně na obou stranách, ale vzhledem k mé situaci jsem neviděl důvod proč zavádět konverzaci na podobné téma.
Když jsme dorazili k dolům čekalo nás bohužel další nepříjemné překvapení.
Tak tudy asi neprojdeme.
Jednalo se spíše o konstatování zavaleného vchodu, proto jsem odpověď ani nečekal a začal se porozhlížet po závalu a okolí.
Nějaké návrhy, pane průvodce?
Dodal jsem nakonec s částečnou ironií.
Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1219
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Příspěvekod Funny » 09.5.2010 20:05:04

Phemis, Džungle:
„No jasně, že jo, je tady ještě boční vchod,“
odpověděl na tvou otázku okamžitě Lefy a začal obcházet zasypaný hlavní vchod.
„Teda on to není úplně boční vchod, je to spíš díra do jedné chodby, jejíž strop se propadl,“
doplnil informaci, co se týče druhého vchodu, rychle tvůj průvodce a začal se rozhlížet kolem.
„Jen si nemůžu vzpomenout, kde přesně je.“
Nevinně se usmál.
„Měl by být někde tady,“
stačil ještě říct Lefty, než jsi udělal další krok kupředu a propadl se do dolu.
Pád byl sice bolestný-
Ale ne bolestnější než ten na Arkanii,
pomyslil jsi si a vzhlédl vzhůru k povrchu, kde se nad díru nakláněl smějící se Lefty.
„Já říkal, že tady někde je. Nemůžu za to, že jste netrpělivý,“
ospravedlnil se s úsměvem na tváři Lefty. Pár zrnek zeminy ti spadlo na obličej z oblasti, kde byla Lefty bota a tebe napadl jeden, nevinný, žert jako odplata.
***
Vytáhl jsi lumu ze svého batohu a prohlédl si místo, kde jsi se nacházel. Byla to chodba asi dva metry široká, po tvé levici táhnoucí se mírně dolů anebo na opačné straně směřující mírně do kopce k hlavnímu vchodu. Po své levé ruce jsi také zahlédl těžařský vozík, který by mohl usnadnit váš další sestup do podzemí.
Obrázek
Uživatelský avatar
Funny
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 576
Registrován: 03.11.2008 21:14:11
Bydliště: Mantichora (Křižník třídy Consular)

Příspěvekod Atalon » 09.5.2010 21:07:17

Phemis, Rubatový důl:

Do Sitha, proč to vždycky odnesu já?
Na Leftyho "omluvu" se jen kysele usměji, když si ale všimnu kde stojí neodolám a s krokem vzad mimo zónu dopadu, pomocí síly trochu strčím do Leftyho nohou. Které díky už tak malé rezervě a minimální stabilitě půdy skončí v okamžiku v oné díře, které pomůžou trochu vyrůst, kvapně následované poněkud hlasitým zbytkem Leftyho, jenž sebou podobně "umně" jako já před chvílí praští jen kousek od místa mého dopadu, zasypaný sprškou hlíny.
Nemůžu za to, že jste tak neopatrný, pane průvodce.
Lehce zparoduji Leftyho předchozí proslov s notně potměšilým úsměvem. A pomohu mu se sebrat ze země a oprášit nános hlíny, včetně několika drnů trávy. Nakonec, vzhledem k temnotě tunelu, vytáhnu z batohu lumu a alespoň trochu prozkoumám okolní tunel, kde se kromě starého těžebního vozíku nenachází prakticky nic.
Hm, ten vozík by mohl být dobrá doprava, ale taky další příležitost rozšířit sbírku modřin.
nakonec se rozhodnu přeci jen toto téma nadnést.
Tak co svezeme se nebo půjdeme po svých?
Přičemž lumou osvětlím vozík pro vysvětlenou mého návrhu.
Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1219
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Příspěvekod Funny » 10.5.2010 14:02:46

Phemis, Rubatový důl:
Lefty přijal tvou nataženou ruku a vytáhl se zpátky na nohy.
„Bod pro tebe... teda pro vás,“
okomentoval tvůj vtípek Lefty a společně s tebou se rozhlédl po místě, kde jste byli.
„Svezeme,“
křikl nadšeně chlapec, jak se dalo u dítěte v jeho věku očekávat, a rozběhl se k vozíku. Když jsi k němu dorazil také, tak jsi si mohl vozík prohlédnout lépe. Vozík byl šesti místní, vždy dvě sedadla vedle sebe ve třech řadách. Řidič měl všechno, co potřeboval k řízení vozíku, před sebou na levém předním sedadle, ostatní místa byla pro pasažéry.
Všiml jsi si, že místo řidiče už pro sebe zabral Lefty a vypadal velice šťastně. Bylo jen na tobě, jestli ho necháš řídit. Popravdě však jízda mohla být nebezpečná, protože se tyto důlní vozíky pohybovaly nebezpečně velkou rychlostí a navíc řídit je v úplně tmě se rovnalo téměř sebevraždě, ani luma nemusela pomoct.
Najednou se vozík pomalu rozjel, když Lefty šáhl na něco, na co neměl.
„A jéje.“
Rychle jsi do vozíku naskočil na místo vedle řidiče a i když určitě nejel maximální rychlostí, luma osvětlovala spíše stěny okolo vás než cestu před vámi. Jestli jsi chtěl Leftyho nahradit na sedadle řidiče, byla na to ta pravá chvíle.
Obrázek
Uživatelský avatar
Funny
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 576
Registrován: 03.11.2008 21:14:11
Bydliště: Mantichora (Křižník třídy Consular)

Příspěvekod Atalon » 10.5.2010 19:44:58

Phemis, Rubatový důl:

Leftyho nadšení jsem sice nesdílel, ale vzhledem k jen těžko odhadnutelné hloubce dolu jsem se mu ani neprotivil. Když si však svébytně sedl na místo řidiče, objevily se v mém klidu jasné trhliny, bohužel než jsem stihl zareagovat a zkusit s Leftym promluvit, tak se vozík přičiněním Leftyho, jenž nejspíše povolil brzdu, rozjel kamsi do hlubin dolu.
Měl bych Leftymu nějak naznačit, že by neměl řídit. I když si nejsem moc jistý, že budu lepší... U všech Sithů, ono to jede!
Jen taktak jsem dokázal naskočit na místo spolujezdce.a nastavit lumu směrem naší jízdy, která se ovšem bohužel ukázala jako naprosto nedostatečný zdroj světla. Rozhodnutý nastalou situaci alespoň trochu zlepšit a dostat ji tak pod kontrolu, jsem křikl na vyděšeně vyhlížejícího Leftyho.
Přesuň se, budu řídit!
Místo čekání na jeho reakci jsem ho pevně chytil za rameno a poněkud brutálním přetažením přese mě, při němž jsem se pod ním podsmýkl, jsem ho usadil na pravou sedačku a sám zaujal místo řidiče, což jak jsem záhy zjistil nebyla žádná výhra.
Tak a jsem tu! Jo, jsem tu, ale vidím toho jak Zelosian ve tmě.
Vzhledem ke stále se zvyšující rychlosti a absenci jakéhokoli zdroje světla, s výjimkou lumy zavěšené na mém opasku, kterým bych mohl získat alespoň základní přehled o řízení a zároveň osvětlit temnotu před námi, jsem se chopil právě lumy a s její pomocí zběžně prohlédl ovládání hledaje náznak světel se zalitováním, že jsem si právě tuto část vozíku neprohlédl blíže. Protože jsem nic podobného nenašel rozhodl jsem se k využití Síly.
Není to přesně to k čemu by se měla tahle schopnost používat, ale lepší řešení mě nenapadá.
Ponořím se do Síly a vyvolám Force seeing, jenž jak doufám mi poskytne onen nutný výhled na cestu.
Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1219
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Příspěvekod Funny » 11.5.2010 16:37:49

Phemis, Rubatový důl:
Pro zvýšení šance na přežití jsi se prohodil s Leftym na místě řidiče v důlním vozíku a pomocí lumu jsi si zběžně prohlédl řízení. Přímo před tebou byl volant, který se dal nastavit pouze do tří pozic: úplně nalevo, úplně napravo anebo doprostřed – jeho nynější pozice byla úplně nalevo. Pak na předním panelu uprostřed – mezi sedadlem řidiče a spolujezdce – byl panel s několika tlačítky o jejichž významu jsi se mohl jen dohadovat. Mezi dvěma předními sedady také byla železná páka, kterou se dalo manipulovat o 180°. Teď byla mírně posunutá dopředu, a tak jsi s ní zkusil pohnout jemně dopředu, jestli funguje.
Jako odpověď se ti dostalo opětovné zvýšení vaší rychlosti a za pomoci Síly a techniky známé jako zrak v Síle jsi se podíval před sebe. Díky ní jsi docela dobře viděl i v úplné tmě, dostatečně dobře na to, aby jsi si všiml, že se koleje nyní větví doprava a doleva nebo pokračují dál rovně. Prohlédl jsi si levou odbočku, kam jste nyní podle volantu směřovaly a zjistil, že je tam příliš ostrá zatáčka, než aby jste jí v současné rychlosti zvládly, a tak jsi pohnul volantem doprava, aby jste pokračovali dál rovně. Příliš pozdě na to, abys už vás směr mohl změnit, jsi spatřil zlom, jak bylo klesání nyní mnohem prudší.
Vaše rychlost se během několika vteřin zdvojnásobila a pak jste na chvíli směřovali do kopce. Vystoupali jste až na jeho vrchol a pak vzlétli, jak byla vaše rychlost příliš vysoká, než aby jste se udrželi na kolejích. O chvilku později se vozík s velkým zarachocením dotkl opět země a otočil se o devadesát stupňů, takže jste chodbou nyní projížděli po boku. Chodba byla příliš úzká, než aby jste jí mohli takhle projet a váš vozík se tak zastavil.
Vyskočil jsi z vozíku a posvítil lumou před sebe do chodby. Ta pokračovala v klesání dál, ale na levé straně byl vchod do jeskyně, kde se dříve těžil Rubat. Slyšel jsi, jak za tebou Lefty také seskočil z vozíku a prohlásil:
„Páni... to byla jízda!“
Obrázek
Uživatelský avatar
Funny
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 576
Registrován: 03.11.2008 21:14:11
Bydliště: Mantichora (Křižník třídy Consular)

Další

Zpět na Dokončené mise

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků