Lartrir (1. mise pro Atalona)

Tady je místo pro uzavřené mise

Moderátor: Moderátoři

Příspěvekod Atalon » 11.5.2010 18:45:52

Phemis, Rubatový důl:

Stojíc nedaleko křižovatky důlních cest jsem se ještě trochu vzpamatovával z naší jízdy, nebo spíše z našeho přežití jí. Můj klid mne vskutku ani při této šílené jízdě neopustil a já k vlastnímu údivu konstatoval, že lepší zkoušku pro mou nedávno získanou chladnokrevnost bych našel jen stěží. Lefty jak se zdálo snášel naši jízdu poměrně lehce, což jsem přisoudil bezstarostnosti jeho věku a trochu zalitoval, že jsem neměl šanci něco podobného zažít. Nyní jsem se ale soustředil na můj cíl zde, hlavně proto že mé tělo skrze Sílu ucítilo to po čem jsem pátral.
Rubat. Cítím ho, slyším ho
Celá má mysl se nyní upnula k tomuto pocitu a já přesně věděl že, to co hledám najdu zde v tunelu oné křižovatky.
Lefty?! Chytej, počkej tu na mě, prosím.
Hodil jsem Leftymu lumu a sám se jako v transu vydal vstříc temnotě levé chodby křižovatky. Podobné prolnutí se Sílou jsem ještě nikdy nezažil, ale z chrámových archívů které jsem před cestou studoval, jsem věděl že je přirozené a také proto jsem se mu plně oddal. Má mysl postupovala pár kroků před mým tělem a neochvějně jej vedla temnotou, jež se nyní začala prosvětlovat a ukazovat skromně se objevující žhnoucí krystaly vykukující ze zdí tunelu. Jen okrajem mysli jsem si byl schopen uvědomit, že opět používám Zrak v Síle aniž bych se na jeho použití nějak soustředil. Postupoval jsem pomalu tunelem, nevšímaje si okolí, veden jakýmsi hlasem nebo pocitem, jež zněl a neustále sílil v mé mysli a jenž mne vedl kamsi daleko do tunelu. Nebyl jsem schopen říct jak daleko nebo hluboko jsem zašel do tunelu, nebo kolik zářících krystalů jsem cestou minul, když jsem se zastavil hledíc na, pro mě naprosto neodolatelně, zářící krystal ležící na levé stěně tunelu v úrovni mého pasu.
To je on! To on mě volá!
Byl jsem si jist, cítil jsem to každou buňkou svého těla, konečně schopen vlastního pohybu jsem rychle sundal batoh a vytáhl hnědou dřevěnou skřínku v níž byl prozatím ukryt řezák krystalů a váček z jemné kůže na jeho uschování. Ani jsem si neuvědomil, že vše dělám poslepu veden jen Silou, ale ve chvíli jsem držel v rukou nástroj připraven k operaci. Má levá ruka se pomalu zvedala a přibližovala ke krystalu, aby tak poskytla podpěru pravé dřímající rukojeť řezáku, když tu náhle se, necelých pět centimetrů od něj, zastavila o hliněnou stěnu chodby. Teprve nyní jsem si uvědomil, že většina z krystalů, jež jsem cestou tunelem viděl, nevyčnívala ze zdí nýbrž ležela několik centimetrů za nimi, rozhodnut získat pro co jsem přišel jsem do uválcované zdi chodby vtlačil ruku rozhrabávaje okolí, abych osvobodil mnou hledaný krystal. Po chvíli hrabání a oprašování se mi skutečně naskytl pohled a dotyk na obnažený, nádherně zářící krystal jemně vyčnívající z žíly částečně odkryté mým hrabáním. Přiložil jsem k němu řezák a zavřel oči, nabíraje Sílu a hledaje vedení k řezu, nakonec jsem přeci jen v hlubinách Síly uslyšel odpověď a plně uvolnil své tělo nechaje se vést pouze Sílou. Když jsem opět pocítil přítomnost okolí, dřímal jsem ve své levé dlani zářící krystal stále mne volající v Síle, na nějž jsem několik okamžiků zůstal upřeně hledět. Pomalu a skoro až posvátně jsem jej poté uložil do koženého váčku a spolu s řezákem zpět v dřevěné skříňce do batohu.
Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1219
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Příspěvekod Funny » 12.5.2010 15:17:37

Phemis, Rubatový důl:
Jen chvilku poté, co jsi svůj nově získaný krystal Rubat uložil bezpečně do svého batohu, tak za tebou přišel Lefty s lumou a posvítil na tebe.
„Tak jak to jde? Cože, vy už ho máte? To jste ho našel tak rychle?“
zíral na tebe nevěřícně Lefty a pár vteřin mu trvalo než se vzpamatoval. Zřejmě ještě nikdy neviděl rytíře Jedi v akci.
„No jen jsem vám chtěl říct, že jsem našel další důlní vozík. Už ho umím řídit, ale mám jeden malej problém, kterej nevyřeším: ten vozík, jak jsme s ním sem přijeli nám blokuje cestu,“
oznámil ti výsledky svého pátrání Lefty, čímž také zodpověděl tvou nevyřčenou otázku, kde byl. Jako velice potěšující se jevila informace, že umí vozík řídit. Vyšli jste zpátky na chodbu, pak jste vyrazili hlouběji do podzemí a po asi sto metrech jste zahli vpravo, kde byl nutno říct dosti otlučený důlní vozík.
Na Leftyho tváři se objevil úsměv, dost pyšný na to, aby nedal najevo, že chce pochválit – ale to tebe jako budoucího rytíře Jedi nemohlo přesvědčit.
Obrázek
Uživatelský avatar
Funny
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 576
Registrován: 03.11.2008 21:14:11
Bydliště: Mantichora (Křižník třídy Consular)

Příspěvekod Atalon » 12.5.2010 18:31:32

Phemis, Rubatový důl:

Smysly se mi vraceli neuvěřitelně rychle a v mé hlavě už jen doznívali poslední záchvěvy transu, jediným co po nich zůstalo byl teď už značně slabší pocit volání krystalu z mého batohu, proto jsem naprosto bez problémů registroval Leftyho příchod.
Co se děje?
Teprve teď jsem si začal vybavovat souvislosti a připomněl si, že jsem Leftyho zanechal u vozíku na křižovatce. Ten jak mi řekl mezitím úspěšně hledal další odvoz, čímž mě velice překvapil, nemluvě o tom, že přišel, podle svých slov, na jeho ovládání.
Páni, to je skvělé. Už jsem se bál, že to zpátky budeme muset vyšlapávat po svých.
Odpovím mu s jasně humorným tónem v hlase a zvednu se.
No uvidíme co s tím vozíkem uděláme.
Řeknu Leftymu tajemně i když jsi sám nejsem jistý svou převahou.
No zkusím sním pohnout, ale je to asi to největší co jsem zatím zkoušel. Je se mnou Síla tak uvidíme.
S klidnou tváří a Leftym po boku jsem došel až na rozcestí a pomalu si prohlédl vozík. Stál sice kolmo ke kolejím i tunelu, ale nevypadal nikde zaseklý ve zdi tunelu. Zkusil jsem na něj zatlačit oběma rukama, sice se hnul ale jen o píď a hned se zase usadil zpět. Na Leftyho tváři se objevil zoufalý výraz.
No nic, tak takhle to nepůjde. zkusíme to jinak.
Přelezl jsem vozík a kousek poodstoupil, zavřel jsem oči, spojil se se Sílou a plně se soustředil, poté když jsem otevřel oči a natáhl ruku směrem k vozíku, se začala kola vozíku šoupavým pomalým přerušovaným pohybem přesouvat po kousíčcích ke mě, po chvíli získal tento pohyb na plynulosti a vozík se s tichým skřípění sunul ke mě a poté, mým soustředěním jen na zadní část, se začal stáčet do výklenku ve zdi. Já ale začal cítit jak se hranice mých sil blíží a proto jsem je naposledy všechny napnul a s vypětím vozík překlopil na pravý bok dostatečně mimo dráhu kolejí. Poslední čeho jsem si všiml byl Leftyho užaslý výraz na široce se smějící tváři, poté se mi však uvolněním svalů a vysílením podlomily nohy a já se zhroutil na kolena, za Leftyho vystrašeného jíknutí.
To nic. Budu v pořádku, jen si musím trochu odpočinout.
Nebyl jsem si příliš jistý pravdivostí svých slov, protože jsem pociťoval únavu snad i konečky vlasů, ale Leftyho viditelně uklidnila. Po asi deseti minutách, při nichž si Lefty zaujatě prohlížel mnou zpacifikovaný vozík, jsem konečně ucítil v těle dost síly k pohybu. Pomalu jsem vstal a s klidným úsměvem se podíval na Leftyho.
Tak kde je ten tvůj objev?
Leftymu chvíli trvalo než si uvědomil, že myslím onen druhý vozík, ale hned jak na to přišel se široce usmál a pomalu mne vedl tunelem dolů. V odbočce, do níž mě Lefty zavedl, jsem uviděl náš budoucí odvoz, doplněný Leftyho rádoby pyšným výrazem. Rozhodl jsem se tuto hru sním chvíli hrát a proto jsem začal onen "objev" zkoumavě obcházet a váhavě pobrukovat.
No!... no?... no...
Když jsem si myslel, že jsem již Leftyho vytrestal dostatečně pronesl jsem náhle.
No... Lepší dopravu bych si ani neuměl představit, gratuluji ke skvělému objevu. Budete tak laskav a ujmete se řízení.
Věty se pokouším pronášet vážným tónem, ale vůbec si nejsem jistý, jestli se mi to daří. Nakonec se proto usadím, s velkou úlevou, na místo spolujezdce.

----------
Posun děje dle dohody, za přehození se omlouvám ale přišlo mi to lepší.
Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1219
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Příspěvekod Funny » 15.5.2010 13:34:46

Phemis, Rubatový důl:
Lefty na tvou otázku neodpověděl, jen se mu na tváři objevil široký úsměv od ucha k uchu, bleskovou rychlostí se prohnal kolem tebe a skočil na sedadlo řidiče. Když jsi se posadil vedle něj, dostatečně blízko, abys mohl v případě potřeby opět převzít řízení, tak si tvůj malý kamarád ještě naposledy prohlížel ovládání vozíků.
Lefty mírně posunul páku mezi sedadly vpřed a vozík se pomalu rozjel.
„Jenom nefungujou světla,“
oznámil ti chlapec s jeho nevinným úsměvem, který jsi si domyslil, protože jsi mu do tváře neviděl. Lefty si naposledy posvítil na volant a zatočil s tím vlevo, pak ti lumu vrátil.
„Takhle by nám cesta zpátky na povrch trvala hodinu.“
Po těchto slovech Lefty přidal plyn a vozík se rozjel o poznání rychleji. Vzhledem k tomu, že řídil v úplné tmě, se vedl nadmíru dobře; to znamená, že nenaboural. Nemohl jsi se zbavit pocitu, že je na něm něco zvláštního, ale byl to jen pocit a navíc nejasný.
Po chvilce svižné jízdy se před vámi objevil kužel světla.
Světlo na konci tunelu,
pomyslel jsi si, když jste se prohnali kolem něj. Lefty zabrzdil a vozík prudce zastavil, což tě vyhodilo ze sedadla.
Obrázek
Uživatelský avatar
Funny
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 576
Registrován: 03.11.2008 21:14:11
Bydliště: Mantichora (Křižník třídy Consular)

Příspěvekod Atalon » 15.5.2010 18:09:28

Phemis, Rubatový důl:

Hm Leftyho reflexy jsou skutečně výjimečné, možná až moc výjimečné na běžného člověka.
Mé myšlenky mířili jasným směrem, zatímco mi se řítili naprostou temnotou. Pokušení zkusit použít znovu Zrak jsem zamítl ve chvíli kdy jsem s odlesků lumy postřehl Leftyho skvěle zvládnuté vybrání zákruty, aniž bychom vykolejili. Sám jsem nevěděl proč, ale připadal jsem si vcelku bezpečně, přesto že řídil Lefty, což se ovšem prudce změnilo malý okamžik poté co jsme zahlédli před námi světlo, protože Leftyho "jemné" brzdící metody rozhodně nebyli podle mého gusta. Sice jsem něco podobného očekával, protože nejspíše stejně jako Lefty, jsem si ve chvíli zpozorování světla připomněl zasypaný důlní vchod, ale i přesto jsem velmi "elegantně" vyletěl ze sedadla a jen díky všem cestou sebraným silám se udržel na nohou při dopadu notný kus od vozíku.
Do Sitha, ten vozík mě fakt dostal, jsem totálně vyčerpaný.
Tak co, jak jsi na tom?
Klidně se optám Leftyho a přesunu se pomalu pod náš vchod, abych si prohlédl cestu ven, cestou se ale vrátím k úvahám o Leftyho výjimečnosti.
Nikdy jsem nikoho nadaného v Síle, kromě lidí v chrámu nepotkal. Vlastně ani nemám jistotu, že je nadaný a je dost starý. Měl bych vůbec provádět zkoušku? Podobná informace mu může přinést hodně potíží. Ale zase by bylo zajímavé ověřit si své podezření. Mohl bych to zkusit potají, koneckonců potřebuji jen vzorek krve. Ano a na lodi udělám test. Ale co když bude citlivý, co pak? Vzít ho sebou do chrámu? Je starý, to nemají mistři rádi. No uvidíme. Ještě nejsme u lodi a ještě jsem neudělal žádný test. Teď se k ní musím nejdřív dostat a cesta proti proudu bude o dost horší, obzvláště takhle vyčerpaný.
Rozhodnut jsem se raději vrátil k řešení bližšího problému.
Tak co? Nějaký návrhy?
Sledujíc otvor ve stropě šachty mě napadlo řešení.
Můžeme zkusit navést vozík pod tu díru a použít ho jako stupátko, ale jak tak koukám tak bys mi asi musel vylézt na ramena abychom tam dosáhli. Co myslíš?
Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1219
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Příspěvekod Funny » 16.5.2010 15:44:23

Phemis, Rubatový důl:
Lefty se nad tvojí otázkou zamyslel a v duchu si přeměřil výšku tunelu a vozíku. Když se dobral ke kladnému výsledku, že by se to mohlo povést, tak přikývl a pomalu navedl vozík pod šachtu. Pak přišla ta těžší část, kdy jste vytvořili živý žebřík. Napnul jsi všechny svaly ve svém těle, abys udržel rovnováhu. Když si Lefty stoupl na tvá ramena a přeskočil na povrch, ucítil jsi značnou úlevu.
Naklonil se nad díru a teď si dával velký pozor, aby do ní opět nespadl.
„Nemáte náhodou lano? Uvázal bych ho jedním koncem ke stromu a vy by jste po něm vyšplhal?“
Odpovědí mu bylo tvé krátké hledání v batohu, po němž jsi mu nahoru hodil jím požadované lano. Netrvalo to ani půl minuty, když ti Lefty hodil zpátky druhý konec lana. Po zkontrolování, že máš všechno a lano je pevně uvázané jsi se vyšplhal na povrch a v tu chvíli ztuhl. Přímo před tebou, jen dvacet metrů od tebe, stál Phemisský tygr, který byl ještě větší než ten, kterého jste zahlédli od řeky. Koutkem oka jsi střelil po Leftym jestli je v pořádku, a když jsi zjistil, že je jen pár kroků od tebe a taky se dívá na Phemisského tygra, pokusil jsi se vycítit pocity predátora. Ještě než jsi k němu pronikl svou myslí, tak jsi narazil na Leftyho mysl, která byla v klidu a vůbec se necítila v ohrožení, zatímco od Phemisského tygra jsi nepřátelské pocity vůči sobě cítil s jistotou.
Obrázek
Uživatelský avatar
Funny
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 576
Registrován: 03.11.2008 21:14:11
Bydliště: Mantichora (Křižník třídy Consular)

Příspěvekod Atalon » 17.5.2010 14:36:30

Phemis, Džungle:

Konečně jsem opustil spolu s Leftym důlní šachty a mé myšlenky vířily kolem podezření na Leftyho nadání v Síle, když se mi do cesty postavil další problém.
Do Sitha! Ty jsi mi tu chyběl! Phemisský tygr a ne zrovna nejmenší, koukám že můj bojový trénink se bude hodit dřív než jsem plánoval. Ale nejednej ukvapeně. Kde je Lefty?
Jak mé oči postřehly Leftyho přítomnost a bezpečí, tak mé myšlenky nabraly jiný směr.
Tak jo zjistíme jestli se chce prát, nerad bych ho vyprovokoval když šel jen kolem.
S trochu větší námahou než bych rád jsem se opět spojil se Sílou a snažil se vycítit pocity šelmy, místo toho ale..
Cože? To je Lefty! A je klidný a soustředěný, to je zvláštní že by Síla? Ale teď se soustřeď na problém, záhady si nech na později.
To tygr nebyl vůbec klidný a rozhodně mě nehodlal nechat být, proto jsem pomalu sáhl do útrob pláště a chopil se svého meče.
Lefty dávej pozor! A mimochodem nemáte vy místní nějakou dobrou radu pro podobné situace. Tedy kromě "vyhýbejte se podobným situacím"?
Zkusím trochu zažertovat, ale přesto mluvím velice potichu a nespouštím s tygra oči.
Teď by se mi víc Síly hodilo, bylo by to jistější a možná bych ho zahnal bez boje. Ale bude to muset jít i bez ní, hold to bude trochu ostřejší.
Už se skoro ani nepozastavím nad svým klidem, koneckonců s předchozími boji se tato situace nemohla měřit, přesto tygra nikterak nepodceňuji a jsem ve střehu. Pomalu udělám krok vpřed směrem k tygrovi.
Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1219
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Příspěvekod Funny » 21.5.2010 20:52:32

Phemis, Džungle:
Lefty na tvou otázku neodpověděl a jako omráčený hleděl na Phemisského tygra před vámi. Když jsi však udělal krok vpřed a Lefty v tvé ruce záhledl světelný meč, zbystřil, rychle se postavil před tebe a zastavil tě.
„Ne! Nesmíte ho zabít!“
vykřikl prosebně Lefty a pohlédl ti do obličeje, v jeho tváři jsi rozpoznal strach.
„Nevím proč, ale když myslím na to, aby byl ten tygr klidný, tak je,“
vysvětlil už klidnějším hlasem, když zahlédl tvůj zmatený výraz.
Pak zavřel oči a v Síle jsi ucítil, jak se ji dotýká, jak ji nevědomě – podvědomě – používá. Phemissky tygr se zklidnil a už jsi u něj necítil nepřátelské úmysly. Lefty vykročil směrem k němu a pohladil ho na tváři. Několik vteřin, možná pár minut, ho obcházel a hladil, až nakonec vyskočil na jeho hřeb.
Byl to ohromující pohled. Bezzbraný chlapec a smrtící šelma v tomto okamžiku v dokonalém souladu. Tvá domněnka ohledně Leftyho nadání v Síle se potvrdila.
„Když jsme s kámošema jednou šli do džungle, tak jsme potkali taky jednoho Phemisskýho tygra. Utíkali jsme, ale byl rychlejší a když mě zahnal do pasti, tak jsem si přál, aby byl jako naše kočka – hodný, přátelský a přítulný. Myslel jsem na to, představoval si to a... vyšlo to. Jenomže jsem se bál, že mi nikdo nebude věřit a navíc mi táta vynadá za to, že jsem šel sám bez dovolení do džungle, tak jsem ti nikomu neřikal,“
vyprávěl ti svůj příběh Lefty, ale připadalo ti, že ti neřiká úplnou pravdu nebo alespoň úplně všechno.
„Myslíte, že můžu být Jedi?“
zeptal se směsicí nadšení a nejistoty v hlase.
Obrázek
Uživatelský avatar
Funny
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 576
Registrován: 03.11.2008 21:14:11
Bydliště: Mantichora (Křižník třídy Consular)

Příspěvekod Atalon » 22.5.2010 12:35:49

Phemis, Džungle:

Zůstal jsem stát s málem otevřenou pusou a jen nevěřícně sledoval Leftyho, jak si v klidu ochočuje šelmu která mě ještě před chvílí chtěla roztrhat.
Takže cítí Sílu! Ne. Jedna věc je cítit Sílu, mít díky ní reflexy nebo vnímavost, ale on tu Sílu používá a dost pokročile. Takhle uklidnit, téměř si ochočit takovouhle šelmu a jen podvědomě.
Můj výraz asi mluvil za vše, protože se mi od Leftyho dostalo příběhu osvětlujícího jeho schopnost a bohužel i otázky, nad níž jsem se již zamýšlel od chvíle kdy jsem dostal podezření na Leftyho nadání.
Teď buď opatrný. Pozor na to co mu říkáš.
Dobře jsem cítil jisté pochyby v jeho vyprávění, jistě se svým stylem "polopravd" jsem mu je mohl jen těžko vytýkat.
No... možné je všechno dá-li to Síla. Talent máš, ale cesta je dlouhá a těžká, proto se na ní vybírají mladší než jsi ty. Takový, kteří nemají co skrývat.
Snažím se aby podtón mého hlasu Leftymu co nejjasněji oznámil, že vím že my neříká vše.
Přesto bych rád něco zkusil, ale až u lodi. Pak budu moudřejší.
Dodám nakonec.
Zkouška midochlorianů už není příliš potřeba, ale přesto ji chci udělat. Už jen abych zjistil výsledek, navíc ani sám pořádně nevím co si teď počít. Myslím že nejlepší bude spojit se s chrámem, mistři mi poradí.
Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1219
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Příspěvekod Funny » 23.5.2010 14:23:03

Phemis, Džungle:
Pokusil jsi se Leftyho nenápadně upozornit na to, že víš, že mu neříkáš všechno a vyhrožil jsi mu trochu, což ho popíchlo k odpovědi.
„Hm... já chtěl být Jediem už od malička – už od doby, co jsem poprvé slyšel o Aiyaně,“
řekl Lefty a podíval se na tebe.
„Aiyana byla taky rytířka Jedi, jako ty. Někdy po Občanský válce Jediů, asi pár měsíců po ní, na Phemis přiletěl nějakej Sith se svojí armádou a obsadil celou planetu. Aiyna byla v tý době na planetě, stejně jako ty chtěla získat krystal Rubat, a nakonec s pomocí mýho předka a dalších osvobodila Phemis,“
vysvětlil ti Lefty, kdo byla Aiyana.
„To mi vždycky vyprávěl táta před spaním, možná si to jenom vymyslel.“
Rozhlédl jsi se a zjistil, že už čas značně pokročil a slunce začalo zapadat mezitím, co jsi vedl s Leftym rozhovor o jeho budoucnosti.
Obrázek
Uživatelský avatar
Funny
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 576
Registrován: 03.11.2008 21:14:11
Bydliště: Mantichora (Křižník třídy Consular)

Příspěvekod Atalon » 23.5.2010 15:30:53

Phemis, Džungle:

Hm Aiyana, o někom takovém jsem nikdy neslyšel, ale to u mých znalostí není nikterak divný. Hold zeptat se mě na všechny světy vnějšího okraje, tak mu je vyjmenuju i s informacemi o podnebí a místních, ale z osobností si se štěstím pamatuju ty co jsou ještě živí.
Pozorně se podívám na Leftyho a tak jako tenkrát na Fast Hawku při cestě na Arkanii, se pokusím vyvodit reakci z toho co mi řekl.
No v tý době to bylo hodně divoký, takže by to mohla být pravda. A rozhodně to dává jistou nápovědu na Leftyho talent, ona Aiyana tu asi po sobě zanechala víc než jen příběh. Možná by nebylo od věci si o tom promluvit s Leftyho otcem.
Na mé tváři se vyrojí spiklenecký úsměv, ale hned jej nahradí vážný výraz.
Chápu že si tě takový příběh získal, ale předem tě musím varovat, že řád Galaxie i řád Jedi se od těch dob již změnili a nyní jsme spíše vyslanci míru nežli válečníci. Život Jediho je služba cti a ostatním a většinou řeší vše klidně a uváženě, teď už o světy neválčíme a bitev si užiješ rozhodně méně než tréninku, kterého zase naopak požehnaně.
O svém proslovu mám velké pochyby, už jen protože většina mých misí končila nějakou šarvátkou, ale na sobě to nedám znát.
Teď máš zodpovědnost vůči Řádu i Leftymu, takže se chovej jako vystřižený z kodexu. Pokud časem zjistí, že to není tak úplně jak jsi mu říkal, tak to bude lepší než když bude mýt plané sny, které s nesplní.
S vážným pohledem přejedu po obloze a s povzdechem pronesu.
Měli bychom vyrazit, máme dlouhou cestu a tvému otci jsme slíbili, že se do večera vrátíme.
Pro sebe ještě dodám.
Navíc tady v otevřené džungli bych přenocovat nechtěl.
Pohledem zabrousím na Phemiského tygra a s nejistým polknutím potichu řeknu.
Mimochodem, myslíš že by nás tady tvůj nový mazlíček, mohl kousek svést? Šlapat spátky po svých by bylo na dost dlouho.
Nevěřím, že jsem něco podobného navrhl. To určitě ta moje nová chladnokrevnost, být jako kdysi tak mě něco podobnýho ani nenapadne. To byla zas pitomost, ale jediná možnost co mě napadá.
Ukončím své vnitřní dilema a tázavým pohledem se podívám na Leftyho.
Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1219
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Příspěvekod Funny » 25.5.2010 16:49:01

Phemis, Džungle:
„No... nevím, jestli nás uveze oba, ale můžeme to zkusit,“
vyjádřil se nedůvěryhodně Lefty na adresu Phemisského tygra, kterého si před chvilkou osedlal.
„Mě nevadí, že už Jediové neválčej. Hlavní je, že k nim mají všichni úctu,“
řekl Lefty hned, jak jsi mu skočil za záda. V tu chvíli vyrazil Phemisský tygr pobízený Leftym kupředu a ty jako by jsi se při jeho posledních slovech propadl do sna.
Svět kolem tebe byl rozmazaný, přesto jsi si dokázal uvědomit, kde jsi – na střeše Praxea Arca Jethy na Arkanii. Před sebou jsi viděl sebe, jak bojuješ proti těm žoldákům, kteří byli vyzbrojení jako armáda – stejné blastery, vibromeče, brnění a... ten podivný znak – lebka propíchnutá mečem – na brnění.
Cítil jsi z nich nenávist, ne jen tak ledajakou, jakou cítíš u normálních zločinců, když je chceš zatknout, ale zaměřenou přímo vůči vám, Jediům.
Obraz se najednou rozmazal, aby ho pak nahradily jiné, rychle se střídající obrazy: viděl jsi nějakou kamennou, hornatou planetu, pevnost vystavěnou na vrcholku skály, Adenův unavený, ušpiněný a zmlácený obličej, Zekeho, divoce otáčejícího svou kopulkou a trylkujícího... a pak se vše vrátilo do normálu.
Už jsi si stihl všimnout jenom, jak Phemisský tygr přeskočil poslední křoví a na Leftyho pokyn zastavil.
„Radši ho necháme už jít,“
řekl Lefty, když z něj seskočil. Zřejmě si ničeho nevšiml, toho, co jsi měl možnost spatřit, vizi budoucnosti. Poprvé v životě jsi nakoukl do budoucnosti a byl jsi z toho pěkně zmatený.
Obrázek
Uživatelský avatar
Funny
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 576
Registrován: 03.11.2008 21:14:11
Bydliště: Mantichora (Křižník třídy Consular)

Příspěvekod Atalon » 25.5.2010 17:51:11

Phemis, Džungle:

To by byla nádhera!
Už jsem se chystal zareagovat na Leftyho názor na Jedie, když jsem byl náhle přerušen divným, pro mě doposud neznámým pocitem, který se změnil ve vizi. Díky které jsem si ani nevšiml ubíhající cesty až do chvíle, kdy mě probrala Leftyho slova, ale přesto jsem se nezmohl na jinou reakci než kývnutí vlavou.
Co to bylo?! Budoucnost? Minulost? Zpráva? Varování? Aden! A Zeke! A nějaká pevnost! A proč teď? A planeta!! Ale kde to je?
Má mysl vířila otázkami na něž jsem neznal odpověď, navíc zde zůstával jasně vrytý obraz planety z mé vize, který se teď má mysl snažila přiřadit k některému z jmen, jež jsem si osvojil v archívech.
Musím se rychle vrátit na Coruscant! Musím zjistit co to bylo!
Málem jsem vyběhl vpřed, ale náhle jsem se zarazil, pomalu si uvědomujíc situaci.
Ale Lefty, nejdřív Lefty pak Aden, ale rychle.
Podíval jsem se na Leftyho a poté můj pohled zabrousil na oblohu.
Musíme si pospíšit!
Slova jsem pronesl s notnou naléhavostí, ale tak aby nezněla jako rozkaz a začal se rozhlížet kde to vlastně jsme.
Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1219
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Příspěvekod Funny » 27.5.2010 13:40:55

Phemis, Picoca City:
Když jsi se snažil zjistit, kde to vlastně jste, tak jsi za pár stromy zahlédl budovy, nejspíš vnější část Picoca City. Logické. Proč by jinak Lefty pouštěl Phemisského tygra, kdyby jste ještě nebyly u cíle vaší cesty?
„Jo, vždyť už tam skoro jsme,“
řekl Lefty, který nechápal, proč tak chvátáš.
Prodrali jste se přes poslední stromy, které vás dělily od Picoca City a začali se prodírat skrz domy k Fast Hawku, když jsi zahlédl Leftyho otce, jak se s někým baví. Poté, co si vás všiml, ukončil rozhovor a vydal se k vám.
„Máte, co jste hledal?“
zeptal se tě. Lefty zatím mlčel o tom, co jsi mu řekl, nejspíš chtěl, aby jsi to jeho otci sdělil ty.
Obrázek
Uživatelský avatar
Funny
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 576
Registrován: 03.11.2008 21:14:11
Bydliště: Mantichora (Křižník třídy Consular)

Příspěvekod Atalon » 28.5.2010 14:36:34

Phemis, Picoca City:

Pomalu jsem znovu získával povědomí o realitě a plně jsem chápal Leftyho reakci.
To nic, jen jsem si uvědomil, že mám naléhavou práci jinde.
Mé vysvětlení bylo víceméně upřímné a navíc jsem pochyboval, že by byl Lefty nebo kdokoli schopen pochopit celou pravdu, jíž jsem plně nechápal ani já. proto jsem rychle zamířil co nejkratší cestou k lodi. Bohužel, tak jak už začíná být v mém životě obvyklé, nepřišel ani tento problém sám, neboť jsme po cestě, dříve než jsem se stihl spojit s chrámem, setkali s Leftyho otcem.
Ano, mám.
Odpověděl jsem popravdě na jeho otázku a zlehka poklepal na batoh.
A myslím, že bychom si měli promluvit. O Leftym!
Řekl jsem klidně, ale důrazně.
Potřebuji si to ještě ověřit, ale myslím, že je v něm velký potenciál. Ale o tom se musím poradit s ostatními z Řádu, právě jsem byl na cestě se s nimi spojit.
Doplním alespoň částečné vysvětlení, abych ho nevystrašil a rukou naznačím aby mne oba doprovodili k lodi.
Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1219
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

PředchozíDalší

Zpět na Dokončené mise

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků

cron