3. Mise pro Xaviera(Xavier Kirsten)

[Jordi Linx]

Generis, Nedaleko vesnice Kaneck:
Jakmile se vám povedlo navázat reálný kontakt, tak jste věnovali trojici teenagerů povzbudivý úsměv a pokusili se o dobré zahájení vašich vztahů. Výrazy dětí to nijak neobměkčilo, stejně jako vědomí, že jste přišli nejspíše s jejich rodiči. Přesto jste se rozhodli prozatím nealarmovat jejich rodiče, že se vám povedlo jejich nezbedné potomky nalézt.
Jako téma pro zahájení konverzace jste se rozhodli vybrat známou to lesní plodinu, byť mnohdy byly některé její druhy využívány především pro jejich halucinogenní nebo v tom horším případě i otravné účinky. Ale ani na tuto frázi žádné z dětí hned neodpovědělo, pouze vás bedlivě sledovaly.
Houby v tomhle období nerostou,
utrousila nakonec dívka, která stála uprostřed a tón, že je vyloženě otravujete, byl viditelný stejně jako hvězdný destruktor nastrčený do letky TIE.
Nejste z vesnice, co tu chcete?
zeptal se jeden z kluků, který byl postavou nižší a nebudil na první pohled takový respekt. Přesto jste vycítili, že on byl z těch tří nejnebezpečnější díky jeho ostražitosti a dobrým reflexům. Třetí z dětí by se v případném útoku spoléhalo nejspíše na hrubou sílu, ale zatím nic nenasvědčovalo tomu, že by k nějakému útoku mělo dojít. Přesto z vás ani jedno nebylo nadšené a vnímaly vás vyloženě jako vetřelce. Bylo však otázkou, do jaké míry to způsobovaly jejich hormony, postoj proti rodičům, nebo to byl nějaký skutečný postoj.

[Xavier]

Generis, Nedaleko vesnice Kaneck

Což však neznamená, že se nemůžou hledat.
Odpověděli jsme se světáckým úsměvem.
To co ostatní... gentlemani tam. Hledám vás.
Přiznáme popravdě.
Respektive. Bych se rád podíval, co tady děláte a tak.
Upřesníme a pátravě se na ně podíváme. Dáme si pozor na to, zda nedají nechtěně najevo, kde by se jejich tajemství, skrz nechtěný rychlý pohled či něco podobného, mohlo nacházet.

[Jordi Linx]

Generis, Nedaleko vesnice Kaneck:
Při hovoru jste zachovávali klidnou hlavu a snažili se působit jako zkušení a zcestovalí jedinci. Teenageři před vámi se však nezdáli nikterak ohromeni, spíše se zdálo, že je vaše poznámky spíše nudí.
Ztrácet čas se dá i lepší způsobem,
namítl svalnatější z nich, u něhož se dalo předpokládat, že zušlechťování své muskulatury věnuje nějaký ten čas. Bylo jen otázkou, jestli to bylo v nějaké posilovně, nebo tvrdou prací někde tady.
Tak jste nás očividně našel,
podotkla otráveně holka, jako byste byli její matka, jenž jí právě zakázala večerní výlet do zábavního podniku. To, že tu žádný v blízkosti dle všeho nebyl, nehrálo svou roli.
Děláme tu to, co každá mládež ve svém věku dělá. Protože vy to už máte dle všeho dávno za sebou, tak vám připomenu, že se jedná o poflakování, vymýšlení, slovy mého otce, naprostých a neuvěřitelných hovadin nebo přemýšlíme nad tím, jak spasit svět a stát se hrdiny galaxie. Ale docela by mě zajímalo, proč nás hledáte vy. Nejste z vesnice a nemáte žádný dobrý důvod nás hledat, protože nikdo z nás s vámi očividně nemá žádnou spojitost,
předstoupil blíže postavou menší kluk a položil vám jasnou odpověď na tvou otázku. Zároveň si to pohledem ověřil u všech svých dvou kamarádů, kteří gesty potvrdily, že s vámi nikdy neměli tu čest a ani nic společného. Navíc bylo jenom otázkou času, kdy se po vás začnou shánět ostatní dospělí pátrající v lese a najdou tedy i děti.

[Xavier]

Generis, Nedaleko vesnice Kaneck

To je ale dneska divná mládež. To my sme v jejich věku hlavně souložili.
Pronesli jsme napůl k sobě a zavrtěli hlavou.
A to, že nemám žádný dobrý důvod k tomu abych vás hledal je možná pravda, ale mě vždycky stačily i špatné důvody.
Zakřenili jsme se.
Ale řekni nám. Proč jste s tím začali až teprve před rokem a před tím jste byli poslušné ratolesti? Lidé se nemění ze dne na den, nemají-li k tomu dobrý důvod.
Hodili jsme po nich pátravý pohled. Otázku jsme i podbarvili Silou, aby se jim chtělo spíše odpovědět, či je to vyprovokovalo k vyložení karet na stůl.
Stále to celé mohla být jen ztráta času, ale proč si zde neudělat prázdniny?

[Jordi Linx]

Generis, Nedaleko vesnice Kaneck:
Při zmínce o souložení jste mohli postřehnout, že dívka vrhla krátký a letmý pohled na mladíka, který byl postavou ten menší. Mohlo to samozřejmě znamenat cokoliv, ale právě řečený kontext mohl leccos naznačovat.
A pak taky, co vám je do toho?
promluvila právě dívka poměrně ostrým a nepříjemným tónem, který odrážel i její aktuální stav mysli. Ten byl u všech tří dost podobný a tedy značně nepřátelský proti vám.
Když jste svou další otázku podbarvili Silou, tak s sebou trochu cuknul ten největší, než jej opět předstihl neoficiální vůdce téhle skupiny:
Puberta a tak. Když to popadne jednoto z nás, tak to ostatní neberou, ale jakmile začnou ostatní, tak se strhnou i další. A někdy musí nastat ten zlomový bod, nebo snad ne? Vy jste taky určitě celou dobu dělal něco, než se v jednom okamžiku všechno změnilo a najednou bylo vše naruby,
odpověděl a možná se vám zdálo, že v jeho případě tu existovala jakási zvědavost. Sic pečlivě skrytá za odporem vůči neznámému cizinci, přesto trochu zřetelná. Jejich schopnost lépe vzdorovat dotazům podbarveným Sílou však byla překvapující, protože až na jedno škubnutí onoho většího a výskytu jakési nejistoty u ostatních dvou, nedošlo k žádnému dalšímu většímu posunu.
Hééééj, cizinče! Děcka! Kde k sakru všichni jste?
vyrušily vaši diskuzi blížící se hlasy, které patřily samozřejmě vesničanům, s nimiž jste přišli. Nebylo pochyb o tom, že mířili vaším směrem.

[Xavier]

Generis, Nedaleko vesnice Kaneck

Nemohli jsme se neusmát, když sme viděli, jak poznámka o souložení ťala do živého.
"He, před čím, pro Sílu, chtějí vlastně galaxii zachraňovat?" "Vzhledem k tomu jak je zde Impérium oblíbené, tak bych si troufnul tipnout, že...... před námi." "To ať si zkusí!"
Ale jo, pravdu máš. Ale vám to nežeru. U mne v tom hráli roli vnější vlivy, které u vás nepřichází v úvahu, že?
Hodili jsme jim udičku a čekali jak se chytnou.
Náš rozhovor však přerušili místní.
Mno, zdá se, že je náš rozhovor u konce. Mějte se děcka.
Otočili jsme se, abychom zmizeli do noci.
Jo a ještě jedna věc.
Otočili jsme se zpět na ně.
Před rodičema doporučuji kajícnost a sliby, ač plané, že už to nikdy neuděláte.
Ještě si pokecáme.
S těmito slovy jsme zmizeli do noci. Díky tomu, že jsme cítili v Síle všechny přítomné nám nedělalo problém se všem vyhnout.
Vzhledem k faktu, že v Kanecku nás teď v noci nic zajímavého již nečekalo, vydali jsme se rychlým tempem do druhé nedaleké vesnice na průzkum.

[Jordi Linx]

Generis, Nedaleko vesnice Kaneck:
Reakce mládeže vás do jisté míry pobavila, byť to bylo k jisté nelibosti dívky. Přirozený vůdce téhle party jakoby to ani nepostřehl, nebo snad nejspíš vůbec netušil, jak o něm mohla jeho, zatím asi jen kamarádka smýšlet. To však rozhodně nebylo hlavní náplní vašeho zkoumání a rozhodli jste se přislíbit capartům další setkání.
Co to mele?
poznamenal ještě ten nejrobustnější z nich, než jste se rozhodli vypařit, jak od mládeže, tak od blížících se rodičů. Přesto jste se jim rozhodli ještě věnovat jim jednu přátelskou radu, byť jste toho neměli zapotřebí. Možná bylo trochu překvapivé, že se vám nedostalo žádné odpovědi ve stylu "neříkej nám, co máme dělat". Rozhodně by to bylo něco, co byste mohli považovat za očekávanou odpověď od někoho jejich věku.

Zmizet nezpozorováni dospělými a vytratit se z dohledu mládeže vám neučinilo žádný větší problém díky vaší výhodě v používání Síly. Mohli jste ještě zaslechnout, jak otcové nalezli své potomky a pár úvodních vět, ale o vás ani jediná zmínka. Mohli jste se jenom domnívat, proč se děcka rozhodla o tom nemluvit, nebo jestli to jen neodkládala na pozdější dobu.

Na přemýšlení jste však měli dost času během cesty do další vesnice. Ta nesla název Dzonev a podle všech dostupných údajů to měl být ještě větší zapadákov, než Kaneck. Dorazili jste v hluboké noci a celá vesnice už dle všeho spala, stejně jako byla už zavřená místní kantýna. Mohli jste odhadovat tak třetí hodinu ranní plus mínus nějakou tu hodinu. Rychlá prohlídka vesnice ukázala, že se jedná především o uskupení několika domků, kantýnu, něco jako stáj se zvěří a správní středisko v jehož zadní části se nacházel dvorek s několika vozidly. Při nahlédnutí byste tam nalezli velký přepravní prostředek, který nejspíš umožňoval přepravu zdejších dětí do škol v nedalekých vesnicích a dva staré otlučené landspeedery. V rozložení vesnice se tu nacházely dva domy, které byly jakoby trochu stranou a jeden dokonce působil polorozpadlým a opuštěným dojmem, zatímco druhý byl silně zatemněný.

[Xavier]

Generis, Dzonev

Vzhledem k tomu, že kantýna byla již zavřená, nemělo smysl jí na dalšího panáka.
Běžné domy také nebylo záhodno takto v noci testovat, neboť abychom si mohli být či nebýt jistí, zda se zde neschovává někdo o koho bychom se zajímali, museli by jsme být dosti blízko a to jsme moc nechtěli, aby nás náhodný noční mynock neobvinil z toho že jsme zloději.
Správní budova byla prázdná a tedy nezajímavá. Přeci jen, kdybychom se chtěli pokochat špatně vyplněnými úředními listinami, prošli bychom si zprávy co píšeme o každé naší misi.
Vydali jsme se tedy k oněm odstrčeným budovám. Nejprve jsme prošmejdili onu zdánlivě opuštěnou av případě že bychom v ní nic zajímavého nenašli bychom se vydali na obhlídku té zabedněné.

[Jordi Linx]

Generis, Vesnice Dzonev:
Začali jste slídit nejprve v opuštěném domě, který sem tam hrozil spadnutím. Nedělalo vám nějaké větší potíže se dostat přes trosky a podobně, byť rovnováha ve vašich nohou nebyla pořád optimální a museli jste tomu věnovat více pozornosti, než-li vám bylo libo. Přesto všechno jste v opuštěné budově nikoho nenašli. Tedy, neměli jste nouzi o nálezy spojené s aktivitou místní mládeže, ať už to bylo požívání alkoholu nebo pokuřování jakési omamné rostliny, kdy jste objevili i nepatrnou skrýš s menším množstvím. Pak samozřejmě nechyběl příspěvek zdejších umělců, kteří obohacovali tamní zdi svými uměleckými díly počínaje jednoduchými geometrickým obrazci, jako třeba kosodélníky, až po složitější karikatury, kdy jedna mohla za jistých okolností připomínat Císaře za dalších padesát let. Nic výraznějšího se zde však nenacházelo, tak jste se vydali k druhému odstrčenému domu, který však vykazoval známky toho, že jej někdo obýval.

Už když jste se k němu blížili, se vás jímal pocit toho, že jste sledováni. Nevycítili jste něčí přítomnost v Síle, pouze jste mohli s jistotou tvrdit, že jste neušli pozornosti obyvatele onoho domu. Případné hledání po možných zbraních nebo ohrožení se nezdálo býti v ničem přínosné a nepovedlo se vám žádnou takovou zbraň nebo hrozbu identifikovat.
Dům samotný vypadal dost zchátrale, byť plot okolo něj byl udržovaný. Okna byla zakrytá jakousi obdobou záclon, které by byly na Imperiálním centru nahrazeny zatemňovací funkcí plastiskla nebo kompletním zavíracím panelem. Pro zdejší poměry však byl běžnější kus pověšené látky na horním rámu okna. Okolí domu nebylo příliš udržované a nezdálo se, že by se zde vyskytoval nějaký hlídač v podobě malého ochočeného rancora nebo něčeho podobného. Dům samotný byl dvoupatrový, byť se dalo předpokládat, že jistě skýtal jedno patro směrem dolů. A nacházela se v něm jedna jediná osoba - to vše se vám povedlo zjistit při cestě směrem k němu tak, abyste jasně nedávali najevo, že právě onen dům je vaším cílem.

[Xavier]

Generis, Vesnice Dzonev

Začali jsme se mírně potácet, jakoby v opilosti, nijak výrazně, ale přeci.
Zamířili jsme si to přímo v domku a v duchu si již připravovali co řekneme zákonodárcům, až nás zatknou za porušování nočního klidu a další rakový ty blbosti.
Když jsme míjely plot zakymáceli se kapku víc a zachytili se plotu.
Hele, to se hodí.
Začali jsme předstírat, že u plotu močíme. I když předstírat...
Musel na nás být opravdu úžasný pohled. Ať se taky obyvatel domu pobaví, když už nás z domu sledují.
Poté jsme se přesunuli ke dveřím a chvíli marně zápasili s otevíráním.
Zlatóóóó, sem domááááá.
Oznámili jsme tak hlasitě aby nás obyvatel domu uslyšel, ale abychom zase nevzbudili vesnici.
Nyní jsme už byli dostatečně blízko domu, abychom ho mohli Silou hezky proskenovat.

[Jordi Linx]

Generis, Vesnice Dzonev:
Fakt, že jste byli pozorováni právě z domu, který byl vaším cílem, nijak neubral na prohnanosti, s kterou jste si o něm chtěli zjistit více. A vzhledem k tomu, že nějaká ta trocha alkoholu již svlažila vaše hrdlo, tak nebylo nic přirozenější než předstírat vlastní opilost. Výkon, který jste začali předvádět, navíc patřil mezi to lepší, co se poslední dobou dalo na holonetu sledovat v normálním vysílacím čase na běžných kanálech.
Pozornost jste ze sebe svou etýdou sice nesetřásli, ale s přiblížením jste ke své spokojenosti zjistili, že její povaha nebyla vyloženě násilného charakteru, jako spíše toho zvědavého. Tedy do doby, než jste se rozhodli vydat vstříc dveřím a předstírat, že míříte do svého domu, za svou rozlobenou a čekající ženou, nejspíše s velkým kusem nádobí po ruce. Úlek postavy, která vás doposud pozorovala byl velice dobře čitelný a taky jste mohli konečně s určitostí potvrdit, že není uživatelem Síly. Krátce na to následovalo zmatení a nejistota, čehož jste využili k hlubšímu průzkumu domu. Ten patřil dle všeho mezi nejstarší ve vesnici, byť vevnitř byl dobře udržován, jak jste alespoň mohli usuzovat pohledem skrz úzkou dveřní dírku. Po chvilce soustředění jste nalezli další živou formu, která však velikostí odpovídala drobnému létavci. V současné době se však dle všeho nacházel na stejném místě v utlumeném stádiu, což nasvědčovalo spánku. Průzkum dveří odhalil jejich bytelnost a jistou odolnost proti vyražení, i když pro vás to stejně nebyl problém vzhledem k vaší výbavě.
Dveře se mírně pootevřely, asi tak na šířku dvou prstů, a vám nemohlo ujít, že byly zajištěny jakýmsi řetězem.
Spletl jste se, tady nebydlíte. Běžte pryč, žiju tu sama a nestojím o žádnou společnost,
promluvila na vás ustrašeným hlasem žena, které jste mohli díky vnímání v Síle a tónu hlasu odhadovat zhruba ke třiceti letům. Přesto budila dojem, jakoby chtěla žít stranou všech, jak jen to bylo možné.

[Xavier]

Generis, Vesnice Dzonev

Ač dle všeho tento dům neobsahoval nic co by nás zajímalo, nemohli jsme odolat a nepokračovat v divadýlku.
Ale no tak zlatooo.....
Dali jsme si záležet aby jazyk působil značně ztěžklým dojmem.
Nezačínej zase s tim. To už si mi dneska tvrdila aspoň desetkrát.
Vytáhli jsme kus kuřiva, co jsme zabavili mládeži ve vedlejším domě.
Mi aspoň zapal. Přespim u čokla v boudě. Si na mě jak na cizího!
Ač nelze s paní(slečnou?) domácí soucítit, nemohli jsme si pomoci a užívali si zoufalost ženy.

[Jordi Linx]

Generis, Vesnice Dzonev:
Vývoj situace vás začal značně bavit a užívali jste si ho plnými doušky. A byť se nezdálo, že by to pro vás mohlo mít jiný přínos než pobavení, tak jste v tom pokračovali. Základem vašeho dalšího výkonu byl fakt, že jste nevnímali slova obyvatelky tohoto domu a soustředili se na další předstírání své opilosti a popletení adresy. Narůst zoufalosti v ženě se začínal pomalu přeměňovat v semínko hněvu na vaši otravnost a hrubost.
Nejsem žádné vaše zlato a opětovně vás žádám, abyste odešel těmi svými opileckými řečmi otravovat někoho jiného, tady nejste vítaný!
přitvrdila trochu na svém tónu, ale vás to nijak neodrazovalo ve vaší herecké etýdě. Na podpoření svého výkonu jste pro jistotu vytáhli i zabaveného kuřivo, pokud se to tak dalo nazývat. To, že jste se pokoušeli kousek prostrčit škvírou ženě, stejně jako škemrání o připálení ji opět posunulo v jejím hněvu více k čiré zlobě.
Dejte ten hnus pryč a okamžitě vypadněte! Žádného čokla tu nemám, na rozdíl od pušky, s kterou nebudu váhat po vás vystřelit, pokud odsud nezmizíte!
přitvrdila opět na svém tónu a vám bylo jasné, že v současné míře ještě stále blafovala. Tedy, alespoň co se onoho střílení týkalo, protože v ruce se jí už objevila starší projektilová puška, které jsou tolik běžné pro vesnické podmínky a planety mimo hlavní obchodní cesty. Laciná projektilovka byla většinou první variantou, nehledě na mizernou kvalitu. Situaci vám to však trochu komplikovalo a bylo jasné, že jako opilý asi-přítel-některé-z-okolních-dam se dovnitř nejspíš nedostanete. Otázkou bylo, zda-li to byl vůbec váš cíl.

[Xavier]

Generis, Vesnice Dzonev

Schovali jsme poslušně kuřivo.
Jak že neni? Co si s tim prašivim....
Rozhlédneme se.
Sem vůbec správně? Co je to za ulici?
Opřeli jsme se o futro.
Heh, a sem vůbec ještě v Bortoku?
Otočili jsme se na ženštinu.
Slečno, máte ráda špíz?
Reflexy jsme nastavili na maximální citlivost, pro případ, že by se rozhodla střílet.

[Jordi Linx]

Generis, Vesnice Dzonev:
Vzhledem k vývoji situace jste se trochu rozhodli upravit svůj postoj a připustili nakonec, že tohle asi opravdu nebude váš dům. Potvrdili jste to ujišťovací otázkou na název města, které by mělo být vaší domovinou. Právě moment, kdy jste zmínili Bortok, opět trochu pozměnil rovnováhu emocí v ženině mysli, kdy hněv do jisté míry přetlačil šok z toho, kam jste se to vlastně dostali. A ženě jste se ani nemohli divit, protože jedno z mála větších měst na Generisu bylo odsud vzdáleno několik set kilometrů.
Tohle je Dzonev! Jak jste se sem sakra mohl dostat z Bortoku?
dala žena najevo svůj údiv, když si uvědomila, že tohle vlastně nechtěla udělat, protože tím jenom navázala komunikaci, což vůbec nebylo jejím cílem. Pokud byste se soustředili, tak byste ji mohli slyšet rytmicky vydechovat a nadechovat, jak se snažila zklidnit svou mysl, aby mohla uvažovat jasně.
Ale to je jedno. Teď víte, že jste tu špatně, tak prosím odejděte a dejte mi pokoj. Ráda bych chtěla dál spát a rozhodně nechci žádný špíz, nebo cokoliv jiného, co byste mi nabízel,
zareagovala tentokrát poněkud smírněji, jakoby se pokoušela o trochu soucitu, přesto jakkoliv odmítala otevřít dveře více než na šířku hlavně zbraně, natožpak se ukázat. Nemohli jste nevycítit, že osobní soukromí a samota hrály pro tuto ženu velice významnou roli a těšila se z nich více, než z čehokoliv jiného. Mohli jste si být skoro více než jistí, že za běžných či mírně kritických okolností vás rozhodně neměla v úmyslu pustit dál do svého domu, nebo přijmout jakoukoliv nabídku. Čím to bylo, jste jasně nemohli vědět, pouze jste si byli jistí tím, že měla velice ráda svou samotu.