2. Mise pro Hayasan(Hayasan Geri)

[Hayasan]

Quellor, Základna zlodějů:
Sarwenovo nadšení by za jiných okolností bylo nakažlivé. Připomínal mi malýho kluka, který zjistil, že může beztrestně ukrást z kuchyně nějaké sušenky. Jenže mě vířilo v hlavě tolik věcí… že nějaký ten vtípek na úkor jakéhokoliv lupiče mi byl tak trochu šumák. Možná se mne Sarwen pokusil i nějak rozveselit, nadchnout, nebo sám se potřeboval nějakým způsobem vydovádět, byť že k jeho věku sedělo spíš to poučování než tyhle klukoviny.
Kdyby to bylo na mne, nechám chlapa být. Vždyť nebyl důležitý. Já chtěla už jen splnit úkol a co nejrychleji vypadnout.
Trik s rozbitými dveřmi jsem však neznala, takže jsem jen zakroutila hlavou. Nebylo vůbec těžké uhodnout, co bude hrát hlavní roli.
Při jeho vysvětlování jsem jen trochu kulila oči. Zdálo se mi, že se starouš prostě jen předvádí. Vždyť stejně dobře mohl použít i slova.
Snažila jsem se tedy pochytit co možná nejvíc. Všechno bylo jasný, až na těch 5 prstů. Následující gesta sice jasně vypovídala o tom, že je to něco společného se mnou a s tím vypínačem.
Možná to, že mám u něj jako stát?
A to, že bych měla někoho zrovna teď svádět, to mi bylo úplně proti srsti. Myrk, Kachon, potom mí spolunocležníci z party… Pokud šlo o mne, já jsem byla zrovna teď ve stavu, kdy bych dobrovolně objala tak maximálně roztomilý kotě a to nemám zvířata nijak extra v lásce. Ale co jsem měla dělat? Kdybych řekla, že mi bylo vyloženě nepříjemné jen to, jak se nade mnou naklonil a teď, že mám oblbovat nějakého chlapa, určitě by poznal, že nejsem úplně v pořádku hlavně po psychické stránce. Možná by celou tuto akci s pokaženými dveřmi odpískal a možná bychom se vrátili už teď… ale já rozhodně nechtěla předstoupit před Siliina s tím, že jsem nějaká chudinka, co nedokáže překonat ani své bouřící se emoce.
Já chtěla před Sarwenoušem vypadat silně. Jako správný Jedi. Svlékla jsem si tedy růžovou košili, uvázala jsem ji do pasu. Zombík měl už tvářičku úplně odřenou, takže jsem rukama trochu roztáhla výstřih, abych ho měla větší a má prsa byla alespoň trochu vidět. Stejně to tričko vyhodím. Rukama jsem si prohrábla vlasy a nasadila jsem úsměv, který jsem používala na lovení kluků v Chrámu. Jen zůstat stát, usmívat se a snažit se o to, aby si mne nějaký chlap všiml, mne stálo dost velké duševní úsilí.
Též jsem se pokusila za uchem trochu ukrýt svůj copánek, na který jsem jinak nesmírně hrdá a nedopustila bych, aby si ho někdo, zcela náhodou, nevšiml. Též jsem si odepla pásek, meč jsem si přemístila na záda, aby nebyl vidět a pásek samozřejmě vrátila na původní místo.

Poté, když se ptal, na pochopení plánu, jsem ho raději ústně shrnula, neb jsem si vážně nebyla jistá těmi pěti prsty.
To mám stát u spínače, trochu s ním zápasit a předstírat, že mi nejdou otevřít dveře? A až se ten chlap půjde podívat, co je to za kravál, tak tu mám stát, něco říkat a snažit se, aby sledoval mne, zatímco vy ho praštíte?
U Sitha... jen musím vypadat překvapeně...
Nechala jsem si případně osvětlit to, co mi uniklo a poté jsem se zařídila úplně přesně dle instrukcí svého nadřízeného. Samozřejmě, že jsem neřvala, nýbrž jsem šeptala.
To, že nikoho pomocí Síly necítím, mne příliš neuklidnilo. Už jednou jsem se spletla…

[Jordi Linx]

Quellor, Základna zlodějů:
Z gestikulace, která ti byla názorně předvedena, sis složila jakousi představu toho, co má Sarwen na mysli a rozhodla ses tomu trochu přizpůsobit v rámci svého vzhledu. Sarwen tě chvilku trochu pobaveně sledoval, než jsi se naklonila blíže a ujistila si zadání gesty, které bylo předvedeno. Pašerák však zavrtěl hlavou, což znamenalo, žes jej přesně nepochopila.
Postavíš se ke dveřím. Já dám rukou signál. Ty napočteš do pěti a otevřeš dveře. Stůj vypínače a tvář se vyzývavě. Vše je jasné? Takhle to mělo znít,
odrecitoval potichu a poté už jenom naznačil, abyste se vrátili k vykonávání vašeho plánu, kdy ses tedy odhalila možná až zbytečně moc.

Když mávnul rukou, tak jsi se opřela o spínač dveří a ty se rozevřely dokořán, ale ani jeden z vás se nehnul. Chvilku se nic nedělalo, než jsi zaslechla mumlání někoho zevnitř a nebylo pochyb o tom, že se přibližoval. Když se vyklonil ze dveří a podíval se tvým směrem, tak nevěřícně a prakticky bezhlesně vytřeštil oči, kdože tam vlastně stál. Poté už jenom utržil tvrdou ránu a byl ihned zachycen Sarwenem, aby nespadl k zemi. Následovalo jeho vtažení dovnitř, kam jsi "dvojici" následovala i ty a zavření dveří.
K tvému překvapení se ukázalo, že se nejednalo o obyčejnou místnost, ale o jakousi obdobu zbrojnice i když některé zbraně někde ležely rozmontované a poházené bez většího pořádku. Když to Sarwen viděl, tak se vesele pousmál.
Narazili jsme na terno, ale musíme opatrně. Tohohle týpka někam odklidíme, mimo tuhle místnost a provedeme tu pár korekcí. Většina těhle zbraní se totiž dovede po drobné úpravě hezky zasekávat a než si toho dotyční všimnou, tak už bude příliš pozdě. Teď jen otázka, jak zajistit, aby se nám tady dotyčný neprobral příliš brzo. Napadá tě něco nebo "něco"?
usmál se Sarwen a okamžitě se přemístil k několika blasterovým puškám, aby s nimi něco začal dělat. Zároveň se tě optal na tvé schopnosti, kdy tím myslel právě ono druhé "něco", což bylo poznat dle speciálního přízvuku.

[Hayasan]

Quellor, Základna zlodějů:
Sarwenova pozornost během mého odhalování mne nijak zvlášť nerozhodila. Určitě viděl i hezčí a hlavně daleko větší prsa, než mám já. Jo, jsem s nimi nespokojená a ano, budu si je asi muset vycpávat ponožkami, ale zrovna teď to byla ta poslední věc, která mne trápila. Ani jsem se nezabývala svou trošku vytahanou podprsenkou, která pobytem zde na Quelloru hodně utrpěla a košíčky nemají úplně pěkný, kulatý tvar. Nehledě na to, že je to jedna z těch, které původně byly jen o to číslo větší, aby mi ty prsa hezky zvětšila, ale teď se mi fakt zdálo, že ačkoliv před tím seděla dobře, teď je prostě hodně velká. Kdybych byla v lepší náladě, možná bych si i posteskla tímto směrem, ale ten Myrk, Kachon, kluci z party… zrovna teď jsem prostě byla na všechny muže naštvaná tak nějak všeobecně.

Ihned poté, co jsme zpacifikovali toho strážného a hezky se v té zbrojnici zavřeli, jsem se znovu oblékla. Tričko jsem si zničila totálně, dokonce mi i padaly ramínka a mít obě ramínka spadlý je děsně nepříjemný. Jedno ještě jde, vypadá to ležérně, nebo jsem si to alespoň myslela, ale dvě jsou už moc. Chvíli jsem se je zkoušela zavázat, ale když mi to moc nešlo, prostě jsem se bez velkých cavyků k Sarwenovi otočila zády, tričko svlíkla, oblíkla si košili a zapnula jsem si ji tak, aby teď neměl ani on jakýkoliv výhled na můj hrudník. Meč byl přemístěn na své původní místo, copánek se pomocí jednoduchého zatřepání hlavy též vysvobodil a tričko jsem si zmuchlala a částečně narvala do přední kapsy. Teprve poté jsem se rozhlídla, abych s údivem zaznamenala, že toto není obyčejná místnost, a že kdybychom ji přešli, tak by to asi byla obrovská chyba.
U Sitha, já jsem vážně tak pitomá holka… ještě že jsem alespoň mlčela.
Další z mých série omylů mi moc nepomohl. Před tou událostí s Myrkem a s chybou ohledně nerozpoznání dvou lidí na krátkou vzdálenost, bych to asi hned hodila za hlavu. Teď jsem trochu zrudla.
Na Sarwenova slova jsem začala urychleně kývat hlavou. Vážně jsem byla ráda, že jsem se o své předchozí myšlenky s ním nepdodělila.
Máme tu úkol… Myrka vyřeším později a Kachona taky…. Hay, soustřeď se… mysli… mistr s tebou neztrácí čas jen proto, aby tys ztratila hlavu po každý, když se něco pokazí…
Nějakým způsobem jsem se snažila z toho začarovanýho kolečka ohledně všech svých chyb dostat. Pravda, s myšlenkami na Siliina to šlo snáz. Byla jsem na něj fixovanější než většina ostatních padawanů. Sice už to dávno nebyla taková ta paranoia a přelilo se to do té zdravé formy (což ostatně dokládá třeba má snaha o občasné kličky), ale nakopnout mne to dokázalo. Vlastně, na začátku tohoto mého dobrodružství to byly myšlenky na T´arjana, který však byl z trůnu velmi rychle sesazen a vlastně na něj už myslím jen velmi málo.
Chvíli jsem mlčela a jen sledovala Sarwenovo počínání. Trvalo to, než jsem si všechno pořádně v palici srovnala a své starosti odložila na příhodnější dobu.
O něco se mohu pokusit. Ale vůbec nevím, jestli to bude fungovat. Když se to nepovede, tak ho prostě praštím znovu ve chvílích, kdy to bude vypadat, že se probouzí,
odpověděla jsem a už s trochu větším zájmem sledovala Sarwenovo počínání.
A když se mi to povede, ukážete mi potom, jak to děláte? Taky bych chtěla umět zkratovat zbraně a landspídry. S motorkou si už poradím… a myslíte si, že byste jim mohl zabavit nějaký menší blaster a pořádný nůž, se kterým by šlo nejen bodat, ale třeba i odšroubovat kryt a tak? Že bych se tu trochu dovybavila,
přes všechny ty své průšvihy jsem se sice ještě nepřenesla, ale i přes to, že mi pořád rezonovaly v hlavě, tak už byly upozaďovány. Takže jsem se i víc začala zajímat o Sarwenovo počínání. Též jsem se nesvěřila se svými plány. Náš chlapec sice už praštěn do hlavy byl, ale já se to rozhodla pojistit pomocí Síly a použít force stun. Nic vhodnějšího jsem totiž nedokázala vymyslet. V podobné situaci jsem byla poprvý a vlastně jsem ani nevěděla, jestli to bude fungovat a jestli toho borce třeba ještě nějak nezraním.
Ale na někoho na hranici bezvědomí to musí být o dost lehčí zkoušet než na někoho za plného vědomí… když už je jeho vnímání narušeno… hlavně doufám, že z toho nebude mít nějaké trvalé následky.
O tu techniku jsem se teoreticky zajímala. Prakticky jsem ji nezkoušela. Na všechny možné rady, které se mi v této oblasti dostalo, se za současné situace sice vzpomínalo ne úplně nejlépe, ale už to nebyla taková ta hrůza, jako před chvílí. Ponořila jsem se tedy do Síly, abych provedla svůj malý pokus. V případě neúspěchu bych pokus ještě párkrát zopakovala a teprve poté bych byla připravena toho chlapa praštit do míst, které mi kdysi ukázal Siliin při vyprošťování těch zajatců.


----
Mimoherně: Jordi, mé znalosti nesahají tak hluboko, abych mohla popsat, jak přesně by to omráčení má postava měla udělat. Takže tady narážím na neschopnost hráče, postava by to vědět měla… aneb ta nejstarší možná kombinace… postava to ví, jen hráč je natvrdlej

[Jordi Linx]

Quellor, Základna zlodějů:
Hned po vstupu do místnosti ses rozhodla navrátit stav svého šatstva k původnímu vzhledu, ale v tom se ti vyskytly drobné potíže, které jsi musela řešit improvizací. Pokud by ses náhodou podívala, kam se upírala pozornost pašeráka, tak bys s klidem mohla shledat, že se šmírování nekonalo a soustředil se pouze na svou práci, která mu šla od rukou. Prakticky už byl někde v půlce, když jsi začala uvažovat nad tím, jak "vašeho zajatce" bezpečněji uklidit.
Když se nepovede, tak to nevadí, stejně ho svážeme i tak. Ale kdyby byl mimo déle, tak o to menší šance, že by mohl zkusit nějakou uniknout z místnosti a pout, které pro něj přichystáme. A ukazování necháme na později - je potřeba si to prakticky vyzkoušet, opakovaně a na to žel není mnoho času. Navíc se to dá relativně rychle opravit, pokud tedy majitel trochu rozumí zbraním,
zareagoval Sarwen na žádost o lekci, kterou však s ohledem na situaci rozhodl odložit na období "po misi". Cvakání zbraní a jejich přemisťování tak mezitím pokračoval v rychlém sledu, než na stole skončil jeden menší blaster.
Zkus tenhle, dobře se nosí, má slušné parametry a i když nemá tak velký zásobník tibannového plynu, pořád vystačí dost dlouho. Navíc do místnosti je užitečnější než puška. Nože tu nicméně nevidím, pouze blasterové zbraně, zásobníky a nějaké ty granáty ...
zarazil se Sarwen a nedůvěřivě se na bedínku s výbušninami zadíval. Znamenalo to, že vaše situace nebyla v tomhle směru až tak jednoduchá.
Tohle sabotovat už je sakra oříšek, nicméně, když to nepůjde zevnitř, tak to vezmeme zvenku,
poznamenal, našel mazivo na součástky některých zbraní a bez jakýchkolik rozpaků jej rovnoměrně rozlil do bedny, i když si část nechal. Nalezl totiž víko k bedně a jednou ze zbraní se ho jal zatloukat. Byla to větší blasterová puška a používal k tomu hlaveň, aby poté opěr vršek bedny pomazal mazivem a lahev s ním překlopil na vrchu.
Tak, tímhle bych rozhodně házet nechtěl,
ušklíbl se a rozhodl se konečně věnovat tobě a zajatci.

Tvé vědomosti ohledně Omráčení byly převážně na teoretické rovině, zatímco prakticky se mělo jednat o tvůj první pokus. Mohla jsi využít blízkosti a nehybnosti cíle, takže sis pro zjednodušení k němu klekla a položila mu obě ruce ze stran na hlavu. Sama jsi poté zavřela oči a nechala se prostoupit Sílou a soustředila se na jedince před tebou. Nalezla jsi jeho vědomí a opakovala jsi mu, jak je unavené, jak je zbytečné spěchat s probuzením, že je zraněno a musí se meditativně vyléčit. Vše ji několikrát opakovala a pokoušela se navíc působit tím, že venku je temnota a je ještě brzy pokoušet se probudit. Ve své podstatě jsi mohla říci, že jsi mírnými metodami uspávala vědomí jedince a ne jeho fyzickou schránku, která tak bez potíží díky vrozeným reflexům pokračovala v režimu podobnému spánku.
Když jsi skončila, tak jsi si nemohla být jistá výsledkem, nicméně se zdálo, že jeho stav bezvědomí je hlubší než prve. Po odstoupení se do práce pustil Sarwen a jedince pevně svázal, aby se nemohl jen tak pohnout, natož něco udělat a vše vyšperkoval roubíkem.
Vypadá to, že to aspoň trochu zabralo. Nicméně tady jsem skončil a je na čase našeho zajatce přemístit jinam. Nicméně bych rád pokročil kupředu - troufneš si na drobný průzkum dál po cestě? Já se kousek vrátím a tohohle zašiju do jedné z prázdnějších místností tak, aby tam nemohl dělat bordel,
zeptal se tě na konec vašeho pobytu v této místnosti.

[Hayasan]

Quellor, Základna zlodějů:
Možná jsem se nevyjádřila zcela přesně, neboť já sama tu ještě měla práci, tak jsem jen kývla hlavou. Samozřejmě, že jsem myslela, že bychom to mohli probrat na těch soukromých lekcí, jejichž program se začal zhusta zaplňovat. Nepochybovala jsem o tom, že se dozvím nejen to, jak takovou zbraň trochu poškodit, ale i to, jak ji opravit. Třeba se jednou ocitnu v pozici, kdy si někdo bude hrát s vybavením, které bych ráda použila. Přeci jenom, válka nebude trvat nekonečně dlouho a poté nás určitě čekají celé desetiletí klidu, které budou přerušovány jen lokálními konflikty, kde bych se mohla uplatnit. Byla jsem o tom přesvědčená.
Též jsem zaznamenala, že Sarwen se už se soukromými lekcemi smířil. Za což jsem byla ráda. Budu mít čas ho pozorovat a třeba ho nakonec odhalím sama. Sarwen mi sice ležel v hlavě pořád, ale ne tolik jako Myrk.
Dík,
ihned jsem po svém novém blasteru šáhla. Vypadal daleko lépe než ten můj starý, co se designu týče. Parametry jsem netušila, ale potom je třeba budu moct s pomocí Sarwena porovnat. Nechám si sice oba, ale aktivně používat budu ten lepší.
Má nová zbraň získala čestné místo hned vedle mého meče. S blasterem jsem se cítila o trochu bezpečněji. Možná za to mohla má delší absence tréninku, taky zde hrál ten fakt, že jsem při šermu byla vždy řazena do toho horšího průměru, navíc i když se teď strašně snažím, tak mi všechno na můj vkus trvá strašně dlouho, než se to naučím… a kombinace všech těchto faktorů vyústila v to, že kdybych si mohla vybrat, tak raději šáhnu po blasteru než po meči, což pro Jediho asi není příliš typické.
Počínání Sarwena mne zaujalo. Ten nápad se mi strašně líbil, ale já měla na práci daleko jiné věci.

Po tom Sarwenově ohodnocení jsem po něm mrskla pohledem. Už jsem byla v daleko větší psychické pohodě, i když to nebylo úplně oká.
Sarwene, to je to nejlepší, co zvládnu a vy mi na to řeknete, že to trochu zabralo? Já myslím, že to zabralo o hodně víc, než jen o trochu,
Sarwenovy jsem sice trochu odporovala, ale pocity jsem ze své práce měla úplně stejné. Nepřipadalo mi, že to je to nejlepší, čeho jsem mohla dosáhnout.
Kdybych využila ten postup od rytíře Anacliho, třeba by ten výsledek byl lepší. Měla jsem zvolit trošku jiný návod...
Výsledek mého snažení však nebyl až zas tak špatný, aby mne ještě víc srazil do kolen. Sice jsem s tím nebyla úplně spokojená, ale už jsem s tím nic víc nedokázala udělat.
Jak daleko mám jít?
Zeptala jsem se na jeho otázku ohledně dalšího průzkumu.
Sarwene, vy si vážně myslíte, že nezvládnu prozkoumat ani prázdnou chodbu? Protože jestli jo, tak si říkám, jestli máte vůbec všech pět pohromadě a netrpíte nějakými sebevražednými tendencemi,
pravda, já nevěděla, jestli je ta chodba prázdná i teď, poněvadž jsem omračoval toho lupiče, ale ihned jsem pomocí Síly začala zkoumat okolí. I když jsem to rozhodně nechtěla podcenit a opatrně bych šla tak jako tak. Dnes jsem se už jednou spletla.
Možná že si všiml toho mého omylu a už nemá tak velkou důvěru v mé schopnosti, což na druhou stranu, není sám.
Pokud Sarwen tedy s tím průzkumem té chodby souhlasil, tak jsem tedy vyrazila. Ale snažila jsem se dávat dobrý pozor dokonce i na kamery a na nějaká čidla, které by mohly být umístěny u země. Před tím to sledoval Sarwen, teď jsem se musela spolehnout sama na sebe.
Též jsem se snažila zahlédnout nějaké další větrací šachty a tak podobně, které by nám třeba mohly postup znovu usnadnit.

-----
252. příspěvek Když jsem už vynechala ty předchozí... Jaúúúú!!!!

[Jordi Linx]

Quellor, Základna zlodějů:
Zhodnocení tvého pokusu o prodloužení omráčení se tě poněkud dotklo, i když tak podle tónu pašeráka rozhodně nebylo myšleno. A moc povzbudivě nejspíš nezněla ani jeho otázka ohledně průzkumu, nicméně ani ta nebyla myšlena žádným urážlivým tónem, i když ses trochu ohradila a Sarwen si jenom povzdechnul.
Posledních pár minut nevypadáš úplně v top rozpoložení, tak tě nechci posílat nikam, kam bys šla jen, abys nedala najevo nějakou slabost, zatímco bys to nakonec zkazila zbytečnou nervozitou a přehnanými obavami o neúspěch,
rozhodl se Sarwen vysvětlit, jak to celé myslel a prozradil tak, že si drobného posunu v tvém rozpoložení přeci jen všimnul, ale doposud o tom nemluvil. Jestli to bylo strategické, ze zdvořilosti nebo jiného důvodu, toť otázkou.
Co se vzdálenosti týká, tak maximálně na pět minut chůze a všímat si hlavně různých odboček a neobvykle vypadajících dveří a tak podobně. Jestli si ničeho většího nevšimneš, tak se vrátíme k turbovýtahu,
zareagoval nakonec Sarwen k otázce na délku postupu, čímž skončilo vaše předávání instrukcí a posléze jste se rozdělili, jakmile sis potvrdila, že jsi v dostupné vzdálenosti nikoho dalšího zaznamenat nemohla.

Chodobou jsi postupovala se smysly napjatými, potichu a systematicky. Naštěstí jsi za těch pár minut cesty nikoho nezaregistrovala, jenže totéž se dalo říci i o dalších odbočkách a výraznějších dveřích. Narazila si na dvoje po levé straně a ke konci jsi mohla vidět více dveří po obou stranách. Navíc jsi tehdy počala vnímat přítomnost více jedinců právě v těchto lokacích. Co se zabezpečení týkalo, tak se ti povedlo narazit na jednu deaktivovanou kameru z dob, kdy tato budova ještě stála celá a sloužila jako monitorovací zařízení, nicméně nyní byla beznadějně mimo provoz.
S těmito informacemi ses mohla vrátit nazpět k Sarwenovi, kterého bys potkala zhruba u těch dveří, od nichž jste vyrazili kupředu.

[Hayasan]

Quellor, Základna zlodějů:
Vracela jsem se tedy s novými informacemi za Sarwenem. Vůbec mne nepotěšilo, že vůbec něco zaregistroval, ale jen mne to utvrdilo v domněnce, že obyčejnej pašerák by přece nemohl být tak perfektním znalcem lidské psychologie a vůbec všeho, na co dneska šáhl. Dokonce jsem si začínala myslet, že Sarwenouš podstoupil nějaký speciální výcvik.
Na druhou stranu, můj průzkum přinesl určité nové informace, už jsem na to byla líp a vůbec, jeho snaha byla spíše kontraproduktivní. Já přece žádné zvláštní ohledy nepotřebuju.
Sotva jsem k němu dorazila, jen jsem se trochu zamračila. Tohle si musíme vyříkat ještě před tím, než mu sdělím výsledky svého průzkumu, neboť by nad mými řečmi jinak mohl mávnout rukou a nechat je na později.
Starouši, ty nejsi můj mistr. Bylo by fajn, kdyby sis teda na něj nehrál. Navíc, já tuto minimisi dokončím. Jsem Jedi, na rozdíl od tebe, ať jsi nakonec kdokoliv. Jen Síla ví, jestli je tvý jméno skutečně Sarwen a kolik nejrůznějších identit jsi už vystřídal…
Můj výraz jste si vyložil špatně. Jsem úplně v pořádku. A i kdybych nebyla, jsem pořád ještě Jedi, což mne dost podstatně zvýhodňuje. Fakt nechápu, proč mne pořád jen považujete za malou holku, kterou je potřeba neustále chránit, plácat po ramínku a pomáhat jí s obouváním botiček. Jestli snad máte nějaké pochybnosti o mých schopnostech, tak bychom se měli vrátit. Nebudu neustále odpovídat na podobné otázky. Takže pokud ze mne neuvidíte crčet krev, tak bych vám byla vděčná, kdybyste se mne na ty hlouposti už neptal,
trochu jsem se dostávala do ráže, neboť jsem považovala za důležité zdůraznit to, že jsem v tom nejlepším možném pořádku. Což sice nebyla úplně pravda, ale s lhaním jsem nikdy neměla větší problém. Nechtěla jsem působit nějak drze, nebo tu dupat nožkou jako malé děcko, kterému sebrali jeho oblíbenou pištící hračku, jen mne podobný přístup dost vytáčel a nesnáším o u nikoho jiného než u Siliina. Celý roky mne v Chrámu někdo podceňuje. Já jsem přece normální padawan. Sice méně zkušený, než je na můj věk obvyklé, ale stejně každý Jedi se ve svém životě neustále setkává s něčím novým, na co cvičen nebyl, takže jsem si myslela, že to až zas takový handicap není.
Jinak, objevila jsem jednu vyřazenou kameru, nějaké odbočky, nebo nějak extrémně do očí bijící místnosti tam nebyly, ale neříkám, že tam nejsou vůbec žádné. Ba právě naopak, po levý straně byly minimálně dvoje, a kdybych šla dál, tak tam jich taky několik bylo. Též je tam pár lidí, ale nevím kolik a kde přesně, což zjistím posléze,
podala jsem kompletní hlášení a jen jsem čekala na reakci Sarwena.
Nejlepší by asi bylo, kdybychom tam vpadli a všechny zajali. Klidně tam může být i Myrk. Jestli jsou všichni v jedné místnosti, tak otázkou zůstává, jestli tam jen tak vpadnout ala „já velký Jedi s krásným mečem,“ nebo využít nějaké další lsti. Nejlepší by bylo, kdyby se rozdělili, nebo nás považovali za součást bandy…
Trochu jsem sice uvažovala nad možným postupem, ale nijak do detailů jsem nešla. Zaprvý, nevěděla jsem, jestli jsou vážně v jedné místnosti a za druhý, stejně dělám Sarwenovy jen ocásek a on už určitě ví, jak na to.
Jdem?
Jen jsem se ještě zeptala, protože jsem předpokládala, že ten turbovýtah přece jenom riskovat nebudeme.

[Jordi Linx]

Quellor, Základna zlodějů:
To, že Sarwen odhadl tvé rozpoložení, nebo nějakým způsobem poznal, ti rozhodně radost neudělalo a hned po návratu jsi tomu přiložila velkou prioritu. Po delší době ses také mohla setkat s jeho pohledem, který měl na počátku dne, když tě právě děckem a malou holkou nazýval. Bylo velice složité si ten výraz nesplést s čímkoliv jiným a tak trochu tě mohl i připravit na následující slova či poučení.
Podívej, je mi jedno, jestli jsi padawan, mistr, čí jsi padawan nebo jaký máš výcvik. Viděl jsem na tobě, že nejsi úplně v pohodě a poslední věc, co by každý rozumný jedinec chtěl je, aby mu záda kryl někdo, na něhož se v danou chvíli nemůže stoprocentně spolehnout. Proč si myslíš, že na podobné mise většinou chodí sehranější dvojice, než jsme my dva? Dále podobné výlevy během mise v nepřátelské základně rozhodně situaci nezlepšují, stejně jako vztah ve dvojici, nehledě na možnost prozrazení. Takže víš, proč jsem tě nazval děvčetem opakovaně? Navíc, jako Jedi se hodně často dostaneš do situace, kdy budeš muset s někým spolupracovat, aniž bys ho výrazněji znala,
reagoval rychle, svižně ale zároveň tak, aby vás nikdo neslyšel. Nedovolil si sice celou dobu ti koukat do očí nebo ti věnovat plnou pozornost, jenomže jste stále byli na horké půdě a pašerák věnoval průzkumu okolí hodně času.
Jinak co se týká, toho, cos mi řekla, tak to spíš vypadá, že bychom tam šli směrem do ubikací, což není úplně nejlepší. Navíc nemám náladu čelit polovině základny, když tu jsme hlavně kvůli něčemu jinému. A protože jsme nenašli žádnou další cestu dolů a turbovýtah je funkční, tak půjdeme tamtudy. Hlavně ale doufám, že nemáš strach z výšek, protože to by mohl být problém,
rozhodl nakonec pro cestu opačným směrem, než jsi se rozhodla předpokládat a dal ti k tomu i jasné a poměrně opodstatněné odůvodnění a rovnou vyrazil kupředu.

[Hayasan]

Quellor, Základna zlodějů:
Po celou dobu Sarwenova proslovu jsem nezapomínala hlavně zhluboka dýchat, protože bych se na něj nejraději rozječela. Což jsem neudělala a ani ne tak z důvodu možného průšvihu, neb jsem začínala vidět trochu rudě, takže jsem na nějaké pozdější následky nemyslela, ale spíš proto, že jsem si moc dobře uvědomovala, kde vlastně jsme.
Byla jsem naštvaná, uražená a trochu sjetá.
Drž už konečně, jednou… jednou!! tu svou klapačku. Já nejsem děvče, nejsem slečinka a nejsem malá holka.
Na Sarwenova slova jsem nereagovala ani verbálně a ani neverbálně. Prostě jsem nedala najevo, že jsem ho vůbec slyšela. Jen jsem vykročila za ním.
Všechno je jen moje chyba, jasně, zlatíčko. Ty jsi dokonalý, já zapomněla. Jsem tak hloupá… Už vím, proč někteří propadají Temné straně. Pár hodin s tebou by nevydržel ani Tokare, dokonalý mistr, vzor všech padawanů.
Tedy, ne že bych byla v nějakém pokušení propadnout Temné straně. Na to jeden Sarwen opravdu nestačil. Ale naštval mne pořádně, to jo.
A taky neumím myslet, ubikace… jo jasně, mohou to být ubikace a taky nemusí, frajere. Sice ses ještě nespletl, k mé smůle, ale jednou to přijít musí.
Zamračeně jsem tedy trochu poklusávala za ním. Ale i přes všechnu svou uraženost jsem nezapomínala kontrolovat okolí. Věděla jsem, že kdyby nás někdo překvapil, tak by to byla jednoznačně moje chyba, která by se nedala nějak obkecat. A na další poučení a domluvy vážně nemám náladu.
Taky tam můžou mít něco jak konferenčku a můžou se tam radit o dalším přepadu. Vždyť za jedněmi dveřmi jsme se ukrývali a bylo to tam totálně vybrakovaný. Ale jo, jasně, já hloupé děvče, co ničemu nerozumí… zastřel se vlastním blasterem!
Nemohla jsem nadávat nahlas, tak jsem si ulevovala alespoň v duchu. Nejraději ybch taky pořádně dupala, ale to jsem si nemohla dovolit, takže k mé smůle jsem musela našlapovat potichu.
Bát se výšek? To sis ze mne dělal jen prču, ne? Víš, s kým mluvíš? Vždyť já zdolávala Chrám po vnější straně zdi! A ne jednou! Ale… co tím chtěl říct? Určitě má nějaký plán, to tam jako vpadneme oknem? Nebo tam vpadnu oknem já a on dveřmi? Co kdybych mu řekla, že se výšek bojím? Vyměnil by naše úlohy? Ale proč já bych měla jít přes okno?
Proč jste se ptal, jestli mám strach z výšek? Změnilo by to něco, kdybych z nich strach vážně měla?
Byla jsem uražená, seřvaná, možná i trochu zahanbená, ale zcela určitě i zvědavá. Nechtěla jsem se opět uchylovat k mlčení a hádání, což je celkem na nic. Navíc, teď jsme stejně šli, tak mi to Sarwen mohl vysvětlit.
Do mého hlasu však mé emoce určitě proniknout mohly. Snažila jsem se je potlačovat jen do té míry, aby mi nebránily v kvalitním průzkumu okolí pomocí Síly, ale o nic míň.

[Jordi Linx]

Quellor, Základna zlodějů:
Zhodnocení, kterého se ti dostalo od Sarwena, nepatřilo zrovna mezi nejlichotivější a vlastně tě poměrně dost rozčílilo. Ovládla jsi však své emoce natolik, žes navenek nedala nic znát a pašeráka proklínala jenom ve své mysli, i když sis "tam" nijak nebrala servítky.
Místo obvyklého ticha, kterým jsi často vyplňovala chvíle po takovýchto rozřešeních, jsi se však upřela k plánu, který očividně tvůj kolega měl nyní na mysli. Zatím se ti povedlo jednom spojit si to s faktem, že to má co dělat s výškami.
To je prosté, jestli chceme jít za našimi cíli, kteří sjeli turbovýtahem, ale zároveň se nechceme prozradit, tak musíme stejným směrem, ale ne turbovýtahem. A moc možností nám tedy nezbývá,
zareagoval naprosto klidným hlasem, jakoby snad nedošlo k žádné slovní výměně, jež by měl někoho rozčílit. Do jaké míry to byl úmysl nebo zda-li tomu pevně věřil, to sis mohla jenom domýšlet, nicméně jste pokračovali dál rychlým tempem zpět k turbovýtahu. Sarwen šel mnohem rychleji, než jste prve postupovali vpřed, až by se to mohlo zdát divné, nicméně nikde jsi nikoho nezaregistrovala, tedy až na "vašeho omráčeného kamaráda", když jste minuli jednu z místnosti, kde jste se již prve schovali. Dle toho, co sis mohla vybavit, to tam rozhodně nebylo útulné a "váš známý" po probuzení rozhodně nebude nadšený ze svého nového stanoviště.

Zastavili jste se až před turbovýtahem, kdy Sarwen nejprve zkontroloval okolí, než chvilku naslouchal u dveří turbovýtahu. Poté už vytáhl vibrodýku a čepel vrazil mezi dveře do šachty, aby s ní přejel až nahoru, kde se jakoby zaseknul. Stačilo mu mírné zakvrdlání, když se ozvalo cvaknutí a pak jen trocha fyzické námahy, než se povedlo dveře rozevřít. Neměly ani moc tendenci se samy zavírat, takže nebylo potřeba je držet.
Teď hezky pomalu slezeme servisním žebříkem až do patra, kde je turbovýtahová šachta,
pousmál se Sarwen a zhoupnul se dovnitř, aby však nevlezl hned na žebřík, ale držel se na části konstrukce a čekal, až vlezeš také dovnitř. Nejspíš chtěl zavřít dveře, aby si nikdo nedomyslel, že jste vlezli dovnitř a nepátral tak po vás.

[Hayasan]

Quellor, Základna zlodějů:
Na Sarwenovo vysvětlení jsem nijak nereagovala už jenom proto, že jeho klidný hlas bez známek jakýchkoliv emocí mne taky vytáčel.
Další ze známek nějakého důkladnějšího výcviku, nebo mne chce jen vytáčet a štvát? Co tím sleduje? Beztak si potřebuje jen zvyšovat vlastní ego, když na mne může řvát. Sith aby ho spral,
vztek na Sarwena měl jednu neuvěřitelnou výhodu. Při všem tom nadávání jsem nemohla řešit Myrka, Kachona a vůbec všechno, kvůli čemu jsem byla tak rozhozená.
Též mi vadilo, že Sarwen šel na můj vkus opravdu rychle. Jednak jsem ho prostou chůzí nestíhala a druhak to nebylo, dle mého názoru, nejchytřejší. Vždyť nás mohl někdo překvapit… Ale byla jsem uražená, řešit rychlost chůze beztak postrádalo smysl a tak jsem jen mlčela a hezky poklusávala. Byť že to nebylo příliš příjemné, neboť se pomaličku začínala hlásit únava. A mne nohy trochu bolely z toho šplhání po sutinách a tak.
To, kudy nakonec polezeme, bylo nakonec vedlejší.
Jako správný ocásek holt půjdu hezky za tebou, dědku. Sílo, proč zrovna já musím tak trpět?

Ta Sarwenova opatrnost byla úplně zbytečná, neb já monitorovala celé okolí a ve své uraženosti, naštvání a tak dále jsem jaksi zapomněla na takový detail, že si vlastně ani nevěřím. Negativní emoce mnou ještě teď cloumaly.
No jasně, jen si to hezky zkontroluj, jsem tu úplně zbytečná.
Založila jsem ruce na hrudi, opřela se o stěnu a podmračeně Sarwena sledovala. Rozhodně se mi nechtělo přiložit ruku k dílu, byť že pomocí Síly bych třeba ty dveře otevřela daleko snadněji, než on.
Jen se snaž, frajere. Když už ani okolí kontrolovat neumím, tak neumím otvírat ani dveře.
Při sledování Sarwena jsem jen litovala, že ty dveře šly otevřít tak snadno. Dokonce jsem se i na chviličku usmála, neb jsem dostala ďábelský nápad. Jeho snažení jsem totiž mohla trochu sabotovat a tlačit z druhé strany. Ne moc, aby to nakonec otevřel, ale aby se pořádně zapotil. Naštěstí jsem si však uvědomila, kdeže to vlastně jsme, takže jsem podobné libůstky nechala na vhodnější chvíli.
Když bylo zcela jasný, že budu muset lézt taky, jen jsem si vydechla, pár rychlými kroky jsem se ocitla tam, kde před tím Sarwen a vlezla jsem dovnitř. Dávala jsem si však bacha, abych na něj nestoupla.
Pokud byl žebřík nějak dál, tak jsem k němu přeručkovala a začala lézt jako první, Sarwena nechávajíc Sarwenem, ať si s těmi dveřmi zápasí, jak chce a ať si tam provádí, co se mu jen zlíbí.

[Jordi Linx]

Quellor, Základna zlodějů:
Z taktického hlediska ses rozhodla pro pokračování dále mlčky a pouze ses snažila hlídat si emoce a případné rozhořčení, abys nedělala na tomto místě Sarwenovi naschvály. I proto jsi nakonec bez připomínek a mnoho dalšího vlezla do šachty a přesunula se k žebříku, aby Sarwen opravdu zavřel dveře a to opět jednoduchým způsobem - stlačením mechanismu při straně dveří. Nyní jste se tedy spolu mohli vydat níže vstříc další části základy, kde Sarwen předpokládal nejvyšší velení a kde se teoreticky mohl nacházet i Myrk, jenž se do toho všeho zdál hodně zapletený.
Jestli tohle opravdu jediná hlavní cesta pro vedení téhle skupiny, tak nám to může hrát do karet. Protože jak složitě se dostává dovnitř, o to složitěji se dostává i ven,
neodpustil si Sarwen během ručkování, kdy se rozhodl přizpůsobit tvému tempu a to i proto, žes lezla první. Postup však nebyl kdovíjak rychlý i proto, že jste klesali opravdu hluboko. Navíc bylo poměrně překvapivé, že jste nespatřili žádná další patra cestou, ale v podstatě jen to, z něhož jste nastoupili a pak možná něco výše, ale tím sis nemohla být jistá. A to se na první pohled zdála tato šachta stejná jako všechny běžné turbovýtahy v budovách.

Po zhruba deseti minutách klesání jsi konečně zaregistrovala něco, co připomínalo a nakonec i bylo kabinou turbovýtahu. Kolik pater jste vlastně slezli dolů, to se ti špatně odhadovalo i právě kvůli absenci pravidelných pater. V přímé blízkosti se zatím nikdo nenacházel a to podle všeho ani v kabině, což mohlo být dobré ale i špatné znamení.
Náhodou si asi nestudovala plány města před útokem a navíc tě náhodou nenapadá, co tady mohlo stát za budovu? Zatím to odhaduju na nějakou soukromou společnost s tajnou centrálou vespod, protože na banku by to horní patro vypadalo jinak. Navíc bych se nedivil, kdyby výtah byl na nějakou kartu či podobné zabezpečení,
poznamenal Sarwen a rozhlížel se po stranách šachty, jakoby tam snad něco mohl spatřit, ale nakonec toho s relativně spokojeným výrazem nechal.

[Hayasan]

Quellor, Základna zlodějů:
Jak jsem tak šplhala do hloubi, pomalu jsem se uklidňovala. Fyzická námaha je na pořádné naštvání asi ten nejlepší možný lék. Určitě daleko lepší než studená voda, neb kdyby mne někdo chtěl zklidnit ledovou sprchou, tak mu asi rozbiju nos a budu vytočená ještě víc. Mělo to však jeden neblahý důsledek. Opět se začal trochu ozývat Myrk. Sice jen lehce, ale uvnitř mé hlavy byl pořád. V podstatě připomínal jen provizorně obvázanou ránu, která se každou chvíli může znovu otevřít.
Až po Sarwenových slovech jsem si uvědomila, že ta budova je vážně nějaká divná. Já z ní v podstatě věděla o dvou patrech, možná o třech. První, ve kterém jsme byli, potom něco, co klidně mohla být jen šachta a poté to, do kterého zřejmě míříme.
Naštvaná jsem tedy už byla minimálně a možná také ještě trochu uražená.
Víte, Sarwene, možná si vzpomenu na hlavní město před vybombardováním, ale takové detailní znalosti po mě nechtějte. Něco podobného mne ani nenapadlo studovat. Navíc bych asi ani neměla potřebný materiál,
abych dodala na důrazu, ještě jsem zavrtěla hlavou, tedy, ne že by so toho Sarwen snad mohl všimnout.
Neušlo mi ani jeho počínání.
Jako by tam něco hledal… ale co?
Též jsem se začala rozhlížet a při tom rozhlížení jsem i mluvila.
Možná si zahráváme s něčím, co nám může pěkně popálit prsty, Sarwene. Když připustíme existenci tajné společnosti a možná i organizace a trochu tuto domněnku rozvineme, vyplívá nám z toho dosud utajený úhel pohledu. Lze předpokládat, že když ti lupiči zde mají sídlo, tak to nebude náhoda. Vezměte si, že mají přístup k turbovýtahu, který je, jak jste řekl, asi na kartu. A takovou kartu na ulici ležet nenajdete. Co když jen pokračují v tom, co dělali před útokem? Klidně zde mohla být nějaká fiktivní společnost, která se ve skutečnosti zabývala zločinem toho nejvyššího kalibru. Vezměte si ty prostory tam. Říkal jste, že to mohly být ubikace, ale před útokem to klidně mohly být kanceláře. Vždyť jsme se schovávali v kuchyňce,
začala jsem rozvádět svou teorii, kterou jsem si chtěla srovnat se Sarwenovými myšlenkami. Ostatně proto jsem ji i vyslovila nahlas.
Ten výtah je pravidelně používaný, to nemůžete popřít. Kdyby tu budovu obsadili náhodou, tak by to přece nebylo tak jednoduchý, ne? Jak složité by bylo případné obejití takového zabezpečení? A nebylo by to na první pohled vidět? Nerisknem pohled do turbovýtahu skrz střechu? Kromě toho, že zjistíme, jestli se v tom někdo rýpal, tak třeba na základě popisu nějakých vnitřních tlačítek, bychom si mohli odvodit, k čemu ta budova byla, ne?
Za řečnění jsem i přemýšlela, takže jsem hovořila dle toho, jak plynuly mé myšlenky.
Vezměte si to obrovské množství zbraní. Myslíte si, že vážně jen paběrkovali? Třeba to nejsou zbraně, které našli… třeba je zde už měli,
teprve teď jsem zmlkla a vyčkávala na další instrukce. Nevěděla jsem, nakolik se turbovýtahům obvykle zabezpečuje střecha. Odhadovala jsem však, že riziko odhalení je minimální. Kdyby to bylo na mém rozhodnutí, tak bych to riskla.

[Jordi Linx]

Quellor, Základna zlodějů:
Ticho, fyzická námaha a prostor pro přemýšlení se opět promítly do tvé nálady, která se tak nějak opět přetransformovala jiným směrem. A jako obvykle jsi se pustila do řeči nehledě na to, kolikrát se během dneška povedlo Sarwenovi tě naštvat do míry, kdys mu chtělo něco zákeřného vyvést - opět opakovaně. Neupnula ses však k tvým předchozím názorům, ale pokoušela ses rozvíjet myšlenky, které vyřknul a prozradil Sarwen - tedy neobvyklost této budovy.
Nemůžeš mi zazlívat, že se zeptám, viděl jsem už divnější koníčky a schopnosti,
podotknul nejprve na tvou poznámku ohledně plánu budovy a jejího předchozího určení. Vlastně ses mu nemohla divit, protože tě "zatím" stihl poznat jen během dneška a i když jste spolu strávili již značnou část dne, pořád to bylo hodně málo na to, abyste se výrazněji poznali.
A na tom něco je, že někdo z vedení by tady s tím měl něco společného. O to opatrněji bychom k tomu měli přistoupit - i když se zdá, že většina jeho lidí je v horním patře a ti nejvyšší k nim nemají takovou důvěru, aby je pustili níže. A co se obcházení týká, tak o tom se přesvědčíme,
shrnul to stručně Sarwen, když jste konečně dorazili ke střeše turbovýtahu, na níž jste opatrně sestoupili. Sarwen si ji stručně obhlídl, aby posléze zamířil k poklopu, nicméně ti gestem naznačil, abys nyní nějakou chvíli nic neříkala. Pašerák přiložil ucho k poklopu a chvilku poslouchal, než se spokojeně zvedl a odjištěním jednoduchý západek poklop otevřel. Držel se tak, že jste mohli dovnitř nahlédnout oba a jen se utvrdit v tom, že ovládací panel turbovýtahu byl nepoškozený a v naprostém pořádku. Poté se Sarwen naklonil a zkontroloval rohy turbovýtahu, než se vrátil zpátky a podíval se tvým směrem.
Kamery tam nejsou, takže můžeme dovnitř, ale ... nemůžeš nejprve říct, jestli není někdo poblíž, nebo se neblíží k turbovýtahu?
zeptal se ještě předtím, než chtěl vlézt do kabiny. Byla to opět možnost pro tvé použití Síly a rozhodně jsi mohla říci, že v blízkosti se zatím nikdo nenacházel. Nicméně jsi ale neviděla dostatečně daleko, abys nemohla říct, že se to minuty, dvou, změní.

[Hayasan]

Quellor, Základna zlodějů:
Sarwenovo tvrzení se mi zdálo trochu přitažené za vlasy.
U Sutha, to zjistil jak? Co mi tu uteklo?
Absolutně jsem nechápala, jak Sarwen mohl dojít k závěru, že ta naše parta není úplně jednotná a zřejmě si vzájemně nevěří ani natolik, aby měli všichni přístup do všech prostor.
Jak jste na to přišel? To, že větší shluk lidí je nahoře, přece neznamená, že nemá přístup i dolů. Pokud tam mají třeba něco jako, já nevím, poradní místnost, výrobní halu a tak dále… tak uvažte, kde se budete zdržovat vy, když budete mít volno? Já bych asi raději byla nahoře s kamarády a obírala je o kredity, nebo si četla a tak, ale v pohodlí vlastní postele a ne v kdo ví jaké účelově zařízené cimře, která moc velké pohodlí neskýtá,
extrémně mne zajímaly Sarwenovy myšlenkové pochody a postřehy. Oponovala jsem spíš proto, aby si nemyslel, že si mne už pár relativně pochvalnými větami udobřil. Trochu nazlobená jsem byla pořád.
Při obhlížení já nic nezahlédla, což mne nijak nepotěšilo, ale ani moc nepřekvapilo. Nevěděla jsem totiž, po čem bych se měla dívat. Klidně to mohl být malý detail, který neznalý člověk prostě přehlédne.
Když mi bylo jasně naznačeno, že mám mlčet, jen jsem trochu zvrátila oči.
Nikdo tu není, chytráku. Kdyby byl, tak ti to řeknu, ne?
Odolala jsem extrémně velkému pokušení začít plácat nějaké nesmysly jenom proto, abych dala jasně najevo, že já dávám na nečekaná setkání s obyvateli tohoto brlohu pozor neustále. Nicméně zavčas jsem si uvědomila, že skrz stěnu výtahu nemusí zjišťovat pouze známky lidské přítomnosti, ale třeba i to, jestli tam není nějaké bezpečnostní zařízení, které může pískat, a já nevím, co všechno dalšího by mohlo vyvádět.
Takže jsem jako dobře vychovaná padawanka mlčela. Nohy mne ale trochu bolely, paže taky a celkově jsem byla už trochu utahaná, takže jsem se na střeše hezky uvelebila. Posadila jsem se a čekala, co Sarwen hodlá podniknout teď.
Klidně si hraj na opičáka, já si alespoň trochu odpočinu.
Po jeho dotazu jsem hlasitě vydechla a dala jsem si záležet na tom, aby to Sarwenovi neuteklo.
Heleďte, celou dobu dávám pozor na cizí přítomnost. A po těch hodinách, co neustále pátrám v Síle, je to už skoro automatické, jako dýchání, nebo tak něco. Kdyby tu někdo byl, tak vám to řeknu, ne? Tedy, pokud bych nechtěla, aby vás někdo oddělal za mne, protože občas jste fakt na zabití, ale vzhledem k tomu, že jste mi slíbil tu výuku, tak jsem se rozhodla nechat vás ještě chvíli na živu a na každé nebezpečí vás poctivě upozornit,
sedíc na střeše výtahu jsem si pustila trochu pusu na špacír. Pohodlně jsem si natáhla nohy, Myrka jsem pořád trochu vnímala a tak jsem využívala čehokoliv, klidně i o neobratných pokusů o vtip, abych ho nechala tam, kde je.
Sice jsem na vás ještě furt naštvaná, ale mám takové tušení, že mi kdosi říkal, že se Jedi nemstí. Jo a mimochodem, počítejte s tím, že jestli někoho zachytím, tak budete mít tak minutu, maximálně dvě, abyste se odtamtud dostal,
mluvila jsem šeptem dál, ale spíš proto, abych nemusela zůstat sama jen se svými myšlenkami čekajíc na to, až Sarwen dodělá obhlídku a jen Síla ví, co všechno dalšího tam kutí.
Též jsem zamlčela tu skutečnost, že v poslední době došlo na mé straně k několika omylům, takže si v tom pátrání pomocí Síly až zas tak nevěřím. V momentě, kdy jsem tedy zmlkla, jsem většinu své pozornosti upřela právě na toto „hledání“ pomocí Síly.