2. Mise pro Hayasan(Hayasan Geri)

Tady je místo pro uzavřené mise

Moderátor: Moderátoři

Re: 2. Mise pro Hayasan(Hayasan Geri)

Příspěvekod Jordi Linx » 08.12.2013 20:07:00

Quellor, Základna zlodějů:
Vaše cesta tunelem pokračovala a tys dospěla k bodu, že jakýkoliv rozhovor s Myrkem by tě v současné chvíli mohl spíš jen rozptylovat než cokoliv jiného. Utnula jsi tedy veškerou konverzaci tímto směrem a soustředila se jen na okolí, kterým jste procházeli. Chodba samotná byla dost tmavá, byť bylo možné zahlédnout lumy při horních rozích chodby. Sarwen se však rozhodl z nějakého důvodu osvětlení nezapínat a tak jste tedy jen pokračovali dál vpřed.
Z prozkoumávání zajatců jsi dospěla k několika poznatkům - ten, který znal Sarwenovo jméno byl jednoznačně nejklidnější ze všech. Někteří pociťovali stále více strach a obavy z toho, co přijde. Dál se už vymykaly jen dvě osoby, plešoun více vzadu, u něhož jsi cítila jakýsi neklid a poté Myrk před tebou. Jeho pocity bys mohla definovat jako váhavé a hloubavé, což až tolik nesedělo jeho obvyklému profilu.
Hele, myslíš, že kdybych byl "ten hodnej" podle těch vašich jediských měřítek, tak že bych měl šanci? Víš co, jen tak ze zvědavosti, abych věděl, o co jsem teoreticky přišel,
pousmál se směrem k tobě a snažil se vypadat poddajně. Nebo takový i možná byl, nemohla jsi s jistotou říci, do jaké míry to předstíral a do jaké ne. Než jsi mohla neprodleně reagovat, tak se váš průvod zastavil a z předu na tebe zamával Sarwen.
Minutku, jen otevřu tyhle dveře,
vysvětlil důvod vašeho zastavení a mohla jsi dobře vidět, že mluvil pravdu. Relativně silné bezpečnostní dveře vám stály v cestě a nezdálo se, že by se daly otevřít jenom pomocí kouzelného slůvka.
Co jsi navíc mohla pozorovat v rámci dosavadní cesty, tak jste šli nejprve rovně a pak se chodba trochu kroutila a mírně stoupala.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6611
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Re: 2. Mise pro Hayasan(Hayasan Geri)

Příspěvekod Hayasan » 08.12.2013 20:39:43

Quellor, Základna zlodějů:
Na ty tři, co se vymykali obvyklé dávce strachu, jsem dávala daleko větší pozor. Snažila jsem se i sledovat jejich nenadálé a neobvyklé pohyby, obzvláště rukou a hlavy.
Nemohla jsem sice s určitostí tvrdit, že se o něco pokusí, ale bylo to více než pravděpodobné. Zdálo se mi jako dobrý nápad, že jsem ze skupinky tak nějak vyčlenila ty největší hrozby, což ovšem neznamenalo, že jsem nedávala pozor na ty ostatní. Ti tři však podléhali daleko intenzivnější kontrole.
V pohodě, Sarwene,
odpověděla jsem a odepla si od pasu svůj meč, který jsem si nachystala do ruky. Též jsem se postavila tak, aby po mě Myrk nemohl nějak skočit, chytnout mne a o cokoliv se snažit.
Ty se teď hlavně soustřeď na to, abys přestal vymýšlet krávoviny. V případě, že budu mít pocit, že se o něco pokousíš, tak uvidíš, jak se ten hodnej Jedi může změnit v toho zlýho. A varuji tě poprvé a naposledy. Stačí jen můj pocit,
ani teď jsem se nesnažila o výhružný hlas. Jen jsem si zachovávala vážnost a po tom, co se mi pokusil v podstatě vysmát do obličeje, tak má lítost vůči němu a snaha o pochopení odplula do neznámých krajů.
Byl to jen zmetek, který se snažil mne nějak rozptýlit. Rozhodně jsem kvůli němu nezačala přemýšlet o "nás". Snažia jsem se neustále soustředit. Myrk byl potížista a bylo jen dobře, že je v mé blízkosti.
Nemohla jsem příliš přemýšlet, protože to mne jen rozptylovalo v mém soustředění. Později to promyslím a proberu se Siliinem, teď je přede mnou úkol, který prostě musím splnit.
Čekala jsem, dokud Sarwen ty dveře neotevře. Ostatně, jím jsem se ani moc zabývat nemohla, měla jsem plné ruce práce s našimi zajatci. Zbývalo mi jen doufat, že je skutečně na mé straně.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx
Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 846
Registrován: 25.1.2013 22:01:44

Re: 2. Mise pro Hayasan(Hayasan Geri)

Příspěvekod Jordi Linx » 10.12.2013 19:59:18

Quellor, Základna zlodějů:
Zatímco Sarwen věnoval svou pozornost zámku dveří před sebou a možná jen tak po očku sledoval první dva vězně, na tobě zbyl dozor nad tím zbytkem, který jste si sebou vedli. Myrkovými řečmi ses nenechávala rozptylovat, stejně jako sis nepřipouštěla narůstající poměr únavy. Zatím to ale nebylo nic, co by tě mělo nějak výrazně ohrožovat. Trocha Síly ti v tomhle mohla pomoci, tudíž to ani nemělo nijak výrazný vliv na tvoje smysly.
To si fakt tak necitlivá? člověk jde prakticky na popravu a ty nevyjádříš ani trochu soucitu?
postěžoval si Myrk, ale žádná jeho aktivita nenaznačovala nějaký pokus o útěk. Jenom k tobě trochu natočil hlavu, aby mohl sledovat, jestli jsi stejně chladná i ve svém výrazu, nebo se třeba zkoušíš vůči němu přemáhat.

Nicméně mladíkovi před sebou jsi nevěnovala tolik pozornosti, aby ti neušel drobný pohyb. Nejprve to mohl být zdání klamu, ale poté jsi už jasně zahlédla, že se jeden plešoun pohnul. Prudce škubnul řetězy, aby byl zničehonic volný - shodil své kolegy před sebou směrem k Sarwenovi a opřel se do těch za sebou, aby začali padat směrem k tobě.
Mečem jsi proti němu přímo zasáhnout nemohla, protože jsi před sebou měla Myrka a další tři zajatce - co hůře, tato trojice začala padat směrem k tobě a hrozila tě povalit. I když se Sarwen rychle zvednul, tak i on měl zakrytý výhled směrem k plešounu a nemohl ti v tuto chvíli nějak pomoci. Bylo jasné, že plešoun mohl zkusit utéct jenom jedním směrem, nicméně tvé možnosti okamžité reakce v takto úzké chodbě, v jaké jste se nacházely, nebyly zrovna obšírné.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6611
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Re: 2. Mise pro Hayasan(Hayasan Geri)

Příspěvekod Hayasan » 10.12.2013 20:39:30

Quellor, Základna zlodějů:
Myrk by si soucit zasloužil, kdyby byl nemocný, přišel o nohu, zdechlo mu oblíbené kotě... ale za to, co natropil a co řekl, si vlastně zasloužil všechno možné, jen ne soucit, byť že jsem se ho ještě před chvílí snažila pochopit a omluvit.
Když umřeš, projevím ti úctu jako padlému protivníkovi, ale s prosbou o soucit spíš uspěješ u mého mistra,
ten pohyb mne upoutal. Takže druhou část odpovědi Myrkovi jsem říkala tak nějak automaticky a nijak moc jsem se na něj nesoustředila. Má „dobrá“ rada byla celkem na nic, vzhledem k tomu, že nějaký smutný kukuč na Siliina neplatí, to jsem věděla moc dobře. Pravda, pláč jsem nezkoušela, ale v tomto směru jsem si taky nedělala velké iluze. Ostatně, jeho tvrdohlavost a neústupnost se na mé výchově podepisovala vyloženě kladně. Kdyby šel jen trochu v T´arjanových stopách, určitě by to nebylo pro mne to pravé. Zcela evidentně sjem potřebovala důslednost a jasně stanovené hranice, které jsem dle své vůle nemohla nijak posouvat.
Se zvýšenou pozorností jsem tedy sledovala toho plešouna, abych v následném okamžiku byla nucena uskočit dozadu. Byla to ryze instinktivní reakce, teprve po svém doskoku jsem zjistila, co že ten lump vyvedl.
Sarwene pozor, jeden zdrhl!
U Sitha!
Ihned jsem jej varovala. Počkala jsem, dokud nespadnou všichni, kteří vypadali, že tu rovnováhu neudrží. Vážně by mi bylo houby platné pokusit se uskakovat, kdybych mezi ně vkročila, abych byla následně zavalena. Navíc jsem mohla získat lepší přehled o situaci.
Dvě cesty, jedna zavřená a hlídaná Sarwenem, druhá volná a překážkou jsem jen já.
V rychlosti jsem si zrekapitulovala možnosti. I kdyby ten vchod nakonec už otevřený byl, já se prostě nemohla rozdvojit a být na více místech zároveň. Sice jsem tušila, že jsem o takové silové technice slyšela, ale neměla jsem ani mlhavou představu, jak to udělat.
Hlavně jsem se musela připravit na následující střet. Vběhnout mezi ty svázané pitomce by znamenalo neuvěřitelně riskovat. Pokud to nakonec někdo ustál a nerozplácl se na zemi, mohl mne chytit. Ostatně, i ti, kteří aktuálně tu zem vytírali vlastními těli byli celkem nebezpeční. Mohli mi podtrhnout nohy, zajmout a vydírat Sarwena... nakonec by mne beztak pustili, jenže ten jeden by zdrhl a přivolal pomoc. O to jsem nestála.
Nicméně stát a přihlížet tomu mumraji znamenalo, že ten hajzlík se mohl pokusit o osvobození svých spoluvězňů. Nejraději bych sice Sarwenovy poblahopřála ke kvalitě odvedené práce, ale na to jsem neměla čas a ani prostor.
Pozor! Nikdo se ani nehne!
Aktivovala jsem svůj světelný meč a pokoušela se naše nedobrovolné společníky nějak usměrnit. Z toho mumraje jsem prostě musela nějak vyseparovat toho problémového darebáka. Nedělala jsem si obzvlášť velké iluze o tom, že by to zabralo, tak jsem se ho pokusila alespoň lokalizovat pomocí Síly. Ostatně, zkoumala jsem jeho pocity, byl shledán jako jeden z těch problémových a měla bych si ho tedy zapamatovat. Pokud bych věděla, kde tedy je, pokusila bych se jej jednoduše přimáčknout pomocí Síly k zemi a držet ho v této pozici, dokud by nebyl obnoven pořádek, který by už musel zajistit Sarwen. Jestli se tento můj prvotní plán povedl, Sarwen byl o mém úspěchu ihned informován.
Tedy za předpokladu, že mezi tím se po mě ten plešatej zmetek nevrhnul. V tom případě bych asi použila svůj světelný meč a snažila se mu způsobit zranění, na které by rozhodně neumřel.
Únava zde byla, ale já ji ještě vnímat nemohla. Napřed jsem musela někomu odevzdat svůj "náklad" a splnit další povinnosti. Vždyť na mne spoléhá Siliin. Už jsem toho dneska pokazila tolik, že další možný průšvih s útěkem, který by se navíc povedl, tak to bych asi sama sobě jen tak neodpustila.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx
Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 846
Registrován: 25.1.2013 22:01:44

Re: 2. Mise pro Hayasan(Hayasan Geri)

Příspěvekod Jordi Linx » 11.12.2013 22:18:09

Quellor, Základna zlodějů:
Vývoj situace ti rozhodně přidělal spíš starosti než cokoliv jiného a hlavně jsi na to musela nějak rychle a adekvátně reagovat. Ostatní se zatím nezdáli být příliš ochotní spolupracovat s plešounem, ale to mohl být jenom dočasný stav. Díky úskoku se ti povedlo nedostat se do padající skrumáže, i když Myrkovi se povedlo to nějak ustát. Nicméně jeho pozice byla taková krkolomná a předhrbená, jak ho ostatní táhli dolů. Tomu jsi však neměla možnost se příliš věnovat, protože se okolo snažil protlačit plešoun doufajíc v naději na únik.
Tvé přimáčknutí k zemi se tak nemělo možnost konat, protože se ti nepovedlo ideálně "zasáhnout" cíl, jenž nebyl nejprve správně vidět a poté se vyřítil zpoza Myrka. Ten měl nejspíš i možnost nějak zasáhnout, nicméně se pokusil jen trochu uhnout dozadu, aby nebyl přímo zasažen. Každopádně Myrkova pozice ti stěžovala prostor k manévrování se světelným mečem a riskovala jsi jeho zasáhnutí. Plešoun byl očividně dostatečně rozběhnutí a bylo skoro jasné, že v přímém střetu tě určitě povalí.
Přesto jsi byla rozhodnutá jej nechat projít jen tak a zvolila jsi v tu chvíli asi to "nejmenší" možné zlo - světelný meč jsi nastavila tak, aby se o něj dotyčný musel škrábnout nohou.
Muž možná trochu překvapil svými reflexy, protože se pokusil světelnému meči uhnout - ale v úzkém prostoru chodby z toho byla taková groteskní situace se špatným koncem. Svým úhybným manévrem sebou praštil o stěnu a následně se zpětně odrazil přímo k tobě a špičce světelného meče. Přes ní lehce přejel částí břicha a chodbou se roznesl zápach spáleného masa a bolestné zakvílení muže nyní převalujícího se na zemi. Zdálo se, že prozatím bude žít, nicméně bolestní kvílení prozrazovalo, že jeho zranění nebylo nikterak jednoduché.
Sarwen si mezitím sjednal pořádek na své straně a přinutil všechny ostatní zůstat na zemi, ideálně čelem a z dobré pozice na ně hleděl blasterem s jednoznačným výrazem, že bude střílet, pokud se někdo pokusí trochu více nadechnout.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6611
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Re: 2. Mise pro Hayasan(Hayasan Geri)

Příspěvekod Hayasan » 12.12.2013 09:26:56

Quellor, Základna zlodějů:
Výsledek mého zásahu nebyl nikterak ideální. Vlastně, byla to asi třetí nejhorší možná alternativa. Mezi ty horší se dal počítat úspěšný útěk a jeho usmrcení.
U Sitha! U Sitha! Pomohlo by, kdybych řekla, že jsem nechtěla?
Tak co, pánové. Má ještě někdo náladu utíkat? Jestli ještě někdo stojí o propíchnutý břicho, stačí, když se ozve. Samozřejmě, že nabízím i další alternativy, mezi něž se počítají usekané končetiny, skalpování, zbavení uší a nosu... Jen s usmrcením nepočítejte. A nemusíte se překřikovat, dostanu se ke všem,
částečně jsem informovala Sarwena o tom, že ten borec už asi utíkat nebude a částečně jsem to chtěla použít na schlazení dvou zbylých horkých hlav. Též jsem se uchýlila k ironii, neboť jsem z toho sama byla celkem špatná, ale byla jsem dost soudná na to, abych se to pokusila nedat na jevo. Lékárničku jsem u sebe neměla a též se mi nechtělo přibližovat se k tomu plešounovi, dokud nebude obnoven pořádek. Někdo by mne mohl překvapit a já bych ho nemusela zadržet. I když mi z toho nebylo nijak skvěle a nejraději bych se vrhla na ošetřování zraněného, sledovala jsem ty, na které jsem viděla. Kdo ví, jak mají pevná pouta ostatní a co se ještě může semlet.
Po hmatu a po paměti jsem poslala naše koordináty, ale nespouštěla jsem zrak z našich vězňů. Občas jsem též zkontrolovala toho chlapíka na zemi. Z dokumentárních pořadů jsem věděla, že chlapi s průstřelem břicha přežili kolikrát i celý den a bez pomoci. Tedy, nevěděla jsem přesně, jestli jsem nezasáhla nějaký životně důležitý orgán, na to jsem lidskou anatomii pořádně neznala, ale doufala jsem, že tohle je jeden z těch případů, co by ten celý den přežil. I proto jsem ho sledovala, aby se neodhodlal k nějakému tomu hrdinskému kousku.
Takže, Myrk, potom to spletení se ohledně počtu strážných, postřelení a skoro ustřelení palice, takže absolutní nezvládnutí situace a teď zranění chlapa, kterého jsem ani zranit nechtěla, prostě mi na ten meč naběhl. Vynechala jsem něco? Jo... ty problémy se Sarwenem, údajná vzpurnost a drzost... Jo, a ještě to jedno neposlechnutí... U Sitha, ještě že to velení má skutečně on.
Při zpětném přehrávání těch největších průšvihl mi bylo ještě hůř. Jedno se nabalovalo na druhé. Měla jsem pocit, že to absolutně nezvládám.
Od chlapa jsem trošku ustoupila, aby mi nemohl podtrhnout nohy, nebo tak něco. „Své“ zajatce jsem se ani nijak nesnažila pokládat na zem. Tu práci jsem přenechávala na Sarwenovy. Já byla plně zaměstnánám snahou o absolutní koncentraci a hlídání zajatců, kterou narušovaly mé vlastní myšlenky, pocit selhání a zklamání mistra (neboť i přes mé občasné lajdačení byl jeho názor pro mne strašně důležitý). Vztek jsem však neměla dokonce ani na Myrka.
Sarwene, pokud nemáte lékarničku, tak zkuste prošacovat naše společníky. Ten chlap nám tu buď umírá, nebo předvádí úžasné herecké vystoupení se vším všudy,
znovu jsem použila ironii, která se stala mou obranou. Kdybych nebyla ironická, mohl by se mi začít třást hlas, nebo tak něco. Za každou cenu jsem se chtěla vyvarovat vnějším známkám slabosti.
Jsem Jedi, jsem Jedi... vždyť ostatní dokážou zabíjet mrknutím oka... já to taky dokážu. Já taky dokážu jednoduše zabíjet a zraňovat ostatní...dělaj to všichni a nikdo z toho není tak špatnej.
Byli mi sice blbě, ale nijak jsem se nehroutila. Nebylo to tak špatné jako poprvé, byla jsem připravena na smrt. Siliin se o to postaral více než dobře. Kdyby ten plešoun jednoduše umřel, projevila bych mu úctu. Jenže on křičel bolestí, za kterou jsem mohla jen já. Kdyby to bylo kotě, tak ho dorazím. Tomuto muži jsem nemohla poskytnout ani základní ošetření. Tedy prozatím. Nechtěla jsem riskovat a otáčet se k našim zajatcům zády. Alespoň jeden z nás by měl hlídat. Už jsem se nezabývala tím, co je Sarwen vlastně zač. Na to nezbývala mozková kapacita. Také jsem se ani nezabývala tím, jak toho chlapa dostaneme pryč. To budu řešit až později, tedy pokud to nevyřeší Sarwen. Beztak ho někdo bude muset nést.
Nezbývalo mi, než čekata pokoušet se vyčistit si hlavu a nemyslet vůbec na nic, což nebylo jednoduché a moc mi to ani nešlo.
Meč jsem z ruky nedávala. Možná se ještě bude hodit.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx
Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 846
Registrován: 25.1.2013 22:01:44

Re: 2. Mise pro Hayasan(Hayasan Geri)

Příspěvekod Jordi Linx » 12.12.2013 20:25:12

Quellor, Základna zlodějů:
Z vývoje situace jsi rozhodně nebyla nikterak nadšená a vlastně by se dalo říci, žes byla poněkud v šoku z vývoje situace a svíjejícího muže na zemi. Tvé nasazení ironie ti nakonec bylo možná ku prospěchu, protože nikdo z ostatních se prakticky ani nehnul a o nic dalšího se nepokoušely. Pravda, že Sarwen blaster byl také přesvědčivým argumentem, ale tvrdší zásah jsi zatím aplikovala především ty. Tvůj kolega si překontroloval všechny ostatní zajatce, než dorazil pomalu k tobě a naznačil ti, abys s mečem chvilku hlídala ty na zemi. Zraněného se tedy rozhodl vzít si do parády sám.
Nejprve se k němu opatrně sehnul, aby pak zastrčil blaster do pouzdra, popadnul zraněného za límec a vytáhl ho nahoru, kde ho přimáčkl ke zdi.
Řeknu to jednoduše - vlastní blbostí jsi se stal přítěží. Existují pouze dvě varianty - buď půjdeš s námi, nebo s námi nepůjdeš. A my nechceme nechávat za sebou nikoho živého, je to jasné?
řekl svým typickým hlasem poslední doby, jenž dokázal relativně jednoduše rozechvět mráz v zádech většiny přítomných. Chycený plešoun zmlknul i přes bolest a jenom pokýval hlavou, že mu to bylo naprosto srozumitelné - zvlášť, když to přišlo od někoho, kdo narozdíl od Jediů veřejně není znám přísahou k ochraně života ve většině podob.
A tenhle nůž si s laskavostí vezmu, znova už utíkat nebudeš a když se o to pokusíš, tak tě tu necháme, ale víš v jakém stavu to bude. A klidně budu riskovat, že na mě bude naštvaná ona i její mistr, protože upřímně - v tvém případě to klidně risknu. Tak koukej mlčet a šlapat, jestli to chceš mít ošetřené a cítit se líp,
odzbrojil jej Sarwen o nástroj, jenž dotyčnému umožnil únik. Nyní začalo zvedání ostatních a oprava vašeho vleku, nicméně s drobnou úpravou. Sarwen tentokrát dotyčným přivázal ruce těsně k zádům ostatních, takže jim o to více znemožnil jakoukoliv šanci k pokusu o únik. Poté již během chvilky dokončil otevření dveří a mohli jste vyrazit dál.
Za chvilku tam jsme, teď budeme už jenom stoupat nahoru,
řekl spíš tobě, než k ostatním a mohli jste vyrazit dál.

Hele, co on je vlastně zač?
špitnul k tobě Myrk, když jste byli znovu v pohybu.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6611
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Re: 2. Mise pro Hayasan(Hayasan Geri)

Příspěvekod Hayasan » 12.12.2013 21:28:25

Quellor, Základna zlodějů:
Nelíbilo se mi, že toho chlapa Sarwen neošetří a už vůbec se mi nelíbilo, že bude muset jít. Měl by být nesen a mělo by se s ním zacházet jako s člověkem, který trpí velkými bolestmi. Ale ten Sarwenův tón naháněl trochu strach i mě. Takže jsem ohledně jeho metod ani necekla, jen jsem hlídala zbytek, který se rozhodl nedělat už vůbec žádné problémy.
Je to moje chyba, měla jsem trvat na prohledání. Kdybych to udělala, tak se to nestalo.
Vlastně jsem nekecala Sarwenovy vůbec do ničeho. Dokonce ani když přepoutával naše zajatce, což jim asi nebylo moc příjemné. Jen jsem hlídala a snažila se znovu pomocí Síly odhadnout, jak jsou na tom naši společníci ohledně pocitů. Zda to podřízení někdo jenom nehraje. Nechtěla bych znovu někomu ublížit. Vždyť Sarwen není zrovna empaticky založený člověk.
Super,
odvětila jsem. Byli jsme připraveni jít dál a já neměla důvod zdržovat. Tedy, Sarwen je s konečnou platností asi opravdu na mé straně, ale stejně by mne zajímalo, jak to může vědět. Kdo ví, jak se ta chodba může kroutit.
On to tu opravdu zná,
blesklo mi hlavou. Vlastně, když jej znal i ten plešoun, který zde klidně mohl pracovat i před útokem, tak to bylo jen logické.

Hlídajíc opět zadní část našeho malého konvoje jsem se chtěla hlavně soustředit na úkol stejně jako před tím, byť že teď to bylo o mnoho obtížnější. Trpěla jsem pocitem viny za ten maglajz a celý dnešní nepovedený den. Tušila jsem, že mistrova poslední padawanka by si vedla lépe a mistr sám by to zvládl levou zadní. Nicméně vyrušila mne Myrkova otázka. Chtěla jsem ji hodit za hlavu, ale napadlo mne, udělat ze Sarwena poloboha a odradit tak s konečnou platností milého Myrka. Nechtěla bych už komukoliv ubližovat.
Nejsem si zcela jistá,
pronesla jsem tak, aby mne slyšeli všichni zajatci, nejen Myrk. Dávala jsem si však pozor na to, abych zbytečně neřvala a počítala jsem i s ozvěnou. To by poté, alespoň ti, co Sarwena osobně neznali, docela snadno prokoukli.
Vím jen to, že podstoupil speciální výcvik, dlouho spolupracuje s mým mistrem a byl členem jakéhosi komanda. Dokonce jsem i slyšela,
trochu jsem ztlumila hlas, abych tomu přidala na dramatičnosti.
Že při jednom cvičení sám zajal skupinku tří Jediů, kteří si proti němu ani neškrtli. Já osobně z něj mám taky trochu strach. Jednou jsem se pokusila zpochybnit jeho rozkazy a podruhé to už neudělám. Bylajsem povalena na zem s rukama zkroucenýma za zády a musela jsem poslouchat jeho kázání. Na konci mi pokládal otázky, na které jsem musela hezky nahlas odpovídat. Pokud má odpověď nebyla dost hlasitá a srozumitelná, tak mi těma rukama trhl... řeknu ti, Myrku, že i já budu ráda, až budu moci pracovat na elektrárně. Za celý svůj život jsem nepoznala nikoho, jako je on. Pokud bych musela bojovat, tak jedině na jeho straně a jsem strašně ráda, že jsi svázaný ty a ne já,
nechtěla jsem to příliš přehánět, tak jsem poznámky o ďábelském stvoření raději vynechala. V dalším rozhovoru jsem však neměla zájem pokračovat. Já se potřebovala za každou cenu soustředit a potlačovat myšlenky, které zpochybňovaly mé schopnosti. Zajímavé bylo, že než jsem potkala Siliina, tak by mne ani ve snu nenapadlo, že by se něco podobného mohlo stát. Že bych dokázala takovýmto způsobem ztrácet sebevědomí. Jenže, kdo by ho v podobné situaci neztrácel? Bylo mi už šestnáct, třináctiletý ucho bylo zkušenější než já a to ani nemělo tak dokonalého mistra. Ve všech ohledech jsem byla průměrná až podprůměrná a to především svou vlastní chybou a flákáním.
Meč jsem měla pořád zapnutý. Říkala jsem, si, že aktivovaná zbraň by mohla mít nějaký psychologický efekt.
Neřešila jsem skutečnost, že všechny mé řeši slyšel i Sarwen. Třeba se o sobě něco nového dozvěděl.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx
Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 846
Registrován: 25.1.2013 22:01:44

Re: 2. Mise pro Hayasan(Hayasan Geri)

Příspěvekod Jordi Linx » 14.12.2013 14:03:34

Quellor, Základna zlodějů:
Když jste byli opět v pohybu a přišla Myrkova otázka, rozhodla ses svou odpověď trochu vylepšit a přikrášlit. Výsledkem byl téměř chvalozpěv a historka trochu přitažená za vlasy, u níž sis dala záležet, aby ji slyšeli všichni. Během toho jsi tak nějak vnímala pocity a u jednoho člověka jsi dokonce zaznamenala pobavení. Když sis uvědomila, že to byl Sarwen, tak tě to vlastně ani nemuselo příliš překvapovat. Co se zajatců celkově týkalo, tak celkové zhodnocení bylo pro tebe podstatně příznivější než předtím, protože podle pocitů bys u nikoho neodhadovala pokus uniknout - výjimkou byl snad muž, který Sarwena prve oslovil jeho jménem. Stejně jako předtím, i nyní zachovával až podezřelý sebevědomý klid, i když se nezdálo, že by se pokoušel o cokoliv naznačující útěk.
Posloupnost vedení je důležitá,
poznamenal k tomu jenom svým tvrdším tónem Sarwen a velice trefně tak doplnil tvá předchozí slova.

Šli jste asi dalších deset minut už v klidu, než se celá řada zastavila a Sarwen ti dal znamení, že narazil na další dveře. Cesta opravdu stoupala vzhůru, jak prve předpovídal a tys dala akorát signál jednotce, která měla dorazit. Tentokrát se již nikdo o nic nepokoušel a za chvilku vás zalilo podvečerní světlo. Sarwen schoval lumu, chopil se blasteru a opatrně vykouknul ven, než vás spokojeně vyvedl ven.
Bylo by nečekané, kdybyste se nevynořili v poli trosek, nicméně tentokrát to nebylo množství popadaných budov, ale jen několik. Navíc jste nevylezli někde na ulici, ale do širšího hangáru, kde čekal ne jeden, ale hned několik landspeederů. Chvilka dalšího porozhlédnutí ti pak dala vědět, že tohle byl dříve obchod právě s landspeedery. Část střechy však byla zničena a dle toho také nejspíš značná část budovy. Sarwen "nahnal" stádo zajatců ke stěně daleko od většiny landspeederů či dveří a tam je držel v šachu.
Netrvalo pak už ani pět minut, než se před vchodem objevily dva další landspeedery plné kompletně vyzbrojených mužů. Bylo až s podivem, jak se povedlo sestavit takovouto jednotku tak rychle. Už z toho jak vstupovali dovnitř bylo navíc vidět, že se jednalo o profesionály. Vyskákali ven a okamžitě se zformovali do formace a dorazili k vám - jeden šestičlenný tým se okamžitě začal starat o zajatce a druhý se zastavil u vás.
Rozkazy?
zeptal se ten dle všeho ve vedení celé jednotky.
Zajistit zajatce a odvézt je do vazby, padawanku Geri vemte s sebou. S alfa týmem zatím zajistím zbytek základny - jen se vybavím. Mistra Siliina informuju osobně přes komlink,
odpověděl bez zaváhání Sarwen a vyrazil k landspeederu speciální jednotky a tobě naznačil, abys ho následovala.
Vedla sis dobře, na to, žes nejspíš absolvovala něco podobného poprvé. O zbytek se postarám tady s klukama a uvidíme se potom večer, až to rozebereme i s Arijem. Jeden z mých lidí tě odveze do nemocnice jedním z těch landspeederů, rozhodně se nám budou hodit v obnově. Ale nyní mě omluv, musím tu ještě něco dokončit,
pousmál se, když si oblékal horní část zbroje, aby získal ochrannou vrstvu navíc.
A detaily ti nejspíš vysvětlí Arij, já nemůžu,
dodal ještě nakonec a chopil se útočné pušky, kterou jsi u žádných běžných sil nikdy neviděla. Sarwen už jenom potom dal znamená svému týmu alfa - dohromady sedmi lidem a vyrazil nazpět rychlým poklusem. Zbytek se začal starat o naloďování zajatců do landspeederů a jeden z mužů čekal na tebe v dalším z landspeederů. Nechávali jste tady pouze dva, které byly nejspíše určeny pro Sarwena a alfa tým, až se budou vracet.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6611
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Re: 2. Mise pro Hayasan(Hayasan Geri)

Příspěvekod Hayasan » 14.12.2013 17:40:22

Quellor, Základna zlodějů:
Ten neuvěřitelně klidný chlap je buď velký optimista, nebo má něco v záloze.
Opět jsem se snažila být připravená na nějaký ten útěk, pokus o vzpouru, nebo já nevím, co by ještě mohlo nastat. To chlapisko by znervózňovalo každého Jediho. Myrk se zdál být definitivně odrazen a ostatní zřejmě neměli náladu na nějaké problémy.
Sarwenovo pobavení jsem příliš neřešila. Vždyť se s ním dalo dokonce i počítat.

To, že je prakticky večer, jsem si uvědomila až v momentě, kdy jsem se dostala z těch chodeb ven. Ten čas letěl neuvěřitelně rychle. Určitě se netáhl tak, jak poslední rok v Chrámu. Když člověk nic nedělá a jen se poflakuje, tak hodina nemá jen 60 minut, ale spíš 120.
Příliš jsem neuvažovala nad množstvím trosek, ani nad původním účelem toho hangáru. Tedy, moh to být nějaký obchod, ale to nebylo vůbec důležité. Já se jen rozhlídla, abych získala jakous takous orientaci v terénu. Snažila jsem se na to dívat očima našich zajatců. Kdybych já byla v tom štrůdlu uvázaná s rukama za zády, co bych se pokusila využít? Tedy, ne že by to vypadalo na nějaký pokus o cokoliv, ale nejsem velký znalec psychologie zajatých lidí, abych dokázala odhadnout, co přesně jim může probíhat v jejich hlavách. I když určitou představu jsem měla. Byla podložena jejich pocity.
V momentě, kdy bylo jasné, že dál už asi nepůjdeme, jsem se také pokoušela hlídat. Jen meč jsem deaktivovala. Bylo zbytečné ho mít zapnutý. A samotný Sarwen dokáže odradit víc, než kdybych já měla v ruce těch mečů třeba deset. Nemluvili jsme, co taky před těmi zajatci říkat. Jen já si uvědomila, že pravděpodobně vděčím právě tomuto chlapovi, co mi lezl většinu dne jen na nervy, za život. Pořád jsem ani nedokázala dohadnout, co může být zač. Na můj vkus bylo kolem něj příliš mnoho tajemství a záhad. Ráda bych v tom měla jasno, ale pokoušet se ho přemlouvat a prosit by bylo jaksi zbytečné.
Když k nám dorazili ti chlapi, tak mi spadl obrovský kámen ze srdce, pocítila jsem velkou úlevu a také únavu, kterou jsem až dosud příliš nevnímala. Za dnešní den jsem musela vstřebat víc vjemů, než za poslední měsíc dohromady. Bylo to náročené jak emočně, tak fyzicky. Jen jsem kývla na pozdrav.
Chlap s propíchnutým břichem zatím neumřel, takže jsem ho asi nezranila nijak vážně. To bylo jednoznačně dobré znamení. Ale pořád se mi nelíbilo, jak jsme se k němu se Sarwenem zachovali a též mne mrzelo, že jsem ho vůbec takto zranila. Ale i díky tomu, že vypadal celkem v pohodě, tedy byl v takové pohodě, v jaké může být člověk po zásahu světelným mečem, tak se mi celkem ulevilo. Navíc, kdyby byl opravdu zraněný nějak vážně, tak by jít prostě nemohl.
Možná to celé skutečně jen filmoval...Že by jen trik, který jsem neodhalila? To jsem skutečně tak naivní?
Sarwen se postaral o všechno, včetně instrukcí. Jen byly takové... dvojsmyslné. Kdybych měla náladu na žertování, tak se zeptám, jestli mám být vzita taky do vazby. Ale žertovat by bylo nanejvýš nemístné.
Poté, co jsem obržela instrukci ohledně toho, že bych měla Sarwena následovat k jednomu z těch landspídrů, jsem tak učinila. Nějak se vzpouzet by asi bylo zbytečné. Navíc i já s ním chtěla ještě mluvit. A pokud možno o samotě. Na další rozkazy jsem jen kývla hlavou. Paže mne skutečně bolela, jen jsem na ni prostě nemohla myslet a zabývat se jí. Též jsem si po tom svém veleslavném vystoupení nepřipadala jako nějaký bojovník. Vždyť mnohem mladší padawan by to zvládl lépe. Na to, jak by to zvládl mistr jsem raději ani nemyslela. Bylo mi jasné, že pro útočný tým bych byla spíše zátěží než posilou. Takže z tohoto hlediska nebylo skutečně o čem mluvit. A cpát se tam jen proto, abych si pohladila vlastní ego a něco si dokazovala? Navíc na Sarwena agrument „já jsem Jedi“, neplatí.
Dobrá, bude to tak nejlepší. Jen Sarwene, počkejte... já... Když Myrk střílel a trefil mne, celkem mne to rozhodilo... já, nevím jak by to dopadlo, kdybyste nezasáhl. Chtěla jsem vám poděkovat. Pravděpodobně jste mi zachránil život,
cena mého života pro mne byla opravdu velmi vysoká. Ještě jsem se necítila dost stará na to, abych chlěla splynout se Sílou.
Nějaké detaily ohledně využití landspídrů v obnově mne nijak nezajímaly. Jediné, co jsem, co se obnovy týče, poslední dobou řešila, tak to byl ten hnusný chlap, pod kterého jsem spadala při práci na elektrárně. Takže jsem spíše ze slušnosti opět přikývla.
Jen nezapomeňte na toho svázaného chlapa v té zbrojnici. Smrt hladem a žízní si určitě nezaslouží, ať už provedl cokoliv. A Sarwene, ať vás provází Síla,
rozloučila jsem se tradičním pozdravem Jediů, přidala dokonce i malou úklonu. Ta slušnost byla minimální a přes veškeré negativní rysy Sarwenovy osobnosti se mu nedá upřít velká zásluha na tom, že i díky němu zde stojím na vlastních nohou. Obvykle si podobné gesta sice odpouštím, ale teď jsem cítila, že si něco podobného zaslouží. Navíc mne to nestálo víc, než trochu energie.
Chvíli jsem ještě sledovala, jak poklusem míří pryč. Opravdu vypadali jako profesionálové.
U Sitha... skoroto vypadá, jako by to celé na mne jen nachystali a toto byl skutečný cíl mé mise. Ale to by mistr neudělal, pokud by k tomu tedy neměl nějaký vážný důvod.
O všechno bylo nakonec postaráno dostatečně a nevypadalo to, že by ti chlapi potřebovali ode mne nějak pomoct. Což bylo jedině plus, protože na mne za ten celý den ta únava opravdu dolíhala. Krokem jsem se tedy vydala za tím jedním mužem, co na mne čekal v tom landspídru.
Trochu jsem se na něj pokusila pousmát.
Dobrý podvečer,
pozdravila jsem ho.
Vypadá to, že pojedeme spolu,
nechtěla jsem se vedle něj usadit úplně beze slova, i když na nějaký rozhovor jsem příliš náladu neměla. Ani jsem si toho chlápka moc neprohlížela, nehodnotila a nebodovala. Dokonce jsem ani neuvažovala o konečném skóre pro Sarwena. Přehled jsem ztratila už dávno, navíc mne zaměstnávaly myšlenky trochu jiné.
Dosedla jsem tedy vedle něj. Ani v duchu jsem nenaříkala nad stavem svého oblečení, které je úplně na vyhození. Tílko roztažené, košile zničená tím výstřelem, kalhoty odřené a boty se sice nosit daly, ale velkou parádu s nimi také nedělám. U nich funkčnost jdnoznačně převládá nad estetickou stránkou.
Na mistra jsem se strašně těšila. Normálně se na něj sice těším taky, jenže normálně ho vidim minimálně třikrát denně, ale spíš častě, protože kromě společných jídel a tréninků se občas mihl i v elektrárně. A to i přes to, že mne čeká přiznávání ke všemu, co Siliin ani ve svých nejdivočejších snech ohledně Myrka určitě netušil, dnešní pokažený den (nějak se to se mnou táhlo od té chvíle, co jsem jej uviděla) a možná ještě stížnost na mou údajnou vzpurnost a neposlušnost. Sarwen sice nevypadal, že by žalovat vyloženě plánoval, jenže kdo se v něm má za jeden den vyznat?
Co se týče toho jeho hodnocení mého výkonu, tak to mne příliš nepovzbudilo. Působit takto nezkušeně jsem skutečně mohla jen já.
Nijak extrémní pozor jsem však nedávala. Připadalo mi, že ti chlapi jsou více než schopní. Spíš jsem se jen snažila o ničem nepřemýšlet, protože to bych se ztratila v těch svých neúspěších a to jsem nechtěla. Jen jsem se pokoušela po tom náročném dni trochu odpočívat.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx
Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 846
Registrován: 25.1.2013 22:01:44

Re: 2. Mise pro Hayasan(Hayasan Geri)

Příspěvekod Jordi Linx » 15.12.2013 17:38:07

Quellor, Základna zlodějů:
Na tvůj pozdrav ti Sarwen už jen s úsměvem zamával, abys následně sledovala, jak si srovnal jednotku do dvojici a poklusem vyrazili nazpět. Další důkaz toho, že to nemohla být jenom taková sebranka, která párkrát vystřelila z blasterové pušky a považovala se za profesionály.
Tvůj řidič pozdrav opětoval a ještě než jste vyrazili, tak si vyměnil pár slov se svými kolegy. Konvoj poté vyrazil nízko nad zemí střední rychlost nazpět k renovované zóně.
Kdybyste měla žízeň madam, tak by tam vzadu někde měla být lahev s vodou. Teoreticky by se tam také dal nalézt nějaký příděl jídla, ale nejsem si jist, jak by vám mohl chutnat. Na místo dorazíme asi do deseti minut,
informoval tě se vší zdvořilostí tvůj řidič, aby se posléze věnoval už jen řízení.

Při jízdě sis vybavila ještě jeden moment, když dorazila tahle jednotka - výraz muže, který byl do té doby až nečekaně klidný poněkud pochmuřel, jakoby snad s tímto nepočítal. Nic víc se ale nekonalo - pouze ti tohle přišlo na mysl při rozvažování o závěru dnešního dne.

Asi v polovině cesty se landspeedery se zajatci oddělily od vás, zatímco vy jste pokračovali dál k nemocnici. Trochu ses tu už vyznala, takže bylo jasné, že skupina landspeederů nemířila do žádné z doposud zrenovovaných budov.
Nemohu vám říct kam letí, nicméně je to místo, odkud se jim utéct jen tak nepovede a skoro nikdo o něm neví,
promluvil řidič na vysvětlenou a dál se věnoval cestě nazpět. Měla to být už jen chvilka, než dorazíte na místo a tys mohla i pomalu vnímat přítomnost svého mistra o něco více s každým okamžikem. Dokonce jsi měla pocit, že si dovolil něco jako odpočinek, i když jistotu jsi ohledně toho rozhodně neměla.
------------------
Klidně můžeš posunout děj až do doby, kdy dorazíš na místo - budeš vysazena a můžeš buď jít za mistrem, nebo ještě něco udělat.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6611
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Re: 2. Mise pro Hayasan(Hayasan Geri)

Příspěvekod Hayasan » 15.12.2013 20:29:17

Quellor, Základna zlodějů:
Podobné oslovení mne vždycky trochu vyvede z míry. Já přece nejsem žádná madam a ani si jako madam nepřipadám. Ale rozhodně jsem ho nechtěla opravovat. V Chrámu mne považují za takový ten padawanský odpad, kterým i možná jsem a tady je to strašně příjemné, když mne někdo považuje za někoho, s kým je třeba počítat.
Děkuji vám,
pronesla jsem, neb poděkování se přece slušelo a já nechtěla vypadat jako vyložený nezdvořák. Otočila jsem se, abych si tu láhev buď podala, nebo přitáhla pomocí Síly. Žízeň jsem měla obrovskou, ale hlad jsem naštěstí nepociťovala a to i přes to, že prakticky celý den jsem nejedla. Po jídle jsem se ani nepodívala. Nemusela jsem ani použít moc velkou představivost na to, abych si podobné hokus pokusy odpustila. Jistě by ten strážný nebyl rád, kdybych nad tím jen ohrnula nos.
Pokud v té flašce nebylo víc, jak dva litry vody, tak jsem ji vypila celou a to buď naráz, nebo s malými přestávkami. Však si strážný sežene vodu jinou. Ohledně toho jsem výčitky neměla.

Další informace mého řidiče byla opět zajímavá. Vůbec mi nevadilo, že k něčemu podobnému nemám oprávnění. Mistr se toho určitě ujme a ten má oprávnění jistě dostatečné.
Hlavně, že budou pod zámkem. Kdybychom je měli chytat podruhé, tak bych z toho nadšená určitě nebyla,,
opět jsem se držela slušného tónu a nepřidala k tomu žádnou poznámku. Navíc jsem začala vnímat přítomnost Siliina. I přes to, že jsem cítila výčitky za všechno, co jsem dnes i před tím pokazila, jsem se začala usmívat. Hned jsem se cítila lépe a celkově silnější. Na nějaký velmi nepříjemný rozhovor jsem ani na chvilku nepomyslela. Já byla teď jen strašně ráda, že můj mistr je nedaleko mé maličkosti.

Děkuji vám za svezení,
pronesla jsem v momentě, kdy landspídr zastavil a ihned jsem vystoupila.
Přeji příjemný zbytek dne,
ještě jsem se rozloučila. Nejraději bych vyběhla za mistrem, abych ho alespoň pozdravila, ale zarazil mne ten pocit. Mistr totiž možná i odpočíval. Chvíli jsem uvažovala nad tím, že použiju Sílu a potvrdím, případně ten pocit vyvrátím, ale i když bych se za Siliinem nejraději rozběhla, tak jsem ani jedno a ani druhé neudělala. Mistr vážně potřeboval nabrat energii a já nechtěla být příčinou jeho zburcování. Takže jsem se svou přítomnost dokonce i pokusila skrýt. Mistrův odpočinek byl prostě důležitější než všechno, co se nakonec stejně dozví a nebude z toho vůbec nadšen. Pokud mne nepřizabije třeba jen za toho Myrka, nedokžu si už ani přestavit, co bych musela provést, aby se na mne jen křivě podíval. Jenže také jsem moc dobře věděla, že Siliin je dosti nevypočitatelný. Když čekám trest a seřvání, tak nepřijde. Spíš ještě vyjádří pochopení a povzbudí mne. Když si myslím, že jsem skoro nic neprovedla, tak mne napomene a když to ještě doprovází pocity zklamání...
Místo k mistrovi jsem vyrazila do svého pokoje. Nutně potřebuju sprchu, čisté oblečení a též bych si ráda zkontrolovala, jak na tom vlastně s tím zraněním jsem. Pokud by to potřebovalo ošetření, tak bych do nemocnice vyrazila až poté, co bych se umyla, neboť to nebylo smrtelné a lepší bude, když to potom nebudu namáčet. Též jsem chtěla vědět, jak vypadá ta má „ožehlá“ tvář. Zranění ruky bych třeba i mohla zakrýt rukávem. Mistr i přes ten odpočinek bude unavený a tuto známku své neschopnosti zamaskuji. S obličejem by to bylo horší. Tedy, já mu to vyklopím, ať si toho všimne, nebo ne. Jen to prostě nemusí být tak očividné.
O návštěvě jídelny jsem ani neuvažovala. Hlad nepociťují a dobrovolně do svých úst nestrčím vůbec nic. Kuchařku musel totiž někdo velmi intenzivně přesvědčovat o tom, že umí vařit. Mě od ní nechutnalo snad vůbec nic. Nehledě na to, že jsem paradoxně čím dál tím víc vybíravější. To, co jsem s klidem na začátku našeho pobytu snědla, teď sním jen na nějaký vnější nátlak.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx
Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 846
Registrován: 25.1.2013 22:01:44

Re: 2. Mise pro Hayasan(Hayasan Geri)

Příspěvekod Jordi Linx » 16.12.2013 20:52:52

Quellor, Ubytovna:
S odbočením zajatců sis velkou hlavu nedělala a spíš ses těšila na ubytovnu, před níž jsi ještě slušně poděkovala za odvoz. Za chvíli jsi již byla na svém pokoji a mohla jsi zkontrolovat svá zranění, která jsi předpokládala.
Na obličeji jsi však naštěstí nic nenalezla nic, co by vypadalo jako stopy po zásahu a totéž se dalo říct i o většině těla. Vše ostatní stačilo lehce ošetřit nebo jenom omýt a bylo to relativně v pohodě. Že tě bolelo více částí těla a byla jsi značně unavená - byl druhý fakt. I když opláchnutí vodou trochu osvěžilo a nehrozilo ti, že by ses měla nějak zhroutit.

Po krátké kontrole jsi se tedy rozhodla pro osvěžující sprchu, která opravdu přišla vhod a uvolnila tvé těla, stejně jako ses zbavila nánosu špíny a prachu, který se jakýmsi podivným způsobem dovedl nahromadit. Nicméně to vše bylo dole a po otření jsi s sebou mohla praštit do postele a chvilku si odpočinout.
Z rozmyslu, kam vyrazíš dál, tě vyrušilo zaklepání na dveře a dotyčná osoba vyčkala na tvůj pokyn ke vstupu. Když se tak stalo, tak dovnitř vstoupila Zalla, relativně slušně oblečená a čekala, až ji budeš moci věnovat pozornost.
Vím, že jsi měla nejspíš náročný den, ale mistr Siliin by s tebou chtěl mluvit. Podle všeho usoudil, že odpočinek už mu stačil a je potřeba opět trochu pracovat. Takže než skončí obhlídku nemocných, tak by nás chtěl mít seřazené v konferenční místnosti,
informovala tě a ty sis mohla prohlédnout, že její oblečení bylo spíše pro společenskou situaci, než běžné pracovní situace, které se vyskytovaly na Quelloru a u nichž jsi ji mohla tak často vídat.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6611
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Re: 2. Mise pro Hayasan(Hayasan Geri)

Příspěvekod Hayasan » 16.12.2013 21:37:16

Quellor, Ubytovna:
Sprcha byla úplně dokonalá. Jen to mýdlo nebylo moc příjemné, protože já jsem zvyklá na svá, voňavá, ale to mé mi došlo a musela jsem používat erární, ve kterém bych normálně asi ani nevyprala své oblečení.
Tohle jsem potřebovala.
Dokonce ani paže nevypadala nijak špatně, i když na spáleninu ta teplá voda nebyla moc příjemná. Kdybych nevěděla, že zde funguje všechno tak nějak na půl, vydržela bych v té sprše i hodinu. Takto jsem si to užívala jen několik málo minut a zahalená jen do ručníku jsem musela vypadnout ven.
Má spolubydlící v pokoji nebyla, tak jsem toho využila, pořádně jsem se otřela a chvíli tam postávala nahatá, než jsem na sebe hodila tričko na spaní a kdysi krásné, krajkované kalhotky, které jsem měla od Kachona. Ale i ty dostaly zdejším pobytem pořádně na frak. Bez velkého rozmýšlení jsem sebou praštila na postel s úmyslem nevstat dřív, než zítra ráno.

I přes všechny ty výčitky jsem velmi rychle začala podřimovat. Ať mám jakékoliv starosti a problémy, tak spánek mi to naštěstí nenarušuje nikdy. To bych se zvláště za ten poslední rok nevyspala vůbec. Ale příliš brzy se ozvalo klepání na dveře.
Cože? Kdo...
Mistr to nebyl, tím jediným jsem si v takt rozespalém stavu byla jistá. Posadila jsem se na posteli.
Jo, jasně... vstupte,
zavolala jsem.
Ne, nevstupujte, já tu vlastně nejsem...
V momentě, kdy vešla Zalla, jsem jen v duchu zaúpěla.
Táhni k Temné straně!
Spíše instinktivně jsem si přisunula deku pod bradu. Mé tričko s puntíkama sice nemělo velký výstřih, ale nechtěla jsem Zallu zbytečně pohoršit, nebo tak něco. Na některé věci je dost umanutá.
Jen si natáhnu kalhoty,
odpověděla jsem. Normálně bych to snad i udělala a klidně vyšla v tričku na spaní, bez podprdy a v prvních kalhotách, které by mi přišly pod ruku, jenže Zalla byla pěkně vyfešákovaná. Byla jsem už natolik probraná, abych si toho všimla.
Buď důvod jejího pěkného oblečení už pominul, nebo to má něco společného s tou konferenčkou... nebo má třeba jenom rande. Ne, rande to nebude. Nikdo by s ní nechodil.
Vstala jsem. Deku jsem nechala rozházenou a ani jsem ji neposkládala. Před Zallou jsem se ani trochu nestyděla. Koneckonců, holku v kalhotkách a tričku už určitě viděla, byť že to mé bylo puntíkaté. Nějaké její pohoršení jsem už neřešila.
Tedy, chci říct, převleču si i to tričko, takže... a dík za zprávu,
podívala jsem se na Zallu, jako jestli chce být přítomnna, nebo mi nechá nějaké soukromí.
JIstota je jistota.
Pokud by zůstala, tak bych se k ní akorát otočila zády a jinak její přítomnost neřešila. Nikdy jsem nebyla moc stydlivá. V každém případě jsem se rozhodla nenechat nic náhodě a s mírným odporem jsem se nasoukala do čisté tuniky a čistých kalhot, které se normálně k tunice nosí. Kdybych měla oblečení, které by bylo vhodné pro oficiálnější akce, tak by ta tunika zůstala ležet nepovšimnuta, jenže já měla akorát pár košil a tílek.
Ještě jsem za svou tuniku párkrát zatahala, neboť jsem se v ní necítila pohodlně a pokusila se ji poupravit, co to šlo. Připla jsem si pásek s datapadem, mečem a nyní i komlinkem, rukama jsem si prohrábla vlasy, protřela oči, v zrcátku zkontrolovala svůj vzhled, který sice nikoho neokouzlí, ale na druhé straně ani nepohorší a smírným povzdechem jsem se nazouvala do bot. S jejich čištěním jsem se nezdržovala, prostě jsem je opucovala narychlo rukou.
U Sitha, tak tohle prostě není fér. Mistr když chce, tak ho nevycítím, ani kdyby stál přímo za mnou. Když ale já chci, abych se před ním skryla, tak je mi to houby platný a stejně mne odhalí. Vždyť v Chrámu jsem i díky tomu nejednou unikla... To bude tím, že mne nehonil můj mistr. Ten je prostě nejlepší ve všem. Což je hm... zrovna teď smůla, jinak štěstí a... uf, ještě že tam bude zřejmě hodně lidí. To znamená, že soukromý rozhovor se odkládá na neurčito...
Byla jsem ráda, že se nebudu muset přiznávat zrovna teď ke všem svým hříchům. Takže jsem vyšla z pokoje a pokud na mne Zalla čekala, tak i s ní jsem zamířila do konferenčního sálu. Avšak už teď jsem se netvářila nijak radostně. Na mém obličeji se objevily známky provinilosti. Trochu klopila oči a byla trochu zarudlá. Co se mých pocitů týče, tak to byla taková směska. Byla jsem strašně ráda, že uvidím mistra, který si dokonce alespoň trochu odpočinul (dle mého názoru to bylo stejně nedostatečně), ale také jsem se cítila provinile za všechno, co jsem dnes pokazila a co souviselo s Myrkem. Co se mé údajné drzosti týče, tak s tou jsem moc nekalkulovala, protože prostě Sarwen dost přehání. Nehledě na to, že za to stejně mohl on a choval se ke mě škaredě. Každého by naštvalo, kdyby ho oslovoval jako "děvče" a "slečinku".
Své unavené tělo, kterému ten odpočinek moc nepomohl, ba právě naopak, svaly se rozležely, jsem se přinutila k rychlejší chůzi. Kdo ví, kdy mistr začal, kde se Zalla zdržela, jak dlouho mi trvalo to oblíkání... prostě bych nechtěla přijít jako poslední.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx
Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 846
Registrován: 25.1.2013 22:01:44

Re: 2. Mise pro Hayasan(Hayasan Geri)

Příspěvekod Jordi Linx » 17.12.2013 20:46:13

Quellor, Ubytovna:
Kdyby nebylo Zalliny návštěvy, tak bys možná relativně tvrdě zabrala a probrala se, kdo ví kdy. Ale tomu se tak nestalo a bylas "nucena" se převléci nenápadně pokukujíc po tom, jestli Zalla nejeví známky pohoršení. To se však nestalo a jen prostě opřená o stěnu čekala, až budeš připravena jít dále. Prostě nejevila žádné známky toho, že by byla zaskočena a jen trpělivě a možná i trochu znaveně čekala, až usoudíš, že jsi připravena.
Jinak s oblečením to nemusíš přehánět, nemám to na sobě kvůli té poradě,
poznamenala v momentě, kdy jsi jejímu oděvu věnovala nedůvěřivý pohled a rozhodla se dodat vysvětlení. Tím mohla ulehčit tendenci k výběru tvého oblečení a nutnosti neoblékat se zbytečně přehnaně formálně. Mohlo to tedy znamenat, že akorát Zalla neměla moc příležitostí k tomu, aby se převlékla.

Připraveny jste vyrazily společně do místnosti, kde na vás čekal už mistr Siliin, který se opravdu zdál trochu odpočatý. Alespoň tak vypadal navenek, nicméně dovedla jsi rozpoznat, že v realitě tomu byl ještě na světelné roky vzdálen. Zatím tu na vás čekal sám a vyzval vás k posazení.
Rád vás obě vidím, zatím se posaďte, ještě čekáme na dvě další osoby,
pousmál se zdánlivě vřele, což nasvědčovalo, že nejspíše v dobrém rozmaru.
A než dorazí, pověz mi má padawanko jak se ti pracovalo s Miekko Sarwenem? Zdejším špičkovým mechanikem a protřelým pašerákem?
rozhodl se mistr vyplnit čas před příchodem dalších dvou očekávaných osob krátkým hovorem, kdy si za cíl vybral Sarwen, s ním sis mohla "užít" uběhlý den.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6611
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

PředchozíDalší

Zpět na Dokončené mise

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků

cron