Satina Merell - Těžké chvíle

Tady je místo pro uzavřené mise

Moderátor: Moderátoři

Re: Satina Merell - Těžké chvíle

Příspěvekod Gwendolin » 14.9.2013 10:19:31

Paluba lodi Lucky, hyperprostor:

Při pohledu na Jareda masírujícího si bolavé rameno se neubráním úsměvu. Na mysli mi vyvstanou štiplavé poznámky. Nakonec se však rozhodnu nechat si je pro sebe a mladíka více netrápit. Na jednu volnou sedačku položím blaster a bundu. Poté se posadím na Nureho místo.

Snad jsme si veškerou smůlu vybrali na Dantooinu.
Odpovím s mírně nadzvednutými koutky úst. Koreho snahy o odvedení pozornosti jsem si nemohla nevšimnout.

Jak to vypadá, ženy nejsou na Lucky častými pasažérkami.
Pomyslím si, zatímco pohledem kloužu po kontrolkách a displejích. Obraz Onderonu na mě působil mnohem divočejším dojmem než modro-hnědý Dantooine. Pokud existuje nějaká vyšší moc či bytost, která stvořila vesmír, tak na téhle planetě se vyřádila dosytosti. Onderon hrál mnoha barvami. Od písčitě žluté, přes odstíny hnědé, zelené a modré. Jakoby se onen stvořitel nemohl rozhodnout, jak bude tento svět nakonec vypadat. Ve slabé chvilce navíc umístil Dxun, jeden ze čtyř měsíců, do těsné blízkosti planety. Netrpělivě zkontroluji čas, který nás dělí od vystoupení z hyperprostoru. Zvědavost ve mě narůstá. Otočím se ke svému společníkovi, abych se vzápětí setkala s jeho nepřítomným pohledem.

Jarede? Hej! Satina volá Jareda, jsi tam někde?
Zamračím se a začnu mladíkovi mávat a luskat prsty před obličejem. Během této činnosti uvažuji nad tím, kam Koreho mysl zabloudila. K našemu cíli? Pokoušel se pomocí Síly odhalit hrozící nebezpečí? Jsou toho Jediové schopní? Nebo se prostě jednoduše zamyslel? Odpověď nezískám. Jakmile přijde můj společník opět k sobě, můj nechápavý výraz a nevyslovenou otázkou vepsanou ve tváři, ponechá bez povšimnutí. Ještě pár standardizovaných sekund ho pozoruji než mě vyruší škubnutí značící vystoupení z hyperprostoru.

Kopilot? Dobře, ale je to má premiéra, tak ne že zas přestaneš vnímat. To by pro nás pak mohlo špatně skončit.
Neodpustím si narážku na Koreho předchozí stav.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů
Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
 
Příspěvky: 860
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Satina Merell - Těžké chvíle

Příspěvekod Phate » 26.12.2013 14:20:34

Paluba lodi Lucky, hyperprostor:

Kore začal připravovat lodní systémy na sestup do atmosféry. Ruce mu tančily po konzolích s naprostou přesností. Po chvíli aktivování a deaktivování všeho možného se konečně v klidu usadil a pozoroval blížící se planetu, kterou obíhalo čtvero měsíců. Onderon byl, oproti nudnému Dantooinu, nebezpečnou a velmi zajímavou planetou. Za branami měst, jimž vévodí Iziz, může člověk najít cokoliv od hustých džunglí, po hluboké laguny až po smrt z rukou Mandalorianů a rozličné zvěře, za kterou se sem vydal nejeden lovec.

Malá holografická mapka, na které se před vámi pomalu otáčela planeta, se přiblížila k místu vašeho přistání jak jste se pomalu blížili k atmosféře. Iziz bylo obrovské opevněné město, které chránilo své obyvatele před nebezpečím zvenčí zděným opevněním.
"Bude lepší přistát v některém z okrajových doků. Už takhle máme celkem nápadnout loď." řekl Kore a vyhledal menší dok na západní straně města dál od centra.
"Bude to delší cesta za informacemi, ale aspoň si budeš moct prohlédnout město." poznamenal ještě Jared a usmál se na tebe.

Loď sebou začla lehce třást jak vstoupila do atmosféry. Na polokouli, kde se nacházel váš cíl se pomalu schylovalo k západu slunce. Dlouhé paprsky dopadaly na povrch planety a dodávaly mu podivně uklidňující barvu. Iziz se pomalu přibližoval a loď teď letěla v naprostém klidu.
"Neznámé lodi, uveďte jméno a účel vaší cesty." ozval se příjemný ženský hlas z reproduktorů nad vámi. Bezpečnostní složky již zřejmě zaregistrovali váš přílet.
"Perel Sro, kapitán nákladní lodi Lucky. Letíme pro náhradní součástky pro mou droidí jednotku." řekl hbitě Kore a vyčkával odpovědi.
"Naveďte loď do doku K-65 a vyčkejte u lodi na našeho důstojníka." ozval se znovu ženský hlas a pak reproduktor utichl.
Lucky se pomalu blížila k určenému doku.
In Peace, Vigilance
In War, Victory
In Death, Sacrifice

Uživatelský avatar
Phate
Moderátor Roku
Moderátor Roku
 
Příspěvky: 983
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant

Re: Satina Merell - Těžké chvíle

Příspěvekod Gwendolin » 10.1.2014 17:40:05

Paluba lodi Lucky, hyperprostor:

-Pokud nepočítám svou rodinu, tak jsem nikdy nebyla tak blízko jiným Mandalorianům. Jaké bude mé první setkání s nimi?
- Buď realistka. Bude to šok. A pravděpodobně dost nemilý. Nemáš zbroj, nic co by tě odlišovalo od ostatních obyvatel republiky. Pro Mandaloriany budeš jen další nepřítel. Pokud ti nevystřelí mozek hned, můžeš to považovat za úspěch.
-Možná, ačkoliv je to dost nepravděpodobné, potkám někoho ze svého klanu.

Nevědomky sáhnu po řetízku na krku a lodní světla poprvé ozáří kovový přívěsek. Dárek od otce. Znak našeho klanu. Zatímco sleduji holografickou mapku, pohrávám si s ním.

Matka vždycky říkala, že krátká a snadná cesta vede na jediné místo, na onen svět. Takže proti procházce po městě nic nemám.
Zareaguji na informaci o výběru doku. Jakmile se začne loď třást, instinktivně se chytnu opěradel, abych tak měla v případě potřeby větší oporu. Zapadající slunce halilo hlavní město Onderonu a jeho okolí do rudého hávu. Tento výjev působil příjemným, mírumilovným dojmem.

Jak je možné, že tak krásné místo je zároveň jedno z nejnebezpečnějších v galaxii? Síla, bohové, prostě to, co všechno řídí, musí mít pořádně zvrácený smysl pro humor.
Neubráním se filozofickému hloubání při pohledu na zvětšující se Iziz. V ten moment z reproduktorů zazní ženský hlas. Jared bez znatelného zaváhání v hlase zalže, jak o důvodu naší cesty, tak o svém jméně. Přemáhám se, abych se nezačala smát nahlas. Pro jistotu si pravou rukou zakryji ústa.

Znala jsem jednoho sullustana jménem Perel. Byl to komik v klubu Pretorian. Vystupoval spolu se svým překladatelským droidem. Doufám, že se nebudeš vydávat za něj? Jiskrný humor sice máš, ale nevím, jestli by ti někdo uvěřil tu rasu.
Promluvím, jakmile reproduktory utichnou. Tentokrát již má sebekontrola selže a propuknu v smích.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů
Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
 
Příspěvky: 860
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Satina Merell - Těžké chvíle

Příspěvekod Phate » 14.1.2014 09:47:11

Paluba lodi Lucky, atmosféra Onderonu:

Sestupová a přistávací sekvence běžela podle plánu a frachťák mířil na okraj města Iziz, které se nacházelo pod nadvládou Mandalorianů. Pro dva členy Republiky to nebylo nejbezpečnější místo. Kore laddně naváděl Lucky k doku, který vám letecká kontrola určila jako místo přistání.

Jared se nad tvou poznámkou zasmál a v hlavě si snažil představit jak takové číslo muselo asi vypadat.
"A já myslel že sullustani nemaj smysl pro humor. Budem doufat, že ho tady nikdo nezná." prohodil a posadil loď pomalu na přistávací plochu doku.
"A vůbec, s droidem? To musela bejt hrozná show. Když si vzpomenu jakej smysl pro humor má Nure." řekl ještě nakonec a vypl většinu systémů lodi. Venku za průzorem s průhledné oceli byl rozlehlý dok. Kromě pár krabic a stanice na doplnění paliva tu nikdo nebyl. Za malým obloukem vedoucím do střední části přístavu se sem tam mihla nějaká postava.
"Tak jsme tady." řekl trochu pochmurně Jared, když se koukal průzorem ven, jak se k lodi blížil důstojník přístavu s ochrankou v zádech. Nevypadalo to na mandaloriany, byli to dva lidé celkem chatrného vzezření, svírající lehké blastery. Zřejmě šlo o rutinní prohlídku cestujících.
"Cokoliv by mohlo přilákat nežádoucí pozornost tu nech. Vem si jen zbraně." začal pilot pomalu. Mezitím vstal a připevnil si opasek s blasterem. "A možná ten mandalorianskej přívěsek. To by nám mohlo eventuálně otevřít pár dveří."
Jared mezitím schoval světelný meč do Nureho stehenního plátu. Přeci jen pohybovat se s takovou zbraní po Onderonu nebylo nejmoudřejší.

Zatímco jsi se připravovala, rampa lodi se pomalu otevírala a Jared se chystal seznámit s přístavním pracovníkem.
In Peace, Vigilance
In War, Victory
In Death, Sacrifice

Uživatelský avatar
Phate
Moderátor Roku
Moderátor Roku
 
Příspěvky: 983
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant

Re: Satina Merell - Těžké chvíle

Příspěvekod Gwendolin » 13.2.2014 10:18:34

Paluba lodi Lucky, atmosféra Onderonu:

Iziz. Jediné velké moderní sídliště na planetě. Z dálky mohlo toto město na přilétající přespolní působit klidným, ospalým dojmem. Tato iluze se však záhy rozplynula při pohledu na vysoké opevnění. Snad žádné jiné město v dějinách republiky nebylo nuceno neustále odrážet nepřátelské útoky. V případě kolonizátorů byly prvními agresory divoké šelmy. Následně připravenost jejich potomků zkoušel sithský lord a v neposlední řadě mandaloriané. Houževnatost zdejších obyvatel a jejich schopnost přežít byla obdivuhodná. Kdo ale kontroloval Iziz nyní? Prorepubliková královská rodina nebo nomádští dobyvatelé? Odpověď jsme se mohli dozvědět buď po přistání, nebo v horším případě ještě ve vzduchu. S obavami sleduji laserová děla.

Dokázal by nás Jared dostat do bezpečí dřív, než by nás ti dole rozstříleli? Má sice rychlé reflexy, ale… Radši si to nebudu představovat!
Zhluboka se nadechnu a vydechnu. Zvětšující se budovy doků mi vlévají do žil novou naději.

Část lidí se domnívá, že z té dvojice byl právě ten droid zábavnější. V paměti měl jistě nahranou celou řadu anekdot.
Promluvím se znatelnou úlevou v hlase. Loď bezpečně přistála. Ze seznamu možných úmrtí mohu leteckou katastrofu prozatím vyškrtnout. Na oslavu však není vhodná doba. Nové riziko přichází ze strany zaměstnanců přístavu. Přestože nepůsobí dojmem hrdlořezů a jejich odstranění by nebylo nemožné. Není žádoucí na sebe upozorňovat takto agresivními činy.

A zbraně jako nelákají nežádoucí pozornost?!
Nadzvednu tázavě obočí.

Na druhou stranu. V těhlech časech a na takovém místě může působit podezřeleji neozbrojená bytost.
Sama si odpovím, rozepnu bezpečnostní pás a vstanu z křesla. Ještě než mi zmizí Jared z dohledu, promluvím:

Jak víš, že je mandaloriánský? Už si někdy podobný přívěsek viděl?
Jakmile dostanu odpověď, natáhnu se po bundě a obleču si ji. Poté uchopím těžký mandaloriánský blaster.

Jak moc je rozumné procházet se po Izizu s tímhletím?
Syknu a zakousnu se do spodního rtu. Váhám. Obracím zbraň v rukách a uvažuji na kolik Nureho úpravy ovlivnily původní vzhled.

Nechce se mi jít ven a spoléhat se jen na to tintítko za opaskem. Jasně! Dokud jsme ve městě, tak to stačí, ale co když se něco stane a budeme muset pryč?! Nebo budou vlastnosti toho prcka nedostačující. Do háje! Kdekoliv jinde v republice by mandaloriánský blaster nerozeznali od ostatních, ale tady… místní obyvatelé do hlavně téhle zbraně koukali jistě nesčetněkrát. Na druhou stranu, když zabiju nepřítele, co udělám s jeho výzbrojí? Seberu jí. Jednak protože se mi může hodit a jednak proto, aby ji později nemohl použít proti mně někdo jiný. To znamená, že by tu podobné hračky měli být hojně rozšířené.
Racionálním uvažováním dojdu k závěru, že bezpečněji se budu cítit s touto zbraní u pasu, než bez ní. Díky droidovým úpravám navíc není její původ tak do očí bijící. Zasunu blaster do pouzdra a to následně připevní k opasku. Vyzbrojená zamířím k rampě a ven z lodi.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů
Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
 
Příspěvky: 860
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Satina Merell - Těžké chvíle

Příspěvekod Phate » 13.2.2014 11:54:39

Iziz, doky:

Jared pomalu dokončoval přípravy na opuštění lodi a pomalu vypínal veškeré systémy. Hučení pohonu ustalo v lodi se rozhostilo ticho přerušované pouze tvou samomluvou, kterou Kore pobaveně sledoval. Stál opřený o jednu z konzolí a čekal až vypneš proud myšlenek aby s tebou mohl probrat další postup.

"Jasně, zbraně můžou přilákat nežádoucí pozornost, ale ten kdo jí v týhle době nemá je blázen a mandíci to moc dobře vědí." potvrdil tvou domněnku. Už se chystal odejít když zaregistroval tvůj další dotaz.
"Viděl, ve zprávách od rozvědky. Tvůj klan to tu vede." řekl stroze a s lehkou nervozitou v hlase. Věděl, že tě Terel vybral zejména proto. Jemu se to moc nelíbilo, což bylo patrné, ale za těch pár dní se rozhodl věřit tvému úsudku a schopnostem, které se vymykaly standardu v řadách novinářů.
"Klidně si to dělo vem, čim víc nebezpečnější zbraň, tim menší budou ambice zlodějů nás obrat." kývnul na Nurem upraveý těžký blaster a nechal tě gentlemansky projít prví.
"Až bude chvíli klid, jestli teda bude, mám na tebe pár otázek ohledně tvého původu." řekl trochu tišším hlasem jak jste pomalu sestupovali z rampy frachťáku.
Okamžitě vás ovanul vzduch zavánějící směsí paliva a vůní z lesa, který byl od vás co by gizkou dohodil. Jared se zhluboka nadechl a usmál se. Létání mu nevadilo, miloval ho, ale vzduch na palubě se s normální atmosférou nedal srovnávat.

Venku na vás již čekal důstojník doku s datapadem v ruce. Dvoji stráží vypadala znuděně a při pohledu na urostlého Jareda s jizvou na čelisti nervózně polkli. Byli oba mladí, což pouze nasvědčovalo tomu, že byli do řad domobrany naverbováni nedávno. Zřejmě výsledek Mandalorianského vpádu na planetu.
"Pan Sro? Musím vás požádat o poplatek za odstavení lodě a o...ehm...vstupí poplatek." řekl hbitě starší důstojník, který se vaším zjevem zřejmě nenechal zastrašit a doufal, že z přespolních vytáhne nějaký ten kredit navíc. Jared se na tebe jenom zlehka usmál.
"Ano, to budu já. Poplatky nemusíte platit, jste u nás vítáni. Loď vám osobně pohlídám." řekl strojovým hlasem tak, aby ho slyšel pouze starší muž. Důstojník, který se vás právě pokusil okrást, nasadil nepřítomný výraz.
"Poplatky nemusíte platit, jste u nás vítáni. Loď vám osobně pohlídám." zopakoval okamžitě. Dvojice strážných se na sebe překvapeně podívala, ale další pohled na Jareda je přesvědčil, že se nic zvláštního nestalo. Všichni tři se otočili a odkráčeli po svém.
"Sami máme málo." Kore se zašklebil a vyrazil směrem k východu z doků, který vedl na menší tržiště.
"Tak jak to vidíš s dalším postupem? Půjdeme sehnat součástky pro Nureho, nebo se nejdřív vydáme za naším kontaktem pro další instrukce?" zeptal se tě Jared zatímco jste procházeli pod klenutým vchodem a před vámi se rozkládalo tržiště zalité zapadjícím sluncem a ve kterém se i přes krušné časy a pokročilou hodinu našlo poměrně dost lidí.
In Peace, Vigilance
In War, Victory
In Death, Sacrifice

Uživatelský avatar
Phate
Moderátor Roku
Moderátor Roku
 
Příspěvky: 983
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant

Re: Satina Merell - Těžké chvíle

Příspěvekod Gwendolin » 13.2.2014 14:07:29

Iziz, doky:

Jakmile se dozvím, že členové mého klanu jsou na Onderonu a pravděpodobně vedou útok proti zdejším republikovým silám, vytřeštím nevěřícně oči. Svým skutečným příbuzným jsem byla blíž než kdykoliv před tím. A jestli se nic nezměnilo, klan Merell řídí můj strýc. Nevím, jestli mám být z této skutečnosti potěšena nebo naopak.

Kdo ví, jak se Tor tvářil, když zjistil, že moji rodiče opustili klan? Kdo ví, jak by se díval na mě?
Zahloubaná do vlastních myšlenek, jen okrajově vnímám Koreho povolení vzít si mandalorianský blaster. Cloumají mnou rozporuplné pocity. Kterýkoliv mandalorian může být můj blízký příbuzný. Ráda bych se proto vyhnula zabíjení. Jenže to je ve válečném konfliktu utopické přání.

Ještěže je neznám osobně. Zatím. Je jednoduší zabít bezejmenného nepřítele než strýce či bratrance.

Co budu vědět, tak ti ráda zodpovím.
Odpovím stejně tichým hlasem, zatímco si Jared užívá čerstvý vzduch. Vůně skutečného lesa se nedala srovnávat s osvěžovači vzduchu, kterých byly obchody na Coruscantu plné. Byla milionkrát lepší! Ani závan paliva nemohl můj první dojem zkazit. Konečně jsem si uměla spojit otcovo vyprávění o výpravách do džungle a lesů s konkrétní vůní. Při vzpomínce na ony chvíle, kdy mi táta povídal o svém dětství a životu v klanu se neubráním úsměvu. Ráda jsem ho poslouchala dlouho do noci a i pak se dožadovala dalšího příběhu.

Kdo mohl tehdy tušit, že se vydám na podobné dobrodružství!
Bleskne mi hlavou. To už k nám ale dorazí důstojník. Jeho snaha o vyloudění nějakého obnosu nad rámec běžného ceníku se setká s nečekaným odporem. Jared promluví hypnotickým hlasem a k mému údivu starší muž jeho slova zopakuje. Rázem mi dojde, čeho jsem se právě stala svědkem. Další z řady jedieských schopností. Jakmile trojice odejde, uznale pokývá hlavou a následuji svého společníka do spleti uliček.

Podle toho, co je blíž? Ale opravený Nure je dozajista víc k užitku než neopravený.
Navrhnu náš možný další cíl. Tedy sehnání součástek.

Už si tady někdy byl?.. Množství destinací, které jsem navštívila, než jsem kývla na tuhle práci by se dalo spočítat na prstech jedné ruky.
Promluvím, aby řeč nestála.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů
Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
 
Příspěvky: 860
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Satina Merell - Těžké chvíle

Příspěvekod Phate » 13.2.2014 14:47:19

Iziz, tržiště:

I přes pokročilou hodinu bylo poměrně teplo, čemuž pomáhalo i relativní bezvětří. Hlouběji v zalidněném prostoru již ubývala vůně lesa a přibývalo mnoho vůní linoucích se ze stánků s čerstvými pokrmy, kterých bylo okolo vás několik. Kromě několik menších dětí si vás nikdo moc nevšímal. Kromě stánků s pokrmy jste míjeli další s ručně vyráběnými šperky, soškami, exotickými látkami apod.

"Obchod kde by mohli mít potřebý součástky je kousek odtud. Náš kontakt na nás čeká blíž centru města. Takže první Nure." zhodnotil rychle Jared situaci a změnil směr. Nyní jste kráčeli pryč od tržnice do prostorné uličky, kterou lemovaly obchody nejrůznějšího zaměření. Podle všeho jste se necházeli v tržní části města, neboť zde nebyly žádné obytné domy.

"Za posledních pár dní si můžeš dvě planety odškrtnout." povzbudil tě Kore. "Byl jsem tady párr měsíců zpátky. Honil jsem jednoho překupníka s otroky přes půl galaxie. Podařilo se mi ho dostat až v jedný putice v centru města. Nebyla to hezká přestřelka. Naštěstí ho zákazník nepotřeboval živýho." shrnul svou poslední návštěvu.
Kráčeli jste pomalu, aby jste nevzbuzovali přílišné podezření, neboť s ubývajícími davy se sem tem objevil nějaký strážný.
"Hmm, čekal jsem že tu bude víc mandíků. Zatim jsem neviděl ani jednoho. Nejspíš udržujou vnitřní část města. Víc jednotek bude venku." zadumě zauvažoval Kore spíš pro sebe. Pomalu jste došli k obchodu před jehož vchodem stál starý oprýskaný droid a lákal kolemjdoucí dovnitř v několika jazycích.
"Až po tobě..." pokynul ti Jared aby jsi vešla a naposledy se rozhlédl po ulici jestli vás náhodou někdo nesleduje.

Vnitřek obchodu byl, podle očekávání, narvaný až po strop součástkami do všeho možného. Za pultem na konci dlouhé řady regálů stál mohutný Codru-ji, jehož dvě spodní ruce rozebíraly malý repulzorový motor. Jakmile si vás všiml, okamžitě všeho nechal a pozdravil vás.
"Vítám vás u Chabota. Rozhlédněte se co by se vám líbilo, pokud ovšem nepotřebujete něco konkrétního." promluvil bodrým příjemným hlasem. To byl impuls pro Jareda.
"Zdravím, máte nějaké součástky pro droidy třídy HK?" spustil stejně příjemným hlasem.
Několik dalších minut se s Chabotem domlouval a dohadoval na konkrétních součástkách a sumy, kterou bude muset zaplatit. Naštěstí měl obchodník všechno potřebné a jako menší bonus si Kore přibral i nějaká vylepšení z jedné odstavené jednotky, kterou měl obchodník v zadní části schovanou. Na moment jsi se ocitla v obchodě sama. Když jsi se rozhlédla, neviděla jsi vesměs nic zajímavého až ti zrak spočinul na třech úzkých válcích vystavených na zdi za pultem. Chvíli ti trvalo než sis je pečlivě prohlédla. Byly to tři světelné meče. V tu chvíli se Kore vynořil ze zadí části a zachytil tvůj pohled. Pouze kývl a pokynul ti směrem k východu.
In Peace, Vigilance
In War, Victory
In Death, Sacrifice

Uživatelský avatar
Phate
Moderátor Roku
Moderátor Roku
 
Příspěvky: 983
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant

Re: Satina Merell - Těžké chvíle

Příspěvekod Gwendolin » 13.2.2014 16:47:51

Iziz, tržiště:

Válka je výhodný byznys, jak pro velké obchodníky, tak pro ty malé. Každá bytost hnána svými vrozenými pudy ochránit sebe a svou rodinu nakupuje ve velkém jak potraviny, tak lékařské vybavení a v neposlední řadě zbraně. Přesto přese všechno se na tržišti dala sehnat i řada zbytečností a jak se zdálo obyvatelé Izizu je kupovali. Procházka mezi stánky nabízela možnost zapomenout na těžké chvíle, které měli místní za sebou a odpoutat se od obav z nadcházejících dnů. Tváře dětí zdobili široké úsměvy od ucha k uchu. Co chvíli tahali rodiče za rukáv a dožadovali se koupě sladkosti nebo nové hračky. A dospělí? Ve snaze zpříjemnit svým ratolestem den vytahovali z kapes uspořené kreditové plíšky a těšili se z jejich radosti. Dyť kdo ví, co bude zítra? Zahneme doleva a opustíme rušné náměstíčko. Dřevěné stánky vystřídají kamenné prodejny. Jen hlasité vyvolávaní prodejců, smích dětí a smlouvání jejich rodičů s obchodníky zůstává. Kore mě jistým, neomylným krokem vede do míst, kde by se měl nacházet krámek s náhradními díly pro droidy. Čímž i beze slov zodpoví mou první otázku. Přestože vím čím se můj společník živý, představa jak někoho zastřelí v kantýně mi není příjemná.

Byl to otrokář! Toho ti nemusí být líto. Taková bytost si lepší konec nezasloužila.
Z bývalé Sat, která měla soucit se všemi bytostmi a věřila, že v každém se ukrývá nějaké dobro, nezůstalo nic. Jen stín, jež se čas od času vynořil. Nyní mé kroky řídilo nové já. Pesimistka a realistka.

Jen aby Jareda teď nehledala zdejší justice. Ačkoliv, ta má asi víc práce s mandaloriany.
Napadne mě při pohledu na strážce zákona. O tom, jak to na Onderonu funguje, když zabijete otrokáře jsem neměla ponětí. Můj společník byl snad lépe informovaný. Jaredovu poznámku o mandalorianech ponechám bez povšimnutí. Jelikož stále nevím, zda mám mít radost ze skutečnosti, že je zde můj klan, absence „nepřátel“ mi naprosto vyhovuje. Netrvá to dlouho a dorazíme k obchodu před jehož dveřmi stojí droid a hesly typu: Největší výběr náhradních dílů pro vozidla a droidy zde za bezkonkurenční ceny!.. lákal nové zákazníky. Vstoupím do místnosti, kterou by mnozí označili za ráj pro techniky a jiní za chaotické skladiště. Marně hledám v uspořádání všelijakých součástek nějaký řád. Pozdravím a raději nechám mluvit mladíka. Zatímco se domlouvají, já si prohlížím zboží. Šroubky, matice, kolečka klasická i ozubená. Znuděně těkám očima po místnosti, dokud nenarazím na trojici válečků.

To už jsem někde viděla.
Zašeptám sama pro sebe. Dalším zkoumáním ony předměty identifikuji jako světelné meče. Na mysli mi okamžitě vyvstane řada otázek. Jakmile zahlédnu svého společníka, už už se mi derou do úst. Avšak dříve než je vyslovím nahlas pokyne mi Jared k odchodu. Jen co opustíme prodejnu promluvím tichým hlasem, tak aby mě mohl slyšet pouze on.

To byli světelné meče, že? Jak k nim přišel? A sehnal si cos potřeboval?
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů
Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
 
Příspěvky: 860
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Satina Merell - Těžké chvíle

Příspěvekod Phate » 13.2.2014 17:34:51

Iziz:

Vyšli jste z obchodu jako by se nic nedělo. Venku už se stmívalo a pouliční osvětlení se pomalu zahřívalo aby po dlouhé večerní a noční hodiny osvětlovalo ulice a dopřávalo občanům pocit bezpečí. Jared se zastavil před obchodem a jako vždy zkontroloval oba konce ulice a střechy protějších domů. Podle výrazu v obličeji to vypadalo, že jste sami a váš přílet nepřitáhl nežádanou pozornost. Zatím vše vycházelo podle plánu.

"Sehnal jsem všechno a něco málo navíc. Jestli se mi to podaří dobře zapojit, Nure bude opravdu nebezpečnej protivník." prohodil po chvíli s radostí v hlase. Nevypadal na to, ale jeho jediný společník za posledních několik letu mu chyběl a nehodlal se s ním jen tak rozloučit. "Všechny potřebný díly nám doveze do doku, kde se o ně náš osobní hlídač postará." dodal.

Ohlédl se a vydal se směrem zpět k dokům. Nenápadně se koukal a ohlížel.
"Jo, byly to meče. A vzadu měl i typický opasky a Jediskou výbavu. Nemaj tady Řád rádi, nezabránili Mandíkům v invazi. Sama víš jak se k tomu stavěj." vypadal teď trochu ustaraněji. "Netušim kde k nim přišel, ale vůbec se mi to nelíbí. Snad nám k tomu něco řekne Fry."
Rychle jste prošli tržištěm, které znatelně utichlo, většina stánků byla téměr sbalená a schovaná. V docích byl klid když jste tam dorazili. Důstojník na kterém si Jared zkoušel přesvědčování hlídkoval před Lucky.
"Přes noc zůstanem na lodi, pokusim se oživit chudáka Nureho. Můžeš si buď odpočinout a připravit se na zítřek, nebo mi můžeš pomoct jestli budeš chtít." nabídl ti dvě možnosti trávení noci zatímco se spouštěla rampa frachťáku. Jakmile byla dole, vyběhl po ní a zmizel v lodi. Důstojník se k ní postavil a koukal směrem ke vchodu do doků.
In Peace, Vigilance
In War, Victory
In Death, Sacrifice

Uživatelský avatar
Phate
Moderátor Roku
Moderátor Roku
 
Příspěvky: 983
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant

Re: Satina Merell - Těžké chvíle

Příspěvekod Gwendolin » 14.2.2014 09:08:55

Iziz:

Vezmi si z něho příklad. Si na cizí planetě, na nepřátelském území a spoléháš se na jeho smysly. Copak nemáš své vlastní? Žačni taky hlídat okolí!
Napomenu se v myšlenkách za svou neopatrnost. Pak si však uvědomím něco, co jsem již dávno považovala za nemožné. Věřila jsem mu. Natolik, že jsem v jeho přítomnosti přestala být obezřetná a jednoduše si užívala objevování nového města. Jak je to možné? Ještě před pár dny bych se v přítomnosti cizí osoby necítila ve své kůži. Dokonce i na schůzkách se svými kontakty jsem se snažila vybírat neutrální místa s větším množstvím lidí. Ani tyhle krysy, jež jsem znala i několik let, jsem si nepustila blíž k tělu. Jak to že s Jaredem jsem za pár dní překlenula svůj strach? Mohla za to Síla? Nebo vědomí, že ho Terel najal, aby mě během mise chránil? Vždyť se živil jako lovec lidí a takovým bytostem jsem se snažila odjakživa vyhýbat! Ať již za touto změnou stálo cokoliv, nevadilo mi to. Bylo fajn pro jednou vypnout a zas se cítit normálně. Přesto to nic neměnilo na faktu, že je čas se „do hry“ opět aktivně zapojit.

Tak to je dobrá zpráva.
Zareaguji na informaci o úspěšném nákupu součástek. Tentokrát se i já začínám víc rozhlížet. Nicméně jen do té míry, aby to nebylo nápadné. Nic neobvyklého však nezaznamenám. Většina kamenných obchodů právě zavírala. Prodavači odcházeli domů nebo do kantýn prolít svou těžce vydělanou mzdu hrdlem. A právě neonové poutače těchto míst spolu s pouličním osvětlením bojovali s prodlužujícími se stíny o každý centimetr města. Během mladíkova monologu souhlasně přikývnu. Nikdo nemohl mít místním za zlé jejich antipatie k řádu. Co pro ně udělali? Nic! Nebýt iniciativy Revana a jeho stoupenců, stále by diskutovali v chrámu, zatímco zbytek galaxie by stravovaly plameny.

Fry je hádám ten muž, za kterým jsme přiletěli?
Záměrně se vyhýbám slovům, jako je kontakt, spojka a tak podobně. Nikdy nevíte, kdo stojí poblíž a poslouchá. Městem, které se pomalu chystalo k večeři jsme prošli bez problémů. Ulice prořídli a tak jsme se nemuseli zdržovat proplétáním se mezi davy či vozidly. Tiché doky na kraji města působily trochu strašidelným dojmem. Zvlášť, když se čas od času z nedalekého lesa ozval vřískot divoké zvěře. Pro místní šelmy právě začal čas lovu a tak bylo jen dobře, že je od nás dělila vysoká zeď chránící celý Iziz. K mému pobavení a zároveň údivu stál důstojník v pozoru před Lucky a hlídal ji jako oko v hlavě.

A tohle nepřiláká nežádoucí pozornost? Když se z čista jasna důstojník doků zblázní a začne strážit jednu z lodí?
Zakroutím nechápavě hlavou.

Příjemnou službu.
Popřeji muži a vystoupám po rampě do lodi. Poté zamířím do své kajuty, kde odložím bundu a od opasku odepnu pouzdro s těžkým blasterem. Drobnou zbraň připevněnou k zadní straně opasku nechám na místě a zamířím za Jaredem.

Nejsem unavená, takže pokud ti mohu být nějak užitečná, zaúkoluj mě.
Nabídnu své služby poté, co opustím kajutu a zamířím do místnosti, kde se nalézají zbytky Nureho. Jelikož nevím, v které části lodi se mladík zrovna nachází, promluvím dostatečně hlasitě, aby mě bylo slyšet.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů
Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
 
Příspěvky: 860
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Satina Merell - Těžké chvíle

Příspěvekod Phate » 14.2.2014 12:28:32

Iziz, paluba Lucky:

Odněkud z útrob lodi se ozývalo bouchání, nárazy kovu na kov a dusot pevných Koreho bot. Malý hangár swoopů na palubě Lucky byl nyní plný součástek, které zbyly z nebohého zabijáckého droida jehož torso leželo na stole.
"Jo, Fry by měl bejt náš kontakt na Onderonu. Slyšel jsem o něm prvně a ani netušim co je ten člověk zač. Jen vim, že na nás bude čekat v jedný kantýně na okraji centra. Aspoň jestli teda zaregistroval náš přílet." ozval se odněkud Jared.
Po chvilce se objevil vedle tebe v potrhané tunice, která však skýtala mnohem větší pohodlí než zbroj a kožená bunda.

Okamžik na to se na rampě objevil droid, který vás lákal k nákupu u Chabota s repulzorovým vozíkem naloženým náhradními díly. Tentokrát nebyl moc výřečný a okamžitě se odbelhal z paluby pryč. Kore zavezl díly do hangáru a začal je třídit. Většina z nich ti byla povědomá z krátkého času, který jsi s Nurem strávila, i z polorozloženého těla ležícího před tebou.
"Takže..." pronesl Kore uznalým tónem, který dával tušit, že si není úplně jistý co dělá. Přeci jen inženýrství se od lovení lidí a máchání světelým mečem značně liší. "asi bude lepší ho nejdřív smontovat aby pak nenadával. Umí bejt celkem nepříjemnej když mu chybí nějaká končetina." prohlédl si torso aby vybral nejsnazší část, kterou by jste mohli začít.
"Fajn, pokud můžeš, vezmi mu nohy a vyměň tyhle kloubové části s motivátory a odpružením." silou zvedl obě spodní končetiny, které se válely vedle stolu a postavil je kousek od tebe aby jsi měla místo k práci. Poté ti oddělil potřebné součástky.
Postup nebyl složitý. Jednalo se pouze o výměnu mechanických částí.
Sám Jared se pustil do opravy spodní části torsa, která utrpěla nekolik zásahů blasterem.

"Takže, teď když máme pár hodin volno než nás Nure zachrlí nadávkama, Jak ty se vůbec stavíš k celý týhle válce? Nikdy jsem nepotkal mandaloriana, kterej by vyrůstal v republice bez toho jejich výcviku a přehnané cti." spustil Jared trochu rozpačitě a doufal, že tě neurazí. Zároveň chtěl, aby vám práce na droidovi utíkala rychleji od ruky.
In Peace, Vigilance
In War, Victory
In Death, Sacrifice

Uživatelský avatar
Phate
Moderátor Roku
Moderátor Roku
 
Příspěvky: 983
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant

Re: Satina Merell - Těžké chvíle

Příspěvekod Gwendolin » 15.3.2014 10:43:40

Iziz, paluba Lucky:

Dorazím do místnosti, která nyní spíš než hangár připomíná sběrnu kovového šrotu. Na poškozené části droida nebyl hezký pohled. Jawové by v nich jistě viděli kredity, ale pro Jareda byl jeho mechanický společník víc než jen stroj, jehož primárním účelem je usnadnit svému pánovi život.

Takže nevíme, jak vypadá a nevíme jestli o nás ví. Víme aspoň něco? Třeba nějaké heslo, jako mívají v holofilmech? Znáš to. Hrdina přijde do kantýny, posadí se na bar a někdo mu řekne: "Dnes máme venku krásně." A on mu na to odpoví: "Jo. Ale stejně si s sebou nosím stále deštník."
Zastavím se u vchodu a opřu se zády o stěnu. Ruce zkřížím na hrudi a tiše vyčkávám, dokud mi mladík neřekne, co mám dělat. Prohlížím si ho. Z jeho tváře se snažím vyčíst aktuální emoce. Není to těžké. Zamračený výraz přecházel ve ztracený. Stejně jako já ani Kore nebyl učený strojař a tak se snaha opravit droida dala nejlépe popsat jako metoda pokusu a omylu.

Chce to systém. Nejlepší bude mít kolem sebe prostor a rozebrané součástky, například z ruky, oddělit od těch ostatních. Poté vyměním poškozené díly za nové a celou část těla opět sestavím. Při troše snahy a štěstí na zemi nic nezůstane. Plus mínus jedna matka.
Nastíním si v mysli postup při práci. Mezitím dorazí donášková služba. Jared od droida převezme vozík se zbožím a zatímco se kovový poslíček vydává na cestu zpět, přesune nákup do hangáru a následně začne s jeho tříděním. Jakmile je vše rozdělené, vybere mi činnost.

Jasný, to bych mohla zvládnout.
Přesunu se ke končetinám a pustím se do práce. Postupuji systematicky. Jednotlivé součástky řadím za sebou, tak jak jsem je vyndala. Opravu na okamžik přeruším v momentě, kdy se mě mladík zeptá na můj názor na válku.

Dobrá otázka.
Zamyslím se a hřbetem dlaně z obličeje odstraním neposlušný pramen vlasů. Zbytečně. Docílím pouze toho, že se nad pravým obočím zašpiním.

Nejsem typická mandalorianka a můj klan by mě asi spíš viděl jako dalšího občana republiky než jako svého člena... Ale i tak ke své kultuře cítím jisté pouto. A možná právě proto jsem nechtěla zůstat na Coruscantu a nečině přihlížet. Nevím, v co doufám. Čeho si myslím, že dosáhnu... ale nepochybuji o tom, že tenhle konflikt je velká, obrovská chyba. Tentokrát Mand'alor nestojí proti farmářům a špatně ozbrojené domobraně. Ukousnul si sousto, na kterém se může snadno zadusit. A já se bojím, že to může mít katastrofální následky pro celý národ. Mandaloriané se jen tak nezastaví a republika se jim nepodrobí. Je jako zvíře zahnané do kouta. Zoufalé a extrémně nebezpečné. Bojím se toho, co bude následovat.
Poslední větu vyslovím tichým, chladným tónem. Zahledím se před sebe, jako by má mysl na okamžik opustila tělo. Sedím nehnutě několik standardizovaných sekund. Nakonec potřesu hlavou a stočím pohled k Jaredovi. Koutky úst zvednu v mírném úsměvu.

Byly doby, kdy jsem litovala toho, že má rodina opustila klan. Ale dnes bych měla otci spíš poděkovat. Těžko říct, co by mi strýc řekl, kdybych mu oznámila, že se nechci tažení účastnit. Na druhou stranu, pokud bych vyrůstala mezi mandaloriany, možná bych se na celou věc dívala jinak.
Představím si sebe sama jako nadšenou mandalorianku lačnící po krvi a nemohu se ubránit pobavení.

Je neuvěřitelné, jak moc výchova a prostředí, ve kterém člověk vyrůstá, ovlivní jeho osobnost v dospělosti. Teď mi přijde neuvěřitelné, že bych kdy mohla souhlasit s touhle válkou, ale kdybych žila celý život v klanu asi by tomu tak skutečně bylo. Co by mě hnalo do boje? Loajalita? Touha po slávě? Po zabíjení?
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů
Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
 
Příspěvky: 860
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Satina Merell - Těžké chvíle

Příspěvekod Phate » 15.3.2014 11:35:28

Iziz, paluba Lucky:

Oprava hrudního plátu ve kterém byly malé propáleniny od blasterové střelby nešla Jaredovi jak by si nejspíš představoval. Musel většinu odříznout pulzním řezákem, neboť závity byly seškvařené. Chvílemi u toho nadával a rozčiloval se. Opravdu teď nevypadal jako Jedi, který by byl za každou cenu klidný. Nakonec se mu to povedlo a mohl se pustit do výměny hlavního zdroje a dalších součástek.

"Můžeme jen doufat, že o nás ví a že tam bude čekat. A jediný co mi bylo řečeno je, že ho prý poznám." řekl ti Jared trochu nejistě. Sám si nejspíš představoval, že podobné setkání v rámci republikové rozvědky by mělo probíhat na vyšší úrovni, ale dál to nekomentoval.

Tvé nemotorné odhrnutí vlasů nezůstalo bez povšimnutí. Kore se zarazil a chvíli na tebe koukal jak si dobrovolně špiníš obličej. Po chvilce se trochu rozpačitě vrátil k práci na rozebraném droidovi. Tvůj následující monolog pečlivě poslouchal a občas ho přerušil jedním z hrubých bouchnutí do zaseknuté části. Vyměnil všechny vadné součástky a namontoval nový hrudní kryt, který nevypadal tak sešle.

"Hmm... No pro začátek ses zapojila přímo do republikový rozvědky. To je dobrý start pro to něčeho dosáhnout, i když se nám zatim moc nedaří." snažil se tě trochu povzbudit.
"Upřímně toho o Mandalorovi a vaší životní filosofii moc nevím, ale co vím je, že jestli si troufnul na Republiku, tak musí vědět do čeho de a musí na to bejt připravenej. Hlavně jestli počítal i s Jediem, který se do toho nakonec nehrnou, tak na tom je ještě líp. Republika sice neni banda farmářů, ale ani to neni kdovíjak zkušená sebranka hrdlořezů jako jsou mandíci." rozpovídal se trochu nečekaně a vypadalo to, že o tom docela hodně přemýšlel.
Ty jsi mezitím dokončovala opravu kyčelního kloubu na jedné z Nureho spodních končetin. Kupovdivu okolo tebe nezbylo kvantum přebytečných součástek a kloub vypadal poměrně funkčně.
"Tyjo...dobrá práce." pochválil tě Kore, když se otočil aby se podíval jak na tom jsi. "Můžeš udělat ještě druhou." pokračoval a Sílou k tobě přesunul druhou nohu a opatrně jí položil před tebe.
"Vůbec nechápu, jak se takhle mohli Jediové zachovat. Maj to bejt ochránci míru v galaxii, ale klidně nechaj masakrovat miliony bytostí! Je to banda di'kutů, jak by řekli tvoji lidi!" ulevil si zničeho nic Jared docela nahlas až to skoro vypadalo, že to ze sebe musel dostat.
"Promiň. Já jen nechápu jak můžou tak klidně sedět na Coruscantu a nic nedělat. Chápu proč Va'el odešel. Je to banda pokrytců." řekl už klidněji.
"A být na tvém místě, vůbec nevim jak bych se v takový situaci zachoval. Sice chápu, že si vyrůstala mimo jeich výchovu, ale něco z toho muselo v tvém otci zůstat, toho se asi nejde jen tak zbavit. Asi bych nevěděl kam patřim." dodal ještě. Zjevně i o tobě dost přemýšlel. Pomalu se přesunul k další hromadě součástek aby je namontoval na torso, na které potom už pouze stačilo namontovat obě dolní končetiny a restartovat droidův procesor a paměťový modul.
In Peace, Vigilance
In War, Victory
In Death, Sacrifice

Uživatelský avatar
Phate
Moderátor Roku
Moderátor Roku
 
Příspěvky: 983
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant

Re: Satina Merell - Těžké chvíle

Příspěvekod Gwendolin » 15.3.2014 12:59:53

Iziz, paluba Lucky:

Zatímco Jared reaguje na mou odpověď, vrhnu se do opětovného sestavování kloubu. Vyměněné součástky postupně vracím na své místo a spojuji se zbytkem končetiny. Nakonec to i díky mému systému, není taková dřiny, jak jsem se prve obávala. Svým způsobem je tato činnost uklidňující. Připomíná mi chvíle, kdy jsem si jako malá hrála se stavebnicemi. A je povzbuzující vědět, že nejsem zas takový nešika.

Těžko říct s čím Mandalor počítá a s čím ne. Ale na rozdíl od nás...
S vyslovením "nás" si dávám na čas a tón s jakým promluvím, zní dost nejistě.

...má přehršle zkušených velitelů. To je víc než očividné. Řekla bych, že republika byla dost arogantní. Myslela si, že je příliš velká, příliš mocná na to, aby ji kdokoliv ohrozil. Je jako tlustá bytost, která leží na pohovce a kouká na holovizi, zatímco jí vykrádají byt. Jenže je moc líná se zvednout a něco s tím udělat. A to samé by se dalo říct i o řádu.
Dokončím opravu kolenního kloubu a namátkou s ním zkusím pohnout. Vše se zdá být v pořádku. Pohyb je plynulý, nikde se nezadrhává. Kolem mě se nepovalují žádné zbylé součástky. Na tváři se mi usadí vítězoslavný úsměv, který se ještě víc rozšíří po slovech chvály.

Asi jsem se minula povoláním.
Pronesu hrdě a plná elánu se vrhnu na druhou nohu. Jakmile mladík zanadává v Mando'a, pobaveně vzhlédnu. Vždycky ráda slyším svůj rodný jazyk. O to víc potěší a překvapí z úst nemandaloriana.

Neomlouvej se. Souhlasím s tebou. A jistě nejsem sama. Vzpomínám si, jak jsme se marně snažili dostat nějaké vyjádření od kohokoliv z řádu. Dostat se do chrámu k radě je prakticky nemožné. A pak se diví, že ztrácí přízeň obyvatel.
Hlasitě vzdychnu a zakroutím nechápavě hlavou. Poté se natáhnu pro hadr a začnu čistit jednu z původních, použitelných součástek.

Na mé rodiče je toho v poslední době moc. Zvlášť na tátu. I když to neřekl nahlas, vím, že nikdy nepřestal pochybovat o tom, zda se rozhodl správně, když odešel. Na rozdíl od nás je to opravdový mandalorian. Ať si říká, kdo chce, co chce. Nejde jen tak úplně zpřetrhat pouta k rodině, domovu a kultuře. Chtěl pro nás něco lepšího a to se mu povedlo. Kdybys znal mou sestru, tak bys ji od ostatních obyvatel Coruscantu nerozeznal. Ona na rozdíl ode mě nemá o svém místu v životě sebe menší pochybnosti.
Odložím oba předměty a pokračuji v rozebírání.

Co válka začala je táta nervózní a není s ním moc řeč. Ale to je pochopitelný. Je těžké tvářit se normálně, když kolem sebe furt slýcháš protimandalorianské řeči. V téhle atmosféře se všechny pochybnosti nashromážděné za dlouhé roky znovu objeví a úplně podryjí základy toho čím si.
Potvrdím Jaredovi své pochybnosti o tom, kam patřím. Poté téma hovoru opět stočím ke svým rodičům.

Když jsem byla naposledy u našich, byli jako by duchem nepřítomní. Máma měla ustaraný výraz a táta vypadal jako socha. Díval se před sebe a za celou dobu prohodil jen pár slov. Řekla bych, že úvahami nad klanem, nad svým bratrem, nestrávil nikdy tolik času jako teď... To mi připomíná...

Začnu váhavě.

Nevím kolik toho o mě víš. Ale jelikož bližší informace o mé rodině nemá nikdo v redakci, tak pochybuju, že bys zrovna tohle věděl. Tátův bratr,... můj strýc... on je, pokud se teda za ty roky nic nezměnilo,...
Podívám se Jaredovy zpříma do očí, aby mi případně neunikla ani sebemenší grimasa.

...velitel klanu Merell. Takže pokud je ta informace, že jsou Merellové zde správná, tak je vede on.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů
Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
 
Příspěvky: 860
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

PředchozíDalší

Zpět na Dokončené mise

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků

cron