Satina Merell - Těžké chvíle

Tady je místo pro uzavřené mise

Moderátor: Moderátoři

Re: Satina Merell - Těžké chvíle

Příspěvekod Phate » 15.3.2014 13:49:27

ziz, paluba Lucky:

Tvé poznámky o rodičích přešel Jared pouze kýváním a souhlasným pohledem. Toto téma neměl rád a nechtělo se mu ho dále rozebírat. Chvíli stál mlčky a rýpal se v něčem, co vypadalo jako menší plamenomet, který se dal přimontovat na droidí paži. O to se Kore snažil tak, aby nebyla zbraň úplně na očích jako případné překvapení. Nure byl sám o sobě stroj na zabíjení a dávat mu nové hračky nebylo pro potencionální nepřítele dobré.
"Docela tvé rodiče chápu. I když nebojujou, stojí proti vlastním." řekl a to bylo celé co se k tomu odvážil dodat. Chvíli na to radostí vykřikl, když se mu konečně podařilo plamenomet zapojit.

Při konečné zmínce o tvém strýčkovi se Jared zasekl s hydroklíčem nad kyčelním kloubem, který pomalu připojoval ke zbytku těla.
"Tak to jsem netušil. Takže tvůj strejda to tady vede. Bezva, třeba nakonec neumřeme." řekl zvesela, ale tvářil se trochu rozhozeně. Neměl o tobě takové informace jak se domníval.

Mlčky jste pokračovali dalších pár hodin na opravách a úpravách Nureho schránky a pouze občas jste se o něčem krátce bavili, ale nejednalo se o žádné důležité věci. Jared se soustředil na kompletaci a znovu obnovení svého kolegy a snažil se přijít na to, proč vybrali z rozvědky zrovna tebe na misi, která tě přivedla velmi nebezpečně ke tvým příbuzným.

Když byla vaše práce hotová, na opravářském stole ležel Nure, jehož tělo teď vypadalo mnohem lépe než předtím. Oprýskané pláty byly vyměněny za nové, stejně tak poškozené a staré součástky. Dalo by se říct, že z původního droida toho moc nezbylo.
"Tak uvidíme jestli se nám to povedlo." řekl konečně Kore, který teď vypadal jako by prolést ústrojím podsvětelného motoru. Pomalu připojil Nureho k lodním systémům a přes datapad ho restartoval. Přišla chvíle napětí kdy se nahodil hlavní zdroj a než se okruhy dostatečně zahřály na provozní teplotu.
Po chvíli se Nure zprudka posadil.
"[Konstatování]: To vám to tedy trvalo!" řekl po chvíli co se rozkoukával kde vlastně je a co se s ním stalo.
"Rychleji to nešlo. Vítej zpátky plechovko." opáčil mu Jared a poplácal ho po kovovém rameni, což samozřejmě nemohl droid cítit.
"[Radost]: Jsem rád, že jste to vy masňáci přežili i beze mě." rýpnul si Nure a trochu nejistě se postavil na nohy. Všechno vypadalo v pořádku a tebou opravené nohy fungovaly na sto procent.
In Peace, Vigilance
In War, Victory
In Death, Sacrifice

Uživatelský avatar
Phate
Moderátor Roku
Moderátor Roku
 
Příspěvky: 983
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant

Re: Satina Merell - Těžké chvíle

Příspěvekod Gwendolin » 16.3.2014 13:08:36

Iziz, paluba Lucky:

Doufejme.
Odpovím trochu nejistě.

Jestli je za tu "dezerci" na tátu pořád naštvaný nemusí být jeho přítomnost výhrou. Aby nakonec nebylo bezpečněji i v žaludku sarlacca.
Pomyslím si. Nahlas se o své obavy nicméně nepodělím.

Oprava trvala ještě několik hodin. Tato doba by se dala nejlépe popsat jako tiché rozjímání. Bobříka mlčení jsme porušili jen párkrát a to většinou z mého popudu. Jako správná žena jsem nedokázala dlouho mlčet. V nejdelším monologu jsem Jaredovi popisovala jedno ze svých setkání se členy řádu. Byla jsem ve třetím ročníku studia žurnalistiky a jako dcera pracovníka bezpečnostních sil jsem neměla o zajímavá témata pro své články nouzi. Otce jsem často navštěvovala v práci, kde mě již jeho spolupracovníci dobře znali a sem tam jsem z nich vyloudila nějaké novinky výměnou za občerstvení v podobě koblih. Toho dne, však nebyl nikdo příliš sdílný. Atmosféra byla napjatá a jen čirou náhodou se mi povedlo zjistit, že se stala neobvyklá vražda. Rituální. K případu byly přizvání i rytíři Jedi. Mistr a padawan. Mladík, přibližně v mém věku, měl pro svého učitele na stanici vyzvednout výsledky pitvy. A jelikož mě uviděl sedět za stolem jednoho z vyšetřovatelů, předpokládal, že patřím do sboru.

Povídali jsme si. Byl to jeho první velký úkol a tak byl hrozně roztržitý, nadšený a hlavně sdílný. Když se zpětně dozvěděl kdo jsem, tak se trochu urazil. Cítil se zneužitý...
Rozesměji se.

...Tak jsem mu to vynahradila během jeho dalšího úkolu. Hledal zmizelé osoby a já znala někoho, kdo mu mohl pomoct... Už jsem o něm dlouho neslyšela. Snad je v pořádku. Byl to docela fajn kluk... na jedie.
Dokončím vyprávění a opět se věnuji své práci.

Chvíle ticha jsem využila k třídění vlastních myšlenek. Nejčastěji jsem se zabývala svým klanem a hlavně strýcem. O otcově vztahu s Torem jsem věděla hodně. Táta byl mladší sourozenec vyrůstající ve stínu svého staršího bratra. Tor byl prototyp dokonalého mandaloriana. Charismatická, vůdčí osobnost, která byla dávána všem za vzor. Dokud byl táta dítě, byl pro něj jeho bratr hrdina. Nicméně čím starší byl, tím častěji se oba dostávali do vzájemných konfliktů. Dominantní Tor měl neustálou potřebu všechno kolem sebe kontrolovat a řídit. Proto každá mise, na kterou se strýc vydal, byla pro otce jako vysvobození.

Jak asi strýc zareagoval, když se dozvěděl, že jeho bratr s manželkou a malou dcerkou zmizeli? Chápal to jako zradu? Nepochybně! Zbabělost? Dost možná. Dal průchod svému vzteku nebo ho naopak v sobě dusil a vypustil ho ze sebe až na bitevním poli? Nebo ho v sobě drží pořád, a jakmile se objevíme, tak nás nechá rozčtvrtit? Takhle daleko by to snad nezašlo. Pokud se potkáme, tak se jisto jistě nevyhnu nějakému kázání, ale krev určitě nepoteče... Snad.

Po dokončení všech oprav již zbývala jediná věc. Zapnout Nureho a přesvědčit se, že vše funguje jak má. Posadím se na swooper zaparkovaný v bezpečné vzdálenosti od pracovního stolu a vyčkávám, co bude následovat. V ideálním případě zazní plecháčův mechanický hlas. Naopak nejhorší možný scénář počítá se selháním zbraňového systému a případně výbuchem energetického zdroje. Zatímco mladík připojuje droida k lodi a spouští restart, já bojuji s nervozitou a nedočkavostí tím, že bubnuji prsty pravé ruky do šasi vozidla. Nureho prudké posazení se, mě zastihne nepřipravenou. Jelikož na sedačce nesedím rozkročmo, ale bokem, na okamžik ztratím balanc a málem spadnu. Naštěstí se zdá, že je můj společník příliš zaměstnaný svým kovovým přítelem, takže existuje šance, že si mého úleku a následné skoro nehody nevšiml. V momentě, kdy se Nure pokusí postavit, ztuhnu a skousnu spodní ret. Následně vydechnu úlevou, když se zdá, že končetiny fungují, jak mají. Rychlými kroky zdolám vzdálenost mezi námi a přivítám droida zpět mezi živými.

Ráda tě opět vidím celého a funkčního, Nure. Jak se cítíš?
Zeptám se zdvořile, ačkoliv si nejsem jistá, na kolik mohou droidé něco cítit.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů
Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
 
Příspěvky: 860
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Satina Merell - Těžké chvíle

Příspěvekod Phate » 16.3.2014 19:19:11

Iziz, paluba Lucky:

Nálada na palubě se rázem vyhoupla nahoru, když se Nure snažil trochu nemotorně udělat pár kroků a řízl s sebou přitom těsně před tebe. Starší klouby už nejšpíš měly něco za sebou a droidův zvyk, dalo by se to tak říct, mu zůstal. Chvíli trvalo než zkontroloval všechny funkce a prrohlédl si novinky v podobě podvěsného plamenometu, vylepšeného pancířování a několika dalších vylepšení systému, senzorů a úchytů na různé vybavení. Z Nureho už tedy nebyl profesionální lovec a zabiják nežádoucích osob, ale taky věšák.
"[Konstatování]: Jako znovuzrozený madam. A jsem rád, že vás vidím stále mezi námi. Kde že to vůbec jsme?" odpověděl ti po chvíli konečně, když už se mu podařilo zvládnout nově nabytou motoriku.
"Jsme na Onderonu, přesněji v Izizu, máme se tu setkat s kontaktem z rozvědky." vložil se do toho Jared, který se teď věnoval úklidu nářadí, které pečlivě řadil na příslušná místa v opravárenské sadě.
"[Konstatování]: Aha, takže díly od Chabota." kývnul souhlasně Nure a dále vaší situaci nekomentoval. Zřejmě odttušil, že ho později zahrnete do dalších plánů.
Pomalu se schylovalo k třetí hodině ranní a v chudší části Izizu, kde jste se nacházeli, bylo naprosté ticho přerušované pouze zvuky predátorů za městskou zdí, které k vám doléhaly i přes zavřenou rampu lodi.
"No nevim jak vy dva, ale já se pudu natáhnout. Zítra...teda vlastně dneska, bude velkej den." pronesl Jared od bedny s nářadím a proložil to menším zívnutím. Nure na to absolutně neragoval a ještě si prohlížel kde má co nového a jak to nejlíp využije ke své profesi.
Kore ještě uklidil přebytečné součástky tak aby je Nure moc neregistroval a vydal se trochu se opláchnout aby zase vypadal jako člověk.
Ještě chvíli jsi seděla na swoopu a pozorovala droida jak je zabrán do vlastní maličkosti a testuje kde co.
"[Zvědavost]: Pokud nejste moc unavená, mohla by jste mi ve zkratce říct co se dělo od mého neblahého rozmontování." řekl zničeho nic Nure a podíval se na tebe svýma žlutýma droidíma očima. "Samozřejmě pokud jste unavená, může to počkat do rána. Nebo do odpoledne než se vyspí Jared." dodal ještě rychle.
In Peace, Vigilance
In War, Victory
In Death, Sacrifice

Uživatelský avatar
Phate
Moderátor Roku
Moderátor Roku
 
Příspěvky: 983
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant

Re: Satina Merell - Těžké chvíle

Příspěvekod Gwendolin » 17.3.2014 18:37:26

Iziz, paluba Lucky:

Dříve než dostanu jakoukoliv odpověď, praští s sebou droid o zem. Celou lodí se rázem nese řinčení kovového šasi a přehluší tak mé soucitné syknutí. Svraštím čelo, vycením zuby a skloním se nad Nurem, který v tento moment nejvíce připomíná nemohoucího staříka.

Gravitace, ty mrcho jedna nevděčná!
Pronesu vážným hlasem, který je ostře v kontrastu s cukáním koutků. Jakmile se droid pokusí postavit, couvnu o dva kroky na zpět, aby měl kolem sebe dostatek prostoru. Zatímco se Jared pustí do úklidu, já se opět posadím na swooper a pozoruji Nureho prohlížejícího si své nové doplňky. Tu a tam zaslechnu zavytí, štěkot divoké zvěře. Má bujná fantazie okamžitě přiřadí tento zvuk k nějaké děsivé, bizardně vypadající, krvelačné a hlavně vymyšlené stvůře, číhající za hradbami města na nic netušící oběť.

Na téhle planetě musí mít každé druhé dítě panickou hrůzu ze tmy.
Pomyslím si poté, co k mým uším dolehne zvlášť zoufalé zakňučení, ze kterého mi přejede mráz po zádech.

Dobrou.
Popřeji mladíkovi a dál se zaujetím pozoruji droida. Už už zvažuji, že se též odeberu do kajuty, když v tom mě Nure osloví.

Nééé…jsem.
Má odpověď v kombinaci se zívnutím nezněla příliš přesvědčivě a tak ještě rychle dodám:

Nepadám únavou, takže ti ráda v rychlosti popíšu, co se dělo.
Poposednu si a zahýbu levým chodidlem, ve kterém mi zrovna začalo mravenčit.

Takže, jak Laro řekl, mrtvá těla členů hlídky jsme našli u farmy. Byl to…
Zarazím se při vzpomínce na masakr.

Byla to hrůza. Krev stačila přilákat mrchožrouty, takže to nebyl vůbec pěkný pohled. Jared prohledal těla, ale nic nenašel. Bylo jasné, že pokud měl náš kontakt nějaký datapad s informacemi, museli mu ho sebrat. Dřív než jsme se vydali na cestu zpět, pohřbily jsme těla. Nemohli jsme je tam jen tak nechat ležet. Naneštěstí díky tomu získal Laro dostatek času na útěk. V táboře jsme pak našli jen části tvého těla. Vše jsme naložili na vozík a vrátili se k lodi. A tam na nás už čekal on. Až v ten moment mi naplno došlo, že nestojíme proti obyčejnému zločinci.
Pohlédnu droidovi zpříma do očí.

On byl… měl stejné schopnosti jako Jared. Měl taky světelný meč… Nemusím ti jistě říkat, že šlo do tuhého. Tvůj kamarád se mě proto pokusil ochránit tím, že mě za pomoci Síly vyhodil z místnosti. No vyhodil, není přesný výraz. Spíš mi dal menší lekci létání. Dveře od hangáru se rázem uzamkly a já se proto rozhodla vyhledat řídící místnost. Douflala jsem, že se mi povede spustit nějaké obranné systémy a Lara s jejich pomocí uškvařit. No, povedlo se mi zavřít vrata hangáru a následně se celá místnost ponořila do tmy. Naštěstí Lara tahle změna zaskočila a Jared toho okamžitě využil a toho parchanta probodl. Našli jsme u něj datapad s informacemi, které nás zavedli sem. A to je asi tak vše.
Zakončím vyprávění a vstanu ze swooperu.

Taky už půjdu spát. Začínají se mi zavírat oči, tak snad neusnu ve sprše. Dobrou Nure, tedy, jestli chodíš spát.
Usměji se a zamířím do své kajuty. Po rychlé, přesto důkladné sprše s vděčností dopadnu na lůžko a zavřu oči.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů
Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
 
Příspěvky: 860
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Satina Merell - Těžké chvíle

Příspěvekod Phate » 17.3.2014 19:06:15

Iziz, paluba Lucky:

Tvé vyprávění sledoval Nure velmi pozorně a ani nedutal, dokonce se ani moc nehýbal aby tě nerušil. Jediný kdo tě tak rušil byla divoká zvěř a Jaredovo chrápání, které se strašidelně šířilo celou lodí a mohlo predátorům za zdí celkem slušně konkurovat. Pokud neměly děti v okolí noční můry doteď, tak od dnešní noci je mít zaručeně budou.

"[Konstatování]: Byl jsem teď pár dní mimo, takže jsem celkem odpočatý. Dobrou noc." zavtipkoval droid a nechal tě projít východem blíže k tvé kajutě. Ještě než jsi tam došla, slyšela jsi Nureho kroky mířící do kokpitu.

Po rychlé, ale důkladné sprše ses převlékla do něčeho pohodlnějšího a zapadla jsi pod přikrývku, která příjemně hřála. Lodí se nesla směsice zvuků ve které se míchalo Jaredovo chrápání a Nureho samomluva. Nicméně i přes tuto překážku jsi velmi rychle usla aby jsi načerpala síly na další den.
---
Když jsi se probudila, chronometr na nočním stolku ukazoval půl dvanácté dopoledne. Když jsi se trochu rozkoukala a pomalu se posadila na kavalec, do nosu tě praštila příjemná vůně linoucí se ze snídaně, kterou pro tebe někdo přichystal a položil jí na malý stolek v kajutě. Na lodní zásoby to byla poměrně luxusní snídaně. Na čtvercovém talíři byla gartrí omeleta se sýrem jerba a mandalorianské pomeranče, které nejspíš byl někdo nakoupit ve městě. Nechyběl ani Baoboo džus.
Nikdo tě nemusel dvakrát pobízet aby jsi se do jídla pustila. Jakmile jsi byla hotová, oblékla a mezitím jsi se rozhodovala jestli nejdřív zajdeš za Nurem, který byl v místnosti s motory, nebo za Jaredem, který hlasitě nadával v kokpitu.
In Peace, Vigilance
In War, Victory
In Death, Sacrifice

Uživatelský avatar
Phate
Moderátor Roku
Moderátor Roku
 
Příspěvky: 983
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant

Re: Satina Merell - Těžké chvíle

Příspěvekod Gwendolin » 18.3.2014 11:19:02

Kandosii sa kyr'am ast…
Ozve se z čista jasna melodický mužský hlas. Všechny okolní zvuky, hlasy ostatních mužů a žen rázem utichnou. Dokonce ani vítr se neodvažuje zafoukat a narušit tak celistvost písně.

Troan teroch jetiise a'den…
Sedím ve stanu, u jehož vstupu hlídá stráž. Sedím a naslouchám. Můj osud se brzy naplní. Vím to stejně jistě, jako vím, že každé ráno vyjde slunce. Může to být můj konec, může to být začátek něčeho nového. Jsem připravená.

Duraan vi at ara'nov…
Zavřu oči a snažím se vrýt si tento okamžik do paměti. Zapamatovat si moment, kdy slova válečné písně spojovali srdce všech mandalorianů. Nevidím žádnému z nich do tváře, ale nepochybuji, že se v ní zrcadlí jednota a odhodlání.

Vode an, ka'rta tor…
Zpěvákův hlas, zprvu tichý, pomalu získává na intenzitě. Odtuším, že se píseň blíží ke svému konci.

Kote!
Zazní sborově a život v táboře se opět navrátí k normálu. Do mého vězení se vloudí sluneční svit. Otočím se ke vchodu a spatřím vysokého muže. Avšak kvůli jasnému světlu nedokážu nově příchozího blíže identifikovat.

Su cuy'gar!
Pronese neznámí hromovým hlasem.

Ba'vodu?
Odpovím nejistě.


Iziz, paluba Lucky:

Ze sna se probudím dříve, než stačím zjistit, zda byl onen neznámý muž můj strýc či nikoliv. Promnu si oči a stočím pohled ke chronometru.

Už je tolik hodin?! Měla bych vstát. Všichni jsou určitě vzhůru.
Posadím se a až nyní si všimnu tácu se snídaní. Překvapený výraz se rázem změní v nadšený. S úsměvem na tváři vstanu a přesunu se ke stolku. Jako první ochutnám Boaboo džus. Vychlazená, sladkokyselá tekutina příjemně osvěží a zažene žízeň. Omeleta s aromatickým sýrem jerba lákala, jak svou vůní, tak poměrně profesionální úpravou. Podle teploty pokrmu jsem odhadla, že tác tu nestojí déle než deset minut. Odpověď na otázku, který z mých společníků toto pohoštění připravil, však zůstávala stále nevyřešena. Jakmile dojím omeletu převleču se a upravím. Vlasy si tentokrát stáhnu gumičkou do drdolu. Jako sladkou tečku na závěr si vychutnám šťavnatý pomeranč. Tác se špinavým nádobím odnesu, rychle si opláchnu ruce a obličej. Poté se rozhodnu vydat do kokpitu za nadávajícím mladíkem.

Tady má někdo po ránu dobrou nálada. Děkuju za snídani.
Tipnu si, že oním kuchařem byl Jared.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů
Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
 
Příspěvky: 860
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Satina Merell - Těžké chvíle

Příspěvekod Phate » 18.3.2014 11:54:12

Iziz, paluba Lucky:

Po krátké procházce lodí jsi dorazila do kokpitu. Kore seděl v pilotním křesle a zuřivě se snažil domluvil navigačnímu počítači a okolo připojeým systémům. Vypadal opravdu rozčíleně a chvílemi do navikompu bušil pěstí. Přes brblání a zuřivé supění si tě nevšiml dokud jsi nepromluvila.
"Ou, promiň, doufám že jsem tě nevzbudil. To jen Nure, když jsme si šli lehnout, napojil se na loď a všechno přenastavil aby to bylo "stabilnější"." vysvětlil rychle a poslední slovo doprovodil grimasou. Všimla jsi si, že několik panelů v kokpitu viselo pouze na kabelech, takže přenastavování nebyla jediná Nureho činnost během vašeho odpočinku. Očividně se v zápalu nového probuzení rozhodl přestavit loď na hromadu smetí.

"Jo a není zač. Vzbudil jsem se trochu dřív a vyrazil obhlídnout terén. Takhle k ránu měli na tržišti ještě čerstvý věci, tak jsem si řekl, že něco chutnějšího nám rozhodně neuškodí." řekl už klidnějším tónem a nechal navigační počítač napokoji.
"Městem se potulujou patroly tvých příbuzných, ale neni jich tolik abychom se nedostali K Drakovi včas." obeznámil tě se situací v blízkém okolí.
"Asi bychom se měli připravit a vyrazit abychom ho neprošvihli." dodal ještě a vstal aby si došel pro vlastní věci a nejspíš aby vytrhl Nureho od rrozebírání motorů, což bylo nejspíš něco, na čem droid zrovna pracoval.
In Peace, Vigilance
In War, Victory
In Death, Sacrifice

Uživatelský avatar
Phate
Moderátor Roku
Moderátor Roku
 
Příspěvky: 983
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant

Re: Satina Merell - Těžké chvíle

Příspěvekod Gwendolin » 18.3.2014 12:41:27

Iziz, paluba Lucky:

Rozhlédnu se po kokpitu a prohlédnu si spoušť, jež tu po sobě Nure zanechal. Funkční loď se v tento moment nejvíce podobala ztroskotané bárce, kterou si vzali do parády hledači cenných kovů. Pokud by se nedej Sílo něco stalo a my jsme museli ve spěchu opustit planetu, byli bychom pořádně nahraní.

Teď už chápu Jaredovu "dobrou" náladu. Doufám, že se plecháč nerozhodl podobně vylepšit i motory.
Zmocní se mě neblahá předtucha. Než se o ni však stačím podělit mladík se ujme slova.

To nám to pěkně začíná! Nure se nám snaží rozebrat loď pod zadkem a venku mezitím začalo rodinné setkání.
Zamračím se.

Jasný, skočím si pro věci a můžeme jít.
Odpovím a otočím se k odchodu. Těsně před tím než opustím kokpit zvednu významně ukazováček a pohlédnu na mladíka.

Jindy bych to asi přešla bez povšimnutí, ale teď, když vidím, jak Nure rozebral panely... Víš o tom, že je u motorů? Tahle planeta vypadá celkem hezky, ale nerada bych tu zůstala déle, než bude nezbytně nutné.
Informuji svého společníka a vrátím se zpět do své kajuty. Jako již tolikrát před tím připevním pouzdro s obranným blasterem na zadní stranu svého opasku. K pravému boku připnu mandalorianský blaster a celý outfit doplním o bundu. Takto vybavená zamířím za zbytkem posádky.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů
Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
 
Příspěvky: 860
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Satina Merell - Těžké chvíle

Příspěvekod Phate » 18.3.2014 13:13:56

Iziz, paluba Lucky:

Kore dvakrát neváhal a rozběhl se k místnosti s motory na konci lodi aby tam našel Nureho po pás v podsvětelném motoru s hydroklíčem v ruce. Snažil se jednat klidně, ale i tak ho bylo slyšet až do tvé kajuty.
"Co si u všech Sithů myslíš že s tim motorem děláš ty plechovko pomatená?!" hulákal na droida zatímco se ho snažil vyprostit z kabeláže.
"[Konstatování]: Pouze vylepšuju odezvu mezi dávkovačem paliva a hlavním kondenzátorem. Loď by měla mít lepší odpich." řekl trochu omluvně Nure a utáhl poslední ze šroubů, které držely jednu z větších částí motoru na svém místě.
"Jestli ta loď nepoletí a my kvůli tobě zkejsnem na tomhle šutru, přísahám na Exara Kuna, že přivážu za jednu z trysek až ten motor opravim! Koukej to dát dohromady a připrav se, vyrážíme do města." seřval ho ještě Jared než se vydal do své kajuty aby se také vyzbrojil a připravil.

Oblékání a připínání všech střelných zbraní ti nezabralo ani pět minut. Stejně tak Jaredovi připnutí blasteru na opasek a převlečení do tmavých vojenských kalhot, vysokých bot a černé kožené bundy, která toho měla hodně za sebou.
Setkali jste se v místnosti s hologramem. Jared držel v ruce dva světelné meče a čekal na Nureho, kterému trvalo nejdéle než na sebe připevnil veškerou výbavu a zakryl jí elegantně potrhaným pončem.
"Na, schovej mi je." podal mu meče, když konečně přišel. Nure je oba umístil do držáků v stehenní skrýši. Vypadali jste jako skupinka hrdlořezů, která se snaží být značně nenápadná. Kore si vás všechny chvíli prohlížel a pak pokrčil rameny.
"No, míň si toho vzít nemůžem. Třeba odradíme potencionální potížisty už od pohledu." dodal vesele a vykročil směrem k rampě. Ta se pomalu otevírala.

Dole stále hlídkoval strážný, který vypadal, že únavou každou chvíli odpadne. Všem vám zasalutoval jako správný voják.
"Myslim, že loď bude v pořádku, můžeš si jít po svém." pronesl Jared směrem k němu a důstojník trochu zavrávoral.
"..po svém..." zamumlal a vydal se belhavým krokem do jedné z kanceláří doku.
Tržiště za branami doku bylo plnější než předchozího večera.
"Takže..." začal Jared důležitě. "kantýna je v centru města. Taxík, nebo půjdem pěšky?" zeptal se tě aniž by reagoval Nureho brblání o velkém počtu masňáků na jednom místě a potencionálních způsobech jejich efektivní likvidace.
In Peace, Vigilance
In War, Victory
In Death, Sacrifice

Uživatelský avatar
Phate
Moderátor Roku
Moderátor Roku
 
Příspěvky: 983
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant

Re: Satina Merell - Těžké chvíle

Příspěvekod Gwendolin » 18.3.2014 14:01:39

Iziz, paluba Lucky:

Přestože se nedala skutečnost, že máme rozebrané motory brát na lehkou váhu, neubránila jsem se úsměvu. Představa Jareda trestajícího svého kovového přítele mě nemohla nechat chladnou. Setkání v místnosti s hologramem proběhlo již o poznání klidněji. Mladík stačil vychladnout a jeho nálada se podstatně zlepšila. Nure, jak už to u droida bývá obvyklé, nevykazoval žádné známky emoční nerovnováhy. Kývnutím hlavy dám Koremu za pravdu. Skutečně jsme byli nesourodá skupinka, která musela v ostatních vyvolávat prapodivný první dojem.

Jistěže bude v pořádku! Teď by s ní neodletěl nikdo ani, kdyby se o to snažil.
Pomyslím si, jakmile opustíme Lucky. Nahlas však nic neřeknu a sleduji vzdalujícího se důstojníka. Naše první kroky vedou k nedalekému tržiště. To, oproti předešlému večeru praskalo ve švech a celkově působilo mnohem chaotičtěji.

Pozor na věci. Kapsáři mají v tuto hodinu jistě plné ruce, nebo spíš prsty, práce.
Připomenu si a snad proto, abych působila nebezpečnějším dojmem, položím pravou dlaň na rukojeť blasteru.

Myslím, že se dneska ještě nachodíme dost. Takže sem pro taxík. Alespoň se na schůzku dostavíme rychleji a vyhneme se tlačenicím v davu.
Vyberu si z možností a své rozhodnutí ještě doplním o kratičkou úvahu. Již během řeči se začnu rozhlížet kolem sebe a hledat vhodný dopravní prostředek.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů
Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
 
Příspěvky: 860
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Satina Merell - Těžké chvíle

Příspěvekod Phate » 18.3.2014 14:45:48

Iziz, paluba Lucky:

Oba tvý ochráni kývli a sami se rozhlíželi po nějakém stanovišti dopravní obsluhy ve městě. Museli jste obejít tři bloky nízko usazených budov než jste našli volný landspeederový taxík, který vás byl ochotný všechny dopravit do centra města. Jen tak tak jste se nasoukali dovnitř. Byl to starší model, což dávaly znát i podivně znějící repulzory, které nebyly co bývaly a držely taxík pouze pár centimetrů nad zemí. Cesta pro vás tedy byla poměrně nepohodlná, což často rušilo vaše kochání se Izizem, který se pomalu vykresloval v hezčích barvách jak jste mířili do bohatšího středu města, který byl blíž královskému paláci.
Ubylo pouličních prodejců, avšak přibylo obytných čtvrtí, včetně luxusních domů a drahých obchodů se vším možným a místy snad i nemožným.
Taxikář, postarší muž, se soustředil na řízení a zranění co nejmenšího počtu osob, takže se o vás moc nezajímal. Jared vypadal soustředěný na okolí a neustále se ohlížel aby kontroloval zda vás někdo nesleduje. Vypadalo to, že váš přílet opravdu nepřilákal nežádoucí pozornost ať už ze strany úřadů, nebo mandalorianských sil na planetě.

Taxikář vás vyhodil tři ulice od většího náměstí na jehož jižní straně se nacházela kantýna U Draka. Jared se rozhodl nejprve prozkoumat okolí a případné únikové trasy kdyby se při vaší schůzce něco nepovedlo.
"Dobře, Nure, ty si vem východní stranu náměstí. Postup znáš, dejme tomu 15 minut k obchodu na rohu jižní strany." pověřil droida úkolem. Nure pouze kývl a ležérním krokem se zařadil do skupinky procházející okolo vás. Vypadal, že si prohlíží památky a luxusní domy, které lemovaly širokou ulici na které jste stáli.
"Takže, nevim jestli si to někdy dělala, ale musíme oblíhnout situaci. Nure má východní stranu, ty si vemeš západní, já okouknu sousední ulice na téhle straně náměstí. Zaměř se na únikové trasy, popřípadě jestli tu je nějaký neobydlený dům ve kterém bychom se mohli schovat. Taky koukej nenápadně po lidech jestli přehnaně nepozorujou okolí a kantýnu. Za čtvrt hodiny se sejdem támhle u toho obchodu na rohu." poučil tě aniž by se snažil znít jako generál, nebo učitel. Mezitím ukázal na menší obchod s lahůdkami na rohu náměstí. Byl necelých deset metrů od zahrádky kantýny. Ještě se ujistil, že koukáš na správné místo a vydal se do ulice, která byla kolmá k té na které jste stáli a která vedla na náměstí. Na tobě tedy bylo prozkoumat okolí a zapamatovat si důležitá fakta.
In Peace, Vigilance
In War, Victory
In Death, Sacrifice

Uživatelský avatar
Phate
Moderátor Roku
Moderátor Roku
 
Příspěvky: 983
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant

Re: Satina Merell - Těžké chvíle

Příspěvekod Gwendolin » 18.3.2014 16:36:53

Iziz:

Opět se mi naskytla možnost srovnat hlavní město Onderonu s Coruscantem neboť tamní veřejné dopravě se nic nevyrovná. Stačí zavolat nebo popojít pár kroků a volné taxi je na světě. Jednotlivé zastávky městské hromadné dopravy jsou taktéž od sebe, co by gizkou dohodil. Tady nás po dlouhém hledání čekalo nemilé překvapení v podobě starého landspeeder.

Něco takového by na Coruscantu neprošlo technickou kontrolou, natož aby dostalo taxikářskou licenci!
Pomyslím si. Nahlas však řeknu pouze:

To je taxi? Vznese se to vůbec?

S neskrývanou nedůvěrou nastoupím do vozidla. Ani taxikářovo sebejisté vystupování mi nepřidá na pocitu bezpečí. Ten klesne na nulu v momentě, kdy landspeeder vydá první zvuky, připomínající bušení kuličkového ložiska razícího si cestu skrz stěnu motoru. Obrátím oči v sloup a pevně se chytím držadla. Pro klid duše raději dál nezkoumám očividné vady taxíku a raději se soustředím na Iziz. Čím hlouběji ve středu města jsme se nacházeli, tím hezčí a honosnější byly okolní budovy. Stejně jako Jared i já jsem neustále sledovala okolí. Nicméně v mém případě se ani tak nejednalo o snahu hledat potencionální nebezpečí, jako o okukování výloh obchodů. Dobrý dojem z jinak příjemné projížďky kazilo pouze vozidlo, hrozící, že se každou minutou rozpadne. Když jsme dorazili na místo, bylo mé pozadí natolik otlučené, že jsem dokonce litovala zvoleného způsobu přepravy.

Au. Nazpátek jdem asi pěšky.
Otočím se ke svému doprovodu, zatímco si pravou rukou masíruji bolavé místo na boku. Nedočkám se žádné odpovědi ani soucitného pohledu. Jared okamžitě zaúkoluje Nureho a následně i mě. Pečlivě naslouchám každému slovu a snažím se zapamatovat si každý bod svého úkolu.

Zkontrolovat únikové trasy, neobydlené domy, kolemjdoucí a kantýnu. Rozumím. A za patnáct minut se sejdem.
Zopakuji po muži pokyny a zatvářím se sebejistě a odhodlaně. Jen, co osiřím, zamířím na západní stranu náměstí. Jdu pomalým, vycházkovým tempem a předstírám, že si prohlížím okolní prodejny. Což mi jako ženě nedělá sebe menší problém. Očima příležitostně zabloudím k obytným budovám a podle otevřených oken, jejich stavu, jmen na zvoncích se snažím vydedukovat, zda jsou prázdné či nikoliv. Sem tam se zastavím a v odrazu výlohy sleduji mě podezřelé bytosti. O prvního, nervózního rodiana přešlapujícího na místě u pouliční lampy, ztratím vzápětí zájem. To, když za ním přijde jeho partnerka a společně opustí náměstí. Z ozbrojeného, asi třicetiletého muže se vyklube člen ochranky doprovázejícího svého klienta do obchodu s klenoty.

Tady někdo chystá pro svou manželku drahý dáreček... Nebo spíš pro milenku?
Váhám, až se nakonec přikloním ke druhé možnosti.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů
Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
 
Příspěvky: 860
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Satina Merell - Těžké chvíle

Příspěvekod Phate » 18.3.2014 18:22:25

Iziz, centrum města:

Obhlídka tvé strany náměstí proběhla bez sebemenšího problému. Unikové trasy tu byly celkem dvě. Jedna blíže severnímu konci náměstí, která vedla do jedné z mnoha obytných čtvrtí se změtí uliček, kde by se dalo celkem dobře zmizet pronásledovatelům. Druhá niková cesta a možná skrýš byla v jedné zadní uličce kousek od opačného rohu než byl váš sraz. Vedla po dlouhých schodech k úřadu majetkové správy města. Nebylo zde moc lidí a dalo se tudy přímo dostat na jedno ze stanovišť hromadné dopravy města.

Z přítomných lidí a ostatních druhů nevypadal nikdo příliš podezřele. Všichni měli nějaký program a většinou si nevšímali svého okolí, takže neregistrovali ani tebe. Dalo se tedy říct, že tato strana náměstí je bezpečná.
Ani žádný z blízkých domů nevypadal, že by byl neobydlený. V této části města to nebylo moc překvapivé.
Ještě chvíli jsi si prohlížela výlohy obchodů s módními výstřelky poslední doby a zdejších tradičních úborů. Když se začal krátit čas, pomalu jsi se vydala okolo fontány uprostřed náměstí na místo setkání, kde už se o rok prodejny lahůdek opíral Jared a lízal zmrzlinu. Dojedl jí jakmile jsi přišla a otočil se jako by čekal na přítelkyni, která měla spoždění.
"Severní strana je v pořádku, ale utíkat tudy by se dalo těžko, většina ulice je tam širokých a není se kde schovat." řekl zatímco k vám přišel Nure.
"[Zhodnocení]: V případě přepadení je kousek odtud starý pivovar, který vypadal opuštěně až zchátrale. Ukrýt se v tamních sklepeních by neměl být problém. Podezřelých masňáků jsem si nevšiml. Dá se tedy předpokládat, že jsme nevyvolali zájem nikoho cizího." přidal se Nure.
V rychlosti jsi i ty vylíčila zjištěné informace svým kolegům, kteří přikyvovali.
Bylo s podivem, že ani Nure nepřitahoval přílišnou pozornost. Buď byli lidé v Izizu zvyklí vídat droidí zabijáky, nebo netušili, že pod pončem se schovává arzenál hodný poloviny místní domobrany.
"Výborně, takže teď bychom měli zalézt dovnitř. Nemá cenu sedět na zahrádce všem na očích." začal Jared aby nastínil plán následujících minut.
"Nure, ty počkáš tady a budeš hlídat náměstí. Dej mi pro jistotu můj meč. Kdyby se něco dělo, dej nám vědět dřív než se začne střílet." zaúkoloval droida, který rychlým pohybem vyndal Jaredův meč a poal mu ho. Kore si ho uložil do jedné z vnitřních kapes své kožené bundy tak, aby nebyl příliš nápadný.
Jared ještě chvíli stál a vypadal trochu nejistě.
"Eeeh, možná bychom měli vystupovat jako pár," otočil se k tobě a spustil. "pokud o nás Fry ví, nezastaví ho to, ostatní by to mohlo zmást." navrhl nesměle. Vypadalo to, že trochu zrudnul.
In Peace, Vigilance
In War, Victory
In Death, Sacrifice

Uživatelský avatar
Phate
Moderátor Roku
Moderátor Roku
 
Příspěvky: 983
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant

Re: Satina Merell - Těžké chvíle

Příspěvekod Gwendolin » 20.3.2014 18:38:25

Iziz, centrum města:

Ke sledování místa či nějaké osoby jsem se nedostala poprvé. Jako novinář se poměrně často ocitnete v situace, kdy musíte nenápadným slíděním získávat materiál. Ve většině případů fotografie nebo videa. Proto jsem si nyní věřila a přidělený úkol odvedla, alespoň podle mého mínění, na výbornou. Jen, co uplyne patnáct minut, dostavím se na roh budovy. Krátce po mě dorazí také Nure a začne výměna informací.

Západní strana nabízí dvě únikové cesty. Ta vzdálenější vede do labyrintu uliček, ve kterém by se dali případní pronásledovatelé snadno setřást. Druhá, blíž k nám, vede po schodech k místnímu úřadu a zastávce městské. A stejně jako Nure jsem si žádného stalkera nevšimla.
Stručně popíši svá zjištění. Celou dobu se snažím působit tak, aby si kolemjdoucí mysleli, že si se svými přáteli pouze nezávazně povídám. Jaredův návrh vystupovat v kantýně jako pár mě z počátku zastihne nepřipravenou. Překvapením povytáhnu obočí. Čím déle však nad tímto nápadem uvažuji, tím více jsem pro jeho uskutečnění.

Má to i další výhodu, alespoň se mi nebude žádný místní balík dvořit.
Bleskne mi hlavou jeden z mnoha možných pozitivních dopadů.

Máš pravdu. Jako páru si nás snad nebudou tolik všímat.
Souhlasím, ačkoliv můj hlas nese známky nejistoty.

Je to už dlouho, co jsem byla naposledy na rande…

Přesněji. Od ONOHO večera jsem už nikdy s žádným klukem nikde nebyla.

…tak snad mě hned neprokouknou… Ale žádný nečekaný důvěryhodnosti, jasný? Ještě se neznáme tak dobře.
Pokusím se za vtipem skrýt své obavy. Přestože vím, že vše je pouze na oko, pomalu se mě zmocňuje úzkost. Neviditelná síla mi svírá žaludek a tlačí na hruď. Zhluboka dýchám a pokouším se uklidnit.

- Klid bude to dobré. Při cvičném souboji jste se přeci přiblížili a nic to nebylo!
- Jenže to jsem se nemusela tvářit jako jeho přítelkyně! Co když se ke mně, kvůli důvěryhodnosti přitiskne? Zvládnu se tvářit zamilovaně? A co když mě bude chtít z nějakého důvodu políbit? Poslední chlap, který to zkusil, skončil s přeraženým nosem.
- Tak se usmívej a odbij ho například frází: Na veřejnosti ne.. nebo .. Nech si to na doma… Všichni si budou myslet, že si puritánka a jeho nos zůstane ušetřen!
- To by snad šlo. Je to přeci jen na oko. Navíc, on by mi neublížil. Určitě!


Nabídneš mi rámě?
Dostanu ze sebe po chvíli.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů
Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
 
Příspěvky: 860
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Satina Merell - Těžké chvíle

Příspěvekod Phate » 28.3.2014 09:55:15

Izi, centrum města:

Nad tvou poznámkou se Jared na chvíli zarazil a vypadalo to, že trochu zrudnul. Nure si toho okamžitě všimla vydal ze svého vokálního reproduktoru něco, co by se dalo označit za poťouchlý smích. Kore ho umlčet mávnutím ruky a otočil se k tobě. Kousel popošel a nabíddl ti rámě, do kterého jsi se elegantně zavěsila aby to vypadalo co nejdůvěryhodněji. Nure si vás přestal všímat a vydal se na menší procházku po okolí aby mohl vysledovat potencionální problémy.

Vy dva jste se pomalým krokem vydali do kantýny a snažili se vypadat jako zamilovaný pár na procházce při slunečném dni ve městě ovládaném mandaloriany. Procházeli jste venkovní zahrádkou, která vypadala poměrně luxusně, což už se ovšem nedalo říct o interiéru kantýny. Oprýskané zdi, mdlé osvětlení a otlučený nábytek. Vevnitř vypadala kantýna U Draka jako většina pajzlů na zapomenutých okrajových planetách galaxie. Ani osazenstvo nebylo zrovna pohledného charakteru. Několik lidí u baru mlčky popíjelo nějaký druh nejspíš tvrdého alkoholu. V jednom koutě seděla partička rodianů hrající karty, které většině moc nešly jak to tak vypadalo. Rozhodli jste se posadit do jedné z menších kójí na druhé straně od vchodových dveří, ale s přímou cestou k nim, takže by v případě nouze nebyl problém se probít a utéct.

V kóji byly sedačky pohodlné a vcelku čisté. Po chvíli k vám přicupitala droidí číšnice aby přijala vaši objednávku. Kore poručil dva džusy a při té příležitosti se ještě jednou pořádně rozhlédl po kantýně.
"Pokud tu Fry někde je, je opravdu nenápadný." zašeptal směrem k tobě. Po chvilce se vrátila číšnice s vaší objednávkou. Kore jí vrazil do ruky štítek s kredity a slušným dýškem.
"No, nejspíš nám nezbejvá než čekat." pronesl ještě a upil ze své sklenice.
In Peace, Vigilance
In War, Victory
In Death, Sacrifice

Uživatelský avatar
Phate
Moderátor Roku
Moderátor Roku
 
Příspěvky: 983
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant

PředchozíDalší

Zpět na Dokončené mise

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník