Kehlian Agmeter - Kouř a zrcadla

Tady je místo pro uzavřené mise

Moderátor: Moderátoři

Kehlian Agmeter - Kouř a zrcadla

Příspěvekod Shisco » 18.8.2013 21:55:38

Prolog

KEHLIAN AGMETER - KOUŘ A ZRCADLA

Psal se rok 28 před bitvou o Yavin, podle Ruusanského datování rok 972. Uplynul rok a dva měsíce od mise v základně BRATRSTVA ČISTOTY, tvého posledního velkého úkolu. Od té doby jsi se svým mistrem absolvoval řadu dalších misí, jež však byly o poznání klidnější povahy, a věnoval ses především tréninku používání Síly a boje se světelným mečem. S mnoha svými známými, ale nejvíc se svým mistrem TURJOU MIKAREM jsi strávil stovky hodin šermířskými souboji a nácvikem odrážení střelby, čímž jsi pomalu ale jistě vybrušoval své umění Shienu do stále lepší a lepší podoby.
Když nakonec Rada Jediů usoudila, že jsi připraven na zkoušky, aby ses mohl stát plnoprávným členem Řádu, mohl jsi očekávat každým okamžikem své předvolání až dodnes, kdy tvůj den konečně nastal...



Coruscant, Chrám Jediů

Čekal jsi na velmistra Yodu před velkými, dávnověce vyhlížejícími dvoukřídlými dveřmi Komnat jediských zkoušek, přesně podle zprávy, kterou ti ráno po probuzení zanechal mistr Turja, s dodatkem, aby sis vzal svou nejhezčí tuniku. Zprávu ti s úsměvem předala Tiinan, která ti také sdělila, že Isador včera večer dostal nového mistra a rovnou s ním odletěl na Dathomir řešit rozbroje mezi kolonií vědců a kmenem místních čarodějnic. Avšak dokonce ani Tiinan jakožto dívka, která s Isadorem sdílí stůl i lože, nevěděla, čím to, že se mistr Dossk po tom všem, co spolu prožili, Isadora zřekl a nechtěl ho již dále cvičit, a to aniž by zanechal jedinou indícii vysvětlující proč.
Čekal jsi teprve pár minut a chodbou směrem od výtahů se začalo ozývat nezaměnitelné ťukání dřevěné hůlky o podlahu. Velmistr neměl ve zvyku na sebe nechávat čekat.
"V dobré náladě že jsi, radost já mám," pronesl poté, co se zastavil kousek od tebe a věnoval ti pohled svých velkých hnědých očí s nádechem zelené.
"Neb úkol, jež před tebou dnes leží, jasnou mysl žádat si bude," pokračoval Yoda a zavrtěl uchem.

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Kehlian Agmeter - Kouř a zrcadla

Příspěvekod Merthor » 20.8.2013 19:37:41

Coruscant, chrám Jediů

Dnešní den, moje oblečení, moje pocity, všechno to bylo trochu jiné, než obvykle, ale ne nepříjemné, naopak spíš jakoby sváteční. Přeci jen rytířské zkoušky, nejsou běžnou každodenní záležitostí, jako třeba trénink kterému jsem v poslední době věnoval většinu času,. Úsilí, které jsem do tréninku vložil se zjevně vyplatilo, neboť ve mě zanechalo dobrý pocit. Ač to snad mohl daleko lépe posoudit mistr Turja, sám jsem si uvědomoval některé pokroky. Zejména jsem se cítil jistější a věřil jsem, že jsem na nadcházející zkoušky, o nichž se začalo již před nějakou dobou mluvit připraven. Zkoušky byli tedy jakousi "odměnou" a ukazovali mi, že směr kterým se ubírám má smysl.
Po rozhovoru s Tiinan který mě ani přes to, že jsem se o novinky ohledně Isadora upřímně zajímal, příliš nezdržel jsem se důkladně věnoval těm několika bodům ranních příprav, i když ty nebyli nikterak složité a tak mi také příliš času nezabrali. Ne, že by mi to, co mi Tiinan sdělila bylo lhostejné, ale v danou chvíli jsem o tom přemýšlel pouze v omezeném rozsahu. neboť jsem věřil, že pro jednání mistra Dosska, musí existovat nějaké vysvětlení a taky jsem si před zkouškami potřeboval uchovat čistou hlavu,
U oněch starobylých dveří, jimiž už prošel nejeden padawan, aby prokázal, že je hoden se stát rytířem Jedi, jsem stanul klidný a naplněný odhodláním. Nyní nebývalo než chvíli počkat. Naštěstí se tato chvíle neukázala být příliš dlouhou. Měl jsem pocit, že charakteristické zvuky ohlásily příchod mistra Yody téměř okamžitě. Ukloniv se mistru Yodovi, musel jsem, jak jinak, i tentokrát dát jeho přesnému úsudku za pravdu. Abych to potvrdil i slovy, řekl jsem.
"Myslím, mistře Yodo, že tomu tak je a má mysl je čistá, jak má být."
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -

Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 678
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město

Příspěvekod Shisco » 22.8.2013 09:54:18

Coruscant, Chrám Jedi

Velmistr se pousmál a lehkým kývnutím hlavy ti pokynul, abys vstoupil.
"Projít těmito dveřmi tedy připraven měl bys být."
Když jsi zatlačil do vysokých křídlových dveří s vygravírovaným emblémem Řádu, stačilo jen popostrčit a dveře se ti samy a velmi ochotně rozevřely směrem dovnitř.
Ocitnul ses v naprosto zatemněné místnosti. Neměl jsi tušení, jak může být velká, neboť po pár krocích kupředu jsi viděl dopředu asi jen na deset metrů, a to jedině díky světlu dovnitř pronikajícímu z chodby za tebou.
"Síle důvěřuj a napříč tmou cestu nalezneš," ozval se za tebou velmistrův hlas, načež se za tebou vrata s třísknutím zabouchla.

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Kehlian Agmeter - Kouř a zrcadla

Příspěvekod Merthor » 22.8.2013 10:54:17

Coruscant, chrám Jedi

V prvním okamžiku jsem nic neviděl, jen jsem mžoural do tmy. Rozdíl světla a tmy byl příliš veliký, takže mě to logicky zcela oslepilo. Udělal jsem ještě tři další kroky a zastavil se. To byla moje první reakce, poté, co jsem uposlechl pokyn mistra Yody, otevřel ty velké dveře a vešel do oné místnosti, která byla natolik tmavá, že jsem v ní nemohl vůbec nic vidět. Tenhle stav ale neměl trvat dlouho. Snažil jsem se sice, aby si mé oči co nejlépe, zvykly na tmu a mohli mi později pomoci alespoň nepatrně, ale věděl jsem, že to zatím nebude vůbec platné, zvlášť po té, co se dveře opět zavřely a já za nimi osaměl v naprosté tmě, takže jsem se v podstatě okamžitě a poněkud instinktivně začal nořit do patřičně soustředěného stavu, v němž jsem mohl použít sílu k prozkoumání okolního prostoru. Síla mohla umožnit vidět ledacos, věci vzdálené i blízké, minulé i budoucí a právě o ni jsem se musel právě nyní opřít. Přesně jak řekl mistr Yoda. Některé věci snad budu vidět dobře, jiné třeba méně přesně, ale každopádně, tak jako tak nemělo smysl vyrážet naslepo, dokud se alespoň trochu nezorientuji.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -

Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 678
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město

Příspěvekod Shisco » 23.8.2013 15:04:20

Coruscant, Chrám Jedi, Komnaty jediských zkoušek

Cesta prvních několik metrů před tebou byla bezpečná. Obyčejná, prozatím zřejmě nástrah prostá dlážděná podlaha, po které jsi mohl postupovat bez úhony vpřed. Chvilku jsi šel a najednou máš pocit, že jsi v nějaké jeskyni. Vzduch tady byl vlhký a kdyby ses dotknul stěny, nahmatal bys chladnou a nepravidelnou kamennou stěnu plnou výběžků a prohlubní.
Když ses kolem sebe natáhnul v Síle, napověděla ti, že jsi v nějakém velkém sále, rozlehlém a se stropem velmi vysoko nad tvojí hlavou.
Pod nohama ti čvachtala voda, jako bys šel nějakou mělkou kaluží, a zvuk tvých kročejí se odrážel od stěn, vytvářeje několikanásobnou ozvěnu.
Po bližším prozkoumání jsi ale přišel na to, že sál nikam nevede a dá se jít jenom zpět. Cítil jsi, že abys došel k cíli své cesty, musíš pokračovat dál právě tím směrem, kterým jsi šel, jenže na ohmat tam byl jen pevný, chladný kámen...

_______________________
Vím, že jsem sliboval odpověď včera, avšak rozchází se mi sestřenka se svým klukem a dlouho mi visela na videohovoru, stěží schopná mluvit

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Kehlian Agmeter - Kouř a zrcadla

Příspěvekod Merthor » 25.8.2013 17:21:33

Coruscant, Chrám Jedi, Komnaty jediských zkoušek

Pomalu, ale přeci jen jsem začínal zjišťovat co se nachází kolem mě. Nebylo žádné překvapení, že jsem si zprvu uvědomoval pouze dlážděnou podlahu a kolem volný prostor. To, znamenalo alespoň to, že se mohu vydat bezpečně vpřed a tak jsem pomalu ale jistě vykročil a nadále se pokoušel zjistit všechno co jen se v těchto podmínkách zjistit dalo. Pokud jsem mohl soudit, docela se mi to dařilo. Byl jsem na tom rozhodně lépe, než na začátku. a stále jsem získával nové podněty. Okruh, který jsem vnímal se pomalu rozšířil ukázav mi pro změnu něco se zas tak samozřejmé nezdálo.
Pocit, že se nacházím v jeskyni byl trochu zvláštní. Jindy a jinde by na tom samo sebou nic divného být nemuselo, ale uprostřed chrámu na Coruscantu?? Tohle přeci jen nebylo zcela obvyklé, čemuž napovídal i obraz v Síle. Dle síly se jednalo spíše o sál, i kdy to musel být hodně velký sál, což ale stále znělo daleko pravděpodobněji a přimělo mě abych i nadále věřil zejména tomu, co mi napoví síla. Přitom jsem ale nad situací důkladně uvažoval. První co mě napadlo, bylo že se jedná o nějakou formu iluze. Tomu by odpovídala i jistá dvojakost mezi skutečným obrazem situace a tím co o ní napovídala síla. Jenomže pokud se jednalo o iluzi, musela to být zatraceně dobrá iluze. Snad ještě lepší vysvětlení by bylo, že se jedná o směs iluze a skutečnosti, protože by to mohlo zdůvodňovat přinejmenším část fyzicky působících prvků, které mé pocity obsahovaly. Všechny ty zvuky, voda na podlaze, to všechno bylo perfektní a hádat co je skutečné, ale přeci zůstávalo otázkou do jaké míry je to realita a do jaké klam. Oddělit jedno od druhého nebylo zrovna jednoduché. Znovu jsem zapátral v síle a pokusil se najít něco, o co by mou teorii potvrdilo, i když mi bylo jasné, že iluze může mít i takový zdroj, který v síle vůbec neobjevím.

Mezi tím, jsem pomalu došel na konec toho velkého sálu a tam se vyskytl další drobný problém. Sál se totiž nezdál nikam pokračovat. Ani to mě ale z míry nepřivedlo. Věděl jsem, že musím postupovat systematiky a že musím o věcech uvažovat. Prost emocí jsem začal s průzkumem právě na místě kam jsem došel a kde bylo nejpravděpodobnější, že by měla cesta pokračovat. Možnost, že by cesta dál vůbec nevedla jsem v podstatě ihned vyloučil. Věděl jsem, že bych měl jít dál. Otázkou bylo jen kudy a jak.
S průzkumem jsem začal na místě, kde jsem očekával dveře a kde jsem nalezl pouze stěnu. Rozhodl jsem se, že provedu pečlivý průzkum kolem onoho místa a zkoumaný okruh budu stále rozšiřovat. Byl jsem připraven prohledat postupně celou místnost, pokud to bude potřeba. Stále jsem počítal také s tím, že část toho, na co narazím může být iluze. Mimo to jsem nevylučoval, že skutečný vchod může být posunut v kterémkoliv směru. Mohl jsem ho najít na jedné straně stejně dobře jako ve větší výšce, kam bych následně musel vyskočit. Ještě zde byla možnost, že by cesta doopravdy procházela místem, před nímž jsem nyní stál a bylo by jí potřeba nějakým způsobem uvolnit, k čemuž by mohl a nemusel posloužit třebas nějaký skrytý mechanizmus. Žádná z těchto možností se nedala vyloučit, jen bylo nutné zjistit, která z nich je ta pravá, nebo zda-li mám hledat řešení někde úplně jinde.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -

Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 678
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město

Příspěvekod Shisco » 28.8.2013 16:03:07

Coruscant, Chrám Jedi, Komnaty jediských zkoušek

Ačkoliv tvůj zrak byl vnímavý, v jeskynní temnotě ti moc k něčemu nebyl. Při propátrávání okolí hmatem, sluchem s Sílou sis začal po chvilce připadat jako ve snu, neboť dojem z okolí byl přesně takový, jako když ses snažil používat Sílu ve snovém prostředí, ačkoliv tyto snahy a tyto myšlenky většinou vyústily v to, že byl sen prokouknut, pokorně se vzdal vlády nad tvým vědomím a ty ses probudil ve své posteli.
Sál kolem tebe se zdál být obrovský, ale zároveň se také nezdál být větší než malá jídelna, kam chodí younglingové na svačinu. A zrovna v okamžiku, kdy ses začal soustředit na onu dvojakost a na okamžik jsi polevil v hledání řešení situace, se řešení situace naskytlo samo. Jen tak na okraji tvých myšlenek, v době, kdy ses tím vlastně ani nezabýval, sis toho všimnul.
Ve skále, přesně v místě, kde jsi předtím hledal průchod či nějaký mechanismus, jsi viděl místo, u kterého bylo v Síle vyloženě jasné, že tam nepatří. Právě z něho jsi cítil největší rozpor, jako by se na tom místě prolínaly dvě reality...

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Kehlian Agmeter - Kouř a zrcadla

Příspěvekod Merthor » 28.8.2013 21:07:08

Coruscant, Chrám Jedi, Komnaty jediských zkoušek

Ač jsem se doopravdy snažil něco najít, mé pátrání zatím příliš výsledků nepřinášelo. Na místě, kde jsem předpokládal najít pokračování své cesty jsem už vyčerpal většinu možností, jak něco objevit, to jen proto, abych zjistil, že přešlapuji stále na tom samém místě a že jsem skoro nic nezjistil. Hlavně jsem definitivně vyvrátil možnost, že by se jednalo o přízračné dveře, kterými se dá projít, i přesto, že nejsou vidět, čím by byl vlastně problém vyřešen. Navíc se dostavilo už jen pár dalších pocitů, v nichž se stejně jako v těch předchozích vyskytovaly zvláštní rozdíly, vlastně až rozpory. U většiny z nich se dalo říct, že to svým způsobem potvrzuje moje předchozí myšlenky. Podobné příznaky byly pro nějakou formu iluze zcela běžné a běžné byly vlastně i u snění i když trochu jiným způsobem. Tak jako tak bylo nepřípustné, aby u kteréhokoliv z těch rozporů platilo obojí.
V jednu chvíli přece nemůžu být ve velkém sále a v malém sále najednou, nehledě na to, že se mi předtím ke všemu zdálo, že se nacházím v jeskyni. To by prostě nemělo žádnou logiku. Něco z toho musí být prostě nesmysl. A když to vypadá, že cesta vede dál a přitom dál nevede, protože je tam jen zeď, je to pitomost úplně stejná.
A pak, právě když jsem se nad těmito myšlenkami pozastavil, uvědomil jsem si, to co bylo vlastně od začátku jasné. Jenže teď jsem ten rozpor, který z prohledávaného místa přímo vyzařoval, měl pěkně před očima, uvědomujíce si ho daleko výrazněji než před tím. Zbytek byl nasnadě. Kus zdi který do okolního prostředí nepatřil a jímž měla vést cesta dál, přímo vybízel k tomu ,abych ho považoval za hledanou iluzi. Tu jsem musel nyní jen prolomit. Toho jsem chtěl opět dosáhnout s pomocí síly. Ještě jednou jsem zaměřil většinu své pozornosti do inkriminovaného místa, nepředpokládal jsem však, že dosáhnu nějakého dalšího úspěšného objevu a tak jsem téměř okamžitě provedl změnu plánu. Pozvedl jsem ruku a s pomocí síly zatlačil do onoho místa stejným způsobem, jako bych doopravdy chtěl z cesty odstranit nějakou, překážku, zablokované dveře, nebo něco podobného. Nejprve jsem vyvinul pouze malý tlak, ale postupně jsem jej o něco zvyšoval. Doufal jsem, v to, že iluze, jedná li se skutečně o ni, zmizí. Pokud by nezmizela, mohl jsem působení síly zastavit natolik včas, abych zabránil případným nežádoucím následkům.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -

Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 678
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město

Příspěvekod Shisco » 30.8.2013 14:40:26

Coruscant, Chrám Jedi, Komnaty jediských zkoušek

Poté, co jsi zatlačil Sílou na dotyčné místo ve stěně jeskynního sálu, se ozval zvuk sunoucího se kamene a pak žuchnutí, jako by vytlačený kus skály spadl do nějaké díry.
Náhlý příliv světla tě na okamžik zcela oslnil, než mu tvé oči přivykly. Nyní se před tebou nacházela stropními lumami jasně osvětlená chodba, naprosto přesně vyhloubená do skalního masivu s dokonale pravoúhlým průřezem.
Cesta tudy přeci jen vedla a tys mohl spokojeně pokračovat dál vstříc svému rytířství.
Ohlédnul ses přes rameno a najednou jsi uviděl, že průchod do jeskyně za tebou zmizel a jak za zády, tak před sebou jsi měl pouze tu chodbu, táhnoucí se od nekonečna k nekonečnu kam až jen oko dohlédne.

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Kehlian Agmeter - Kouř a zrcadla

Příspěvekod Merthor » 30.8.2013 19:02:28

Coruscant, Chrám Jedi, Komnaty jedíských zkoušek

Zvuk, který snad mohl docela věrně provázet i poškození zdi zapůsobil na opatrnější stránku mého uvažování. Byl jsem připravený, zastavit své úsilí, kdyby se výsledek nedostavil poměrně rychle a zvuky neutichly. Naštěstí to nebylo zapotřebí a všechno se obešlo bez problémů. Možnost, že by cesta mohla být ucpána podobným způsobem, tedy kamenným blokem, nebyla ve středu mého původního uvažování. Za předpokladu, že by to byla celá pravda a ne pouze další falešné zdání, se zpětně řešení jevilo daleko prostší, než jsem předpokládal. Spíš v tom ale muselo být ještě něco navíc. Všechno byla tak trochu propletené a já jsem začínal mít pocit, že nic není nemožné. Své poznatky jsem si dobře uložil do paměti. Při překonávání dalších překážek jsem se z toho mohl poučit, nesměl jsme ovšem dopustit, abych se spoléháním na stejné řešení dopustil chyby.
Cesta byla nyní volná. Přestal jsem vyvíjet tlak do prostoru, kde byl ještě před chvílí kus kamene, nechal poklesnout ruku dolů a přimhouřenýma očima, napůl oslepenýma ze zcela opačných příčin než na začátku jsem zamžoural do osvětlené chodby před sebou. Jakmile se můj zrak trochu adaptoval, vyrazil jsem se vší obezřetností chodbou dál. Ještě jednou jsem se ohlédl a zarazil se. Ústí chodby totiž zmizelo. Vypadalo to, jako by tam ani žádné nebylo a přitom jsme ještě nevzdálil tolik, abych ho zcela ztratil z dohledu. Oproti předpokladu se chodba táhla dále a tak se vlastně objevila druhá možnost, kudy se vydat. Po krátkém zvažování jsem se rozhodl zachovat směr.Možnost obrátit se a vracet se chodbou zpět se mi příliš nelíbila, takže jsem pokračoval stejným směrem jako před tím.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -

Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 678
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město

Příspěvekod Shisco » 01.9.2013 10:52:10

Coruscant, Chrám Jedi, Komnaty jediských zkoušek

Navzdory prudké proměně prostředí jsi důvěřoval svým pocitům a pokračoval stále dál, přímou cestou tam, kam tě prostřednictvím tvých instinktů vedla Síla.
Šel jsi chodbou asi dalších pět minut a s každým krokem okolí naplňovala hrozivá ozvěna, potvrzující, jak neskutečně dlouhý tento koridor může být.
Najednou jsi pocítil, jak celým tvým tělem z ničeho nic projela vlna oné dvojakosti, zamrazilo tě v zádech takovým způsobem, žes okamžitě zastavil krok. Jakmile se ti však noha dotkla země, otevřely se pod tebou jakoby odnikud padací dveře a ty ses natáhnul jak široký tak dlouhý a několik sekund letěl dolů.
Dopadnul jsi břichem dolů na nějakou šikmou plochu. Zbrzdil jsi pád rukama, takže se ti nic nestalo, avšak vzápětí jsi zjistil, že kloužeš dolů jako na nějaké skluzavce.
Rychle jsi na dokonale hladkém povrchu nabíral rychlost až do chvíle, kdy se na konci tunelu - nyní se ukázalo, že svištíš dolů tunelem tak akorát širokým na to, abys jím projel - zjevilo světlo.
Ústí skluzavky tě vyplivnulo do volného prostoru a opět jsi padal. Akorát s tím rozdílem, že tentokrát jsi dokonale viděl kam. Ocitnul ses snad v další jeskyni, však kolem bylo dost světla na to, abys dobře viděl i bez potřeby používat Sílu.
Nebyl ale čas na rozhlížení. Ze stropu visely dlouhé a pevné liány zelených rostlin, jimiž byly stěny a strop jeskynního sálu obrostlé. Reflexivně ses jedné z nich chytil a zhoupnul se k pevné zemi, abys mohl seskočit a hladkým kotoulem přistát na kamenném výběžku poblíž.
Jakmile jsi vstal, oklepal se a začal se rozhlížet, spatřil jsi scenérii rozprostírající se kolem, při pohledu na niž sis připadal jako v nějaké počítačové hře. Akorát s tím rozdílem, že tahle měla mít autentický, živý konec a hlavní postavou jsi byl ty sám.
Stál jsi na kamenném útvaru, který vypadal jako základ mostu. Tak po dvaceti metrech, které jsi měl na rozběh, ale končil. Pod ním byla obrovská hluboká díra. Neviděl jsi ani na dno, jen černotu, jako by díra byla bezedná.
A po té černotě, jako kdyby to byla hladina nějaké tekutiny, plavaly skalnaté ostrůvky, na první pohled jasně popírající zákony fyziky. Kdyby ses natáhnul v Síle, necítil bys z nich však snovou dvojakost jako z chodby. Žádnou existenci a zároveň neexistenci. Naopak, ostrůvky se zdály být tím nejskutečnějším, co na tomto místě je.
A na opačné straně, tam, kde se nacházel stejný výběžek jako ten, na němž jsi právě stál, se na tebe ze zdi usmívala dvoukřídlá vrata podobná těm, jakými jsi vstoupil do Komnat jediských zkoušek, čekající na to, až je otevřeš...

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Kehlian Agmeter - Kouř a zrcadla

Příspěvekod Merthor » 01.9.2013 15:13:11

Coruscan, Chrám Jedi, Komnaty jedíských zkoušek

Kráčel jsem pořád dál a nořil se stále hlouběji do dlouhé, stále nekončící chodby. Nyní jsem si mohl dovolit postupovat maličko rychleji. Zrak mi trochu usnadňoval orientaci, věděl jsem jak vypadají věci kolem mě, aniž bych se musel snažit prohlédnout tmu s použitím síly, v obezřetnosti jsem ale polevit nesměl. Stále jsem nevěděl co na mě může číhat, ničemu jsem nesměl tak docela věřit, tím spíš, že oklamat pouhý zrak není příliš složité.
Přes veškerou bdělost svých smyslů i ostražitost, přesto, že jsem se neustále rozhlížel ve snaze aby mi nic z toho, co je možné zachytit neuniklo, přes to všechno jsem zpozoroval nebezpečí příliš pozdě. Mohl jsem se pouze divit, že jsem další překážku, jíž byly zamaskované padací dveře nezpozoroval dřív. Teď už bylo pozdě s tím něco dělat.Pevná zem mi zmizela pod nohama, pokus rychle se zachytit nevyšel a tak jsem prostě padal dolů. Instinktivně jsem se pád pokusil trochu zbrzdit, když nic jiného, tak alespoň při dopadu, ale ani to se příliš nepomohlo, stejně jako dopad který se ukázal být pouze přechodným. Padal, tedy spíš klouzal jsem dál v ne zrovna příjemné poloze hlavou napřed a nemohl jsem s tím mnoho udělat. Ten pocit chvilkové bezmoci, pocit neschopnosti ovlivnit co se děje se mi nelíbil, vůbec se mi nelíbil, jenže situace byla prostě taková, že zastavit nešlo a já jsem se s tím musel smířit.
To se ale změnilo, když skluzavka skončila a já se ocitl na úrovni stropu druhé jeskyně. Okamžitě jsem si všiml šlahounů, které kopírovaly její klenbu. Jak jsem padal směrem k nim, napůl instinktivně a na půl zcela cíleně jsem se jednoho z nich chytil a sjel po něm ještě kousek, zatím co jsem očima hledal vhodné místo dopadu. Pak jsem využil energii jeho zhoupnutí, abych se vymrštil, ve vzduchu otočil v přemetu a následně dopadl na nejbližší vhodné místo.
První mou starostí, bylo zjistit, zda-li jsem skutečně v pořádku. To jsem ale nemusel řešit dlouho a tak jsem se mohl alespoň pořádně rozhlédnout. Z toho, co jsem viděl bylo jasné, že se musím dostat ně druhou stranu na výčnělek naproti tomu na kterém jsem stál. Mezera mezi nimi byla dost velká. Myšlenku na její překonání přímou cestou jsem tedy zavrhl skoro rovnou. Pak ještě existovaly další možnosti.
Jestli vypadaly oba výstupky, jako základ mostu, pak tu ještě někde mohl být jeho zbytek a existovala možnost, že v případě kompletace mostu bude možné celkem pohodlně přejít na druhou stranu. To by ovšem znamenalo nejdřív vymyslet, jak té kompletace dosáhnout. Další možnost ke které jsem se nakonec přiklonil byla použít liány, které mě přímo vybízely k cestě na druhou stranu s jejich pomocí. Znovu jsem se rozhlédnul kolem sebe. I když jsem první liánu pustil a ta se zhoupla zpět na své místo, doufal jsem, že najdu takovou, jíž je možno ze země doskočit. V kladném případě už by to bylo snadné. S možností rozběhu a s použitím síly jsem mohl vyskočit dostatečně vysoko, abych se dostal k některé z lián. Na to abych přeskočil, ač by to asi nestačilo až na druhou stranu.. Rozhoupáním liány bych se dostal o kus dál, tam se chytil jiné a tak dál, až bych stál na druhé straně. Stačilo zvládnout první krok, najít takovou liánu, jíž jsem mohl dosáhnout a chytit se jí.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -

Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 678
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město

Příspěvekod Shisco » 02.9.2013 11:16:42

Coruscant, Chrám Jedi, Komnaty jediských zkoušek

Nejbližší liána nebyla daleko. Sice jsi na ni nedosáhnul rukou, a to ani tehdy, kdyby ses pokusil si ji přitáhnout Sílou, avšak mohl ses rozběhnout, s pomocí Síly skočit do dálky a zhoupnout se na ní napříč temným prostorem pod tebou. Z první liány jsi úspěšně přeskočil na druhou, z druhé liány na třetí a poté, co sis pro jistotu nohama vyzkoušel, že tam opravdu je a jen se ti to nezdá, ze třetí na první ostrůvek. Jakmile jsi na něm stanul, nezahoupal se a ani kousíček nepodklesnul, jak se tomu děje, když nastupuješ do ve vzduchu visícího vznášedla nebo podobného repulzorem nadnášeného stroje. Tady nebyl žádný repulzor, kus skály - na horní straně vodorovný, takže jsi na něm mohl pohodlně stát, a poskytující ti na rozběh k meziskoku dalších asi dvacet metrů - si jen tak pokojně natruc fyzice visel ve vzduchu. I když jsi měl pocit, že se po tvém dopadu trošičku jakoby setrvačností posunul malý kousek dopředu, takže úplně pevně zase uchycen nebyl.
Další tři jsi mohl překonat stejně, avšak čtvrtý ostrůvek od pátého a pátý od okraje byly daleko dál a v okolí poslední plovoucí skály nebyla žádná liána, na které by ses mohl zhoupnout až na druhý pahýl mostu.
A když sis onen pahýl mostu pořádně prohlédnul, uviděl jsi vedle něho na "břehu" pozůstatek nějakého sloupu nebo podpěry, zlomené, avšak stále trčící tak metr do výšky.

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Kehlian Agmeter - Kouř a zrcadla

Příspěvekod Merthor » 07.9.2013 13:25:06

Coruscant, Chrám Jedi, Komnaty jediských zkoušek

To co jsem chtěl udělat se mi docela dařilo. Ač to bylo teprve tehdy, když jsem se rozběhl, podařilo se mi jedné z lián dosáhnout. Potom jsem se, přesně dle plánu chvíli houpal ve vzduchu a liánu po liáně jsem se posouval vpřed až do chvíle, kdy jsem se dostal k prvnímu ostrůvku. Z liány na ostrůvek jsem seskakoval opatrně. Věřil jsem sice síle a ta mi říkala, že ostrůvek existuje, ale pocit, že ostrůvek visí jen tak ve vzduchu, jako by to bylo úplně normální se dal připočítat ke všem těm množícím se podivnostem a tak nebylo dobré si zahrávat. Znovu jsem se rozběhl a celý postup, jimž jsem prvního ostrůvku dosáhl jsem zopakoval ještě dvakrát. Tak jsem se dostal až na ostrůvek třetí Mezi tím jsem se přiblížil druhému konci jeskyně a lépe jsem viděl, co je předemnou. Vypadalo to, že druhá část cesty bude obtížnější. Další dva ostrůvky se snad ještě daly dosáhnout, po liánách, i když to znamenalo viset ve vzduchu o něco déle, ale na posledním úseku cesty liány nebyly a tudíž se po nich poslední kus zdolat nedal. Musel jsem si poradit jinak.
Udělal jsem prakticky to samé co ve chvíli, kdy jsem narazil na překážku v první jeskyni. Zastavil jsem svůj postup s cílem pořádně se rozhlédnout, pokusit se najít nějakou nápovědu ve svém okolí, nebo ve vlastních myšlenkách. Rozhlížel jsem se kolem sebe a pokusil se prohlédnout i tu část jeskyně pod sebou, která úplně z hora vypadala, jako bezedná hlubina. Pohledem jsem se odrazil od pahýlu sloupu stojícího vedle místa, kam jsem směřoval.
Nic víc, než to, že z mostu zbyly jen poslední pozůstatky a že jsem se tady rozhodl správně to zřejmě nenapovídá. Žádné další trosky jsem nezahlédl.
Kdyby tam nějaké další trosky byly, zejména nějaké delší, třeba by se zvednout a nějak použít. Snad jako provizorní přechod posledního úseku. Jenomže to bych si po cestě přeci jen musel něčeho všimnou, takže to příliš použitelný nápad nebude. Vzpomněl jsem si i na to, jak se pod mou vahou ostrůvek nepatrně posunul. Byl sice dosela velký, dvacet metrů určitě nebyla zanedbatelná délka a takový kus kamene musel dost vážit, ale když se posunul pod mou vahou třeba by šel posunout i jinak, tedy s použitím síly. Záleželo by na tom, kolik energie by na bylo potřeba vynaložit. Kdyby se mi podařilo překonat další dva úseky po liánách, mohl bych se o to třeba pokusit. Stále zde však byla i ta možnost, že ještě něco objevím, že uvidím něco, co mi napoví jestli je ještě nějaký další způsob .
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -

Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 678
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město

Příspěvekod Shisco » 10.9.2013 20:47:23

Coruscant, Chrám Jedi, Komnaty jediských zkoušek

Opět, když jsi uklidnil svou mysl a nechal myšlenky volně proplouvat tvým vědomím, se ti řešení zanedlouho zjevilo. Přeskákat po zbývajících liánách až na poslední vznášející se ostrůvek nebylo poměrně obtížné. Jakmile jsi doskočil a tvé nohy se dotkly rovného kamenného povrchu, z okraje skaliska se kousek udrolil a spadnul dolů vstříc černotě. Neuslyšel jsi žádný náraz udroleného kusu o dno.
Nenechal ses tím ale znepokojit. Pln odhodlání jsi zavřel oči a dotknul se Sílou skály, na níž jsi spočíval. Musel sis sednout do meditačního posedu, abys upevnil svou koncentraci a mohl plně rozprostřít své vědomí po okolí.
Jedno z moudrých rčení, jež mistr Yoda rád říkával, bylo, že na velikosti nezáleží. Že je to pravda, ti dokázalo jemné cuknutí, když se skalisko pomalu dalo do pohybu, jako by nebylo ničím jiným než balónkem naplněným plynem lehčím než vzduch, který si líně pluje oblohou unášen letním větříkem.
Nepolevoval jsi v soustředění, ucítil jsi chladnou kapičku potu, jak ti z čela stéká po obličeji a zanechává za sebou mokrou slanou stopu.
Konečně se roh skaliska dotknul pahýlu mostu na druhém břehu propasti. Lehkým nárazem se vydrolilo dalších pár kamínků, ty jsi však již mohl bezpečně a pohodlně sestoupit až k vysokým zdobeným dvoukřídlým dveřím s vyvedeným emblémem Jediů...

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Další

Zpět na Dokončené mise

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron