Frye Gordon - Jen Blázni se radují (MrTukan)

Tady je místo pro uzavřené mise

Moderátor: Moderátoři

Frye Gordon - Jen Blázni se radují (MrTukan)

Příspěvekod Atalon » 05.3.2014 21:26:18

Abregado-rae; Cesta bláznů:

Jen vnější korona pole trosek a balvanů stačila na likvidaci všeho letectva za vámi a to se rozhodně nedalo říct, že by jejich piloti nestáli za nic. I ty jsi měl co dělat udržet loď pokupě a ještě v kurzu, bylo-li tu něco takového, zvláště když, do už takhle skučících štítů, udeřila už asi třetí nárazová vlna od srážejících se asteroidů. Tohle byla cesta bláznů a ten kdo jí pojmenoval, tvůj otec, dobře věděl proč. Jen představa, že by se v tomhle chaosu dala najít a vytvořit pevná trasa byla absurdní. A přece senzory sondy, důmyslně napájené z vlastního zdroje, tudíž nepřiškrcené škodami, vesele blikali a cvakali zapisujíc souřadnice pro bezpečný průlet. Takže tato mise, přežijete-li jí, možná nebude zbytečnou.

Někde za tebou se ozvalo tiché cvaknutí a i když jsi si dost dobře nemohl dovolit luxus se ohlédnout, domyslel sis co znamená.
Takhle ušetříme vzduch.
Miatin hlas opět reprodukovaný helmou byl dokonalým vysvětlením.
Pokus se nás nezabít.
Dodala ještě stroze a bleskově tě tak vrátila k plnému soustředění se na balvan o průměru menšího křižníku, který jste právě mířili čelně pozdravit.

-------------------------
Pročetl jsem si vaší akci s Lillith a jak se zdá, bez větších potíží navážu na své původní plány, pokud nemáš námitek.
A ještě maličkost, rozjíždím zlehka protože se asi vrátím i ke svému chování postav (pardon ale Miat je prostě můj srdeční char), tak abyses moc nedivil.
Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1219
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Frye Gordon - Jen Blázni se radují (MrTukan)

Příspěvekod MrTukan » 06.3.2014 16:18:15

Abregado-rae; Cesta bláznů:

Výhodou bylo, že jsme se konečně zbavili našich pronásledovatelů, kteří se nás celkem obstojně snažili až doteď zabít. Na druhou stranu teď se nás pokoušelo zabít nesrovnatelně větší množství asteroidů, které se sice necíleně, ale o to možná nebezpečněji potulovali prostorem a tvořili tak Cestu bláznů, která vlastně cestu příliš nepřipomínala. Shrnuto a podtrženo, sebevražedné mise a pokusy o mé zlikvidování se vrstvily jeden na druhý a nezdálo se, že by tento trend měl jen tak skončit. Vlastně od chvíle, kdy jsem potkal Miat, se můj celý život zásadně proměnil. Byl teď takový nebezpečnější, ale i zábavnější a s takovou jiskrou.

Jasný, ty se bojíš, že se rozšviháme a budeš muset plachtit vesmírem, co? To by se mi nelíbilo, jsme prostě ještě moc mladej a krásnej na to, abych se rozmáz o nějakej blbej balvan.

Pousmál jsem se, ale to už jsme byl plně zaneprázdněn dalším úhybným manévrem směrem vzhůru, abych oklamal zákerně se blížící asteroid. Nebylo rozumné hnát se pásmem asteroidů plnou rychlostí, a tak jsem postupně mírně zpomalil, avšak jenom tak, abych mohl s lodí stále rychle reagovat v úhybných manévrech. Musel jsem samozřejmě myslet i na to, že musím zmapovat cestu, a tudíž by bylo vhodnější vyhnout se sebevražedným manévrům a úkonům, které by horší piloti neměli šanci zvládnout, pokud to jen trochu půjde.

Jak jsou na tom štíty? Podporu života ve zbytku modulu můžeš vyřadit, stačí, když se neudusím tady.

Houknul jsem na Miat, když jsem s mírnými obavami vyhlížel další možnou cestu správným směrem.
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
 
Příspěvky: 2746
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz

Re: Frye Gordon - Jen Blázni se radují (MrTukan)

Příspěvekod Atalon » 06.3.2014 18:52:04

Abregado-rae; Cesta bláznů:

Sonda opsala velký oblouk kolem asteroidu a zpomalila podle tvých přání na víceméně cestovní rychlost, což se ukázalo jako ne zrovna šťastná volba. V momentě si vás totiž našla další tlaková vlna a sprška mikroštěrku vytvořená srážkou opodál, která vámi díky nižší rychlosti smýkla jako stéblem trávy. Naštěstí do prostoru a ne do nějaké plovoucí skály.
Bát se? Mám k tomu snad nějaký důvod?
Zhodnotila tvůj manévr Miat a ani reproduktor její helmy nezvládl potlačit sarkazmus v jejím hlase.
Štíty drží, sice jsou na dvaceti procentech, ale drží. Větší problém je ta věc před námi.
Doplnila po chvilce hlášení a ty jsi zaslechl tiché ťuknutí plastoceli její helmy o hrudní štít jak ti nejspíše pokyvem hlavy ukazovala co myslí tou věci, což bylo naprosto zbytečné. Přehlédnout totiž zvětšující se Raes, vynořivší se zpoza dalšího obřího asteroidu a vyplňující už teď naprosto celý pilotní průzor lodi, bylo zcela nemožné.

Tak teď se předveď, kapitáne.
Miatin hlas i přes reproduktory zněl zvláštně, těžší, přidušenější. Skoro jako bys viděl tu krásnou tvář zhyzděnou staženými rysy a pokřivenou pokusem o uvolněný výraz. Miat tu byla coby podpora, jakkoli zbytečná, jakkoli nadbytečná, byla tu a teď na ní plnou vahou dopadla její zbytečnost. Stačil jediný špatný pohyb tvé ruky, jediné chybné rozhodnutí a ani její zbroj, ani její síla, nic jí nezachrání. Její osud je v tvých rukou a to je něco na co v žádném případě není zvyklá.
Doufám že víš co děláš?
Její slova byla tak tichá, že v praskání reproduktorů a cvakání kontrolek sondy zanikala, přesto jsi je slyšel zřetelně. Zřetelně jako povrch měsíce před vámi brázděný bezpočtem kráterů puklin a tunelů, stejně jako desítkami trosek lodí bláznů, kteří se před vámi pokusili jej pokořit.
Náhle ti v mysli vytanula vzpomínka na Hectora a to co říkal.
Kdyby se tam nějakej blázen vydal, aby se Dagobažskýho slimáka - tak říkal tomu místu - rozhodně nesnažil obletět. Ten vesmírnej odpad okolo prej není jenom vesmírnej odpad. Ač to vypadá jako sebevražda, máš letět do jeho huby.
Teď už jsi věděl co ta slova znamenala a když jsi nalevo před vámi zahlédl v povrchu šroubovitou jeskyni zavrtávající se do Raesu, nebylo už pochyb. Cesta bláznů vás vítala poslední pozvánkou tvého otce.
Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1219
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Frye Gordon - Jen Blázni se radují (MrTukan)

Příspěvekod MrTukan » 07.3.2014 16:57:59

Abregado-rae; Cesta bláznů:

Ta věc před náma není problém, hlavně se postarej o to, abychom měli dost šťávy ve štítech a motorech a všechno bude v cajku.

Nasadil jsem velmi sebevědomý tón, abych Miat uklidnil a nedal jí najevo, že mám taky trochu naděláno v kalhotech. Na druhou stranu, když to zvládnul táta, musím to zvládnout i já, takže směle do toho. Když jsem si vzpomněl na tátu, naskočila mi do hlavy i myšlenka nebo spíše návod, jak se s Cestou bláznů poprat. Hector mi ji sdělil před odletem a teď stačilo jenom hledat a brzy se dostavil úspěch. Vypadalo to naprosto šíleně. Žádný pilot při smyslech by dovnitř nikdy nevletěl, což také naznačovaly trosky lodí roztroušené všude kolem. Možná bláznovství spočívalo právě v tom do Slimáka nevletět.

Vím co dělám, prostě mi věř a za chvilku možná radši zavři oči.

Teď už jsem seběvědomí nemusel tolik hrát. Měl jsem štěstí, že je se mnou právě Miat, protože každý jiný by v této situaci rozhodně začal panikařit. Hlavně ve chvíli, kdy jsem začal velmi obezřetně s manévrem, kterým jsme zamířil přímo ke sšroubovité jeskyní, která, jak se zdálo, byla naší šancí jak proletět. Upravil jsem rychlost, abych byl schopný včas reagovat na zákruty a výběžky Slimáka a doufal jsem, že skutečně na druhé straně bude kam vyletět. Do řízení jsem tudíž vložil plné soustředění a snažil jsem se předvídat cestu a přizpůsobovat se jí.
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
 
Příspěvky: 2746
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz

Re: Frye Gordon - Jen Blázni se radují (MrTukan)

Příspěvekod Atalon » 07.3.2014 23:35:18

Abregado-rae; Cesta bláznů:

A sakra.
Pár vteřin praskání reproduktorů.
Tak tohle bude jízda.
Miat se konečně zcela vrátila do svých kolejí a její zbroj se na ní opět stala tím nejslabším pancířem.
Mapování jede. Štíty jsou na servisním okruhu. A tohle by se ti mohlo hodit.
Podala zcela profesionální hlášení situace a před lodí se s tichou bzučivou melodií objevily dva kotouče matného světla navigačních reflektorů, právě ve chvíli kdy se nad vaší lodí sevřela kamenná hradba skalního tunelu.
Prostoru pro manévrování jsi se zatím rozhodně bát nemusel. To jsi zjistil takřka okamžitě. I když se tunel zdáli zdál úzký, ve skutečnosti by se do něj bez větších obtíží vměstnala i loď dvakrát větší než tvoje Lisa. Vaše sonda tak vypadala skoro jako muška.

Když už to ale vypadalo, že Cesta bláznů bude nakonec lehkou procházkou. Ukázala se její skutečná podstata.
Co to…?
Stačilo ti jediné sklouznutí pohledu na obrazovku mapovacích senzorů abys pochopil. Tunel jímž jste se právě propadali do hlubin měsíce se jen několik kilometrů před vámi dělil na tři chodby z nichž obrazovka právě zobrazovala úvodních pár kilometrů.
Raes byl podle všeho protkán celým labyrintem tunelů, chodeb a průrev. Labyrintem v němž jste si právě měli najít cestu a v němž se chybné rozhodnutí mohlo během mžiku proměnit v konec cesty.
Některé tunely sice vypadali dost prostorné abys v nich dokázal vaši loď otočit a vrátit se zpět. Otázkou ale bylo jestli to tak bude i nadále a nakolik je celé toto mraveniště stabilní.

Na zátylku jsi ucítil pohled. Upřený, soustředěný, klidný. Neřekla ani slovo. Věřila tvým rozhodnutím, koneckonců neměla na výběr. Ale ta otázka se tu přeci vznášela.
Kudy teď?
Logika velela do tunelu směřujícího dolů. Vstupní tunel se sice už několikrát zatočil, ale tvůj smysl pro navigaci si dobře uvědomoval, že právě tím směrem by měla být protější strana měsíce. Navíc byl ze všech nejširší a vypadal i nejstabilnější. Ale nazval by tvůj otec tohle místo Cestou bláznů kdyby tu záleželo na logice?
Vždyť to byl právě on kdo tě učil:
Zapomeň na senzory, zapomeň na oči, létat se musí srdcem a teprve pak hlavou.
Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1219
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Frye Gordon - Jen Blázni se radují (MrTukan)

Příspěvekod MrTukan » 10.3.2014 11:06:55

Abregado-rae; Cesta bláznů:

Se mnou je to vždycky jízda, bejby!

Neodpustil jsem si mírně perverzní poznámku svým "balícím" hlasem u čehož se mi po obličeji rozprostřel široký úsměv, protože jsem věděl, že zrovna teď mě Miat nemůže praštit, i kdyby chtěla. Potom už však byl čas se zase vrátit na zem, teda spíš do tunelů Raesu, které mi Miat osvětlila svou pohotovostí.

Teď už to tady ale není tak strašidelný.

Trochu smutně jsem okomentoval fakt, že jsem viděl před sebe. Už to skoro vypadalo na celkem snadnou jízdu, což mě však znepokojovalo mnohem víc, než kdybychom stáli tváří tvář rancorovi. Nemohlo to být tak jednoduché, zatím by to co já zvládl každý průměrný pilot. Už brzy se však ukázalo, kde bude asi ten pomyslný háček nebo chcete-li zakopaná gizka. Nenapadla mě zrovna žádná vtipná replika, a tak jsem na Miat nereagoval. Potřeboval jsem se skutečně soustředit, uvolnil jsem svou mysl a pokoušel jsem si představit bezpečnou cestu zkrz měsíc. Tak jo táto, kudy ses vydal? Přímo do středu měsíce? Nejkratší cestou? Ne, to asi ne, to nikdy nebyl tvůj styl a navíc je to tak očividná a snadná cesta, že by do ní vletěl jen hlupák nebo právě ti průměrní. Tys letěl jinudy, ale kterou z těch cest? Kéž bys mi o tom někdy vyprávěl.

Přemýšlel jsem a zároveň jsem se snažil vytěžit něco ze své intuice a mezitím se místo, kde bylo nutné se rozhodnout, poměrně rychle blížilo. Nebylo však již víc nad čím přemýšlet. Nejsnadnější cestu do středu měsíce jsem vyřadil a nakonec jsem se došel k rozhodnutí, že naší sondu povedu cestou právě opačnou, která se alespoň dle senzorů tváři, že kopíruje povrch a vede více po obvodu Raesu. Cesta bláznů ještě určitě neřekla své poslední slovo, ale já jsem byl přesvědčený a možná jsem také doufal, že jsem zvolil správně.
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
 
Příspěvky: 2746
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz

Re: Frye Gordon - Jen Blázni se radují (MrTukan)

Příspěvekod Atalon » 10.3.2014 17:38:53

Abregado-rae; Cesta bláznů:

Miat tvou první poznámku přešla, koneckonců to byl pro tebe dobrý způsob jak se uvolnit. U druhé jsi to ale už přehnal.
To vykládej té twilečce.
Odsekla s jedovatým klidem. Ano byla to rána pod pás, ale řekl jsi si o ní sám a Miat teď očividně nebyla v náladě na podobné žerty.

Na druhou stranu jsi ale ještě neztratil v jejích očích tvář dobrého pilota. Protože tvou, poměrně nelogickou volbu kurzu přešla bez sebemenší poznámky. A ne že by tu k ní nebyl důvod. Tunel který jsi zvolil se několikrát po sobě prudce stáčel a to tak, že jsi v posledních obratech měl co dělat loď vyrovnat. Dokonce vám na boku přibyl nehezký šrám od stěny tunelu provázený ohlušujícím zakvílením trupu.
Dobrou zprávou ale bylo, že se zdála tvá volba přeci jen správnou, když se před vámi ukázalo ústí tunelu a za ním poměrně prostorná jeskyně protkaná skalním sloupořadím. Tento přírodní chrám nejen že ti dovolil vydechnout a trochu se rozhlédnout, ale navíc tě ujistil, že právě touto cestou se kdysi před tebou vydal tvůj otec. Tím důkazem nebylo nic jiného než starý přípojný modul zapíchlý přímo do jednoho ze sloupů. Takovou věc tu samozřejmě mohl nechat kdokoli kdo se dostal až sem, ale tenhle modul byl jiný a ty bys jej poznal kdekoli. Na tomto modulu byla nakreslena postava krásné ženy, tvé matky. A byla to právě ona která ti teď ukazovala další cestu. Hleděla totiž přímo na jednu z děr ve skalní stěně mířící tím správným směrem. O tom nešlo pochybovat. Nasměroval jsi loď, ještě naposledy ses rozloučil s matkou a ohlédl se abys… Abys spatřil prázdné křeslo navigátora. Miat je pryč.
Neslyšel jsi jí odcházet ani jsi nedokázal odhadnout kdy se vlastně vypařila, co jsi ale říct mohl, tedy aspoň trochu, bylo kam.
Stačilo se trochu vyklonit za své sedadlo, abys dohlédl do zadní sekce sloužící jako směs všeho krom kokpitu co bylo potřeba aby šlo něco pojmenovat lodí. A právě tam zpod otevřeného obslužného panelu koukali dvě obrněné nohy s připnutým blasterem měnící polohy v neustálém pracovním rytmu. Rychle jsi si vybavil svou prohlídku lodi a odtušil, že tam někde se vyskytovaly náhradní štítové čočky a rozvod energie pro ně. Bylo to zvláštní. Jistě, Miat dokázala prakticky sama nainstalovat a zprovoznit palebnou věž Lisy, ale tohle bylo přeci jen něco trochu jiného. Na druhou stranu to ale byla Miat a šlo si jen stěží představit, že by se pustila do něčeho, co by nebyla schopna dokončit podle svých představ.
Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1219
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Frye Gordon - Jen Blázni se radují (MrTukan)

Příspěvekod MrTukan » 12.3.2014 16:12:11

Abregado-rae; Cesta bláznů:

Asi bylo na čase dát Miat chvíli pokoj a radši se soustředit na problémy, které byly mnohem aktuálnější než to, kdy jí dostanu do postele. Neudžení pozornosti by mohlo znamenat nejen že už nikdy nedostanu ji, ale že už nikde nedostanu ani žádnou jinou, což by bylo horší než špatné. Navíc jsem se měl moc rád, a tak jsem tu nechtěl umřít rozsekaný v nějakém bezcenném tunelu. Na druhou stranu jsem měl stále dost odvahy na to, abych pokukoval po Miat.

Letíme správně, kdyby tě to zajímalo.

Houknul jsem za ní a odpustil jsem si poznámku o její aktivitě, protože jsem nepochyboval o tom, že věděla, co dělá. Já jsem to sice nevěděl, ale řekl bych, že se snažila být co nejužitečnější, což v tuhle chvíli znamenalo zajistit, aby loď dobře fungovala a nejlépe získala jetě trochu víc energie. Věříl jsem jí, že neudělá žádnou fatální chybu, které by ohrozila naší bezpečnost, a tak jsem se dál věnoval řízení. Kdo totiž mohl vědět, co nás tady ještě čeká.
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
 
Příspěvky: 2746
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz

Re: Frye Gordon - Jen Blázni se radují (MrTukan)

Příspěvekod Atalon » 12.3.2014 18:34:27

Abregado-rae; Cesta bláznů:

Miat, nebo alespoň její spodní polovička ti odpověděla trhnutím a po chvilce i hlasem.
Chuba! … Hmm.., Dobrá zpráva.
Skrze všechny ty panely, dráty a helmu jsi jí stěží rozuměl, i když to co následovalo už bylo srozumitelné zcela zřetelně. Tedy alespoň osobám se znalostmi snad poloviny nespisovných výrazů všech jazyků Galaxie.
At bantha poodoo hikta hagnus lurdo shutta! Ty Imperiální stoopa sithspawne! Kterej laserbrain dělal tuhle…
Miatin hlas se odmlčel s tichým zapraskáním vypínajícího se reproduktoru. Ale podle frekvence pohybu jejích nohou si její helma vyslechla ještě mnohem víc.

Ty ses proto raději rozhodl udržovat bezpečnou vzdálenost a vrátit se zpět ke kormidlu. Koneckonců, cokoli co jste mohli na cestě ještě potkat bude rozhodně milejší než Miat v tomhle stavu. Už jsi se jen podíval na obrazovku diagnostiky systémů která si stále pevně stála na štítech na dvaceti procentech, tak tak nad bezpečnostní hranicí.

Zlehka jsi zatlačil na akcelerátor a zpozornil. To poslední co jsi teď potřeboval bylo naletět do nějakého průšvihu čistě z vlastní hlouposti. Jak se ukázalo během vteřiny, bylo to rozhodnutí rozhodně moudré. To co zprvu vypadalo jako relativně přímý, dostatečně prostorný a snadno prolétnutelný tunel se totiž v okamžení změnilo v něco co nešlo popsat jinak než horská dráha. A to navíc horská dráha víceméně potmě, to čím přispěly manévrovací reflektory bylo platné asi jako pletený svetr na Hothu. Každou vteřinu se před tebou vynořila bůh ví odkud skalní stěna, sloup, nebo jen kus skály dost velký aby pro něj byla vaše sonda jen plechovkou k sešlápnutí. Tvé ruce kmitaly po ovládací desce jako bys byl virtuózem při svém životním koncertu a po čele se ti řinuly potůčky stydnoucího potu. Ani jsi nechtěl pomyslet co asi tahle jízda na zdivočelém tautaunovi dělá s Miat, protože inerciální tlumiče vážně nebyly při konstrukci téhle sondy prioritou. Navíc jsi nejednou slyšel zvuk přesýpajícího se nářadí. Ale nakonec, Miat byla obrněná pomalu víc než plášť vaší lodi a neslyšel jsi žádné poznámky, takže ti maximálně hrozila pořádná rána až bude po všem.

Vlevo, vpravo, dolů, vpravo, vlevo,…
Jako by tunel neměl konce. Jedna zákruta prudší než druhá, že jsi jen zázrakem a intuicí dokázal najít cestu dál. Tohle už nepilotovaly přístroje. Tohle byl Gordon, razící si cestu ke svému cíli.
Loď sebou opět trhla akceleračním šokem když se zničehonic uvolnila ze sevření stěn tunelu. Jako střela jste se právě vydrali ze stěny obří průrvy na jejímž dnu se táhla řeka magmatu Raesova jádra. Aniž bys nad tím jakkoli přemýšlel, zvolil jsi jednu z děr v protější stěně a zase zmizel ve spleti tunelů. Věděl jsi že letíš správně, jen jsi nevěděl jak to víš. Bylo to jako tehdy, když jsi poprvé seděl u kormidla Lisy.
Křižovatka, a další, a další…
Už jsi se ani neodvažoval odhadovat kolik jich bylo, kolik výběrů v vteřině jsi už udělal. Kolik chyb už jsi mohl udělat. Letěli jste ale stále dál, stále hlouběji. Nebo to už teď bylo stále víš? Tvůj orientační smysl dal už dávno přednost důležitějším mozkovým funkcím, takže jsi mohl jen hádat.
Další zákruta, snížený strop, dva pilíře a bylo to tam. Temnota jíž jsi tak dobře znal, jež tě už od mládí laskala, jež ti byla druhým domovem. Temný koberec protkaný milionem světel. Vesmír.
Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1219
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Frye Gordon - Jen Blázni se radují (MrTukan)

Příspěvekod MrTukan » 12.3.2014 20:25:39

Abregado-rae; Cesta bláznů:

Při Miatině nadávání mi cukaly koutky. Miat byla osobou, která skrývala spoustu protikladů. Krásná a okouzlující žena, schovaná v neproniknutelné zbroji nejtvrdšího bojovníka, jakého jsem měl možnost potkat. Nadávající jako nejšpinavější žoldák a přitom inteligentní a vtipná. Miat byla drsná a pro ránu nešla daleko, což jsem sám mohl pocítit na vlastní kůži, na druhou stranu se mnou dobrovlně cestovala a věřila mi natolik, že svěřila svůj život do mých rukou a plně se tak vzdala kontroly sama nad sebou. Jak ona věřila mně ve vesmíru, tak já důvěřoval jí na pevnině nebo v boji, kdy mi nespočetněkrát zachránila zadek. Náš vzájemný vztah důvěry byl opravdu zvláštní a zbýval už snad jen krůček, abych jí dobyl.

Na podobné úvahy a plány však teď nebyl čas. Plně ponořen do pilotování, zbrocený potem až na zadku, jsem teď zdolával jednu vražednou zatáčku za druhou a jen se štěstím jsem několikrát tak tak nerozšvihal sondu, sebe i Miat o vyčuhující skálu. Nějak nebyl čas sledovat, co se děje za mnou, zvuková kulisa byla dostatečným varováním, že až tady skončíme, pokud přežijeme, dostanu zase pěkně po hubě. Avšak ani na přemýšlení o Miatině pomstě nebyl čas. Chvílemi se mi zdálo, že už to ani nejsem já, kdo řídí, že mě vede spíš nějaká vyšší síla nebo že by to snad bylo prostě jen štěstí? Hlavou mi projely myšlenky na otce a najednou jsem věřil, že je to právě on, kdo mě touhle cestou bláznů provádí. Ano, měl jsem mnoho nevyřízených účtů a v těchto momentech, kdy jsem byl stále velmi blízko smrti, jsem si slíbil, že tyto záležitosti musím uzavřit. Samozřejmě, byly tu věci nedávné, situace kolem naší pasažérky a jejího dítěte, avšak na seznam za ní jsem si v hlavě poznamenal vyhledání svého otce.

S myšlenkou na otce jsem zdolal poslední úsek cesty a opustil systém tunelů Raesu. Najednou jsem pocítil úlevu a pocit vítězství. Zaťal jsem obě ruce v pěst a pozvedl je nad hlavu ve vítězném gestu. K tomu jsem přidal radostný a sebevědomý výkřik.

OU JÉÉÉ BEJBY! JSEM PROSTĚ BŮH!!!

Potom jsem se otočil na Miat, abych zkontroloval, jak na tom je a s radostným pohledem malého kluka jsem čekal, jestli mě pochválí. Skrytě jsem doufal, že mi za odměnu dá alespoň jeden vlhký, vášnivý a dlouhý polibek, avšak realita bude určitě zcela jiná.
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
 
Příspěvky: 2746
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz

Re: Frye Gordon - Jen Blázni se radují (MrTukan)

Příspěvekod Atalon » 12.3.2014 21:36:12

Abregado-rae; Cesta bláznů:

Kolem sondy se konečně rozhostilo světlo jaké může mít jen vesmírný prostor a ty jsi s patřičnou hrdostí dal najevo všem své vítězství nad Raesem.
Bohužel tvé otočení k Miat už tak radostné nebylo. Místo slov chvály a sladké odměny totiž přišla rána a pořádná. Miat už se nehrabala v útrobách systémů sondy, ale stála přímo za tebou pevně přichycená k podlaze sondy magnetickým kotvením svých bot a na nic nečekala. Bodavou bolest na temeni jsi cítil snad ještě dříve než jsi zaregistroval pěst.
Co kdybys koukal na cestu ty bože.
Zpražila tě příkře a helmou ti pokynula k čelnímu průzoru. Jediné ohlédnutí a zapomněl jsi na bolest i nadšení. Tak jako na vnitřní straně se i zde hemžila orbita Raesu všelijakým vesmírným odpadem a kamením. Z nějž do jednoho takového menšího kousku, ne víc než pár mil v průměru, jste právě měli namířeno.

Radši jdu posbírat to nářadí než zapadne někam kde bys ho nechtěl.
Dodala klidně a obrátila se zpět do technické sekce. Po pár krocích se ale přece zastavila.
A Freyi… dobrá práce.
Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1219
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Frye Gordon - Jen Blázni se radují (MrTukan)

Příspěvekod MrTukan » 14.3.2014 09:32:59

Abregado-rae; Cesta bláznů:

Jauvajs!

Začal jsem si třít temeno hlavy, do kterého mě Miat spíše přátelsky (protože kdyby to bylo jinak, byl bych jistě v bezvědomí) praštila a cítil jsem se velmi ukřivděně. Když jsem se na její výzvu podíval před sebe, tak jsem musel uznat, že měla pravdu a hned jsem se zase chopil řízení, abychom se po vítězném průletu nerozmázli o nějaký odpad jako úplní začátečníci. Stejně jsem se však cítil ukřivděně, a tak jsem ani nic neříkal a spíš sám pro sebe jsem se mračil, což však Miat nemohla zaregistrovat.

Chtělo by to trochu úcty holčičko, jsem ten nejlepší pilot, na kterýho jsi mohla narazit a tos mě ještě nezažila v posteli! Takže bys na mě měla bejt radši hodná a neměla bys mě furt mlátit!

Potom mě Miat však překvapila, velmi hezky překvapila. Už jsem si myslel, že nedostanu žádné uznání, ale z ní to nakonec přeci jenom vypadlo a uznání od Miat, ač takhle strohé konstatování, bylo víc než uznání od celého světa. Zahřálo mě to u srdce a můj zamračený výraz se změnil v úsměv od ucha k uchu.

Já ti říkal, že se mnou se nemusíš ničeho bát. Jsem totiž nejlepší.

Houknul jsem za ní vesele dozadu a ihned byl zapomenut pohlavek i další Miatino drsné chování, měl jsem tu ženskou prostě rád.
Teď však bylo potřeba vyhnout se vesmrnému bordelu a vymyslet, kudy bude nejlepší se vrátit, aby nás nedostala hlidka.

Hele Miat, kudy to vezmem zpátky? Chceš to obletět nebo mi budeš věřit ještě jednou a až nás dostanu z tohohle bordelu, tak se vrátíme Cestou bláznů?

Usmál jsem se a čekal na její odpověď, přeci jen to bylo trochu provokace. Na druhou stranu vrátit se stejnou cestou by bylo zřejmě mnohem bezpečnější, než se pokoušet vyhnout se letové kontrole na běžných cestách.
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
 
Příspěvky: 2746
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz

Re: Frye Gordon - Jen Blázni se radují (MrTukan)

Příspěvekod Atalon » 14.3.2014 21:13:49

Abregado-rae; Cesta bláznů:

S výjimkou zvuků sypajícího se nářadí se ze zadní sekce neozvala žádná odpověď a ona vlastně ani nebyla třeba. Úkol k němuž jste se přihlásili zněl jasně, zmapovat cestu bláznů průletem tam a zpět. Nemluvě o dozoru který teď držela nová vláda kolem planety ve srovnání s nímž bylo těch pár letounů pronásledujících vás na začátku jen slušným uvítáním. Někde tam pořád seděla ta hraniční síť Lucrehulků, která vás prve přivítala na Abregado-rae a které jste teď proletěli doslova pod nosem.

Být po mém, tak to snad radši obletím.
Prohlásila Miat trochu kysele když se vrátila k systémovému panelu, ale to že je to jen přátelské rýpnutí nedokázal zatajit ani praskající reproduktor.
Tak do toho, ať už to máme s krku.

Neměl jsi důvod se s ní o tom hádat, i ty už jsi teď perfektně věděl proč se tvůj otec do dalších návštěv cesty bláznů nehrnul. Proto jsi pohledem zkontroloval mapovací systém, který stále vykonával zodpovědně svou úlohu. I když cesta kterou na displeji zobrazoval nejspíš ani teď, s mapou, nezajistí Tarekko více než pár pilotů ochotných jí riskovat, protože podobně klikaté a zamotané obrazce jsi viděl naposledy když jsi se zatoulal do galerie umění na Corellii. A obrátil loď zpět k povrchu na druhé kolo.

Užuž jsi se připravoval zpět k návratu do tunelů, piloval svou paměť i soustředění, hledal znovu tu vyšší moc jež vás dovedla až sem když najednou…
Rána která otřásla málem celou pilotní deskou přišla zcela nečekaně a pokud řeknu že jsi z leknutí v sedadle nadskočil, je to opravdu silný eufemismus. Být strop kokpitu o takových deset centimetrů níž, přibila by ti totiž k té bouli která se ti na temeni rýsovala ještě sestřička.
Bleskově jsi se obrátil vpravo odkud rána vyšla v očekávání nejméně meteoritu zaseklého v palubní desce. Místo toho jsi tu ale uviděl pěst. Miatinu pěst zasazenou do hluboké prolákliny bočního panelu monitoru systémů, který teď prožíval v podstatě klinickou smrt.
Dělej!
Pobídka patřící panelu očividně zabrala, protože se obrazovka před Miat v mžiku znovu rozzářila, jen prolákliny v jejím boku vysršelo několik jisker.
No proto. Já ti dám deset procent.
Skutečně, teď obrazovka hlásila kapacitu štítů na výborných šedesáti procentech a zmizelo i hlášení o mnoha sekundárních poruchách které doteď hlásila. I když stále tu byla otázka, zda-li jsou tyto poruchy skutečně opraveny, nebo jen lodní počítač přepnul do systému sebezáchovy a nechce Miat přimět k dalšímu výchovnému pohlavku, který už by mohl být permanentně smrtelný.

Ale na nějaké ověřování jsi neměl čas. Jen taktak jsi se vrátil k řízení abys loď vyrovnal před další šílenou jízdou. O minutu později už jste se opět zmítali spletí tunelů a jakýkoli tvůj plán, pomáhat si na této cestě vlastní mapou byl v mžiku zapomenut. Šance že bys dokázal včasně reagovat na nebezpečí před tebou a ještě se ohlížel k panelu aniž bys vás rozsekal o některou ze skalních stěn byla nulová. Nezbývalo než se spolehnout na vlastní hlavu, intuici, odvahu a pytel štěstí. Stěny se kolem míhaly a žádná ti nepřišla povědomá, žádná křižovatka, žádná odbočka. Znovu jsi letěl poslepu. Cesta bláznů byla příliš divoká aby se v ní někdo otáčel a teď když jsi jí letěl v protisměru to byla zcela nová dosud neprobádaná výzva.
Prudký obrat, další výkrut, prudký zlom. Sonda skučela pod náporem manévrů až jsi někdy doufal že se na místě nerozpadne. Přesto jsi letěl dál a dál, až k té řece magmatu. Prvnímu jasně identifikovatelnému milníku na vaší cestě. Teprve tehdy jsi si dovolil chvilku nepozornosti a obrátil se k Miat. Seděla tam a sledovala tě. Nebylo o tom pochyb protože jsi se celý viděl v odlesku jejího průzoru. Nic neřekla, ale ani se neodklonila když ses podíval jejím směrem, jen lehce pohnula helmou, aby ti připomněla blížící se skalní stěnu.

Nejspíš nás budou čekat, víš o tom doufám?
Zeptala se klidně.
Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1219
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Frye Gordon - Jen Blázni se radují (MrTukan)

Příspěvekod MrTukan » 19.3.2014 10:33:30

Abregado-rae; Cesta bláznů:

Nebylo na co čekat, vrhli jsme se zpět do víru Bláznovy cesty a musel jsem se znovu modlit, abych se někde nerozšvihal. A do toho začala ještě Miat se svým agresivním výstupem, který z nás málem udělal mastný flek na boční stěně tunelu, jak jsem se lekl.

Až budeš chtít přístě mlátit loď, tak mi to, prosím, nejdřív řekni. Málem jsme se kvůli tobě rozmázli o tuhle hnusnou stěnu!

Štěknul jsem mírně rozhořčen na Miat a dál jsem se věnoval řízení, aby se slova nestala skutečností. Na druhou stranu bylo pravdou, že Miat dokázala aspoň monitor přimět k tomu, aby ukazoval mnohem lepší data, než tomu bylo před jejím zásahem. Snad byla tato data pravdivá a nebyla pouhou výmluvou, aby neschytal další ránu. Na chvíli jsme se konečně dostali do klidnějšího a většího prostoru, čehož Miat využila k další komunikaci.

Jak je to dlouho, co jsme odstartovali? Jak dlouho myslíš, že budou čekat, než si začnou myslet, že jsme se tam někde rozmázli? Ale jo, máš pravdu, až vyletíme na povrch, mohli bychom si tam na pár hodin odpočinout a doufat, že to bude dost dlouhá doba. Co ty na to?

To už jsem se však zase musel víc věnovat řízení, avšak teď už jsem věděl, kudy přibližně mám letět a navíc jsem měl tu nejhorší část za sebou. Už podruhé.
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
 
Příspěvky: 2746
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz

Re: Frye Gordon - Jen Blázni se radují (MrTukan)

Příspěvekod Atalon » 19.3.2014 15:29:52

Abregado-rae; Cesta bláznů:

Tvé námitce na Miatin přístup k přístrojům sondy se dostalo reakce pouhým pokrčením ramen, které jsi ale nemohl vidět, takže pro tebe zůstala bez reakce. Naopak tvůj názor o chvíli později se odpovědi nevyhnul.
Máš pravdu, že čekat na někoho teď už skoro pět hodin je dost zvláštní…
Pět hodin! Ano právě tolik už jste strávili v téhle děsivé horské dráze napříč planetkou i když teprve teď, když jsi tomuto údaji čelil přímo na tebe dopadla jeho váha.
…ale stejně si myslím že tam budou. Pokud si vzpomínám, tak to vypadalo že nás někdo prodal. Neříkal to tak? Pokud ano, nemyslíš že budou vědět i kdo je na palubě?
Miat ti znovu připomněla vaše poslední radiové spojení s Hectorem i poněkud problematičtější vlet na cestu díky hlídce co tak blízko planety neměla vůbec být.
Ale v tom případě je čekání k ničemu, tedy jestli se tu nechceš zašít na pár dní.
Dořekne svou myšlenku a než stihneš říct něco typického dodá.
A jestli teď řekneš něco o pár dnech spolu v tomhle vraku, tak skončíš jako ten panel.
Nešlo přesně říct jestli teď Miat žertovala nebo ne, ale to u ní šlo vlastně vždycky trochu těžko. V každém případě se míhající tunely před vámi začínaly pomalu slévat a ty jsi konečně začal cestu pevně poznávat. Zanedlouho se vynoříte v té prostorné jeskyni, k odpočinku asi poslednímu ideálnímu místu.

---------------
Rozhodnutí zda si odpočinout a čekat je jen na tobě. Jinak můžeš děj posunout klidně až k výletu z Raesu.
Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1219
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Další

Zpět na Dokončené mise

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Majestic-12 [Bot] a 4 návštevníků

cron