Stránka 2 z 4

Re: 1. Všechny nové věci (Aras Shadowtalker)

Napsal: 04.6.2014 16:21:04
od Artie
Saregovo křídlo, vězení

Od mé poslední návštěvy zde uběhly dva dny, dny které jsem věnoval samostudiu, mnohem podstatněji však úvahám o věcech nadcházejících, přemýšlel jsem důkladně, než jsem se rozhodl k činu a vědom si toho, že partii Zaunu nezměním, jsem se vydal opět sem, abych zachoval svůj život a naklonil misky vah na jednu ze stran. Před vchodem do vězení obvykle stáli vojáci, počtem jich mělo být osm a také tam byli a já měl mírně obavy o to, jak by se mohli zachovat, nakonec jsem však obavy překonal a došel až ke Kyrilijovi, který nyní stál u vchodu a sledoval mě chytrýma očima, byl jsem si celkem jist, že dopředu věděl, že se tu ukážu.
„Přemýšlel jsem o tom, co jste mi řekli, myslím, že nejbezpečnější bude, pokud se Překrásná vrátí ke svému právoplatnému majiteli.“
S tím jsem odepnul meč od opasku a Kyrilijovi ji podal, pak jsem se otočil na podpatku a vydal se zpět do svého pokoje.

Chodby paláce druhého dne

Seděl jsem ve svém pokoji a procvičoval nadnášení objektů, když se to ozvalo.
Kolem pokoje proběhlo několik postav a já věděl, že čas Hitaliho odplaty nastal, dál jsem seděl a poslouchal vše co jsem slyšet mohl, což byli zvuky boje, kopání, řinčení mečů a steny bolesti, či prosby o ukončení jeho trápení. Vykoukl jsem ze dveří, někde jsem slyšel rozražení dveří a následovně se ozývali zvuky duelu, to už jsem byl na chodbě a byl na cestě na místo odkud se zvuky ozývali. Oba duelisté očividně dávali do boje vše, občas jsem zaslechl hlasité cinkání občas to byl zvuk blesků, nepochybně Saregových, když jsem ale konečně dorazil na místo, které jsem identifikoval jako sál, bylo na jakoukoli pomoc, i kdybych chtěl, což jsem moc nechtěl, pozdě, neboť poražený byl Sareg, klečel na kolenou a s Hitalim si vyměňoval nějaká slova v Sithštině, kterým bylo na tuto vzdálenost těžké rozumět.

Palác lorda Zwiru, sál

Sareg klečel na zemi, nesnažíc se nijak zakrývat své selhání si zachoval svou důstojnost a v kruhu mrtvých přijímal odevzdaně porážku, ani si nevšiml, že jsem vstoupil a i kdyby ano, měl příliš málo času na to, aby mi cokoli řekl, neboť když jsem byl na cestě k němu, Překrásná švihla směrem dolů, Saregova hlava byla uťata a s žuchnutím dopadla na zem. S hlavou, která již nebyla na svém místě, aby plnila svou funkci tělo ztratilo vládu a také dopadlo na zem, kde se zkřivilo do nepřirozené polohy. Hitaliové dostáli své původně posměšné poznámce, můj mistr je mrtev a Hitali ke mně nyní promlouvá.
Přesunul jsem se blíže k mrtvole ležící pod vítězem a po chvilce urovnávání si toho, co se za posledních několik týdnů stalo jsem odpověděl.
„Abych pravdu řekl, ne. Nemám vůbec tušení co se mnou nyní bude, můj mistr je mrtev, vy jste vítěz, tak jak jste předpověděli a já, ač jsem se vyvaroval smrti nyní poprvé v životě nemám vůbec tušení, co bude dál.“
Někdo by mohl říct, že jsem se tvářil jako dítě, kterému právě někdo řekl o existenci Síly, já jsem byl však opravu bezradný, neměl jsem ani ponětí, co by se mohlo dít dál a tak jsem jen stál a čekal na Hitaliho reakci.

Re: 1. Všechny nové věci (Aras Shadowtalker)

Napsal: 26.6.2014 02:34:52
od Kazma
Palác lorda Zwiru, sál

Byl to úsměv, co mu proběhlo po tváři?
„Možná bych měl pro tebe návrh.“
Řekl a položil Saregovu hlavu, k tělu majitele. Dříve, než stihl pokračovat, ozvaly se z chodby chvatné zvuky přeskupování. Cinkot zbroje, pohyb těl a také na pozadí toho všeho kroky, těžké kroky okovaných sithských bot.
Hitaliho pohled šlehnul ke dveřím, dle chvilkového postavení jeho tváře bylo znát, že není úplně potěšen z vývoje situace, bez dalších zbytečných průtahů se však narovnal, zasunul meč do pochvy u pasu a očekával příchod někoho dalšího.
„Za mě.“
Řekl jen a myslel to docela vážně. Jenom okrajově sis všimnul něčeho zvláštního, nabral držení těla slepce a podřízeného. Kdo byl onen neznámí, proti kterému i on předváděl známky respektu a slabosti?

Nenechal na sebe dlouho čekat. Vysoký, mohutný, červený. Sith. Stejně jako všichni jeho druhu, měl i on výrazné obličejové výrůstky. Tenhle měl hnědé vlasy po ramena, v jednom uchu náušnici, žluté oči a na sobě pruhy látky kombinované se zbrojí (nevím, jak se dá jinak popsat takový příslušník sithského koncilu). Působil jako velké zvíře, jako velké zlé zvíře, u pasu se mu pohupoval zlověstný meč a pohled nevraživě brouzdal po místnosti, když kolem vás kráčel, byl špatně naladěný. Hitali se uklonil a technicky vzato se nenarovnal do doby, než nový příchozí došel k trůnu a pohodlně se na něm usadil. Bylo nasnadě uhádnout jeho jméno, už jsi o něm slyšel, lord Zwiru, jeden z těch, jehož nižší vrstva společnosti nazývala bohem. Po právu?
Hitali přišel pod schody trůnu a čekal, než na něm ulpí oči „jeho pána“. Nečekal nijak dlouho.
„Hitali, kam se to tentokrát tvé slepé oči upřeli? Až k mému trůnu, nebo pouze k Saregově hlavě?“
Jeho hlas byl velmi zvláštní, nebyl drsný, nebyl jemný, bylo v něm stopy nepotěšení a vzteku, ale ne ze situace, která by v jeho sále nastala, spíš ze situace, která již probíhala.
„Pouze jsem bránil svou existenci, Obávaný.“
Zwiru mávnul rukou.
„Co víš? A nesnaž se mi namluvit, že nic.“
Hitali si nechal chvíli na rozmyšlení.
„Naga Sadow bude zítra zvolen většinou Temným pánem.“
Odpověděl ledabyle, jako by vlastně šlo jenom o nějakou průměrnou, běžnou informaci. Zwiru ukázal výmluvné gesto směrem ke dveřím, bylo jasné, že chce být sám.
„A pošli někoho, ať to uklidí.“
Dodal.

Palác lorda Zwiru

Hitali tě nasměřoval společně se sebou ven, na jednu stranu bylo dobře, že na tebe Zwiru nepromluvil, ale také nevzal tvou přítomnost na vědomí, nemohl sis být úplně jistý, že by si mu dokázal odpovědět srozumitelně a správně na jakoukoliv jeho otázku. Kráčeli jste od sálu, ve kterém pravděpodobně už začali probíhat uklízecí procedury, když se k tobě Hitali otočil, podávaje ti Saregův meč, který už bývalí majitel pravděpodobně nebude potřebovat.
„Teď, když je Sareg mrtvý, mám dvě možnosti, zabít tě také, anebo si tě nechat, která z variant se ti líbí víc?“
Bylo v tom něco jako návrh, něco jako zhodnocení situace, vlastně to znamenalo, že po tobě chtěl někdo další z rozhodnutí ve velice krátkém čase.
"Pokud by jsi chtěl umřít, můžu ti dá náskok a ukázat cestu ven."
Pronesl po chvíli ledabyle.

Re: 1. Všechny nové věci (Aras Shadowtalker)

Napsal: 26.6.2014 15:43:16
od Artie
Palác lorda Zwiru, sál

Vyslechl jsem si jednu větu, která zazněla jako odpověď na mé pochybnosti, no samotná návrh jsem si měl vyslechnout později.
Hitalimu se na tváři mihlo něco, co bych později nazval úsměvem, když jsem sledoval jeho výraz, nemohla mi uniknout jedna věc a to, že se mi dívá do očí, což znamenalo, že přesně ví, kde se můj obličej nachází, u slepce by člověk čekal, že se bude dívat někam do prázdna, no Hitali se díval dost přesně, to co se odehraje později jen potvrdí mou domněnku...

...Ne Hitali nebyl slepý, jen to uměl moc dobře předstírat, shrbil ramena, zadíval se do prázdna a nařídil mi zařadit se, očividně měl přijít někdo vysoce postavený a já věděl jen o jednom takovém člověku, který by se mohl v tomto paláci vyskytovat.
Dveře se otevřeli a já měl poprvé spatřit Sithského muže známého jako Lord Zwiru.

Na podlaze se váleli mrtvoly, žádný masakr, jen čistě a účelně zabití vojáci, Saregova ochranka, mezi níž ležel i on sám, kdysi pyšný a majestátní, nyní bezhlavý a ponížený, zabit rukou ne tak slepého slepce.
Zwiru překročil mrtvolu a usedl na své křeslo, vynesl dotaz, který byl snadno očekávatelný, chtěl vědět, zda si musí dělat starosti o své postavení, nebo jsem si to alespoň myslel, což ale nebyl dnešní případ, Hitali zřejmě alespoň zatím nechtěl nic jiného než Saregovu mrtvolu, Zwiru byl i přesto nervózní, což mi sloužilo dobře, neboť byl alespoň dost zaneprázdněný na to, aby mi věnoval pozornost, pouze z pozdějšího rozhovoru se dozvím skutečnou povahu jeho nervozity.
Ano, Hitali nebyl dost důležitý na to, aby se ho Zwiru bál, byl zaneprázdněný volbaminového Temného Pána, jímž se nepochybně i on chtěl stát, to se ale nikdy nesplní, novým Pánem bude Naga Sadow.

Palác lorda Zwiru

Překvapeně jsem hleděl na meč, který mi jílcem napřed podával Hitali, jednalo se o Saregův vlastní, nyní měl patřit mně.
Vzal jsem meč do ruky a cítil, jak se mi k ní podobně jako Překrásná přimknul, čepel byla širší než u Hitaliho meče a byl poseta mnoha symboly Sithské alchymie, rukojeť, ano pamatuji si, jak ve mně vyvolala pocit hrůzy, když jsem ji poprvé spatřil houpat se Saregovi u pasu, nyní to mělo patřit mně, ale proč? Pokud se mě Hitali chtěl zbavit asi těžko by mi dával zbraň a tak bylo jasné, že se mnou má nějaké plány, což záhy potvrdil jeho návrh.
„Myslím, že zemřít jsem měl za dva dny pouze pokud zůstanu věrný Saregovi, asi mi nebylo předurčeno dnes zemřít a tak přijímám nabídku druhou.“
"Nechat si mne" se mi moc nelíbilo, znělo to moc jako stát se mazlíčkem, ale co jsem vlastně před tím byl, než Saregovo štěně? Situace se nezmění, pouze vykonavatel. Nebo jsem si to alespoň myslel.

Re: 1. Všechny nové věci (Aras Shadowtalker)

Napsal: 01.7.2014 00:07:54
od Kazma
Palác lorda Zwiru

Se svým obvyklým výrazem vás oba sebejistě vedl skrz palác, až jste se dostali opět do části, kde to víceméně kypělo životem. Otroci vám poníženě uhýbali z cesty, masassijové s pokorou, takže jste drželi přímí směr, byť už ne tak ostré tempo, neboť Hitali se opravdu tvářil jako zlověstný, sice slepý Sith a podle toho se i pohyboval.
„Položím ti pár otázek.“
Uvedl snad jako varování, když jste se začali dostávat o spleti užších – nižších - temnějších chodeb, pravděpodobně se jednalo o srdce samotného paláce. Soukromé laboratoře?
„První. Co je to Síla? Druhá. Komu patří věrnost prvořadě? Třetí. Kam až můžeš zajít, když něco chceš? Čtvrtá. Jsme na vše sami?“

Re: 1. Všechny nové věci (Aras Shadowtalker)

Napsal: 01.7.2014 08:59:55
od Artie
Palác lorda Zwiru

Procházeli jsme skrze palác, když jsem vyjádřil svou touhu žít, Hitali se opět tím svým tajemným způsobem usmál, otáčejíc se na podpatku mi naznačil, abych ho následoval a tak jsme opustili krvavou scénu.
Zde už se to opět hemžilo otroky, masassijskými válečníky, kteří nám uvolňovali cestu.
Zde se Hitali rozhodl, že mi položí pár otázek, první mne mohla zaskočit, no nebylo to tak dlouho, co mi Sareg před útokem na D'Zaur o Síle vyprávěl, mohl jsem se tak zmoci na něco víc než "Čáry."
„Síla je živoucí energie, je ve všem živém a my ji dokážeme emocemi ovládat.“
Jistě, bylo to plné chyb, ale to jsem nemohl vědět, vzal jsem to co jsem pochytil a vrazil to do této věty.
Přišla druhá otázka, opravení mě a druhá odpověď.
„Měla by patřit Temnému Pánu ze Sith, on vede Říši, on vyhlašuje války, no ta věrnost by zřejmě neměla být tak velká, aby nezabránila někomu se s ním o moc utkat v případě, že by se stal příliš slabým.“
Čekal jsem, zda budu opraven a vrhl se k otázce třetí.
„Můžu zajít na pokraj svých sil a svých morálních zásad, pakliže nějaké mám a asi budu za slabocha, že to přiznávám, ale mám je.“ Více jsem odpovídat na toto téma nechtěl, doufal jsem, že takto mu má odpověď stačí.
„A ne, na vše sami nejsme a ačkoli nejdůležitější je síla jednotlivce, stále má mistr učedníka a naopak, v dobách války bojují mistři bok po boku, pokud myslíte v širším pojmu pak máme ještě vojáky, svým způsobem jádro a přeci jen okraj armády. Takže ne sami nejsme.“
To by byli odpovědi, sám jsem ale něco chtěl vědět.
„Odkud vůbec pocházíte? Nemyslím, že jsem kdy vám podobné viděl. A jak je možné, že je z vás cítit mnohem menší Síla než byla ze Sarega a přeci jste byl schopný ho porazit? Jak vás vlastně dokázal porazit?“

Re: 1. Všechny nové věci (Aras Shadowtalker)

Napsal: 01.7.2014 23:30:12
od Kazma
Palác lord Zwiru, Hitaliho podzemí

Kupodivu, Hitali tě po celou dobu nepřerušil. Pouze většinu tvých slov doprovázel značně ironickým pohledem prázdných šedých očí, ten pohled mluvil za mnohé.

„Tvé odpovědi jsou ideologicky skoro správné, nacházím v nich sice drobné mezery, jako vlastní názor a upřímnost, což nečiní úplně dobrý základ. Ale víš, co se má říkat a to není špatný začátek. Emoce nejsou jediná berlička, která ti může pomáhat v používání Síly, je tu i klid a harmonie, je to ta složitější a z určitého hlediska nezajímavá cesta. Jedinou věrnost, která je, máš k sobě, ta je ta hlavní, pak jsou ty ostatní, tvý chlebodárci, spojenci, Rodina.“

Na to slovo dal mimoděk důraz. Bylo pro něj velmi důležité. Sestoupili jste do spletitého labyrintu a něco ti říkalo, že jste dávno v podzemí.

„Pokud jsi na vše sám, je to tvoje chyba, že si nedokázal být pro ostatní nepostradatelným.“

Byli to sarkastické rady udílené otcovským hlasem. Stáli jste v dlouhé rovné chodbě, ze které po levici i po pravici vycházeli další chodby, odněkud si slyšel zvuky boje a právě ke zdroji jste mířili.

„Je toho ještě mnoho, co jsi neviděl.“

Prošli jste chodbou do místnosti, jednalo se vlastně o nízkou pozorovatelnu nad arénou s holovizí. Terén nebyl příliš členitý, uprostřed kruhové jezírko asi deset metrů v průměru a kolem něj terén, o kterém se některým šermířům zdá jen v těch nejhorších nočních můrách, vrstva šlahounů a popínavých rostlin s dávkou menšího i většího kamení a něčeho, co mohlo připomínat pařezy a kořeny. Oba bojující si nevhodnosti terénu byli vědomi, neboť jsi nezpozoroval, že by některý z nich zakopnul, k občasnému zakolísání došlo, ovšem nebylo tak vážné, aby druhý tímto získal navrch. Pohybovali se neobyčejně rychle, a zatímco v jednom si poznal Kyrilije ohánějícího se jedním dlouhým cvičným mečem, jeho soupeře bojující se dvěma kratšími si nikdy neviděl. Rozeznal si kratší bílé vlasy vzadu s dlouhým tenkým copem, špičaté uši a záblesky žlutých očí, nový hráč na Hitaliho písečku byl oblečen v temně šedý úplý oděv bez prvků zbroje. Něco na jeho pohybech ti v hlavě rozeznívalo varovný poplašák s poznámkou „vrah“, něco v jeho pohybech bylo tak kradmého a zákeřného, že si to ani ty nepřehlédnul.

„Buď přijmeš myšlenku, že jsem mnohem lepší šermíř, než si Sareg mohl doufat, že kdy bude, anebo ti řeknu, že existuje technika, díky níž se v Síle uděláš menším, než jsi. Ti co v této technice dosáhli daleko se mohou stát prakticky neviditelní, z čehož pak vznikají různé nedorozumění.“

Na co tím narážel? Kdo ví.

„Saregem jsem se nechal porazit, ovšem všechno má své meze, zajímalo mě, kdo z nás je lepší pokud budu bojovat pouze jako člověk. Byl lepší, dnes jsem mu ukázal, jak bojujeme my, byla to má poslední lekce jemu udělená.“

Následně dodal něco, co znělo jako „měl se poučit z těch předchozích“.
Oba bojující se v záplavě akrobatických kousků přemísťovali čím dál blíž k vodnímu okraji, až jeden z nich po příliš odvážném a příliš uspěchaném úhybu skončil pod hladinou, druhý jej v mžiku následoval. Měl si pocit, že si slyšel něco jako smích.

„Čím bys chtěl začít svou výuku?“

Zeptal se mimoděk, když pozoroval bojující, jak se pokoušejí i přes hladinu vody, která jim sahala skoro až ke krku získat nad druhým převahu, Neznámý byl oproti Kyrilijovi byl o něco menší, ale obratnější.

Re: 1. Všechny nové věci (Aras Shadowtalker)

Napsal: 17.7.2014 21:34:52
od Artie
Palác lord Zwiru, Hitaliho podzemí

'Jistě, upřímnost se nevede.' Proběhlo mi hlavou když mi Hitali vytýkal chyby, poučoval mne a sděloval mi své vlastní zkušenosti, mluvil o harmonii a klidu jako o prostředku užívání Síly, což mě zarazilo, byla to cesta Světlé strany, Hitali ji nezatracoval, jen ji pokládal za nezáživnou, musel jsem připustit, že má pravdu, pokud člověk není ve věci kterou dělá vášnivý, může v ní být vůbec dobrý?

Procházeli jsme Hitaliho podzemní částí paláce, nikdy jsem zde nebyl, bylo zde však cítit něco povědomého, nedokázal jsem to ovšem zařadit. V kruhovém prostoru bojovali dvě postavy, v jedné jsem poznal Kyrilije, druhý byl ovšem o něco menší a hbitý bojovník, kterého jsem spatřil poprvé, poplašné zvony uvnitř mé hlavy začali bít a já si v duchu označil osobu jako Hitaliho agenta.

„O technice zmizení v Síle jsem již slyšel, to že se dá přítomnost zmenšit ovšem slyším poprvé, zajímala by mě jedna věc, jak se Vám podařilo uniknout z pout Sithské alchymie?“

Bojující se při neopatrném výpadu ocitli oba ve vodě a snažili se dále získat nad druhým převahu, nikomu se to ovšem nijak výrazně nedařilo, mezitím Hitali zabručel výtku Saregovi, který ho ovšem již nemohl slyšet.
'Zajímalo by mně kolik a jaké lekce Sareg mohl dostat.'

Souboj dál pokračoval a já byl postaven před další rozhodnutí, upřímně mne docela zaskočilo, čekal jsem, že mi bude jako dříve řečeno co se budu dnes učit, najednou jsem měl možnost výběru a já přemýšlel, co mně zajímá, o čem vím málo, co mne baví, co chci dál rozvíjet? Možností byly spousty a já se nakonec rozhodl.

„Měl bych zájem víc se dozvědět o fungování Síly a svým spojení s ní, jak ho posílit, jak ho využít, jak ho skrýt. Později snad boj, abych se lépe seznámil se svým mečem?“

Poslední větu jsem zvedl tónem do otázky, nechtěl jsem, aby to vypadalo, že si moc dovoluji když vybírám co se budu učit a kdy.

Re: 1. Všechny nové věci (Aras Shadowtalker)

Napsal: 29.7.2014 21:29:26
od Kazma
Palác lord Zwiru, Hitaliho podzemí

„Jak se mi to podařilo? To je přesně ta věc, o které jsem již mluvil, pokud tvůj život dojde do bodu, kdy si nedokážeš již pomoci sám, musíš mít kolem sebe někoho, kdo ochotně přispěchá s pádným argumentem, aby ti pomohl.“
Hitali si tě prohlédl, následně něco poznamenal v jazyce, kterému si úplně neporozuměl.
„Tak o Síle. Dobrá.“
Ze všeho nejvíc to znělo jak slib tisíců let bolesti, než cokoliv jiného.
„Jak si sám poznamenal, Síla je ve všem. A existují minimálně dvě cesty, jak se ji pokusit ovládnout. V základu ji lze rozdělit na tu, kterou Sithové používají a tu, kterou považují za slabošskou a vyhýbají se ji jako postiženému, který se nezaslouží zemřít.“
Ukázal směr, kterým se budete ubírat, byl zpět do hlavní chodby od bojující dvojice, a pak po ní dále, hlouběji.
„Celý samotný začátek spočívá v tom, že se na ni soustředíš a postupným tréninkem, který může trvat i několik let, než dosáhneš opravdu podstatného zlepšení, dopracováváš se k čím dál tím složitějším technikám. Ragha mi vyprávěl, co vás málem na D’zauru potkalo, pochybuji, že by sis s tím poradil, kdo ví ale jak to bude vypadat, až s tebou skončím.“
Ve tváři měl těžko postřehnutelný úsměv, nebo to byl přejícný nervy drásající úšklebek? Naštěstí tam nevydržel dlouho a Hitali opět zaujal neutrální výraz. Zahnuli jste do dalšího tunelu, bylo až z obtížemi věřit, že ví, kam jdete, všechny ty tunely z hlavní chodby vypadaly totožně.

Ovšem teď jste se neobjevili nad holoprojektorovou arénou, ale v okrouhlé místnosti, která se dále větvila, na další místnosti, mnohem větší, plné něčeho, co si velmi stěží dokázal popsat jako laboratoř, nebo tvůj mozek alespoň tomuhle slovu přikládal význam toho, co si viděl.
Místnosti byly vytesány přímo do skály, obrovské skleněné kolony, kamenné stoly pokryté prasklinami a vyžíranými vzorci, klece plné drobnějších podivuhodných zvířat, artefakty, ze kterých ti vstávaly chlupy na zátylku jenom, co si je koutkem oka zahlédl a tam uprostřed toho všeho, mezi mlčenlivými do černého zahalenými akolyty se pohyboval někdo výrazný. Žena. Stejné rasy jako Hitali, Kyrilij i ten třetí, kterého sis označil jako agenta, stejné rasy, co Ragha, Sau’tumas.
Měla delší špičaté uši, ostře řezané rysy obličeje, světlou kůži, dlouhé bílé vlasy vyvázané do vysokého ohonu, ze kterého se ji jich pár již uvolnilo a bezcílně poletovalo kolem hlavy, černé pichlavé oči, plnější bezbarvé rty a na první pohled arogantní hodnotící výraz. Oblečena byla v černé róbě, nesoucí známky poškození a nepříliš jemného zacházení, také ale drobný stříbrný symbol květu sakury vyšitého na hrudi, přesně ten, který si již několikrát předtím viděl.
A jakmile vás spatřila, okamžitě všeho nechala a zamířila k vám. Ostatní si vás nevšímali, ne proto, že by nechtěli, spíš proto, že to pravděpodobně měli zakázané, v této místnosti vládla ona a ona neřekla, že by dostali pauzu.
Hitalimu se hluboce uklonila, zatímco tobě věnovala jeden krátký pohled.
„Všechno pokračuje dle Vašich předpokladů, Otče. Potřebujete něco?“
Celá laboratoř ti vlastně najednou připomněla kuchyň a ona byla jejím vládcem.
„Je vše připraveno?“
Zeptal se tvůj nový mistr krátce.
„Jistě. To je ten, o kterém jste mluvil?“
Pohodila k tobě bělostnou hřívou, ano, mohla by být krásná, stačilo by jen, kdyby se usmála. Hitali souhlasně přikývl, zatímco ji jednou rukou propouštěl pryč a druhou ti ukazoval směr vaší další cesty.
„Nosí jako všichni ostatní jméno, které mu nenáleží?“
Slyšel jsi za sebou její tichý snad až vyčítavý hlas. Prošli jste ještě několika chodbami, než jste došli na místo určení, byla to malí místnost, něco jako předsíň, z které vedly jedny těžké duraocelové dveře.
Tam se Hitali zastavil, možná rozvažoval, jestli to, co chce udělat je správné, či prostě jenom jestli je opravdu vše tam kde má být.

Re: 1. Všechny nové věci (Aras Shadowtalker)

Napsal: 30.7.2014 13:45:24
od Artie
Palác lorda Zwiru, Hitaliho podzemí

„Chápu.“

Odpověděl jsem a ačkoli mi stále nevysvětlil jak se mu to podařilo, pochopil jsem to tak, že se v tom nemám dál vrtat.
Poslouchal jsem dále Hitaliho a neušlo mi, že si o mě něco poznamenal v jazyce, kterému jsem nerozuměl.

„A co to bylo? Vzpomínám si, že jsem vnímal vše kolem sebe čím proudila Síla, bylo tam kromě vojáků ještě něco a to do mě narazilo, ihned poté jsem mluvil s Kirilijem...“

'Až se mnou skončí?' Neubránil jsem se hlodavé myšlence, co tím mohl myslet? Moc mi na tom ani nepřidal ten jeho záhadný úsměv, zatímco se toto dělo stíhal ještě správně určovat cestu a tak jsme nakonec došli do velké větvící se oblasti, kterou jsem snad jen díky šeptajícímu hlásku uvnitř mé hlavy dokázal určit jako laboratoř.
Stavba to byla úchvatná, někdo ji totiž vytesal přímo do kamene.

Zatímco mé uši zaregistrovali zvuky zvířat a mé vědomí přítomnost artefaktů, mé oči se soustředili na postavu, která zde vše řídila, byla stejné rasy jako Hitali a ostatní se kterými jsem se setkal, vysoká s dlouhými vlasy, špičatýma ušima a měla stejné rysy obličeje, pokud by se usmála, pravděpodobně by odhalila i stejné špičaté zuby, se smíchem na tváři by nejspíš byla i krásná. Na zřejmě často používané róbě měla znak, stejný květ, jaký jsem viděl v pevnosti na D'Zauru. Ihned všeho nechala a věnovala Hitalimu úklonu, mě se dostalo povýšeného pohledu, v duchu by mě pravděpodobně ocenila štítkem „podřadný“ a dále mi nevěnovala mnoho pozornosti, kdyby o mně Hitali nejevil zájem. Jejímu pohledu jsem čelil s hlavou vztyčenou, nehodlal jsem sklopit zrak nebo jinak dát najevo podřadnost. Jak jsem se dozvěděl, byla to jeho dcera ačkoli jméno mi zůstalo utajené, když jsme se opět vydali na cestu, uslyšel jsem její poznámku.

„Co tím myslela?“

Momentálně jsme byli před další místností a Hitali nad něčím přemýšlel, ujišťoval se zda něco udělá, či ne, možná však jen přemýšlel zda je opravdu tak jak má být.

Re: 1. Všechny nové věci (Aras Shadowtalker)

Napsal: 16.8.2014 09:16:04
od Kazma
Palác lorda Zwiru, Hitaliho podzemí

Jedno si mu musel nechat, ať už Hitaliho děti, či on cokoliv dělali, vždy u toho vypadali, jako že ví víc, než ostatní.
"Nic složitého."
Mávnul nad tvou otázkou rukou.
"Součástí naší kultury je i přesvědčení, že jméno musí definovat svého nositele a to nejen to první. Během života dochází v tomto důsledku mnohdy ke změnám. Pro příklad, tvé druhé jméno ze všeho nejvíc napovídá tomu, že jsi velmi mocný čarodějník, neřku-li vrchní kněz, což v tuto chvíli očividně nejsi, znamená to tedy, že jsi lhář."
Tomu poslednímu slovu přisoudil důrazný význam. Mimoděk sis vzpomněl na svého strýčka, který ti pravidelně kladl na srdce, že lhát je špatné. Mohl ses dovtípit, že Sithům je něco takového ukradené, že o to spíš,, čím lepší lhář, tím větší Sith, na druhou stranu podle Hitaliho tóniny si mohl nabýt přesvědčení, že Sau'tumas trestají lhaní smrtí, nebo něčím podobně na první pohled neúměrným. Střet kultur. Tvůj bělovlasý mistr na tebe pohlédl.
"Ještě nějaké otázky?"
Pokud si již žádné neměl, požádal tě tento tvůj trpělivý učitel o meč, jak se říká, lehce nabyl, lehce pozbyl.
"Když přežiješ, vrátím ti meč nazpět, když ne, potřebovat ho už nebudeš, je to dobrý zbraň, bylo by úkazem plýtvání ji tam ztratit."
Hitali si tě měřil pohledem, jako by na poslední chvíli uvažoval, zda-li to byl opravdu tak dobrý nápad.
"Připraven?"
Jednalo se ze všeho nejvíc o vyzvání k dalším otázkám, než k čemukoliv jinému, také o připomínku, že zde z nějakého důvodu jste a že by se už mohlo začít.

Re: 1. Všechny nové věci (Aras Shadowtalker)

Napsal: 16.8.2014 10:52:44
od Artie
Palác lorda Zwiru, Hitaliho podzemí

„Řekni mi kam jdeš a s kým jdeš a nezkoušej mi lhát, protože lež je sice o krok před pravdou, ale o to jsou ty kroky menší.“

Vybavil se mi jeden z rozhovorů, který jsme se strýčkem vedli, řekl mi toto, na pravdě si zakládal a stejné to očividně bylo i s Hitalim, pokud jsem tedy nechtěl skončit potrestán za lhaní podle jejich způsobů, muselo se něco stát.

„Dá se s tím něco udělat? A co znamená Hitali?“
Pokud se mi dostalo odpovědi, kývl jsem směrem ke dveřím a řekl:
„Co mne uvnitř čeká?“

Nebyl jsem si jist, zda mi odpoví či nikoli, ale pokud budu bojovat, bude to beze zbraně, Hitali mi pokynul, abych mu podal svůj meč a já byl nucen mu vyhovět, měla to být zkouška, očividně mých schopností přežít, pakliže tedy nějaké mám.
Hitali si mě znovu změřil pohledem, jako by uvažoval, jaké jsou mé šance a zda je dobrým nápadem mě tam poslat, ať už je to kamkoli, já je stál s trochu roztěkaným pohledem a uvažoval, co mne čeká a nemine.

Čas nadešel a přede mnou se otevřeli dveře vedoucí do...

Re: 1. Všechny nové věci (Aras Shadowtalker)

Napsal: 02.9.2014 00:06:06
od Kazma
Palác lorda Zwirua, Hitaliho podzemí

„Dá, samozřejmě.“
Pokýval hlavou Hitali.
„Je to všechno o tom, co nosíš v hlavě.“
Řekl a mávnutím ruky otevřel dveře.
„Co znamená mé jméno, na to možná časem přijdeš a co tě tam čeká?“
Pobídnul tě do temné chodby před tebou.
„Tvůj největší nepřítel...“
Odhalil špičaté zuby a zavřel za tebou dveře, jakoby z dálky jsi slyšel tichý hlas, jak šeptá.
„Ty sám.“

Hitaliho labyrint

Byla velká místnost a v ní tma a v té tmě nic jiného, jen tma. Místnost možná kruhová, možná jiná, možná tam byla propast, možná také ne, možná tam bylo něco živého, možná, možná si tam vlastně nestál ani ty, nic nebylo jisté, vlastně jen jedna věc, ta tma. Ta tma, co byla všude.
Nevím, jak dlouho jsi tam stál, pravda je taková, že si po čase začal slyšet zvuky, škrábání, vrčení, pohyb, ale když ses otočil, nebo se na ty místa dotápal, nikdo tam nebyl, v jednu chvíli si měl i pocit, že se na tebe něco vrhá, jenže nic nedopadlo.
A pak, pak přišlo kapání vody, zvuky dopadajících kapek na kámen, avšak odnikud, odnikud se nesl ten zvuk a samozřejmě ten čas …
Čas, o kterém si nevěděl, kolik jej již uplynulo.

Re: 1. Všechny nové věci (Aras Shadowtalker)

Napsal: 09.9.2014 20:23:49
od Artie
Palác lorda Zwirua, Hitaliho podzemí

Odpovědi se mi opravdu dostalo, pokud je možné ji zrealizovat však záleží na tom, zda se vrátím živý. Hitali také moc neobjasnil můj úkol ani co mě čeká, věnoval mi jen tajemný úsměv odhalující špičaté zuby a já vkročil do místnosti, zatímco za mnou doznívala Hitaliho slova:
„Ty sám.“
Dala mi hodně podnětů k přemýšlení a úvahám, co přesně tím mohlo být myšleno, ty všechny však brzy vypudila tma...

Hitaliho labyrint

...Můj velký přítel, byla to ona, kdo skrývala můj pohyb a tlumila mé zvuky když jsem to potřeboval, to však byla noční tma, nástroj plížení, toto byla temnota sama, nic jsem neviděl, jen černo černá tma kam oko dohlédlo, či spíše nedohlédlo.
Nevěděl jsem co je přede mnou, nevěděl jsem co je za mnou, mohl jsem udělat krok a skončit navěky v bezedné hlubině, neviděl jsem nic. A pak, když jsem si myslel, že jsem tak osamělý jak jen člověk bez rodiny může být se ozvaly ty zvuky, byly to zvuky mých dětských nočních můr doplněné o varovné pocity, cítil jsem, jak na mě každou chvílí dopadne chlupatá tlapa s maso drásajícími drápy, když jsem se však otočil, abych nebezpečí čelil, nebylo tam nic než prázdnota a pak, když se chvíli nic nedělo se začala ozývat voda, ne krásný zurčivý proud stékající do sklenice ale kapání, nekonečné kapání, které útočilo na mou mysl a schopnost rozumně uvažovat. Nevěděl jsem jak dlouho v této místnosti jsem, musel jsem však začít něco dělat, sedl jsem si na zem a rozprostřel své vědomí po okolí hledajíc zdroje těch zvuků a možnou cestu ven, opět nevím jak dlouho jsem seděl a zkoumal své okolí, ale potřeboval jsem uklidnit svou mysl...

Re: 1. Všechny nové věci (Aras Shadowtalker)

Napsal: 24.9.2014 13:33:14
od Kazma
Hitaliho labyrint

Byl si sám, musel si, teda snad ano, Síla by ti v tom přece nelhala, že ne? Nebo ano? Jaké by k tomu měla motivy? Neustále si za sebou něco cítil, něco, co by se s tebou pravděpodobně rádo velmi úzce seznámilo. Místnost měla pravděpodobně kruhový tvar, ale ve výšce tak čtyř metrů tunel ve zdi vedoucí do neznáma. Tunel byl kruhový, dle svého střízlivého odhadu by ses tama dokázal protáhnout, jenže dalším aktérem byly mříže v ústí otvoru. Nepříjemnost? Otázka úhlu pohledu. A po dveřích ani památka, jako by si do místnosti ničím nevlezl, jako by ses tam vlastně jen tak zjevil.
A pak ...
Spíš si ji cítil, než viděl. Byla to tří metrová potvora podobná kudlance, skřípala o sebe předními kusadly, vydávala zvuk ne nepodobný hlasu opravdu velké a zlé cikády a vypadala velmi hladově a potenciálně i velmi útočně.

Re: 1. Všechny nové věci (Aras Shadowtalker)

Napsal: 02.10.2014 09:44:39
od Artie
Hitaliho labyrint

'Nebuď tak paranoidní...'
Přemlouval jsem sám sebe, je nemožné, aby za mnou něco bylo,m už tolikrát jsem se otočil jen abych se podíval do tváře absolutní temnoty.

Mysl jsem rozprostřel do okolí, nikdo nikde, pátral jsem dál, až jsem se jí dotkl něčeho, co mohla být stěna, tápal jsem dál po jejím obvodu, jen abych kolem sebe vykreslil velkou kruhovou místnost s malým otvorem, čtyři metry nad mou hlavou, ne dost málo na to, abych byl schopný tam vyskočit, mohl bych se tam však pokusit vyšplhat.

Už když jsem se připravoval, že se rozeběhnu vstříc otvoru, uslyšel jsem za sebou zacvakání, okamžitě jsem se otočil a tam ji spatřil, přerostlou kudlanku s hlasem cikády, byl to opravdu nervy drásající zvuk:

'Nemůže být opravdová, nebo snad ano?'
Rozhodně jsem neměl víc než jeden život na to, abych zjistil pravdu, vyslal jsem k ní zkoumavý puls síly, a pokusil se předvídat její úmysly a pak, kdyby se rozhodla mě zabít jsem se tryskem rozeběhl k otvoru poskytujícímu cestu dál do neznáma. Asi metr před stěnou jsem vyskočil s pravou nohou vpřed a posilujíc skok sílou jsem se v momentě kdy noha dopadla na stěnu vší silou odrazil vzhůru a směřoval konečky prstů k okraji otvoru.

Pokud jsem se zavěsil, otočil jsem hlavu přes rameno a podíval se na pozici kudlanky, možná opět zmizela? Prozkoumávám mříže, abych z této kobky našel cestu ven, stále tam je? Přibližuje se? Pustím se levou rukou a nakloním se tak v závěsu na bok opřený o zeď oběma nohama, ve vzdálenosti přijatelné pro akci se odrazím a pokusím se kudlance přistát na hřbetu, pokud se nejedná o iluzi, sáhnu do rezerv sil a zatlačím na její mysl, musí jí to být nepříjemné, musí se podvolit...