4. Mise pro Hayasan(Hayasan Geri)

Tady je místo pro uzavřené mise

Moderátor: Moderátoři

Zamčeno
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Re: 4. Mise pro Hayasan(Hayasan Geri)

Příspěvek od Jordi Linx »

Garqi, Správní město:
Na ponouknutí jsi nakonec zašla více do detailů v bodech, které byly zmíněny. I tak jsi byla obezřetná a dávala si pozor na to, co všechno jsi nakonec prozradila a jak jsi to zmínila. Pozitivem určitě mohlo být, že na tváři nikoho z přítomných jsi nevyvodila žádné výraznější pohoršení, tedy možná kromě tvé první uštěpačné poznámky. Možná trochu překvapivě se ani nezdálo, že by Ninn chtěl něco namítat nebo vyjasnit, prostě jen klidně mlčel a poslouchal, co jsi se rozhodla k tomu všemu říct.
Děkuji ti za doplnění, jenom si příště odpusť ty jízlivé poznámky, nehledě na to, že jsi už byla ošetřena, měla možnost si dostatečně odpočinout a dočerpat nějakou energii a trocha zašpiněného oblečení ještě nikoho nezabila,
dodal káravým tónem tvůj mistr, každopádně se zdálo, že s podaným hlášením byl asi jakž takž spokojen. Gestem ti tedy naznačil, že se můžeš opět posadit a sám se ujmul pozice mluvčího zpoza čela stolu.
Tímto můžeme výsledek této mise považovat za úspěšný. Neznamená to však, že zítra z Garqi budeme odlétat, celé tohle ještě nekončí a je tu dost další práce a míst, kde se můžeme uplatnit,
vyhodnotil dosavadní vývoj tvůj mistr a předal slovo mistru Renmirovi.
Rytíř Ninn vyrazí zítra se Sall a místní gardou pročesat horu, pozatýkat zbytek lokálních a také zkusit zjistit, co se stalo s těmi "lehce" svázanými a zda-li se některý z nich, nepokusil spojit s někým dalším nebo snad nějakou další buňkou. Já povedu výslech zajatců, zatímco mistr Siliin bude vypomáhat v místní nemocnici, odkud nás požádali o nějaké konzultace. Hey a Hayasan čeká trochu odpočinková práce - budou řešit navrácení zapůjčených landspeederů dle poskytnutého seznamu. Mají to volnější i kvůli jejich zraněním, čímž dostanou prostor k lepší regeneraci, detaily s vámi ještě probereme osobně později. To je prozatím vše. Přespání máme zařízeno v jednom místním hotelu, kde máme k dispozici několik pokojů, vás děvčata se týká společný trojlůžák, instrukce předám Sallwits, což bude její poslední úkol v čele vaší skupiny,
rozdal mistr Renmir poslední instrukce a všichni se začali zvedat vyjma mistra Siliina, který i tobě jasným gestem naznačil, abys tu posečkala s ním. Místnost se relativně vyklidila a až na zvědavé pohledy Hey se Sall se nikdo nad vývojem situace nepozastavil.

Než se ti podívám na tvá zranění, bych na tebe měl pár otázek. A chci upřímnou odpověď, ne to, cos tu říkala všem. Za prvé, co doopravdy se stalo při té diverzi - nějaké podklouznutí a zničení meče by se ještě daly uvěřit, ale ne to, žes zároveň spadla na vibronůž. Náhody se dějí, ale jen velmi vzácně několik najednou - a hlavně celkový rozsah tvých zranění a to všechno není jen následkem jednoho pádu na vibronůž. Za druhé, meč sis sice mohla poškodit, ale rozhodně to není důvod ho někde nechávat. Výjimkou by bylo, kdyby jsi na tom oleji a na nůž uklouzla přímo před dveřmi otevřené kasárny, což navrch k předešlému by byla ještě o to větší náhoda. A za třetí, zneškodnila jak?
spustil bez dalších prodlev mistr Siliin a trpělivě čekal na to, co se mu rozhodneš odpovědět. A i když jsi s ním už pobyla nějakou dobu, tak jsi rozhodně neměla tušení, v jakém je pravděpodobně rozpoložení.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 844
Registrován: 25.1.2013 22:01:44
Czech Republic

Re: 4. Mise pro Hayasan(Hayasan Geri)

Příspěvek od Hayasan »

Garqi, Správní město:
Poté, co mne se mne vlastní mistr pokusil usměrnit jsem se asi měla tvářit trochu provinile, možná se ode mne očekávala omluva... ale já jenom pokrčila rameny. Ty poznámky si ani příště pravděpodobně neodpustím. Tedy pokud se mi mistr nepokusí několikrát promluvit do duše daleko tvrději, než tomu bylo teď, že ano. Co jápodobných napomenutí slyšela...
V každém případě jsem se neposadila.
Raději postojím. Ty židle jsou nějak zvláštně tvarované a je mi velmi nepříjemné, když musím sedět, pokud to tedy ovšem nevadí,
zareagovala jsem na Siliinovo gesto a vysvětlila jsem důvod svého jednání, kterým rozhodně nebyla snaha o to, aby na mne měl každý z Jediů lepší výhled. Dle toho, jak se Ninn tvářil, jsem dokonce odhadovala, že možná ani v soukromí si nebude mému mistrovi stěžovat na mé místy nevhodné chování. Což je jenom dobře.
V každém případě, porada byla ukončena a všichni byli propuštěni. Tedy kromě mě. Ne že bych něco podobného nečekala, takže jsem jen kývla hlavou na srozuměnou a vyčkala jsem, dokud za posledním Jediem nezaklaply dveře. Na holky a jejich zvídavé pohledy jsem se jenom zašklebila.

Nezbývalo mi, než si vyslechnout všechno, co má můj mistr na srdci. To, že vyjádřil mírné pochyby ohledně mého hlášení jsem v podstatě čekala. A rovnou jsem se vytasila s celou pravdou. Než aby to ze mne Siliin doloval po kouscích...
Ale já neřekla, že se to stalo všechno v jeden okamžik,
namítla jsem, neboť jsem v mistrově logice viděla menší chybku. Ale pokud si můj příběh tak vyložil... na druhou stranu, bylo to jedno a já nemínila na svém hlášení trvat. Mistr byl do jisté míry nečitelný a rozhodně jsem neplánovala dráždit rancora bosou nohou.
Ale máte pravdu v tom, že mé hlášení tak nějak hm... neodpovídá skutečným událostem. Celé jsem to musela aspoň trochu upravit, protože když jsem slyšela, že tu každý fungoval na sto procent, tak jsem nechtěla vypadat jako idiot s mozkem velikosti ořechu,
vysvětlila jsem. Já se nestyděla za své chování, já se strašně styděla za své představení v tunelech.
Asi začnu od začátku, ale doporučuji vám, abyste se něčeho chytil, protože tak debilní příběh jste ještě neslyšel,
upozornila jsem Siliina a rozhodně jsem nešetřila ostřejšími výrazy, než jsem tedy začala vyprávět. Také jsem se rozhodla z tohoto hlášení pro mistra úplně vynechat úlohu Ninna. Jistě, ovlivnil mé uvažování, ale hlavní zodpovědnost za mé činy ležela pořád na mé maličkosti a bylo by strašlivě nefér, kdybych jeho úlohu nějak zveličovala. Ne že by mi na něm nějak záleželo, ale kdybych se na něj odvolávala, sama bych si připadala jako děcko.
Celá ta diverze byla úplně zbytečná akce. Což jsem tedy věděla od samého počátku, protože akce s Ninnem běžela jako po másle a skutečně nikdo o nás nevěděl. Vzhledem k okolnostem jsem měla zvolit ústup, to bylo jediné logické řešení. Bylo chybou myslet si, že úkol musím splnit za každou cenu, ale to je vlastně to nejmenší,
přijala jsem tedy plnou zodpovědnost za svá rozhodnutí. Ninn mne sice mohl trošku popostrčit, ale já to zpackala. A to parádně.
Prakticky ihned, co jsem se oddělila od Ninna, omráčila jsem jednoho muže. Využila jsem k tomu jílec svého meče, který se poškodil. Nevěděla jsem, jak velké to poškození je a zda nepukl jenom jílec... v každém případě jsem si myslela, že meč je již nepoužitelný,
jop, můj druhý meč bude mít pevnější jílec, aby podobné věci zvládal. Při konstrukci jsem s něčím podobným před těmi lety nepočítala. Zajisté, že to byla chyba, ale byla jsem malá a rozum jsem tedy měla mít teď a rozhodně jsem neměla vyvádět podobná alotria. Pokud se tedy nenajde můj starý meč... klidně ho ti lapkové ve vzteku mohli rozbít na kousky.
Ten muž byl v takové místnosti, kterou jsem samozřejmě neprohledala, protože jsem si myslela, že nemám čas. Což byla chyba číslo dva,
hezky jsem si to počítala, protože jsem byla sama zvědavá, na jakém čísle se zastavím. Momentálně jsem to odhadovala tak na pětku. Ale rozhodně jsem se necítila nijak příjemně. Můj vlastní mistr si o mne nic moc dobrého nemyslel, Sall trpěla nějakou představou, že mne může okřikovat a ten zbytek? Ten nestál ani za řeč. Nehledě na tento opravdu hloupý příběh.
Takže jsem u sebe měla pouze nepoužitelný světelný meč a před sebou taková malá kasárna plná odpočívajících mužů. V okolí bylo pár beden s čistícími prostředky. Zatarasit vchod nešlo, na to ty bedny byly až příliš daleko. I kdybych u sebe měla nějaký zapalovač, asi bych je ani nezapalovala. Tím bych sice pozornost odvedla, ale nevěděla jsem, jak ta stará štola pokračuje dál, jak je odvětrávaná a neriskovala bych, že tam všechny ty lapky udusím,
popisovala jsem nejen události, ale i okolí a další možné scénáře, aby si mistr mohl udělat komplexnější obrázek.
Můj plán byl takový. Vzpomněla jsem si na vyprávění mistrů, kteří mi při konstrukci světelného meče tvrdili, že i malé vychýlení krystalu může vést k explozi. Možná nás tím jenom strašili... já to v každém případě vzala jako fakt. Chtěla jsem využít svého meče, který by se stal ehm... rozbuškou? Nebo něčím takovým a v podstatě by poranil nejen svými kousky možná i všechny přítomné, ale znamenalo by to zneškodnění velkého množství nepřátel a já jsem si myslela, že by to za zničení meče stálo a zajatci by byli v naprostém bezpečí,
jo, byla jsem ochotná obětovat pro splnění úkolu i svůj vlastní světelný meč. Těžko říct, jak se k něčemu takovému postaví Siliin. Sice jsem hádala, že mne asi neseřve, protože mne nikdy nijak tvrději za nesplněný úkol, když jsem tedy vynaložila veškeré své síly, nekáral, ale stejně...
Takže to máme chybu číslo tři, protože tento plán selhal, i když jsem schválně krystal vychýlila, kdyby tedy náhodou nebyl od toho nárazu,
pokračovala jsem dál ve vyprávění. Prostě a jednoduše, nejsem ani tak dobrá jako Sallwits. Možná bych s ní i z fleku měnila.
Trochu zmatku jsem nadělala a plánovala jsem toho využít. Chybou číslo čtyři bylo, že jsem se příliš soustředila na další útok. Vrženého vibronože jsem si všimla, až když bylo pozdě,
v podstatě jsem ty události už dovyprávěla. Celý průšvih byl venku a já sledovala obličej svého mistra, aby mi neuteklo vůbec nic.
Meč jsem musela nechat v tunelech, protože když jsem na něj sáhla holou rukou, probíjel a neměla jsem ani těch pár vteřin na to, abych si jej přitáhla pomocí Síly znovu. Musela jsem začít utíkat, což by se mi podařilo i bez Ninnova zásahu. O kus dál byla obranná věž, takže se v podstatě stačilo k ní dostat,
ukončila jsem příběh, který asi musel stát za to. Těch hloupostí, co jsem nasekala... Měla jsem takové tušení, že padanka cvičená přede mnou musela být ve všech ohledech šikovnější a já jsem na svůj věk opravdu velký matlák.
Takže teď asi chápete, proč bych všechny tyto události nejraději svedla na nehodu, která se může stát i vám, než abych ostatní seznámila s něčím... takovým,
neodpustila jsem si poslední větu. Jo, trapně jsem se cítila i bez toho, aby tu byli ostatní. Prostě, nějak se mi to všechno nahromadilo a jedna chyba střídala druhou.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx

Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Re: 4. Mise pro Hayasan(Hayasan Geri)

Příspěvek od Jordi Linx »

Garqi, Správní město:
S nějakým dalším mlžením ses už tentokrát ani nenamáhala a rovnou jsi přistoupila k odhalení celé, seč ostudné pravdy. Mistr se rozhodl tě ani jednu nepřerušit, neměnil výraz tváře a prostě jen se vší vážností poslouchal. Teprve, jakmile jsi skončila s vypovězením toho všeho, s únavou vydechl a přešel ve výrazu do zachmuřeného. Ticho se na nějakou chvíli prodlužovalo, jak si to celé nejspíše přehrával nebo do nějaké míry přerovnával v hlavě, aby jeho úsudek z toho všeho byl rozumný.
Začnu tím pozitivním - přežila jsi to, stejně jako všichni ostatní a hlavně i zajatci. Jak bylo řečeno, to bylo hlavním cílem mise. Oceňuji také to, že alespoň mně se rozhodla bez většího odmlouvání říct celou pravdu, jak tedy věřím. Některá rozhodnutí nebyla nakonec vyloženě špatná, mnohdy však jen nedomyšlená, naštěstí bez trvalejších následků,
pronesl nakonec mírným tónem a zdálo se, že k nějakému okřikování asi neměl náladu. Až nyní sis mohla všimnout, že i on toho má dnes plné zuby a byl unavený. Jak hodně, to už by bylo předmětem dohadů, ale rozhodně jsi to na něm mohla vidět.
K tomu dalšímu - přiznání vlastní chyby, i před ostatními, je důležité. Nikdo se ti tady nebude vysmívat, nejsme nějaká vojenská přípravka. Samozřejmě, že se to občas neobejde bez nějakých poznámek a třeba vtípků, tomu nejsou imunní ani Jediové, ale jsem přesvědčen, že tohle by ti výrazně problémy dělat nemělo,
přešel k nějakému rozboru toho, co se mu nelíbilo a o čem pociťoval nutnost tě informovat.
Pak k tvému výkonu - až do diverze bylo vše v pořádku, vlivem situace ses dostala od skupiny, ale nakonec to bylo spíše plusem, protože jsi mohla pomoci rytíři Ninnovi, i kdyby jenom tím, žes mu mohla poskytnout prostor k dalšími činnostem, které by si při solo nasazení musel odpustit. Ohledně diverze - nepodceňuj její důležitost, nikdy. Právě tím, že se všichni mohli soustředit na tebe, jsi poskytla zbytku moment překvapení, přiměla jsi protivníka přesunout síly a ztížit mu případné odhalení útěku zajatců. Tady opravdu stačí mnohdy i jediný člověk na jiném místě a celá situace se vyvine, nicméně jak jsi sama uznala při diverzi jsi pár věcí zbanthila,
vznesl námitku k tvému smýšlení o diverzi včetně odůvodnění, ale pak se tím již dále nezabýval.
Poškození zbraně je nemilé, ale to se prostě občas stane, i když většina členů Řádu meč k omračování nepoužívá, protože ho na to nemá stavěný. Každopádně po poškození jsi mohla svou zbraň zkontrolovat a pokusit se více zjistit rozsah poškození. Nevím do jaké míry se vyznáš v konstrukci světelných mečů, protože sám nejsem expertem, ale pamatuji si, že exploze jsou vzácné a meče jsou takto stavěné úmyslně, aby případným poškozením neohrozily svého majitele. Přepadení větší skupiny s početní převahou jsi mohla zkusit nejprve rozmělnit - připravit si bojiště, zkusit nejprve přilákat jednoho nebo dva a ty vyřídit solo, než by dorazil zbytek. A těch by potom bylo méně a mohla jsi mít třeba připravené nějaké bedny, vhodně použít telekynezi. Nehledě na to, že možná stačilo nejprve místo okolo prozkoumat a pak zkusit připravit nějakou malou výbušninu, třeba v nějaké kritické místnosti jako je komunikační centrum, muničák a podobně. Útěk samotný - no, nejsem si jistý, jak přesně to probíhalo, ale vzhledem k tvému stavu a míře ošetření si dovedu představit, že to až tak jednoznačné pro tebe nebylo. Ale to už nemá cenu pitvat, je tu ale pořád jedna věc, která mě trápí,
vyhodnotil i zbytek toho, jak sis nakonec počínala, aby vztyčil prst a s přísnějším výrazem se na tebe zadíval.
Všichni víme, že jsi ve výcviku pozadu - přesto tě nijak neupozaďujeme. Bereme tě do všech misích a výcviků, stavíme tě do stejně obtížných situací jako zbylé holky. Nicméně jediný, kdo může jasně říci, že to nezvládne, nebo si na to nevěří, jsi ty sama. Takže pokud se na nějakou misi ještě necítíš a radši budeš chtít dohánět své manko tréninkem, není to žádný problém. Pokud se necítíš na nějakou část mise a lze to řešit jinak, tak to k Sithu řekni, než budeš zbytečně riskovat. To si opravdu myslíš, že jsi jediná, kdo měl takový problém? Že jsi byla jediná bez mistra a utrpěla tak na výcviku? Víš o kolik padawanů jsme v posledním roce přišli, když byly po nějaké době od ztráty mistra přiřazeni k jiným? Víc, než by se komukoliv líbilo. Takže mi teď odpověz ještě na jednu otázku - poraď mi, jak mám nyní vědět, že přidělený nebo plánovaný úkol zvládneš, aniž bychom tě někde potom nemuseli sbírat po částech?
uzavřel celý svůj rozbor složitou otázkou. Neptal se tím ale jenom tebe, ale tak nějak jsi vnímala, že si tu otázku pokládal ze značné míry i sám sobě a nemohla ti ujít jistá starostlivost z tónu tvého mistra.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 844
Registrován: 25.1.2013 22:01:44
Czech Republic

Re: 4. Mise pro Hayasan(Hayasan Geri)

Příspěvek od Hayasan »

Garqi, Správní město:
Mistr mlčel. A mlčel déle, než by se mi bývalo líbilo. Stihla jsem přešlápnout z nohy na nohu hned několikrát, už jsem pomalu nevěděla, kam s očima a tváře mi hořely, jako kdyby mne někdo pořádně profackoval a ta červeň se slila do jednoho velkého fleku.
Když mistr konečně promluvil, já si oddechla. Pomalu jsem čekala, že mne chytne za flígr a prohodí oknem. Ale Siliinovo mlčení, jak jsem velmi brzy zjistila, mělo svůj důvod. Mistr byl unavený. Také toho všeho měl dost a na rozdíl ode mne zřejmě nespal. Takže ano, svou první nevhodnou poznámku jsem si skutečně mohla odpustit, vzhledem k tomu, že Siliin na tom byl zřejmě mnohem hůř. Jenže... to jsem přece nemohla vědět, když mistr nikdy nic pořádně nedá znát.
Také jsem byla ráda, že mistr mé jednání neoznačil jako vyloženě debilní. Slovo nedomyšlený znělo celkem dobře. Vlastně se mi strašně líbilo.
Další část mistrova proslovu, ohledně toho, že jsem se měla veřejně přiznat, byla méně příjemná a v duchu jsem si dokonce dovolila nesouhlasit. Ani někdyv budoucnu to rozhodně neudělám. Ale protože mistr byl vyčerpaný a i jeho trpělivost měla své meze, rozhodně jsem nepovažovala za moudré, abych se s ním dohadovala. Ačkoliv jsem s ním nesouhlasila, jen jsem pokývala hlavou a pokoušela jsem se tvářit, že to příště udělám.
Takže jsem v podstatě uspěla,
pokusila jsem se celou situaci aspoň maličko odlehčit a vydolovala jsem malý úsměv.
Když přišla řeč na konstrukci mečů, znovu jsem se musela usmát. Tohle totož bylo absurdní. S rukou na srdci, v čem jsem se vyznala? V pašování alkoholických nápojů do Chrámu a odhadu jejich hodnoty na padawanském černém trhu? V líbacích technikách a v tom, jak hluboko strčit klukovi jazyk do pusy? A potom v takových těch postelových radovánkách, když přišlo na věc? A to ještě jenom v Chrámu?
Opravdu si myslíte, že bych se mohla vyznat v konstrukci světelného meče? Vždyť ani můj, nejspíše bývalý, světelný meč, jsem nesetrojovala sama, jak by to mělo správně být. Víte, kolik spolužáků mi pomáhalo a kolik toho za mne dokonce udělali? A ty teoretické kurzy... víte třeba o tom, že soubor závěrečných otázek koluje mezi padawany a naposledy se jeho cena pohybovala mezi dvěmi až třemi flaškami ale?
Nadhodila jsem. Rozhodně jsem se nechovala drze a dokonce jsem opět začala obdivovat krásy podlahy. Prostě jsem jen konstatovala, co si mistr určitě musel myslet, byť že opačný předpoklad byl značně... naivní.
Dokonce ani ten krystal jsem nezískala pomocí meditace. Na Dantooine jsem si všimla nádherně modrého krystalu. Místo toho, aby mne vedla Síla, vedly mne mé oči,
jop, teď už to bylo jedno. Vlastně jsem na tento svůj opravdu hodně starý podvod nijak nemyslela, protože meč fungoval skvěle, byť že do transu jsem se nedostala. Měl krásně modrou barvu a opravdu se mi hodně líbil. Kdybych se měla přiznat ke všem svým podvodům, musela bych si vyškrtnout všechny úspěšně absolvované kurzy v období svého prvního mistra. Teď už jsem nepodváděla a snažila jsem se v rámci možností všechno dohnat i distanční formou.
A malou výbušninu asi hm... nedokážu vyrobit,
což o to, mistrova rada v tomto směru byla suprová, jen kdybych měla ty znalosti. Jak mne mělo napadnout vyrábět výbušniny, když to neumím a všechno jsem za těch pár týdnů rozhodně nedohnala? Je pravděpodobné, že jsem se to kdysi učila a možná jsem z toho psala i test, ale nepamatovala jsem si toho ani zbla.
Jenže to by nebyl mistr Siliin, aby nepřišlo nějaké výraznější napomenutí. Zmlkla jsem a na mistra jsem se pozorně zadívala, aby mi neuteklo ani slovo. Zpočátku jsem se cítila trochu otráveně, protože něco podobného jsem už dneska jednou slyšela. Ale velmi rychle jsem byla uvedena do celkového obrazu a pochopila jsem. Siliin se jen bál, že bych mohla být zabita. Což mne trošku zahřálo na srdíčku, né že né.
To si samozřejmě nemyslím, ale jsem jediná, která je v šestnácti stejně nezkušená jako jedenáctileté ucho,
namítla jsem, protože to prostě byla krutá realita.
A možná jsem na tom ještě hůř, protože to jedenáctileté ucho má v čerstvé paměti všechny znalosti z těch základních kurzů, které já absolvovala podvodem, či jsem je udělala díky tomu, že nade mnou hned několik Jediů mávlo rukou a nechali mne projít, jen aby měli pokoj jak ode mne, tak od mého prvního mistra,
zadívala jsem se Siliinovi do obličeje. Můj první mistr se mne zastával i v okamžicích, kdy mne měl zpohlavkovat a zakázat mi všechno, co šlo, jenom abych si začala plnit své povinnosti. Byl na mne příliš hodný, což asi pro mé dobro nebylo. Já potřebovala někoho daleko přísnějšího a občasné vytahání za ucho by mi v té době opravdu extrémně pomohlo. A možná by mi ušetřilo všechny tyto patálie.
A právě v tom vidím svůj největší problém. Minule jsem narazila na to, že nemám základní znalosti o droidech. Tak jste dohlédl na to, abych si je doplnila. Což je samozřejmě v pořádku a jsem za to opravdu ráda. Teď jsem narazila třeba na to, že mé znalosti ohledně vlastního světelného meče jsou minimální. Tak si je doplním. Což bude jedině dobře. Příště narazím třeba na to, že se nevyznám, já nevím... vymyslím si... třeba v základní opravě konzolí. Tak si to opět doplním. Chápete, kam tím mířím? Je zde jistý vzorec: mise – nedostatečné znalosti – jejich následné doplnění a začíná se mi zdát, že to je do budoucna neudržitelné, protože je jen otázkou času, kdy taková základní neznalost může mít horší následky než dnes a to nejen pro mne,
podívala jsem se na Siliina. Pochopil? Ačkoliv jsem na sebe asi plánovala ušít další bič, tak možná by to chtělo malou změnu – zaměřit se na znalosti, které se Siliinovi zdají samozřejmé, protože pro mne být samozřejmé nemusí.
Kdyby to bylo na mne, momentálně bych si ze svého denního programu vyškrtla všechno, co není nezbytně nutné a soustředila bych se na samozřejmé základy, které pro mne jaksi samozřejmé nejsou, protože já... hm... se na výuku přestala poctivě připravovat někdy v desíti letech a za poslední týdny jsem toho moc nedohnala. Asi jsem vám to měla říct už dávno, jenže... prostě,
rozhodila jsem rukama. Přiznávat se k věcem, o kterých snad ani mistr Siliin neměl nejmenšího tušení bylo hodně blbé. Mé problémy s výcvikem se tím sice neprohloubily, protože zde už byly, ale mistr Siliin o nich nemusel mít tušení a skutečně si nemusel uvědomovat celou hloubku problému i s těmito detaily. Ty nemusela znát ani mistryně Vash a seznam úspěšně dokončených kurzů nemusel nutně znamenat, že mám všechny předepsané znalosti a dovednosti.
Pořád totiž narážím na věci, které bych měla znát a o nichž si i všichni myslí, že je umím,
momentálně bych ze všeho nejraději utekla. Dokonce jsem i těkla pohledem k východu. Má z dalších velkých zpovědí byla příjemná asi jako vysoce bodavý hmyz, se kterým bych měla sdílet lože. A to ne proto, že by se mi mistr Siliin smál. Ale spíše proto, že já sama jsem se kvůli svému minulému chování cítila strašně trapně. Vždyť i pod mistrem Siliinem jsem v Chrámu vyváděla skopičiny, místo toho, abych seděla na zadku a učila se.
U Sitha, já se asi musím opravdu trochu změnit. Takhle to dál nejde... možná i Ninn měl trochu pravdu. Uděláme to takhle. Když ještě vydržím... já nevím... měsíc? jo... to zvládnu... chovat se aspoň trochu slušně, tak se při nejbližší příležitosti odměním návštěvou diskotéky. Jo, to je fér. Jeden měsíc suprového chování a půjdu na diskotéku. Ale fakt to musí být superové chování. Ne to před misí... prostě na sto procent Jedi... tak a ne jinak.
A ohledně těch misí... víte, mistře, já nevím, jak mám poznat, že něco nezvládnu. Vždyť jsem nakonec nějak zvládla skoro všechno,
poškrábala jsem se na hlavě ve snaze získat trochu času. Ani to, co jsem plánovala říct, pro mne rozhodně nebylo novinkou. Jen jsem neuznala za vhodné o tom informovat svého mistra, což jsem následně přiznala.
No... já bych řekla, že je to celé jednoduché a vlastně si to myslím už dlouho. Sallwits i Hey měly tu fázi, při které svěřené úkoly plnily společně se svým mistrem a měly šanci něco se učit pozorováním. U mne byla tato fáze zcela přeskočena, neboť se svým prvním mistrem jsem na podobné mise jako s vámi nikdy nejezdila. Takže mé řešení jsou téměř vždycky nedomyšlené, protože je vymýšlím sama bez čehokoliv, na čem bych mohla stavět. Možná to souvisí i s tím, že mé teoretické znalosti jsou celkové žádné, jak jsem vám říkala. Takže se snažím řešit situaci na základě nějakých padawanských povídaček, zhlédnutých holofilmů a mých vlastních domněnek, které ne vždy odpovídají realitě. Možná, kdybych nějakou tu misi absolvovala s vámi, třeba by se to zlepšilo a nemusela bych hlásit, že něco asi nezvládnu, když to vlastně dopředu nemůžu ani vědět,
zakončila jsem svou řeč. Tedy skoro. Úroveň studu byla maximální a rozhodně se nerovnala ani tomu největšímu průšvihu, který se mnou Siliin řešil a to rozhodně nemluvil relativně klidným tónem jako teď, byť že ta přísnost se do něj promítala. A tak trošku jsem litovala, že jsem to neřekla mistrovi již dříve. Měla bych to totiž za sebou. A rozhodně bych to nemusela řešit v okamžiku, kdy je můj mistr vyčerpán.
Také jsem svého mistra sylšela vůbec poprvé zaklít podobným způsobem, kterým jsem to dělala já. Vždycky jsem čekala, že když řeknu 'u Sitha', tak budu spíše seřvána, že takto bych mluvit neměla, že to není žádná legrace a podobně.
Mimochodem, nechcete tento rozhovor odložit na zítřek? Až si aspoň trochu odpočinete? A dívat se na má zranění nemusíte, byl tam doktor a v řemesle se prý vyznal,
tentokrát jsem si starosti o mistrovu pohodu dělala já. Ošetření opravdu nebylo třeba a zbytek se mohl doříct i zítra. Plus tu byla ta věc s Niendi, ale i to počká na zítřek.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx

Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Re: 4. Mise pro Hayasan(Hayasan Geri)

Příspěvek od Jordi Linx »

Garqi, Správní město:
K tomu všemu, co ti mistr řekl, jsi nakonec odpověděla a pokusila se připojit nějaké vlastní postřehy, stejně jako vlastní rozvinutí různých ideí, co dále. Ale hlavně jsi doznala naprostou většinu svých nedostatků, což bylo něco, co by se asi slušelo provést hned na počátku. Připustila jsi i věci, o kterých bys dříve netušila, že bys je byla ochotná někomu sdělit, natožpak svému mistrovi, nicméně vůči Siliinovi jsi cítila, že to bylo nezbytné. Více než kdy jindy jsi vnímala, že bys ráda byla alespoň slušným Jedim, že by ses chtěla vyhnout situacím, kdy budeš po misi takhle rozebírat své neúspěchy.
Dobře, co se tvého výcviku týká, zaměříme se na nějaké praktické a nezbytné znalosti, i kdyby to mělo být opakování. Nicméně to budou rychlejší kurzy, takže ve velké míře bude záležet na tobě, kolik si z toho opravdu odneseš a zapamatuješ. Domluvím se i s vojáky na lodi a zkusíme připravit nějaké tréninkové scénaře pro boj s protivníky vybavenými blastery, více protivníky - což by ti taky mohlo hodně prospět,
přistoupil nakonec k tomu, že upravíte výcvik do podoby, kdy budeš se moci zaměřit na to hlavní, co bys měla znát a potřebovat a to včetně části týkající se boje.
K misím - praktickým zkušenostem se nic nevyrovná, takže tě z nich nechci vyškrnout. Nicméně pokusíme se přizpůsobit tím, abys vždy pracovala s někým ve dvojici, zároveň ale od tebe očekávám, že když dostaneš nějaký osobní úkol a nebudeš si jistá, tak se nebudeš váhat dotazovat. Celkově může být jedno, jak skvělý tréninkový program připravím, nebo jak to všechno rozvhrnu, bude nakonec záležet na tobě, jak k tomu přistoupíš a jak se ty sama budeš snažit. A nebude na škodu ani to, když budeš ohledně některých věcí pokornější,
přešel k dalším bodu a načrtnul další řešení, kterého se chtěl držet a prozradil ti tím, co tě bude v následujících dnech, týdnech a měsících očekávat.
A nakonec dnešní poslední lekce - i když jsem vyčerpaný, jsou některé věci, které je lepší neodkládat. A i když jsem už na první pohled poznal, že tě ošetřil zkušený doktor, tak ani s těmi nejlepšími přístroji nemá k dispozici Sílu a vše, co s tím souvisí. Takže to odkládat nebudeme. I proto, že pokud chceš dohnat to manko a všechno, tak tohle je právě ta trocha navíc, kterou tomu musíme přinést, oba dva. Protože ať chceš nebo ne, tak tvůj výcvik je i mou zodpovědností. Takže teď se posaď a já tě prohlédnu, navíc vše jsme tak nějak uzavřeli. Zbývá jenom nějak vyřešit tvůj světelný meč, ale to nepůjde jen tak a nejspíš se bez něj budeš muset nějakou dobu obejít, nehledě na to, že tentokrát budeme chtít, aby sis jej připravila pořádně,
uzavřel vaši diskuzi a tvé vykázání k posezení podpořil i jasným gestem k nedaleké židli. Sám pak zamířil k tobě, aby provedl pečlivou lékařskou prohlídku s využitím Síly a případně zapůsobil v místech, kde by to bylo zapotřebí.
----------------------------------
Takže, tímto uzavírám tuto misi a v nejbližších dnech připravím hodnocení. Očekávej ho někdy v půlce týdne, posléze pak navážeme novou misí, pokud sama nebudeš chtít jinak. Tahle se nám krapet protáhla, ale nemyslím si, že by to nějak škodilo plynulosti hraní.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Re: 4. Mise pro Hayasan(Hayasan Geri)

Příspěvek od Jordi Linx »

Mise - (Ne)upadnutí v zajetí
Vedl: Jordi Linx
Hodnocení:
Tvar příspěvků: Tvar a vše v pořádku, stále dost obsáhlé, kvalita se zde nemění, je pravda, že zhoršení by spíš byla ostuda u tak zkušeného hráče.
Chování charakteru: Možná až moc se soustředíš na sobeckost a sebedůvěru své postavy. Chápu, že náladovost je běžná pro dívky jejího věku, ale nemůžu se ubránit, že to je místy hnáno až do extrému.
Postup v příběhu: Tahle se mise táhla - část viny je i na mě, že jsem to neurychloval, nicméně nadměrná upovídanost postavy na tom má také svůj vliv. Proto tam místy bylo možná více dialogů, než by bylo nutné.
Reakce na podněty: Tentokrát v pohodě, většinu vodítek nebo podnětů jsi postřehla a nějak zareagovala, takže zde plus, i když ti určitě uniklo pár, které by ti věci dost usnadnily.
Využití Síly: V rámci mezí a tak nějak všeho to bylo řekl bych naprosto v pořádku. Byly sice situace, kdy by ti to pomohlo, ale určitě nemohu říci, že by ses držela nějak výrazně zkrátka.

Celkem shrnuto to byl slušný výcvik. Ano, tentokrát jen "slušný", protože jsem vnímal, že to nebylo ono. Vliv určitě mělo dohadování se s kýmkoliv skoro pořád a že se to celé dost protáhlo, i z toho důvodu, že je tvá postava až moc ukecaná v místech, kde by toho opravdu nebylo zapotřebí. Celkově to tedy tentokrát vnímám za 84 procenty, což je stále hezké, ale prostě tam něco výraznějšího chybělo.

Následky výcviku:
+ Zlepšení pohybu a orientace v temných místech nebo místech úplně bez osvětlení
+ Jsi nyní trochu odolnější vzhledem k množství utržených zranění a jak jsi to musela "přežívat"

- Přišla jsi o meč
- Prakticky žádný přátelský vztah v rámci vaší skupiny nebyl neposkvrněn
- Tvá zranění na tebe budou mít v blízké budoucnosti dopad, protože byla vážnějšího charakteru

------------------
Toliko k hodnocení, máš nějaké otázky nebo poznámky k výše zmíněnému?
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Zamčeno

Zpět na „Dokončené mise“