Corugská akademie, seřaďiště jednotek:
Byly to asi dvě hodiny co jste dorazili zpět na Akademii. Dost času na trochu regenerace v podobě pořádné sprchy, výživné, leč nepříliš dobré večeře a chvíle klidu. Byť jsi čekal problémy, zatím se nic neukázalo. Vypadalo to, že si troopeři dávají na čas. Nebo se snažili vymyslet jak tě co nejvíc ztrestat za potupnou prohru, která samozřejmě skončí v jejich záznamech.
Vojáci z tvé jednotky se potulovali po Akademii a ty jsi se pomalu ploužil na seřaďiště, kde vás za pár momentů čekalo vyhodnocení dnešní bitvy. Na chodbě tě dohnal Rondu s několika dalšími a zabraní do hovoru, jehož téma jsi nepochytil, nasadili rychlejší tempo, které jsi se rozhodl následovat.
Ve velkém sále už byla většina z průzkumníků a jednotka, která vedla druhého chodce. Všichni si všimli tvého příchodu a z dáli se ozívaly známky nesouhlasu s tvým vedením.
Zařadili jste se na své místo a čekali. Po chvíli přišly jednotky stormtrooperů. Pečlivě se rozhlédli a na své místo zamířili okolo tebe.
"Těš se!" procedil první z nich, který do tebe, samozřejmě nechtěně, vrazil. Následovali další se spoustou, někdy opravdu originálních, výhružek.
Krátce na to přišel Krax s několika svými důstojníky a postavil se před vás. Na obličeji měl spokojený výraz někoho, komu se podařilo porazit vzpurného vojáka.
"Komandéra Namentine!" spustil dostatečně nahlas. "Co myslíte, že stálo za vaším neúspěchem při našem dnešním cvičení?" zeptal se rovnou a vynechal tak klasický výčet chyba a hodnocení výcviku.