Přihláška Maxima Siphona

[keny]

Jméno: Maximus Siphonus

Věk: 4 léta

Titul: Padawan- ochránce jedi

Rasa: Člověk

Planeta: Dantooine

Hlavní zbraň: žádná (holé ruce)

Světelný meč: Jednoruční

Barva meče: Žlutá

Styl boje: Shien, Shii cho

Schopnosti: odolnost, vytrvalost, síla

Schopnosti jako Jedi: Síla rychlost a Síla uzdravení

Poznámky: mentálně je na úrovni asi sedmiletého dítěte, kaštanové vlasy, zelené oči. Svéhlavý a impusivní.

Životopis postavy: Narodil jsem se na Dantooine před čtyřmi léty jako poslední syn svých rodičů. Otec pracuje v přístavišti jako skladník, matka je v domácnosti a stará se o pětičlenou rodinu a malé políčko za domem. Mám ještě jednoho bratra a sestru. Žil jsem krásný život malého chlapce až do oné události.
Hrál jsem si ještě se třemi kamarády nedaleko jeskyní. Ze zvědavosti mne napadlo, že by jsme se tam mohli vydat na průzkumnou výpravu, a tím nedbal rad své starostlivé matky, která mne často varovala před tímto místem. Říkala mi, abych tam nechodil, že tam žijí kinrathské zmije.
Ale jak už to tak bývá, zvědavost zvítězila. Vnořili jsme se do jeskyně a na druhém rozcestí na nás zaútočili dvě zmije. Kamaráda přede mnou hned usmrtili a já se ve strachu krčil u skalní stěny. Další dva kamarádi, co byli za mnou stačili utéci pro pomoc. Za nedlouho přišel mistr a jeho padawan a mne zachránili tím, že mne vyvedli ven. Po zmyjích už nebylo ani památky a po kamarádovi, co šel první, také ne. Padawan se divil, jak jsem to mohl přežít a proč mne nezabili. Mistr mu odpověděl, že se ani nediví, že ve mne cítí to, co už dlouho v nikom necítil. Odvedli mne domů a já se strachy ještě chvěl. Skočil jsem mámě do náruče a pak se teprv uklidnil. Mistr mámě pověděl, že by chtěl sní a s otcem co nejdříve mluvit. Matka souhasila a pověděla mu, ať přijde večer, až budu spát a on souhlasil. Den byl u konce a mistr přišel, jak slíbil. Pověděl mým rodičům, jak to celé bylo a co ve mne nepochybně cítí. Vyslovil přání, abych předstoupil před radu Jediů, tady na Dantooinu. Rodiče souhlasili a já se druhý den ráno vydal i se svým zachráncem do jejich sídla. Předstoupil jsem před radu a ta shledala ve mne mimořádný talent a cit pro sílu. Ale též se obávala mé impulsivnosti a svéhlavosti. I přesto doporučila mým rodičům, aby mne nechali učiti se na Jedaie. Oba jednotně souhlasili, byla to pro ně nevýslovná pocta a slibovali si od toho, že ze mne alespoň vyroste slušný člověk se smyslem pro čest, dobro a pomoc druhým lidem. Tím jsem nastoupil na dlouhou cestu sebepoznání a sebekontroly.

[Elinor Yall]

čekala jsem něco šílenějšího, po celém tom rozhovoru v SB, ale asi sis vzal k srdci blaho akademie a nechceš mít na svědomí Darth Elinor.
No, jdu vymýšlet výcvik pro čtyřleté dítě, bude to celkem fuška...

[keny]

No přesněji řečeno , nechci mít na svědomí Darth Elinor.
No stojím proti tvým velkým kreativním schopnostem a doufám,že ti budu důstojným hráčem-protihráčem.