Postupně se k nim přidávali další a další. Jedním z těch, kdo by radši bránil obyvatele Republiky, než aby se schovával v Chrámu, byl Danathorn.
Chrám Jediů, ubikace:
Probudil jsi se uprostřed noci, promočen potem. Stále se ti zdávaly sny o válce a o smrti tvých přátel z rukou nelítostných mandalorianů. Už několik týdnů jsi byl rozhodnut, že opustíš Řád a přidáš se k Revanšistům. Plán to byl smělý, ale jeho realizace doposud značně pokulhávala. Byl jsi bez finančních prostředků a pod dohledem svého mistra Daka Fekhara, který vycítil jistou změnu ve tvém chování a bedlivě tě střežil.
Mnoho tobě podobnýho odešlo do války, což se Radě ani trochu nelíbilo a v Chrámu tak panovala vypjatá situace. Dostat se odtud nebylo pro padawana jen tak.
Ozvalo se tlumené zaklepání. Chvíli se nic nedělo, načež se otevřely dveře. V nich stál menší rodian. Veel, jeden z tvých přátel z klanu. Vypadal ustaraně.
"Jsi v pořádku? Slyšel sem křik... Zase ty sny?" zeptal se zněpokojeně a zavřel dveře. Předtím se ještě rozhlédl po chodbě.
Veel byl v podobné situaci jako ty. Nelíbilo se mu, že Řád nic nedělá, ale neměl odvahu s tím sám něco dělat. Posadil se na jednu ze židlí u tvého psacího stole a rozespale se podrbal na své zelené hlavě.
____
Ještě jednou tě vítám
Pro začátek rozepiš pocity postavy, můžeš trochu zavzpomínat na minulé týdny a odpovědět Veelovi.