Danathorn - Kampak?

[Phate]

Úvod - 3 963 BBY

Kampak?

Válka se pomalu rozšiřovala po celé Republice a ti nejpovolanější ji stále ignorovali. Řád se rozhodl stát stranou tomu všemu, což se malé skupině rytířů a mistrů nelíbilo a rozhodli se konat.
Postupně se k nim přidávali další a další. Jedním z těch, kdo by radši bránil obyvatele Republiky, než aby se schovával v Chrámu, byl Danathorn.

Chrám Jediů, ubikace:

Probudil jsi se uprostřed noci, promočen potem. Stále se ti zdávaly sny o válce a o smrti tvých přátel z rukou nelítostných mandalorianů. Už několik týdnů jsi byl rozhodnut, že opustíš Řád a přidáš se k Revanšistům. Plán to byl smělý, ale jeho realizace doposud značně pokulhávala. Byl jsi bez finančních prostředků a pod dohledem svého mistra Daka Fekhara, který vycítil jistou změnu ve tvém chování a bedlivě tě střežil.

Mnoho tobě podobnýho odešlo do války, což se Radě ani trochu nelíbilo a v Chrámu tak panovala vypjatá situace. Dostat se odtud nebylo pro padawana jen tak.
Ozvalo se tlumené zaklepání. Chvíli se nic nedělo, načež se otevřely dveře. V nich stál menší rodian. Veel, jeden z tvých přátel z klanu. Vypadal ustaraně.

"Jsi v pořádku? Slyšel sem křik... Zase ty sny?" zeptal se zněpokojeně a zavřel dveře. Předtím se ještě rozhlédl po chodbě.
Veel byl v podobné situaci jako ty. Nelíbilo se mu, že Řád nic nedělá, ale neměl odvahu s tím sám něco dělat. Posadil se na jednu ze židlí u tvého psacího stole a rozespale se podrbal na své zelené hlavě.

____
Ještě jednou tě vítám
Pro začátek rozepiš pocity postavy, můžeš trochu zavzpomínat na minulé týdny a odpovědět Veelovi.

[Danathorn]

Chrám Jediů, ubikace

"Ano, zase ty sny." řekl jsem a odhrnul jsem si z čela vlasy co mi padaly do očí. Začal jsem ty sny mít po tom co do války odešel Allim asi před 6-ti týdny, od té doby bylo všechno jiné, takové nijaké. Také jsem přestal být schopen myslet na něco jiného než na ta sny, na válku a na to jak do ní budu následovat ostatní.
"Omlouvám se že jsem tě vzbudil, je to pořád horší a horší." popravdě už jsem nějakou dobu přemýšlel, že bych o těch snech řekl mistru Fekharu, ale nebyl jsem si jistý jak by na to reagoval, nejspíš by ho to ale nepotěšilo.
Už to takhle dál nezvládnu, musím odejít a to co nejdřív. pomyslel jsem si, ale vůbec mě nenapadalo jak to udělat. Po Allimovi odešla ještě asi půlka našeho klanu a ty co zůstali pečlivě střežili jejich mistři, což se projevovalo velkými omezeními a neustálým zpřísňováním už tak tvrdých pravidel.
"Tohle čekání musí skončit Veele... Musíme se odtud dostat, musíme ostatním pomoct." řekl jsem mu s odhodláním v hlase.


_____
Jěště jednou děkuji za přivítání a jsem si vědom že opravovat tě může znamenat smrt, ale to jméno je Danathorn a ne Danathor. Jinak děkuju za přijetí.

Omlouvám se, opraveno

[Phate]

Chrám Jediů, ubikace

Tíživá atmosféra v pokoji by se dala krájet. Rodianův hluboký nádech, kterým se snažil trochu uklidnit, protnul ticho. Veel nevypadal, že by jsi ho probudil. Alespoň v té tmě ti to říkaly tvé oči a zejména tvé smysly.
"To je v pohodě, nespal sem. Už dlouho sem nespal." přiznal rodian a unaveně se sesunul na židli. Nebylo to pro něj o nic lehčí než pro tebe, ale Veelův mistr ho držel pěkně pod dohledem. Byl to jeden z těch, co poslouchali Radu na slovo a nic jiného pro ně nemělo smysl.

"Máš pravdu, musíme vypadnout, než se z toho zblázníme. Ale jak? Kredity jsou problém, dohled je problém a kdyby se nám podařilo se dostat z planety, víme vůbec kam se vydat?" naladil Veel ještě trochu depresivnější notu a přešel k oknu, za kterým byl nikdy nespící Coruscant.
"Možná nějakou loď ukrást?" přemýšlel nahlas. Veel byl od přirody opatrný tvor. Málokdy se pouštěl do nečeho nebezpečného a nad vším dlouze přemýšlel. Tohle mu nebylo podobné, takže byl vážně na dně.

[Danathorn]

Chrám Jediů, ubikace

"Nevím jak to udělat, ale nějak to jít musí." řekl jsem a snažil jsem se přijít na to jak by to šlo. Popravdě jsem nad tím přemýšlel pár dní, ale všechny teoretické možnosti byli moc riskantní.
"Mohl bych předstoupit před radu. Možná kdybych jim řekl o těch snech mohlo by to něco změnit, přimět je něco udělat."
I když silně pochybuju, že se ti zbabělci odhodlají k dělání svých povinností. pomyslel jsem si.
"Měl by si jít spát než nás někdo uslyší... Zítra bude dlouhý den. A neboj se, nějak se nám to povede."řekl jsem a pokusil jsem se o úsměv.
Musí se nám to povést.

[Phate]

Chrám Jediů, ubikace:

Tvůj přítel se k odchodu moc neměl. Když jsi se podíval na chronometr na stolku, asi ani nemělo cenu pokoušet se znovu usnout. Za chvíli by tě probral budík a další den tréninku pod dohledem mistra. Už dlouho jste nebyli na žádné misi. S tím co se teď děje, tě držel Fekhar v Chrámu pod záminkou prohloubení tvých praktických znalostí Síly.
Veelův mistr dělal to samé a nebyli jste jediní, kdo takto skončil.

"Neblázni, s timhle chceš jít před Radu? I kdyby tě přijali, po tomhe už by ses odsud nedostal nikdy." vysmál se ti Veel a měl pravdu. Rada na tohle moc neslyšela a kdyby jsi se jim svěřil, těžko bys měl ještě možnost utéct. Samozřejmě jsi mohl prostě opustit Řád, což v tu chvíli trklo i Veela.

"Co kdyby...Co kdybysme prostě odešli z Řádu, místo toho abychom utíkali? Nechaj nás jen tak odejít?" zapřemýšlel a začal přecházet po pokoji ve zběsilém tempu. Odejít z Řádu nebylo jen tak. Pokud by jste chtěli odejít, museli by jste odevzdat své meče a už nikdy by jste nebyli mezi Jedii vítáni.

[Danathorn]

Chrám Jediů, ubikace

"Odejít od řádu? Nevím jestli bych to zvládnul... ty jo? řekl jsem a hned jsem začal přemýšlet nad tím jaké by to bylo.
Určitě tu musí být i jiná cesta. Přece se nevzdám řádu, je to všechno co mám. prolétlo mi hlavou a znělo v ní nekonečně dlouho.
"Měl by ses vrátit zpátky na pokoj, za chvíli bude svítat a neměli by nás najít jak tady vymýšlíme... levárny"

---------
Mimochodem gratuluji k titulu moderátor roku

[Phate]

Chrám Jediů, ubikace:

Chvíli jste přemýšleli, jaké následky by mělo odejít z Řádu, ve kterým jste prakticky celý váš život a který je jako vaše rodina. Rodina, která odmítá bránit galaxii před obrovskou hrozbou, kterou mandaloriané bezpochyby jsou. Byla to zapeklitá situace, ale zase na druhou stranu, spoustě jiných se podařilo odejít, nebo utéct.
Jak ovšem tito dopadli u Rady, jste nikdo nevěděl. Bylo dost dobře možné, že je z Řádu vyloučili stejně jako Revana s Malakem.

"Jo jasně, máš asi pravdu. Stejně za chvíli vstáváme." zamumlal Veel a začal se pomalu šourat ke dveřím. "Hej, dneska každej zkusíme vymyslet jak se dostat z planety a jak najít někoho, kdo ví, kde jsou naši." řekl trochu rázněji, než chtěl a zmizel ve dveřích.

Měl jsi dobrou půl hodinu, než zazvoní budík a hodinu, než začne trénink s mistrem. Jak je využiješ, bylo jen a pouze na tobě.

____

Děkuji

[Danathorn]

Chrám Jediů, ubikace

"Na půl hodiny už nemá cenu zkusit usnout." řekl jsem si sám pro sebe. Chvíli jsem přemýšlel co můžu dělat a nakonec jsem se rozhodl že se obléknu úbor, připravím si věci a počkám na začátek dne.

[Phate]

Chrám Jediů:

Volná půlhodina uběhla rychleji, než by se zdálo. Oblékl jsi se do padawanského roucha a pomalu vyrazil na snídani. Jídelna se hemžina studenty všech možných ras. Ani věkové rozpětí nebylo zrovna malé. Všichni se do sebe snažili co nejrychleji naházet co největší množství živin, než se rozutečou za svými povinostmi.

Udělal jsi to samé a vyrazil za svým mistrem, který už na tebe čekal před jednou z výukových místností.
"Spal si dobře, padawane? Vypadáš, že tě něco trápí..." nechal ve vzduchu viset nevyřčenou otázku a pokynul ti do místnosti.

[Danathorn]

Chrám Jediů:

"Jen mám poslední dobou problémy se spaním mistře." řeknu mu když vcházím do místnosti.
Teď stejně nemá cenu na to myslet, měl bych se soustředit. pomyslel jsem si abych dostal vzpomínku na ty sny z hlavy.
"Co budeme dnes dělat mistře? zeptám se abych rychle změnil téma.

[Phate]

Chrám Jediů:

Tvá snaha o změny tématu se nesetkala s úspěchem. Mistr se zastavil a prohlédl si tě. Nic by si nedal za to, že se tě dotkl pomocí Síly, aby zjistil v jakém jsi rozpoložení.
"Špatně spíš, povídáš? Nějaký konkrétní důvod, proč nemůžeš spát?" zeptal se, možná až trochu moc pozdezřelým tónem. Stále tě hlídal a tušil, že tvé špatné sny mají něco společného s tím, co tě již dlouho trápí.

[Danathorn]

Chrám Jediů:

"Prostě jen nemůžu spát, nemyslím si, že je to něco vážného mistře. Nejspíš mě to přejde." řekl jsem a pokusil jsem se skrýt své pocity pomocí Síly.
Pořád je tak podezřívavý. pomyslel jsem si a snažil se ovládnout se víc než předtím.
Musím být opatrnější v tom co říkám. mi ještě rychle prolétlo hlavou.

[Phate]

Chrám Jediů, výcviková místnost:

Tvůj mistr nechal vysvětlení bez odezvy, ale bylo vidět, že ti ani trochu nevěří. Nevypadalo to však, že by z tebe chtěl něco páčit.

Po letmém shlédnutí místnosti, ve kterých byly různé předměty rozházené po zemi, to vypadalo, že tě dnes výjimečně nečeká bojový výcvik. Nebo sis to zprvu aspoň myslel.
"Dneska se podíváme na tvé soustředění, padawane." řekl rozvážným tónem mistr a jakékoli podezření bylo pryč.
Než ses nadál, rozletěla se proti tobě jedna z větších mís, která ležela na stole nedaleko. Vyhnul jsi se jen tak tak, ale to už ti nohy podrazila židle. Tvrdě si dopadl na podlahu a snažil se rychle vzpamatovat.

[Danathorn]

Chrám Jediů, výcviková místnost

"Auuuu" vykřiknu když s sebou praštím o zem a začnu se rychle zvedat na nohy.
Snaží se mě snad zabít? probleskne mi hlavou. Zaujmu připravený postoj a snažím soustředit na další létající objekty.

-------------------------------------------------------------------------------------
Omlouvám se za neaktivitu, nějakou dobu jsem byl bez počítače na kterém bych mohl psát.