Výcvik pro učedníka Robba Mittona

[Lukin013]

Hyperprostor

Uháněli jste hyperprostorem daleko tebou nenáviděného Kesselu.Čekal tě nový život a ačkoli jsi neměl tušení, jaký Korriban je, nevadilo ti to.Vedle postele ti už leželo nějaké slušné oblečení.To tvoje bylo otrhané a zapáchalo pivem, které jsi do sebe v posledních dnech lil víc, než bylo zdrávo.Po chvilce k tobě přišel Sith, který tě z Kesselu odvezl, muž, který si dokázal získat respekt i někoho takového, jako jsi byl ty.

Ó, vidím, že ses už probudil Robbe. Přišel jsem ti vzkázat, ať se připravíš na výskok z hyperprostoru.Brzy budeme na místě.

Potom si všiml, že na sobě stále máš své staré oblečení.

Jo, obleč si to prosím.Na Korribanu není společnost příliš nóbl, ale smradlavý otrhaný maník se rád stává středem posměchu a to by budoucí Sith nechtěl ne?

Načež se otočil a začal zadávat kódy pro výskok z hypeprostoru.

[Robb Mitten]

Hyperprostor

Probudil jsem se v neznáme místnosti. Byla poměrně velká prostě zařízená, podlaha byla lesklá, šedé barvy s modrým, poměrně širokým pruhem uprostřed, a ze zdi trčelo lože, vedle kterého stála skříňka, akorát jsem nechápal na co, když jsem nic neměl, a před postelí byl stolek, na kterém byly moje nové šaty.
Nejprve jsem nechápal, co jsem tady dělal a trochu pomalu se snažil vzpomenout si, co se včera dělo, při tom mě trochu vyděsila představa, že mě opila, zneužila a unesla nějaká osamělá dáma, která díky svému vzhledu nemůže najít přítele, ale když jsem uviděl Sitha a jeho tvář, okno i opice byly tytam. Vzpoměl jsem si na pocit, který jsem zažilm když jsem tomu muži poprvé pohlédl do očí. Bylo to něco zvláštního, jako by mě jimi propichoval jako svým světelným mečem, který měl na opasku a četl ve mě, jako v holocronu. Bál jsem se mu pohlédnout do očí...

...Co kdyby mě spálil tou nenávistí, která z nich vyzařovala?

Nakonec jsem se přes svůj ostych a strach přenesl a odpověděl mu:

Ano pane, můžu znát vaše jméno?

Zeptal jsem se, když jsem si uvědomil, že je pro mě velkou neznámou, že o něm nic nevím. Podíval jsem se na šaty, které mi tady připravil. Nebylo to nic zvláštního, byla to uniforma, nevěděl jsem čí, typoval jsem, že Sithská.

Zvláštní, nic o nich nevím, ale chci být jedním z nich...

Zakroutil jsem nad tím hlavou. Všiml jsem si, že na ní nejsou žádné hodnosti, ale to bylo jasné, byl jsem nic, zatím.

[Lukin013]

Hyperprostor

Cesta se pomalu blížila ke konci a ty ses mezi tím "hodil do gala".Oholil ses, oblékl a aji trochu učesal. Nyní z tebe byl jiný člověk. Šupák, který nastoupil byl pryč. Oči lidí kolem mohly uvítat tvé nové, civilizované a hlavně střízlivé já. Tvůj vztek jsi skryl pod chladnou maskou, kterou jsi nasazoval, kdykoli jsi byl střízlivý, protože tvá opilost ti to nedovolovala.
Najednou to trochu drclo a ty jsi poprvé poznal výskok z hyperprostoru.
Byli jste nad Korribanem.Loď se brzy naklonila a začala klesat do Dreshdae.Za chvilku už jste stáli na pevné zemi.Když jste vystupovali, poprvé jsi poznal Korriban.

No, není to nic extra a život je tu tvrdý, ale až se staneš Sithem, bude to pro tebe ráj.

Pronesl mistr.

[Lukin013]

Hyperprostor

Cesta se pomalu blížila ke konci a ty ses mezi tím "hodil do gala".Oholil ses, oblékl a aji trochu učesal. Nyní z tebe byl jiný člověk. Šupák, který nastoupil byl pryč. Oči lidí kolem mohly uvítat tvé nové, civilizované a hlavně střízlivé já. Tvůj vztek jsi skryl pod chladnou maskou, kterou jsi nasazoval, kdykoli jsi byl střízlivý, protože tvá opilost ti to nedovolovala.
Najednou to trochu drclo a ty jsi poprvé poznal výskok z hyperprostoru.
Byli jste nad Korribanem.Loď se brzy naklonila a začala klesat do Dreshdae.Za chvilku už jste stáli na pevné zemi.Když jste vystupovali, poprvé jsi poznal Korriban.

No, není to nic extra a život je tu tvrdý, ale až se staneš Sithem, bude to pro tebe ráj.

Pronesl mistr.