Výcvik pro hráče sTaLkEr (Lair Kon)

[R.O.F.L]

Chrám Jedi, tvůj pokoj:

Blížil se už večer a ty jsi seděl ve svém pokoji a opakoval sis poznámky, jež jsi napsal během jedné hodiny historie Řádu Jedi, když v tom přišel tvůj mistr.
Vidím, že se učíš, můj padawane, ale obávám se, že po tom, co ti řeknu co chci říct, už na učení moc nepomyslíš.
Řekne s úsměvem, ale pak se ne chvíli odmlčí, aby se mohl nerušeně podívat z okna. Pak, aniž by odtrhl zrak, pokračoval:
Zítra brzy ráno se mnou odlétáš na misi, takže si připrav věci, které budeš podle sebe potřebovat.
Znovu se odmlčel, tentokrát aby se mohl zase podívat na tebe. Když si všiml tvého radostného výrazu, pokračoval.
Zas tolik se ale radovat nemusíš, máš mě pouze pozorovat při práci a pokud možno mi být po ruce jako asistent, alespoň tak to tvrdí rada, ale všichni víme, co si o tom myslím... Pokud máš nějaké otázky, odpovím ti na ně zítra, teď musím ještě něco zařídit.
Pak odešel, aniž by tě nechal cokoliv říct a zanechal tě tak ve svých myšlenkách.


Pro začátek bych chtěl hlavně tvé pocity, myšlenky ap.
Hlavně nezapomeň dodržovat tvar příspěvku (lokace podtržená, myšlenky kurzívou, přímá řeč tučně)

[sTaLkEr]

Chrám Jedi, můj pokoj:

Byl jsem zahloubaný do poznámek z hodiny historie řádu a přitom jsem zkrouceně seděl na posteli a snažil jsem se chytit co nejvíce světla ze stropního osvětlení.Začínaly mně z toho bolet krk a záda.
Potřebuju víc světla.Jestli to takhle půjde dál,tak se z tý postele jednou nezvednu.
Z přemýšlení mně vytrhl mistr,který vešel do ubikace a pronesl že po novině co mi zdělí,už se asi nebudu schopen učit.Prudce jsem se posadil a narovnal jsem svoje záda,čímž se mi hodně ulevilo.Poznámky jsem položil vedle sebe a napnul jsem uši.Mistr se odmlčel a zadíval se van z okna na nezastavitelný Coruscantský ruch.Vypadal jako když si sestavoval slovosled toho,co mi chce říct.Bez toho že by změnil směr pohledu mi zdělil o co jde.
První mise?No to je dobrý.Já mam první misi.
Rozlil se ve mně adrenalinový pocit a tváři se mi vyrýsoval úsměv.Přesednul jsem si tak,abych co nejvíce uvolnil napjatost.Když mistr shlédl mé nadšení,řekl ať se neraduji předčasně a pověděl mi také pár podrobností.
Ano mistře.
Poté odešel z ubikace a nechal mně zas v ponurém osvětlení.Jakmile se zavřely dveře,začal jsem jančit jak divý.Vyskočil jsem saltem z postele,přitom jsem shodil pár věcí ze stolu.Pak jsem je nandal zas nazpátek.Pak jsem uložil blok s poznámkami ze kterého jsem se učil a dal jsem se do balení.
Takže,roucho,holocorn...
Postupně jsem takhle zabalil věci které jsem uznal za vhodné.Pak jsem si dal tašku do které jsem to dal vedle postele a posléze jsem si pořádně protáhl záda.
Měl bych si tu trochu poklidit než zítra odjedu.Bůh ví jak dlouho tam budu.
Vzal jsem tedy většinu věcí ze stolu a uklidil jsem je.
Tak se mi to líbí.
Skočil jsem na postel a sedl jsem si do meditačního sedu.Pokusil jsem se o meditaci,abych si trochu srovnal myšlenky o té misi.

[R.O.F.L]

Chrám Jedi, tvůj pokoj:

Tvůj mistr měl pravdu, když řekl, že už nebudeš schopen se učit. Proud myšlenek ti v tom opravdu zabránil. Aby sis je utřídil, rozhodl ses, že si dáš krátkou meditaci.
Jakmile sis sedl do meditačního sedu a vyprázdnil svou mysl, nechal ses prostoupit Silou, která ti přinášela klid a pohodu. Cítil jsi život okolo sebe, cítil jsi padawana ve vedlejším pokoji, jak usnul nad svými poznámkami, cítil jsi skoro každého v tvém okolí.
Když jsi konečně přestal meditovat, byla už dávno noc, ačkoli venku byl stejný provoz jako za dne. Přestože jsi se cítil díky meditaci odpočatě a čile, rozhodl jsi se ulehnout, neboť jsi měl brzo ráno vstávat. Nastavil sis tedy budík a zkusil usnout. V usnutí ti sice nějakou dobu bránily navrátivší myšlenky na misi, ale nakonec se ti povedlo je zahnat na tolik, aby se ti podařilo usnout.

[sTaLkEr]

Chrám Jedi, můj pokoj:

Jakmile jsem se pustil do meditace,zalila mně pohoda.
To je krása.
Když jsem konečně domeditoval,byla dlouho noc,ačkoli Coruscantský ruch se nijak nezměnil.Vstal jsem z postele a nařídil jsem si budík.Pak jsem zhasl a ulehnul jsem do postele.Asi do dvou jsem nemohl spát,kvůli pocitům z mise,ale pak jsem to překonal a usnul jsem.

Crrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr...........
Vzbudil mně budík,se svým hlasitým pronikavým a nepříjemným zvoněním.Ze zlosti jsem ho chtěl skopnout ze stolu,jenže místo budíku jsem se trefil do rohu stolu.
Jauuuuuuuuuuuuuuuuuuuu.....
Zařval jsem a rázně jsem vyskočil z postele,kopnul jsem zraněnou nohou do skříně,čímž jsem docílil akorát tak větší bolest.Spadnul jsem na zem,chvíli jsem tam ležel a pak jsem se zvednul.S naříkáním a kulháním jsem udělal všechny raní úkony.
Měl bych si dojí na snídani.Snad to stihnu před odjezdem.
Vyrazil jsem tedy pomalou belhavou chůzí do jídelny.

[R.O.F.L]

Chrám Jedi, jídelna:

Po nepříliš dobrém probuzení jsi se vydal do jídelny, doufaje, že se stihneš najíst předtím, než odletíš s mistrem. Vzal sis tác a nechal si nadělat podivné placky dost pochybného vzhledu, které se ale posléze ukázali jako docela chutné, alespoň v porovnání s tím, co bývalo k jídlu obvykle.
Zrovna když jsi měl v sobě už polovinu své porce, objevil se tvůj mistr.
Á tady jsi. Jakmile se najíš, vezmi si své věci a přijď do hangáru, budu tam na tebe čekat.
Pak odešel směrem k hangáru.