Výcvik pro Yush Nets

[Yush Nets]

Dantooine, interiéry enklávy

Konečně odvádím ty malé potvůrky zpět do jejich třídy!
Doufám, že mě již nikdo nevyruší od učení. Sice jsem již prakticky připraven, ale jeden nikdy neví, co zapomene...Ále co. Tak si udělám trochu volno.
Odvážně se výdávají tam, kam se dosud nikdo nevydal! Alias - právě směřujeme do třídy mých dočasných svěřenců. Ta je tedy nedaleko, ale neshledávám na vzdálenosti ani punc podstaty.
Ouha! Tak Oelan by po mně chtěl dohled na Younglingy? Nu - ten teda uvidí!!!
Pohlídat je za tebe? Klidně. Za jak dlouho si je nějaký mistr 'vyzvedne'?

[Pear]

Dantooine, interiéry enklávy

Za jak dlouho? No všechny vyšší hodnosti, tedy mistři a rytíři něco probírají s tím vědcem. Přesný čas mi neřekli, takže asi až skončí. Tak zatím, Yushi. Díky.
Vyběhl ze třídy a ty jsi zůstal sám mezi andělsky vyhlížejícimi younglingy, kteří se nevinně bavili, nicméně tak, aby nebyl v místnosti velký hluk a nerušili se navzájem - naprosto ideální děti. Nic tě nerušilo. Mimo velkého volného prostranství, kde seděli děti a několika květináčů s rostlinama jsi si všiml i učební pomůcky - terminálu, připojenému k archívům. Neposkytovali sice tak mocný nástroj jako terminály v archívech, nicméně stále dost pomáhali při výuce.
Mistře, mně se chce čůůrat.
Zatahá tě za plášť malá holčina, která ti nesahá ani po pás, a pod tlakem močového měchýře doslova stepuje na místě.

[Yush Nets]

Dantooine, interiéry enklávy

Hledm za běžícím Oelanem a uvažuji nad tím, jestli jsem si nevybral špatně.
Všichni?! Všichni jednají s tím... Sakra - jaké byl ten vědec rasy? Jó - Bith. Nu - nechci vidět to hlášení: 'Šílený vědec svou řečí způsobil infarkt všech vyšších rytířů Jedi na enklávě na Dantooinu.'
Po chvilce nad tím mávnu rukou. Radši se rozhlížím po nějaké konzoli a když ji konečně nalézám, pak k ní usedám a pouštím se do studia. Za nějakou dobu mě neznámá malá Younglingka tahá za rukáv.
Ano? Tak se běž vyčůrat.
Záležitosti nevěnuji žádnou větší pozornost a okamžitě se nořím zpět do hlubin učiva.
To učení je ale svinstvo.

[Pear]

Dantooine, interiéry enklávy

Youngling odběhne dveřmi a nechá ti klid na učení. Ty zatím prohlížíš různé záznamy, hlavně ty, které se mohou týkat tvých zkoušek. O samotných zkouškách jsi se dozvěděl že se skládají z bojové složky, kde se testují nejenom schopnosti s mečem, ale i se Silou. Druhá složka byla víc teoretická, a jednalo se v ní hlavně o pochopení kodexu a Jediů jako pojmu. Nechybělo ani několik situací, které jsi musel vyřešit a krátký test obecných znalostí. Z textu se dalo také lehce odvodit, že v první části nikdo neselhal, z té druhé to je už horší. Jen tak mimochodem jsi zabrousil i k souborům o Bithech. Jejich talent pro umění a vědu byl očividný, a těch pár fyziologických informací co dále obsahovala tě už nezajímalo. Prošel jsi ještě pár dalších souborů, které tě zajímaly, nebo byla šance, že budou na zkouškách.
Mezitím vstoupí do mísntosti malá younglingka, kterou jsi pustil na toaletu. Vplula mezi vrstevníky a už jsi slyšel jenom jednu větu, co pronesla.
Mistrové už skončili, viděla jsem jak má mistr Diroth namířeno k nám.
Zpráva se roznesla rychle, a drobotina si přesedla tak, že mezi sebou měli pravidelné mezery. Prostě jak pri klasickém vyučování. Když si poslední mladík sedal, doslova a do písmene rozrazil dveře Nico Diroth, až to se všemi cuklo.
Yushi? No, hlavně že jsi je pohlídal. Máš mé díky.
Ukloní se mistr, a předstoupí před třídu s tím že bude pokračovat ve vyučování.

[Yush Nets]

Dantooine, interiéry enklávy

Při svém dosti unavujícím a nudném studiu jsem zabrousil i trochu do jiných vod. Prošel jsem pár záznamů o rase Bithů. Jsou to talentovaní vědci a umělci. O žádné fyziologické hlouposti jsem se nezajímal - kromě jejich jazykových schopností.
Když se vrátila ta Younglinga, tak jsem zaslechl, jak říkala - pro mě docela šokující - větu svým kamarádům.
Diroth?! No to snad ne! Toho egocentrického šmejda a sebeklamnýho v...člověka v jednom nemohu vystát.
Snažím se to hodit za hlavu, ale žáci se evidentně již vracejí na své pozice. Do místnosti brzy vtrhne Diroth.
Nemusíte děkovat 'mistře'. Předpokládám, že vy mě to zase se svojí partou někdy splatíte jako minulý týden.
Se směsicí vzteku a ublíženosti nemohu zahnat vzpomínky na ten den.
Už aby ti někdo rozbil držku Dirothe. Nejseš o tolik starší než já a ještě si hraješ na krále světa. Ale to bych urážel tvou inteligenci. Ty totiž žádnou nemáš.

[Pear]

Dantooine, interiéry enklávy

Diroth se zamračil. Rozhlédl se po třídě, aby se k tobě hlavou přiblížil.
Jenom s doktorem Solusem. Naše jednání byla...úspěšná.
Rozesměje se, a zapne na konzoli projekci světelného meče - nejspíše dnešní probíranou látku. Younglingové pozorně sleduji holograficky rozebíraný světelný meč na součástky, zatímco DIroth na tebe vrhne přímo vražedný pohled. Odkašle si a otočí se na třídu.
Světelný meč. Symbol jediů. A...ehm...používá se pouze v sebeobraně, pan Nets by vám o tom mohl vyprávět. Je to tak? Kolik lidí se chystáš v nejbližších dnech zabít, protože věří že "Není žádná smrt, je jen Síla"? Kolika lidem ještě dokážeš, že nemají pravdu? Kolika z nich se budeš snažit nacpat ty svoje zhoubný myšlenky? Neměl bych se b...
Yushi je náhodou d...
Skočí do řeči younglingka - zrovna ta, kterou jsi pustil na záchod, když byl v nouzi nejvyšší. Poznáš jí celkem snadno - má snad nejdelší vlasy ze třídy a to o opravdu velký kus.
Pokud mně omluvíš, teď mluvím já. Být tebou, Yushi, dával bych si pozor. Všimneme si jednoho zaváhání nad kodexem při zkouškách a vyloučíme tě. Jako malomocnýho. A co se týká tebe, mladá dámo, po hodině si ještě promluvíme.

[Yush Nets]

Dantooine, interiéry enklávy

Poté, co mě Diroth odpověděl na 'otázku', stále ještě setrvávám ve třídě a pobouřeně poslouchám, jak mě ta podlá krysa opět shazuje. Užuž se chystám promluvit a říci mu něco dosti 'chutného', ale předběhne mě ta malá Younglingka, co málem nevydržela. Pousměji se nad její odvahou a čekám co na to Nicka, ale docela mě to dostane. Cítím jak uvnitř úplně vřu.
Co si to ten dvacetiletý fracek dovoluje? Vydává se za velký zvíře a přitom je to idiot.
Předpokládám, že tě to baví. Člověk by řekl, že už se ti musím pomalu klanět jako Sithskému lordovi - tedy přesněji tomu egocentrickýmu frackovi a sebeklamné kryse, kteří se nalézají v těle Nica Dirotha. Já jsem podle tebe vrah? Já jsem malomocný?! Já někomu cpu své zhoubné myšlenky? Pokud ode mě někdo přebírá MÉ myšlenky, tak je to proto, že se mu zdají dobré a ne kvůli tomu, že bych mu je cpal, což nedělám. A že mě vyloučíte? Tím líp - aspoň ti konečně budu moci vrazit do té tvé drzé huby a již nebudu muset poslouchat ty věčné řeči, že kráčím do temnot, ty pitomý fracku. Kdo nedokáže rozeznat dobro od zla bez kodexu, je vůl a kdo k tomu potřebuje kodex, pak je hlupák. A pokud si tady s někým chceš vyřizovat účty, pak si je vyřiď se mnou a ne s nevinným dítětem, jedovatý hade! Myslíš, že to, jak mě neustále ponižuješ a podobně, souvisí s kodexem? Nemyslím si! Radši si ho znovu pořádně pročti. Řekněme pětsetkrát. Já mu totiž asi chápu víc než ty a to jsem si ho tolikrát neopakoval, tak jako ty.
Ve vzteku ze sebe vychrlím celou dlouhou řeč během minuty a ke konci již skoro křičím. Netrpělivě očekávám, co na to Nicka Diroth.

[Pear]

Dantooine, interiéry enklávy

Ty...!
Vyrazí proti tobě se vztyčeným ukazováčkem Diroth.. Zastaví se kousek před tebou.
Tohle si budu pomatovat...a zejtra si tě pěkně a dlouze vychutnám. Mysli na to!
Strčí do tebe, né moc silně, ale tak silně, že uděláš několik kroků dozadu, aby jsi dostal rovnováhy. Už se za tebou ale neohlédne, vystoupí před žáky a vytáhne svůj datapad. V jeho očích vidíš bombu, která se chystá každou chvíli vybuchnout, nicméně Diroth všechen tlak poměrně dobře ventiluje, takže po chvilce šťourání v datapadu vydechne a na ústech se mu vykouzlí zlověstný úsměv.
Tak si někoho vyzkoušíme. Třeba Lindsay...pojď!
Vytáhne opět "známou" slečnu z davu, která se proplete spolužáky a i když určitě nerada, předstoupí před Dirotha.
Pokud si myslíš že tohle sou věřejný hodiny, tak se pleteš! ...Stůj rovně!
Ohradí se na tebe a přitom stihne ještě okřiknout younglingku.

[Yush Nets]

Dantooine, interiéry enklávy

Když proti mě Diroth vyrazí, instinktivně sáhnu po světelném meči. Jakmile si uvědomím, že se pouze snažil vyhrožovat, opět s uklidněním stahuji svou ruku zpět. Po vyslechnutí jeho řeči nasadím strojený úsměv. Jelikož jsem velmi rozčilen, tak mi ale cukají koutky.
Tak to je tvá pravá tvář Dirothe? Plná emocí, které se snažíš marně krotit? Pokračuj, ať tady malí mají nějakou ukázku Sithského chování.
VStojím před Dirothem, jenž je evidentně do ruda rozpálen. Já mám též oheň v očích. Vtom do mě ale Nicka šťouchne. Nebylo to příliš silné, ale bylo snadné ztratit rovnováhu. Začne se opět věnovat svým žákům. Já se na odchod stále nemám.
Jsi idiot Dirothe a to nepopřeš! Věčně se vymlouvat, že chráníš dobro v galaxii, zatímco si zlomyslně zahráváš se svými žáky i lidmi, kteří tvými žáky nejsou! Hledej dobro srdcem a ne kodexem a možná ještě máš čas na nápravu.
Ten se nezmění. Aspoň ne v nejbližší době. To je jasné.
Stojím pevně na místě a čekám na Nickovu reakci.

[Pear]

Dantooine, interiéry enklávy

Diroth už chtěl vyrazit vstříc k tobě - a to taky udělal, nicméně ještě než k tobě došel, celá třída, opět mimo vás dvou, strnula. Starší, ale o to více ctěný mistr Vrook se objevil ve dveří ve vší své kráse, v ceremoniálním rouše a s mečem pevně pověšeným na opasku.
Nechte toho! Oba! Už jste se předvedli dost! Doporučuju oboum dát si studenou sprchu. Netsi, nech si svůj entuziasmus na zítřek. Archívy jsou prázdné, stejně jako tréningové místnosti. Dirothe...po hodině budu čekat v zahradách...
Odešel pryč a nechal za sebou tichou třídu. Younglingové si pomalu usedali, nicméně Diroth si neodpustil poznámku.
Dveře jsou támhle...
Ukázal rukou na otevřené dveře, přes které jsi jen tak mimochodem viděl projít chodbou vědce s tvým mistrem.

[Yush Nets]

Dantooine, interiéry enklávy

Teď již s nefalšovaným úsměvem podlézavce stojím a čekám, co Diroth udělá. Napíná mě to jako stunu, když ppopochází takovými mravenčími kroky.
No tak pojď. Neboj se - vraz mi jednu. Ať konečně Rada vidí, co jsi za zmiji. Ať si všimnou, že hřáli na své hrudi hada.
Můj úsměv rázem zmizí, když zaslechnu ode dveří hlas mistra Vrooka. Otočím se tím směrem a vidím opravdu mistra Vrooka - jak nečekané! A nepříjemné...
Ouuuu - to bude průšvih. Ať mě nevyloučí, u bohů, jen ať mě nevyloučí...
Poté, co nás 'seřve', zůstávám stát jako opařený. Jakmile promluvím, hlas mám zlomený.
Ještě nejsem slepec, Nicko. Užij si pérování Younglingů
S touto větou na rtech vyrážím ke dveřím.
Někam si zalezu a zopakuji si to učivo.
Jakmile splním své cíle, je pozdní večer.
Už bych měl jít spát. Jen ať ty zkoušky zítra zvládnu.
Z výukové místnosti dojdu ve špatné náladě do své ubikace, svléknu ze sebe svrchní prádlo a vlezu si pod přikrývku. Brzy upadám do neklidných snů.

[Pear]

Dantooine, interiéry enklávy

Chvilku se převaluješ na posteli, až konečně tvrdě usneš. Jako by ale neuběhla ani vteřina, ráno se probouzíš a cítíš se jedním slovem skvěle. Tak svěží, jak dlouho ne. Nejspíš to bude myšlenkou, že dneska už konečně opustíš své padawanské postavení. Vylezeš z postele a odbyješ si svoj ranní hygienu a potřeby. Venku už svítí slunce a podle keříku co ti roste před oknem vane příjemný a jemný vánek. Ještě chvilku máš čas pro sebe, protože jsi se vzbudil až moc brzo, v době, kdy ještě většina enklávy tvrdě spí, protože jste měli pravidelně "volné dny", kdy nebyla výuka, měli jste spoustu času pro sebe a mistři vás nehonily. A takový den byl i dneska. Ty jsi paradoxně právě na něj měl své zkoušky, ale to vykupovala právě hodnost Rytíře.
Uslyšíš zaklepání na dveře. SPíše tedy zabouchání. Pak se otevřou a v nich uvidíš Dirotha. Stojí a pohoupává meč v ruce, druhou je opřený o futra.
Hmm...vzhůru? Tak teď dobře poslouchej!
Přiskočí k tobě a vezme tě za límec roucha, nacvičeným obratem tě sundá z postele na zem, kde ti přitiskne hlavu loktem k zemi.
Nevím jak se takovej cucák jako ty mohl dostat až ke zkouškám. Ale pokud si tak chytrej, jak si myslíš, zkouškám se vyhni, protože já tam budu čekat...a nedovolím aby se někdo kdo opovrhuje kodexem stal rytířem!
Odplivne si tvým směrem, sice větší část obsahu jeho úst přistane vedle, nicméně i tak cítíš něco na obličeji. Potom se zvedne a dá se a odchod z místnosti

[Yush Nets]

Dantooine, interiéry enklávy

Ubohý idiot!
Když ten postrach odejde, mám rázem zkažený den. Upravím si roucho, očistím si obličej způsobem, jakým bych odstraňoval ze sebe radioaktivní odpad, mrknu se na hodiny a povzdechnu si.
Mistrům snad nebude vadit, když přijdu na zkoušky trochu později. Zaběhnu tedy mladým pro tu slíbenou odměnu dp kantýny.
Posbírám si tedy své kredity, kterých není moc a svůj světelný meč. Uvnitř enklávy běžím potichu, abych někoho neprobudil. Jakmile jsem venku z budovy, nasměruji se do kantýny a již mě je jedno, jak hlasité zvuky budu vydávat. Vtrhnu dovnitř celý zadýchaný a hlásím.
Regu, neměl bys na skladě něco pro děti? Nejlíp tyčinky Hojlabela. Vzal bych šest. Splatíš tím ten dluh, co u mě máš odminula.
Počkám dokud mě je výčepní nepřinese, prohodím s ním pár vět a pak uháním zpět do své ubikace. Tam položím kredity i tyčinky na stolek a pochoduji směrem ke zkouškám.

[Pear]

Dantooine, interiéry enklávy

Dluh? Jo jasně. Stejně sme jich dostali o bednu víc, nějak to blbě spočítali. Tady máš deset, ať to nemusím přebalovat, je to balený totiž po pěti.
Zaběhne Reg do skladu a zanedlouho si to už míří zpátky s dvouma balíkama v ruce. Položí je před tebe, pěkně vedle sebe a srovná je.
Když jsme u toho, potřeboval bych ještě půjčit padesát kreditů.
Naklonil se k tobě přes pult, a ty jsi už věděl, na co je potřebuje. Jeho očím se prostě nedá říct ne, i když máš ale na druhou stranu velkou šanci, že své kredity dostaneš zpátky při dalším nočním gamblování.
Ty se ale poté hned vydáš do pokoje, kde si doložíš veškeré věci které nepotřebuješ. Potřebuješ vlastně tedy jenom meč a Sílu. Když vycházíš z pokoje, čeká tam už tvůj mistr Nerrck, který se k tobě na cestě hned připojí.
Dnes je tvůj velký den, padawane. Tvoje schopnosti jsou dobré, z čeho mám strach jsou tvé myšlenky. Za všechno co jsi udělal bych se podepsal - a propos, nikdy si neudělal nic špatně. Ale ostatní nemají stejný pocit. Proto se tě musím zeptat. Jaké jsou tvé myšlenky teď?

[Yush Nets]

Dantooine, interiéry enklávy

S úsměvem dítěte, které přiběhlo přivítat svého otce, jenž se po 10 letech vrátil z války, se nechávám následovat mým mistrem. Vyslechnu si, co má na srdci, a chvíli nad tím přemýšlím.
Děkuji mistře, že stojíte při mě. Kdyby tu všichni byli jako Diroth, už bych si sám a dobrovolně balil kufry. Divím se, že takového člověka tu vůbec nechávají. Vždyť ten si kodex evidentně vykládá, jak chce!...Jaké jsou mé myšlenky právě teď mistře?
Na nějakou dobu se odmlčím a s povzdechem kráčím dál.
Mám obavy z toho, že by Nicka mohl splnit svou hrozbu a nějak to dohnat k mému vykopnutí z Řádu. Mám úctu k mistrům a nikdy bych se špatným úmyslem nikomu neublížil víc, než by bylo třeba! le kodex...
Opět na moment zmlknu a snažím se uklidnit.
Také cítím nenávist vůči Dirothovi. Ten ničema už mi leze krkem. Pořád se mi nějak snaží ublížit.
A zase mlčím.
Taky jsem napnutý jako struna a rovněž šťastný. To kvůli zkouškám, mistře.
A nakonec pohlédnu se šibalským úsměvem na Nerrcka.
A taky jsem trochu smutný, můj pane. Ačkoli budu potěšen, když se dostanu z téhle zpropadené enklávy, když jsem Radě stejně jen na obtíž, tak se mi ale bude stýskat po vás...