Výcvik pro Lan Mandragorian

[Lan Mandragoran]

Gyndine

Při výkřiku jsem nadskočil. Reflexivně jsem si přiložil pušku k rameni a udělal jsem otočku čelem vzad. Nic jsou za rohem. Zmateně jsem se rozhlédl. Všude zdi, nevíme co je před námi a jsme v pasti.
Nějak umřít musím, teď končí rozumné a opatrné hledání cesty. Má mě zabít past nebo stormtroopeři. Vždyť je to jedno, alespoň to bude rychlé.
Otočím se zpět do směru kam jdeme.
Po velitelově pobídnutí mrknu rychle na mapku a zapamatuji si přibližný směr cesty. Za mnou! Vykřiknu a začnu uhánět kupředu pamatuje si přibližný směr.

[Xavier]

Gyndine

Po několika okamžicích útěku jsi uslyšel velitele, jak řve do vysílačky.
Horme! Horme! Slyšíš mě?!? Stáhněte se! Je tam někdo? Sakra!
Další nadávky jsi už raději neslyšel.
Pak křikl na posledního, co za vámi běžel.
Odpal to za náma!
A jak přikázal tak se stalo.
Padl jsi na kolena, jak se celá šachta otřásla, a přes vás se přehnal zbytek tlakové vlny.

[Lan Mandragoran]

Gyndine

Po několika okamžicích jsem zaslechl jak velitel řve do vysílačky. Pak už jsem slyšel jen příšerný rachot a cítil tlakovou vlnu která se mnou praštila na zem. Okamžik jsem byl schopný poslouchat jen zvonění v hlavě a sledovat zvednuvší se prach a kouř poletující mi kolem očí. Zvedni se, ať tu nejsi jediná padavka co zůstane na kolenou.
Pomalu se zvednu a mezitím co se mi uklidňuje poplašný zvon v hlavě začnu počítat přeživší.

[Xavier]

Gyndine

Když jsi vás přepočítal, došel jsi k číslu sedm, zbytek padl při obraně.
Nezastavuj se, pokračuj dělej! Moc času nemáme!
Strčí do tebe velitel, ve světle lumy poznáš, že má ošklivou ránu na čele.
O chvíli později se dostanete ke konci stoky. Dokonce slyšíte burácení nákladních kontejnerů, mířících na oběžnou dráhu k dokům. U vchodu však stáli tři stormtroopeři, to že jich tam nebylo víc bylo zřejmě proto, že nevěděli, z které díry vylezete.

[Lan Mandragoran]

Gyndine

Sedm? To snad není ani možný. Z tohohle se opravdu asi nevyhrabeme.
Rychlým pohledem zhodnotím ránu na čele velitele než mě začne postrkovat směrem dopředu. To by mělo být dobré jen si trochu zaneřádí oblečení a možná mu bude téct krev do očí.
Když jsme se dostali až k východu uzřeli jsme že na nás již čekají. Dobrá, nevědí odkud přijdeme, což mi přijde při tom rachotu který jsme způsobili krapet divné, ale je možné že se zvuk přenesl přes chodby a byl slyšet i z jiných východů.
Takže co teď, tiše se k nim asi nedostaneme když na nás čekají. Snad by zase pomohl granát abychom je oslepili a stihli doběhnout k ústí, za běhu snad tyhle tři zastřelit a pak se vypořádat s dalšími kteří by na nás mohli už čekat, rychle se nalodit na transport a hurá do loděnice ukrást prototyp to je ale radosti.
Ironicky se ušklíbnu. Veliteli tiše se k nim asi nedostaneme. Měl by jsem mít u sebe ještě omračující granát venku jsem použil výbušný. Sáhnu do vesty pro granát a mrknu na velitele jestli mám házet.

[Xavier]

Gyndine

Velitel zavrtí hlavou, když se podívá na granát.
V úzkejch prostorech je to moc smrtící pro obě strany, chceš snad další tlakovou vlnou?
Místo toho pokynul dvěma dalším, co nesli "dlouhé" pušky. A sám sundal těžkou opakovačku, na jeho znamení spustili palbu. Tyto zbraně byly jediné, co na takovou vzdálenost měli dostatečnou přesnost, respektive, u opakovačky, kadenci na to, aby je jednou salvou všechny sundali.
Fajn, deme! Teď nám stačí už jen jeden kontejner! Běž chlapče!
Pokyne ti, aby jsi běžel první ke kontejnerům s materiálem, do kterých jste se měli schovat, aby vás vyvezli nahoru do orbitálního doku. Kde byl váš cíl.

[Lan Mandragoran]

Gyndine

Pokrčím rameny a skryju granát zpět do vesty. No co se dá dělat, takové nápady mě jednou přivedou do hrobu. Ale jinak to asi neumím. Zatím.
Počkám až zastřelí všechny tři Stormtroopery a vyběhneme k ústí tunelu. kde mě velitel postrčí směrem k nejbližšímu kontejneru který se bude v nejbližších chvílích nakládat k cestě do doků.
Využiju rychlost svého pohybu a u kontejneru se odrazím k výskoku s jednou nohou vztyčenou před sebe. Hned jak se noha dotkne kontejneru využiju náraz k dalšímu odrazu a rukama se zachytím okraje pak už jen za pomoci setrvačnosti zapadnu dovnitř.
Rychle se znovu postavím na nohy a s puškou u ramene se vykloním přes okraj abych ostatní kryl.

[Xavier]

Gyndine

Odrazit se od kontejneru ti moc nevyšlo, nahoru ses moc nebyl schopen odrazit, i tak to bylo moc vysoko, jen ses odrazil zpět od kontejneru a padl na záda.
Skupinkou proběhlo zasmání.
Jeden ze skupinky se postavil zády ke kontejneru a udělal rukama stoličku, aby mohli ostatní lézt nahoru.

[Lan Mandragoran]

Gyndine

Eh. Vyrazí ze mě při dopadu na zem vyražený dech. Tak to mi krapet nevyšlo, alespoň jsem naší malou skupinku pobavil. Nejistě se zvednu na nohy.
Pokrčím rameny a společně s ostatníma využiju stoličku kterou nám kolega připravil.

[Xavier]

Gyndine

Vyškrábal ses do kontejneru, byl téměř plný, takže jste leželi na břiše, a stejně se lehce dotýkali vršku kontejneru.
Naštěstí byly v kontejneru pod vámi jen nějaké kovové pláty, takže jste neleželi na ostrém.
Reflexní přikrývky!
Zavelel tlumeně velitel a zavřel za vámi víko.
Přetáhli jste přes sebe přikrývky, které měli odstínit skenery, aby vás nepřátelé nenašli.
Také jste museli vytáhnout láhve se vzduchem, aby jste vydrželi, zatímco bude kontejner dopravován do orbitálních doků.
Téměř jste nedýchali. Jak okolo vás probíhali jednotky stormtrooperů, a jen se modlili, aby někoho nenapadlo podívat se do kontejnerů.
Měli jste ale štěstí, po několika hodinách se váš kontejner cukl a začal se pohybovat.
Manipulátory evidentně nepočítali s pasažéry, a tak to s vámi pěkně házelo.
Doba, o kterou byl kontejner ve vakuu byla značně nepříjemná a zmrzli jste na kost, ale přežili.
Připravte se!
Zavele potichu velitel a po pár vteřinách prudce otevřel víko a začali jste vyskakovat ven.

[Lan Mandragoran]

Gyndine

Na pokyn velitele jsme pře sebe přetáhli přikrývky mezitím co on zavíral víko. Nervozita v kontejneru se dala téměř cítit když kolem stále pobíhaly jednotky stormtrooperů.
Zvláštní, proč jen běhají kolem a nepodívají se dovnitř? Moc inteligence asi nepobrali. Hledají nás ale dovnitř nemrknou, co si myslí že jsme sem přišli dělat? vyhodit je do vzduchu? Opatrně se posunu abych uvolnil ztuhlé svaly. Ale tak co, darovanému koni na zuby nehleď. Ještě mi probleskne hlavou když se kontejner se svým zvláštním obsahem dal do pohybu.
Rychle jsme vytáhli láhve se vzduchem které jsme nasadili teprve ve vyšších sférách.
Zima ve vákuu byla přímo neuvěřitelná, většina z nás téměř upadla do milosrdného bezvědomí ve kterém se nachází lidé kteří umírají zimou. Naštěstí jsme se již brzy poté co jsme začali propadat do letargie ocitli v milosrdném chladu.
Tak po tomhle zážitku si už nikdy nebudu stěžovat na zimu. Velitel po chvíli zavelel k přípravě a prudce otevřel víko.
Ti nejblíže začali nemotorně vyskakovat z kontejneru ven. Já jsem se trhanými pohyby přetáhl k boku kontejneru a pomalu jsem se přehoupl přes bok doufaje že podemnou nikdo nebude abych mu nespadl na hlavu. Po dopadu na zem se pokusím připravit k boji a sundám si pušku ze zad.

[Xavier]

Gyndine, orbita

Sice ses lehce podivoval, proč stormtroopeři věřili údajům svých senzorů, a nepodívali se do kontejnerů, kde jste byli kryti, ale zeptat ses jich nešel.
V Hangáru jste vylezli, ještě než někdo přišel pro materiál. Velitel tedy zamaskoval vaší přítomnost v kontejneru, a vydali jste se do horních pater, kde by měla být zadokován váš cíl.
Horší bylo, že jste neměli žádnou mapu, takže jste museli jít víceméně na slepo.
Zrovna jste na jednom počítačovém panelu, o dvě patra výše zjišťovali lokaci cíle, naštěstí úspěšně. Když vás našli.
Byla to skupinka asi deseti stormtrooperů.
Musíme o tři patra vejš!
Zavelel velitel, a začali jste se pomalu ustupovat, pod palbou, k dalšímu průchodu výš. Ty jsi byl zrovna na chvostu skupinky, tedy nejblíže k imperiálům.

[Lan Mandragoran]

Gyndine, orbita

No tak dělejte. Nevózně se rozhlížím mezitím co velitel prohledával panel počítače hledaje cíl cesty. Zazněly první výstřely a já stejně jako ostatní jsme uskočili směrem ke zdem hledaje co nejvýhodnější pozici pro krytí a opětování palby.
Téměř jsem v nastalém zmatku velitelův povel ani neslyšel.
Když o tři patra vejš tak o tři patra vejš. Zatnu zuby a v přestávce mezi střílením se ohlédnu směrem kterým jsme postupovali hledaje nejvýhodnější postup.
po prohlédnutí cesty se znovu zaměřím na imperiály. Stisknu třikrát spoušť pokoušeje se někoho zasáhnout a rychle přeběhnu k dalšímu krytu kličkuje a doufaje že nedostanu zásah do zad jen proto, abych se mohl u dalšího krytu přikrčit a celý postup znovu zopakovat.

[Xavier]

Gyndine, orbita

Ustupovali jste pomalu, a zazněl navíc alarm. Který začal další vojáky navádět směrem k vám.
Jako by té smůly nebylo málo, zrovna když jste zahýbali za roh, začali se zavírat pancéřové dveře.
Skupinka jimi prošla celá, až na tebe.
Vzhledem k tomu, že stormtroopeři postupovali ještě pomaleji, měl jsi ještě trochu času, aby jsi se vydal jinou cestou, naštěstí jsi viděl plánek cesty k cíli dost dlouho, na to aby jsi se mohl vydat jinou cestou.

[Lan Mandragoran]

Gyndine, orbita

S otevřenými ústy zůstanu zírat na zavřené dveře. Tak to mi ještě chybělo. Téměř vzteky praštím do zdi. To by mi ještě scházelo, odříznutý a zlomená ruka, přemýšlej než něco uděláš pitomče.
Rychle se rozhlédnu po nejbližších únikových cestách. Snad. Zahledím se směrem doprava. Tady by to mohlo být dobré během úprku budu nejvíc krytý.
Vykloním se z malého provizorního krytu a vypálím rychlou salvu k nepřátelským vojákům doufaje že je přinutím k vyhledání úkrytu a hned po střelbě vyrazím zaječí taktikou směrem k mé vyhlédnuté cestě.