Irvin Tavis (výcvik pro Elinor)

Pakliže je hráč déle než 30 dní neaktivní, sem bude přesunut jeho výcvik

Moderátor: Moderátoři

Zamčeno
Elinor Yall

Příspěvek od Elinor Yall »

Truth II

Poslouchal jsem, co Harad říká – a vnímal.
Byl to pocit... pocit, že bych toho, kdo dal dohromady plán s takovými plánovanými ztrátami civilistů, nejradši pořádně praštil. Pro začátek.
Rukopis Death Watch a téhle krevní skupiny byl nezaměnitelný, krásně rozevlátý po velkém plátně... kousl jsem se do rtu.
Naprosto jsem chápal, jak někdo může přijít s nápadem vyhodit do povětří loděnice.
A naprosto jsem nechápal, jak ten někdo může zároveň postupovat stejným způsobem jako jistá mandalorianská frakce.
...Okolo nich leželi dělníci, civilisté, nebyli to vojáci, ti je tam ukryli do bezpečí a šli pomáhat dalším. Všechny je postříleli, desítky, bez slitování, mnohé do zad, lidi kteří utíkali. vzdávali se...
Chápal jsem, co Harad cítila. Stačilo mi poslouchat, a viděl jsem to stejně.
Válka je o bolesti, krvi, umírání. A spoustě dalších věcí, které znějí podstatně vznešeněji a ze správného úhlu pohledu i vznešeně vypadají.
Ale navzdory tomu – jsou pravidla a ta se dodržují.
Protože ony oddělují čest od poskvnění, odvahu od zbabělosti, sílu od slabosti.
Představa, že mé zděšení spíš než ze samotného faktu masakru nevinných vychází z toho, že Allanteen Six byl tak dokonalý příklad dar´manda v praxi, mi přišla poněkud... děsivá. Spíš než soucit s oběťmi jsem pociťoval vůči Death Watch chladný vztek popsatelný jako „jak se mohli opovážit něco takového udělat“?!?

Když Harad skončila, krátce jsem přikývl a chvilku dával dohromady myšlenky.

„Díky.
Já... má to celé pár rovin a proberu je všechny. Možná to bude chvilku vypadat, že okecávám, ale – neokecávám. Jen zkusím říct všechno.“


Nadechl jsem se a začal:

„Rovina první – náš úkol.
Republiková diplomacie se podle všeho zabývala jedinou vyšetřovací verzí. A to, že Death Watch spolupracuje s vládou na Mandalore a ta ji svou politikou kryje.
Zásadní průšvih číslo jedna je, že část důkazů je možné takto interpretovat.
Základní průšvih číslo dvě je, že na základě jiných důkazů ji považuji za prakticky vyloučenou.
Jednak kvůli vévodkyni Satine Kryze, jejíž etické náhledy by něco takového nedovolily,jednak proto, že když už by se vláda rozhodla připojit k CIS – prostě by se připojila otevřeně.
Většina klanů Republice nedůvěřuje, o řádu Jedi to platí dvojnásob. A po posledních událostech... na Mandalore je mnoho lidí, kteří by chtěli, aby se Mandaloriané zapojili do války na straně Konfederace.
Nemůžu vyloučit, že část politických špiček poskytuje Death Watch neoficiálně podporu. Vlastně mi to přijde dost pravděpodobné. Stejně jako to, že nezávislé klany se za stávající situace budou přiklánět spíš k Death Watch než k vládě na Sundari.
Čistě proto, že Noví Mandaloriané jsou... mírumilovní a neutrální. Navzdory všemu, co se děje. A když se Daeth Watch snaží vyslat signál typu "tohle máte za Galidraan, vy parchanti!", tak...


Jen těžko jsem dokázal zachovat jakž takž neutrální výraz, protože znechucení z celého toho kotrmelce se mi vyloženě dralo do obličeje.
Pro Sílu, jak může tahle organizace odkazovat na kontinuitu True Mandalorians?!
Napadala mě jediná odpověď, která se mi absolutně nelíbila.
...protože mandalore.

...tak Jaster Mereel může v hrobě rotovat rychlostí světla a jeho odkaz i kodex superkomand jít k sarlacovi, protože většina zúčastněných nevidí dál, než za jednu bitvu, kdy jeden idiot měl problémy s akcemi a reakcemi, tak požádal řád Jedi pomoc – a protože podstrčil zfalšované informace, Jediové mu uvěřili a snědli za něj kotel hodně, hodně hnusné kaše.
Spekulace, že v tom měl prsty Tor Vizsla, který tím zbavil Death Watch frakce, která jí šla po krku, lze vynechat – o pomoc přece žádal guvernér, Galidraan je členský svět Republiky a pomohli mu Jediové, že...
Do toho máme dva týdny na to, zjistit, co se vlastně děje, připomenout pár nadšeným tradicionalistům, co Death Watch byli a jsou zač a celkově se nudit rozhodně nebude čas.
Když jsi mi říkala, ať o tebe a Jakyho nemám obavy – mám je. Právě kvůli Galidraanu, jeho výročí a toho, co může někomu přepnout v hlavě.
A ne nutně v návaznosti na teroristy.
Prostě... vzbuzuje to emoce a zatraceně velké a jestli jsou ve společnosti takové nálady, že se po posledních ztrátách dala Death Watch dohromady a rozjela kampaň ve své historii nevídanou... nerad bych, abyste do něčeho vlítli.

Druhá rovina.
Řekla jsi, že vím, že ti můžu věřit. Jo, a... vážím si toho.
Moje nedůvěra, nebo to, co tak vypadalo... se hodně točila a trochu i stále ještě točí kolem otázky, jestli ti můžu důvěřovat v tom, že mi budeš důvěřovat.
Že mi budeš věřit, že pro splnění úkolu udělám cokoli. A... a že se to nerozhodneš udělat za mě. Že když bude problém, prostě to se mnou budeš chtít vyřešit přímo – přestože tuhle pochybnost už teď opravdu nemám.
Já jsem na Allanteenu Six nebyl, ty ano.
Ty nejsi Mandalorian, já ano.
Ani jeden nechceme, aby se něco podobného opakovalo.
Je pro mě hodně těžké se zbavit pocitu, že vůči Mandalorianům jako takovým nechováš stejné pocity, jako vůči jisté pochybné frakci. A taky si nejsem jistý, jestli mě dokážeš i v průběhu vyšetřování, které může vypadat všelijak a všelijak se zvrtnout i směrem k agresivnímu vyjednávání, nedávat do podobné škatulky jako Death Watch.
Plus – mám pocit, že až uspějeme, bude to část republikové diplomacie brát jako výsledek mé podjatosti vůči Mandalorianům či přímo Death Watch. Budiž, republiková diplomacie mi je po tom, co předvedla, vcelku ukradená. Ale ty a Jaky mi ukradení nejste – a to, co jsem říkal předtím, když jsem s vámi mluvil.


Problém se vyklubal na svět a v zásadě to TAK nebolelo.
Na rozdíl od dalšího bodu.

Třetí rovina.
Ta je... moje soukromá. Hodně soukromá.
Měl jsem... hodně nedávno... menší problém s psychometrií.
Nevím, jestli se mistr Lanius zmínil o incidentu, který se odehrál mezi mnou a Rultem před odletem na misi. Prostě stalo se, ani nevím jak, z hlediska toho, co se v řádu ví o psychometrii jako takové, by to totiž takhle fungovat nemělo, a zpětně jsem se dozvěděl pár věcí, které jsem – no, nejspíš ani nechtěl vědět.
Přišlo mi to jako výkyv v Síle a v zásadě prkotina, prostě anomálie, kterou se nemá cenu nějak zvlášť zabývat.
No, zřejmě to nebyla ani prkotina, ani anomálie.
Než se zeptáš. Jo, zopakovalo se to ještě jednou, krátce předtím, než jsem se vyhradil, že stejně bych se choval, i kdyby šlo o jakýkoli jiný svět.
A myslím, že se mi to povedlo dostat pod kontrolu, respektive už vím, na co si dávat pozor, aby to pod kontrolou bylo.
Buď jak buď, asi jsem se přes mistrův datapad dostal k některým věcem, u mě by bylo líp, kdybych je nevěděl.

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Příspěvek od Atalon »

Loď třídy Consular "Truth II":

Harad klidně poslouchala tvé vysvětlení, jen se občas zatvářila jako by jí někdo strčil ocas do ledové vody. Nakonec ti věnovala neurčitý ale rozhodně naštvaný výraz a dost rázně řekla.
"Nelíbí se mi co si myslíš, nelíbí se mi ani že bys mohl mít pravdu a už vůbec se mi nelíbí, že jsi mi toho vlastně moc neřekl."
Bylo vidět, že v ní stále ještě dohořívá oheň rozdmýchaný vzpomínkami jenž teď ze všech sil dusila.
"Ale chápu co chceš říct i proč, ale nevím jestli..."
Řekla nakonec, aniž by větu dokončila.

"Nechci mít pravdu,"
odpovím co nejklidněji.
"V pár věcech fakt ne."
Je vidět, že to tak docela s klidem neberu, celá ta situace je taková... nepříjemná? Ale zase jsem rád, že nastala.
"Hodně věcí je na vodě a bude na vodě, dokud se nedostaneme k vládnímu vyšetřování útoků. Jediné, co o Death Watch víme, je, že jsou zatraceně aktivní, dali se dohromady neuvěřitelně rychle a snaží se oslovit co nejširší masy. Takhle velké akce nedělali, ani když byli v plné síle na začátku občanské války. Celkově - ptej se, odpovím. Co nejkonkrétněji."
Do toho posledního se musím vyloženě popostrčit. Harad má právo dostat konkrétní odpovědi a když je nejsem schopný dát sám od sebe - prostor pro otázky musí stačit.

Harad se na tebe dívala jasně zvídavým pohledem, pomalu se opřela zády o průzor a mnohem klidnějším hlasem řekla, dokonce i s náznakem přátelského tónu.
"Víš mě teď ta mise vlastně ani moc nezajímá. A myslím že tebe taky ne."
V jejím hlase se objevil náznak podezření.
"Myslím, že teď se tu bavíme o důvěře mezi námi a u té o misi..."
Harad se na moment odmlčela jak nad něčím přemýšlela.
"...ano na misi záleží, to je pravda, ale ne teď."
Harad se jasně topila do svých myšlenek a zamotávala do jejich interpretace, což jí štvalo. "Neumím to pořádně popsat, nikdy jsem moc neuměla, ale myslím že víš co myslím."
vyhrkla nakonec.

Při Haradině - v prvním náznaku snad osočení - že mě mise nezajímá, jsem svraštil obočí, ale jak pokračovala, musel jsem s ní souhlasit.
"Myslím, že vím, co myslíš, že myslím,"
pousmál jsem se na ni přátelsky.
"A - ano, mise je zrovna teď vedlejší."
Cíleně jsem se trochu stáhl do pozadí, ne že bych před Harad couvl, jen jsem jí vytvořil víc volného prostoru pro manévrování v rozhovoru, aby se mohla cítit trochu jistěji.

Ta tebou nabídnutého prostoru využila a začala se ptát, dalo-li se to tak říct
"Mistr Lanius nám toho o tobě zrovna moc neřekl, vlastně skončil u obvyklého, seznámíte se cestou."
"Ale to mi nevadí, mě se líbíš!"
Dodala hned Harad, bohužel vyznění celé věty si uvědomila až později a hned začal zběsilý pokus o žehlení vyvstávajícího problému.
"...teda ne jako mě, jako ne ty. No nevadíš mi! Ne to jsem říct nechtěla..."

"Chápu, použila jsi to slovo stejným způsobem, jakým bych ho použil já o tobě,"
poznamenám trochu pobaveně, protože nebýt Haradina žehlení, vyznění celé věty bych si nevšiml.
"Takže odpověď zní, co bys chtěla vědět. Jak už víš, jsem z Mandalore, konkrétně ze Sundari. To Sundari je dost důležitá poznámka, je to totiž relativně nové hlavní město a výhradně jde o novomandalorianskou záležitost. Což vysvětluje i jak jsem se dostal k Jediům. Asi osm let jsem strávil na Coruscantu, když mi bylo dvanáct, tak jsem se dostal na Almas a tam to se mnou vydrželi dodnes... zhruba před rokem touhle dobou jsem dostal na přímluvu Devan For´Deshel možnost účastnit se hlídek u pevnosti.
Pokud jde o mě a Mandaloriany..."

Na chvíli se zarazím a pak si řeknu, že když padlo A, mělo by taky padnout B.
"...řekněme, že můj vztah k resol´nare je velmi podobný mému vztahu ke kodexu."

"Dobře díky, chci říct, že nemám žádné předsudky o tom že jsi Mandalorian."
Řekla nakonec s úlevou, že se vymotala z potenciální katastrofy a s úsměvem.
"Ani proti ostatním Mandalorianům... nemám nic co bych chtěla řešit nějakým průšvihem. Teda s výjimkou Death Watch... ale to je jedno. Podstatný je, že sebe v mezích udržím, ale nechci být mimo. Chci vědět všechno, bez tajností ať jsou pro naší ochranu nebo kvůli čemukoli. Prostě chci abychom mezi sebou hráli fér, pak si budeme moct krýt záda a VYŘEŠIT tuhle..."
v tom jak to řekla bylo cosi... přejel ti mráz po zádech, bylo jasné jak chce tuhle věc vyřešit, ale zároveň bylo jasné, že nechce nic dělat za tvými zády a nechce abys ty dělal něco za jejími.
"Ale vrčení na některé... politiky si neodpustím. Dělám to na Coruscantu, budu to dělat i na Mandaloru."
Dodala ještě, v jejím hlase sice byl uvolňující záchvěv humoru, ale i tak nebyl důvod jim nevěřit.

Hráli fér, kryli si záda a vyřešili tuhle...? Ano, přesně to chci!
neubráním se nadšenému pomyšlení si.
"Souhlasím, pokud to nespočívá ve vysvětlování vévodkyni Satine, že současná situace je výsledkem totálního dlouholetého pacifismu,"
vyjádřím se nahlas podobným tónem, jaký použila Harad.

Konečně se vše začínalo vyjasňovat, tedy minimálně pro Harad, které se tím zvedla výrazně nálada a tvé narážce věnovala i kyselý úsměv. (v němž bylo cosi skryto, ale nevypadalo to důležitě, aspoň ne teď.)
"Jinak, jak už jsem říkala. Já jsem tu od toho, aby se vám dvěma nic nestalo, takže ti dobře radím. Nikdy neříkej Nelvaanianské bojovnici že jí chceš chránit. Mohlo by to dopadnout všelijak."
Řeč doplnila laškovným mrknutím a i její tón byl spíše zábavný než vážný, ale i tak jsi si nebyl jist zda jde o žert. Navíc jsi si vzpomněl na pár věcí co víš o Nelvaanianech a faktu, že ženy u nich bojovníky bývají asi tak často, jako čestní politici v senátu.

"Budu to respektovat," odpovím napůl vážně a napůl nevážně.

Harad se klidně odstrčila od průzoru a již naprosto běžným konverzačním tónem dodala. "Dobře, jestli se chceš na něco zeptat ty, tak se ptej. O sobě jsi mi toho řekl dost, tak na to máš právo."


"Ty jsi z chrámu v Coruscantu?"
zeptám se - tak trochu hloupě, protože Haradiny občasné zmínky tomu i nasvědčovaly. Ale byla to otázka, na které se mohla rozmluvit trochu víc, aniž by to zároveň budilo dojem křížového výslechu.

Harad se hravě pousmála, tvůj náznak poznala bezchybně.
"Ano, teda vlastně tak trochu. Na Coruscantu jsem strávila víc času když jsem žila na Almasu, než když jsem tam přišla. Ale abych zase neplácala. Jsem, jak je asi jasný z Nelvaanu, u nás je Síla brána jako dar prastarých duchů a je to vlastně jediná možnost, jak se může žena stát bojovníkem. Mě se to dařilo asi sedm let, pak přišli lovci. Nevěděli jsme kdo jsou ani proč chytají naše lidi. Chtěli otroky, to byl ten důvod, akorát nevěděli že mají v patách Jediho. Toho jsme pěkně vykolejili."
Harad se rozesmála.
"Když přistál, bylo už po všem, náš kmen si vždycky problémy řešil sám a lovci... no zkrátka skončili v kleci co si přivezli. Jedi si nás všiml, ne že by nás šlo přehlédnout. Snažil se všem obdarovaným vysvětlit co je Síla, ale asi si umíš představit jak to dopadlo, no ale pár z nás chtělo vědět víc. A dozvěděli jsme se, v chrámu na Coruscantu. Ale Nelvaaniani nejsou stavění pro kodex a kodex není stavěný pro Nelvaaniany."
Tato věta i Haradin výraz ti bezděky někoho připomněl.
"Skončili jsme postupně rozstrkaní různě po Galaxii, já na Almasu, teda ne že by se mi to nelíbilo. Tam jsem koneckonců potkala mistra, zrovna měl jednoho nepoužitelného bothanského padawana a tak mě přibral. Jak už jsem řekla, většina jeho misí byla v jádru a naučil nás... no co se dalo, nikdy nás neomezoval, do ničeho moc nenutil, prostě něco jako Coruscant naruby a pak..."
Poslední slova nesla nádech hořkosti, ale ne tak velký jak by mohly mít. Harad se ale najednou podívala tvým směrem s hloubavým výrazem.
"Víš jednu věc pořád nechápu.. cos myslel tou třetí rovinou. Vím že jsi říkal že je soukromá, takže do toho čenich strkat nechci. Ale o psychometrii jsem už slyšela, vlastně můj bratr jí docela dobře ovládá. A pořád nemůžu pochopit, co to mělo společného s naším vztahem?"

"O jak podrobnou odpověď stojíš?"

Harad se na moment zamyslela a pak, na ní dost diplomaticky, odpověděla.
"No to ti můžu dost těžko říct, když mi to nedává smysl. Ale zkus třeba tu středně podrobnou."
Jejího posměšného podtextu si snad ani nešlo nevšimnout.

"Před pár hodinkami se mi stal na Almasu takový problém. Měli jsme s Rultem partii dejaricu, působil na mě... hodně nesvůj a celkově u toho byla dost vyhrocená atmosféra, tak jsem mu navrhl, abychom to ukončili a pokračovali někdy jindy. Na to reagoval - hodně divně a pár dalších lidí taky. Dost divně na to, abych si to zkusil projít v Síle a zjistil, že Rult používal Sílu na ovlivnění desky a měl pocit, že jsem mu na to přišel ještě před tím návrhem na odložení hry. Nevěděl jsem, jak přesně se mi to povedlo a co to vlastně bylo. Teorie mě nikdy moc nezajímaly, takže nevím, co přesně to je, ale vcelku to vyvedlo z míry i mistra Lania. Podruhé se to stalo - no, chvíli zpátky, když jste s Jakym diskutovali. Proč jsem to označil jako psychometrii. Dost se jí to podobá, po stránce, jakou ten mechanismus funguje, dokud se to nedostane pod kontrolu. Pokud si tedy dobře pamatuju, přece jenom když se u mě spontánně vyskytla, byly mi čtyři. I když, tehdy se mi neměnila barva očí,"
pokusím se zavést i trochu humorného tónu, ačkoli se bavíme o něčem, co mě samotného... poněkud znepokojuje a tento pocit vůči novému druhu psychometrie se mi nedaří při hovoru s Harad patřičně uklidit a uklidnit. Dá se říct, že vůči nové teprve osvojované schopnosti si připadám vcelku nejistě a nějak pořádně nevím, co si s ní počít.

"Ehm... no... aha."
Odpověď ze strany Harad vcelku očekávaná a svým způsobem předvídatelná, ale se smrtícím dodatkem.
"A proč ses teda pak na mě díval tak divně?"

Irvin se na chvíli zarazí, nadechne se a odpoví:
"Viděl jsem... vás s mistrem Laniem a s tvým bratrem."
Irvinův výraz nejde nazvat jinak než... kajícný? I když se snaží vypadat jedijsky, je na něm vidět, že ho to, že se k téhle scéně dostal, dosti žere a mrzí ho to právě z takových důvodů jako je právo na soukromí. V Síle je tenhle pocit vnímatelný mnohem intenzivněji, čistě proto, že celá ta situace znamená pro Irvina vnitřní problém. Fakt ho to mrzí a tohle je dost těžké přehlédnout.

"Mě s mistrem Laniem a... mým bratrem?"
Harad se očividně snažila dát dohromady souvislosti a to se jí i povedlo, neboť prudce trhla očima a tiše vyhrkla.
"Tehdy... jak... to je..."
Nasucho několikrát zalapala po dechu a opřela se zpátky o průzor. Chvíle ticha si dala na čas, ale nakonec se Harad přeci znovu napřímila a s bojovným výrazem vykročila několik kroků k tobě.
"Teď už věřím, že dostojíš svým slibům..."
řekla takřka obřadně,
"...a bude mi ctí bojovat tuhle bitvu s tebou!"
Bylo to cosi důležitého co více než tvá mysl uchopila tvá Mandalorianská krev, něco co změnilo vztah vás obou v cosi hlubšího.

_________________
Přepis rozhovoru vedeného po externích cestách.

Elinor Yall

Příspěvek od Elinor Yall »

Truth II.

Cesta se obešla bez komplikací.
Ještě jsem si několikrát prošel a protřídil získané informace, až jsem se probojoval ke stavu jejich... stoprocentního zpracování.

Krom toho jsme stihli kratší objasňovací poradu s Jakym a Harad, do které jsem krom klasické průpravy na misi zahrnul rozbor veškerých informací, kterých se mi od mistra Lania dostalo. Vedle toho jsme stačili probrat možnosti kódovaných signálů pro posílání zpráv zpátky na Almas.

Asi zafungovaly mandalorianské geny, protože s narůstajícím přehledem o tom, cože vlastně víme a nevíme a co to může znamenat mi situace nepřipadala patřičně beznadějná, ale naopak optimistická. V zásadě jsme měli dva týdny na to změnit status Death Watch na Dead Watch a oznámit jejich současnému leaderovi celému senátu známou skutečnost, že Palpatine je jednička. Spíš než o Palpatina šlo vlastně o senátní výbor pro obranu a válečné záležitosti... nicméně jejich rozhodnost v případě Mandalore a nerozhodnost v mnoha jiných, dle mého názoru k intervenci vhodnějším kauzám, zaváněla otázkami, koho že jsme si to tam zvolili.
(Tedy, koho si zvolili občané Galaxie, Jediové totiž nevolí. Toto právo jim je od dob Ruusanských reforem uzmuto.)

Při výstupu Truht II. z hyperprostoru jsem se ujal vyřizování veškerých formalit s kosmoportem na Sundari, což se od oficiálního vůdce mise dalo očekávat. Ani zde se nedaly postřehnout nějaké další nečekané problémy. Prostě normálně vyhlížející začátek normálně vyhlížející mise - o které jsme nicméně měli zákulisní informace, že v konečném důsledku bude... cokoli jiného, jen ne normální mise.
Spíš... nějaká z lokálních modifikací armagedonu, které se poslední dobou po galaxii jaksi namnožily.
Na nás bylo, aby to byl armagedon vedený tím správným směrem.

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Příspěvek od Atalon »

Mandalore; Sundari:

Kosmoport Sundari už vás vítal a na ostatních členech tvé výpravy bylo vidět nervozitu, ale i překvapení. Jeho důvod nebyl nikterak složitý, Sundari nebylo zrovna klasickým mandalorianským městem, vlastně se lišilo od ostatních tak jako nový mandaloriané. Jak se Trust II blížila ke kosmoportu a Sundari tak odhalilo svou plnou velikost a krásu, bylo vidět hlavně na Harad její obdiv. Ale ani ten jí nijak nebránil ve vlastním pojetí letu, ten ostatně dokazovala už od oběžné dráhy, především totální absencí jakéhokoli vstupního vektoru letu. Jednoduše řečeno se i s Trust II vrhla střemhlav do atmosféry až vám na můstku začalo být trochu horko, to vyřešila v momentě kdy stočila let rovnoběžně s pouští až asi padesát metrů od povrchu a všechny vás tak polila studeným potem z představy čelního zaparkování do mandalorské pouště. Jaky očividně zvyklý na podobný styl letu a decentně opřený nohou o panel před sebou si jen tiše oddechl a věnoval onomu stylu několik zajímavých poznámek o divokých bantách a jejich podobnosti k němu. Nejzajímavějším ovšem bylo zhodnocení jejích pilotních umění obsluhou kosmoportu, ta byla rychlá ale dokonalá.
- Sakra, zase pilotuje Jedi. Di'kutla Jetiila Jare... Ehm... port tři-jedna-šest volný, vítejte... doufám!... -
Harad se neobtěžovala ani takovými drobnostmi jako přibližovací manévr a Trust II prostě v plné rychlosti naletěla na port, odkud se okamžitě evakuoval snad veškerý personál (mnohdy i skokem přes hromadu krabic do snad bezpečného úkrytu) a kde taktak vysunula přistávací ramena, jen okamžik předtím než vypnula motory a to natvrdo. Loď sebou tak prostě praštila na port s hlasitým zaskřípěním kovu a zakvílením motorů.

Ještě když jste vystupovali z lodi, sbíhali se poslední rozehnaní a věnovali vám zajímavé pohledy. Bylo zvláštní, že většina nebyla ani podrážděná ani překvapená, což hned Harad komentovala jednoznačným vysvětlením a kyselým úšklebkem.
Jo určitě tu byl mistr Kenobi.
Jaky hned doplnil nevyřčené.
I s padawanem.

U kosmoportu na vás již čekal voják královské stráže jenž vás ihned vcelku zdvořile uvítal.
Vítejte, již jste očekáváni, prosím za mnou.
Bez dalších okolků vás doprovodil k airspeedru a pokynul vám k nástupu. Harad šla klidně vedle tebe i když jsi jasně cítil její nervozitu a těkavost jejího pohledu snažícího se obsáhnout celé okolí. Co tě ale překvapilo mnohem víc byl Jaky, nebo přesněji to že když jsi se ohlédl k němu uviděl jsi jen prázdný kosmoport.
Klid, to dělá vždycky. On se zase objeví.
Ozvala se najednou klidně Harad.

Netrvalo dlouho a váš airspeedr se vznesl, aby vzápětí zmizel v tunelu vedoucím do vnitřního města. Bylo to zvláštní, byl jsi zpět, zpět v domovském světě, ve světě o němž jsi věděl skoro jen to co jsi si přečetl v záznamech. Ale přeci, když se tma tunelu rozevřela do širého světla a kolem vás se objevilo Sundari v celé své kráse, ho cosi v tobě poznalo. Letěli jste pomalu nad ostře řezanými budovami, nad parky a lesíky, mezi obřími budovami s bezpočtem teras, všude byli lidé, žili své každodenní životy, nevědomí jak důležité věci se dějí nebo by mohli dít. Neuvědomujíc si nebezpečí do nějž se nořila celá Galaxie a které stálo na prahu Mandaloru a přeci jsi cítil že to není pravda, cítil jsi že vědí, cítil jsi těch pár pohledů jež vám bylo věnovaných i nervózní dusno jež evokovaly. Airspeedr se stočil kolem vysoké budovy na jejímž vrcholku stála alejí stromů obklopená budova a zamířil do proudu dalších vedoucímu k ohromné budově paláce, k srdci celého Sundari. Voják jistě a klidně navedl airspeedr na přistání před jednu z bran paláce, kde již na vás čekala vysoká postava neznámé ženy.
Vítejte na Sundari.
Ihned řekla sametovým hlasem.
Jsem Nová Prime ministryně (myslím že zní lépe než plný překlad) Seris Hettyc Kal. Vítejte v Sunduri, prosím pojďte za mnou.
Byla to vysoká velice štíhlá mladá žena tmavých pronikavých očí, tvrdých rysů v jemné tváři s černými vlasy protnutými rudými prameny. Skoro tak rudými jako byla její róba zdobená bezpočtem zlatě vyšitých mozaikových vzorů. Vyhlížela přátelsky ale s nevídanou hrdostí.
Je v úřadu jen krátce, vystřídala Durena, Almecova nástupce po tom incidentu, před pár týdny.
Ozval se náhle zpoza tvých zad Jaky.
Duren se přidal k Almecovi.
Doplnil ještě když zaujal své místo po tvé pravici. Seris vám formálně pokynula abyste se k ní připojili, a když jsi stanul vedle ní vykročila hrdým krokem k otevřené bráně paláce. Jaky a Harad se k vám připojili s asi krokovým odstupem.

Seris vás vedla prázdnými chodbami paláce, kolem mnoha sálů a zahrad, do jednoho z menších jednacích sálů kde ti věnovala vysvětlení celé situace.
Budete jednat s vyslankyní Aran, vzhledem k okolnostem se vévodkyně Kryze jednání účastnit nebude, prosím počkejte zde.
Než jsi stačil zareagovat, uklonila se formálně Seris každému z vás a za šustění své róby odešla. Sál byl poměrně "malý", asi jako sál vrchní rady Almasu (vlastně jí dost připomínal), byl poměrně strohý, tedy aspoň v porovnání se zbytkem vámi viděného, ale účelný. Budován byl do čtvercového tvaru s výrazným žebrováním sloupy, ty mimo rohů, jenž každý vyplňoval jeden mohutný a neuvěřitelně zdobený, dělily každou zeď na pět stejných dílů. V každém takto vzniklém výklenku bylo ve zdi zabudované ozdobné holo-akvárium v ozdobném rámu před nímž stálo křeslo s vysokým opěradlem. Všech devatenáct křesel bylo soustředěno do kruhu podél na zemi vyznačeného ornamentu v jehož středu byl do podlahy vestavěn holoprojektor s ovládáním na opěrkách křesel. Celý strop byl též pokryt mozaikou jež barevně nádherně kontrastovala s květinami rostoucími z otvoru v každém ze sloupů.

Trvalo poměrně dlouho než se ozvalo tiché zasyčení dveří v nichž stanula vaše oponentka v tomto jednání. Jakmile jsi jí spatřil, zůstal jsi stát přimražený k podlaze s téměř stejně vyděšeným výrazem, jaký byl vepsán i v její tváři.
Ty jsi Mandalorian!
Ozval se tiše její hlas doslova přeplněný emocemi. Hlas plný zoufalství, překvapení, pobouření, otázky i poznání. Aniž by ztratila byť jen kousek ze svého překvapeného pohledu, jen jsi sdílel když jsi před sebou uviděl v šatech nižší úřednice tvář všem Novým Mandalorianům tak známou, tvář vévodkyně Satine Kryze.

Elinor Yall

Příspěvek od Elinor Yall »

Mandalore, cesta

"Gar serim," vyjádřím se ke komentáři (mimochodem dosti výstižnému) a věnuji trochu kritický pohled Harad.
"Mám ti přeložit, jak vyhodnotili tvůj styl?"
Nemám šanci se k tomu dostat, protože pozámka Harad namotivovala spíš k tomu, aby se zachovala přesně jako "střelené jedijské kamikadze". Chvíli jsem uvažoval, jestli je to dáno jejími znalostmi mando´a, nebo takhle přistává běžně. Jakyho výraz opakovaně podstupovaného a trpělivě přijímaného zla svědčil spíše pro to druhé.
Buď jak buď, Truth přistála snad s podobným vedlejším efektem jako pravdivá informace v senátu.
Můj výraz se od trochu kritického proměnil na ostře nesouhlasný.
"Až se Truth rozsype, další loď fakt pojmenuj na počest mistra Ulretta. Alespoň mi jí nebude líto při takových tvrdých dopadech."

Na zmínky a komentáře mých společníků k předchozí jedijské výpravě, pokrčím rameny.
"Jo. A zanechali po sobě asi podklady, z kterých se dá při práci vyjít, narozdíl od těch pitomců z diplomatického sboru," konstatuji suše a směrem k Harad si neodpustím kousavou poznámku: "Mimochodem, to s padawanem mistra Kenobiho soutěžíš, kdo má pilotuje agresivněji?"
Vzhledem k dalšímu vývoji událostí ale odpověď (či příležitost k ní) zmizela kdesi v meziprostoru. Nijak mi to nevadilo, i proto, že o odpověď jsem zas až tak nestál. Některé věci je přece jen lépe nevědět...


Mandalore, Sundari, centrum

Měl jsem co dělat, abych při jejím jménu nepovytáhl obočí.
Jméno její rodiny mi nic neřeklo, což při množství a rozptýlení mandalorianských klanů nebylo až tak výjimečné. V kontrastu s barvami jejích šatů působilo... poněkud zábavně? To nebylo to správné slovo. Byl to zvláštní mix pobavení a něčeho jiného. Prime ministryni nešlo vnímat jinak než zcela vážně. A nebylo to kvůli jejímu postavení a důležitosti.

Seris Hettyc Kal si dokázala vynutit pozornost jenom svým vystupováním, výrazem a držením těla. Byla to ONA, kdo měl věci pod kontrolou - alespoň tohle vyzařovala každým detailem svého vystupování. Stručnost, formálnost, sebejistota... už jen tímto dokázala vzbudit dojem správného člověka na správném místě.
Nedalo práci si představit, že by to většinu republikových diplomatů zatraceně popuzovalo.
Už jen to jí přičetlo další plusové body k dobru, protože ta představa byla okouzlující. Kontrast vyrovnanosti a klidu s pocitem "všechno vím, všechno znám, beze mě by si ani kancléř nezašel na záchod". Manda vs. aruetii. Dokázala působit jako zrcadlo - při maximální zdvořilosti a zachování dekora.
A když jsem si uvědomil, před jak dlouhou dobou mohlo skončit její studium, mé stanovisko k ní se dalo popsat jediným slovem.
Ruusaan.
Ve svém věku zastávala pozici, pod kterou spadala naprostá většina státní agendy a zjevně byla schopná ji zvládnout. Vlastně by stačilo, aby o její nominaci do funkce prime ministra uvažovali, abych vůči ní začal pociťovat pořádnou dávku úcty a respektu. Mandaloriané nikdy na protekci a podobné věci nehráli; za vším vždy musely stát výsledky. Nebo minimálně velmi výrazný potenciál.
Sice jsem si vedle ní zvládl nepřipadat jako naprostý idiot, jenom se objevil pocit nepatřičnosti, pokud šlo o mou roli velitele naší malé jedijské skupinky a celkovou kvalifikaci k jednáním, jaká mne čekala.
...udesii...
TAK zle na tom nejsi.


Vzápětí se krok za mnou objevil, kde se vzal, tu se vzal, Jaky a s upřesňujícími informacemi se připojil ke klasické diplomatické formace.
Tak tak se mi podařilo spolknout veškeré poznámky ohledně "přidal se k Almecovi" - a ještě obtížnější bylo nepoznamenat, že v poslední době byla situace na politické scéně Mandalore poněkud dynamická. Vůči prime ministryni - a v její přítomnosti - by podobné komentáře byly krajně nevhodné a...
...a to samé platí i o poznamenání, že se zdá, že to všechno nabralo směr k lepšímu
Ne. Nebylo by to vhodné.
Zatraceně by nám to ztížilo výchozí pozici pro jednání.
Zkrátka a dobře, zachovávám důstojnost svého úkolu. V praxi to znamená, že se žádná zdvořilostní konverzace s výjimkou úvodního představení nekonala.
Delegace "byla odložena" v patřičném sále a já se sotva stačil zmoci na přikývnutí, že rozumím. A na zopětování lehké formální úklony.

První část byla za námi.
To nejjednodušší.


Mandalore, Sundari

První vteřinu a půl, než se podařilo šok dostatečně upozadit, jsem rozhodně nevypadal jako Jedi. Spíš jako gizka, kterou někdo znenadání popadl a strčil do rancořího výběhu - a to přesně v té chvilce, než si gizka uvědomí, že při své velikosti může velmi, velmi efektivně zdrhat.
V mém případě se podobné ulehčení přinášející informaci podobalo několika faktům.
1. - vévodkyně Satine nechce být dávána do spojitosti s diplomatickými jednáními, která teď probíhají. Může jí to poskytovat vyšší míru svobody se v celé záležitosti angažovat, nemluvě o takových banalitách jako je její bezpečnost a možnost se od celé akce kdykoli distancovat.
2. - jednání měla být podle všeho "without Mandalorians" - a vzhledem ke zmatkům kolem personálních otázek mise se k vévodkyni nedostaly patřičné informace o našem komand... er... delegaci. V každém případě důraz na "without Mandalorians" je natolik silný, že Satine zcela přehlédla mou příslušnost k řádu Jedi. Budiž, uznávám, ne zrovna na první pohled nejpatrnější.
3. - vzhledem k bodu 2. panuje mezi prime ministryní a vévodkyní ohromná míra důvěry. Což po předchozích problémech v rámci vnitřní politiky byla úžasná, velmi dobrá zpráva

Nakonec se mi podaří vzpamatovat se podstatně dříve než Satine Kryze.

"Ano, pocházím ze Sundari," odpovím, jako by slova maskované vévodkyně byla běžně položenou běžnou otázkou a rozhodnu se držet tradičního diplomatického protokolu. Přechod na diplomacii je hladný, trochu hladší, než by mi vyhovovalo - ale snažím se získat důvěru protistrany. Tedy, spíš ten počáteční kousek důvěry, od kterého začíná spolupráce.
Hlavní je zastavit ten průser. A to co nejdřív.
"Jmenuji se Irvin Tavis, jsem zde jako jeden ze zástupců řádu Jedi, spolu s rytířem Jakysem Ek'silem a padawankou Hardez-Adaz."
K prvnímu vysvětlení a k představení by to stačilo.
Poskytnu vévodkyni chvilku času, aby mohla podané informace strávit a vzpamatovat se z šoku, že se u jednacího stolu objevil Mandalorian.
Zároveň jsem rozhodnut důvěřovat jejímu úsudku, pokud jde o skrytí své identity a nijak její inkognito neprozradit.
"Těší mne, že vás mohu poznat, Aran."

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Příspěvek od Atalon »

Mandalore; Sundari – jednací sál:

Vévodkyně se pomalu vzpamatovávala z prvotního šoku, probírajíc v duchu všemožné následky tohoto setkání, až do momentu tvého oslovení jí coby Aran. Na to zareagovala okamžitě a nejen ona, spolu s Jakym sebou trhla a upřeně se na tebe zahleděla, ovšem narozdíl od Jakyho, na ní bylo vidět jisté uvolnění jež se ještě prohloubilo když se ujistila že jednáš vážně a uváženě. To Jakymu právě cosi uniklo a za žádnou cenu to nemohl uchopit, nebylo nijak překvapivé že znal pravou totožnost zástupkyně protistrany, ale tvé jednání ho očividně zcela vykolejilo, nebo možná nevědomost na níž nebyl zvyklí. Tomu by ostatně odpovídal i tázavý pohled jeho očí hledající na tobě sebemenší náznak záměrů, brzy to bylo jisté. Jaky si nebyl jist zda to víš a bezradně hledal způsob jak ti to sdělit bez narušení jednání.

Tohoto intermezza však bezezbytku využila vévodkyně Satine jíž se vrátil klid a především aristokratický návyk. Stála teď před tebou s hrdým výrazem v ostře rýsované tváři a klidným hlasem ti oplatila diplomatický vstup do jednání.
Mne můžete oslovovat Aran a i mne velice těší mistře Tavisi. Prosím, posadíme se?
O nabídce nebylo třeba uvažovat a tak jste všichni zamířili k nabídnutým sedadlům, koutkem oka ti neunikl jeden z drobných následků vévodkynina přestrojení, když intuitivně zamířila k sedadlu protilehlému k vstupu na něž byla logicky přivyklá, včas si však své jednání uvědomila a ladně se stočila tak aby skončila usazena ob jedno sedadlo od něj. Tobě, potažmo vám, byla nabídnuta protější strana kruhu, kam jste se vzápětí usadili. Jaky a Harad automaticky bezeslova zaujali místa po tvých bocích a ty jsi si povšiml Harad, její tělo bylo napjaté připravené k boji a její oči přejížděly místnost s detektivní důkladností až se zarazily na dveřích na nichž zůstaly chvíli viset.
Někdo tam stojí!
Ozvala se nakonec Harad s tichostí jemného vánku a lehounce pokynula hlavou směrem ke dveřím.
Ta co nás sem vedla.
Dodala po chvíli, když jí o jejím tušení přesvědčil čenich.

Vévodkyně Satine seděla naproti vám klidně a zpříma, i když její oči prozrazovaly jistou nervozitu a neznatelně po vás těkaly, což vzhledem k situaci bylo pochopitelné, a čekala až zahájíte rozhovor.

Elinor Yall

Příspěvek od Elinor Yall »


Mandalore; Sundari – jednací sál: 


Zkusím Jakymu naznačit pohledem, že tohle všechno je v pořádku, že vím, kým je Aran ve skutečnosti a –
– sotva znatelně mi přitom cukne v koutcích, když sleduji... řekněme tomu „menší logistický problém s inkognitem a usazováním se na místa“.
Zaujal jsem místo naproti vévodkyni a chystal se zahájit jednání, jak se ode mě očekávalo, když jsem si všiml, že Haradin neklid zintenzivněl až přešel do tiché poznámky.

<Děkuji, Harad.>

Opětoval jsem vévodkynin pohled.
Tohle NEVYPADÁ dobře.
Ani trochu.

V hlavě zavířily střípky, co všechno to může znamenat. Vzhledem k mandalorianské politické situaci mohlo jít o mnoho věcí s různými kontexty a... zamrazilo mě. Primě ministryně dokázala vzbudit velmi dobrý dojem političky na správném místě. A navíc jí vévodkyně věří.
A pak si vybavím ještě něco.
Svůj rozhovor s mistrem Laniem před misí.
Otázku důvěry.
Někdo tady bude muset udělat první krok. Vyslat dostatečný signál.
V praxi to znamenalo potlačit pocit, že se tady někdo snaží z Jediů dělat hlupáky.
Zapsal jsem si do paměti, že budu chtít mluvit se Seris Hetyc Kal o menším diplomatickém problému – a překročil k zahájení jednání.

„Myslím, že důvody, proč došlo k tomuto jednání není zapotřebí přehnaně rozebírat, už proto, že se tak dělo mnohokrát, a bylo by dobré přejít co nejdříve k samotnému předmětu jednání.
Tím jsou zesílené aktivity Death Watch, namířené proti Republice a jejím světům.
A možnost zapojit Republiku a její zástupce do vyšetřování těchto incidentů, které probíhá na mandalorianské půdě.
Situace je vážná a komplikovaná.
O to vážnější a komplikovanější, že na jednu stranu tady je suverenita neutrálního světa, na druhou stranu ale organizace, která podniká útoky proti republikovým občanům. Neříkám vojákům, protože akce nesoucí podpis Death Watch buď mají převážně civilní cíle, nebo se snaží způsobit maximální škodu mezi civilisty.
Ideálním výsledkem by byla spolupráce, která by umožnila republikovým vyšetřovatelům přístup k informacím z vyšetřování na Mandalore a mandalorianským vyšetřovatelům přístup k informacím z vyšetřování na republikovém území. A spolupráce, která by zabránila opakování dalších masových útoků na civilní obyvatelstvo.
Věřím, že tato spolupráce by nijak nepoškodila svrchovanost mandalorianské vlády, ani neohrožuje nezávislost a neutralitu planety ve válce, do níž je Republika zatažena. Že celá záležitost bude řešitelná podle pravidel stanovených meziplanetárním právem pro postup v podobných situacích. Bez snahy Republiky umístit do mandalorianského prostoru své jednotky pod záminkou boje proti terorismu.
Nejsem si jist, jak v těchto otázkách postupovali moji předchůdci, protože až na výjimky mi celková dokumentace jednání Republiky a Mandalore ve věcech Death Watch přišlo neseno... na příliš emotivní vlně na úkor snahy najít společné řešení. Spíš z republikové než z mandalorianské strany.“

Spolkl jsem poznámku, že možná právě proto poslali Mandaloriana.
„Považuji za svou povinnost seznámit se s druhou stranou Republikou předkládaných verzí a s postupem vlády a vyšetřovacích složek. Pokud tím tedy neporušuji některé z bezpečnostních opatření týkajících se utajení informací.“
Dovětek to byl celkem zbytečný a víc než co jiného zdvořilostní. Z hlediska svého současného postavení jsem splňoval podmínky pro přístup k naprosté většině tajných informací.

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Příspěvek od Atalon »

Mandalore; Sundari – jednací sál:

Tvé zahájení jednání si u Satine vyžádalo hned několik reakcí a ty ses neubránil Jedijským návykům při jejich pozorování. Prvním a asi nejsilnějším a nejsložitějším byl pocit úlevy míšený s pocitem překvapení vyvolaný nejspíše tvou přímostí a upřímností. Hned za ním následovalo několik záchvěvů znechucení, jasně spojených se zmínkami o minulých jednáních, jež se Satine evidentně snažila z celé situace co možná nejvíce vytěsnit. Co však tvou pozornost upoutalo chtě nechtě byl pocit hněvu a nepochopení, jenž se vkradl do tváře vévodkyně a který nyní začal ovlivňovat její odpověď, možná díky situaci, možná postavení se jí však i ten podařilo mistrně skrýt a na povrch vyplula jen mírně prudší odpověď.
Váš návrh je... má pár nedostatků. Především vnější dopad. Jistě můžeme tu jednat o tom jak nechat "pátrat" VAŠE republikové vyšetřovatele v našich záznamech a na našem světě i když budou nejspíše hledat jen důkazy o naší spolupráci s Death Watch a možná se i nějak pro dobro Mandaloru dohodnout. Ale jen těžko si zachováme neutralitu v očích ostatních a o tom.. i o tom tu musíme jednat. My jsme proti válce! V žádném případě se do ní nehodláme zapojit. A to je naše priorita!
Satine cítila svou vzrůstající rozvášněnost a proto se na moment odmlčela. Poté pokračovala opět klidnějším hlasem.
Vím že aktivity Death Watch proti republice jsou trestuhodné a potrestána bude, ale nemohu dopustit aby byl Mandalore považován za loutku. Své problémy si musíme řešit sami, jinak nemůžeme zabránit našemu vtažení do války. Poskytneme-li prostor republice, co nám zajistí že nepřijde odezva z druhé strany a stejně tak, kdo by nám zaručil že by republika nereagovala přehnaně v opačném případě.
Satine domluvila a pokynutím ruky se ti chystala předat slovo, když náhle dodala.
Navíc se obávám právě toho řešení podle meziplanetárního práva. To snad ještě nikdy nebylo tak volně vykladatelné jako v poslední době, nemyslíte "generále míru".
Nebylo pochyb, vévodkyně Satine se konečně pevně usadila do své role Arat a začala plně požívat jejích výhod, tak ostrých jak by to možná nesvedla ani vibrodýka.

Elinor Yall

Příspěvek od Elinor Yall »

Mandalore; Sundari – jednací sál:

Mimoděk mi při reakci vévodkyně cuklo v koutcích.
Na tom, že jsem byl de fakto sepsut za pacifistický nástin situace, bylo cosi... zábavného.
Do značné míry se mi dostalo přesně toho, co jsem čekal - a možná i něčeho navíc. V podobě, jakou jsem potřeboval, abychom se mohli posunout k detailnější fázi rozhovorů.
Říct, že mi její dost konfrontační způsob vyhovoval, protože se dalo lépe orientovat na samotný problém a na jeho účinné vyřešení, by snad bylo i zbytečné.
Hněv mne trochu znepokojoval, vlastně podvědomně docela dost, ale vědomá stránka byla zaujata tím, že se rozběhla věcně působící konverzace, byť trochu vyostřená.

„Děkuji na upozornění,“ pousměju se zdvořile na „Aran“ a opět zvážním.
„Mluvit v dnešní době o postupech kanonizovaných meziplanetárním právem bezpochyby zní dost naivně. Přesto nevím, jak by se bez něj jakákoli dohoda mezi dvěmi státy, z nichž jeden je angažován ve válečném konfliktu a druhý zcela neutrální, dala stanovit. Aniž by JAKKOLI zasahovala do statutu neutrálního státu.
Bude potřeba najít postup, který bude právně v pořádku, bude považován za dostatečně závazný a dokáže zaštítit, že Mandalore zůstává neutrálním tak, že to bude nucena akceptovat jak Republika, tak CIS.
V podstatě by se jednalo o krytí, které by umožnilo se současnou nepříjemnou situací něco dělat a zároveň uchovalo statut quo.“


Zachovával jsem diplomatický tón, ale občas se mi vkradlo trochu víc důrazu na konkrétní fakta a orientace na ně, než by bylo u jednacího stolu vhodné.

„Jinak děkuji za upřímnost, pokud jde o priority, které má v tomto případě vláda v Sundari.
S prioritami Republiky je to komplikovanější. Cílem řádu Jedi a tedy naší delegace je dosáhnout co nejúplného a nejkomplexnějšího vyšetření útoků a zamezení toho, aby nadále pokračovaly.
Vedle toho ale existují kruhy, kterým se myšlenka rozvíjená jako takzvané Mandalorianské spiknutí, zamlouvá. Osobně mi přijde šílené, že někdo je ochoten věřit, že po dvaceti letech budování by se mandalorianská vláda rozhodla všechnu odvedenou práci hodit za hlavu a uzavírat pochybné pakty se spolkem, který se nedá označit jinak než jako dar´manda. Za to, že někdo je podobné tuposti schopen, se za Republiku omlouvám, ale to je tak maximum, co s tím nadělám.“


Asi mi bylo vidět na očích, že teorii mandalorianského spiknutí považuji téměř za osobní urážku.
Diplomatické to... no, nebylo.

„Sice jsem neměl v ruce materiály mandalorianské strany, ale z pramenů, které jsem měl k dispozici, mi vyplýval trochu jiný obraz.
Vlastně spíš pocit.
Pocit, že za změnou strategií a postupů Death Watch stojí jejich ambice vyprovokovat Republiku ke zkratovité reakci, díky níž by se mohla na scéně objevit Death Watch – tentokrát ne jako banda zločinců, ale jako ochránci mandalorianských tradic a lidu.
Tomu do značné míry nasvědčuje i výběr cílů, intenzita, jak jsou útoky vedeny, a v neposlední řadě i volba času. A snaha zvýraznit spojnici Death Watch – Mandalore.“


Pohled mi málem sklouzl směrem ke dveřím; mrzelo mě, že jsem neměl přehled o reakcích dalšího z novomandalorianských delegátů - ale podařilo se mi to opanovat a pokračoval jsem:

„Pokud bych měl tedy stanovit, co vidím jako priority já.
1. zabránit dalším útokům
2. dostatečně vyvrátit teorii o spojení Mandaloru, jeho vlády a jisté organizace
Je tedy otázkou,do jaké míry jsou priority obou stran slučitelné či naopak neslučitelné.
A jaké jsou tedy možnosti dohody a společného postupu.“

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Příspěvek od Atalon »

Mandalore; Sundari – jednací sál:

Tvá reakce vévodkyni, jemně řečeno překvapila. Teprve teď ti došla míra jednání do nějž jsi se dostal i tvé protivnice v něm, nebylo totiž pochyb že aspoň část jejích slov sloužila spíše k tvému zkoušení než k samotným jednáním, stejně tak však nešlo říct že by jediné její slovo nemělo plnou váhu. O to konejšivější proto byl její klidný tón jímž reagovala občasným přitakáním na tvá slova, stejně jako drobné záchvěvy úsměvu vluzující se mezi její rty.

Stejně zajímavé a nepřehlédnutelné byly reakce Harad jež sebou po tvé poznámce o jistém spolku trhla za rychlého zakmitání slechů a oběma očima se zahleděla na stále pevně zavřené dveře. Po chvilce sotva patrné komukoli krom Jediho se usmála způsobem z něhož zároveň přebíhal mráz po zádech i teplo po duši a jež bezpochyby patřil Seris. Harad úsměv stejně chvatně zako projevila i zadusila aby opět nasadila onen ostražitý pohled lovce a strážce jímž přejela místnost než se očima zabodla do Aran. Ta tě dle slušnosti nechala domluvit včetně osobní pauzy ke zformování reakce, ta tak vypadala diplomaticky perfektně, nehledě na svůj obsah.

Ano, zdá se že cesta k cíly vyhovujícímu oběma stranám tu je. A stejně i já doufám že ji společně projdeme, ale nebude to cesta snadná. Ráda bych proto podotkla, nebo snad navrhla abychom se jakýmkoli postupům, závěrům či okolnostem předchozích jednatelů a jednání, jež na těchto cestách zbloudili vyhnuli a snad se tak vyhnuli i svodům jejich příkladů. Pokud souhlasíte...

Co se dohod týče, pak se obávám že problém bude především z vaší strany. Já se totiž mohu zaručit, že veškeré kladné výsledky těchto jednání budou pro vévodkyni Satine plnoprávné ať budou či nebudou podloženy precedenty.
Aran se nevyhnula jistému úšklebku při těchto slovech a podle Harad se reakci nevyhnula ani Seris.
Otázkou je zda i vaše strana hodlá brát výsledky jednání stejně.
Do hlasu Satine se vloudila dávka varování která ještě podtrhla následující,
...to že jsme proti válce totiž neznamená že jsme vůči jejímu dění slepí a hluší.
Tato slova pronesená perfektně a stejně mířená se zaryla přímo do svědomí s přesností starých mistrů boje. Aran, dobře si toho vědoma se klidně posadila dávaje ti pár cenných vteřin na zhodnocení než pokračovala.
Jinak usoudíte-li že naše jednání svůj smysl mají, pak nevidím až tak velký problém ve sjednocení našich priorit, jsou-li vaše skutečně jen tyto a nejsme-li tlačeni do ukvapených závěrů či jednání. Pokud však usoudíte že nikoli, nevidím důvod proč v nich pokračovat a obě strany tak obírat o drahocenný čas.
Satine se opět na čas odmlčela dávaje ti další čas ke srovnání se s vývojem situace.

V ten moment jsi však zaslechl tichounké zavrčení Harad jež směřovala nejspíše sobě samé a svému nechápání toho co se zde rozehrávalo.
<Fakt nevím co jí tak pobavilo, mě tu nic k smíchu není...>
V ten moment si Harad všimla tvého zájmu a zbytek myšlenky raději spolkla a raději mlčky na tebe hleděla zda budeš požadovat vysvětlení nebo její služby. Srovnatelné reakce se ti dostalo i zprava kde se stejným tichým hlasem ozvalo,
<Však oni taky neukazují všechny karty, třeba toho zakuklence v zahradách...>
I Jaky zmlkl okamžitě jak zahlédl tvou pozornost vůči jeho slovům a hleděl na tebe se stejně oddaným a nápomocným výrazem. Opět se tak potvrdila moudrost mistra Lania ve výběru členů výpravy ačkoli z poněkud pochybných sfér.

Elinor Yall

Příspěvek od Elinor Yall »

Mandalore; Sundari – jednací sál: 

Teprve teď jsem si uvědomil, jak zábavný mohl můj přístup připadat Seris a vévodkyni. Každopádně karty byly rozdány a nebyl jsem si ani zdaleka jist, jestli bych ho nějak změnil, kdybych teď zpětně mohl. O to víc zesílilo rozhodnutí NEDÍVAT se směrem ke dveřím a ani nezkusit přemýšlet, jak mé počínání vypadá z prime ministrynina úhlu pohledu. Nejspíš mě považuje za naprosté pako – tedy takový byl můj dlouhodobý soukromý odhad situace.
Pozornost jsem zcela soustředil na jednání a na podobné hlouposti nezbýval ani čas, ani mozková kapacita.

Vévodkynino rýpnutí každopádně nebylo příjemné a vrátilo mě od pocitu relativní spokojenosti s tím, že tato část mise záhy skončí a budeme se moci pustit do... terénní práce zpět k diplomatickému stolu. Vlastně spíš k představě, že by nebylo špatné v některých politických a diplomatických kruzích Republiky udělat vcelku zásadní čistku, protože pokud nebudeme dost dobří a dost rychlí k tomu, s radostí nám vrazí dýku do zad.

Nejsme-li tlačeni do ukvapených závěrů a jednání... jenže jsme. Svým způsobem, protože nemáme dost času.
Dva týdny.
Možná i měsíc.
Pokud mistři Lanius a Yoda zorganizují zázrak, tak snad i dva.
Na to jsem nicméně nespoléhal. Přesvědčit kancléře Palpatina by samo o sobě nemusel být pro ně takový problém, ale uklidnit tu část výboru pro válečné záležitosti, kde se shlukují zelené mozky... něco mi říkalo, že tohle by už nemuselo vyjít.
Na druhou stranu, dva týdny podpořené spoustou jednání o pozitivním vývoji situace by mohlo senátní horké hlavy skutečně zchladit. Hlavně ve chvíli, kdy by se dosáhlo jednoznačných úspěchů. A ta představa nebyla ani trochu nereálná, už proto, že za dvacet minut u jednacího stolu jsme dosáhli výsledkům, jimž se aktivita republikové diplomacie na Mandalore nepřiblížila za celého půl roku.

Je za co bojovat.
A uděláme vše, co je v našich silách, abychom vyhráli.
Na všech frontách.


Mezitím jsem musel řešit i věci ve vztahu ke svému týmu.
Zejména Harad začínala být vývojem situace podrážděná. Sice jsem to chápal, ale na druhou stranu jsem si nedokázal představit, jak by ji v tom případě dráždila skutečně klasická jednání se vší obvyklou rozvleklostí a nekonstruktivností.
< Vévodkyně se baví nad výhodami svého inkognita. Velmi stručně shrnuto, > odpověděl jsem Harad na v zásadě nevyřčenou otázku.
< A pokud jde o prime ministryni... nekomentuji. >
Radši.
To „radši“ jsem dodal v duchu sám pro sebe a zadoufal, že to bylo dostatečné vysvětlení.
Pak tu totiž byl Jakyho komentář, který mě málem přimrazil do křesla.
Přítomnost Seris jen kladla několik otázek, na které navíc nebylo těžké najít přijatelnou odpověď. Tohle... tohle rozhodně ne. Teorií bylo dost, většinou toho druhu, co mě nutily být ve střehu a očekávat nějaký průšvih, pravděpodobně větších rozměrů.
< Je JEJICH, Jaky? >
Myšlenka se víc než čemu jinému podobala lomu světla na tasené čepeli.
< Myslím vévodkyně a prime ministryně. >
Nepovažoval jsem to za pravděpodobné a místo toho tušil potenciální zdroj potíží.
Mysl se automaticky přesunula do stejně napjatého stavu, jako když jsme s Bardanem a Darrusem pročesávali jako jeden z pátracích týmů okolí Rivanovy pevnosti a pátrali po ztracené hlídce.
< Co konkrétního je zač?
Jaký má přístup k jednáním?
Kde je přesně? >


„V tom samém se mohu zaručit i já za řád Jedi.“
Byla to hodně přímá odpověď. Tím, co říkala, i čemu se vyhnula – zatím, co si senát a Republiková diplomacie nejsou jisti, jaké zvolí stanovisko a stále debatují, Jediové své zvolili. A jeho následkem je, vedle snahy prosadit je v rámci republikové politiky, i tato delegace.

Každopádně se pozornost rozběhla do dvou paralelních proudů.
Jeden se stále soustředil na jednání, druhý, hlouběji uvnitř hlavy, se soustředil na následný postup, zejména pokud šlo o potenciálního nezvaného hosta... zvlášť jestli šlo o neznámého hosta rozhodnutého dělat problémy. Nemuset vést jednání, soustředil bych se na něj; takhle jsem celou záležitost se zachycením v Síle a snahu rozpoznat detaily opravdu musel hodit na Jakyho.

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Příspěvek od Atalon »

Mandalore; Sundari – jednací sál:

V sále nastala situace za kterou by se nemusel stydět ani senát na Coruscantu.

První reagovala kupodivu vévodkyně která se na tvé ujištění zatvářila jako naježený strill. Zřejmě pro ní záruka spolupráce řádu Jedi nepředstavovala až takovou výhru, nicméně se rychle ukázkově zklidnila a bylo vidět jak urputně si rozmýšlí odpověď.

Další však zareagovala Harad a to reakcí která mohla být diplomaticky potenciálně smrtelná. Prudce nadskočila na sedadle až tě málem sekla drápy, její stříbřitá srst se nyní naježila a s překvapeným pohledem vykulených očí řekla poměrně hlasitě a překvapeně.
Chceš říct že tohle je...
Jakmile její ruka zacílila na postavu vévodkyně Satine bylo jasné kam její dotaz směřuje a jak bude pokračovat.

Ve stejnou chvíli se navíc dal do odpovědi i Jaky, který jí sice bral podstatně klidněji ale informace které přinášel byly snad ještě horší než reakce Harad. Mluvil tiše a záměrně si dával pozor abys ho slyšel jen ty, ale dávalo mu to obrovskou práci.
<Ne! Od nich není, ale jednají s ním.>
Jaky se podezíravě podíval směrem k Satine právě v momentě kdy se zvedala Harad.
<Je od CIS...>

Náhle se všechno zvrtlo, jedna tvá část hledala odpověď na jednání, druhá se snažila plně vnímat informace o nezvaném návštěvníku a třetí se snažila zabránit Harad v dokonalém průšvihu. Tvá mysl se rozeběhla vstříc hlubinám vlastního neznáma, jen jediná vteřina nepozornosti stačila aby tvé tělo zaplavil příval Síly. Nesl sebou tu sílu, tu moc z hlubin vědomí, věděl jsi že přichází ale nedokázal jsi jí zastavit. Marně jsi se snažil chytit své prchající soustředění a zabránit jí v příchodu, bylo pozdě, byla tu. Rychle jsi zavřel oči, ale to nepomohlo, sami se ihned znovu otevřely, byly temné a děsivé až kdosi tiše vykřikl, věděl jsi to, cítil jsi jak se tvůj svět noří do temnoty plné obrazů. Tvá mysl začala bloudit v rovinách jež si nikdo z ostatních nedokázal představit.
Záchytný bod.
Zazněl tvůj vlastní hlas připomínající ti jak tuto sílu aspoň trochu usměrnit. Ale tvou myslí vířilo příliš otázek.

" Však oni taky neukazují všechny karty, třeba toho zakuklence v zahradách."
Tvá síla našla svůj cíl a prudce vyrazila po jeho stopě. Před tvýma očima se míhal svět obrazů, zvuků a míst. Chvíli ti obrazy nedávaly žádný smysl, byly příliš rychlé, když ale zpomalily ukázali ti cos hledal.
Před tebou byl teď obraz postavy zahalené v černém plášti. Stála v malé ale mistrné mandalorinské zahradě a právě jednala s postavou v jednoduché ale elegantní tmavě modré róbě s vysokým límcem značící postavení její nositelky vévodkyně Satine Kryze. Postavou byla žena, podle všeho zabrak s tmavou kůží pokrytou kolem malých rohů bílým tetováním. Pod těžkým pláštěm měla tvrdé kožené oblečení pevně obepínající její postavu. Měla očividně návyky vojáka, její držení těla, pohyby i ostražitost to vše to potvrzovalo, ale byla neozbrojená a neovládala Sílu.
Můj pán mne posílá abych pokračovala jeho jménem v jednáních o pomoci...
Začala Iprias...
<Ano tak se jmenuje!>
...svou řeč, ta ale byla rázně zaražena vévodkyní.
Pomoci?! My snad potřebujeme pomoc?!
Její tón byl ostrý a útočný a zcela kontrastoval s až medovým Iprias.
Ó ano. Obávám se že ano, vévodkyně. Poté jak tragicky skončila poslední jednání s republikou...
Iprias mluvila klidně a podbízivě ale i tak se jí dostalo ledové odpovědi.
Zdá se že je hrabě Dooku dobře informován i za své nepřítomnosti na jednání o které sám požádá.
Vévodkyně byla dokonale kousavá až vyvedla z míry i Iprias.
Má mnoho povinností...
Odsekla Iprias ostře, než se dokázala uklidnit a pokračovat.
...a tohle je hektická doba. Všichni se snažíme přežít a najít si ty nejlepší spojence. Neměla byste tak odmítat naši pomoc, zvláště teď...
od vchodu zahrady se blížila další postava, šla ladně a tiše, dokonce ani zabracká bojovnice ji neslyšela. Postava se schválně zastavila ve stínu zahradní konstrukce a zůstávala stále potichu. Nebylo na ni příliš vidět ale ty jsi věděl přesně kdo to je.
...když na vás republika nejspíše zaútočí. No ať udělají cokoli, novou delegaci jistě nepošlou, ne po tom...
Pokračovala Iprias, když jí náhle přerušil sametový ale neskutečně rázný a nečekaný hlas zpoza jejích zad.
Už poslali!
Iprias se prudce ohlédla a rukou reflexivně hledala zbraň jíž neměla. Ze stínu zahrady vystoupila vysoká postava Seris Hettyc Kal v rudých šatech a upřela na Iprias pohled.
Už poslali.
Zopakovala klidnějším tónem.
Právě jsem domluvila s kancléřem Palpatinem, během dvou dnů sem vyšle novou delegaci. Z řad Jediů!
Pokračovala Seris monotónním hlasem jenž měl zakrýt její pobavení, které jsi dokonale cítil.

Obraz náhle potemněl, zdálo se že tvé vědomí našlo něco zajímavějšího k čemu teď mířilo. Byl to obraz muže, byl středního věku s ostře rýsovaným tělem i tváří. Byl oblečen v honosném šatu, ale ty jsi okamžitě cítil že k němu nepatřičnému ale i něco dalšího nebezpečného, procházel chodbami paláce veden jedním z úředníků vstříc velkému sálu. O něčem spolu mluvili ale obraz byl stále ještě příliš vzdálený. Konečně se zaostřil na korunním sále a muži, nyní stojícímu naproti vévodkyni.
Prý máte výjimečnou obchodní nabídku, která by nám mohla v pomoci v těchto těžkých dnech.
Zahájila vévodkyně rozhovor milým ale majestátním hlasem. Muž se poklonil a tiše odpověděl.
Ano to mám.
Náhle se prudce napřímil a otočil ke strážím u dveří, zpoza rozvátého roucha bleskově tasil dva nenápadné a tiché blastery a jedinými výstřely oba strážce zabil. Stejně rychle se otočil ke strážím u křesla vévodkyně, kteří se už vybíhali s útočníkem utkat a i je jedinou ranou zabil. Vévodkyně vše sledovala s úlekem, ale teď když bylo takřka po všem se jí vrátila tvrdá tvář s níž na muže hleděla.
Tiglar, tak se jmenoval
<Věděl jsi to>
zahodil oba vybité blastery a tasil dobře ukrytý nůž. Vzadu místnosti se cosi pohlo, rychlý neslyšný rudý stín ženoucí se od bočních dveří.
*Smrt tobě dar'manda!*
Vykřikl muž mandalorským dialektem a vrhl se proti vévodkyni v ten moment se zableskla čepel. Rudý stín rychle uchopil jeho ozbrojenou ruku a než stihl pochopit co se děje jí trhl dozadu až se muž natočil, mezi jeho žebry bleskově pronikla tenká dýka nacházející neomylně srdce a on vyděšeně vydechl. Hleděl se šklebem smrti do tváře Seris která pro něj neměla ve své ani špetku jakéhokoli citu.
*Planoucí ostř..*
Unikla mu poslední slova z úst než padl mrtev k zemi. Seris mu klidně sebrala dýku a vytáhla svou, poté pohledem přejela dva mrtvé strážce u dveří.
Tohle je už třetí od doby co k nám vyslala republika ty Jedie. Proč?
Vyslovila Seris svou otázku do prázdna sálu kam teprve dobíhali první hlídky.
Bojí se míru, proto také musíme vytrvat ve snaze ho dosáhnout.
Dostalo se jí odpovědi od vévodkyně sklánějící se nad jedním ze strážců.
Rozumím.
Odpověděla tiše Seris a ladně se zvedla na nohy aby vyšla vstříc strážcům s jistě nemilou konverzací.
Obrazy zmizeli.

Tvé vědomí vracející se zpět do jednacího sálu se pomalu chytalo pevných základů tvého těla a spolu s nimi přicházela i známá bolest. V hlavě ti tvrdě pulzovala krev, ale světu se vracely barvy. První si uviděl Harad, stála přímo před tebou a v ruce dřímala rukojeť meče, pohledem mířila ke dveřím v nichž stála rudá postava. Jak se ti vracelo soustředění získala Seris pevných tvarů, stála mezi dveřmi připravena k zásahu ale s překvapeným, možná až vyděšeným výrazem. Rychle sis uvědomil, že stejný výraz mají všichni, stejný jaký měl tehdy i mistr Lanius. Naproti tobě pořád seděla vévodkyně Satine v hávu Aran a nespouštěla z tebe oči, stejně se choval i Jaky vedle tebe snažící se pochopit nebo porozumět situaci.
Jsi v pořádku? Slyšíš mě?!
Konečně si uslyšel Jakyho vyděšený hlas. Byl jsi zpět, nebo přesněji tvá mysl byla, bezpočet lesklých a dokonale leštěných ploch výzdoby sálu ti okamžitě prozradil že tvé tělo ještě ne. Tvá tvář byla sinavě bledá a zní vystupovaly dokonale temné a nekonečně hluboké oči bez sebemenšího náznaku duhovky.

Elinor Yall

Příspěvek od Elinor Yall »

Mandalore; Sundari – jednací sál:

< To by přece... > odpovím ještě Jakymu, než se svět začne podezřele míchat dohromady.
Haradina reakce, Satine, kterou příliš nepotěšilo, co jsem řekl, všechno ostatní, a hlavně obrazy, spousta cizích obrazů... zkusil jsem to zastavit, ale bylo to – asi jako když myš spadne do mixéru nastaveného na plný výkon.
...di´kut...
Poslední myšlenka, kterou jsem si nějak jasně uvědomoval, byla směřována na můj účet. Pak zbyly instinktivní reakce.
Snaha získat nad tím vším kontrolu byla pouhou snahou, ale v tu chvíli na tom ani tak nesešlo. Některým problémům budu moct čelit teprve až se proberu. Hlavní bylo se neztratit v proudu útržků, které se ovíjely kolem mysli a všechno ostatní se v nich ztrácelo.




Chci mluvit s Iprias. Jsou věci, které musíme vymezit mezi sebou – a to dřív, než se něco stane. Sakra, jsme na neutrálním světě! A mám pocit, že pro ni neutralita zřejmě znamená zvlášť rafinované neslušné slovo.
...
To bylo předtím, než povědomí usoudilo, že se mám zajímat o něco jiného. Něco... ne až tak odlišného, ale přece jen...
Uvědomil jsem si, že až do téhle chvíle můj výpadek nebyl snad ani potenciální průšvih.
Ve srovnání s tím, co se stalo PAK.

Když se na scéně objevila Seris, cosi ve mně se snažilo si ten obraz vrýt do paměti, s co nejpodrobnějšími detaily k tomu. Byla... úžasná. Každý její pohyb měl v sobě přirozenou grácii sněžného levharta, dokonale si vědomého vlastní ceny a schopností. Nikdy jsem z nikoho nevnímal takovou... jistotu. Stabilitu, pevnost, bezpečí.
Prostě tam BYLA. Stejně samozřejmě jako slunce na obloze – se stejnou zářivostí, dokonalostí a krásou.
Takže jsem se v zásadě nemohl divit, že vize začala být čím dál tím méně o CIS a čím dál tím víc o tom, jak je Seris úchvatná bytost.
Au.
Au.
A ještě jednou au.
Když jsem viděl její tvář a ledový chlad, s který zastavila útočníka a zneškodnila ho jednou provždy, došlo mi několik zásadních věcí.
- nemohu se ubránit pocitu, jako bych ji znal celou věčnost – a chtěl ji znát i zbytek té věčnosti, čím víc, tím lépe.
- vážím si jí, podstatně víc než vlastního života či naprosté většině věcí, kterých jsem si už dříve vážil víc než vlastního života. A už z toho důvodu nesmím zklamat a ukázat se být tím idiotem, za kterého mě považuje.
- musím si od ní držet odstup, ať se mi to může líbit sebeméně. Protože jsem tady na misi a abych z vědomí opakovaně vykopával cosi neustále omílajícího, že Seris Hettyc Kal je ta nejúchvatnější bytost v galaxii... no, to je poslední, co si při svých problémech můžu dovolit.




A pak jsem byl zpátky.

Zpátky? Nebyl jsem si tím ani zdaleka jistý.
Připadám si, jako příslovečná myš vyhozená z mixéru. Konečně z toho všeho venku. Sice tlapka sem, tlapka tam, střívka a další vnitřnosti všude... prostě klasické, bylo zle a bude hůř. Svým specifickým způsobem.

Sakra, vzpamatuj se, ty pako!
Dej se dohromady!


Poznání číslo jedna – upgrade psychometrie měl zatraceně lehký spouštěcí mechanismus, nebo spíš... před-spouštěcí mechanismus. To nepotěšilo. Ani trochu.
Poznání číslo dva bylo ještě mnohem horší. Když jsem přicházel k sobě, cítil jsem se vyloženě na to, abych se na všechno vykašlal a dal si pořádnou pauzu, nejlépe v bezvědomí. Cítil jsem se příšerně, na čemž nic nezměnily ani okolní vyděšené pohledy.

Prostě to potlač.
Pošli to do háje, nemůžeš v tuhle chvíli kolabovat!


Do toho posledního chybělo snad jen čtvrt kroku. Dokopal jsem se ho neudělat. Hlavou pulzovala ostrá bolest; vnímat mě teď mistr Lanius v Síle, asi by ho nenapadlo nic lepšího než mě okamžitě poslat na marodku.
Většinu zbývajících sil jsem věnoval potlačení následků... výletu.
Uvědomuju si... strach.
Čirou hrůzu, která však nesouvisí s žádným ze zachycených obrazů.
Nemáš se pod kontrolou. A jsi na misi, kde si nesmíš dovolit slabost.

To fakt nepotěší.

Když jsi v opravdu velkém průšvihu, neokecávej to a snaž se tvářit, že víš, co děláš.
Konec konců, je to tvoje oblíbená strategie.
Ale stejně si myslím, že tolik odvahy jsem nepotřeboval dát dohromady ani když jsem se díval z pětimetrové vzdálenosti do hlavně blasteru a bylo mi jasné, že z tohohle maléru se jen tak nevykecám.
Z tohohle taky ne. Že?
Svým způsobem je má vzpomínka na setkání s Monovým pseudosithem nechutně sentimentální.

„Slyším,“ odpovím Jakymu. Jen slyšet zvuk svého hlasu mi stačí k tomu, abych si odpustil poznámku, že jsem v pořádku. Stejně by mi to neuvěřil, tak proč plýtvat energií, kterou potřebuju jinde.
"Tady není potřeba nikoho chránit," obrátím se zároveň na Harad a na Seris. Dokonce se mi podařilo usmát. Určitá... diplomatická výhra, i když na soukromém poli.
„Co takhle se vrátit k jednacímu stolu?“
Pohled, stále více normalizovaný, jsem přesunul směrem k vévodkyni.
"Ehm. Omlouvám se za chvilkovou indispozici, nebude se to opakovat, Aran."
Něco si hlodlo, že tuhle větu asi budu používat v průběhu mise častěji, jen u poněkud... odlišných situací.
Každopádně jsem zadoufal, že základ průšvihu je pro tuto chvíli zažehnán, všechny hlavní maléry se vyřešily uspokojivě na to, abychom mohli pokračovat - a že po mně teď nikdo nebude chtít, abych se zvedal z křesla nejbližších tak deset minut, protože jinak by otázka "Jsi v pořádku?" byla opět na místě.

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Příspěvek od Atalon »

Mandalore; Sundari – jednací sál:

Tvá slova vyzněla dost naprázdno, většina ostatních se jednoznačně teprve srovnávala s tvou opětovnou příčetností a i o ní měli jisté pochyby. Vlastně se celá situace dala rozebrat na jednotlivé základy z nichž v blízké budoucnosti hrozily další průšvihy. Prvním a asi nejlehčím průšvihem byla sama vévodkyně, ta celý tvůj výstup zařadila do kolonky Jedijského tajemna, ovšem onen vystrašený výkřik startující tuto patovou situaci pocházel právě od ní, což věci neprospívalo, asi tolik jako fakt že společně máte tvořit dva vrcholy těchto jednání čemuž její nynější strach v očích i když opět hrdé a tvrdé tváře zrovna nesvědčil. Dalším problémem poněkud klidnějšího rázu, řešitelného diplomaticky, byl Jaky, toho celá situace dokonale vykolejila ale podle všeho především jeho neznalostí, na níž nebyl zvyklí. Přímo mlýnským kamenem úrazu ale byly vaše dvě válečnice. Zde poněkud méně přeci jen průšvihovala Seris, její zájem byl především na vévodkyni a té podle všeho nebezpečí nehrozilo, proto zůstávala jen ve střehu a pohledem se pokoušela zjistit co se stalo. Jednoznačně nepatřila k těm, které by uspokojilo prohlášení "další Jedijské tajemno" a to ani v situaci kdy by ke stejnému závěru došla sama. Obřím průšvihem, byla ale Harad, ta byla doslova vyděšená, celá tato situace na ní byla moc, příliš věcí nechápala, příliš věcí se stalo příliš rychle a aniž by měla sebemenší ponětí jak reagovat, proto ani nebylo divu, že zareagovala jako ochránce. Seris, cizí svět, Aran, tvé další "dobrodružství" s psychometrií, to vše představovalo nebezpečí a ona tu byla aby tě chránila a přesně to teď hodlala dělat, bohužel systémem ne zrovna nejlepším. Jí zvolenou metodou byla obdoba postoje "když nevíš co se děje zavrč a zabij všechno co ti odpoví" a zde bylo leccos co se chystalo odpovědět. Její oči divoce těkaly z tebe na místnost, její uši stříhaly jako by chtěly odlepit Harad od země a její svaly se napínaly připraveny k okamžitému použití, byla dokonalý ochránce, takový ten typ co stojí nad tělem chráněného, živým či mrtvým a brání ho do svého posledního dechu, problém byl jen v nevhodném místě a čase.

Ano, to by bylo asi nejlepší.
Prořízla dusivé ticho najednou Aran. Její hlas se stále dost třásl a divoký pohled ochranářské vlčice kousek od ní na to rozhodně nebyl lékem. I tak ale byla rozhodnuta pokračovat, zkusit vzkřísit nabídnutou možnost diplomacie a to za takřka jakoukoli cenu.
V pořádku. Nechte nás, prosím!
Seris se nechtělo a těžko jí to někdo mohl mít za zlé, ale naléhavost ve vévodkynině hlase byla dostatečná, zcela dostatečná. Hrdá žena se vrátila do diplomatické, hrdé pózy a slušně se uklonila pozdravem k odchodu. Druhou stranou byly její pronikavé křišťálově žhnoucí oči, dva tmavé rezavohnědé drahokamy vpité do tvých, nespustila je z tebe a řekla ti toho tolik.
"Kdo jsi? Máš v sobě duši. Líbí se mi tvůj přístup. Ochraň jí, nechávám jí v tvých rukou."
Bylo to jako byste spolu mluvili, tváří v tvář a přitom nepadlo jediné slovo. Seris se klidně, pravda trochu neochotně, stáhla a zavřela za sebou dveře sálu. Ani na moment jsi nezapochyboval, že však zůstala na své stráži, že stále stojí za těmi dveřmi připravená darovat svůj život za vévodkynin. Věděl jsi to, cítil jsi jí, viděl jsi ty oči, viděl jsi je někde v sobě.
" Ochraň jí, nechávám jí v tvých rukou."

A nakolik můžete zaručit, že Republika bude také akceptovat výsledky jednání.
Ve slovech Aran bylo příliš útočnosti. Harad zavrčela, její oči se ale okamžitě vrhly na dveře. Ty se nehnuly, ale neměli k tomu daleko, cítil jsi jí. Aran hrála o vše a soupeřem jí byli všichni, dokonce i ona samotná, její strach z tebe. Něco co si nechtěla, nesměla dovolit a způsobem jak s tím bojovat pro ní byl útok, útok slovy, otázkou jež by beztak padla. Věděla co se stane, čekala reakci Harad, čekala ale i tvou, věděla že nějaká přijde, jen nevěděla jaká a netrpělivě jí vyhlížela. V tom co odpovíš se bude skrývat budoucnost vašich jednání. Navíc cítila i změnu, něco co jí zde unikalo a co chtěla chytit, proto se oddala svému instinktu a jím s nelibostí vedená dodala.
Protože jiní se zaručili.
Na co narážela by nezasvěcený posluchač odhadoval jen stěží. Šlo o předchozí jednání, o něco co naslibovali diplomaté? Ne. Šlo o další stranu, dalšího jednatele v těchtýž otázkách, toho o němž jsi teď věděl víc než kdokoli, dokonce víc než Jaky, který při Aranině dovětku podrážděně odfrknul. Nic ale neříkal, vůbec nic. Studoval tě, snažil se zjistit zda jsi v pořádku. Zjistit co se stalo. Zjistit co to znamenalo, bylo to podruhé a pořád nechápal co to je. Proto nic neříkal.

Elinor Yall

Příspěvek od Elinor Yall »

Mandalore, Sundari - jednací sál

...budu se snažit nezklamat. Nezklamu.

Na to, jak mi bylo, to byla zatraceně troufalá myšlenka, ale stejně jsem se jí nedokázal ubránit. Ne když jsem zachytil Serisin pohled.
Nemohl jsem si říct, že by mi dodala sílu to zvládnout, spíš to byl další závazek, odpovědnost. Ale závazky a odpovědnosti jsou tu od toho, aby je člověk naplnil, a pocit povinnosti zcela stačí k tomu, aby si kolabování a vyčerpanost udělaly dlouhý výlet na Alderaan a prošly se po všech památkách, co jich tam je.
Soustředil jsem se na Aran a jednání, sice to znamenalo, že Harad se musela zklidnit sama a Jaky to taky neměl právě jednoduché ve snaze se zorientovat, co se mnou je, jenže na dělání víc věcí zároveň jsem přece jen neměl Sílu.
Celá situace byla nepříjemná a znepokojivá a nejhorší na tom bylo, že se s ní nedalo moc co dělat.
Zhluboka jsem se nadechl.

„Kdybych to měl říct natvrdo, záleží na výsledku.
Pokud vytvoříme dohodu a mírové řešení, Republika to nadšeně akceptuje, bude jásat, jak diplomacie zvítězila, a ať žije humanismus a mírumilovnost a že jisté teorie nikdy ani neexistovaly.
Pokud se to nepodaří, budou se tvářit, že se nic nedělo a celé to byl naivní postup řádu Jedi.
Prostě klasická Republika.
Z toho všeho pochopitelně vyplývá filozofická debata, jestli je lepší spojenectví s CIS, nebo s Republikou, nebo jestli je jedno za osmnáct a druhé bez dvou za dvacet – tohoto tématu bych se ale u jednacího stolu rád vyvaroval.“

Zamčeno

Zpět na „Dočasně uzavřené výcviky“