Po stopách minulosti (výcvik pro Lili Treeglow)

Pakliže je hráč déle než 30 dní neaktivní, sem bude přesunut jeho výcvik

Moderátor: Moderátoři

Zamčeno
Elinor Yall

Po stopách minulosti (výcvik pro Lili Treeglow)

Příspěvek od Elinor Yall »

Prolog:

Od dob, kdy ses setkala se svým... mistrem? Zachráncem? Poručníkem?... se ti obrátil život naruby. Ne že by sis na něco mohla stěžovat. Joscelin Argent zajímavý tvor.
Pochopitelně, dost ti toho unikalo, protože jsi byla dítě.
Ale i tak se k tobě dostávaly střípky informací.
Některé z nich jsi mohla doceňovat až ve chvíli, kdy jsi získávala rozum a rozhled.
Třeba adopci, díky níž ses stala nepřímo Joscelinovou neteří. Tví nevlastní rodiče patřili k vysoce postavenému traiskému rodu, rodu, z nějž pocházela zesnulá králova manželka, a zdálo se, že to berou především jako určitou zpětnou laskavost vůči Joscelinovi. Příliš času jsi s nimi netrávila, jestli jsi je viděla celkem pětkrát, tak to bylo hodně – ale nezdálo se, že by jim to vadilo, a tobě už vůbec ne.
Samotní Argentové byli po několik generací dědičnými vládci Traisu, planety ve vnějším okraji galaxie, jakých se najde třináct do tuctu. Po smrti svého staršího bratra byl Joscelin logickým následníkem. Přesto se z nějakých důvodů držel od vlády stranou, panovnický titul přijal jen do dosažení dospělosti nejstaršího potomka svého bratra.
Výsledek – v současné době vládla Traisu mladičká královna Anabel. Ve svých současných dvaceti byla nádhernou ikonou, tím, co si republikový senát představí jako „osvíceného monarchu“ a v ovacích tleská.
S jejím bratrem Wardem jsi trávila od svého příchodu na Trais spoustu času. Nepostrádalo to logiku, oba jste byli podobně nadají a Joscelin jej prakticky vychovával, stejně jako tebe... stejně jako skutečnost, že Joscelin mezi vámi nikdy nepodporoval rivalitu a vlastně velmi, velmi nerad viděl mezi vámi jakékoli vážnější soupeření.
Ward Argent byl spíše introvertní typ. Podobně jako jeho strýc měl zvláštní zaujetí pro historii a vhled do problémů a filozofických otázek spojených se Silou, který jsi ty coby spíše praktik postrádala. Vlastně tě překvapovalo, že ten tmavovlasý a šedooký kluk – vlastně osmnáctiletý mladík – s tebou dokáže držet krok. V některých věcech tě předstihoval, způsobem, který jsi shledávala absolutně nepochopitelným. Protože, když už došlo na lámání chleba u Joscelinovy pozornosti, byl až na druhém místě. Bez ohledu na všechny nudné debaty o světech a osobách, jejichž jména ti šla jedním uchem dovnitř a druhým ven, bez ohledu na společné příjmení, vlastně bez ohledu na cokoli, bylo minimálně tobě a Wardovi jasné, že kdybyste se ocitli v maléru a váš mistr měl zachránit jednoho z vás – tak by si vybral tebe.


Coruscant, Galaktické muzeum

Diplomatický doprovod. Tak by se dala nazvat vaše mise na Coruscant. Popravdě řečeno, vaším jediným úkolem bylo nespáchat žádný průšvih a seznámit se s planetou. Joscelin Argent se omezil jen na několik doporučení, co by podle něj stálo za to vidět. Jinak jste měli volné pole působnosti. Prázdniny bez jakéhokoli výchovného dozoru, jak to označil tvůj bratranec, protože v traiské delegaci jste byli asi jako osmé kolo u vozu.

Návrat po osmi letech byl... zvláštní.
Pamatovala sis především odvrácenou stranu centra Republiky. Teď se ti nastavovala ta druhá, líbivější. Podstatně líbivější. Na Traisu sis díky výcviku příliš společenských akcí neužila. Teď jsi dostávala příležitost zářit. Něco, co by si málokteré sedmnáctiletá dívka neužívala.
Na druhou stranu, nezapomínali jste ani na své vzdělávání. Pochopitelně při zachovávání inkognita – na to jste byli zvyklí už dávno. A především se nedalo zapomenout na větu: „V galaktickém muzeu jsou uloženy vzácné předměty z tisíců zapomenutých kultur. Mnohé z nich uctívaly temnou stranu.“...

Těžko říct, co jsi od návštěvy největšího muzea v galaxii očekávala. Možná to i ladilo s obrovskými sály připomínajícími labyrint, napěchované předměty ve vitrínách, sochami, ukázkami architektury a množstvím výkladových tabulek. Každopádně jste skončili u obrovské interaktivní tabule sloužící jako rozcestník a mapa, kde je co k nalezení.
Ovšem vyznat se v ní ve chvíli, kdy jen matně tušíš, co se může skrývat pod jakou kulturou, to byla práce pro vraha. Jediné, co připomínalo temnou stranu nějak výrazněji, byla výstava "Temní vládcové sithští".
"Kam plánuješ vyrazit nejdřív?" obrátil se na tebe bratranec s poněkud skeptickým výrazem, který jej neopouštěl většinu vašeho času na Coruscantu. Zdálo se, že v celé akci tuší spíš nějaký test, případně vyšší plán, kterému nerozumí – a patřičně jej to zneklidňovalo.
„Upřímně doufám, že nehodláš znovuzakládat Krath,“ prohodil spíš pro sebe, když tak koukal na orientační tabuli a na tebe a pro změnu zase na orientační tabuli a na tebe.

Uživatelský avatar
Krumla
Učedník
Učedník
Příspěvky: 45
Registrován: 24.11.2011 18:19:58

Re: Po stopách minulosti (výcvik pro Lili Treeglow)

Příspěvek od Krumla »

Lily /Coruscant, Galaktické muzeum

Planéta Coruscant, jedno z miest na ktoré som nemala zrovna najrúžovejšie spomienky. Od doby čo sme sem prišli som bola ešte viac nenápadnejšia než zvyčajne. Pred tým sa dala moja povaha nazvať tichou, za celú dobu čo sme však boli tu som neprehovorila jedno jediné slovo. Celkom obstojne som si vystačila aj s mimikou akou bolo prikyvovanie, či naznačovanie činností a vecí rukami. Čím sme tu však boli dlhšie, tým viac sa mi tu začínalo páčiť a tým pádom mi aj odbehli z hlavy negatívne či pochmúrne myšlienky. Neskôr som sa dokonca usmievala, keď som odtiaľto odchádzala, tak som bola dotrhaná a vlastne som pomaly ani nevedela napísať svoje meno, nebola som nikým, teraz som sa však cítila až tak nadnesene. Bol to krásny pocit a bolo na mne vidieť že si ho užívam. Moc ma netrápilo že som musela byť inkognito, stále to bolo lepšie ako utekať pred pošahanými rytiermi Jedi či vychovávateľmi v detskom domove. Mali sme navštíviť múzeum, nevedela som vôbec čo od toho mám očakávať, vlastne som si myslela že to bude nejaké tiché, málo osvetlené a pochmúrne miesto no opak bol pravdou. Obrovské priestory a stropy múzea ma uchvátili aj keď, jeho obsah už taký uchvácujúci nebol. Nikdy ma história moc nebrala, ani tá "napísaná" a ani tá "hmotná".. alebo aspoň doteraz nie. Chvíľku som len civela na tabuľu s rôznymi názvami pri čom som si prezerala jeden smer za druhým. Úporne som rozmýšľala kam ísť, brala som to tak že je výber na mňa. Keď sa ozval môj bratranec tak som sa na neho iba zamračila. Ten jeho skeptický tón mi zase raz vedel pokaziť tú nádhernú eufóriu z obrovských priestorov múzea. Následne mi však zamračený výraz vystriedal jemný úsmev, docupkala som až za Warda, zozadu som sa oprela o jeho plecia rukami a takto som ho začala tlačiť do jedného zo smerov, rozhodne som už bola rozhodnutá kam ísť !! Ani som mu neodpovedala na jeho nepriamu otázku a už som ho pomaly, ale isto tlačila smer - Temní vládcové sithští. Síce mi hlavou vŕtalo to jeho slovíčko no nechcela som si ten zvyšok dobrej nálady pokaziť nejakým nudným notorickým výkladom zo strany Warda.

Elinor Yall

Re: Po stopách minulosti (výcvik pro Lili Treeglow)

Příspěvek od Elinor Yall »

Corustant, Galaktické muzeum, výstava Temní vládcové sithští

Navzdory omezení komunikace na gesta, mimiku a strkání Wardovi došlo, cože tě tak zaujalo.
Zdálo se, že chvíli uvažuje o patřičném komentáři, ovšem pak přihlédl k rozsahu tvých historických znalostí a usoudil, že beztak nejsi schopná ocenit vybrané sarkasmy a ironii.
Záhy ti došlo, že tento výběr směru předpokládal a ani zdaleka mu nebyl proti mysli. Strkání každopádně bylo zbytečné.

Stačilo vám jenom následovat patřičné šipky.
Pokud jste až do této chvíle mohli cítit okouzlení, Temní pánové Sithští všechny pozitivní pocity jenom znásobily.
Sithská civilizace, ve své klasické formě, upadla do zapomnění před tisíci let. Na výstavě byly shromážděny všechny možné předměty, které s ní souvisely, ať už po stránce všedního života, tak kultické. Sochy, zbraně, nádoby, nejrůznější artefakty, vše pečlivě uspořádané do vitrín a popsáno.
Z některých talismanů uložených ve vitrínách dosud sálala temná strana.
Skutečně zajímavé byly popisné tabule. Stručně shrnovaly to málo, co republikoví historici věděli o sithském impériu. Vzniklo v době druhého schizmatu v řádu Jedi, kdy ti, co se zabývali nedovoleným uměním temné strany, byli vypovězeni do vnějších okrajů galaxie. Tam objevili primitivní civilizaci – Sithy – a stali se jejich pány a bohy. Po tisíciletích vývoje se do centra sithského prostoru, na planetu Korriban, dostali dva průzkumníci hyperprostorových tras. Tehdejší vůdce impéria, Naga Sadow, toho využil, zjistil, kde se nachází Republika, a rozpoutal krátkou a brutální Velkou hyperprostorovou válku. Konflikt, který zapřičinil pád temné mocnosti.
Celá výstava se soustředila kolem tohoto půdorysu a jen letmo zmiňovala události, které se staly asi generaci a půl před vámi a nijak nesouviseli se starou sithskou kulturou – naddistické povstání na Onderonu a válku rozpoutanou padlým Jedim Exarem Kunem, který se k sithské tradici hlásil také. To všechno bylo odbyto dvěmi tabulkami hlásajícími, že na původní sithskou kulturu navázalo několik pseudosithských kultů hlásících se k používání temné strany.
Celkově velkolepý dojem to nijak nesnižovalo.
Ostatně, celkově velkolepý dojem nesnižovala ani skoro naprostá prázdnota téhle výstavy.
Krom vás se tu nacházel jenom světlovlasý Jedi, odhadem asi o pět let mladší než váš poručník. Připadal si tu rozhodně... jako doma, rozhodně vzbuzoval dojem, že zde tráví spoustu času. Nezdálo se, že by měl nějaké nutkání se připojovat k těm, co se sem náhodně ocitli a poskytovat jim výklad.

Tvůj bratranec se každopádně rozprchl mezi vitríny. Jeho postup, kdy přelétl tabulky, v duchu je patrně patřičně jízlivě okomentoval, pak věnoval delší pozornost předmětům, a následně se přesunul o kousek dál, mu vydržel do chvíle, než narazil na tabulku o pseudosithských kultech.
Sílažel na ni narazil poměrně rychle, ostatně, měla jsi dojem, že něco podobného cíleně hledal od chvíle, co jste vstoupili do sálu věnovaného sithům.
Jeho výraz se nicméně změnil ze seriózně-badatelského po něco, co bylo zpola vyděšené, zpola absolutně pobavené.
„Tohle není možné,“ konstatoval suše. „Jediné, čím shrnou celou dynastii Freedona Nadda, je tenhle žvást.“
„Možná proto, že sbírky věnované Onderonu se nacházejí v civilizacích vnějšího okraje,“ dostalo se mu odpovědi na řečnickou otázku ze strany jedijské. „Plus se nedá říct, že by se z naddistického období Onderonu zachovalo mnoho památek. Víte, Naddův kult byl především vládnoucí společenskou doktrínou, nebylo to nic kulturního ani historického. Ve válce se sithská magie aktivně využívala a proto logicky přišly s ní spojené artefakty k úhoně. Zvláště v závěru války.“
„Jistě.“

Celé to vypadalo na velmi plodný a velmi nudný rozhovor o historii, toho typu, co tě nudil až k smrti - a který bude jeho účastníky bavit ještě značně dlouhou dobu, co vše ostatní kolem zhyne na nedostatek zajímavých podnětů.

Náhle na tebe přišla slabost.
Pocit, jako by se tě něco dotklo, něco silného, těžko definovatelného jako by zkoumalo tvou mysl – a bylo spokojeno.
Pohled se ti sám od sebe zastavil na z masy kamene vystupující siluety tvora podobného člověku – lišil se vlastně jen tím, že na rukou měl čtyři prsty. V plné zbroji, s přilbou zakrývající tvář a s rukou dotýkající se rukojeti meče vypadal skutečně impozantně. Ale tak už sarkofágy vypadají.
„Zajímavé.“
Mohla to být dost dobře i tvoje myšlenka, co se ti najednou objevilo v hlavě.
Kousek od sarkofágu totiž byla pootevřená vitrína. Bylo zvláštní, že sis toho nevšimla dříve, nejspíš tak musela zůstat od předchozích úprav expozice. Nenacházelo se v ní nic zajímavého, aspoň z pohledu normálního, v Síle nenadaného člověka – jen ocelový přívěšek připomínající sluneční kotouč, s tygřím okem ve středu.

Uživatelský avatar
Krumla
Učedník
Učedník
Příspěvky: 45
Registrován: 24.11.2011 18:19:58

Re: Po stopách minulosti (výcvik pro Lili Treeglow)

Příspěvek od Krumla »

Lily /Coruscant, Galaktické muzeum

Celkom som sa potešila že nijak neprotestuje, vlastne som ho už ani nemusela postrkovať no aj tak som sa mu vešala na chrbát, ako keby som sa za neho "kryla". Očami som sledovala červené šípky ktoré nám vlastne ukazovali cestu k výstave, ktorú som po tom "krátkom" vyberaní rozhodla navštíviť. Po chrbte mi prebehli zimomriavky páč mi to celé prišlo až také záhadné. Bola som celkom zvedavá čo nového sa dozviem, doslova som sa asi prvý krát tešila na niečo z histórie.

Prvý dojem z celej výstavy však.. bol až taký "prázdny". Síce som bola úplne megahappy že som tu, prišlo mi že tí ktorý túto výstavu zakladali, to pekne odflákly. Pozerala som sa na jednu tabuľu za druhou no vždy som prečítala tak maximálne jeden riadok, mohlo by s to nazvať sklamaním? Jediné čo tam vyzeralo ako tak zaujímavo Bratranec v momente ofrflal. Keď sa k nemu pridal ešte aj ten Jedi, tak som iba prevrátila očami a radšej som sa od bratrančeka odtrhla. Musela som ísť kúsok ďalej, tie ich reči o histórii som .. viac menej nevedela zniesť.

Začala som sa dosť nudiť keď v tom sa mi zrak zastavil na nejakom výklenku, vlastne to bol skôr monument nejakého Sitha. Azúrovými očami som prechádzala po celom vzhľade Sithisa, vlastne som zachytávala úplne všetky detaily ktoré som len postrehla.
Zaujímavé.
Prebehlo mi hlavou pri čom som sa o krok priblížila. Zrazu ma však zamrazilo, až teraz som si uvedomila že, som to možno ani nebola ja. Mierne som sa striasla a pohľadom som začala blúdiť naokolo. Cítila som sa trocha divne, naozaj som nevedela prísť na to, či to bola moja myšlienka, alebo len nejaký výplod mojej bujnej fantázie.
Obozretne som sa znova pozrela na tú sochu, pohľad mi však nakoniec padol na pootvorenú vitrínu v ktorej bol na prvý pohľad nejaký prívesok. Pomalým krokom som sa vydala až k nej, aj keď stále tak obozretne, sama som nevedela kvôli čomu sa správam tak, ako sa správam. Zahľadela som sa na prívesok a zatiaľ som stále úspešne odolávala nutkaniu dotknúť sa ho.

Zamčeno

Zpět na „Dočasně uzavřené výcviky“