O život - výcvik pro Johna Crusera

[Kazma]

Úvodem

Píše se rok 22 BBY. Klonové války už otřásají galaktickou republikou třetím měsícem a žádají si svých obětí. Jak v řadách civilistů, klonů, tak i Rytířů Jedi. Zlou shodou okolností zemřel před týdnem v jedné z obzvlášť brutálních potyček tvůj mistr. Neměla to být žádná bojová akce, pouze diplomatický výlet a nakonec to došlo až na světelné meče. Z celé mise si pamatuješ pouze výbuchy a míhání se světelného meče tvého mistra Tora Okara a jeho soupeře s červenou barvou meče, skrytého pod kápí.
Od té doby jsi pobýval v Chrámu Jedi a snažil ses s touto ztrátou srovnat. Vzhledem k tomu, že si nebyl ve věku, kdybys mohl skládat rytířské zkoušky, rozhodla se ti Rada přidělit mistra nového. Tvým novým mistrem je jakýsi Aro Hitali. Nikdy jsi jej neviděl. Kolují o něm strašidelné zvěsti a je opravdu jenom na tobě, jak si to budeš vykládat.

Chrám Jedi, tvůj pokoj

Z nepříjemného snu tě probralo hlasité zabušení. Nesmlouvavé a značně spěchající. Ještě v polospánku ses došoural ke dveřím a otevřel je. Na prahu stál starší lidský Jedi, dlouhé světlé vlasy mu splývaly až k pasu, ostře kontrastující s jeho tmavou róbou.
Za dvě hodiny odlétáme na misi z hangáru čtyři. Ať si tam včas.
Zavrčel a odchvátal pryč, nechaje tě tupě zírajícího na již prázdnou chodbu.

-------------
Takže, …. Popiš pocity, myšlenky, vzpomínky. Neboj se se rozepsat o jakékoliv drobnosti. Tvůj příspěvek musí mít, lidově řečeno, hlavu a patu. Do začátku ti poradím, že by ses měl probrat, možná spáchat ranní hygienu, určitě zabalit a vydat se do hangáru. Jinak přeju příjemnou hru a pevné nervy.

[spielzeug]

Chrám Jedi, můj pokoj

Proberu se, chvilku si ještě poležím a pak se jdu umýt (zuby,obličej atd.)
Pomyslím si:jaká je to asi mise diplomatická hmm kdo ví.
Trošku se upravím a jdu se najíst (jestli mám jídlo ve svém pokoji tak v pokoji jestli je nějaká společná jídelna tak tam).
Při jídle si pobrukuji veselou melodii.
Po jídle si jdu zabalit věci (nevím přesně co).
Do té doby než bude dostatečný čas na odchod, budu si zkoušet schopnosti v síle.
Začnu se znervozňovat: Co to kurňik je za typ mise? a vyrazím do hangáru 4.

[Kazma]

Chrám Jedi, tvůj pokoj

Nezabýval ses myšlenkou, kdo tě vzbudil. Je nasnadě, jestli ti to došlo, nebo se ti to po ránu nechtělo rozebírat, kdo ví, patrně jsi to nevěděl ani ty. Možná. Při volné chůzi na snídani, ani z ní, jsi nepotkal nic závažného. Chrám byl přece jenom poměrně prázdnější, díky intenzivně probíhající válce.
Když se vrátil do svého pokoje počal si balit. Patrně budeš velice překvapen, až zjistíš, co všechno máš sebou a co naopak ne.

Chrám Jedi, hangár 4

Doklusal si do hangáru právě včas, abys zjistil, že je pozdě. Muž jenž tě ráno vzbudil se opíral o jakýsi frachťáček a živě diskutoval s mistrem Windu.
Podívej.
Hovořil.
Když mi přiznáš, že ho mám za trest, bude to pro nás oba mnohem snadnější a rychlejší. Tedy, nebudeme se muset zabývat zbytečnostmi.
Už po několikáté ti opakuji, že to není za trest.
Prohlásil klidně představený Řádu.
Jenom potřebujeme …
Jo já vím.
Přerušil jej nevrle Jedi
Poslechni Aro. Rada ti věří. Já ti věřím. Ty to zvládneš.
Muž jmenovaný, jako Aro upřel na Windua svůj pronikavý pohled modrého-biologického a červeného-kybernetického oka.
Za toho kluka neručím.
Prohlásil po chvíli ticha s rozvahou.

------------------------------
Takže, propříště. Nepiš to do závorek, normálně se rozepiš. Chybí mi rozvedení a prožití celé události, skus to do příště napravit. Jo a sleduj děj, abys nic nenarušil a já tě pak zbytečně nemusela opravovat.

[spielzeug]

Chrám Jedi, hangár 4

Hluboce se ukloním svému mistrovi a řeknu mu: moc se omlouvám mistře, nevím jak se to mohlo stát ale procvičoval si schopnosti v síle , a pak jsem se balil a pak jsem spěchal ale nestihl jsem to.
Což je asi zřejmé.
Proč jsem si doprčic nehlídal čas, já pako.
Nějak mi utekl čas, ještě jednou se hluboce ukloním prosím vás odpustě.
Potom si pomyslím: to jsem to hodně zvoral hned ze začátku to je hrozně naprd.
Z celé této nepříjemné události jsem neměl zrovna moc dobrý pocit.
A bál jsem se následků, sice sem si pořád říkal že to je malý přestupek, ale člověk nikdy neví co se stane.
Pak jsem se rozhodl že přijdu o něco blíž.
Ale cítil jsem se hrozně provinile.

[Kazma]

Chrám Jedi, hangár 4

Z vrchu na tebe shlížely dvě ledové oči. Jendo biologické modré a druhé kybernetické červené.
Ano, to je zřejmé.
Zavrčel v odpověď na tvé omluvy. Pak pokračoval:
A propříště, počkej než domluvím s mistrem Windu.
Nemohl jsi vidět výměnu výrazů mezi oběma mistry.
Už půjdu. Ať vás provází Síla.
I vás.
Odpověděl pohotově Aro. Pozoroval, odchod Windua, a pak to začalo.
Takže, jsem Aro Hitali, tvůj nový mistr. Netěší mě to, nechtěl jsem to tak, ale Rada rozhodla. Nějaké otázky?
Změřil si tě pohledem. Čekal.

[spielzeug]

Chrám Jedi, hangár 4

A i za to se omlouvám mistře Aro.
Všecko co se zatím dalo podělat sem podělal a beztak se něco zapomněl.
Otázky?
No ty zrovna mám.
Kam to jedem?
Jaký je účel naší mise?
To je zatím vše.
Ještě jednou se omlouvám.
Proč mně nechtěl učit sakra.
A vyčkám na odpovědi.

[Kazma]

Chrám Jedi, hangár 4

Chladně tě pozoroval a vyslechl.
Pojď.
Ukázal vaši cestu k LAAT/i na druhém konci hangáru. Vyrazil volným krokem. Za chůze ti vysvětloval:
Letíme na Tianir. Je to taková poměrně neznámá, ale významná planeta. Zkrátka, nedávno Republika začala obchodovat s Tianirským palivem. Tianar žádá o ochranu, neboť má pouze jakousi polici a žádnou pravidelnou armádu, což znamená, že my je letíme ochránit. Nevim sice před čím, ale Rada řekla.
Po deseti metrech tichosti jste dorazili k LAAT/i. Uvnitř nečinně postávali tři kloni.
Generále. Komandére.
Pozdravili a předpisově zasalutovali. Aro jim odpověděl a nastoupili jste. Bylo načase odletět ke hvězdám.

[spielzeug]

LAAT/i

Takže my máme jen chránit něco pře něčím ano?
Byl jsem celkem překvapen, nevěděl jsem pro ale byl.
Co myslel tím před něčím?
No uvidíme co se z toho vyklube.
Už vyrazíme?

[Kazma]

Chrám jedi, hangár 4

Aro prohodil cosi, co okolní klony neskutečně pobavilo, cítil jsi to skrz ozvěnu v Síle, ale nijak se k tvé tezi nevyjadřoval. Měls vtíraví pocit, že je to tak dobře.
Ano, něco před něčím.
Potvrdil ti klidným a bezbarvým hlasem.

Havran, acclamator 236. útočného batalionu

Ve chvíli, kdy LAAT/i bezpečně přistálo v hangáru, promluvil tvůj mistr:
Cesta na Tanir je dlouhá něco kolem čtyř hodin. Gizka tě zavede k tobě do kajuty.
Poukázal Aro na jednoho z klonů.
Pak tě přivede do zasedačky. Nezapomeň si svou zbraň, budeš ji potřebovat. Chci vědět, co v tobě vlastně je.
Zavrčel a svižným krokem odkráčel pryč.
Komandére. Následujte mě prosím.

„Stopli“ jste si několik výtahů, prošli jste několika chodbami, než jste dorazili k tvoji kajutě. Střídmě zařízená. Nikde nic moc. Klon počkal přede dveřmi, než sis odložil, a pak už jen dva výtahy a asi sto metrů chodeb (dohromady).

Do místnosti tě už klon nenásledoval. Samotná místnost byla nejvíce podobnější nějaké zasedačce, oválný stůl, nějaký židle, mistr Hitali, jenž tě zkoumal oběma svýma očima a jeho dva světelné meče položené ledabyle na stole, vedle nichž jejich majitel seděl. No dva meče, respektive jeden meč a jedna světelná tonfa.
Slyšel jsem, že máš něco společného se stylem soresu. Ukaž mi tedy, postoje, techniky, no prostě cokoliv, čím bys mě mohl nadchnout, nebo co umíš.
Udělal pauzu v řeči.
Zkrátka, abych věděl, jak moc se na tebe můžu spolehnout, pokud dojde do tuhého, je to sice značně nepravděpodobné, ale je válka, musíme být připraveni.

------------------------
sry že to trvalo tak dlouho, ale upřímně .... zapomněla jsem na tebe ve stínu událostí minulých


Uzavřeno na žádost hráče