Od banthy po rancora - výcvik pro Kaina

[Kazma]

Úvod

Tvůj dlouhodobý mistr Damian Axtra. Středobod tvého dosavadního světa. Hapesan, jemuž bys byl ochoten svěřit život. Člověk, jenž byl 45 let stár. Vysoký, tmavé hnědé oči a vlasy, nakrátko střižené. To byl on, spolu s modrým mečem v rytmu Djem So, který přežil vražednou arénu na Geonosisu. Ano, zanechalo to na něm nesmazatelné stopy, to jistě, ale nevzalo mu to pořád to hlavní. Značnou dávku černého a optimistického humoru. Jako by se nic nestalo, jako by žádná válka nebyla. Tvůj mistr byl několika prvními týdny války posílán do bojů sám. Toulal ses bezcílně po teď již skoro prázdných chodbách Chrámu Jedi a čekal. S napětím ses rán probouzel, obávajíce se toho, že se tvůj mistr už nikdy nevrátí. Nakonec se však Osud rozhodl pro to, postavit před tebe nového nepřítele, než samotu a strach v bezpečí Chrámu.
Psal se rok 22BBY a tobě bylo patnáct let.

Chrám Jedi, tvůj pokoj

Nacházel ses ve stavu mezi spánkem a bdělostí, když tu tě náhle cosi vyrušilo, otevírání dveří.
Spíš?
V první chvíli jsi to nepoznal. Byl to hlas tvého mistra, i s mistrem. Strhané, unavené rysy, kruhy pod očima, ale šťastný úsměv někoho, kdo se vrátil rád.
Po té potyčce nad propastí sem už myslel, že se nevrátím, ale podařilo se.
Svalil se do židle a chvíli tě nehnutě pozoroval.
Rada mi dovolila vzít tě příště sebou.
Prohlásil zamyšleně.
Ale odlétáme až zítra ráno, neboť já toho mám už dost.

…………………………
Takže začneme zeširoka. Popiš pocity, události a dojmy z minulých dní. Pak ze současnosti, klidně můžeš zkusit napsat co se ti zdálo, fantazii meze nekladu. Popiš, co děláš, jak myslíš. Nakonec posuň děj o kousek dopředu. Snad si to oba užijem a oba to přežijem.

[Kain De Mierro]

Chrám jedi, můj pokoj

HAHAHAHAHA
Mě neporazíš jedi, zabil jsem tvého mistra a teď zabiju i tebe.
Spíš?
Probudil jsem se ze zlého snu které se mi poslední dobou zdály často. Nevěděl jsem jestli ještě pořád sním nebo jestli sem se už probudil, V tom jsem si uvědomil že na mě někdo mluví, ten hlas mi zněl povědomě po chvilce sem si uvědomil že je to Damian Axtra. Sice jsem ho moc nevnímal postřehl jsem jen něco o tom že mě příště vezme sebou,ale byl jsem rád že je živ a zdráv.
Konečně se Mistr vrátil přišlo mi to už jako století co jsem si spolu popovídali řekl jsem si a začal jsem si lámat hlavu s tím co můžou znamenat ty zlé sny: Mistr Yoda přece říkal že jedi může ve snech vidět budoucnost. Ale to je hloupost na takové věci nesmím myslet Damianovi Axtrovi se přece nemůže nic stát
Asi po 10 minutách jsem se oblékl vyčistil si zuby a začal meditovat.

[Kazma]

Chrám Jedi, tvůj pokoj

Tvůj mistr chvíli poseděl, ale pak se rozhodl tě nechat nadále ležet a jít si po svém.
Kdybys něco potřeboval budu u sebe, kdyby ne, sejdeme se zítra v osm ráno v hangáru pět, skus se podle toho zařídit.
Řekl před tím, než odešel. Když ses donutil vstát z postele, byl Damian nějakou tu dobu pryč. Aniž by jsi pomyslel na snídani, začals svůj den meditací. Lámal sis hlavu s tím, co se ti zdálo. Ano, mistr Yoda říká, že sny můžou odhalit budoucnost, ale také vždy dodává, že ta, je neustále v pohybu.

-------------------------------
Pokud si budeš chtít popovídat s mistrem, jdi za ním. Pokud budeš chtít trénovat, nebo dělat cokoliv jiného, tak to udělej. Pokud se budeš chtít celý den flákat, a pak si jenom večer zabalit, klidně. Optimální by bylo, kdyby tvůj příspěvek skončil ve chvíli, kdy jsi přišel do hangáru, ale to jenom pod podmínkou, že se budeš chtít celý den flákat a s nikým nekomunikovat.

[Kain De Mierro]

Chrám Jedi, Můj pokoj
Přibližně po hodinové meditace jsem dostal hlad a šel jsem se najíst.
Ten zlí sen mi pořád vrtal hlavou, abych přišel na jiné myšlenky vydal jsem se trénovat na cvičiště.
Trénoval jsem usilovné skoro celý den, když v tom jsem si vzpomněl že Damian řekl: Kdybys něco potřeboval budu u sebe
Možná bych se mu mohl svěřit o svých zlých snech.
Vydal jsem se tedy k pokoji mistra jedie Damiana Axtra.

[Kazma]

Chrám Jedi

Rozhodl ses tedy vydat za svým mistrem. Prošels ztichlým Chrámem a našel jeho pokoj.
Pojď dál.
Damian seděl na zemi v meditační poloze a pozoroval tě.
Něco …
Začal větu, ale byl přerušen hlasitým vyzváněním svého hologramu.
Nikam nechoď.
Utrousil a Silou se natáhl po hologramu, který se mu svým neodbytným hlasem vysmíval přes celou místnost.
Co ten chce?
Prohodil a zmáčkl tlačítko pro aktivaci hovoru.
Zdravím mistra Hitaliho.
Objevila se rozmazaná postavička patrně lidského muže zahaleného v kápi a plášti.
Kdyby mi na dveře netloukli separatističtí droidi, možná bych s tebou tu hru hrál, ale ne teď.
Jak moc je to s vámi špatné?
Zeptal se s obavou tvůj mistr.
Tak padesát standardních hodin se ještě udržíme, ale pak bych tě tady už potřeboval.
Čím mi chceš naznačit, že před chvíli už bylo pozdě?
Tak nějak. Budu už muset končit, máme tady další vlnu.
Dej mi tak patnáct hodin.
Povzdechl si tvůj mistr a ukončil přenos.
Vypadáš, jako by tě něco trápilo?
Směřoval již k tobě.