Temnota ve svitu měsíce (Nathaniel Dorn )

Pakliže je hráč déle než 30 dní neaktivní, sem bude přesunut jeho výcvik

Moderátor: Moderátoři

Zamčeno
Uživatelský avatar
Garth Devilman
Mistr Jedi
Mistr Jedi
Příspěvky: 1683
Registrován: 27.8.2007 09:16:26
Bydliště: Štěpánov
Kontaktovat uživatele:
Czech Republic

Temnota ve svitu měsíce (Nathaniel Dorn )

Příspěvek od Garth Devilman »

Korriban - údolí (tvůj úlryt)

1225 BBY

Spadané listí, křik, vůně a bolest mnoha bitev. Mnozí by to vše považovali za propad šílenství a dostatečný důvod k sebevraždě. Co se však stane s těmi, co prostě a jednoduše umřít nemohou? Jsou snad označováni za mudrce, stařešiny, nadpozemsky ďábelské existence, objevují se snad i náznaky božství? To jsi nevěděl. A v podstatě už to ani nebylo podstatné.

Ze života, který jsi znal se pomalu stávaly matné obrazy splývající v jeden: Žízeň. Údolí mělo tu výhodu, že bylo relativně daleko od tamější Akademie, díky čemuž dodávalo odvahu těm nejstatečnějším učňům k jeho zdolání, čímž také dávaly mistrům záminku k tomu, aby se zbavilo nadějných aspirantů, kteří se jim zásadně protivili nebo chtěli jen odstranit konkurenci pro své „velké naděje.“ A když bylo nejhůř, stále tu bylo archeologické naleziště a osamocení dobrodruzi, hledající cestu slávy a uznání.

Slunce pomalu zapadalo a byl tak čas vydat se na lov.


__________________________________________________

Pravidla, snad i trochu můj styl znáš, takže směle do toho...
Růži poznáš dvěma způsoby.
Buď se popícháš o její trny,
anebo si k ní přivoníš...:)

Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Temnota ve svitu měsíce (Nathaniel Dorn )

Příspěvek od Gnost Kohn »

Korriban ,Údolí temných pánů - můj úkryt

Šest století, někdo by nesmrtelnost považoval za dar, první století jsem to viděl stejně. Spoustu let mi ukrátilo zabíjení a seňor alkohol. Čas od času jsem potřeboval vypnout, přesunul se na nějakou hojně obydlenou planetu, zabydlel se v hotelu, zaplatil si hostinu v podobě společnic, pár měsíců jim ovládal mysl, abych měl stálý zdroj potravy a pak se přesunul jinam.
Bojiště byly ale lepší ve smyslu čerstvé krve pro všechny. Obcházet ošetřovny, zbavovat umírající utrpení, někdy i ty neumírající a to na obou stranách. Jediové a republika se mě pokoušeli zabít, protože jsem byl na straně sithů a sithové mě často rádi neměli, tak jsem si s nimi v jejich posledních chvílích vyříkal, jak moc je nesnáším.
Vstal jsem z křesla. Nalil si posledních pár kapek whisky do skleničky a prázdnou láhev hodil na hromadu k ostatním.
Pomalu přejdu k východu, kde se zastavím a otevřu ho. Nacházel se asi sto metrů vysoko ve skále a když byl zavřený, nikdo nemohl tušit že tam něco je a i když byl otevřený, tak ho každý vnímal jako nějakou díru, nebo prohlubeň ve skále. Původně jsem to používal jako balkón, ale dolů seskočit problém není a zpátky se jednou, nebo dvakrát zachytím a jsem opět ve svém úkrytu. Měl jsem i druhý vchod, kudy se dalo přijít i odejít bez skákání, ale ten jsem přestal používat už tak před dvěma stovkami let, ikdyž ho občas otevřu, abych se ujistil, že stále funguje.
Slunce zapadalo, západ a východ slunce, vždycky jsem si tyto okamžiky užíval, když jsem aktivně studoval na akademii, značilo to probuzení mého temnějšího já a poté i jeho uložení ke spánku. Téměř dvě století jsem soupeřil se svojí temnější stránkou, dělal ústupky, dohody, zvykl si na něj, než mi nedal na vybranou a já se ho zbavil. Už si nepamatuju co za planetu jsme tenkrát dobývali, jen to že na mě spadla budova a on mě vypl, stáhl mě do podvědomí a pokoušel se mě zabít, mě.. tu hodnější stránku, aby měl tělo pro sebe. Nakonec jsem ho zabil, ale něco z něho přece jen zůstalo. Ta nekonečná chuť vysát všechny kolem se kterou jsem dokázal takřka bojovat byla intenzivnější, objevilo se potěšení z lovu. Tehdy se probudila ta stránka, kterou jsem tak dlouho potlačoval, t o pravé Já.
Vrátil jsem se ke kuchyňské lince, kde jsem dopil skleničku whisky a položil ji do dřezu. Opít se bylo velice těžké, ale dokázal jsem to, navíc hladina alkoholu potlačovala žízeň na krev, ale jen nějakou dobu. Jíst normální jídlo jsem už taky nemusel, ale tomuto, nyní spíše zlozvyku jsem se neodnaučil ani po tak dlouhé době. Ikdyž jsem jedl jen občas.
Když se podívám na neumytý talíř, vybaví se mi jedna zajimavá historka, která se udála asi před třemi staletími. Tehdy jsem jedl v jídelně na akademii. Přisedl si ke mě jeden student, který nedokázal pochopit, že ho nemám rád a že proti mě nemá ani minimální šanci. Urážel mě do doby, než jsem ho chytil, natáhl přes stůl a vysál z něj značnou část krve, pak dojedl jídlo a odešel. Tyto občasné prohřešky mi mistři dovolovali, nebo spíše nezakazovali, protože jsem třídil studenty.
Stejně jsem neměl nikdy sithké mistry rád, učili strašně pomalu a umírali dříve, než se uvolili mě něco naučit.
Kdyby mi Reynard nedal tenkrát před těmi lety rodinný holocron, byl bych stále na úrovni učedníka. Stále mě nepustil kde všemu, ale k mnoha věcem mě pustil. Také jsem přidal k mnoha tisícům záznamů, také spoustu mých vlastních. Deníky mých předků jsem si několikrát pouštěl a občas i ty mé, pár století staré, ale občas jsem si prostě chtěl jen zavzpomínat.
Nikdy jsem nechtěl neomezenou moc, jen takovou, abych si s ní vystačil, postupně zlepšoval to co umím a neučil se stovky technik které nikdy nevyužiju. Naučil jsem se výhody trpělivosti. Vytvořit Sithský blesk bylo ze začátku složité. Rozdrtit člověka, aby z něj zbyla jen konzervovaná želatina také. Vytvořit iluzi sebe sama, takzvaného dopplegängera jsem se pomalu učil při lovu a shledal to velice užitečným. Zdaleka nejtěžší bylo vytvořit oheň, pochopit samotnou podstatu pyrokineze mi trvalo padesát let. Dokud jsem měl zásobu krve a nebyl jsem rušen, dokázal jsem se učit celé dny v kuse, protože jsem spánek už tolik nepotřeboval, ale čas od času jsem se potřeboval provětrat. Jeden z msitrů, který ještě učí na akademii, pokud neumřel o mě řekl jednou pár pěkných slov.
Příprava na misi nulová! Respektování autorit minimální! Jedná bez přemýšlení a spoléhá na to, že zatím nikdo nepřišel na to, jak ho zabít.
Už šedesát let mě nenávidí, protože jsem misi vedl svým způsobem a amputoval mu obě ruce, když mě probodl mečem. Když jsem opouštěl před dvaceti pěti lety Korriban naposled, tak byl velice šťastný. Bylo to z důvodu, že se Belia Darzu chopila moci jako nový Temný lord ze Sith. Když ji konečně zabili před pěti lety, tak jsem se vrátil a jeho úsměv v tu chvíli zmizel.
Když jsem cestou zpátky ke vchodu míjel stůl, uviděl jsem na měl krabičku s druhým prstenem, který už párkrát změnil majitele. Občas jsem si někoho tak oblíbil, že jsem z něj udělal upíra , ale často mě omrzeli, nebo mě plánovali zabít, tak je všechny čekal stejný nemilosrdný osud. Jen jednoho upíra jsem litoval. Tenkrát mě okouzlila moje vlastní učednice, když mi mistři chtěli dokázat že nedokážu vycvičit učedníka. Sám si myslím, že jsem ji naučil hodně a nakonec ji proměnil. Když byla mladá, byla hezká, zábavná. Po patnácti letech se ale začala stávat víc a víc sobecká. Nakonec jsem se naštval a vytrhl jí srdce z těla. Její smrti jsem dlouho litoval a od té doby už jsem nikoho neproměnil, takže prsten už téměř století odpočívá.
Nyní ale nadcházel čas lovu. Svůj prsten jsem nikdy nesundával. Málo komu došlo, proč ho vlastně nosím, a já nikdy nevěděl, kdy náhodou někdo otevře okno. Lovení přes den byla nuda. Všichni by mě viděli a ty pohádky o mě by nejspíše zanikly. Ale v noci, to bylo to pravé kouzlo. Když má kořist uniká do temnoty před mým dopplegängerem přímo mně do náruče.
Tak jdeme na to, smrt už čeká.
Řeknu si potichu, jak se slunce skryje a celé údolí zahalí tma.
Mávnu rukou, Silou aktivuji zámek vchodu, aby se začal pomalu zavírat. Jistota je jistota a otevřít ho můžu stejně snadno. Jak se vchod pomalu zavírá, udělám krok a pak skočím. Jak padám začnu pomalu svůj pád s pomocí Síly zmírňovat, už párkrát jsem si zlámal kosti v těle a musel čekat, než se všechno vrátí do původního stavu.
Když dopadnu na kamenitou zem Korribanu, schovám se do svého černého pláště a nasadím si kápi. Lov začíná. Při prvním záchvěvu Síly, kdy uvidím, nebo ucítím přítomnost čehokoli se s pomocí mé vrozené Síly, která mi umožňuje zneviditelnění skryju a začnu pozorovat svoji kořist.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
Garth Devilman
Mistr Jedi
Mistr Jedi
Příspěvky: 1683
Registrován: 27.8.2007 09:16:26
Bydliště: Štěpánov
Kontaktovat uživatele:
Czech Republic

Re: Temnota ve svitu měsíce (Nathaniel Dorn )

Příspěvek od Garth Devilman »

Jeskyně

Rozhodl ses vyčkat na svou kořist v jeskyni ve společnosti nočních tvorů a přítelkyně tmy.

Hej, co tu děláme?

Ty se ptáš?!

Ne, jen si cinkl do kalhot!

Ale no tak…

Doléhaly k tobě tři hlasy. Dva mladistvě mužské a jeden ženský.

Děláš jakoby ses bál…

Nechte toho vy dva nebo si nevyjdu ani s jedním…


Postavy se zastavily ve středu místnosti.
Růži poznáš dvěma způsoby.
Buď se popícháš o její trny,
anebo si k ní přivoníš...:)

Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Temnota ve svitu měsíce (Nathaniel Dorn )

Příspěvek od Gnost Kohn »

Jeskyně

Když přijdu do jeskyně, sundám si kápi a sednu si tam na kámen, od kterého jsem dobře slyšel to, co se děje u vchodu a nebylo na mě odtamtud vidět.
Věděl jsem, že mám od teď tři možnosti, jelikož čtvrtá nepřipadá v úvahu. Možnost první mít to štěstí a ulovit člověka, nebo něco člověku podobného v horším případě, mohl bych si skočit taky na archeology, ale s těmi vycházím poslední dobou celkem dobře. Druhá možnost by byla ulovit si nějaké zvíře, ikdyž tak špatně na tom zatím nejsem. Třetí možnost byla většinou ta nejvyčerpavájící a nejnudnější. Tedy dát si tu práci s cestou na akademii pro pytlíky s krví. To většinou znamenalo pohrozit na ošetřovně nebo si je ukrást, pozitivní na této možnosti bylo, že z toho můžu vyžít i týden.. Čtvrtá možnost nepřipadala v úvahu, ale zněla: hladovět.
Stejně na akademii budu muset jít.
Dojde mi při pomyšlení na to, že mám doma už poslední pytlík s krví a taky mi dochází whisky. Už čekám nějakou dobu a párkrát jsem se zneviditelnil, když jsem slyšel zvuk ze kterého nakonec nic nebylo.
Nakonec uslyším hlas, dokonce tři a moje naděje několikanásobně vzrostou, ale taky se projeví obava. Nerad lovím víc než jednoho.
Proto se zneviditelním a vezmu do ruky meč.
Rozhovoru co jsem slyšel, jsem se musel pousmát
Když se všichni tři zastaví ve středu místnosti, zapřemýšlím.
Buďto jsou tak hloupí že jsem šli v noci, nebo je to past. Pokud je to past tak byla chyba je sem posílat jen tři. Pokud jsou hloupí, tak jsou buďto opravdu blbí, nebo částečně blbí, protože sem šli v noci, ale šli aspoň tři. Taky se nyní otevírá možnost, že si to sem přišli rozdat, ale pořád jsou blbí, když šli až sem, když na akademii mají aspoň postel a nemůže je tam nic sežrat.
Pak to příjde, pocit, který jsem v sobě potlačil zhruba před sto lety, sympatie k ostatním a tahle trojka se mi docela líbí.
Bylo potřeba jednat, buďto je všechny na místě zabít, odejít, nebo.. pár možností se ještě nabízelo.
Budu toho litovat.
Pomyslím si a zapískám, potichu takovým tím způsobem: Huoooouuu.
Dávám si pozor, aby na mě hned nespustili blasterovou palbu, nebo něco jiného a pomalu krůček po krůčku se přesunu podél stěny, hlídám si kam šlapu, abych dělal co nejmenší hluk a nešlapal na kameny.
Proč jste tady?...
Zastavím a zašeptám, pokud mě stále ještě neobjevili, pak se dám znovu do pohybu.
Co tady děláte?...
Zastavím a zašeptám znovu.
Odejděte...
Zastavím naposled a podle jejich reakce se zachovám.
Jestli utečou, jsou to ubožáci a budou loveni a zabiti mou rukou.
V případě, že zůstanou, získávají si víc mého obdivu, v takovém případě se odhodlám k následujícímu kroku.
Světelný meč v ruce nechávám pod pláštěm, vždycky ho můžu aktivovat, sice si tím zničím plášť, ale doma mám ještě pár.
Levou ruku mám u pasu a připravuju se je v případě napadení všechny odhodit.
Pak se zviditelním.
Teď už vážně, ruším vás? Zasvětíte mě? Jak se máte? Já dobře? Kdo jsem? Co jsem? Možná vám to řeknu, ale vy první. Zabiju vás? Co já vím, moc se mi do toho nechce. Zabijete vy mě? Co já vím, co se vám teď motá ve vašich hlavách.
Pak se usměju a jsem připraven se vší svojí silou i Silou a rychlostí bránit, nedávám na sobě však nic kromě úsměvu znát.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
Garth Devilman
Mistr Jedi
Mistr Jedi
Příspěvky: 1683
Registrován: 27.8.2007 09:16:26
Bydliště: Štěpánov
Kontaktovat uživatele:
Czech Republic

Re: Temnota ve svitu měsíce (Nathaniel Dorn )

Příspěvek od Garth Devilman »

Jeskyně

Tvůj výstup by se dal rozdělit na tři části: děs, překvapení a tuplované překvapení…

My…--- My….--- Začali oba koktat.

Přišli si to se mnou rozdat… Konstatovala suše dívka, čímž si vysloužila pohled svých dvou obdivovatelů.

….Technicky až po souboji, pokud tedy oba přežijou že? Jsem Weila.

Já jsem Jal… Představil se první mladík.

A já Daren… Dodal druhý.

Mistr Uvon, nás varoval, že se tu „někdo“ skrývá. Ne každá zrůda má smysl pro etiku. Weiliny dlouhé černé vlasy byly prakticky ztraceny ve tmě, ale svítivé oči byly výmluvné až moc.

Hele, nedráždi ho.. Ozval se Daren podivně vysokým hlasem.

Zítra večer je na Akademii karneval, nešel byste? Nedala se Weila odbýt.
Růži poznáš dvěma způsoby.
Buď se popícháš o její trny,
anebo si k ní přivoníš...:)

Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Temnota ve svitu měsíce (Nathaniel Dorn )

Příspěvek od Gnost Kohn »

Jeskyně

Z vyděšení skupinky jsem velice nadšen.
Takže dvě slečinky a ženská, zajímavé.
Když se ze sebe snaží ti dva něco vykoktat nezbývá mi nic jiného než zírat a snažit se jim rozumět. Tedy do doby než promluví Weila.
Takže si to sem šli rozdat...
Fascinující...
Řeknu co možná nejnadšenějším tónem a usmívám se.
Tak jaksi mi dojde, že dva posery dokážu zabít dřív než jim dojde impuls z mozku do ruky, že mají vytáhnout meč, tak si připnu ten můj zpět k opasku.
Mistr Uvon, neznám, ale zná ty pohádky o mě... to je dobře.
Pozoruju jak jsou ti dva čím dál víc posraní, nemůžu zapřít že se v tom vyžívám.
Kdybych je zabil... ale... mohl bych mít problémy, idkyž... těch dvou asi škoda nebude.
Podle vás jsem zrůda?
Pronesu tišším hlasem.
Když mě Weila pozve na karneval zvážním, přestanu se tvářit jako vysmátý blázen a nahodím normální kamenný výraz.
Vůbec se mi to nelíbí, protože by mě tam mohli chtít odpravit, ale taky ne... kdo ví.
Zapomněl jsem na svoje vychování, víte... když žije někdo tak dlouho jako já.
Usměju se a zlehka se ukloním.
Nathaniel Dorn, temný jedi, Noční tvor údolí, Přízrak Korribanu, Řezník z.... však to možná znáte. Strašák pro neposlušné a neschopné učedníky, kterým hrozí noční výlet sem.
Představím se včetně titulů, kterými mě občas nazývají a které shledávám vtipnými.
Hm... Karneval... mám rád karnevaly, spousta pití kolem, jesltli teda myslíte škrabošky a alkohol.
Slovo pití má pro mě trochu jiný význam než pro ně. Pro ně je to buďto alkohol nebo nealko, pro mě je to krev nebo alkohol.
Musím prohrabat šatník.
Ale ano.. rád příjdu.
Je čas vytáhnout jeden z mých oblíbených triků. Schopnost pohybu rychlejšího, než stihne většina druhů i droidů zaregistrovat.
Skrze Sílů to můžu ještě umocnit, ale už tak proti nikomu nebojuju fér.
Proklouznu kolem Jala s Darenem tak rychle, aby mě nemohli zaregistrovat dokud se nezastavím. Zastavím se metr od Weiliny levé ruky. Co tím chci docílit? Vystrašit ty dva poseroutky a zjistit o Weile jednu věc. Jestli se dokáže leknout, protože jenom hlupák nemá strach a strach se dá použít jako silná zbraň z pohledu obou stran.
Tak co bude teď?
Zeptám se.
Rozhodně bych je neraz zabijel a doufám, že není tak hloupá, aby se je na mě pokusila poslat, jenom aby si ujasnila, že mám navrch nad většinou humanoidních bytostí.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
Garth Devilman
Mistr Jedi
Mistr Jedi
Příspěvky: 1683
Registrován: 27.8.2007 09:16:26
Bydliště: Štěpánov
Kontaktovat uživatele:
Czech Republic

Re: Temnota ve svitu měsíce (Nathaniel Dorn )

Příspěvek od Garth Devilman »

Jeskyně

Tvůj pokus ukázal, to co sis myslel. Dva přicmrdávači, už zřejmě poklesli v žebříčku klidu do záporných hodnot, protože brali nohy na ramena. Měli ovšem tolik rozumu, aby se vytratili co možná nejrychleji.

Weila se zmohla pouze na slabé zamrkání, víc si vypozorovat nedokázal.

Pozoruhodné... Máte vskutku „primitivní,“ ale za to účinné praktické znázornění dominance. Vždy takto dívku okouzlíte na prvním rande? Podívala se ti zpříma do očí, aniž by uhnula pohledem nebo pohnula jediným svalem.

Dokázal si těžko určit kolik vteřin minut, či snad hodin uběhlo. Až konečně jsi uslyšel větu: Myslela jsem si to.

Spatřil jsi jak odchází východem z jeskyně. Zároveň si v dlani ucítil něco studeného. Byla to malá lahvička se zelenofialovým obsahem uvnitř...
Růži poznáš dvěma způsoby.
Buď se popícháš o její trny,
anebo si k ní přivoníš...:)

Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Temnota ve svitu měsíce (Nathaniel Dorn )

Příspěvek od Gnost Kohn »

Jeskyně

Když Weila odejde, zblízka si prohlédnu lahvičku s podivnou kapalinou.
Je dobrá.
Každopádně tato malá chvilka rozhodla o mém postavení k ní.
Jen další sith... nebudu váhat, když ji bude nutné zabít. Na druhou stranu by to byla škola, jako hračka by se mohla hodit.
Nelekla se, nebo to umí dobře skrýt. V prvním případě pro mě ztrácí jakoukoli dlouhodobější použitelnost. V druhém má můj obdiv.
Po krátké chvíli, kdy stojím v jeskyni sám se vydám k východu.
Něco, nevím co se mi na tomho nelíbilo, proto se skrze Sílu zneviditelním a znovu se zviditelním, až když budu mít jeskyni minimálně sto metrů za sebou.
Vyrazím směrem Sithská akademie pro zásoby krve. Ikdyž bych si nejradši ulovil čerstvou termosku s krví, přešla mě na to nálada.
Po cestě běžim o něco vyšší rychlostí než může člověk, protože se chci před svítáním vrátit do doupěte.
Minimální únavu vyřeším potom několika loky krve než vyrazím zpátky.
Jako ve většině případů za posledních víc jak sto let. Moje první kroky povedou na ošetřovnu kde si vysmlouvám první ze dvou lahodných tekutin na kterých jsem závislý. Jednupotřebuju k životu a tu druhou, abych nespotřebovával tolik první, z čehož plyne že k životu potřebuji obě.
Tedy jednodušeji řečeno, na ošetřovně si vyžádám přepravku plnou lahví nebo pytlíků krve a ve skladu si vyžádám několik lahví whiky.
Taky se cestou stavím někde, kde mi zjistí co v té lahvičce je, takže to asi zmáknu na ošetřovně.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
Garth Devilman
Mistr Jedi
Mistr Jedi
Příspěvky: 1683
Registrován: 27.8.2007 09:16:26
Bydliště: Štěpánov
Kontaktovat uživatele:
Czech Republic

Re: Temnota ve svitu měsíce (Nathaniel Dorn )

Příspěvek od Garth Devilman »

Ošetřovna

S myšlenkami týkajícími se především Well, krve, no a té druhé krve. Dalo by se říct, že někde v žebříčku priorit ulpěl i obsah lahvičky, čili byl výlet na ošetřovnu vlastně ku prospěchu všem. Tedy aspoň těm, co ti nepadli za oběť. Takovou nálepku si tento den nemohl přičíst k dobru nikdo. Po povinné lázni, která logicky následovala po eliminaci svědků, ses rozhodl analyzovat obsah lahvičky.

Kód: Vybrat vše


Rozbor

5% H2O
20% FE
75% neznámá sloučenina


Při reakci vzorku na krev, jsi zaznamenal zvýšenou regeneraci železa. Pokud bylo známo, upíři vysávali krev, aby železo a tím pádem i sílu, udržovali a získávali.
Růži poznáš dvěma způsoby.
Buď se popícháš o její trny,
anebo si k ní přivoníš...:)

Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Temnota ve svitu měsíce (Nathaniel Dorn )

Příspěvek od Gnost Kohn »

Ošetřovna

Těla personálu ošetřovny jsem musel potrhat jako obvykle víc než kdybych se chtěl jen normálně napít. A to z toho důvodu, aby bylo trošku složitější hodit vinu na mě. Samozřejmě jsem se potom snažil ještě vymyslet způsob jak jejich těla odstranit kompletně. Nějakou všežravou kyselinu nebo něco.
Nasycen jsem přešel k analýze vzorku podivné tekutiny.
Často jsem rád říkal bratrovi, že respektuji normální lidi. Teď, po tom co jsem si z personálu ošetřovny udělal svačinu by mi asi něco řekl. Ale tohle byli sithové, nebo jim minimálně pomáhají, vybrali si stranu, ty co pracují a snaží se nějak přežít tuhle válku nechávám žít a snažím se jim neznepříjemňovat život.
Když na mě blikne rozbor tekutiny, pořádně si ho přečtu.
Hm.. pít, či nepít... Toť oč tu běží.
Chvíli držím lahvičku s kapalinou v ruce a dívám se na ni.
Nakonec neživot je tak křehký.
Napadne mě další z ďábelských mistrných plánů. Vyzkoušet účinky na sobě je středně až nadprůměrně nebezpečné. A vzhledem k tomu, že všichni upíři, které jsem vytvořil byli zabiti mou rukou, nebo se pozabijeli mezi sebou, potřebuji novou pokusnou krysu.
Hodím na sebe opět plášť a přejdu k předem připravené přepravce na orgány, do které jsem uschoval dvě lahve whisky a několik kapaček krve, které se povalovaly v mrazáku ošetřovny.
S úsměvem na tváři si dovolím se zneviditelnit. Co nejrychleji vyrazím z akademie pryč. Pobývat tady v tuhle dobu po zabití několika lidí by nemuselo prospět vítání mé osoby na akademii. Zviditelním se až tak sto metrů od akademie.
Zavazadlo i plášť zanesu k sobě domů, kde je nechám na stole a vydám se do tábora archeologů pro pokusného králíka.
Buďto se mi poštěstí, že potkám někoho z nich venku, kde bych ho chytil, zbavil krve, abych ho nezabil a pak zatáhl do mého doupěte, nebo budu muset někoho nenápadně vytáhnout ze stanu stylem, vysát, odnést.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
Garth Devilman
Mistr Jedi
Mistr Jedi
Příspěvky: 1683
Registrován: 27.8.2007 09:16:26
Bydliště: Štěpánov
Kontaktovat uživatele:
Czech Republic

Re: Temnota ve svitu měsíce (Nathaniel Dorn )

Příspěvek od Garth Devilman »

Na lovu

Vydal ses směrem k táboru vyhlížejíc svou archeologickou oběť. Sedmičlenná skupina nyní končila směnu. Muži a ženy staří i mladí. Jednalo se prakticky o generační průřez. Všechny tyto životní ztroskotance spojovalo jediné: Nesplněné sny. Za zmoženou matkou cupitalo asi tříleté dítě žadonící o jídlo. Výběr byl vskutku rozličný...
Růži poznáš dvěma způsoby.
Buď se popícháš o její trny,
anebo si k ní přivoníš...:)

Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Temnota ve svitu měsíce (Nathaniel Dorn )

Příspěvek od Gnost Kohn »

Na lovu

Když nad tím tak přemýšlím, mohl jsem si vzít plášť. Přece jen by jim to mohlo nahnat trošku víc strachu, ikdyž já potřebuju, aby přišli sami. Tedy přišel sám... jen jeden. Jedna oběť.
Stejně budu potřebovat dva.
Jednoho totiž přeměním a druhý bude potřeba k dokončení přeměny. Jakmile spustím přeměnu u prvního bude mít jen jeden standartní den k dokončení přeměny, jinak si budu muset hledat dalšího pokusnýho králíka.
Prohlížím si skupinku. Docela mi padne do oka jedna mladá žena.
Ne... už nikdy!
Tuhle verzi ale rychle zavrhnu. Ikdyž neplánuju dlouhý život mého pokusu, vždycky se může něco podělat. Před několika sty lety jsem totiž trávil pět let zavřen v rakvi šest stop pod zemí.
Nakonec si vyberu osobu mužského pohlaví, nejlépe člověka, 20-40 let. Zkusím se mu dostat do hlavy a nějak ho donutit, aby se oddělil od skupiny, třeba... šepotem... to zabírá.
Tentokrát to zkusím jinak. Nabídnu mu přeměnu. Tu sílu, kterou získá. Nové možnosti. Spolupráci Mě, Nočního tvora,Korribanského přízraku.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
Garth Devilman
Mistr Jedi
Mistr Jedi
Příspěvky: 1683
Registrován: 27.8.2007 09:16:26
Bydliště: Štěpánov
Kontaktovat uživatele:
Czech Republic

Re: Temnota ve svitu měsíce (Nathaniel Dorn )

Příspěvek od Garth Devilman »

Na lovu

Přesvědčovací schopnosti se diplomatovi hodí vždycky, přesvědčovací schopnosti srë force-userovi hodí vždycky. A přesvědčovací schopnosti mistra, který si tento um mohl cvičit staletí, plus podporován touhou po vědě a moci… No řekněme, že vypravěč by tyto atributy vypočítával hodně dlouho a případný posluchač i čtenář by se vtom za chvíli ztratil.

Muž v těch nejubožejších šatech, zetřený z těžké práce se jevil jako snadná kořist následujíc tvé volání.
Růži poznáš dvěma způsoby.
Buď se popícháš o její trny,
anebo si k ní přivoníš...:)

Zamčeno

Zpět na „Dočasně uzavřené výcviky“