Aestra Cognoscence - Výcvik

[Lance Skywalker]

Mustafar, Výcvikové centrum

Po chvíľke práce si si všimla, že Lucius stále stojí pár desiatok metrov od teba a sleduje ťa záhadným pohľadom. Nevenovala si mu pozornosť, pretože si mal určitú "dôležitú" prácu. Pár minút si si ho nevšímala, no potom si sa otočila pre väčší kameň a Lucius stál asi dva metre od teba. Chvíľu ste na seba len hľadeli a on mal stále v tvári ten neutrálny výraz. Pomaly urobil prvý krok smerom k tebe a prehovoril.
"Ty... si dobrá bojovníčka. Nikdy som nevidel ženu bojovať tak dobre. Na našej planéte ženy bojovať nesmú" povedal tichým hlasom a ty si si uvedomila, že ho po prvý krát počuješ hovoriť.
"Rozhodol som sa ti pomôcť s tvojou úlohou. Tvoj majster to určite pochopí" dodal ešte a tebe sa dokonca zdalo, že sa pokúsil o úsmev, no ten mu preletel tvárou ako vietor a vrátil sa mu tam neutrálny neurčitý výraz.

[Kazma]

Mustafar, Výcvikové centrum

Pitomý šutry.
Nedalo se nic dělat. Teda dalo, dělalo.
Jeden kámen, druhý kámen, třetí kámen, dva kameny, šestý kámen.
Bylo jich opravdu moc.
Nesmíš použít Sílu.
Tiše jsem si pro sebe nadávala.
Málo silná, jistě.
Opovržlivé ušklíbnutí. Byla jsem rychlejší a silnější, než ostatní z moji skupiny.
A jemu je to pořád málo. 34. 35. 36 …
Dokolečka dokola. Přijít k okraji, shodit kámen do příjemně vyhlížející červenavé lávy, dojít si pro kámen, přijít k okraji a shodit. Tímhle způsobem jsem se dopracovávala poblíž Luciuse, aniž bych to měla nějak v úmyslu, někdy v tu chvíli jej můj mozek vzal v úvahu. Narovnala jsem se, jednou rukou jsem držela asi šesti kilový kámen a druhou rukou si odhrnovala dlouhé vlasy z čela. Nemám ráda, když mě pozoruje okolí, mívám pak sklony ho pozorovat na oplátku.
Za dlouhý odpočinek tě stihne trest.
Naštěstí se to zírání vyřešilo rychle.
Dík.
Sympatický? Určitě, ale takovým tím velmi zvláštním způsobem.
Budu ráda, když pomůžeš, je jich tu celkem dost.
Mávnu volnou rukou do neurčita.
To bude bolet. Bude, ale za ten pokus to stojí. Co ten dlouhý odpočinek? Nemůže se přece neustále dívat, nebo ano?
Sklonila jsem se pro další kámen.
Odkud jsi?
Jedna nevinná otázka ještě nikoho nikdy k smrti neumučila, nebo možná ano, věřila jsem tomu, že se to o tom mučení určitě dřív nebo později někdy dozvím. Zejména, pokud budu pokračovat stejně geniálně jako doposud. A pokud umí mluvit, získat si spojence by nemusel být špatný nápad.

[Lance Skywalker]

Mustafar, Výcvikové centrum

Lucius vzdal akékoľvek snahy o úsmev a miesto neho nasadil pobavený úškrn, s ktorým prikývol a rozhodol sa ti pomôcť. Vyzliekol si čiernu tuniku, ktorú mal oblečenú a odhodil ju na zem kúsok od seba. Zostali mu len čierne kožené nohavice a ťažké kožené čižmy. Telo mal vypracované, tak akosi do tých presne ideálnych tvarov - nebol vychudnutý ani nevyzeral ako hora mäsa a svalov. Jeho pokožka bola bledšia ako býva u ľudí priemer a zvláštne ti prišlo ak to, že nikde na jeho tele, vrátane tváre, si nevidela absolútne žiadne ochlpenie, okrem vlasov. Od pravého pleca až k ľavému boku mu celý chrbát pretínala hlboká jazva, zjavne od svetelného meča.
Silu mal teda značnú. Kamene, ktoré tebe robili značné problémy, zdvíhal ako obyčajné kamienky a nosil ich na pleci jednou rukou, ako keby boli len umelé. Táto sila bola aj na citlivého na Silu obdivuhodná a iba podtŕhala jeho nadľudský charakter. Vyzeral viac ako poloboh, než ako človek.
Deň sa chýlil ku koncu. Zostávalo už len málo kameňov a Lucius, na rozdiel od teba, nevyzeral vôbec unavený.

[Kazma]

Mustafar, Výcvikové centrum

Okázalá ignorace, skoro, samozřejmě, vždyť s takovýma se nedá pracovat.
Klid. Jenom klid. Jeden kámen. Druhej kámen. Kašly na to, nemá to cenu.
Opravdu to nemělo cenu na něj neustále zírat, ale vzato kolem a kolem, to klidně mohl udělat celé sám. Já bych se nezlobila. Já bych se vůbec nezlobila.
Moje kamínky. Moje práce. Neocenitelná pomoc.
Den se pomalu ale jistě chýlil ke konci. Práce naštěstí ubývalo, síly ovšem taky. Samozřejmě, svádělo to, svádělo. Síla je všudypřítomná a hlavně, když síly dochází. Myšlení vysilovalo, odkázala jsem jej do patřičných koutů mozku, pevně rozhodnuta s prací pohnout dřív, než dojde mistr.
Zmetek jeden.

[Lance Skywalker]

Mustafar, Výcvikové centrum
Už ste boli takmer hotoví, keď sa zrazu z ničoho nič dovalil Artel. Vyzeral nahnevane, keď uvidel Lucia ako ti pomáha, no nekričal. Rýchlym krokom prišiel ku vám a zastavil sa pri vás.
"Lucius... čo to robíš?" spýtal sa Artel, už celkom červený v tvári. Lucius sa vzpriamil a pozrel mu rovno do očí.
"Rozhodol som sa, že tvojej učednici pomôžem, ak ti to teda neprekáža" povedal Lucius chladne a tak trochu ľahostajne. Artelovi navrela na čele žila a vyzeralo to, že ho roztrhne od jedu.
"Samozrejme že nie. Odíď, prosím. Potrebujem sa rozprávať so svojou padawankou" precedil cez zuby Artel a zaťal päste. Nepodnikol však vôbec nič a vyzeralo to, akoby sa Lucia bál. A on si to dobre uvedomoval. Lucius ti venoval ešte krátky pohľad, zdvihol svoju tuniku, ktorú si predtým vyzliekol a pomaly odišiel dverami do druhej vežičky. Artel obrátil pohľad na teba a rozhliadol sa po celej plošine. Už sa evidentne troch ukľudnil.
"Dobrá práca", povedal, "počkám ťa na spoločnej večeri. Lord Sidious nás chce hostiť v jeho súkromnej jedálni, predtým ako odíde" povedal Artel, trochu s obavami a dodal: "droid ťa tam zavedie. Choď sa trochu umyť" a odišiel.

[Kazma]

Mustafar, Výcvikové centrum

Rozhlédla jsem se kolem sebe. Práce, která se blíží ke konci, je dobrá práce. Mimoděk jsem mrkla po Luciusově směru. Jen mi to zkuste někdo zakázat dívat se na …
Kameny. Kameny. Kameny a kameny.
A pak tam přiletěl mistr a všechno to zkazil.
A bude …. Nebude.
Ten pocit, když zjistíte, že máte spojence, ze kterého má váš mistr strach. K nezaplacení. A ten pocit, když zjistíte, že tenhle spojenec právě odchází, zatímco vy tady ještě zůstáváte, ten je taky k nezaplacení.
Nelži, stejně bys mě zabil. Top se. Ale v čem?
Tvářím se jako po každé namáhavé práci, zmoženě.
Ano mistře.
Řeknu jen a odejdu, budu ráda, až se dostanu z jeho blízkosti pryč.

[Lance Skywalker]

Mustafar, Výcvikové centrum

Majster Darc počkal, kým si odišla do vežičky a zavreli sa za tebou dvere. Až dovtedy ťa prevŕtaval jeho prísny pohľad. Keď si sa umyla a slušne obliekla, dole v spoločnej miestnosti ťa čakal droid.
"Za mnou, prosím" povedal a viedol ťa cez chodbu do hlavnej budovy. Tam ste prechádzali mnohými chodbami až ste sa napokon ocitli pred veľkými dvojkrídlovými dverami, ktoré boli pozlátené a vykladané vzácnym Mustafarským onyxom. Dvere sa otvorili a za nimi bola veľká jedáleň. Bola to oválna miestnosť, ktorej polovica bola presklená a ponúkala výhľad na obrovské lávové údolie planéty Mustafar. Bol tam dlhý stôl, za ktorým však tentokrát bolo iba päť stoličiek. Za vrchstolom sedel Darth Sidious, vo svojom čiernom plášti, ktorý mu zakrýval takmer celú tvár. Po jeho pravej ruke sedel Lucius, ktorý ti hneď pri príchode venoval zvláštny pohľad a vedľa neho sedel neznámy Duros v dlhom hnedom koženom plášti a klobúku. Po ľavej ruke Dartha Sidiousa sedel Artel Darc a vedľa neho bolo ešte jedno miesto - tvoje.
"Posaď sa, dieťa. Čakali sme iba na teba" povedal Darth Sidious hlasom, ktorý ti vždy spôsobil zimomriavky.

[Kazma]

Mustafar, Výcvikové centrum

A vám pak zbývá otázka, kde se to celé pokazilo, nebo se to kazit ještě nezačalo? Zamyšleně jsem pozorovala kapičky vody.
‚Ne kazit, možná k lepšímu obracet. A co je lepší?‘
Měla jsem pocit, že se za chvíli začnu obávat, že mi můj vlastní mistr půjde po krku. I když, byla to docela dobře podložená teorie …
‚Co tím sleduje? Chce mě zabít? Proč? A proč už to neudělal? Zabít mě málo?‘
Zápasila jsem před zrcadlem sama se sebou. Byla jsem donucena zkonstatovat, že lepší už to nebude a že bych si asi měla pohnout. Před dveřmi stál droid. Nemám ráda droidy. Jsou divní. Z obličeje ani hlasu jim vyčtete, co cítí, oni vlastně nic necítí, ale i tak. Chtělo by to nějakou lehkou běžnou komunikaci, kruci, jak já si chtěla s někým popovídat. Asi nepopovídám. Během mých úvah jsme došli až k opravdu solidním dveřím. 1:0 pro droidy, nezírají na ukázku nadřazenosti hraničící skoro až s nevkusem, jenže tyhle byly vkusné. A pak se otevřely. Hezčí byly zavřené. To, co jsem tam viděla, mě znejistilo. Značně. Vstoupila jsem dovnitř doufaje, že nejdu zas až tak pozdě. Když promluvil Darth Sidious, zježili se mi chloupky na zátylku. Kdyby nic neřekl, něco řeknu, ale takhle jsem raděj sklonila hlavu a mlčky se posadila.
‚Když nevíš, co říct a bojíš se to říct, radši mlč.‘